Issuu on Google+

Na výzvědách

V regálu v reálu

hlava státu, obklopena hlavami, kterým odzvonilo už dávno. Zatímco rám je pořád stejný, při záchraně některých na hlavu padlých hlav, které v něm během dějin visely, šlo o hlavu i samotnému zachránci, neboť v naší přehlídce nechybí ani proslulé knírky autorů nejcennějších svazků příručky. STYK S VEŘEJNOSTÍ Když ve svém výzkumu pokročím o patro výš, dostávám se na úroveň ulice; do půjčovny. Tady mě vítají dva brigádníci, Jirka (25) a Ota (26). Za okny zpívají ptáčkové, liduprázdnou půjčovnou se vznáší knihovní vůně starých vazeb a čerstvě vařené kávy a Jirka zálibně listuje rukou v telefonním seznamu. Pak bere do ruky telefon: „Dobrý den, tady Rumlejc. Nojo Rumlejc. Prosimvás neměli byste místo? Neměli? No já vím, že jste Městské hřbitovy, ale já bych to místo opravdu potřeboval. Jakou kvalifikaci? Já nic s kvalifikací nechci, mně stačí obyčejný místo. Pod smrčkem.“ Zatímco Jirka se specializuje na malé ryby, krematoria nebo kanalizace, Ota s oblibou volá

44

na velvyslanectví Malty, a ptá se, jestli už dostali písek, nebo svou brilantní americkou angličtinou obvolává náborová centra armády a baví se koktáním důstojníků NATO. Jednou ze zvláštností, která občas i zvedne náladu znuděným knihovníkům, je, že prosklené dveře půjčovny sousedí s výlohou, která nepatří knihovně, ale prodejně oblečků pro děti. Ta sídlí za rohem o tři vchody dál. V praxi to znamená, že dobrá polovička příchozích nežádá knihy, ale ptá se, v jakých velikostech máme dupačky. Zaměstnanci knihovny mají pro tuto příležitost vyvinutou speciální úspornou formulku, jíž během dvaceti sekund vše vysvětlí, aniž by se moc unavili. Po padesátém dotazu už je to ale přestává bavit, a přenechávají jednání mně. Když se unavím i já, zkušený diplomat Ota mi prozradí, že u nich na oddělení vyvinuli ještě úspornější formu styku s dupačkovou veřejností. A tu mi teď předvede. Poté, co chvilku čekáme, se zachvěje dveřmi rozcinkaný zvonek a ve dveřích se objeví zpytavá hlava asi padesátileté paní. Když svým zrakem

dojde do rohu místnosti, kde uvidí nás tři, trochu nadskočí a začne zeširoka: „Proosimvás…“ V té chvíli se dosud nehybný Ota monumentálně vztyčí a jedním úsečným výkřikem vyrazí: „Ven!!!“ Během zlomku sekundy se dveře zabouchnou tak, že zvonek nestačí cinknout. ODSUN Kromě dvou hlavních budov disponuje naše knihovna po celém městě sítí malých skladů, které jsou tak nenápadně zastrčené po školkách, garážích a sklepeních, že by se za jejich existenci nemusela stydět ani Cosa nostra. V nich jsou stejným způsobem zastrčení zapomenutí knihovníci, kteří – podobni legendárnímu čertu Trepifajkslovi – ve svých doupatech počítají čas od revize k revizi. Když jsem poprvé navštívil jednu z takových poboček, umístěnou ve sklepení staré nemocnice hned vedle pitevny, měl jsem pocit, že jsem se propadl o sto let zpět. Mezi právě tak starými regály stály umně rozmístěné hrnce, do nichž ze stropu kapala voda, a uprostřed nich seděl u sešlého stolku starý


2010 | 11 | Čilichili: Kancl