Page 26

TRANSFUZE První zdokumentovaný pokus o transfuzi krve provedli umírajícímu papeži Inocencovi VIII. v roce 1492. Nalili mu do krku krev tří desetiletých klučíků, načež umřel jak papež, tak dárci. V 17. století se celkem úspěšně experimentovalo s výměnou krve mezi zvířaty, ale lidé až na výjimky umírali. Hodně pokusů na tomto poli

26

prováděl Francouz Jean-Baptiste Denis, který lidem zkoušel dodávat zvířecí krev a nenechal toho, dokud mu to v roce 1670 konečně nezatrhli. Úspěchy se dostavily až na začátku 19. století, kdy před transfuzí začali zkoušet, jestli se dá krev dárce a příjemce míchat, což nakonec vedlo k objevu krevních skupin. Přišel na ně Karl Landsteiner v roce 1901. Na transfuzích si dost frčel ruský lékař Alexander Bogdanov, který jich sám podstoupil celkem 11. Prý se mu potom zlepšil zrak, přestaly mu padat vlasy a vypadal o 10 let mladší. Své zkušenosti měl údajně zúročit při tajném úkolu oživení Lenina. Zemřel poté, co se nakazil tuberkulózou a malárií z krve svého studenta.

<

Legendární přírodovědec Charles Darwin navštěvoval univerzitu v Edinburghu s cílem stát se lékařem jako jeho otec. Brzy ale ten nápad zavrhl, protože nemohl snést pohled na krev. Místo medicíny se rozhodl studovat náboženství, což se mnohem více hodilo k jeho velkému koníčku – přírodovědě.

O kolik krve můžete přijít: Zdravý dospělý člověk může ztratit až 20 % krve (u mužů 1 litr), aniž by pociťoval následky. Po ztrátě 40 % krve se dostavuje šok. Při ztrátě vyšší je nutná resuscitace.

MÁME VŠICHNI SPOLEČNOU KREV? Antropologové tvrdí, že všichni lidé na světě jsou příbuzní minimálně jako bratranci a sestřenice do 40. kolene. To znamená, že když budeme pátrat až do roku 800 n. l., tak každý pár lidí najde společného příbuzného. Když se na to podíváme jako laici, zdá se nám, že přinejmenším jednu čtyřicetinu krve máme společnou s kýmkoliv, koho potkáme.

Pouštění žilou používali felčaři jako léčebnou proceduru skoro 2000 let (do 19. století). Bylo propracováno div ne jako akupunktura. Třeba krvácení z žíly pravé ruky mělo léčit játra, kdežto z levé slezinu. Za úspěšnou se terapie považovala, až když pacient omdlel, a během měsíční léčby se pacientovi odebralo běžně šest litrů krve.

MODRÁ KREV ŠLECHTICŮ Pojem modrá krev pochází ze španělského spojení Sangre Azul, kterým se označovala šlechta. Původ se nejčastěji vysvětluje tím, že šlechtici nevycházeli na slunce a pod bílou pokožkou jejich žíly vypadaly jako modré. Jestli měli šlechtici něco zvláštního s krví, tak je to častý výskyt hemofilie. Za hodně případů mohla britská královna Victoria, po které ji zdědili její syn Leopold a několik dcer, které se provdaly do šlechtických rodin ve Španělsku, Německu a Rusku. Mezi jejich potomky patřil i slavný hemofilik a syn posledního ruského cara Alexej, kterého léčil divý světec Rasputin. Největší genealogickou databázi – nejenom pro šlechtice – spravuje mormonská církev. Mormoni věří, že když člověk zemře bez vyznání, můžou ho expost pokřtít, a tak ho přidat do svých řad. V databázi proto uchovávají záznamy o 2 miliardách lidí na 2 milionech svitků mikrofilmu, milionu mikrofiší, ve 280 000 knih a několika počítačových databázích. Použití databáze je zdarma. On-line na http://www.familysearch.org.

PLAKÁT #02

Možná jsme všichni pokrevní bratři. To, co udělali Vinnetou s Old Shatterhandem, byla vlastně vzájemná transfuze. Když dáte krev, propojíte se tím hned s několika lidmi. A když ji dostáváte, tak taky.

KREV JAKO SPOJENÍ

Téma

ČiliChili | 09 | 2010 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

2010 | 09 | Čilichili: Krev  

Co to skrz nás vlastně teče.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you