Page 40

âILICHILI

#40

letem světem Co je dobré i užitečné vědět při cestě do Arménie

V klášteře Haghpat prý opravdu můžete potkat duchy

Kde hlavu složit Nejlevnější ubytování lze sehnat mezi pěti (to na venkově) a jedenácti dolary (v nově otevřeném jerevanském hostelu Envoy, který vede sympatický arménský pár s australským občanstvím). Co přivézt Obvyklým suvenýrem je brandy, kterou si z Arménie nechal posílat i britský premiér Winston Churchill. Spotřeboval prý 365 lahví do roka.

Má dočasná hostitelka je lékařka a pochází z Náhorního Karabachu, kde během etnických srážek mezi Armény a Azery zkraje 90. let přišla o otce i bratra. Její příběh je smutný a obvyklý: muži z rodiny byli zabiti, sestra odešla do Ruska, ona studovala a posléze zůstala v Jerevanu. A právě se mi chystá pronajmout svůj byt za patnáct dolarů na noc, vyprat špinavé kalhoty a poradit, jak se co nejrychleji dostanu k Opeře. A tedy také přilehlému parku, který proslul mondénními kavárnami. Jerevan klame tělem. Jeho hlavní třídy září mramorem a luxusním zbožím, křižují je opravdové přechody s fungujícími semafory, o kterých se všem bytostem v Haghpatu může jen zdát. Zdejší kavárny jsou – podobně jako zdejší ženy – kouzelnou směsicí orientálního a evropského. Páté na radooost Stačí však obejít roh, opustit vydlážděný chodník a ponořit se do šedivého Jerevanu panelových domů s neosvětlenými schodišti a vyvrácenými zábradlími, jimž se lze vyhnout

jen dobrodužnou cestou rozpadajícím se výtahem. Tady si kluci v teplákách

kopají gumovým míčem o vrak rozebraného žigulíka a ulice nemají jména, jen čísla. Lidé si stěžují

na drahotu. Jenže já mířím k elegantní Opeře, u níž se válí ruský harmonikář a arménské studentky na neuvěřitelně vysokých podpatcích vyhlížejí přítele. Okolní přepych zaplatili Arméni, dobří obchodníci, kteří odešli do zahraničí. „Brandy, prosím,“ objednávám si jako oni. Jazyk mírně dřevění a vůně dráždí smysly. Pět let odpočívalo v sudu. Vtom kolem brouzdají již rozmrzlí Rakušané, takže druhé. Třetí, když dorazil americký dobrovolník – máme totiž společné známé. Čtvrté rovněž dobrovolně s Američanem. Páté na radooost… Konečně usínám u velké arménské televize. Dům mi otevřel laskavý muž, který pak na chodbě rozsvítil jen pohybem ruky. Ráno jsem to zkoušel a nešlo to – chyběla žárovka.

„Navštivte zdejší pobočku Batesova motelu. Nevšední zážitky z koupelny a výborn á maminčina kuchyně.“ Tak vypadá jerevanský hypermarket

Faux pas Měli byste vědět, že Arméni si koncem 19. a začátkem 20. století užili své především od Osmanské říše, jejímž faktickým následníkem je Turecko. Není proto zrovna vhodné chodit po Jerevanu v tureckých barvách. Čím oslníte Armény naopak potěšíte, když z hlavy vyjmenujete ty, kteří to ve světě dotáhli daleko a mají arménskou krev – v USA to byli spisovatel William Saroyan, zpěvačka Cher (občanským jménem Cheryl Sarkissianová), rockeři ze skupiny System of a Down. Ve Francii pak zpěvák Charles Aznavour. Co stojí za vidění Jezero Sevan je v turistických letácích vzýváno pro své „tyrkysové vody“ i polohu ve středu „vznešených hor“. V letní sezoně jde o jediné místo (vyjma Jerevanu), kde je chládek a nějaká zábava. Ečmiadzin je cosi jako místní Vatikán, neboť zde sídlí unikátní arménská církev. Bezvěrce tu čeká klidné město s impozantními historickými chrámy a studeným pivem ve zdejší zahradní restauraci. Kláštěr Tatev vyrůstá z kamene na vysokém skalním ostrohu. Jde o impozantní stavbu, kde je pochován národní světec Řehoř Osvětitel. Idževan V nabídce cestovních kanceláří ho nenajdete. Pěstuje se zde víno a nejezdí sem turisté, na které proto místní hledí jak na mimozemšťany. Hotely jsou levné a bary prázdné. Kolonáda u řeky je v pravém smyslu slova pitoreskní.

2006 | 09 | Čilichili: Malovaný svět  

Komiks, aneb výbušná směs obrazového fantazírování s kapkou textu.

2006 | 09 | Čilichili: Malovaný svět  

Komiks, aneb výbušná směs obrazového fantazírování s kapkou textu.