Issuu on Google+

JINDŘICH ŠTREIT VESNICE JE SVĚT Ačkoliv jeho fotky visí v galeriích po celém světě, velká část z nich vznikala v minivesmíru české a moravské vesnice, který Jindřich Štreit pečlivě dokumentuje už přes čtyři dekády. Jeden z vašich cyklů se jmenuje Vesnice je svět. Platí ten název? Platí a stojím si za ním. Jednak proto, že všichni lidé, kteří žijí ve městě, kdysi žili na vesnici. A pak také – všechny problémy, které vidíte ve městě, se na vesnici vyskytují zrovna tak, ale jsou na ní daleko víc vidět. Když se za komunismu ve městech konaly nesmyslné politické sjezdy, tak na vesnici to vypadalo tak, že v sále seděl pětičlenný stranický výbor a proti němu pět lidí jako publikum. Celé to vypadalo tak bizarně, že když jsem to vyfotil, tak mě zavřeli.

vztah. Pět kilometrů od nás začíná Haná, kde ve vesnicích žily bez přerušení celé generace. A díky tomu tu fungují spolky, lidé mají společné zájmy, mluví spolu. Na těch pěti kilometrech poznáte, jak rozdílné mohou vesnice být. Takže společná historie předurčuje společné zájmy? Krásným příkladem jsou vesnice na jižní Moravě, kde se pěstuje víno. Víno tam určuje historii, poutá lidi po generace k sobě, dává jim kořeny.

Nebylo kde nafotit zabíjačku 

Jaký je rozdíl mezi vesnicí, která funguje, a tou, která skomírá? Těch rozhodujících věcí je několik, ale nejvíc záleží na člověku, který tu vesnici vede. Starostování je přitom nejnevděčnější povolání na světě. Starostu všichni znají a všechno se na něj svede. Když ale někdo tento tlak dokáže ustát a zároveň vybojovat pro svou vesnici co nejvíc, tak vesnice žije, proměňuje se, lidé spolu mluví, dějí se v ní věci. Když starosta bere svou funkci jen jako povolání, tak vesnice začne skomírat. Co dalšího má vliv na život ve vesnici? Krajina? Podnebí? Půda? Já žiji ve vsi Sovinec, v podhůří Nízkého Jeseníku. Z téhle oblasti byli po celé generace lidé odsouváni pryč a stěhovali se tam noví usedlíci. Výsledkem toho je, že lidé ke vsi a ke krajině nemají žádný

24

Přinášejí na vesnici život lidé, kteří se do ní stěhují? Záleží na tom, jestli na vesnici chtějí jen přespávat, nebo se stát její součástí, zapojit se do ní. Platí to pro jakoukoliv skupinu lidí, co se na vesnici stěhují. Často jsem postřehl, že když se do vesnice přistěhuje jedna rodina, tak do ní většinou zapadne. Když se ale přistěhuje pět rodin ze stejného prostředí, tak se může stát, že vytvoří komunitu, která se bude zbytku vesnice stranit, a bude tím pádem vznikat napětí. Jak vypadá současná česká a moravská vesnice v porovnání s dobou třeba před třiceti lety? Nedávno jsem dokončil cyklus fotografií Lidé Vítkovska a při jeho vzniku jsem měl hrozný problém nafotit zabijačku. Před dvaceti třiceti lety měla takřka každá rodina prasata, dobytek, slepice, pěstovali si zeleninu, ovoce. Dnes žijí lidé na vesnici stejně jako ve městě. Proč by si pěstovali mrkev na zahradě, když si ji mohou koupit v supermarketu. Proč to tak je? Na vesnici je problém s prací. Když vezmu za příklad naši obec, tak před dvaceti lety v ní bylo 90 % lidí zaměstnáno v zemědělství. Dnes jsou všechna pole přeměněná na pastviny. Lidé na vesnici sice žijí, ale za prací dojíždějí do města, a přinášejí si tak


2010 | 10 | Čilichili: Duše vsi