Page 64

Fenomén

a hlavně dostávají zpětně hodnocení od porotců a čtenářů. Navíc povídky pravidelně vycházejí v Ikarii a Pevnosti a autoři za ně dostávají poměrně příjemné honoráře – u většiny ostatních literárních časopisů věc nevídaná. Pro českého autora běžné beletrie musí být frustrující, jaké pozornosti se dostane každé české fantastické knize. Nejenže se dočká několika profesionálních recenzí v časopisech Pevnost a Ikarie, webech FantasyPlanet.cz, Sarden.cz, Fantasya.cz a dalších, ale zároveň musí počítat i s ohlasy čtenářů. Fanoušci vytvořili například web Legie.info, kde zaregistrovaní čtenáři hodnotí a kritizují přečtené knížky. Řada autorů, kterým se první kniha nepovedla a pod tlakem recenzentů a nespokojených čtenářů přestali psát. Taková veřejná kontrola může být někdy hodně krutá, ale zároveň díky ní není možné, že by zapadla zajímavá kniha. HÁZÍM TI LASO, KAMARÁDE Asi není zarážející, že Jiří Kulhánek, který vydává knihu za knihou s odstupem dvou až tří let, se dokáže uživit pouze psaním. Není ovšem sám. Profesionální spisovatelkou je třeba i Petra Neomillnerová (česká Stephenie Mayerová, prolitá hektolitry vodky a zmáčená slzami prostitutek) nebo Juraj Červenák, Slovák, který ovšem vydává hlavně v češtině a na českém trhu. Autorů, kteří dokážou prodat tisíce knih, je mnohem více – Vladimír Šlechta, Štěpán Kopřiva, Miroslav Žamboch či Robert Fabian ( jeho prvotina Mariňáci se dočkala už čtvrtého vydání; poslední mělo náklad čtyři tisíc kusů). Samozřejmou stálicí zůstává Ondřej Neff, zřejmě jediný český sci-fi autor známý i mimo ghetto fanoušků. Díky vysokým prodejům svých knih jsou tito autoři často hýčkáni a přetahováni vydavateli s pomocí vysokých záloh nebo vyšších procent ze zisku. Pro autory běžné beletrie věc nepředstavitelná, není-li jeden zrovna Viewegh.

FRANTIŠEK KOTLETA BRATRSTVO KRVE – HUSTEJ NÁŘEZ A jaká vlastně je současná česká fantastika? Slovo, které ji charakterizuje bezesporu nejlíp, je „drsná“. To znamená ovlivněná hlavně Kulhánkovými knihami (Kulhánek se zase inspiroval zběsilými příběhy Procházkova hrdiny Kena Wooda) plnými krve, násilí, akce, střílení, ale také humoru, romantiky a spravedlnosti. I když se stále objevují motivy klasické fantasy, jako jsou elfové, trpaslíci a čarodějové, stejně jako příběhy posádek lodí plujících dalekým vesmírem, tak se velká část příběhů odehrává v současném Česku. Ať už se tu mordují upíři Petry Neomillnerové, své odvěké války vedou personifikovaná města z pera Pavla Renčína nebo si to rozdávají upíři s mimozemskými okupanty v podání Františka Kotlety. Čeští autoři mají díky své vysoké produkci většinou velmi slušnou stylistiku. Dokážou psát srozumitelně a lehce. Hlavně však milují akci a spád, ať už jde o dialogy, dějové zvraty nebo dynamiku vývoje postav. Po vzoru Kulhánka totiž vědí, že bojují nejenom mezi sebou a se zahraniční literární konkurencí, ale musí svým psaním a dějem svých románů porazit i konkurenci komiksů, filmů a počítačových her. Zatím se jim to skvěle daří.

<

64

„Kateřina pravila, že vám mám prvně čuráka uřezat a počkat, jestli doroste,“ prohlásil Antek. „Problém spočívá v tom, že toto slovo nemám ve svém překladači,“ ozvalo se po chvíli z reproduktoru ukrytého někde v hrozivé konstrukci. Kdyby nešlo o mého čuráka, přišlo by mi to jako dobrý vtip. „Poradím vám. Pro žlutý ufony jsem měl totiž vždycky slabost. Čurák je hovorový výraz pro palec na pravé noze. Zpravidla, když se kopnete do palce, křičíte: Jau, můj nebohý čurák,“ improvizoval jsem zoufale, ale srdnatě, jako manžel načapaný v posteli se sousedovic dogou.

ČiliChili | 09 | 2010 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

2010 | 09 | Čilichili: Krev  

Co to skrz nás vlastně teče.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you