Issuu on Google+

Letem světem

Tenhle most udělali Otomani nad řekou Mesi

Jeden z mnoha zmatených bunkříků

a bezdomovců, ale i plážové bufety. Většina však chátrá bez užitku.

Bazar v Gjirokastře – domy širší nahoře než dole

s Řeckem, kde zuřila občanská válka. Největší betonáž ale začala v srpnu 1968, kdy se po okupaci Československa Hodžův režim obával, že teď přijde řada na něj. Nicméně šlo o dost svéhlavé a neplánované budování. Někde stojí bunkry tak, že z nich lze ostřelovat jen blankytnou oblohu, jinde jsou úzké střílny obráceny na moře a na pár místech stojí dokonce proti sobě. Vtipálci tvrdí, že Albánie se Dál na moři túrují tak chránila před útoky vymazlení frajírci ze země, ze vzduchu, z vody a před vnitřním vodní skútry nepřítelem. Dnes jsou bunkry tak trochu turistickou atrakcí a ve zmenšené podobě se prodávají i jako popelníky turistům. Ale zároveň představují velký problém. Pravděpodobně nejrozsáhlejší fortifikační systém v Evropě by bylo třeba rozložit jako dětskou stavebnici a recyklovat. Celé by to prý přišlo na čtrnáct miliard korun, což je pro jednu z nejchudších zemí Evropy nadpozemská částka. Nicméně místní už přišli na spoustu zlepšováků, jak některé betonové žampiony využít. Stala se z nich plátna sprejerů, stáje pro dobytek, kůlny plné sena, hodinové pokoje omladiny, byty vandráků

48

OTISKY TURKOBIJCE Ve městě Lezhë je už od hlavní ulice vidět moderní sloupový chrám, který ukrývá trosky kostela svatého Mikuláše. Právě tam je pohřben mytický Skanderbeg. V patnáctém století se jako nejmladší ze čtyř synů vlivného albánského feudála stal pážetem a hlavně rukojmím na dvoře sultána. Tam se naučil válečnické strategii, konvertoval k islámu a sultánovi dobře sloužil. Když se ale dozvěděl o tureckém útlaku ve své vlasti, stala se z něj podle hesla – čím zacházíš, tím též scházíš – obávaná útočná pěst křesťanské Evropy. Proti přesile osmanských vojsk vedl partyzánskou válku a vyhrál několik bitev. V roce 1450 a pak ještě dvakrát uhájil pevnost Krujë. Turci si území zpět podmanili až poté, co vypustil duši. Cestou do městečka Krujë několikrát překročím bludný kámen. Místní mě totiž posílají od čerta k ďáblu. Jestli tak radili tureckým vojskům, nedivím se, že nad nimi nepočetní Albánci vyhráli. Vždyť Osmani museli k boji dorazit tak vyčerpaní, že je stačilo dorážet dřevěnou palicí. Ale to už procházím mezi krámky narvanými folklorem až po strop. Ještě pár schodů a vidím Skanderbegovo muzeum, které bylo podle projektů Hodžovy dcerky postaveno na troskách staré pevnosti. Uvnitř se skrývají třeba busta prvního světoznámého Albánce, prý epirského krále Pyrrha, šlechtické praporce, důležité dokumenty. Ulítlá Skanderbergova helma ČiliChili | 04 | 2011 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2011 | 04 | Čilichili: Popelnice Evropy