INFOKVÍZ STÁRNUTÍ A DEMENCE

Page 1

INFOKVÍZ

STÁRNUTÍ A DEMENCE


Tento kvíz jsme připravili pro zájemce o dobrovolnictví v novém programu Dobré srdce domů, který pomáhá mimo jiné osamělým seniorům.



senioĹ™i v ÄŒR

demence

alzheimerova choroba


SENIOŘI V ČR


Jaké je procentuální zastoupení seniorů nad 65 let v populaci ČR ?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


19% populace ÄŒR je seniorĹŻ nad 65 let (statistika z 2018).



Jaké procento seniorů v ČR bydlí sami?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


69% seniorů v ČR bydlí sami.



Jaké je nejčastější onemocnění seniorů nad 65 let?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


HYPERTENZE (vysoký krevní tlak) je nejčastější onemocnění seniorů nad 65 let.



Jaká je střední délka života v Jihomoravském kraji?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


Ĺženy 82 let muĹži 76 let


Kolik let byste se v Jihomoravském kraji měli ještě dožít ?

Český statistický úřad https://www.czso.cz/csu/xb/jakeho-veku-se-pravdepodobne-dozijeme



DEMENCE


Které pohlaví je k demenci náchylnější a tvoří až 2/3 všech pacientů?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


ženy tvoří až 2/3 všech pacientů s demencí.


POČET LIDÍ TRPÍCÍCH V ČR DEMENCÍ V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ

Česká alzheimerovská společnosti: Zpráva o stavu demence 2016


Jaké procento lidí s demencí má v ČR správnou diagnózu?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


20-30% lidí s demencí v ČR má správnou diagnózu.


10 SYMPTOMŮ DEMENCE

Zdroj: ČALS (2013). Dopisy České alzheimerovské společnosti.


Kolik lidí s demencí žije podle odhadů v ČR?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


183 tis. lidí v ČR žije podle odhadů s demencí


PREDIKCE VÝVOJE POČTU LIDÍ S DEMENCÍ V ČR

Česká alzheimerovská společnosti: Zpráva o stavu demence 2016


Jaký je odhad celosvětových pacientů s demencí v roce 2050?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


135 mil. lidí lidí ve světě bude mít v roce 2050 nějakou formu demence.


DEMENCE VE SVĚTĚ

Zdroj: ADI (2015). World Alzheimer Report 2015. The Global Impact of Dementia.


KDY SE JEDNÁ O STAŘECKOU ZAPOMNĚTLIVOST? První příznaky se objeví až po šedesátce. Problémy se dostaví především při náročných činnostech, nikoliv při obvyklé každodenní rutině. Zapomínání je přechodné, obtíže jako třeba založení předmětů nebo zapomínání jmen se vyskytují jen příležitostně. Jestliže se dotyčná osoba v klidu zamyslí a soustředí se, většinou se jí všechno zase vybaví. Dotyčné osobě nečiní problém postupovat podle ústního nebo psaného návodu. Ke snadné orientaci v každodenním životě stačí obvyklé pomůcky jako třeba budík, kalendář a lístky s poznámkami.

Lange, Elisabeth: Demence: Trpělivá péče a pomoc


KDY SE JEDNÁ SPÍŠE O DEMENCI? K výpadkům paměti dochází už před šedesátým rokem věku. Zaběhané postupy znamenají stále větší problém. Zapomnětlivost má za následek problémy v práci. Fáze zapomínání přetrvávají a po několika týdnech a měsících sílí. Výpadky paměti narušují důležité oblasti života, např. zacházení s penězi nebo orientaci ve známém prostředí. Dotyčné osoby budí dojem že jsou méně pozorné než dříve, zapomínají důležité úseky své minulosti navzdory intenzivnímu přemýšlení si na ně nedokáží vzpomenout. Nedokáží se řídit návody. Schopnost úsudku je narušena, ochabuje tělesná zdatnost a zručnost. Pomůcky na podporu paměti nepomáhají. Lange, Elisabeth: Demence: Trpělivá péče a pomoc



ALZHEIMEROVA CHOROBA


Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence. Z kolika procent?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


62% všech případů demence spadá na Alzheimerovu chorobu.


Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence

Zdroj: ČALS (2013). Dopisy České alzheimerovské společnosti


<65 let

Jakou procento pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří lidé mladší 65 let?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


<65 let

10% pacientů s Alzheimerovou chorobou jsou lidé mladší 65 let.


Jedná se o Alzheimerovu chorobu? 10 příznaků, které by Vás měly varovat. 1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později, je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později. 2. Problémy s vykonáním běžných činností Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali. 3. Problémy s řečí Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl. Česká alzheimerovská společnost http://www.alzheimer.cz/


4. Časová a místní dezorientace Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede, to je normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů. 5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou. 6. Problémy s abstraktním myšlením Placení složenek anebo sledování účtů kreditní karty může nekoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.

Česká alzheimerovská společnost http://www.alzheimer.cz/


7. Zakládání věcí na nesprávné místo Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky. 8. Změny v náladě nebo chování Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod. 9. Změny osobnosti Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným. 10. Ztráta iniciativy Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil. Česká alzheimerovská společnost http://www.alzheimer.cz/


V jakém roce byla poprvé Alzheimerova choroba popsána?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


1907

byla poprvé popsána Alzheimerova choroba Aloisem Alzheimerem v Německu a Oskarem Fisherem v Praze.


Alois Alzheimer 1864-1915

Oskar Fisher 1876-1942


Jaké náklady (miliardy eur) byly vynaloženy na Alzheimerovu nemoc v EU (2005)?


SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ


130 miliard EUR bylo v EU vynaloĹženo na Alzheimerovu nemoc (2005).


Jak snížit riziko vzniku demence? 1.Starejte se o své srdce! Kouření, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka či obezita, to vše ničí cévy. To vše zvyšuje také riziko infarktu a mozkové mrtvice. Z mnoha výzkumů navíc vyplývá, že uvedené zdravotní komplikace zvyšují také riziko rozvoje demence. Těmto zdravotním problémům je přitom do určité míry možné předejít volbou zdravějšího životního stylu.


2. Buďte fyzicky aktivní! Fyzická aktivita a cvičení pomáhají kontrolovat krevní tlak a váhu, snižují riziko cukrovky druhého typu stejně jako některých forem rakoviny. Navíc existují důkazy, že fyzická aktivita snižuje také riziko rozvoje demence. Další výhodou cvičení je, že se díky němu cítíme lépe. Sport navíc můžeme provozovat společně s rodinou či přáteli. 3. Dodržujte zdravý jídelníček! Jídlo je pohonem jak pro mozek, tak samozřejmě i pro tělo. Na to, aby obojí dobře fungovalo, přitom stačí mít zdravý a vyrovnaný jídelníček. Některé studie už prokázaly, že středomořská strava s dostatkem obilovin, ovoce, rybami, luštěninami a zeleninou pomáhá riziko demence snižovat.


4. Používejte svůj mozek! Pokud svému mozku nabídnete nové aktivity, pomůžete mu tím s tvorbou nových mozkových buněk a s posilováním nervových spojení. A tím můžete bojovat proti zhoubnému účinku Alzheimerovy choroby i jiných typů demencí. Když budete dávat svému mozku zajímavé výzvy, můžete se naučit nové skvělé věci. 5. Užívejte si společenské aktivity! Společenské závazky a povinnosti jsou pro zdravý mozek velkým přínosem, protože stimulují naše mozkové rezervy a pomáhají tak snižovat riziko demence a depresí. Zkuste si proto udělat čas na přátele, rodinu, své zájmy a koníčky a někdy i na vše dohromady.


děkujeme za pozornost


Přihlašte se jako dobrovolník zde:

bit.ly/dobrovolnikDCHB