Issuu on Google+

nejsou žádná výhra. Cizí harant mi jich v nestřežené chvíli obrací na hlavu celý pytel. Večer je vyklepávám i z podprsenky. Z konfet vyroste během dne slušný papírový koberec. Ale jinak jsou ulice až hygienicky čisté. Švýcaři ani v největší tlačenici nepohodí na zem flašku od piva. Maximálně šlupku od pomeranče. A to už je, pane, odvaz! Tím větší překvápko nás čeká večer, když nám basilejský domácí ukazuje svou sbírku zbraní: dva revolvery, pušku a něco, co bych volně přeložila jako kulomet. Švýcaři jsou neutrální, a tak mají nejlépe vyzbrojenou armádu v Evropě. Domácí zbrojnice jsou prý celkem běžné, akorát pro náboje musejí v případě nouze do přilehlých skladů.

STARÁ TETKA Mezi kostýmy pierotů, harlekýnů, napoleonských vojáků, smrťáků a všemožných zviřátek se nápadně často opakuje maska chlápka s obrovským frňákem, rozcuchaným hárem, v dřevácích a s úsměvem Otíka z Vesničky mé, střediskové. Říká se mu Waggis a marně v něm hledáme politický rozměr. Je to prostě trouba sedlák z Alsaska. Nejlepší legrace je ze sousedů. Projít se městem s organizovanou skupinou masek je pro člověka zvenku v podstatě nemožné. My ale máme insidera v osobě Češky Olgy Cieslarové, dost možná největší propagátorky basilejské Fasnacht. Propadla jí před třemi lety, napsala o ní knížku a hlavně ji přenesla do Prahy jako satirickou oslavu 17. listopadu Sametové posvícení. Jestli jste to nestihli loni, na letošní podzim se plánuje repete. Olga se v mezičase stala lokální kuriozitou. Plynnou basilejštinou dává

54

rozhovory pro rozhlas, noviny, večer je v  televizi. Obdivuju ji. Také proto, že dokáže prodat svou knihu o  festivalu – v  češtině – Švýcarům. A právě Olga dostala naši českou partu do své fasnachtové party („kliky“), která si říká Duschuurli – Navždy. Když se na sebe v masce podívám do zrcadla, doufám, že tohle mi tedy navždy nezůstane. Vyfasovala jsem tradiční kostým Alti Dante – Staré tetky, a i když je extravagance mé druhé jméno, slepici na hlavě mám poprvé. I ostatní Češi navlékají více či méně sofistikované masky: hipíka, zebru, banditu se zuby z nábojnic, zřejmě ze zbrojních skladů. Připojujeme se za Olžinu kliku a následující hodinu kazíme Švýcarům jejich vzorné pochodové tempo. Když se loučíme, ulicemi bloudí už jen pár Ainzelmasgge, individualistických masek samotářů. Zároveň vyjíždí první pometací vůz. Do rychtyku to tu začnou dávat hned ve čtvrtek ve 4:00. Aby je v Curychu nepomluvili.

IËKDYŽ JE EXTRAVAGANCE MÉ DRUHÉ JMÉNO, SLEPICI NAËHLAVæ MÁM POPRVÉ.

<

ČiliChili | 5 | 2013 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2013 | 05 | Čilichili: Chemie lásky