Page 49

S tím se počítá? Musíme rozhodnout, jestli vynaložíme ohromné úsilí, abychom je převezli slepené, nebo je necháme rozpadnout, a pak je spojíme metodami jedenadvacátého století. Ředitelem muzea plného starých věcí jste se stal v šestadvaceti letech. Nepřišel jste tak trochu o mládí? Já měl celkem bouřlivá vysokoškolská studia – do svých šestadvaceti jsem si užil hodně.

Generální ředitel nemá čas běhat po depozitářích, nemůže si dovolit obrůstat mechem. 

Které předměty se stěhují nejobtížněji? Jak říkám, třeba ty mykologické sbírky... Co s nimi pořád máte? To jsou kusy hub? Herbáře hub, některé vznikají už třeba 150 let. Vypadá to jako bláznivá práce, vždyť to jsou jen popsané řezy vysušených hub, ale ona je v nich spousta informací, díky nimž máme neuvěřitelnou dokumentační řadu vývoje fauny v českých zemích. Ztráta by to byla nenahraditelná, protože houbu z roku 1890, tu už si nemáte šanci uříznout znova! Jak se stěhují staré a křehké nádoby? Taky problém. Máme spoustu nádob, které se kdysi poslepovaly dohromady ze střepů třeba nějakým klihem, a ty se teď při stěhování budou pravděpodobně rozpadat.

Je správné svěřit tak důležitou funkci mladému klukovi? Myslím, že výkon nesouvisí s věkem. Tehdy před devíti lety si prostě na ministerstvu kultury řekli, že Národní muzeum potřebuje svěží vítr, protože je příliš uzavřené, a proto vybrali mladého a snad i svěžího manažera. Ale až bude historická budova opravená, tak si možná řeknou, že by chtěli mít v čele muzea zase někoho konzervativnějšího. Copak vy jste radikál? Ne. Ale tady bylo v době mého nástupu radikálním krokem, už když jsme začali používat marketingové metody. Marketing byl sprosté slovo. Rád vidím, že jste za ta léta mezi sbírkami neobrostl mechem. Zato jsem prorostl tukem, protože mám strašnou životosprávu a nestíhám cvičit... Ale jinak jsme firma jako každá jiná a generální ředitel nemá čas běhat po depozitářích, nemůže si dovolit obrůstat mechem. Těžko bych chodil ve vytahaném svetru za sponzorem a říkal, aby mi dal peníze. Ale já se o vás dočetl, že byste byl nejšťastnější coby mnich v klášteře při četbě knih. Sedí to? Nevěřte všemu, co se píše. Taky už někdo psal, že si mě neumí představit v hospodě, ale já jdu za chvilku na pivo... Jasně, když jsem někdy vytočený, tak bych do kláštera mezi knihy odjel, ale dlouho bych tam asi nevydržel. Dnes už byste mohl brát jako manažer v soukromých firmách šesticiferný měsíční plat. Proč zůstáváte v muzeu? Pár nabídek přišlo, ale já si zatím v muzeu plním svůj sen. Vystudoval jsem historii a být manažerem v historické instituci, to je přece solidní kombinace! Jsem rád, že tady nepřemýšlíme nad nesmrtelností brouka – připravujeme se na generální rekonstrukci, na to, že se snad konečně staneme muzeem špičkové evropské úrovně, a to je výzva, která převažuje materiální lákadla. Být ředitelem fabriky na sardinky je taky fajn, ale mě by to asi nebavilo.

<

ČiliChili | 08 | 2010 cilicili.cz | facebook.com/cilichili

MICHAL LUKEŠ * 30. dubna 1975 v Praze Ředitelem Národního muzea se stal už v roce 2002 – tehdy mu bylo šestadvacet let. Vystudoval historii, a i když je jeho ředitelská pozice vlastně „manažerská práce“, říká, že bez svého vzdělání by asi zaměstnancům nerozuměl. Chtěl otevřít muzeum více veřejnosti a svému slovu dostál. Pražská muzejní noc, expozice Lovci mamutů (přišlo 600 tisíc diváků), Cool linka mezi muzei... Chcete další důkaz? Podívejte se na skvělé internetové stránky Národního muzea. Jeho přání: „K nám by měli lidi chodit nejenom dvakrát za život, tj. s rodiči a pak se svými dětmi, ale vícekrát.“ Vzal si novinářku, která s ním připravovala televizní rozhovor. Jejich dcera zanedlouho oslaví druhé narozeniny.

49

2010 | 08 | Čilichili: Afrika  

Zblízka vypadá Afrika trochu jinak než z dálky.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you