Issuu on Google+

Ty mixuješ na gramce?

Peklo začne zhruba hodinu po začátku. Je ještě celkem brzy, ale parket se pomalu plní. Ještě chvíli počkat, pak zesílit zvuk a nakopnout to nějakým obecně přijatelným šlágrem (Majkl funguje vždycky). Jenže zatímco se hrabu v kufru s deskami, někdo mi zařve do ucha, že leknutím málem urvu kabel od sluchátek. „Hele, já sem taky DJ. Mám tu super hitovku, na tu budou všichni trsat,“ ječí typ s kšiltovkou a cpe mi pod nos flešku. Mávám rukou, že neslyším, a snažím se ho ignorovat, což občas zabírá, ale většinou ne. „Hele, dej to tam,“ šťouchá do mě prstem neodbytný kolega, dokud nesundám sluchátka a názorně mu neukážu, že gramofony flash disky neumí přečíst. „Počkej, to jako hraješ z desek, jo?“ vykulí se. „A to nemáš noťasa? A z telefonu bys to nepustil?“ Klučina mě začíná vytáčet, takže nasadím hrozivý výraz, něco nesrozumitelného zahučím a on se naštěstí klidí. Během průměrného hraní takových epizod zažijete nepočítaně a nejhorší na nich je, že vás pokaždé dokonale vyhodí z konceptu. Parket je slušně plný, lidi tancují, a když se na ně dokážete napojit, tak mezi vámi najednou něco sepne. Začnete společně fungovat, víte přesně, jaká deska má následovat a co to s tanečníky udělá. Jakmile k vám začne někdo lézt, je spirituální spojení v pytli. Není ale důvod si zoufat, protože dotyční kafralové jsou experti, kteří vám rádi poskytnou cennou radu. Některé jsou zcela konkrétní: „Hoď tam Šelingra, můj kamarád DJ Vláďa to tu vždycky pouští na pořádnej rozjezd.” Jiné obecné: „Dej tam oldýs, my sme ze starý školy.“ A nejrafinovanější

SEÜTENO AËPODTRŽENO, NA KAŽDOU ZËTæCH AKCÍ VLEÜETE NAËRAMENOU ASFALT ZAËNæJAKÝCH PADESÁT TISÍC.

>

Běž tam, at zahraje Mašinku

ČiliChili | 4 | 2013 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

47


2013 | 04 | Čilichili: Sdílení, nebo život