Page 40

Pokec

Rozvojová pomoc často víc ubližuje, než pomáhá. Říká to aspoň pětatřicetiletý antropolog Tomáš Ryška, který na pomezí Thajska, Laosu a Barmy zkoumá horský kmen Akha. Text: Tomáš Poláček Foto: Michael Kratochvíl

Tomáš Ryška: Mezi pomocí a zločinem je tenká hranice

Představte si, že jsem romantický mladík, který se touží dostat k domorodým kmenům v severothajských horách. Je to dobrý nápad? Pokud využijete služeb místních cestovních kanceláří, které nabízejí treky za „primitivními, tradičními horskými kmeny“, měl byste vědět, že se podílíte na zábavě, která by nefungovala bez mocenské nerovnosti. Na mě musíte mluvit co možná nejsrozumitelněji... Pro thajské cestovky budete bohatý farang, ze kterého je žádoucí vyloudit maximum peněz. Z těch ovšem horská komunita, bez které by se celá legrace nemohla odehrát, neuvidí ani baht. Vůbec nic? Konkrétní rodina, do které jsou turisté přivedeni, kde přespí a dostanou najíst, ta představuje s nejvyšší pravděpodobností vesnickou elitu, která „v tom umí chodit“, a tak za své služby dostane zaplaceno. Nicméně ačkoli je pro turistický byznys tato rodina klíčová, její odměna bude představovat pouhý zlomek z částky, kterou turista zaplatí. Největší část zůstává thajskému podnikateli, který

40

– podobně jako většina Thajců – vnímá lidi z hor jako zaostalé primitivy. Jakým stylem jste vyrazil prvně do Asie vy? S přítelkyní a kamarády – na standardní turistický výlet, to bylo roku 2000. A tehdy jsem se také, ovlivněn knihou Cesty za opiem, vypravil do hor za kmenem Akha. Vzpomenete si, jak přesně vypadalo první setkání s Akhaji? Pamatuju se na to dobře. Po celodenním pochodu přes zalesněné kopce jsme přišli do vesnice a první setkání s Akhaji bylo velmi intenzivní. Necítil jsem se v tom prostředí pohodlně. Skoro všechno, od pachů a zvuků až po chůzi a způsob pohybu těch lidí, bylo nezvyklé. Prožíval jsem klasický kulturní šok. Co vámi otřáslo? Například zabití prasete pro mě byl nepříjemný, frustrující zážitek – kluk z města se potkal s přirozeným řádem... Zvyklý na sterilní prostředí supermarketů, nabízejících narudlou hmotu, úplně oddělenou od života a smrti daného zvířete, jsem se musel vyrovnat s bojem o život a s nářkem umírajícího ČiliChili | 04 | 2011 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

2011 | 04 | Čilichili: Popelnice Evropy  

Značkové obchody u nás vypadají jako sekáče a jíme igelity vydávané za klobásy.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you