Issuu on Google+

Letem světem TIPY A TRIKY

Už jste viděli zhulený autobus?

a předpokládali až padesátiprocentní ztráty. Nakonec to až taková hrobařina nebyla. Místní hřbitovy jsou přesto dost rozsáhlé.

Rýže se pěstuje na schodech

U HORSKÝCH INDIÁNŮ Cesty ve filipínských Kordillerách nejsou moc důvěryhodné. Někdy se sesunou do údolí, jindy na nich přistane halda kamení a občas u toho zařve pár lidí. Jen náhodou se k nim nepřipojil řidič náklaďáku, jenž jel před mým autobusem. V zatáčce se ve snaze vyhnout protijedoucímu autu zřítil na obydlí o pár metrů níž. Náklaďák byl na šrot, všichni přežili. Se žalostným zpožděním jsme dokodrcali do Sagady. V rozverném městečku je největším lákadlem zase pohřebiště. V obrovské jeskyni pod vedlejší ulicí jsou naměstnány stovky dřevěných rakví místních domorodců. Zevlující klučina odněkud vyloví klíční kost a usměje se. „Fuj, koukej to vrátit zpátky,“ napomenu ho. Za živými indiány je třeba se ještě posunout. Po adrenalinovém zážitku jízdy na střeše stařičkého jeepneyho se dostanu do městečka Banaue, které obklopují 2000 let staré rýžové terasy, chráněné UNESCO . Ocitnu se v zemi indiánů Ifugaos, skvělých řezbářů a bojovníků. Banaue je překrásné místo se vším

>

ČiliChili | 09 | 2010 cilicili.cz | facebook.com/cilichili

Kde spát Nepřeberně možností. Stačí se porozhlédnout, udělat geologický průzkum vlastní peněženky a zajistit si ubytování. Zájemce totiž může bydlet v chudinských chatrčích, levných motelech či hotýlcích, anebo v boháčských sídlech s erotickou masáží v ceně. Avšak i v ekonomické třídě si člověk užije obrovskou dávku vzrušení. Průběhem noci se pod prostěradly producírují krysy, švábi, ještěrky. Formikofilové si užijí. Na Filipínách je také velmi hustá síť nocleháren pro lidi trpící nespavostí, ale i jinými problémy. V hodinových hotelech se platí jen za čas strávený na lůžku, což při dnešní ekonomické krizi každý ocení. Poznáte je podle přemíry červené a oranžové či úlisných srdíček a andělíčků. Jak cestovat Hlavně rozmanitě. Do vzdálenějších krajů vedou z větších měst trasy soukromých autobusových linek anebo leteckých společností. Ostrovy jsou celkem slušně propojené trajektovou dopravou a na menší ostrůvky se za bakšiš dostanete loďmo kamkoliv. Ani s kratšími vzdálenostmi nebudete mít starosti. Na každém rohu stojí levné taxíky, ještě levnější tricykly a silnicemi projíždějí jako kyvadlová doprava nejlevnější jeepneys, tedy všudypřítomné prodloužené džípy. Projet delší úsek na střeše tohohle křížence je svéprávným zápisem do cestovatelovy knihy adrenalinových prožitků.

Co si přivést Hurá do velkých nákupů. Na Filipínách je levně a značkového zboží z druhé ruky můžete i z minimální mzdy pořizovat na kila. Za export stojí také čelenky a dřevěné masky horských indiánů z kmene Ifugaos či růžence, biče k sebemrskačství. Skjeťákům by se mohla hodit potvora z umělé hmoty zvaná waveboard, ale pozor na kyčelní klouby. Při dodržení pravidel lze také vyvézt bojové kohouty z nejlepších chovů a dozlatova opálené náctileté dcérečky, abyste si mohli i v důchodu dopřávat potěšení, jak nad vaší roštěnkou ostatním dědkům kanou sliny. V nabídce je i pouličně nabízená viagra. Bez záruky. Co si dát Celá země je pro ty méně odvážné propojena řetězci s rychlým občerstvením. Na jejich normalizovaných pokrmech se dá přežít. Ale nejtypičtějším stravováním jsou pidirestaurace, před nimiž leží v kastrolech s prosklenými poklicemi vystavené dobroty dne. I přes vedra se tam maso smaží a tučné vepřové hraje prim. Největší pochoutkou je lechon baboy, grilované prase s hustou játrovou omáčkou. Přezdívá se tomu „můj infarkt“. A když to našinec přežije, ať zkusí Halo – Halo koktejl. Směs ovoce, sladkostí, drceného ledu, mléka, fazolí a dalších příměsí, které vyvrhla spižírna. Nakonec, pro slehnutí, je dobré pivo San Miguel.

51


2010 | 09 | Čilichili: Krev