Page 63

CO NA TO ČEŠI? Oblíbené první věty mají i čeští literáti, novináři a vydavatelé. Zeptali jsme se, které to jsou:

Dobrému autorovi by na to, aby vyvolal napětí a zvědavost, měla stačit jedna věta. V nejhorším možná dvě anebo tři. Michael Viewegh tomu říká „vábnička na čtenáře“. Guy Dammann z britského deníku The Guardian tvrdí, že „když se vám nepovede začátek, nepovede se vám kniha.“ Mezi jeho nejoblíbenější první věty patří dnes už klasická díla: Cizinec Aberta Camuse („Dnes zemřela matka. Nebo to možná bylo včera.“) a Beckettův Murphy („Slunce svítilo, nemajíc alternativy, na nic nového.“). To, že žijeme v době posedlé sebou samou, evidentně nemá na umění zaujmout první větou příliš velký vliv. Vyplývá to také ze žebříčku Sto nejlepších začátků, který sestavil v roce 2006 časopis American Book Review. Osm z prvních deseti uvedených knih bylo napsáno před rokem 1950. Na první příčku umístili odborníci z Univerzity v Illionois dílo z roku 1851 – Bílou Velrybu Hermana Melvilla. Ta začíná poněkud suchou větou: „Říkejte mi Izmael.“ Inu, slušný člověk se nejdřív představí. Jak prosté. Jindy může být začátek sofistikovanější. Román 1984 George Orwella se otevírá větou: „Byl jasný chladný dubnový den a hodiny odbíjely třináct.“ Kdo by po takovémhle entré knihu odložil? Dobrý start vám kolikrát řekne víc než předmluva od renomovaného odborníka nebo výtah z děje na zadním přebalu knihy. Tak třeba: „Lolita, světlo mého života, žár mých slabin.“ Hádejte, o čem nejslavnější dílo Vladimíra Nabokova asi bude? Možná vás potěší, že do amerického žebříčku to na třináctou pozici jako jediný z českých autorů dotáhl Franz Kafka se svým Procesem a větou: „Někdo musel Josefa K. osočit, protože jednoho rána byl náhle zatčen, ačkoli neudělal nic špatného.“ Kompletní Top 100 najdete na internetové adrese americanbookreview.org/100BestLines.asp

Čilichili | 07 | 2010 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

Michal Viewegh, spisovatel: „O mnoho let později, když stál před popravčí četou, vzpomněl si plukovník Aureliano Buendía na ono vzdálené odpoledne, kdy ho otec vzal k cikánům, aby si prohlédl led.“ G. G. Márquez: Sto roků samoty Ondřej Neff, spisovatel: „Klesáme, nebo stoupáme?“ „Něco horšího, pane Smithe, padáme!“ Jules Verne: Tajuplný ostrov Jan Nejedlý, novinář: „Všechny šťastné rodiny jsou si podobny, každá nešťastná rodina je nešťastna po svém.“ L. N. Tolstoj: Anna Karenina Michal Šanda, básník: „Gdototutaxmrdí?“ Raymond Queneau: Zazi v metru Jakub Šofar, novinář: „Není jisté, kdy přesně začala být nadváha trestná.“ Rob Grant: Špeky Magdalena Hennerová, redaktorka české beletrie Paseka: „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Franz Kafka: Proměna Zdenko Pavelka, publicista: „Veliká doba si žádá velké lidi.“ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka Petr Štengl, šéfredaktor Psího vína: „Dávejte pozor, co vám teďka řeknu.“ Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále Vladimír Novotný, literární kritik: „Sta a sta žen měl hrabě Cortini.“ Ladislav Klíma: povídka Sta a sta žen v knize Slavná Nemesis

MISTROVSTVÍ SVĚTA VE ŠPATNÝCH ZAČÁTCÍCH Nejlepší začátky nejsou všechno. Představte si, že existují lidé, kteří svůj čas tráví tím, že sepisují naopak nejhorší první věty, a to románů, které vůbec neexistují. A dokonce v tomto soupeří. Soutěž se jmenuje Bulwer-Lyttonova cena a vznikla v roce 1982 jako studentská legrace na univerzitě v San Jose. Jmenuje se po anglickém viktoriánském romanopisci, který produkoval mimořádná klišé. Dnes už se klání dávno neúčastní jen studenti. A je to opravdu legrace. V loňském roce například v kategorii detektivek zvítězil tento začátek od Erika Riceho: „Vstoupila do mé kanceláře na nohou dlouhých tak, jako mají ti dlouhonozí ptáci, co můžete vidět na Floridě – ti růžoví, ne ti bílí – až na to, že ona stála na obou dvou, ne na jedné, jako ti ptáci, ti růžoví, a i když nebyla oblečená v růžovém, já jsem hned věděl, že je v nesnázích, což ti ptáci obvykle nejsou.“ Kromě fiktivních začátků se nyní organizátoři soutěže začali zabývat i nejhoršími začátky skutečnými, mezi nimiž vyniká legendární grafomanka Danielle Steelová a její dílo Hvězda. To startuje slovy: „Měla na sobě šaty stejné barvy jako její oči, které jí otec přivezl ze San Franciska.“ Co myslíte, že jí přivezl? Šaty, nebo oči? Hlasujte teď.

63

2010 | 07 | Čilichili: Dovolená jako peklo  

To slovo zní hezky, ale po létě je u psychologů natřískáno.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you