Issuu on Google+

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘÍZENÍ VÝZKUMU CHEMPOINT – VĚDCI PRO CHEMICKOU PRAXI

zpracoval: KAMIL MAREŠ


AUTORSKÁ PRÁVA Průvodce Co chrání autorská práva? Jaký je rozdíl mezi právy majetkovými a osobnostními? Kdy a co mohu kopírovat? Kdo může používat diplomovou práci? Jak dlouhá smí být citace? Tyto a další otázky z oblasti autorských práv byste měli být schopni odpovědět po prostudování následující kapitoly, která je zaměřena na základní pochopení autorského práva a jeho odlišení od práv průmyslových. Upozornění: autorská práva chrání před zneužitím textu odborné publikace, nikoliv před použitím technického řešení v ní popsaného.

1.1. Co je autorské právo Předmětem práva autorského je „dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.“ (§ 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb.) Autorem je osoba, která dílo vytvořila, nikoliv osoba, která dala ke vzniku díla podnět nebo přispěla radou. Autorské dílo je výsledkem činnosti autora vyjádřeným v jakékoliv objektivně (intersubjektivně) vnímatelné podobě. Autorská práva vznikají okamžikem vytvoření autorského díla. Ochrana autorských práv k autorským dílům není v ČR a ve většině států světa podmíněna zápisem díla do veřejného registru, tak jako je tomu v případě práv průmyslových. I pokud takovýto registr existuje, jako například v USA, nevztahuje se povinnost zápisu autorského díla do tohoto registru, jako podmínka získání právní ochrany autorského díla, na cizince. Co není autorské dílo Dílem není sama myšlenka, námět díla nebo teorie v hlavě svého tvůrce, popřípadě jakýkoliv údaj (například osobní data) sám o sobě. Autorským dílem také není vynález, technické řešení popsané v autorském díle. Autorskoprávní ochrana se týká způsobu vyjádření díla, uměleckého ztvárnění, námětu. Autorskoprávní ochrana nechrání před použitím technického řešení zveřejněného v autorském díle, ale pouze před použitím konkrétního textu, ve kterém je technické řešení popsáno. K právní ochraně technických řešení před jejich použitím slouží průmyslově právní ochrana, která má jiné podmínky než ochrana autorskoprávní. Okénko: označování autorských děl copyrightem Označení copyrightem je vhodným způsobem jak přímo na autorské dílo označit vykonavatele majetkových autorských práv, zvláště pokud autorské dílo není jinak označeno žádným jménem fyzické ani právnické osoby. Vyhnete se tak situaci, kdy vaše autorská díla budou putovat světem bez toho, že by jejich uživatelé či svědci jejich neoprávněného používání věděli, komu autorská práva patří. Nicméně, v naprosté většině zemí světa také není nutné uvádět žádné speciální znaky copyrightu (copyright, ©, apod.), abychom mohli ochrany autorských práv využívat. Tip: Označování autorských děl


Vhodným způsobem označení majetkových autorských práv je například formulace „© Vysoké učení technické v Brně. All rights reserved.“

1.2. Nejčastější předměty autorského práva Vyjádřením autorského díla může být:  slovesné dílo  dramatické dílo  hudební dílo  výtvarné dílo  počítačový program  databáze (nikoliv obsah, ale způsob uspořádání) Nejčastějšími předměty autorského práva na univerzitě jsou:  vzdělávací materiály, skripta, podklady ke kurzům (například jako je tento text)  diplomové a kvalifikační práce  vědecké publikace, odborné články  technické a výzkumné zprávy  prezentace  propagační materiály, letáky, filmy, fotografie  webové stránky  design průmyslových výrobků  architektonické plány  sochy, obrazy, filmy a jiná díla výtvarného umění  software

1.3. Práva osobnostní a práva majetková Autorská práva se dělí na práva osobnostní a práva majetková. Práva osobnostní zaručují, že autor má právo osobovat si autorství díla a zaručují také nedotknutelnost díla. To znamená, že dílo nelze bez souhlasu autora svévolně měnit. Práva osobnostní zanikají smrtí autora, ale ani poté nelze do díla nepřiměřeně zasahovat, práva osobnostní jsou nepřenosná. Práva majetková trvají sedmdesát let po smrti autora a jsou předmětem dědictví. Práva majetková zakládají právo dílo užít, to znamená především: 1) právo na rozmnožování díla 2) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny 3) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny 4) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny 5) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny 6) právo na sdělování díla veřejnosti Při porušování autorských práv neoprávněným užíváním díla se držitel práv může dožadovat: 1) odstranění následků rozmnožování díla (zničení kopií)


2) odstranění následků rozšiřování díla (stažení kopií) 3) poskytnutí zadostiučinění (omluvou, finančně) Okénko: Vyčerpání práv: Prodejem rozmnoženiny autorského díla dochází k vyčerpání práv, takže není nutné, abychom při koupi například pohlednice uzavírali s majitelem autorských práv licenční smlouvu. To však neznamená, že můžeme tuto pohlednici dále kopírovat a rozšiřovat. Analogicky platí vyčerpání práv také pro patenty a jiné předměty práva duševního vlastnictví.

1.4. Kdy mohu používat autorské dílo? Licence Autorská práva majetková jsou přenositelná, typicky licencí, na rozdíl od práv osobnostních. Do autorských majetkových práv nezasahuje ten, kdo autorské dílo užívá na základě licence. Licence je obvykle uživateli udělena vlastníkem nebo vykonavatelem majetkových autorských práv. Bez licence lze užít (kopírovat) autorská díla pouze pro osobní potřebu, s výjimkou počítačového programu a s výjimkou odstranění technických prostředků ochrany, tedy např. prolomení ochrany proti kopírování CD nebo DVD a pořízení rozmnoženiny pro vlastní potřebu z takto chráněného nosiče. Volná užití a zákonné licence Existují tzv. volná užití a zákonné licence, které ze zákona vymezují speciální případy, kdy můžeme bezúplatně užít autorské dílo nebo jeho část, aniž bychom porušili práva vlastníka nebo vykonavatele majetkových autorských práv, který musí takovýto zásah strpět. Přesné znění takovýchto volných užití a zákonných licencí vymezuje autorský zákon, zákon č. 121/2000. Volné užití Je možné užívat autorská díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo vlastní vnitřní potřebu právnické osoby, pokud nejde o užití za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského prospěchu, s výjimkou následujících druhů děl:  počítačových programů  elektronické databáze  audiovizuálního díla  zhotovení napodobeniny architektonického díla stavbou Volné tiskové rozmnožování je možné zhotovit tiskovou rozmnoženinu díla na papír pro vlastní potřebu fyzické osoby nebo pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby. Odměna autorům se platí jako poplatky inkasované v souvislosti s prodejem a používáním rozmnožovacích strojů a k autorům se dostává skrze kolektivního správce (v ČR je to Ochranný svaz autorský - OSA). Citace můžeme bezúplatně citovat, pokud:  použití citace v díle je oddůvodněné  nebo jsou citovány výňatky nebo drobná celá díla za účelem kritiky, recenze atp.  nebo užijeme dílo při vyučování nebo při vědeckém výzkumu, jejich účelem není dosažení hospodářského prospěchu Okénko: Mohu tedy kopírovat, co se mi zachce a tvrdit, že jde o citaci?


Ne. Vždy je potřeba řídit se poctivými zvyklostmi s ohledem na účel citace. V zásadě stačí, když budete užívat citace tak, jak se obvykle používají. Nezapomeňte je ale vždy označit jménem autora, názvem díla a pramenem – jinak jde o plagiát. Školní dílo Studentské dílo je dílo vytvořené studentem ke splnění jeho studijních povinností. Škola má právo:  použít bezplatně školní dílo pro svoji vlastní vnitřní potřebu, nikoliv však za účelem dosažení hospodářského prospěchu  získat licenci za obvyklých podmínek  nárokovat po autorovi díla přiměřené uhrazení nákladů na vytvoření díla až do jejich skutečné výše, pokud autor užitím nebo licencováním díla dosáhne výdělku. Upozornění: Školní dílo se netýká vynálezů studentské dílo se týká autorských práv, tedy literárního ztvárnění tématu. Nezaměňujte studentské dílo s právy průmyslovými, kterých se netýká. Na rozdíl od práv k použití autorského díla, k průmyslovým právům (vynálezy, technická řešení), která student během studia vytvořil, nemá škola žádná práva (pokud není smlouvou mezi školou a studentem stanoveno jinak). Zaměstnanecké dílo Zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých pracovních povinností, není-li smlouvou sjednáno jinak. Za zaměstnání je považován jakýkoliv pracovněprávní či služební vztah, tedy například také práce na dohodu nebo práce přes agenturu. Autor tedy nemůže s majetkovými právy ke svému dílu nakládat. Zaměstnavatel může také dokončit nehotové dílo. Zaměstnavatel nemůže postoupit právo výkonu třetí osobě, například licencí, bez svolení autora autorského díla. Osobnostní práva autora (autorská sláva) zůstávají nedotčena. Počítačové programy Počítačové programy jsou speciálními druhy děl, na která se vztahují autorská práva. Vzhledem k tomu, že způsob vytváření a využívání počítačových programů je dosti odlišný od vytváření a užívání jiných autorských děl, vztahují se na počítačové programy jako autorská díla některé zákonné výjimky: Pro zaměstnanecké dílo 1) počítačový program je považován za zaměstnanecké dílo, i pokud byl vytvořen na objednávku (pokud by tomu tak nebylo, mohl by autor počítačového programu vytvořeného na objednávku tento program užít a poskytnou licenci dalším osobám, pokud by to nebylo v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele, stejně jako u jiných autorských děl vytvořených na objednávku) 2) autor počítačového programu, na rozdíl od jiných zaměstnaneckých autorských děl, nemá vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku 3) zaměstnavatel může u počítačového programu, který je zaměstnaneckým autorským dílem, poskytnout oprávnění výkonu majetkových autorských práv třetí osobě bez souhlasu autora (na rozdíl od jiných druhů zaměstnaneckých autorských děl) 4) autor počítačového programu odstoupit od smlouvy pro změnu svého přesvědčení, na rozdíl od jiných druhů autorských děl Volná užití


1) pokud je to nezbytné pro užívání počítačového programu, lze jej upravovat, překládat, rozmnožovat, zkoumat jeho funkčnost na základě jeho principů a zhotovovat záložní rozmnoženinu 2) na počítačové programy se, na rozdíl od jiných druhů autorských děl, nevztahuje možnost volného užití pro osobní potřebu, včetně zhotovování rozmnoženin a napodobenin pro osobní potřebu, stejně jako další výjimky, které u ostatních autorských děl zaručují možnost volného užití Okénko: Počítačové programy spadají pod ochranu jak právem autorským tak právem průmyslovým. Počítačové programy jsou chráněny autorským právem jako text – zápis ve zdrojovém kódu. Tato ochrana ovšem nechrání před rekompilací. Jiné vyjádření myšlenky neporušuje autorská práva. Ve většině států světa nelze chránit zápis ve zdrojovém kódu patentem, tak jak je to možné v USA. V některých státech světa lze ovšem patentem chránit algoritmus počítačového programu, jako postup, který vykonává stroj. Takováto ochrana je možná v Evropě, za určitých dalších podmínek. Právní ochraně software je věnována samostatná kapitola. Příklad Je možné, aby jeden předmět požíval právní ochrany jak autorskými tak průmyslovými právy nebo je nutné si jeden z nich vybrat? Řešení příkladu Pro právní ochranu některých druhů děl lze použít jak autorskoprávní, tak průmyslově právní ochranu. Typickými příkladem je design, kdy průmyslový výrobek jako výtvarné dílo požívá právní ochranu majetkových autorských práv a zároveň může být registrován jako průmyslový vzor, který chrání vzhled výrobku. Je však potřeba si uvědomit kolik nás bude které způsob ochrany stát, kdy vzniká, jak dlouho trvá a jaké nám přináší výhody. Autorská práva vznikají automaticky, prakticky celosvětově, okamžikem vytvoření díla, není třeba je registrovat (žádné náklady), poměrně dlouho trvají (majetková autorská práva trvají ve většině zemí 70 let). Ale tím, že nejsou nikde registrována, může být jejich prokázání v případě sporu nebo zjištěného porušování obtížnější, než prokázání práv k průmyslovému vzoru. Průmyslový vzor je však potřeba registrovat (náklady), registrací získaná právní ochrana je regionálně omezena, může trvat maximálně 25 let a je potřeba ji každých 5 let obnovovat (náklady). Příklad Koupil jsem si obraz, mohu jej vyfotit a použít na firemní PF? Řešení příkladu To záleží na stáří obrazu. Pokud je obraz starší 70 let, pak ano (a ani si jej nemusím kupovat). Pokud obraz ale není starší 70 let, měl bych správně nejdříve získat licenci od autora nebo jiného vykonavatele majetkových autorských práv. Příklad Napsal jsem odborný článek, komu patří autorská práva ke článku? A jak je to s technickými řešeními, která jsou popsány v mém článku? Řešení příkladu Autorská práva osobnostní patří vždy autorovi. Autorská práva majetková patří také vždy autorovi. Pokud ale byl odborný článek napsán ke splnění povinností ze zaměstnaneckého poměru (pokud jste například odborný vědecký pracovník v příslušném oboru) nebo ke splnění studijních povinností, může jít o zaměstnanecké nebo školní dílo.


Technická řešení nespadají pod rozsah autorského práva. Mohou ale být (v českém právním prostředí) zaměstnaneckým vynálezem nebo zlepšovacím návrhem. Příklad Kolik toho mohu citovat, abych se nedopustil plagiátu? Řešení příkladu Jestli se dopouštím plagiátu, není dáno rozsahem citace, ale tím jestli je jako citace označena, jménem autora, díla a zdroje. Citovat lze v rozsahu, který je odůvodněný s ohledem na zákonné účely volné citace, kterými mohou být kritika, recenze, vědecká nebo odborná tvorba, příklad při vyučování nebo vědecké práci. Účelem rozhodně nesmí být dosažení hospodářského nebo osobního prospěchu. Pokud se budete řídit tím, v jakém rozsahu obvykle citují v podobném díle druzí, určitě neuděláte chybu. Příklad Jak lze chránit software Řešení příkladu Rozlišujte algoritmus a počítačový program. Počítačový program spadá pod ochranu autorským právem. Algoritmus lze za určitých podmínek chránit jako vynález (rozhodně ale ne každý algoritmus každého počítačového programu). V USA lze jak počítačový program, tak algoritmus chránit patentem, což je ovšem výjimečné a v jiných zemích neobvyklé. Příklad Za jakých praktických podmínek by mohla škola úspěšně požadovat, aby jim autor školního díla přispěl na úhradu nákladů, které škola vynaložila na vytvoření školního díla? Řešení příkladu Prakticky by škola musela být schopna vůbec se dozvědět, že jí vzniká tento nárok, tedy dozvědět se o příjmech současného nebo bývalého studenta, znát výši těchto příjmů, umět dokázat, že souvisejí s užíváním konkrétního autorského školního díla. Dále by škola musela umět identifikovat a prokázat náklady, které vynaložila na vytvoření tohoto autorského školního díla. Berte tento příklad také jako ilustraci k problematice vymáhání práv duševního vlastnictví – nést důkazní břemeno při sporech týkajících se duševního vlastnictví nemusí být snadné. Linky:  Autorské právo na stránkách Ministerstva kultury ČR: http://www.mkcr.cz/autorskepravo/default.htm  Autorský zákon na stránkách Ministerstva kultury ČR: http://www.mkcr.cz/autorskepravo/zakon/default.htm  Ochranný svaz autorský: http://www.osa.cz/  Creative Commons – česká prezentace: http://www.creativecommons.cz/ Tipy pro další studium autorského práva:  Text vysvětlující autorská práva na stránkách Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO): http://www.wipo.int/freepublications/en/intproperty/909/wipo_pub_909.html http://www.wipo.int/export/sites/www/freepublications/en/intproperty/909/wipo_pub_909. pdf


SHRNUTÍ KAPITOLY Shrnutí nejzávažnějších informací z předchozí kapitoly. Předmětem autorského práva je ztvárnění uměleckého, vědeckého nebo odborného díla. Autorská práva vznikají okamžikem vytvoření díla a není třeba je nikde registrovat. Rozlišujeme dva druhy práv, osobnostní (autorská sláva) a majetková (mají význam v ekonomických vztazích a mohou přinést peníze). Existují různé výjimky, bezúplatné licence a volná užití, která opravňují k bezplatnému užití autorských děl. Počítačové programy jsou autorská díla, pro která platí autorskoprávní úprava s některými výjimkami.


kapitola2