Issuu on Google+

Financial focus

Dovolujeme si Vám nabídnout novinky a analýzy zpracované společností CCB – Czech Credit Bureau, a.s. a pravidelně uveřejňované na stránkách www.informaceofirmach.cz

 Vzniky a zániky  Větší obce a jejich hospodaření  Účetní závěrky pomohou odhalit neseriozního obchodního partnera  Bankovní úvěry tvoří většinu závazků obcí, ale rizikem nejsou  Dluh obyvatelstva a rizikovost dlužníků

31. května 2011


D

Financial focus ovolujeme si vám touto cestou přinést aktuální analýzy a statistiky z oblasti řízení finančních rizik a

nový úhel pohledu na data o dlužnících a jejich rizikovosti ze zdrojů BRKI a NRKI. Změny ve světové ekonomice měly v poslední době dopad i na změnu priorit českých firem. Na jedné straně se české společnosti mohou radovat z množství obchodních příležitostí díky prudkému rozvoji trhu, na druhé straně se ukazuje, že rostoucí konkurence klade čím dál vyšší nároky na efektivní řízení finančních rizik. Produktivita společnosti nezřídka závisí právě na tom, jaká je schopnost firmy udržet správnou rovnováhu mezi těmito potřebami. V každé fázi obchodního vztahu je naprosto nezbytné mít možnost spolehnout se na moderní nástroje, které umožňují průběžnou kontrolu spolehlivosti obchodního partnera. Věříme, že vás následující stránky zaujmou.

31. května 2011


Vzniky a zániky

Financial focus

Počet obchodních společností v České republice se neustále zvyšuje. V každém měsíci jich více vzniká, než zaniká. Trend jejich čistého přírůstku (rozdíl mezi vzniklými a zaniklými) je však již dlouhodobě mírně klesající. V březnu 2011 bylo založeno 2 142 obchodních společností a 391 jich zaniklo. Jejich počet se tak zvýšil o 1 751. Ve srovnání s březnem loňského roku byl počet vzniklých i zaniklých obchodních společností nižší a nižší byl i jejich čistý přírůstek. V březnu 2010 vzniklo 2 536 obchodních společností, zaniklo jich 500 a čistý přírůstek dosáhl počtu 2 036. Z hlediska čistého přírůstku byla v březnu dosažena osmá nejvyšší hodnota od ledna 2008, především zásluhou nízkého počtu zaniklých obchodních společností v tomto měsíci. Vývoj od roku 2008 ukazuje graf 1 a 2. Graf 1: Počty vzniklých a zaniklých obchodních společností po měsících

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

Graf 2: Čistý přírůstek počtu obchodních společností po měsících

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

31. května 2011


Financial focus

Větší obce a jejich hospodaření aneb

zadluženost více ohrožuje malé obce

V České republice je 831 obcí s počtem obyvatel mezi 800 a 1500, dále 874 obcí, jejichž počet obyvatel je větší než 1500 a 23 statutárních měst (bez Prahy). Tyto obce a města představují 28 % všech obcí a žije v nich 84 % obyvatelstva. Z této skupiny obcí se v období 2005 až 2009 nejrychleji zvýšil počet obyvatel v obcích s 800 až 1500 obyvateli (o 5 %), o 2 % stoupl jejich počet v obcích s více než 1500 obyvateli a počet obyvatel statutárních měst se v daném období prakticky nezměnil. Graf 1: Vývoj příjmů obcí v letech 2005 až 2009

Pramen: Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Celkové příjmy ve všech obcí (bez Prahy) se za posledních pět let zvýšily o 16 %. Rychleji než průměr rostly příjmy v obou menších, zde uváděných kategoriích obcí (o 17 %, resp. o 18 %), zato příjmy statutárních měst se zvýšily pouze o 5 %, tedy podstatně pomaleji než průměr. Při poklesu příjmů v průměru o 3 % v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, se příjmy skupiny obcí 800–1500 obyvatel nezměnily, v navazující skupině se snížily pouze o 2 %, avšak v případě statutárních měst byl pokles ve srovnání s průměrem dvojnásobný (o 6 %). Příjmy statutárních měst v přepočtu na obyvatele jsou nejvyšší v rámci všech srovnávaných skupin, odstup od průměru se však postupně snižoval. Ještě v roce 2005 dosahovaly jejich příjmy 132 % průměru, v roce 2009 to bylo již jen 122 %. Jejich příjmy se tedy také zvyšovaly, ale podstatně pomaleji než v průměru za všechny obce. Naopak, ke zlepšení ve vztahu k průměrným příjmům na obyvatele došlo u skupiny obcí s 1500 a více obyvateli, a to z 98 % průměru v roce 2005 na 101 % v roce 2009. Nepatrné zvýšení odstupu od průměru 31. května 2011


Financial focus

zaznamenala skupina obcí s počtem obyvatel 800–1500 (ze 76 % na 75 %). Srovnání

všech kategorií obcí ukazuje graf 1, ze kterého je vidět, že z pohledu růstu příjmů jsou vítězem jednoznačně nejmenší obce, a tím, kdo z tohoto hlediska prohrává, pak středně velké obce (800–1500 obyvatel). Graf 1. Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele. Uvedená čísla vyjadřují v procentech tempa růstu příjmů obcí v posledních letech. Pro představu, o jaké objemy se jedná, uvádíme také absolutní údaje. V roce 2009 byly příjmy analyzovaných 831 obcí s nejmenším počtem obyvatel 14,3 mld. Kč. Průměrný příjem na obec v této velikostní skupině byl 17,2 mil. Kč. Další sledovaná skupina 874 obcí vykázala celkové příjmy 100,0 mld. Kč a průměrný příjem v obci této skupiny byl 114,4 mil. Kč. Skupina statutárních měst získala v příjmech celkem 58,7 mld. Kč, což představuje průměr na jedno město 2 551,9 mil. Kč. Graf 2: Vývoj výdajů obcí v letech 2005 až 2009

Pramen: Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Rozdíl mezi třemi zde uváděnými skupinami obcí je markantní, podíváme-li se na vývoj celkových výdajů. Ty se v období 2005 až 2009 v průměru zvýšily o 27 %, rychleji rostly u obou skupin menších obcí (shodně o 30 %). Podstatně pomaleji však u statutárních měst, ve kterých dosáhla dynamika výdajů pouhých 18 %. Stejné proporce existovaly i v roce 2009. V průměru se ve srovnání s rokem 2008 celkové výdaje zvýšily o 9 %, v obcích od 800 do 1500 obyvatel to bylo o 16 %, v obcích nad 1500 obyvatel 11 % a ve statutárních městech pouze 4 %. Průměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v období 2005 až 2009 dosáhl za všechny obce 31 %, za obce od 800 do 1500 obyvatel to bylo neuvěřitelných 40 %, pro obce nad 1500 obyvatel pak 29 % a pro statutární města pouze 28 %. S přihlédnutím k publikovaným údajům za malé obce v zásadě platí, že čím menší obec, tím vyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obce. Vývoj výdajů jednotlivých skupin obcí je patrný v grafu č. 2. Graf 2. Výdaje v přepočtu na obyvatele. 31. května 2011


Financial focus

Běžné výdaje se zvedly za pět uplynulých let za všechny obce o 28 %. Zatímco

jejich dynamika byla v případě dvou zde zmiňovaných menších kategorií obcí shodná a přesáhla průměr o jeden procentní bod (zvýšily se o 29 %), v případě statutárních měst vykázaly běžné výdaje růst pouze o 23 %. Dynamika běžných výdajů za všechny obce byla v roce 2009 podstatně nižší. V průměru dosáhla 4 %. Pro obce s počtem obyvatel od 800 do 1500 a obce s více než 1500 obyvateli to bylo 6 %, resp. 3 % a statutární města vykázala shodnou dynamiku jako obce s více než 1500 obyvateli. Statutární města měla také nízkou dynamiku kapitálových výdajů (7 %). Průměr za všechny obce přitom činil 26 %, u dvou dalších kategorií to bylo 31 %, resp. 32 %. Obdobné vztahy platily i pro samotný rok 2009. V průměru se kapitálové výdaje zvýšily o 20 %, u statutárních měst pouze o 4 % a pro další dvě kategorie obcí to bylo 34 %, resp. 32 %. Srovnání absolutních čísel výdajů je obdobné s hodnotami příjmů sledovaných skupin. Jen konkrétní čísla jsou poněkud vyšší, což je zřejmé z porovnání tempa růstu příjmů a výdajů. Ve sledované skupině obcí s počtem obyvatel od 800 do 1500 byly průměrné výdaje na obec 18,3 mil. Kč (celkem 15,2 mld. Kč), v navazující velikostní skupině obcí dosáhl průměr na obec 122,5 mil. Kč (celkem 107,0 mld. Kč) a u statutárních měst byly průměrné výdaje na město v tomto roce 2 776,6 mil. Kč (celkem 63,9 mld. Kč).

Schodek rozpočtu a zadluženost Všechny tři zde uvedené kategorie obcí v roce 2009 vykazovaly rozpočtový schodek. V průměru dosáhl jeho podíl na příjmech 7 %, stejná proporce se objevila i v případě obou zde zmiňovaných skupin menších obcí, u statutárních měst dosáhl tento podíl 9 %. V přepočtu výše schodku rozpočtu na jednoho obyvatele nalezneme stejnou výši, jako činil průměr za všechny obce u skupiny obcí s více než 1500 obyvateli (1 529 Kč), nižší částku vykázaly obce s počtem obyvatel od 800 do 1500 (1043 Kč), a podstatně vyšší pak statutární města (2298 Kč). Dluh obcí (bez Prahy) se v uvedeném období zvýšil o 22 %. Podstatně pomaleji než v průměru rostl dluh v obcích s 800 až 1500 obyvateli (9 %). V případě obcí s více než 1500 obyvateli činila dynamika dluhu 18 %, a u statutárních měst byla tato dynamika totožná s průměrnou hodnotou. Podíl na celkovém obecním dluhu všech obcí zůstal u těchto tří skupin obcí v daném období v zásadě zachován. Bylo to 7 % u obcí s 800 až 1500 obyvateli, 40 % u obcí nad 1500 obyvatel a 43 % u statutárních měst. Platí tedy, že 83 % celkového obecního dluhu všech obcí (bez Prahy) patří obcím s více než 1500 obyvateli, a to včetně magistrátních měst. Statutární města mají i nejvyšší dluh na obyvatele, a to s velkým odstupem od dalších kategorií obcí, jak je vidět z grafu 3. Je z něj rovněž patrné, že obraz o dluhu na obyvatele se mezi lety 2005 až 2008 příliš nelišil a velká změna přišla až v roce 2009. V tomto roce se prakticky srovnala hladina dluhu připadajícího na obyvatele v menších obcích, s tím, že větší rozdíl existuje pouze u obcí s více než 1500 obyvateli. Pozice statutárních měst se nezměnila. 31. května 2011


Financial focus

Jiný pohled na dluh však dostaneme, podíváme-li se na něj v přepočtu na obyvatele

pouze zadlužených obcí, např. v roce 2009 (viz tabulka 1). Ukazatel dluhu na obyvatele se nejvíce změní u nejmenších obcí, tedy u velikostní kategorie, ve které je podíl obcí s dluhem nejmenší. Zde dosažená hodnota zdaleka převyšuje všechny ostatní kategorie, včetně statutárních měst. Ukazuje se, že statutární města sice drží největší díl obecního dluhu, avšak z hlediska finanční stability a ohrožení řádného splácení je zadlužení větší hrozbou pro malé obce. Zejména u obcí s méně než 200 obyvateli, kde tento ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty vůbec. Tabulka 1: Dluh v přepočtu na obyvatele jen zadlužených obcí, rok 2009 Kategorie obcí podle počtu obyvatel obce do 200 obce 200-400 obce 400-800 obce 800-1500 obce nad 1500 statutární města

Dluh na obyvatele zadlužených obcí 13 175 Kč 8 951 Kč 6 583 Kč 5 799 Kč 5 171 Kč 10 510 Kč

Podíl zadlužených obcí na všech obcích v dané kategorii 28% 41% 57% 69% 86% 96% Pramen: Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s

Graf 3: Vývoj dluhu obcí v letech 2005 až 2009

Pramen: Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s

31. května 2011


Vývoj příjmů a výdajů

Financial focus

Vývoj příjmů tří probíraných velikostních skupin obcí byl v uplynulých pěti letech rozdílný. Zatímco dvě menší kategorie obcí (800 až 1500 obyvatel a více než 1500 obyvatel) vykázaly dynamiku příjmů vyšší než průměr, příjmy statutárních měst se zvýšily podstatně pomaleji. Výdaje rostly u všech tří kategorií obcí rychleji než příjmy. A opět v případě dvou menší kategorií obcí převyšovala dynamika výdajů průměrnou hodnotu a výdaje statutárních měst se zvýšily podstatně pomaleji. Výsledkem byl nejvyšší podíl salda rozpočtu na příjmech u statutárních měst. Vývoj příjmů a výdajů se promítl i do růstu dluhu. Nejrychleji se v období 2005 až 2009 zvýšil u statutárních měst (shodně s průměrem), pomaleji u obcí s počtem obyvatel nad 1500, a jen pomalu u obcí s počtem obyvatel od 800 do 1500. I když se na celkovém obecním dluhu (bez Prahy) nejvíce podílela statutární města, podle ukazatele dluhu připadajícího na jednoho obyvatele zadlužených obcí jsou na tom nejhůře obce s méně než 200 obyvateli.

31. května 2011


Účetní závěrky pomohou odhalit

Financial focus

neseriozního obchodního partnera

Zveřejnění účetních závěrek a dalších dokumentů ve Sbírce listin je nejenom povinností vyplývající ze dvou zákonů (Obchodní zákoník a Zákon o účetnictví), ale svým způsobem dokumentuje i skutečnost, že firma nemá co skrývat. Není bez zajímavosti, že naprostá většina firem, na které byl vyhlášen bankrot, své závěrky do Sbírky listin určitou dobu před vyhlášením bankrotu nezasílala. Z pohledu delšího období je patrné, že poměr společností, které plní svou povinnost ukládat účetní závěrky do Sbírky listin, se sice pomalu, ale přece jen snižuje. To vytváří rostoucí prostor pro „černé pasažéry“, tedy ty společnosti, které závěrky neukládají, a přitom mohou využívat informace o ostatních společnostech, které si svoji informační povinnost plní. Účetní závěrka obsahuje mimo jiné rozvahu a výkaz zisku a ztráty. Z nich lze tedy zjistit, jak daný subjekt hospodaří, což je nepochybně cenná informace pro jeho obchodní partnery. Závěrky podle krajů A jak se s touto povinností vypořádaly obchodní společnosti v jednotlivých krajích? Průměr za rok 2009 činil 23 % (jedná se o podíl obchodních společností se zveřejněnou účetní závěrkou k celkovému počtu aktivních obchodních společností). Tento údaj naznačuje určité snížení ve srovnání s rokem 2008, pro který dosáhl daný podíl téměř jedné třetiny (31 %). Za rok 2009 to patrně ještě není konečný údaj, neboť firmy odevzdávají účetní výkazy do Sbírky listin se značným zpožděním oproti zákonné lhůtě. V obou letech si v tomto směru nejlépe vedly obchodní společnosti v Královéhradeckém kraji. Téměř polovina všech společností zaslala účetní závěrky za rok 2008 a za rok 2009 to bylo 38 % z nich. Relativně dobré výsledky ohledně zveřejnění účetní závěrky měly v roce 2009 také společnosti se sídlem v kraji Vysočina a ve Zlínském kraji (kolem 30 %). Na opačném konci skočila Praha (pouhých 18 % společností), jen o něco lepší byla situace ve Středočeském a Ústeckém kraji (21 %, resp. 22 %). Graf 1: Závěrky podle krajů

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

31. května 2011


Závěrky podle odvětví

Financial focus

Další zajímavý pohled přináší zveřejňování účetních závěrek firem v jednotlivých odvětvích. I zde existují značné rozdíly. Podíl společností se zveřejněnými účetními závěrkami za rok 2009 k jejich celkovému počtu se podle jednotlivých odvětví pohybuje v poměrně široké škále, a to od 18 % do 54 %. Nejúspěšnějším odvětvím byla Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, protože podíl společností s odevzdanou závěrkou dosáhl maximální hodnoty v rámci odvětví, a to výše uvedených 54 %, o rok dříve to bylo dokonce 76 %. Dalším odvětvím s relativně vysokým počtem odevzdaných závěrek (46 %) byla Výroba strojů a zařízení (o rok dříve to bylo 60 %) a Výroba dopravních prostředků (43 %). Nejmenší podíl společností s odevzdanými účetními závěrkami za rok 2009 nalezneme v odvětví Pohostinství a ubytování a Obchod (shodně 18 %) a Pronájem strojů a zařízení (21 %). Tato odvětví však patří k těm, do kterých jsou vesměs zařazeny velké počty firem a mají tudíž významný vliv na celkový výsledek. Nejvyšší meziroční snížení podílu firem se zveřejněným účetními závěrkami na jejich celkovém počtu vykázalo kupodivu jinak dobré odvětví Výroba a rozvod elektřiny a Výroba dopravních prostředků. Nejmenší pokles tohoto podílu pak nalezneme v odvětví s nepříliš dobrými výsledky, a to Obchod, Pohostinství a ubytování a Doprava, skladování a cestovní ruch.

Graf 2: Závěrky podle odvětví

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s

31. května 2011


Financial focus

Bankovní úvěry tvoří většinu závazků obcí,

ale rizikem nejsou Asi polovina obcí už vykazuje deficit svého rozpočtu. Také různě vysoký dluh má dnes již každá druhá obec. Je to logickou reakcí na průměrný třetinový podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí. Obce jím překonávají i stát. Územními rozpočty proteklo v roce 2009 kolem 400 mld. Kč (údaje za rok 2010 zatím nejsou k dispozici). Pro srovnání, státní rozpočet měl předloni k dispozici sumu zhruba 2,5krát vyšší. Objem příjmů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (DSO) se postupně zvyšuje. Dvě třetiny z tohoto objemu získávají obce včetně Prahy a DSO, o zbývající části těchto zdrojů rozhodují krajské samosprávy. A jak obce a kraje s těmito penězi hospodaří? Dá se říci, že v zásadě dobře, i když jednoznačné příznaky rozdělující obce na dobře a špatně hospodařící se hledají obtížně. Platí, že případů, kdy obec nemohla dostát svým závazkům včas a řádně, je velmi málo a často za nimi stojí nepodařený podnikatelský záměr. O tom, je-li podnikatelská činnost pro obce přínosná, neexistují dostatečné analýzy. Zcela určitě však lze nalézt řadu obcí, které svou podnikatelskou činností zvyšují objem svého rozpočtu a na tomto základě mohou poskytovat více veřejných služeb svým obyvatelům.

Rozpočty obcí mají vyšší podíl kapitálových výdajů než stát Zhruba polovina všech obcí je různou měrou zadlužena. Do hledáčku Ministerstva financí, které na základě soustavy monitorovacích a informačních ukazatelů sleduje finanční zdraví obcí, se však dostává jen asi jedno procento z nich. Také CCB-Czech Credit Bureau, a.s. přiřadila za výsledky roku 2009 nejhorší stupeň ratingu pouze necelým 8 % obcí. I tato fakta svědčí o v zásadě dobrém hospodaření územní samosprávy. Polovina obcí vykazuje deficit rozpočtu. Tato skutečnost, stejně jako zadlužení přibližně poloviny všech obcí, je logickou reakcí na vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí. Obce v průměru vynakládají až třetinu rozpočtu na kapitálové výdaje. Ve státním rozpočtu je tento podíl podstatně nižší. V zásadě lze uvést, že čím větší je obec, tím má i vyšší dluh v přepočtu na obyvatele. Platí to, rozdělíme-li obce do kategorií podle počtu obyvatelstva. Nejnižším podílem zadlužených sídel mezi těmito kategoriemi vyniká segment nejmenších obcí (do 200 obyvatel). Budeme-li se však v jednotlivých velikostních kategoriích zabývat pouze zadluženými obcemi, pak naopak nejmenší zadlužené obce vykazují nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele. Ten dokonce převyšuje i zadlužení »na hlavu« vykázané statutárními městy. Pokud je tedy nějaká skupina obcí ohrožena finanční nestabilitou nejvíce, pak je to malá obec s dluhem. Navíc v tomto případě ve značné části nejde o bankovní úvěry, ale o jiný druh závazku. 31. května 2011


Bankovní úvěry obce neohrožují

Financial focus

Z hlediska obcí relativně zabezpečeným dluhem jsou bankovní úvěry. Banky nyní disponují potřebnými nástroji, jak celkem spolehlivě odhadovat dluhovou kapacitu obcí tak, aby ani peněžnímu ústavu, ani obci nevznikly při splácení dluhu problémy. Pokud jde o půjčky, obce – na rozdíl od firem – mají jednu velkou výhodu. Část svých rozpočtových příjmů, zejména výnos sdílených daní, získávají pravidelně (samozřejmě v závislosti na celostátním výnosu tří sdílených daní), aniž pro to musejí něco udělat. A daňové příjmy tvoří podstatnou část celkových příjmů obcí. Dluh územní samosprávy (obcí a krajů) se postupně zvyšuje, i když jeho tempo je v posledních letech poměrně malé. Nejvyšší podíl na dluhu mají bankovní úvěry (téměř 70 %). Jejich vývoj byl v posledních dvou letech poměrně odlišný (viz graf). Zatímco v lednu 2009 roční tempo jejich růstu dosahovalo 6,5 %, v prosinci téhož roku to bylo již 30,6 %. Rok 2010 však poskytuje jiný obrázek: V lednu téhož roku totiž roční tempo růstu bylo jen nepatrně nižší než v prosinci 2009 (28,2 %). V prosinci 2010 se však roční tempo růstu dokonce o téměř 1 % snížilo. Dá se předpokládat, že objem bankovních úvěrů se bude i v roce 2011 zvyšovat, ale tempo růstu bude nižší než v roce 2009. Graf: Bankovní úvěry poskytnuté územním samosprávám v letech 2009 – 2010

Bankovní úvěry územním samosprávám 50

mld. Kč

45 40 35 30

25

Zdroj: ČNB, vlastní výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a.s.

Municipality se učí větší transparentnosti Na to, zda obce mají či nemají podnikat, existují různé názory. Každopádně úkolem obcí je správně reagovat na požadavky svých obyvatel co do objemu a struktury poskytovaných veřejných služeb. Jsou při tom i pod větším drobnohledem (než například státní instituce), a proto by jejich nakládání s veřejnými penězi mělo být co nejprůhlednější a nejefektivnější.

31. května 2011


Financial focus

Jedním z relativně transparentních způsobů nakládání s veřejnými penězi jsou

výdaje prostřednictvím veřejných zakázek evidovaných v uveřejňovacím (veřejně dostupném) systému veřejných zakázek, který zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Evidence veřejné zakázky v tomto systému je povinná zejména pro všechny zadavatele veřejného sektoru a pro zakázky převyšující určitý limit. Zveřejnění ostatních zakázek je dobrovolné. Systém umožňuje mj. »kontrolovat«, kolik který subjekt zadal výběrových řízení, kdo v nich vyhrál a za jakou cenu. Využívání uveřejňovacího systému by mělo přispět k transparentnějšímu vynakládání veřejných peněz. A jak si tam územní samosprávy počínají? V České republice téměř tři čtvrtiny obcí mají méně než 800 obyvatel, čemuž v zásadě odpovídají i jejich relativně nízké rozpočtové výdaje. Lze proto očekávat, že výběrová řízení obcí se nebudou v uveřejňovacím systému vyskytovat často. Nalezneme tam však i veřejné zakázky s cenou, která daného limitu nedosahuje. Z uveřejňovacího systému veřejných zakázek vyplývá, že 885 subjektů územní samosprávy dokončilo v roce 2010 výběrová řízení, za která zaplatily 63,5 mld. Kč. Veškerá tato řízení se týkala 3506 veřejných zakázek (více viz tabulka nahoře).

Podíl veřejných zakázek na veřejných výdajích stoupá Z celkem více než šesti tisíc obcí jich uveřejnilo v daném systému výběrové řízení dokončené v roce 2010 pouze 13 %. Dále to byly všechny kraje a 6% dobrovolných svazků obcí. Na jeden kraj tak v průměru připadlo 41 dokončených a zveřejněných výběrových řízení, v případě obcí to byla tři a u dobrovolných svazků obcí dvě výběrová řízení. DSO dosáhly i nejvyšší průměrné ceny připadající na jedno dokončené výběrové řízení. Pro srovnání uvádíme objem výdajů obcí a krajů, pro který připadá výběrové řízení v úvahu. Výdaje obcí a DSO v roce 2009 po odpočtu nákladů na mzdy a sociální pojištění, transfery a podobné výdaje dosáhly výše 145 mld. Kč. Jejich výdaje na dokončená a zveřejněná výběrová řízení v roce 2010 činily celkem 41 mld. Kč. Odhadneme-li růst těchto výdajů v roce 2010 na 10 %, pak se zveřejněné výdaje v systému veřejných zakázek podílely na vybraných výdajích 34 %. Ve skutečnosti bude tento poměr vyšší, protože výběrová řízení zveřejnilo jenom 13% obcí, ale odhadované výdaje se týkají všech obcí. Ještě méně to vychází pro krajské samosprávy, a to pouhých 23 %, z nichž však každá zveřejnila několik dokončených výběrových řízení. A na co by si zejména obce měly při výběrových řízení dávat pozor? Především na to, zda vítězná firma nebyla poslána do bankrotu, jak dlouho na trhu existuje, zda její roční obrat není na danou zakázku příliš malý. Od věci není ani analýza vlastnických vztahů firmy a případně také účasti firmy v jiném výběrovém řízení. 31. května 2011


Financial focus

Vypsání výběrového řízení na zakázku je jistě dobrým vykročením, evidence

v uveřejňovacím systému MMR správným pokračováním a důkladné prověření finanční situace uchazečů o zakázku pak logickým dovršením procesu efektivního vynakládaní veřejných peněz.

Tabulka 1: Dokončená výběrová řízení územní samosprávy v roce 2010 Samosprávný útvar Počet zadavatelů

Celková cena mil. Kč

Počet zakázek

Cena na zakázku mil. Kč

obec

820

2443

37 400

15,3

DSO

47

82

3 893

47,5

Praha

1

444

13 222

29,8

13

527

8 883

16,9

4

10

65

6,5

885

3 506

63 464

18,1

kraj RRRS celkem/průměr

Zdroj: uveřejňovací systém veřejných zakázek MMR, vlastní výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a.s.

Poznámka: Údaje za prahu zahrnují i údaje za městské části; RRRS – regionální data regionu soudržnosti; DSO – dobrovolný svazek obcí.

Potřebujete více informací? Rádi byste věděli jak konkrétně využít služeb portálu CRIBIS.cz pro Vaše podnikání? Dejte nám to vědět. Spojíme se s Vámi a najdeme řešení šité na míru Vašim potřebám. Kontaktujte nás CCB - Czech Credit Bureau, a.s., Na Vítězné pláni 1719/4, 140 00 Praha 4 Tel: +420 277 778 530, Fax: +420 277 778 580 www.creditbureau.cz, ccb@creditbureau.cz 31. května 2011


Financial focus

Dluh obyvatelstva a rizikovost dlužníků

Ke konci roku 2010 byl v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací evidován dluh téměř 3 mil. lidí ve výši 1,2 bil. Kč. Z toho 71 % (864,8 mld. Kč) tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry v rámci stavebního spoření) a 29 % (345,3 mld. Kč) dluh krátkodobý (spotřebitelské úvěry, osobní úvěry, dluh na kreditních kartách, leasing, kontokorent atd.). Graf 1: Struktura dluhu obyvatelstva k 31. 12. 2010

Pramen: BRKI a NRKI

V průměru připadlo na jednoho dlužníka 405 tisíc Kč, přičemž mediánová hodnota byla pouze 80 tisíc Kč. U hypoték a úvěrů ze stavebního spoření připadlo v průměru na jednoho dlužníka 1 508 tis. Kč (medián byl 888 tisíc Kč) a u ostatních půjček to bylo v průměru 143 tisíc Kč (mediánová hodnota byla 54 tisíc Kč). Rozložení dluhu k 31. 12. 2010 podle věkových kategorií obyvatelstva ukazuje graf 2. Největší část dluhu připadla na věkovou skupinu od 35 do 44 let (téměř 40 %, resp. 453 mld. Kč). Na druhém místě byla skupina lidí ve věku od 30 do 34 let (23 %, resp. 277 mld. Kč). Nejmenší část dluhu měla věková skupina od 15 do 24 let (pouhá 3 %, resp. 34 mld. Kč). Graf 2: Dluh podle věkových kategorií k 31. 12. 2010

Pramen: BRKI a NRKI

31. května 2011


Financial focus

Zajímavý pohled poskytuje graf 3, který porovnává relaci mezi dlouhodobým a krátkodobým dluhem obyvatelstva rozděleného podle věkových skupin. Graf 3: struktura dluhu podle věkových skupin

Pramen: BRKI a NRKI

U nejmladší věkové skupiny obyvatelstva byl poměr mezi dlouhodobým a krátkodobým dluhem ke konci roku 2010 téměř vyrovnaný. U nejstarší věkové skupiny jako jediné byl objem krátkodobého dluhu vyšší než dluhu dlouhodobého. Podíl dlouhodobého dluhu na celkovém objemu dluhu se s přechodem do vyšší věkové kategorie postupně zvyšuje a vrcholí u skupiny obyvatel ve věku 30 až 34 let. Pro věkové kategorie nad 35 let se naopak zvyšuje podíl krátkodobého dluhu na dluhu celkovém.

Rozložení krátkodobého a dlouhodobého dluhu mezi jednotlivé věkové skupiny souvisí s primárním zaměřením dlouhodobého dluhu na pořízení bydlení. Tento moment pro přijetí dluhu je podle těchto údajů rozhodující pro obyvatele ve věku 25 až 44 let. Pro mladší a starší věkové kategorie jsou pak rozhodující půjčky na spotřebu.

31. května 2011


Financial focus

Grafy 4 a 5 porovnávají riziko nesplácení u obyvatel rozdělených podle věku, a to opět odděleně u dlouhodobých půjček a půjček krátkodobých.

Graf 4: Míra rizika nesplácení dlouhodobého dluhu obyvatel podle věku

Pramen: BRKI a NRKI

U dlouhodobého dluhu je zdaleka nejvíce riziková skupina dlužníků ve věku od 15 do 24 let (15 %), přestože jako skupina dlužili nejméně (pouhá 3 % z celkového objemu všech šesti věkových supin). Tato věková skupina byla téměř dvojnásobně rizikovější než další v pořadí, a to 55 let a více (8,7 %). Nejstarší věková skupina je přitom jediná, ve které je podíl dlouhodobého dluhu na celkovém nejmenší. Z toho pak vyplývá, že lidé starší než 55 let si pořizují dlouhodobý dluh relativně v malé míře, ale jako dlužníci pak v tomto případě nepatří k těm nejlepším. Nejspolehlivější věkovou skupinou byli dlužníci od 30 do 34 let (5,9 %). Graf 5: Míra rizika nesplácení krátkodobého dluhu obyvatel podle věku

Pramen: BRKI a NRKI

31. květnadluhu 2011 je nejrizikovější opět nejmladší věková skupina dlužníků, avšak odstup od druhé U krátkodobého

v pořadí – 25 až 29 let, již není tak velký, jako v případě dlouhodobého dluhu. Nejstarší věková skupina (55 +), u které má krátkodobý úvěr největší podíl na jejich celkovém dluhu, je nejméně rizikovou skupinou


Financial focus

U krátkodobého dluhu je nejrizikovější opět nejmladší věková skupina dlužníků,

avšak odstup od druhé v pořadí – 25 až 29 let, již není tak velký, jako v případě dlouhodobého dluhu. Nejstarší věková skupina (55 +), u které má krátkodobý úvěr největší podíl na jejich celkovém dluhu, je nejméně rizikovou skupinou v tomto srovnání. Za ní se umístila také starší věková skupina, tj. od 45 do 54 let. V zásadě platí, že čím je dlužník starší, tím je z hlediska krátkodobého dluhu spolehlivější. Vezmeme-li měkčí kriterium pro srovnání rizika nesplacení dluhu, a to že nebyly splaceny tři po sobě jdoucí splátky, obraz jednotlivých krajů se trochu změní. I podle tohoto kriteria je riziko neplacení dluhu podstatně větší u krátkodobých úvěrů než u dlouhodobých. Za všechny dlužníky je to 1,3 % u dlouhodobého a 8,1% u krátkodobého dluhu.

Graf 6: Částka po splatnosti 3M+ na DD dluhu

Pramen: BRKI a NRKI

Podíváme-li se na jednotlivé věkové skupiny, pak u dlouhodobého dluhu byl zdaleka nejrizikovější opět nejmladší skupina dlužníků (3,6 %). Za ní se, i když s podstatným odstupem, umístili dlužníci nad 55 let (2,2 %). Jsou to zároveň i věkové kategorie, u kterých měl dlouhodobý dluh v rámci všech skupin nejmenší podíl. Nejméně rizikovými dlužníky byli lidé ve věku od 30 do 34 let (0,9 %), a tato skupina dosáhla i nejvyššího podílu dlouhodobého dluhu na celkovém (viz graf 3).

31. května 2011


Graf 7: Částka po splatnosti 3M+ na KD dluhu

Financial focus Pramen: BRKI a NRKI

U krátkodobého dluhu (graf 7) vykázaly nejnižší riziko nesplacení úvěrů tři nejstarší věkové skupiny. Nejlepších výsledků dosáhli dlužníci ve věku od 45 do 54 let (7,4 %) a další dvě jen o něco málo horší. Nejmladší věková skupina dlužníků (15 až 24 let) se, stejně jako v případě dlouhodobého dluhu, projevila jako nejvíce rizikovou skupinou.

Graf 8: Částka po splatnosti 3M+ na DD+KD dluhu

Pramen: BRKI a NRKI

Pořadí věkových kategorií dlužníků z hlediska rizika nesplacení úvěrů u celkového dluhu je, jak je zřejmé z grafu 8, totožné jako u dlouhodobého dluhu.

CBCB – Czech Banking Credit Bureau a.s., květen 2011 LLCB, z.s.p.o., květen 2011 31. května 2011


Profil společnosti CCB – Czech Credit Bureau, a.s.

Financial focus

Společnost CCB – Czech Credit Bureau je organizátorem největších českých úvěrových registrů, Bankovního a Nebankovního. Jejich prostřednictvím si zejména banky, spořitelny a leasingové a splátkové společnosti ověřují schopnost svých klientů splácet budoucí závazky. Oběma registrům CCB zajišťuje i technický servis. Vedle toho poskytuje CCB i řadu dalších služeb, a to jak finančnímu sektoru, tak i například podnikatelům nebo veřejné správě. Jde například o nástroje pro řízení úvěrových rizik, řešení proti podvodům, nástroje pro hodnocení ekonomické situace společností, podnikatelů, municipalit či bytových družstev nebo poskytování ekonomických a personálních informací o firmách prostřednictvím portálu CRIBIS. CCB byla založena v roce 2000. Od roku 2005 je jejím jediným akcionářem mezinárodní skupina CRIF, která byla založena v roce 1988 v italské Bologni a dnes je čtvrtým největším provozovatelem úvěrových registrů a systémů pro podporu úvěrového rozhodování na světě. Na Slovensku CCB působí prostřednictvím své sesterské společnosti SCB – Slovak Credit Bureau.

Webové odkazy: www.creditbureau.cz, www.crif.com

Business cartoon

31. května 2011


Financial focus 31/05/2011