Issuu on Google+

Téma To udělalo producenta erotických filmů z každého joudy, který udrží kameru. A to ještě nebyl internet. Všechno, co potřebujete dnes, je webkamera a ušmudlaný ajťák, který vám napíše zabezpečenou stránku. A pak samozřejmě dost lidí, kteří se nespokojí s tunami „obyčejné“ erotiky, o niž na netu zakopáváte na každém kliknutí, a jsou ochotni zaplatit za přístup k něčemu speciálnímu. Jestli internet přinesl něco pozitivního, tak to, že holky můžou vydělávat samy na sebe, a že lidi přesycení hardcorem se raději dívají na „děvče

V Cannes se nekoná jen festival nejlepších světových velkofilmů, ale i přehlídka snímků o něco méně umělecky ambiciózních. Jak je vidět, fotografové se zajímají i o herecké hvězdy této kategorie

36

od vedle“, co si sundává podprsenku před sprchováním. Hrajeme si v ložnici na natáčení? Jak působí pornografie na psychiku, zkoumal profesor Simon L. Lajeunesse z Montrealské univerzity na skupině dvacetiletých studentů. Původně měly být výsledky ověřeny na kontrolní skupině testovaných, kteří se na podobný obsah nedívají, ale výzkumný tým nikoho takového nenašel. Všichni dotazovaní zhlédli první erotický klip někdy kolem deseti let. Už v tom věku si vybrali své zvláštní záliby a ty jim zůstaly už napořád. Nikdo z nich se přesto podle svých tajných filmíků nechová. Praktiky, které prožívají v soukromí, jsou dost konvenční. Sledování erotiky ve dvojicích je vzácnou výjimkou. Všichni testovaní odmítli, že by jejich tajné chvíle před počítačem jakkoliv narušily vnímání jejich partnerů. Všichni se rovněž shodli, že by si nepřáli, aby jejich partner vypadal nebo se choval jako pornoherečka nebo pornoherec.

Ověřit výsledky na skupině, která se na porno nedívá, nešlo 

Holíme se podle nahotin? Feministka profesorka Bridget Crawfordová si v jednom svém článku posteskla nad šovinistickými reklamami na dámské holicí strojky. Prý vnucují ženám představu, že úprava na určitých místech je nezbytnost, a že to je důkaz toho, jak „pornokultura přerostla do našeho každodenního života“. Kolegyně paní Crawfordové, feministka a fotografka Tatiana von Tauber, oproti tomu tvrdí, že to je celé naopak. Že péče o intimní partie je výrazem svobodné ženské sexuality. Ve skutečnosti se holíme už odpradávna. Ve středověku si dokonce dámy vytrhávaly obočí a řasy. To, že holící mánie postupovala směrem od obličeje dolů, nemá nic společného s ulepenými snímky, ale s tím, že běžně odhalujeme čím dál tím víc kůže. Na druhé straně je fakt, že progresivní tělesněestetické trendy prorážejí odhalené herečky, které prostě ukazují víc tělesných partií než my ostatní. Třeba dnes běžně nabízenou proceduru bělení konečníku prý začali nabízet v salónech v kalifornském San Fernando Valley, odkud proudí do USA 90 % sexuálně explicitního obsahu. Na veřejnost ale tahle vychytávka pronikla až tehdy, kdy ji probíraly čtyři grácie v Sexu ve městě. Spíš než obrázky dvojic v nejlepším propagují radikální péči o naše tělesno kosmetické firmy, které na tom slušně vydělávají.

<


2011 | 01 | Čilichili: Továrna na sex