Page 16

Kácíme modly

Text: Jiří Holubec Foto: Profimedia

Dýza na konci tunelu Psychedelický mejdan, který často (ale ne vždycky), popisují lidé, co prožili klinickou smrt, zní lákavě. Dokonce tak, že zrušil naše staré představy o nebi a pekle a stal se novým náboženstvím, skoro zaručenou představou o tom, že víme, co nás „tam nahoře“ čeká.

16

MOODY A TI DRUZÍ Každé náboženství má své apoštoly. V případě předsmrtných zážitků jím byl lékař, profesor, spisovatel a hledač pravdy James Moody Jr. O klinickou smrt se začal zajímat v roce 1965 a během následujících deseti let zaznamenal svědectví desítek lidí, kteří se vrátili od nebeských bran. V době, kdy do sebe hippies cpali kdejaký rozšiřovač obzorů, to nakonec nebylo ani moc divné téma, ale na rozdíl od mnoha příjemnějších reliktů 60. let nám blouznění o cestách do ráje vydrželo až do dneška. Sám Moody hrdě prohlašuje, že se z původně neznámého fenoménu stala součást kolektivního povědomí. Bodejť by ne. Propojil v něm prastarý obraz

ráje s psychedelickými zážitky. Oživil naději, že smrtí vše nekončí, a podpořil to osobními výpověďmi z první ruky. Kdo by měl odvahu polemizovat? „Pro lidi, kteří prošli stavem blízké smrti, je jejich prožitek naprosto reálný, a my nemáme jediný vědecky podložený argument, jak jim ho vyvrátit,“ píše Moody nadšeně. DOBRÁ ZPRÁVA SE ŠÍŘÍ Samozřejmě, vyvracet někomu jeho prožitky nemá moc smysl. S interpretací těch prožitků už se ovšem polemizovat dá. Zvlášť když se na ně velmi rychle nabalují hlasatelé příštích životů a věčných pravd. Svou slavnou knihu Život po životě vydal Moody v roce 1975. O pár let později už byly

2010 | 06 | Čilichili: Padlí bohové  

Jsou fotbalisté normální?

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you