Issuu on Google+

Rešerše ČSN EN 12831 „Tepelné soustavy v budovách - výpočet tepelného výkonu“ Norma z března 2005 stanoví postup výpočtu dodávky tepla nutného k bezpečnému dosažení výpočtové vnitřní teploty. Popisuje výpočet návrhového tepelného výkonu pro jednotlivé místnosti nebo vytápěný prostor pro dimenzování otopných ploch, případně pro celou budovu nebo její funkční část pro dimenzování tepelného výkonu. Také uvádí zjednodušenou výpočtovou metodu. Udává postupy pro výpočet návrhové tepelné ztráty a návrhového tepelného výkonu pro standardní případy při návrhových podmínkách. Standardní případy zahrnují všechny budovy s omezenou výškou místnosti do 5 m a s vytápěním do ustáleného stavu při návrhových podmínkách. Pokud neexistuje národní příloha k normě poskytující národní údaje, je přípustné nezbytné informace a hodnoty získat v přílohách normy. Zásady pro výpočtovou metodu Výpočtová metoda pro základní případy je založená na předpokladech, že rozložení teplot (teploty vzduchu a výpočtové teploty) je rovnoměrné, a že tepelné ztráty se počítají pro ustálený stav. Nejprve se vypočtou návrhové tepelné ztráty. Výsledky se použijí pro stanovení návrhového tepelného výkonu. Při výpočtu návrhových tepelných ztrát vytápěného prostoru se uvažují návrhové tepelné ztráty prostupem a návrhové tepelné ztráty větráním. Postup výpočtu pro jeden vytápěný prostor nebo pro budovu Vychází z výpočtu součinitele návrhových tepelných ztrát prostupem i větráním a násobení návrhovým rozdílem teplot pro získání tepelných ztrát prostupem a větráním vytápěného prostoru. Potom následuje výpočet zátopového výkonu vytápěného prostoru potřebného pro vyrovnání účinků přerušovaného vytápění. Oproti českým zvyklostem výpočet probíhá pomocí součinitelů tepelné ztráty. U prostupu tepla je součinitel dán součinem součinitele prostupu tepla stěny a její plochy. U větrání je dán součinem intenzity výměny vzduchu, hustoty vzduchu a měrné tepelné kapacity vzduchu. Celková návrhová tepelná ztráta vytápěného prostoru je potom dána součinem výpočtového teplotního rozdílu mezi vnitřním a vnějším prostředím a součtu součinitelů tepelné ztráty všech návrhových tepelných ztrát vytápěného prostoru. K součinitelům tepelné ztráty jsou ještě přidány součinitelé tepelných ztrát lineárních tepelných mostů. Tyto součinitelé jsou dány součinem délek lineárních tepelných mostů a činitelů lineárních tepelných mostů. Tepelné ztráty lineárními tepelnými mosty zohledňují vliv přirozených tepelných mostů, které vznikají vždy v oblasti vzájemných průniků stěn, stropů a podlah vytápěných prostorů. V normě jsou velice podrobně popsány výpočty tepelných ztrát do přilehlé zeminy a výpočet ztrát stropními konstrukcemi nad technickým prostorem. Potřebné údaje Jsou jimi: - klimatické údaje: výpočtová venkovní teplota pro výpočet návrhových tepelných ztrát do vnějšího prostředí, průměrná roční venkovní teplota pro výpočet tepelné ztráty do přilehlé zeminy, - výpočtová vnitřní teplota, - vstupní údaje o místnosti a o budově: vnitřní objem vzduchu každé místnosti, plocha každé stavební části, součinitel prostupu tepla pro každou stavební část, lineární činitel prostupu tepla pro každý lineární tepelný most a délka každého lineárního tepelného mostu. Prostory s přerušovaným vytápěním Prostory s přerušovaným vytápěním po útlumu v určeném čase vyžadují zátopový tepelný výkon k dosažení požadované výpočtové vnitřní teploty. Zátopový tepelný výkon se stanoví vynásobením podlahové plochy vytápěného prostoru a zátopového součinitele. Ten závisí na akumulačních vlastnostech budovy, době zátopu a předpokládaném poklesu vnitřní teploty během útlumu vytápění a na vlastnostech regulačního a řídícího systému. Návrhový tepelný výkon Návrhový tepelný výkon se vypočte pro vytápěný prostor, pro funkční část budovy a pro celou budovu, pro stanovení tepelného výkonu pro dimenzování otopného tělesa, výměníku tepla, zdroje tepla, atd. Tepelný výkon pro vytápěný prostor se stanoví jako součet tepelných ztrát prostupem tepla a větráním a zátopového tepelného výkonu, který je požadován pro vyrovnání účinků přerušovaného vytápění. Zjednodušená výpočtová metoda Omezení pro užití zjednodušené výpočtové metody se stanoví v národní příloze normy. Základem výpočtu je užití vnějších rozměrů. Základem pro svislé rozměry je vzdálenost od povrchu podlahy (např. tloušťka podlahy podzemního podlaží se neuvažuje). U vnitřních stěn tvoří vodorovné rozměry vzdálenost od středu stěny, např. vnitřní stěny se uvažují polovinou jejich tloušťky. Příloha A (informativní) obsahuje základní okrajové podmínky vnitřní tepelné pohody prostředí a význam výsledné teploty ve výpočtu tepelného výkonu. Příloha B (informativní) obsahuje pokyny pro výpočet návrhových tepelných ztrát ve zvláštních případech. Příloha C (informativní) obsahuje příklad výpočtu návrhových tepelných ztrát. 1


Příloha D (normativní) obsahuje základní hodnoty pro výpočty. Národní příloha NA (informativní) obsahuje výpočtové venkovní teploty, dále roční průměrné venkovní teploty a výpočtové vnitřní teploty. Zpracoval Vladimír Valenta, 21. 4. 2007.

2


normy_12831_reserse