Issuu on Google+

REPORTÁŽ

se pohybují na úrovni filozofických úvah: „Poslouchej, já bych ti radil, abys tam dal něco tanečního.“ Když se zeptáte co, dočkáte se odpovědi: „No něco rytmickýho, pořádně od podlahy.“ Zeptejte se jakéhokoliv DJe. Vysype na vás podobných rad aspoň třicet a bude se u toho hrozně lámat. Ve skutečnosti je to děs.

MONIKA MÁ NAROZENINY „Prosimvás, mohl byste vyhlásit, že Monika má narozeniny a že jí přejem všechno nejlepčí?“ ptá se zhruba o půlnoci značně zarudlý pán s povolenou kravatou a zpocenou pleší. Zhluboka se nadechnu a pokud možno stručně vysvětluji, že mikrofon nemám. „A vy nemluvíte do mikrofonu? Co ste to za diskžokeje, simvás?“ nadurdí se pán, který zamlada evidentně vymetal taneční odpoledne v klubu mládeže SSM. Naštěstí ho kamarád bere kolem krku a odvádí na bar. V tu chvíli mě to trochu mrzí, protože ve mně hlodá zvědavost, která z přítomných dam je oslavenkyně Monika.

48

POSTOPADESÁTÉ VËDUCHU DæKUJU GÉNIOVI, CO SESTAVOVAL SOUNDTRACK KEËHěÍŠNÉMU TANCI.

O chvíli později se to dozvídám. Radost z toho ale nemám. „Tak podívejte,“ spustí na mě ovíněná paní v nejlepších letech. „Já mám dneska narozeniny a chci tancovat.“ „Já budu, milostivá, rád, když nám zatancujete,“ nasazuji galantní mód. „To já bych ráda,“ vykulí na mě oči, „ale snad uznáte, že na tohle se tancovat nedá!“ Vidím, že s Monikou kamarádi nebudeme, ale statečně se ptám, co že by si to tedy přála. „Nějaký osmdesátky tam nemáte?“ poroučí si. Nasadím nadšený výraz a ukazuji, že na gramofonu mám připravenou opravdovou osmdesátkovou pecku a všechno že bude v rychtyku. Paní spokojeně odchází, ale za minutu si to mastí zpátky ke mně, navíc v doprovodu poněkud vrávorající slečny. Než začne prskat, vysvětlím jí, že nejsem lhář a podvodník a že ta písnička (Do I Do od Stevieho Wondera) je opravdu z roku 82. „Nojo, jenže to tu nikdo nezná!“ zvolá vítězoslavně a shrnuje tím v podstatě celý marasmus našeho hudebního vkusu. Intenzivní bombardování normalizační šmírou a chemlonovými osmdesátkami se ukázaly jako vítězná strategie. Co neznáme, automaticky zavrhujeme a rychle

Chemie mezi DJem a publikem


2013 | 04 | Čilichili: Sdílení, nebo život