Issuu on Google+

Pokec

Ve a t Va k h lou láš ud kli ku  bě do jsm vy dř e c tv íve h ář k od í t . T il ěž o i d ko se ok . pa ol k l eč ás ka ka

Features

nepamatuju. A jednou jsem byla v řeckých tancích. To se pustí řecká hudba, chytneš se dvou Řeků a ud udělá se kolo. Mě vždycky taťka dovedl do nějakýho kroužku, protože chtěl, abych byla v něčem dobrá. Hokej, řecký tance, balet, tenis, dramaťák. Já do jsem byla tlustá a nechtěla jsem nikam chodit. Třeba taťka vybíral špatné sporty... Z: Nešlo to ani v tom dramaťáku. Ve „Sněhurce a sedmi trpaslících“ jsem byla jeden z trpaslíků, co nesli na rukou nosítka s mrtvou Sněhurkou. Na rytmice jsem hrála jednu z osmi žabek v představení Žabky v lese, čáp je nese. Paní učitelka nám ušila zelené čepice, na kterých visely rozpůlené pingpongové míče. Všechny maminky představení pochválily a moje maminka řekla, že to bylo trapný a že se za mě styděla, a brácha se poblil. Ještě umím tu sestavu, ale nebudu ji ukazovat. Soundtrack byl: kvakvakvakva, pak přišel čáp, žáby se lekly a udělaly kváááák kvakkvakkvak, a utíkaly zpátky. A asi dva dny jsme měly s kamarádkou skupinu The Windows podle The Doors. Ne podle windows. Napsaly jsme píseň, ale byla sprostá, a tak jsme ji hodily do nějaké schovky ve škole. Embryo vaší první písničky vzniklo na lesní chatě (Buď můj kouč – láska ouč – je ohnivý kotouč – a ty mě o tom pouč – ouč ouč ouč). Na rap je v tom dost přírody. Nepřišel ve vás český folk o talent? A: Já bych to naše mluvení nezařazovala do žádné hudební kategorie. Kdyby to šlo, klidně bych to nazvala operou. Původně jsme dokonce chtěly udělat každou písničku v jiným stylu. Začaly bychom metalem. Z: Jenomže bychom to těmi našimi hlasy neutáhly. Taky nemáme nástroje. A i kdybychom si je pořídily, nemáme místo v autě. Leda bychom měly kombíka. Každá harfa navíc je znát. A: Taky lidi říkají, že to není hudba, a mají pravdu. Jak jdu do té diplomacie, nechci se s nikým hádat. Naopak ve vašem brněnském dialektu vnímám jasnou paralelu s černošským předměstím New Yorku... A: Jsme etno. Čankišou a my. Z: Mladší ekvivalent Jarmily Šulákové. Donutil s prsama. ČiliChili | 09 | 2010 cilicili.cz | facebook.com/cilichili

A: Donutil s prsama sama mě bolí. Z: Nám zase přijde, de, že nepřirozeně nepř mluví Češi. Vytahaně. Taky nerozumí zum některým slovům. Lont prý nevědí. Co je lont? Z: Lont je venkov. Lonťák je venkovan. Máme o tom podstatnou část jedné písně. Češi myslí, že zpíváme o části Brna. To jsou ta textařská nedorozumění. A: Já zas v písničce Penerů Jižák Jižák „město panelů, beton je tady, beton je i tam“ dlouho slyšela „petunie tady, petunie tam“. Jaký máte vlastně vztah s ostatními českými hiphopery? Z: Asi jako k Bohu. Neutrální. Ani jednoho z nich jsme nepotkali. A: Máme vztah k nim, ale ne s nimi. Oni nás neznají. Ale někteří se nám líbí. Staří Peneři byli dobří. Lil'Kim je srandovní. Taky mě baví vizuální forma hip hopu na MTV. Černoši skáčou v otevřených autech, vedle miciny v bikinách. U českého rapu si mi nelíbí texty, což u černošskýho tak nevadí. Nejradši mám francouzský rap a i ty Poláky. Polština nic moc, ale v rapu dobrý. Tematický rozptyl vašich textů je od „variace na Čtvero ročních období gangsta Vivaldiho písně ‚Jaro‘ přes zdravovědnou agitku ‚AIDS AIDS dítě‘ po jízlivý Respekt Evě Pilarové“. Máte to autorsky rozhozené? A: Jakože jedna píše o autech a druhá o lese? Já jsem spíš na ty blbosti a odlehčení a Zuzka... Z: Mně vyhovuje litanický tón. Mně by se líbily depresivní texty s veselou muzikou. Úplné odlišení formy od obsahu. Formálně Heidi Janků s textem od Foucaulta. Která písnička je nejvíc o vás? Z: Já se vidím ve všem. Třeba Black or White. Taky mám bílý a černý prádlo. „Bylo letní parno“ Lenky Filipové, „Holka s citronovou šálou“ od Vítězslava Vávry, to se mě taky týká. Já nemám problém najít všechno ve všem. Druhá tráva má text o domácím násilí. Utři si oči, ty uplakaná, ta dlouhá noc končí a mír je mezi náma. On ji normálně zmlátil. Nikdy nemluvíte o klukovi, který vám dělá muziku. On je schválně v pozadí? A: On je hrozně velkej introvert. My skoro ani nevíme, jak se jmenuje. Je vystudovaný zvukař, ale nepřeje si publicitu. Teda my si to myslíme. Ptali jsme se ho a on tak něco zamumlal. Tak ho necháváme. Jak mu to teda vracíte? Radostí z tvorby? Z: Tu on má velikou. Je to vnitřní juchot.

> 45


2010 | 09 | Čilichili: Krev