Page 36

POKEC

KDYŽ SE DENNæ PROBÍRÁTE TAKOVÝM MNOŽSTVÍM LEJSTER JAKO AMERICKÝ PREZIDENT, DÁVÁ SMYSL, ŽE TO BUDETE CHTÍT DæLAT RYCHLEJI.

procvičovat. My jsme postup rozvrhli na patnáct lekcí, po kterých dostanete certifikát. Pak následuje dalších pět, hodně, hodně těžkých. Když uděláte i tu dvacátou, tak ten certifikát dostanete zdarma. Ale to zatím zvládlo snad jenom sedm nebo osm lidí. A ti teda čtou jako Číslo 5? No, jsou to lidé, kteří prostě mají zvláštní nadání. Někteří z nich si sami vypěstují ten návyk a žádné kurzy k tomu nepotřebují. Ti, kteří si u nás ten kurz stejně dali, tak neměli vůbec žádný problém dokončit i ty nejtěžší lekce. Takže jde hlavně války piloti trénovali schopnost ve zlomku vte- o ten návyk, o disciřiny rozpoznat nepřátelské letadlo. Pak se to plínu očí? začalo trénovat i na čtení. První oficiální kurzy Čtení je záležitost rychlého čtení se konaly roku 1925. mozku, který většiDělalo se to stejně jako dneska? nou zvládne víc než Pokud víme, tak ty základy jsou stejné. Už ten- naše oči. Ty jsou větkrát se vycházelo z toho, že je možné rozší- šinou limitované řit zrakové rozpětí, tedy to, kolik zachytíme nějakým návykem, na jeden pohled textu. Zároveň se zrak tré- který se dá zlepšit. nuje tak, aby správně odsýpal po řádku. Aby Máme na stránkách se člověk nevracel a nepřeskakoval. To je ten video, kde bliká úplný základ, který je pořád stejný. Pak taky existují různé magické metody, které vám slíbí, že budete číst 10 000 nebo 20 000 slov za minutu a v podstatě každou knihu tak prolistujete. Tomu ale jednak nevěřím a také si nemyslím, že by tohle lidi zrovna nějak potřebovali. Metoda, které se věnujeme my, je původní a funguje. Je to něco, co dokáže každý. Svoji rychlost čtení díky ní zdvojnásobíte, což je pro většinu lidí už docela dost. A kdo tu metodu vymyslel? Úplně na začátku je francouzský oční lékař jménem Émile Javal. Ten koncem devatenáctého století přišel na to, že oko jako takové čte jenom, když se zrovna nehýbe. Z toho vyplynulo, že by bylo dobré zefektivnit přesuny oka po textu. To je začátek. A dál je to víceméně odvozené z toho, co fungovalo, co šlo u většiny lidí relevantně

akže jaká je pravda? Touží dneska vůbec někdo po tom, číst rychleji? Ale jistě. Našich absolventů je teď ke dvěma stovkám. Jsou to hlavně dva druhy lidí. Jednak studenti a pak duševně pracující napříč obory. Lidi, co čtou hodně dlouhé e-maily, hromady článků, zpracovávají spousty informací. A vy jim pomáháte, aby těch informací zpracovali ještě víc? Ano, anebo naopak, aby zpracovali stejné množství informací za kratší čas, a pak si dali volno. Zlepšují se všichni? Stalo se, že někdo začal v první lekci hodně dobře, takže na konci to zlepšení nebylo 100 %, ale méně. Třeba na začátku četl 450 slov za minutu a dosáhl na 600. Ale jinak ty lekce jsou těžší a těžší, takže každý, kdo tím prošel, nějakého zlepšení dosáhl. Nikdo to nereklamoval. Když čtete beletrii nebo román, tak jste taky takhle rychlí? Ne. Člověk by měl číst rychle, když chce a když to potřebuje. Je to dovednost, kterou se naučil a může a nemusí ji používat. Když čte poezii, tak si třeba předčítá, což by u rychlého čtení dělat neměl. Neměl by si to ani v duchu vyslovovat. Proškolený člověk by měl být schopný bez problému přepínat a vědět, že tenhle text bude číst takhle a zařadí si prostě potřebnou rychlost. Samozřejmě je možné číst rychle i tu poezii, ale my to nikomu nedoporučujeme. Kdy lidi zjistili, že by se mohli naučit rychleji číst? To bylo už dávno. Na konci 19. století se přišlo na to, že mozek a zrak jsou schopny zpracovávat informace mnohem rychleji, než se do té doby myslelo. Za první světové

36

>

2013 | 04 | Čilichili: Sdílení, nebo život  

Nežijeme pro sebe, ale pro svůj profil na Facebooku.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you