Page 45

Země šílenéhoMaxe V úplném středu Austrálie leží monolit, který někdy vypadá jako pulzující srdce. Hlavně když slunce drandí po obloze plné mraků. Za jeho aortu by se dala brát cesta napříč pustinou. Tu jsem absolvoval. Text: Jan Drtil Foto: Profimedia

Prostředkem Austrálie vede dlouhá Stuartova dálnice. Je pojmenována po jednom z průzkumníků minikontinentu. Kolem se rozprostírá poušť anebo buš. Právě tady vznikají trampské příběhy moderního ražení. „Nedávno za námi přišel domorodec, kterej měl za sebou kolem dvou set kilometrů. Byl hladovej, žíznivej a měl s sebou jen bederní roušku a starý vydání Playboye. S klukama jsme si říkali, že si při cestě alespoň sexu užil dosytosti,“ vypráví cestář, co zrovna látuje díry na dálnici asfaltovými záplatami, když vyrážím do pustiny. V batohu toho mám požehnaně, slunce začíná dost grilovat, a tak jdu, mávnu palcem a hned jedu.

jednoduchým dýchacím šachtám. Všechno vypadá jako z levných sci-fi filmů. Rozhledna připomíná létající talíř, na jednom z náměstí leží kosmická loď. Nejspíš pozůstatek po natáčení tří dílů dryáku Šílený Max. Dole v podzemí jsou i knihkupectví a kostely. „Často se stává, že se soused prokope k druhému do ložnice. To je pak poprask,“ dodává barman v hospůdce k vzezření jeskynní sluje. Dávám si jedno na kuráž, čímž skoro plním přání místního nebožtíka. „Dejte si na mě panáka!“ zní epitaf vyrytý do padesátilitrového soudku-náhrobku na místě posledního odpočinku Karla Bratze na zdejším hřbitově. Přijel sem z Německa, zbohatl a uchlastal se.

MĚSTO TUNELÁŘŮ Futuristická zastávka uprostřed pouště se jmenuje am Coober Pedy. V jazyce místních to znamená díra v zemi od bílých mužů. Aby ne, kdyžž jde o jedn jedno ě. Kolem se z největších nalezišť opálů na světě. nachází zhruba 250 000 šachet a v některých bydlí místní obyvatelé. A vůbec nejde o blbý nápad. oty drží na pětačtyřiV rozpáleném dni, kdy se teploty tách příjemné chladno. ceti stupních Celsia, je v šachtách ezu. V jeskyni jsou Taky si do jednoho tunelu vlezu. můrky, po stranách vyrubané komůrky, v nich dvouposchoďové postele. Prostě hotýlek. m Po cestách městečkem šlapu po střechách, což je m trubkám, poznat díky umělým

MEZI OPÁLOVÝMI ŠACHTAMI Na samotných nalezištích nemá nikdo pevnou půdu pod nohama. Spousta lidí už tam zařvala pádem do hluboké šachty. Při noodlingu, tedy hledání opálů na haldách, se mi blyštivý kamínek taky pod objevit. Profesionálové hledají vybaveni auty podaří přizpůsobe přizpůsobenými pro přesívání písku či sedí v maringotkách, kde polo polodrahokamy vybírají pod ultračerveným světlem. Méně mo movitým horníkům nezbývá než vzít krumpáč, lopatu a ttvrdě si máknout. „V roce 1914 se sem tři m muži s klukem vypravili hledat zlato. Zanedlou Zanedlouho se jim kluk ztratil a po návratu vytáhl z kapsy pár opalizujících kamenů. O týden později byl vykolíkován první zábor, al ale rozsáhlejší těžba začala až po první ssvětové válce, kdy sem přijeli demobilizo demobilizovaní vojáci,“ dá mi lekci místní obchodník s opály. Jejich ceny se historie o prý určují p podle barvy či velikosti. Ten můj ohodnotí na sedm dolarů.

>

45

2010 | 10 | Čilichili: Duše vsi  

Česko je jedna vesnice vedle druhé.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you