Issuu on Google+

TABU KRVE

KREV V MÝTECH A V UMĚNÍ

1

Krev je životadárná, pokud je uvnitř, a strašlivá, pokud je venku. Pro lidstvo představuje jednu z archetypálních tekutin, vedle vody tu nejdůležitější.

Téma

Pokrevní sňatky byly sice zakázány už v židovském, antickém a římském právu, ale hlavně mezi šlechtou se provozovaly poměrně často. Kvůli sňatkům s pokrevními příbuznými vymřela habsburská dynastie ve Španělsku. Ti to ovšem přeháněli, protože podle výzkumů genealogů devět z jedenácti sňatků uzavírali mezi pokrevními příbuznými. Poslední potomek rodu Karel II. už nemohl ani chodit a nedokázal se moc dlouho udržet při vědomí. UPÍŘI Nemrtvé živící se lidskou krví má ve své mytologii celá řada lidských kultur. Jsou uloženi v kolektivním lidském podvědomí. Prehistorické kamenné monumenty známé jako „dolmeny“ se nacházejí na hrobech

ČiliChili | 09 | 2010 cilicili.cz | facebook.com/cilichili

Tenhle mladík z kmene Surma v dnešní Etiopii si pochutnává na čerstvé kravské krvi. Dobrou chuť!

po celé severozápadní Evropě. Archeologové spekulují, že smyslem jejich umístění mohl být úmysl bránit se upírům. Jednu z nejstarších zmínek o upírech lze nalézt ve starém sumerském eposu, datovaném zhruba 4000 let před Kristem. Popisuje Ekimmu nebo Edimmu (ten, který náhle zmizel). Ekimmu je druhem démona, který nebyl řádně pohřben a vrátil se na zem jako pomstychtivý duch sající život z živých. Upíry najdeme i v čínské mytologii, která mluví o ch'iang shih (skákajících mrtvolách). Tyto bytosti mají rudé oči a deformované čelisti. Údajně mají silný sexuální pud, který je nutí útočit na ženy. Jak postupně sílí, ch'iang shih získává schopnost létat, rostou mu dlouhé šedivé vlasy a umí se proměnit ve vlka. Podle starého egyptského textu Pert em Hru (Egyptská kniha mrtvých) pokud jedna z pěti částí duše zvaná Ka nedostane určité dary, troufá si opustit svou hrobku, aby nalezla občerstvení, kterým může být i krev živých lidí. Egyptský bůh Sekhmet byl také známý tím, že popíjel krev. Také indická bohyně Kálí byla vyhlášená svojí touhou po krvi.

<

KRVAVÉ MÝTY A RITUÁLY, KTERÉ FUNGUJÍ DODNES Anglie: Žehnání krví. V krvi si libovali staří Germáni. Jejich cákání krví po sochách bohů se říkalo bleodsian, z čehož vzniklo dnešní anglické slovo blessing – požehnání. Čína: V čínské kultuře se krvácení z nosu považuje za znak sexuálního vzrušení – často to uvidíte v hongkongských filmech, kde se krvácí skoro pořád a z kdečeho, ale z nosu jen po spatření spoře oděné dámy. Stejnou podivnost převzali Japonci a používají ji v manga komiksech. Japonsko: V Japonsku se jednotlivým krevním skupinám připisují charakterové vlastnosti a můžou hrát roli i při výběru partnera. Indie, Hiderabád: V muslimské metropoli jižní Indie se každoročně schází stovky ší’itů, aby při svátku muharam oplakali smrt imáma Husajna. S jeho mučednictvím se ztotožňuj�� proléváním vlastní krve. Na ulicích se sekají noži a mačetami do hlav a žiletkami si rozřezávají těla (mrkněte na obrázek naproti). Filadelfie: Každoroční Drákulův ples láká stovky ujetých gothů, emů a pseudoupírů. Každý z nich je ochoten odpřisáhnout, že všichni kolem jsou falešní, jen on je ten pravý. Sicílie: Donedávna se tu praktikovala krevní msta.

<

29


2010 | 09 | Čilichili: Krev