Page 51

Tumtudum na modré pryčně Tak schválně. Za co byste si tipli, že Indové nejvíc utrácejí na internetu? Porno? Vonné tyčinky? Ani náhodou. Víc než čtvrtina všech online nákupů jsou jízdenky na dráhu. V Indii vláčky prostě frčí. Text: Máša Dudziaková, Jiří Krejčík Foto: Máša Dudziaková, Profimedia

Indie), nebo se vypravíte do nesmyslně dlouhé fronty někam na nádraží, kde vyplníte ještě nesmyslnější dotazník, třikrát vám ho dají přepsat, pak vás pošlou „píče“ (to je hindsky dozadu) a frontu si dáte znova. Před nástupem do vláčku musíte ještě někde objevit přišpendlený dlouhatánský pruh papíru se jmény všech cestujících a najít tam svoje jméno a číslo lůžka, případně informaci, že na vás prostě nezbylo místo. Jsou-li tam přepisy v angličtině, nezprzní vaše jméno obvykle víc než někde v Česku, nicméně pokud se rozhodnou uveřejnit seznam lidí pouze v dévanágarí (tak se jmenuje ta krucánková abeceda), jste v loji. Mezitím překračujete schoulené Indy, kteří mají zvláštní schopnost zakempit a usnout úplně všude, takže čekárna, nádraží i perón vypadají jako něco mezi noclehárnou a skladem pytlů. Mezi tím se prohání vyhublí toulaví psi a sem tam projde i nějaká ta posvátná kravka, kterým se mimochodem na nádražích daří, protože vyžírají koše u stánků, ekvivalentů našich nádražek. Cestování vlakem se v Indii nevyhne nikdo. Je to čtvrtá největší železniční síť na světě a vzhledem k rozloze téhle

Indické dráhy převezou denně 25 milionů lidí. Dvě a půl České republiky se tam každý den nacpou do vagónků a někam jedou. Mimochodem vlak je jediný dopravní prostředek, co tady jezdí podle jízdního řádu. Malá jiskřička jistoty v zemi, kde všechno funguje podle nelogických zákonitostí, které navíc zůstávají obyčejnému Středoevropanovi skryté, takže většinu času jen čumí a nechápe. Stejně jako u nás má i indická železnice několik tříd. „Jezděte tou první, proboha,“ nabádali nás kamarádi, co už měli to potěšení a druhou nejlidnatější zemi na světě navštívili. Jenže můj chlapec je indolog, tudíž neustále na honu za autentickou Indií. Proto přicházela v úvahu jedině druhá vozová třída. Ale ještě jsem dopadla dobře, existuje totiž i kategorie Garíb Rath, což doslova znamená „vlaky pro chudé“. Koupit si jízdenku je kumšt sám o sobě. Buď si to dáte přes internet (na cestovatelských fórech se s loginem různě čachruje, protože k němu potřebujete i adresu na území ČiliChili | 3 | 2013 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

>

51

2013 | 03 | Čilichili: Sto  

100. číslo o čísle 100

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you