Page 26

Téma jeden známý podnik na Václavském náměstí.“ A to už Andrej ani na okamžik nezaváhal: „Hej, už to poznám. Predsa Alhambra!“

na tolerantní profesory, kteří jim pomohli. Buď. Anebo pomohl klub. Což není vymoženost moderní doby, takhle to bylo vždycky. Zažil to i dnešní trenér Sparty Jozef Chovanec, ačkoli se k té pikantní historce z konce sedmdesátých let příliš nehlásí: Mladý Jozef přišel na Letnou z Gumáren Púchov, takže měl problémy s češtinou, a navíc příchod z vesnice do Prahy silně zamával s jeho postpubertální duší. Za socialismu nemohl hrát fotbal pouze se základním vzděláním, to by byla ostuda, a tak chodil v Motole do gumárenského učiliště. Jenže stejně bylo jasné, že závěrečné zkoušky nezvládne, a tak bylo třeba zvolit taktický manévr. Na zkoušky se nevypravil Chovanec, ale s lahví whisky tam dorazil tehdejší sekretář Sparty Jaroslav Houška. Řediteli školy předal láhev a sám zasedl do studentské lavice. Ve své knize vzpomíná: „Byl jsem z toho poněkud na větvi, ale asi ještě víc to rozhodilo osmnáctileté teenagery kolem. Koukali jako vyjevení, kdo se jim to vetřel do třídy! Přece jen jsem měl čtyřicítku za sebou a na učně jsem rozhodně nevypadal! Naštěstí se mne nikdo z nich nezeptal: „Hele, vole, co tady děláš?“ Všechno bylo samozřejmě domluvené, Houška odpověděl na pár jednoduchých otázek a získal pro Chovance výuční list. Hůře dopadl svého času u maturity jiný slavný Slovák, Andrej Kvašňák. Toho se komise zeptala, jak se jmenuje divadelní hra od Aloise Jiráska, a Kvašňák pokorně odpověděl: „Súdruhovia, neviem.“ Ctihodní pánové zašuměli údivem, ale snažili se mu dál pomáhat. „Pane Kvašňáku, určitě si vzpomenete – jmenuje se tak

26

KOLIK ŘEČÍ UMÍŠ Na druhou stranu vrstevníkem a spoluhráčem Jozefa Chovance byl současný předseda fotbalového svazu Ivan Hašek, o kterém je známo, že vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Přísný byl i na své dva syny – i ti si už zahráli první ligu, ale zároveň musí oba studovat vysokou. Starší Pavel konkrétně práva, stejně jako otec: „Když práva zkombinuji s jazykama,“ říká Pavel, „tak by mě to třeba mohlo i živit. Mohl bych se věnovat mezinárodnímu právu, uvidíme; času je ještě dost.“ A táta Hašek by se dnes pravděpodobně uplatnil i v jakékoli nefotbalové firmě, protože se domluví francouzsky, německy, rusky, japonsky a anglicky. Znalost jazyků je skutečně veliká výhoda špičkových fotbalistů. Jistě, výjimečný Koller se ani po třech letech v Dortmundu pořádně německy nedomluvil, ale třeba bývalý kapitán reprezentace Tomáš Ujfaluši je jiná liga. Čtyři roky hrál za Hamburk, stal se tam kapitánem, naučil se německy. Čtyři roky za Florencii, stal se kapitánem, mluví italsky. Teď hraje dva roky v Madridu za tamní Atletico a španělsky mluví výtečně. Pokud vydrží, nejspíš se tam stane kapitánem – u něj by to bylo logické. Právě Ujfaluši, paradoxně velmi inteligentní třicátník, je dnes všeobecně považován za blba. A je to nespravedlnost a ostuda českých médií, která dokolečka opakují nesmysl. Roku 2007 udělali čeští reprezentanti mezi dvěma důležitými zápasy kvalifikace hloupost – v hotelovém pokoji uspořádali dlouhý večírek, na který pozvali i několik dívek. Byl z toho skandál. A jako mantra se od té doby opakuje věta, kterou měl pronést Tomáš Ujfaluši na svou obhajobu: „Nic jsem neplatil, a ta částka absolutně

nesouhlasí.“ Nic takového Ujfaluši ve skutečnosti neřekl, to jenom jeden novinář vytrhl z kontextu dvě věty, spojil je k sobě a další pak od něj opisovali. „Nikdy jsem to neřekl,“ stýská si dodnes Ujfaluši. „Klidně nás považujte za blbce, ale takhle hloupej, takhle hloupej opravdu nejsem.“

LIŠÁK BECKHAM Britové s oblibou tvrdí, že jejich nejhloupějším reprezentatem je ten nejbohatší – David Beckham. Smějí se mu, že mluví tichým, trochu pištivým hláskem a občas pronese podivný výrok. Třeba o rodině: „Moji rodiče tu vždy byli pro mě, dokonce už od dob, co mi bylo sedm.“ O synovi: „Necháme Brooklyna pokřtít, ale nevíme, na jakou víru.“ O kartě, kterou dostal v reprezentačním zápase: „Bylo to úmyslné. Jsem si jistý, že si někteří lidé myslí, že nemám dost rozumu, abych byl takhle chytrý, ale já mám rozum.“

Čilichili | 06 | 2010 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

2010 | 06 | Čilichili: Padlí bohové  

Jsou fotbalisté normální?

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you