Úvod do studia médií a žurnalistiky

Page 1

Mediální výchova na MOA Rakovník ÚVOD DO STUDIA MÉDIÍ A ŽURNALISTIKY Mgr. Renata Kasalová PhDr. Jiří Závozda

reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0063


MASOVÁ MÉDIA Médium = zprostředkující činitel, prostředek komunikace, sdělovací prostředek • Periodický tisk • Rozhlasové vysílání • Televizní vysílání • Internet (zpravodajské portály, sociální sítě, blogy…)

Jaká média nejčastěji čtete/sledujete? Jak ovlivňují média náš svět, život, denní rytmus? Proč se používá termín „masová“ média?

Co víte o vzniku masmédií a jejich historii? Jaký mají média vliv na společnost a jednotlivce?


CHARAKTERISTKA MASOVÝCH MÉDIÍ •

Neomezená dostupnost mnoha lidem

Aktuálnost

Pravidelnost/periodicita

Průběžnost

Každodennost

Důraz na podstatné a zajímavé informace

Sledování zájmu publika a inzerentů

Masová média fungují na dvojím trhu: prodávají své produkty a nabízejí inzertní (reklamní) prostor =) obchodují se zájmem své cílové skupiny

Na jakých principech masmédia fungují? Mediální organizace a mediální instituce Jak jsou média financována?

Jaké jsou rozdíly mezi komerčními médii a médii veřejné služby?


MÉDIA OZNAČENÍ MÉDIÍ •

4. stav

7. velmoc

Hlídací pes demokracie

ROZDĚLENÍ MÉDIÍ •

tradiční x nová

seriózní x bulvární

sociální média - uživatel je spolutvůrce obsahu a šiřitel

chladná x horká (působí na emoce člověka; využívají nejen mluvené slovo a obraz, ale i zvuk hudbu, videonahrávky aj.)

Která média to jsou? SPOLEČENSKÉ FUNKCE MÉDIÍ •

politická komunikace, osvěta, vzdělání, zábava a rekreace

Vysvětlete uvedená označení médií. Jak plní média své společenské funkce? Nová média: která to jsou a co o nich víte? Myslíte si, že časem nahradí média tradiční? Jaké mají výhody a nevýhody?


SERIÓZNÍ VERSUS BULVÁRNÍ MÉDIUM SERIÓZNÍ MÉDIA: • přináší závažné informace a významné názory • původně se jednalo o politické listy • představují typicky názorovou žurnalistiku, ovšem s významnými a argumentačně podloženými názory • jejich typickým žánrem je komentář Existují ještě seriózní média? A která to jsou? BULVÁRNÍ MÉDIA: • vyhledávají senzace, skandály, sex, násilí, neštěstí • zaměřují se na život celebrit, kriminální tématiku, zábavnost, povrchní sdělení • volná práce s fakty, zdroji, výskyt lží a „polopravd“ PRVKY BULVARIZACE: • jednodušší a kratší texty, hojné užívání obrázků, fotografií, velké titulky, bulvární příznakový slovník, vulgarizace, personalizace příběhů, zdůrazňování osobních a emocionálních stránek zpráv. V jakých médiích pozorujete prvky bulvarizace?

Tipy do výuky: Kdy a proč začala vznikat bulvární média (tisk) u nás a ve světě? Najděte zprávu týkající se stejného tématu v seriózním a bulvárním médiu. V čem se liší? Čtete bulvár? Z jakého důvodu? Co od tohoto typu média očekáváte?


ŽURNALISTIKA Definice: „Svébytný typ veřejné komunikace založený na systematickém vyhledávání, zpracovávání a distribuování sdělení, jež informují o významných, důležitých nebo alespoň zajímavých událostech; nebo sdělení, která analyzují, vysvětlují či doplňují informace o událostech, popř. sdělení, jež nabízejí nějaký názor na svět kolem nás, poučení o významných událostech tohoto světa, nebo alespoň přinášejí rozptýlení a zábavu.“ (Jan Jirák, Barbara Köpplová) • povolání • studijní obor

Povolání novinář: co o něm víte? Vysvětlete pojem „investigativní žurnalistika“ Co víte o historii žurnalistiky? Které významné novinářské osobnosti znáte (u nás i v zahraničí)?


VÝVOJ ŽURNALISTIKY • Prežurnalistická etapa (do počátku novověku) • Dopisovatelská žurnalistika (raný novověk, do pol. 18. st.) • Spisovatelská žurnalistika (do pol. 19. st.) • Redakční žurnalistika (do 30. let 20.století) • Redakčně-technická žurnalistika (od 70. let 20. st.) • Internetová a on-line žurnalistika (od nástupu internetu doposud) Někteří autoři mluví o „konci žurnalistiky“.

Text

Tipy do výuky: Zamyslete se nad jednotlivými obdobími. Umíte si představit, v čem se lišila, jaká byla hlavní funkce novinářů a žurnalistiky? Co si myslíte o nynějším stavu žurnalistiky?


ŽURNALISTIKA Pojem byl odvozen od francouzského slova journal (deník)

HLAVNÍ SLOŽKY ŽURNALISTIKY • zpravodajství • publicistika

ŽURNALISTIKA A ETIKA • Etický kodex Syndikátu novinářů a jiné etické kodexy (ČT, deník Týden-vzor BBC)

• cenzura a autocenzura • autorizace, dodržování autorských práv, zdrojování Musejí redakce dodržovat etické kodexy?

Tipy do výuky: Jaké zákony upravují fungování médií? Existují nějaké postihy novinářů?

Přečtěte si některý etický kodex. Myslíte si, že bývají jeho zásady dodržovány? Napadnou vás příklady jeho porušování?


REDAKCE TIŠTĚNÁ MÉDIA: šéfredaktor, vedoucí komentátor, korektor, spolupracovníci

vydání, editor, redaktor, publicista, fotograf, grafik, foto-editor, externí

ROZHLAS, TELEVIZE: šéfredaktor, vedoucí vydání, editor, reportér, moderátor, zprávař, publicista, komentátor, titulkář, externí spolupracovníci

Tipy do výuky: Jak podle Vás vypadá pracovní náplň lidí v redakcích, jaká je jejich denní rutina?

S příchodem nových médií se dělba práce v redakcích ztrácí, pomocí multimédií a díky internetu novinář často zastává více funkcí.

Jaké faktory novináře ovlivňují, jaké tlaky na ně působí?

V každém médiu jsou dále inzertní poradci (i u internetových médií) či marketingoví specialisté (pracovníci zodpovědní za distribuci, za propagaci značky atd.).

Sestavte třídní redakci, rozdělte pozice.


ZPRAVODAJSTVÍ ZÁKLAD ŽURNALISTIKY •

Jeho posláním je informovat o aktuálních událostech.

Měřítkem kvality zprávy je její aktuálnost, srozumitelnost, vyváženost, přesnost.

• •

Zpravodajství by mělo být rychlé, přesné, vyvážené, nepředpojaté, poctivé při výběru, objektivní. Nejstarší součást žurnalistiky – původně informovalo o ekonomických záležitostech, přírodních katastrofách, politice, senzacích apod.

Jaké jsou známky bulvarizace a komercializace ve zpravodajství? Znáte pojem „infotainment“? Jak a kde získávají média informace?

Existuje vůbec „objektivita“? Média a sociální konstrukce reality


PUBLICISTIKA VÝZNAMNÁ SLOŽKA ŽURNALISTIKY

• Obsahuje kromě informací také názor, hodnocení a subjektivní přístup autora. • Úkolem publicistického stylu je čtenáře poučit, informovat, o něčem přesvědčit. • Využívá hodnotících, metaforických i expresivních vět. • Časté spojení odborného a uměleckého stylu

• Publicisté se věnují převážně aktuálním a soudobým tématům, především hospodářským, politickým či sociálním.

Které české publicisty znáte a v jakých médiích působí? Najděte v novinách zpravodajské a publicistické útvary. V čem se sbližují? Jaké výrazové prvky žurnalistika využívá k vyjádření subjektivních hodnocení?


ŽURNALISTICKÉ ŽÁNRY ZPRAVODAJSTVÍ

• zpráva, zpravodajský rozhovor, zpravodajská reportáž, fotoreportáž PUBLICISTIKA

• komentář, úvodník, glosa, poznámka, recenze, sloupek, kritika, fejeton, diskuse, referát, publicistický rozhovor, publicistická (foto)reportáž, anketa NOVÉ ŽÁNRY („pseudožánry“) • story, feature

Tipy do výuky: V denním tisku rozeznejte různé žurnalistické žánry, všímejte si jejich stavby. Napište některý z publicistických útvarů, reflektujte aktuální dění (události ve škole..)

Znáte všechny uvedené žánry?


ZPRÁVA Zpráva je základní zpravodajský útvar. Prostřednictvím zprávy sdělujeme, že se něco stalo. Odpovídáme v ní na 6 hlavních otázek: CO

KDO

ZPRÁVA KDY

KDE

JAK

PROČ

Zpráva může být krátká (např. fleš), nebo dlouhá (rozšířená).

Najděte v novinách nebo na zpravodajském serveru zprávy a rozeberte, zda odpovídají na všechny základní zpravodajské otázky. Vyskytují se zde i publicistické prvky?


STAVBA ZPRÁVY Důležité je zaujmout hned první větou. Nemělo by se začínat časovým údajem! Před první větu většinou píšeme místo události, tzv. domicil. Stavba zprávy je přirovnávána k obrácené pyramidě:

Vyzkoušejte napsat krátkou zprávu – ať již o politice, kultuře atd. a nezapomeňte na to, jak má správná stavba vypadat. Rozšiřte vámi napsanou zprávu o další řádky tak, aby splňovala další parametry.


STAVBA ZPRÁVY A

S kým? Za jakých okolností? Za jakých podmínek? V jakých souvislostech? Jaké mohou být následky, vyústění?

B

C

Kdo? Co? Kdy? Kde? Jak? Proč?

Další vývoj - prognóza, citace zúčastněných, reakce okolí - reflexe, širší kontexty, shrnutí možných vlivů události na veřejnost, příp. doporučení, jak by měla na zprávu reagovat (apelace), srovnání s obdobnými událostmi, jevy (velký obraz)


STAVBA ZPRÁVY •

Delší zpráva může začít krátkým, výstižným shrnutím, tzv. PEREXEM (vybrané nejdůležitější informace z článku, úvod do článku – limitován počtem znaků – 250 znaků i s mezerami). Delší zpráva může být rozdělena mezititulky, případně informačními boxy.

Tipy do výuky: Vyberte si ve zpravodajském či bulvárním médiu některé články a zhodnoťte jejich titulky.

Velmi důležitý je správně napsaný TITULEK: •

Výkladní skříň článku, musí zaujmout na první pohled.

Charakter krátké věty, měl by obsahovat sloveso.

Nesmí obsahovat nic, co v článku není.

Úvod zprávy nesmí na titulek přímo navozovat.

Může se použít i nadtitulek a podtitulek, nesmí obsahovat stejná slova jako titulek.

Všímejte si perexů. Jak a v čem se tato média liší?

K libovolnému mediálnímu textu přiřaďte titulek: bulvární a „seriózní“.


REPORTÁŽ V reportáži jsou obsaženy prvky zpravodajské i publicistické. •

Reportáž popisuje určitou událost, která je nějakým způsobem jedinečná.

Vystupují v ní lidé, kteří jsou pro dané prostředí či událost charakterističtí.

Reportér může vystupovat i sám za sebe, včetně pocitů a hodnocení, nebo za médium, které zastupuje. Při psaní či popisování lze použít přítomný čas.

Na rozdíl od zprávy můžeme postupovat chronologicky.

Reportáž by měla obsahovat několik snímků dokreslujících popisovanou událost či prostředí, na snímcích může být i reportér.

Navazujícím žánrem je fotoreportáž.

Tipy do výuky: Vyberte reportáž ve zprávách ČT24 a TV NOVA/Prima. Sledujte s dětmi rozdíly ve zpracování události. Na jaká témata velmi často vznikají reportáže? Jaké zásady by měl reportér dodržovat?


ROZHOVOR ZPRAVODAJSKÝ – k tématu, události či případu PUBLICISTICKÝ – přibližuje čtenářům určitou osobnost

Důležitá je dobrá příprava: správná a aktuální rešerše! Příprava (REŠERŠE): • K tématu • Ke zpovídané osobě

Jak se ptát: otázky jsou buď zavřené nebo otevřené Fotografování a autorizace: zeptáme se, zda můžeme pořídit foto a zda máme rozhovor poslat k autorizaci. Zpracování: • před první otázkou je úvod, v němž stručně přiblížíme událost či téma a osobu zpovídaného • titulek: např. nejzajímavější výrok (i jméno zpovídaného), foto • Otázky oddělujeme viditelně od odpovědí.

Tipy do výuky: Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi zpravodajským a publicistickým rozhovorem. Vyzkoušejte si rozhovor mezi sebou.

Připravte si rešerši k rozhovoru s některou významnou osobností ze světa médií. Co všechno musíte vědět?


ANKETA Zjišťování postojů různých lidí k určitému tématu či události

• Otázka musí být co nejkonkrétnější, tzv. otevřeného typu, případně musíme přidat zpřesňující otázku. • Před položením otázek se vždy představíme (i médium, které zastupujeme); zeptáme se na možnost pořízení fota, poděkujeme. • Povinné údaje respondenta: jméno a příjmení, věk, profese, odkud účastník je (pokud je to pro vyznění ankety důležité), snímek zpovídaného • Titulkem ankety bývá otázka, kterou jsme kladli.

Tipy do výuky: Vyzkoušejte si postup při anketě. K čemu jsou ankety v periodikách dobré, co ukazují? A teď do praxe: Vymyslete téma ankety (může se týkat médií), vyjděte do terénu, nasbírejte příspěvky a anketu zpracujte.


KOMENTÁŘ • Podobně jako poznámka navazuje na zpravodajství (vznikl z komentované zprávy). Rozsah však umožňuje shromáždit více argumentů (pro i proti), hledat souvislosti. Odhaluje pozadí, příčiny, důsledky (analyzuje). Výsledkem bývá postoj. Předpokládá kvalitní zdrojové zázemí. Může mít pointu.


ÚVODNÍK (EDITORIAL) • Zaujímá zásadní (někdy morální) stanovisko (listu, vydavatele) k události - většinou k hlavní zpravodajské události. Vysvětluje. Často se v něm list snaží získat čtenáře na svou stranu. Stále častěji je však editorial pojímán jako průvodce obsahem tiskoviny.


POZNÁMKA • Většinou navazuje na zpravodajství (rozšiřuje je). Podobně jako glosa reaguje na událost „ke dni“, může naznačit vývoj, důsledky, ale nemusí. Mnohdy je také postřehem k trvalému jevu. Používá pointu, ve srovnání s glosou je však méně literární Charakteristická je vícestranná argumentace, polemik. K hlubší argumentaci však není prostor.


GLOSA • Drobný žánr se stanoviskem autora (redakce). Reaguje na aktuální událost („ke dni“), ale nemusí. Mnohdy jde o postřeh k trvalému jevu. Věnuje se jedné věci, jednomu problému. Řešení je většinou pouze naznačeno. Autor často používá ironii, nadsázku, metafory. Glosa mívá pointu.


SLOUPEK • Podnětem je událost „ke dni“, zážitek, pozorování autora. Je „literární“ (rozvinutí glosy). Charakteristické je zevšeobecnění, výrazný autorský jazyk, někdy pointa. Často používá ironii, nadsázku, metafory.


NOVÉ ÚTVARY Spojení žurnalistiky i publicistiky, často se objevují i na titulních stranách, v hlavních zpravodajských relacích...mix=) „pseudožánry“ Story • Příběh o věcech, lidech, zvířatech, psaný živou formou, pestrým jazykem, někdy kurzívou. Feature • Moderní žánr, pod který se schová vše. Příběh, vyprávění, reportáž s komentujícími prvky. • Je pro noviny často klíčovým žánrem. Jeho cílem je zaujmout. Otevírá často noviny (objevuje se na titulní straně).

Tipy do výuky: Najděte v médiích příklady story a feature.

Jaký je jejich hlavní účel a smysl? Ve kterých médiích se objevují tyto žánry nejčastěji?


MÉDIA A CHYBNÉ VAZBY - provedl zatčení, realizoval zatčení (správně: zatkl)

- došlo k požáru (správně: hořelo) - došlo k výměně (správně: vyměnili) - policie šetří (správně: policie vyšetřuje) - prohrál díky zranění (správně: prohrál kvůli zranění) - setkání proběhlo (správně: setkání se uskutečnilo) - parlament odsouhlasil (správně: parlament schválil)

Jaký je stav současné žurnalistiky?

Líbí se vám úroveň českého jazyka, který média používají? (je český jazyk vždy spisovný)? Všímejte si chybných vazeb a nesmyslů publikovaných v různých médiích (denní tisk, rozhlas, televize, internet).


A NADUŽÍVANÉ VÝRAZY… - pak (ve chvíli, kdy si vybíráte z možností vozidel a jejich vybavení, pak většinou myslíte na první svezení. Správně: Ve chvíli, kdy si vybíráte z možností vozidel a jejich vybavení, většinou myslíte na první svezení.) - celkem, celkové (příklad: Trvalo to celkem tři roky. Správně: Trvalo to tři roky.) - však, ovšem - jeho, svůj (se svým kolegou. Správně: s kolegou.) - tato, ten - navíc - potíž, starost, problém - většina z nich - boj, šok, válka - řešení - nyní, dnes, v současné době, pro tuto chvíli

Všímejte si některých výrazů, které nejsou vhodné/správné a média je přesto užívají…


NOVINÁŘSKÝ SLANG • Otvírák • Podval • Troják • Dvoják • Klopák

• Vindšuc • Švenkovat • Háelpéčko

Které z těchto výrazů znáte? Zkuste hádat, co mohou tyto výrazy označovat…


LITERATURA A ZDROJE • • • • • • • • •

Prezentace o žurnalistice Venduly Fižové - JUNIOROOM, PPF Media. Prezentace PhDr. Jiřího Závozdy: „Média a odpovědnost“ JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ, Barbara. Masová média. Praha: Portál, 2009. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999. OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri, 1999. REIFOVÁ, Irena & kolektiv. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. BURNSOVÁ, Lynette Sheridan. Žurnalistika. Praha: Portál, 2004. Etický kodex Syndikátu novinářů ČR a jiné etické kodexy (ČT, deník Týden, Reflex).


DĚKUJEME ZA POZORNOST!

Mgr. Renata Kasalová PhDr. Jiří Závozda

reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0063