Issuu on Google+

Zoom

TAJNÉ JMÉNO Dodnes hojně rozšířenou zvláštností romské kultury je speciální jméno. To, které rodiče při narození dítěte nahlásí do rodného listu, je čistě formální. Používá se jen při styku s úřady a gadži. V rodině a komunitě používá Rom jméno jiné. Jeho získání se liší podle rodin. U Olachů je často určeno už před narozením dítěte. Podle tradice mu je otec pošeptá do ucha, když je poprvé uvidí. Důvod pro tajné jméno je jednak rituální – magický, a jednak byl vždy ochranou před strážci pořádku. Když šli kočovní Romové krást na pole, tak si říkali jinými jmény, než pod jakými se představovali sedlákům. Olašští Romové mívají často jména tři – oficiální, tajné jméno v rodině, které má dnes využití i ve zločinu (problém tajných jmen při odhalování zločinnosti olašské komunity dokonce v jedné ze svých veřejných zpráv přiznala i Národní protidrogová centrála, jejíž odposlechy olašských dealerů v Ostravě přicházejí díky tomu vniveč) a jméno magické. Toto jméno

14

Romové neradi sdělují. Věří, že ten, kdo je zná, ho může magicky využít, třeba právě prostřednictvím čohani. Tajné jméno je možné získat třeba po předkovi, jehož reinkarnace se u dítěte předpokládá, nebo podle tělesných zvláštností. Holčičkám, které mají bělejší pleť než ostatní, se třeba často přezdívá Gadži. Někdy si musí člověk jméno vysloužit svou povahou nebo činy. Na základě nich se také časem může změnit. Třeba jeden známý chomutovský Rom má tajné jméno Jánoš, podle Jánošíka, protože se jako kluk vždycky zastával v pouličních bitkách slabších dětí.

ŽUŽE, NEBO DEGEŠA? Hovorová čeština přejala mnoho romských slov, o kterých to dnes už ani nevíme. Třeba bengo – označení pro policisty. Slovo beng v romštině znamená čert, což je oblíbená postava romských vtipů a pohádek. Je docela pravděpodobné, že jim tak Romové začali říkat ve vězení podle svých českých spoluvězňů. Ti totiž policistům říkali chlupatí. Čert je taky chlupatý, a tak se už zřejmě na věky stali ze strážců zákona benga. Jiná verze je, že prostě četníci byli pro Romy stejně zlé postavy jako čerti. Ve vězení zřejmě došlo i k dalšímu průniku romských slov do vězeňského slangu a poté do hovorové češtiny. Třeba slovo žůžo (paráda, to je příjemné, to je správné) není nic jiného než romské označení činností souhlasících s rituální čistotou – žuže. Vědomí rituální čistoty a nečistoty, tedy žuže – čistý a degeša – špinavý, je jednak základním znakem romské kultury a tradice (vycházejícím z kastovního systému indické pravlasti) a jednak zdrojem mnoha


2010 | 11 | Čilichili: Kancl