Issuu on Google+

Kultura zaříznuto

Text: Jaromír Trpký, Michal Schindler Foto: Profimedia

Hollywood vsadil na intelekt. A prohrál Tytam jsou doby bezduché zábavy Smrtonosných pastí. V Hollywoodu dnes sázejí na filmy připomínající produkci nezávislých studií. Jenže je to stejné, jako kdyby nějaký Rychlobufáč s. r. o. koupil v Praze restaurace Zdeňka Pohlreicha a snažil se v nich vařit jako on.

66

Okolo Oscarů se vždycky objeví fůra filmů, o které by jinak čeští distributoři ani nezavadili. Buď že jsou v nominacích, nebo že na nich makal někdo, kdo na Oscarech obyčejně skóruje. Na pár z nich jsme koukli. A našli minimálně tři, za které je škoda vyhazovat peníze. Pevné pouto Petera Jacksona, Muži, co zírají na kozy Granta Heslova ani Blind Side Johna Lee Hancocka vás k židli nepřibijí. Tyhle filmy předstírají náročné dílo, které tříbí váš cit i rozum – ve skutečnosti jsou však stejně originální, jako odpolední soap opery.

Pevné pouto

HOVADINA Č. 1 – PEVNÉ POUTO Nejvýkonnějším členem party je Peter Jackson. Povedl se mu husarský kousek: natočit film o znásilnění a vraždě čtrnáctileté dívky, aniž by v něm to znásilnění bylo jakkoliv zmíněno. Diváka přece nesmíme drásat, dal za biják dost peněz. Ani popcorn se mu nesmí znechutit. O motivech nebo podobě onoho činu se nedozvíme prostě nic. Nejdrásavější scény tedy ukazují, jak se rodina se smrtí dcery vyrovnává – matka v návalu zoufalství opustí rodinu a jede na brigádu trhat jablka. Proč ne, stát se to může, ale měla by k tomu asi nějak směřovat i psychologie postavy, ne? Ne že nic nic, pak se sbalí a odjede. Totálně blbé jsou pak ve filmu fantazijní sekvence ze světa mrtvé dívky: záhrobí vypadá jako barvotisk z časopisu Svědků Jehovových, mrtví „žijí“ ve světě plném lásky, odpouštějí svým vrahům jak na běžícím pásu, ryzí humáč.


2010 | 06 | Čilichili: Padlí bohové