Issuu on Google+

Financial focus

Dovolujeme si Vám nabídnout novinky a analýzy zpracované společností CCB – Czech Credit Bureau, a.s. a pravidelně uveřejňované na stránkách www.informaceofirmach.cz

 Osobní bankroty v srpnu  Je dluh obcí nebezpečným jevem?  Jeden nebo více vlastníků firmy  Semifinalistky OCP 2011 a 2010  Jak to vypadá s bankroty od platnosti insolvenčního zákona?

13. října 2011


B

Financial focus ankroty se staly téměř neoddělitelnou součástí našeho života. Zvyšuje se počet firemních bankrotů a

především bankrotů osobních. Bankrot na jedné straně pročišťuje trh a uvolňuje kapitál pro další rozvoj, na straně druhé pro mnohé není záležitostí příjemnou. Je známo, že věřitelé po vyhlášení bankrotu svého obchodního partnera jen velmi zřídka dostanou své pohledávky zpět. Pravidelné prověřování finanční situace obchodních partnerů může zamezit nebo významně snížit toto riziko a předejít tak nečekaným negativním dopadům na chod firmy. V dalším vydání Financial focus Vám přinášíme přehled analýz, které jsme v uplynulých měsících zpracovali. Jak uvidíte, záběr je poměrně široký. Od rozboru firemních a osobních bankrotů v delším časovém horizontu, přes téma, zda je jeden vlastník pro firmu výhodou, až po analýzu hospodaření českých obcí. Naleznete zde také poznámky k soutěži Ocenění českých podnikatelek, i jak to vypadá s bankroty od platnosti insolventního zákona 56/2008 Sb. Věříme, že Vás informace, které na těchto stránkách přinášíme, zaujmou.

31. května 2011


Osobní bankroty v srpnu

Financial focus

V srpnu bylo vyhlášeno 1 129 osobních bankrotů, což je nejvyšší počet od ledna 2008. Oproti červenci stoupl jejich počet o 269 případů. Od začátku letošního roku do srpna bylo vyhlášeno 7 291 osobních bankrotů, zatímco ve stejném období loňského roku to byla méně než polovina. Růst počtu osobních bankrotů se nezastavil, i když meziroční tempo růstu se postupně snižuje.

Návrh na osobní bankrot podalo v srpnu 1 534 osob, a to je o 335 více než v červenci. V období od ledna do srpna podalo návrh na osobní bankrot 9 854 lidí, což je o 4 763 více než ve stejném období loňského roku. Meziročně se počet vyhlášených osobních bankrotů zvýšil o 94 %. Graf 1: Osobní bankroty

počet bankrotů za měsíc

Osobní bankroty 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

bankroty návrhy

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Rozdíl mezi počtem návrhů a počtem vyhlášených osobních bankrotů se v zásadě stabilizoval, i když na vyšší úrovni než tomu bylo v roce 2009 a 2010. Od počátku platnosti zákona umožňujícího vyhlášení osobního bankrotu se na jejich počtu nejvíce podíleli lidé ve věku 35 až 44 let. Tvořili téměř jednu třetinu všech případů. O něco více než jednou pětinou se podílely osoby ve věku od 45 do 54 let. Nejmenší podíl na počtu osobních bankrotů vykázala nejmladší věková skupina do 24 let (3%). Počet osobních bankrotů nejstarší věkové skupiny (55 let a více) se na jejich celkovém počtu podílel také jednou pětinou. V srpnu bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Ústeckém kraji (175 případů), dále v Moravskoslezském kraji (167) a ve Středočeském kraji (123). Nejméně pak v kraji Vysočina (13) a v Jihočeském kraji (34). Za osm měsíců letošního roku bylo vyhlášeno nejvíce osobních bankrotů v Moravskoslezském kraji (1 153) a jen o něco méně v Ústeckém kraji (1 127). Nejméně osobních bankrotů bylo v tomto období vyhlášeno v kraji Vysočina (125) a v Praze (234). Od ledna do srpna 2011 se ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 nejrychleji zvýšil počet bankrotů v Plzeňském kraji (o 275 %) a jen o něco pomaleji v Karlovarském kraji (o 267 %). Pouze o 33 % stoupl počet osobních bankrotů v Pardubickém kraji a o 41 % pak v Moravskoslezském kraji.

13. října 2011 1


Financial focus

V prvních osmi měsících letošního roku se počet návrhů na osobní bankrot, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, zvýšil v Jihomoravském kraji (o 164 %) a jen o něco pomaleji pak v Plzeňském kraji (o 160 %). Nejnižší tempo růstu vykázal Liberecký kraj, ve kterém se počet návrhů na osobní bankrot v daném období zvýšil pouze o 35 %.

V letošním roce bylo nejvíce osobních bankrotů v přepočtu na 10 000 obyvatel vyhlášeno v Karlovarském kraji (16,2 osobních bankrotů), dále v Ústeckém kraji (13,5 osobních bankrotů) a v Královéhradeckém kraji (10,6 osobních bankrotů). Nejméně případů nalezneme v Praze (1,9 osobních bankrotů) a v kraji Vysočina (2,4 osobních bankrotů). V průměru za všechny kraje připadlo na 10 0000 obyvatel 6,8 osobních bankrotů. Graf 2: Osobní bankroty na 10 0000 obyvatel

počet bankrotů na 10 000 obyvatel

Osobní bankroty (leden až srpen) 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

2010 2011

Praha VYS JHČ ZL JHM PA STČ LI

OL MSK PL HK UL KV

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Doba mezi podáním návrhu na osobní bankrot a jeho vyhlášením se mezi kraji výrazně odlišuje. Podle jednotlivých soudů se pohybuje od necelých 28 dnů až do více než 71 dnů, počítáno z údajů od ledna 2008. V průměru za všechny soudy to bylo necelých 45 dní. Zajímavé je, že až na malé výjimky platí, že čím více osobních bankrotů daný soud vyhlásil, tím kratší dobu k tomu potřeboval. Například podíl soudu, který dokázal dovést návrh na osobní bankrot k jeho vyhlášení za v průměru 27,6 dnů, byl na všech vyhlášených osobních bankrotech největší (27 %). Soud, kterému to trvalo naopak nejdéle, se na celkovém počtu vyhlášených osobních bankrotů podílel jen 9 %.

13. října 2011 2


Je dluh obcí nebezpečným jevem?

Financial focus

Dluh obcí (bez Prahy, která je nejen obcí, ale i krajem) dosáhl na konci roku 2010 částky 50,9 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšil o 4 %, resp. o 1,9 mld. Kč, oproti roku 2006 to bylo už 7 %, resp. 3,4 mld. Kč. Dluh má necelá polovina obcí. Na jednoho obyvatele připadlo v roce 2010 v průměru 5 504 Kč dluhu. Dluh obcí vykazuje nižší dynamiku než dluh státu a tvoří velmi malou část veřejného dluhu.

S dluhem je to podobně jako s ohněm. Může být dobrým sluhou ale i nebezpečným pánem. Bez přijetí úvěru by obce asi jen obtížně mohly financovat své rozvojové plány, jako je například zlepšování prostředí obce, zvyšování objemu poskytovaných služeb či zvyšování jejich kvality. Podíl kapitálových výdajů, tedy peněz, které jdou převážně na investiční projekty, je na celkových výdajích v podmínkách českých obcí tradičně poměrně vysoký. V průměru věnují obce na tyto účely téměř třetinu rozpočtu. Proč může být dluh nebezpečný? Dosud bylo velmi málo obcí, které se kvůli dluhu dostaly do obtížné finanční situace. A když se tak stalo, většinou byl na vině nesprávně připravený podnikatelský záměr, zejména špatně odhadnuté náklady na projekt, přecenění vlastních schopností či volba nevhodného obchodního partnera apod. O tom, že banky považují obce jako celek za důvěryhodného partnera, svědčí skutečnost, že i v obtížném roce 2009 rostly obcím úvěry, zatímco úvěry firmám se spíše snižovaly. Podívejme se dále, jak se liší dluh připadající na jednoho obyvatele mezi velikostními kategoriemi obcí. V grafu 1 představuje modrý sloupek klasický ukazatel dluhu na obyvatele, červený popisuje dluh pouze na obyvatele zadlužených obcí. Graf 1: Dluh obcí v roce 2010

Dluh obcí (bez Prahy) dluh na obyvatele v Kč

14 000 Kč 12 000 Kč 10 000 Kč 8 000 Kč 6 000 Kč

na obyvatele

4 000 Kč

na obyv. zadluž.obce

2 000 Kč 0 Kč 1 - 199

200 - 499

500 - 999

1 000 - 4 999

nad 5 000

Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Velké rozdíly mezi oběma sloupci jsou dány velmi odlišným podílem obcí s dluhem na jejich počtu v dané velikostní kategorii. U nejmenších obcí je zadlužena pouze necelá pětina, u těch největších pak téměř všechny (95 %). Největší nebezpečí nepředstavuje obecní dluh jako takový, ale rizikem může být pro velmi malé obce. Důvodem není jen vysoká úroveň dluhu v přepočtu na obyvatele u některých malých obcí, ale také skutečnost, že malé obce mají v naprosté většině nízké příjmy. U mnoha z nich dochází meziročně ke značným odchylkám v jejich výši a navíc nedisponují odborníky na finance, se kterými spolupracují větší obce. Ty si mnohdy půjčují opakovaně a tak získávají postupně více zkušeností.

13. října 2011 3


Financial focus

Navíc malé obce mají většinou neuvolněného starostu a malý počet členů zastupitelstva, takže možnost nesprávného rozhodnutí je v tomto případě vyšší. Celkové hodnocení situace obcí poskytuje rating. Rating, který používá CCB-Czech Credit Bureau, a. s., vychází z celé řady finančních a nefinančních ukazatelů, a rozděluje hodnocené subjekty do sedmi skupin. iRating je, zjednodušeně řečeno, oceněním schopnosti obce dostát svým finančním závazkům včas a řádně. A to nejen pokud jde o bankovní úvěry. Jak dopadly obce v roce 2010 podle tohoto kritéria, ukazuje graf 2. Graf 2: iRating obcí v roce 2010

iRating obcí v roce 2010 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% A

B+

B

B-

C+

C

C-

Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Přidělení stupně A a B+ pro obec znamená nízkou míru rizika, naproti tomu stupně C a C- by měly obci sloužit jako upozornění, že by měla svému finančnímu hospodařené věnovat více pozornosti při uvažování o zdravém a bezpečném budoucím vývoji. Již druhým rokem je počet obcí bez rizika (stupeň A) o něco nižší, než počet těch, které se vyznačují vysokým rizikem (stupeň C-). Pokud bude tento trend pokračovat, může nastat situace, kdy se do finančních obtíží dostane více obcí. V současné době je důležitým upozorněním pro představitele obcí, že finanční zdraví obce nemusí trvat navždy.

13. října 2011 4


Jeden nebo více vlastníků firmy

Financial focus

Na konci roku 2010 bylo v Registru ekonomických subjektů uvedeno 24 624 akciových společností, z toho jich 7 991 mělo jen jednoho vlastníka. Počet akciových společností s jedním vlastníkem se v posledních letech zvyšuje rychleji než počet těch, které mají vlastníků více. Ve srovnání s rokem 2005 se jejich počet zvýšil na dvojnásobek, zatímco v případě těch, které mají více než jednoho vlastníka, pouze o 37 %. Výsledkem je, že akciové společnosti s jedním vlastníkem se v roce 2005 na jejich celkovém počtu podílely 22 %, o pět let později již tvořily téměř jednu třetinu (32 %) všech akciových společností.

Obdobný trend nalezneme i u společností s ručením omezeným, nejčastější právní formy obchodních společností. V roce 2010 jich z celkového počtu více než 312 tisíc měla pouze jednoho vlastníka téměř polovina (konkrétně 153 384, tj. 49 %). A i v tomto případě se jejich podíl v čase postupně zvyšoval, i když ne tak razantně jako v případě akciových společností. Společnosti s ručením omezeným s jedním vlastníkem v roce 2005 se na jejich celkovém počtu podílely 46 %. Počet společností s jedním vlastníkem se zvyšoval v případě obou skupin společností v posledních letech rychleji než u těch, které mají vlastníků více. Téměř polovina (46 %) všech akciových společností má sídlo v Praze. Větší podíl než 10 % má ještě Jihomoravský kraj (12 %). Nejnižší podíl na všech akciových společnostech má nejmenší kraj, a to Karlovarský (1 %), za ním je kraj Vysočina (2 %). Praha má také ze všech krajů nejvyšší podíl akciových společností s jedním vlastníkem na všech evidovaných společnostech, a to 38 %. Za ní se umístil Ústecký kraj (32 %). Nejmenší podíl má kraj Vysočina a Pardubický kraj, ve kterých se akciové společnosti s jedním vlastníkem podílely pouze 23 % na všech společnostech, které mají v těchto krajích své sídlo. Průměr za všechny kraje byl 32 %. Ve srovnání s rokem 2008 se počet akciových společností s jedním vlastníkem zvýšil nejrychleji převážně v těch krajích, ve kterých byl jejich podíl spíše podprůměrný. Jedná se o Jihočeský kraj (růst o 27 %) a kraj Vysočina (růst o 16 %). V kraji Vysočina se však celkový počet akciových společností mezi léty 2008 a 2010 navzdory rychlému růstu počtu akciových společností s jedním vlastníkem snížil. Méně akciových společností v roce 2010 než v roce 2008 měl také ještě Zlínský kraj a v Královéhradeckém, Libereckém a Olomouckém kraji se jejich počet v daném období prakticky nezměnil. Počet akciových společností s více než jedním vlastníkem se v období 2008 až 2010 nejvíce zvýšil v Praze (o 5 %), dále v Moravskoslezském a Karlovarském kraji (shodně o 3%). V sedmi krajích došlo k jejich úbytku. Jejich úbytek v tomto období zaznamenal zejména kraj Vysočina (o 7 %) a Zlínský kraj (o 5 %). Z celkového počtu společností s ručením omezeným má sídlo v Praze 40 % společností tohoto typu. Se značným odstupem se pak na jejich celkovém počtu podílí Jihomoravský kraj (12 %). Nejmenší podíl společností s ručeím omezeným měl kraj Vysočina (2 %) a jen o něco větší podíl vykázal Karlovarský kraj. Zatímco v případě akciových společností drží Praha prvenství, pokud jde o podíl společností s jedním vlastníkem na všech společnostech, které zde mají sídlo, u společností s ručením omezeným s jedním vlastníkem dosáhla pouze průměrného podílu, tj. 49 %. Vyšší podíl než Praha, a to 53 %, měl Jihomoravský kraj, dále ještě Plzeňský a Moravskoslezský kraj (shodně 52 %) a Olomoucký kraj (51 %). V Karlovarském kraji měly naopak největší převahu společnosti s ručením omezeným s více než jedním vlastníkem (60 %). V období 2008 až 2010 se nejrychleji zvyšoval počet společností s ručením omezeným s jedním vlastníkem v Praze (o 20 %) a v Moravskoslezském kraji (o 16 %). 13. října 2011 5


Financial focus

Méně než průměrnou dynamiku růstu počtu těchto společností vykázal Liberecký kraj (o 8 %) a kraj Zlínský (9 %). Podívejme se, zda se firmy s jedním vlastníkem odlišují od těch, které mají vlastníků více, a to z hlediska délky působení na trhu a odvětví, a také z hlediska velikosti měřené jak počtem zaměstnanců, tak i velikostí obratu. Začněme akciovými společnosti, a to z hlediska délky jejich existence na trhu. Akciové společnosti s jedním vlastníkem jsou v průměru mladší než ty, které mají vlastníků více. 62 % jich je mladších než 11 let, zatímco v případě akciových společností s více vlastníky to je jen 46 %. U společností s ručením omezeným s jedním vlastníkem není převaha těch, které na trhu působí 10 let a méně tak výrazná. Jejich podíl na celku dosahuje 55 %, zatímco u společností s více vlastníky to je jen 47 %. Zrcadlově pak společnosti s jedním vlastníkem mají relativně nižší zastoupení starších firem než ty, které mají vlastníků více (viz tabulka 1). Věková struktura u obou typů společností je ovlivněna rychlejším růstem společností s jedním vlastníkem ve srovnání s více vlastníky. Tabulka 1: Firmy podle doby existence na trhu

Podíl na celku

spol. s r. o. vVce vlastníků v 1 vlastník v % %

a. s. 1 vlastník v % Více vlastníků v %

1 až 5 let

36

30

44

32

1 až 10 let

55

47

62

46

11 let a více

45

53

38

54

15 let a více

27

33

21

34

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a .s.

Rozložení společností s ručením omezeným s jedním a více vlastníky mezi odvětvími se příliš neliší, respektive odlišnosti jsou malé. Například společnosti s ručením omezeným s jedním vlastníkem mají o něco nižší podíl než ty s více vlastníky v odvětví Velkoobchod a maloobchod a Zpracovatelský průmysl. Opačná relace platí pro odvětví Profesní vědecké a technické činnosti a Administrativní a podpůrné činnosti. U akciových společností jsou rozdíly mezi těmi s jedním a více vlastníky poněkud větší. V rámci společností s jedním vlastníkem má odvětví Zemědělství, lesnictví a rybářství nižší podíl než ve skupině společností s více vlastníky a totéž platí pro odvětví Velkoobchod a maloobchod. Opačnou relaci pak nalezneme u odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí. Společnosti s ručením omezeným s 1 vlastníkem a s více vlastníky se příliš neliší ani z hlediska velikosti ročního obratu (viz tabulka 2). Společnosti s jedním vlastníkem mají menší podíl v kategorii firem bez obratu a vyšší podíl v kategorii od 500 tis do 3 mil. Kč než ty, které mají více vlastníků. Velké firmy s obratem nad 10 mil. Kč ročně zaujímají v obou kategoriích společností s ručením omezeným srovnatelný podíl. Tabulka 2: Společnosti podle velikosti ročního obratu spol. s r. o. Podle obratu 1 vlastník v % Více vlastníků v % Bez obratu 43 48 Do 3 mil. Kč 29 25 Nad 3 mil. Kč 27 27

1 vlastník v % 36 21

a. s. Více vlastníků v % 37 21

43

41

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a .s.

13. října 2011 6


Financial focus

Obdobná je situace i v případě akciových společností s tím, že u společností s jedním vlastníkem mají velké společnosti s ročním obratem nad 30 mil. Kč vyšší podíl než u společností s více vlastníky. Tabulka 3: Společnosti podle kategorie počtu zaměstnanců

Podle zaměstnanců Do 19 zaměstnanců Nad 50 zaměstnanců

spol. s r. o. 1 vlastník v % Více vlastníků v % 91 89 3

4

a. s. 1 vlastník v % Více vlastníků v % 64 67 25

20

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

U společností s jedním a více vlastníky nejsou významnější rozdíly ani v počtech zaměstnanců (tabulka 3). Ovšem značná část společností kategorii počtu zaměstnanců vůbec nevykazuje. U společností s ručením omezeným s jedním vlastníkem je to 42 % a 47 % u společností s více vlastníky. U akciových společností jsou na tom naopak lépe ty, které mají více vlastníků. U nich představuje podíl těch, které kategorii počtu zaměstnanců uvedenou nemají, 41 %, stejný údaj za společnosti s více vlastníky je 43 %. Žádné zaměstnance nevykazuje 8 % společností s ručením omezeným, a to shodně bez ohledu na počet vlastníků. Je to menší podíl než v případě akciových společností. A jak je to s bankroty? V období od roku 1993 do poloviny roku 2011 byl vyhlášen bankrot u 1 664 akciových společností a 16 105 společností s ručením omezeným. Z celkového počtu zbankrotovaných akciových společností mělo 17 % v době bankrotu 1 vlastníka a zbývající část, tj. 83 % připadla na akciové společnosti s více než jedním vlastníkem. Přitom se na celkovém počtu zbankrotovaných akciových společností podílely ty s jedním vlastníkem 32 % a ty s více než jedním vlastníkem pak 68 %. Z toho vyplývá, že akciové společnosti s jedním vlastníkem bankrotují relativně méně často než ty, které mají vlastníků více. Tabulka 4: Bankroty v období leden 1993 až červenec 2011

Bankroty 1 vlastník Více vlastníků Celkem

spol. s r. o. Počet Podíl v % 6 353 39 9 752 61 16 105 100

Počet 275 1 389 1 664

a. s. Podíl v % 17 83 100

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a .s.

Z celkového počtu společností s ručením omezeným, na které byl ve stejném období vyhlášen bankrot, jich 39 %, tj. 6 353, mělo v době bankrotu jednoho vlastníka a 61 % (9 752) pak více než jednoho vlastníka. V roce 2010 se společnosti s ručením omezením s jedním vlastníkem na jejich celkovém počtu bankrotů podílely 49 %. Takže i v případě společností s ručením omezeným bankrotují ty s jedním vlastníkem relativně méně často než ty, které mají vlastníků více. Z předchozího vyplývá, že zde uváděné obchodní společnosti s jedním vlastníkem jsou bankrotem ohroženy mnohem méně než ty, které mají vlastníků více. Přitom se obě skupiny společností významně neodlišují, pokud jde o jejich odvětvové zaměření nebo velikost danou počtem zaměstnanců či výší ročního obratu. Jednou z výjimek je skutečnost, že společnosti obou typů s jedním vlastníkem jsou v průměru mladší (působí tedy na trhu kratší dobu) než ty s více vlastníky.

13. října 2011 7


Semifinalistky OCP 2011 a 2010

Financial focus

Pro soutěž Ocenění českých podnikatelek (OCP) v roce 2011 bylo vybráno 196 semifinalistek, což je o 70 semifinalistek více než v roce 2010. Více než polovina semifinalistek soutěže OCP z roku 2010 se dostala i do souboru semifinalistek soutěže roku 2011. Velikostní rozdělení firem semifinalistek na základě počtu jejich zaměstnanců v obou letech soutěže ukazují grafy 1 a 2. Graf 1: Velikost firem semifinalistek OCP v roce 2010

Počet zaměstnanců 2010 10% 10 až 24 49%

25 až 99

41%

nad 100

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Graf 2: Velikost firem semifinalistek OCP v roce 2011

Počet zaměstnanců 2011 9% 10 až 24 39%

25 až 99

52%

nad 100

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Z obou grafů vyplývá, že v souboru semifinalistek v roce 2010 mírně převažovaly větší firmy ve srovnání s rokem 2011. Zde uváděná nejmenší velikostní kategorie, tj. podíl firem s počtem zaměstnanců v rozmezí od 10 do 24, dosahovala v roce 2011 více než polovinu z celkového počtu firem, zatímco v roce 2010 to byla necelá polovina. Podíl firem s největším počtem zaměstnanců byl nepatrně vyšší v roce 2010 než v roce letošním. 13. října 2011 8


Financial focus

A jak dopadly vybrané poměrové ukazatele pro firmy semifinalistek? Začněme s rentabilitou tržeb. Tento ukazatel vyjadřuje poměr zisku k celkovým tržbám a výsledky za soutěž v obou letech jsou obsaženy v tabulce 1. Vzhledem k volatilitě poměrových ukazatelů z roku na rok) jsou zde všechny ukazatele počítány jako průměr za tři dostupné roky. Tabulka 1: Rentabilita tržeb (RETS) RETS Méně než 0 % 0%-4% 5 % - 10 % 10 % a více

2010 6% 40% 26% 27%

(značným změnám

2011 10% 42% 29% 19%

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Celkově lepších výsledků v rentabilitě tržeb dosáhly semifinalistky v soutěži z roku 2010. Podíl firem s nejhoršími výsledky byl v souboru semifinalistek OCP z roku 2010 ve srovnání s letošním ročníkem vyšší a podíl těch s nejlepšími výsledky naopak nižší. Rentabilitu tržeb do 4 % dosáhlo v loňském ročníku 46 % firem, zatímco v letošním více než polovina (52 %). Dalším významným ukazatelem odrážejícím kvalitu udržitelnosti hospodaření firem je celková zadluženost. Jedná se o podíl celkových cizích zdrojů firmy na jejích aktivech. Tabulka 2: Celková zadluženost (ZAC) ZAC 0-29 % 30% - 49 % 50% - 69 % 70 %-100 % Více než 100 %

2010 13% 28% 29% 21% 8%

2011 14% 26% 24% 27% 9%

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Firmy s nízkou zadlužeností (do 40 %) vykázaly v obou ročnících soutěže téměř shodný podíl na celkovém počtu. Odlišnosti se objevily, pokud jde o velmi zadlužené až předlužené firmy. Ty představovaly v soutěžním ročníku 2010 29 % a v roce 2011 již 36 %. Posledním poměrovým ukazatelem je celková likvidita. Tento ukazatel říká, kolikrát je firma schopná uspokojit pohledávky svých věřitelů v případě, že by proměnila svá aktiva v peněžní prostředky. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce 3. Tabulka 3: Celková likvidita (LC) LC Méně 0,8 0,8 až 2 Více než 2

2010 10% 53% 37%

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

13. října 2011 9

2011 9% 53% 38%


Financial focus

Ukazatel likvidity je jediným ze tří zde vybraných poměrových charakteristik, u kterého vykázaly firmy v obou ročnících minimální rozdíly a navíc, ročník OCP 2011 byl z tohoto pohledu něco málo lepší než ročník OCP 2010. V tomto ročníku tvořily firmy s velmi špatnou likviditou o jeden procentní bod menší podíl než v roce 2010 a naopak ty s nejlepšími výsledky pak o jeden procentní bod výsledky lepší. Souhrnné zhodnocení firem poskytuje CCB Index. Nelépe jsou hodnoceny formy s pěti hvězdičkami a nejhůře ty, které dostaly hvězdičku jednu nebo dvě. Graf 3: CCB Index pro semifinalistky OCP 2010 a 2011

CCB Index 2010

CCB Index 2011

0%

5% 4% 11%

13% 6%

*****

***** ****

****

33%

36%

*** ** 47%

45%

*** ** *

*

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Porovnání obou grafů naznačuje výrazné zhoršení celkového hodnocení finalistek OCP v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010. Zhoršené je patrné zejména v krajních polohách hodnocení. Podíl firem s relativně dobrým hodnocením (tři hvězdičky) na celku se zase až tak neliší. Je to však trochu zkreslený pohled, jak ostatně naznačují rozdíly ve výše uvedených poměrových ukazatelích. Ty byly propočítány jako průměr za tři roky, zatímco CCB Index odráží situaci jednoho roku. Celková ekonomická situace roku 2008 (východisko pro výpočet CCB Indexu semifinalistek pro OCP 2010) byla v mnoha ohledech lepší než v roce 2009 (východisko pro výpočet CCB Indexu semifinalistek pro OCP 2011). V roce 2009 zažila česká ekonomika dopady světové finanční krize včetně omezení dostupnosti bankovních úvěrů. Výsledkem byla ekonomická recese a s ní spojený růst nezaměstnanosti, což nemohlo neovlivnit i ekonomickou situaci firem.

13. října 2011 10


Financial focus

Vývoj osobních bankrotů od platnosti insolvenčního zákona

Od ledna 2008 mohou dlužníci – fyzické osoby nepodnikatelé využít pro řešení své obtížné dlužnické situace institut osobního bankrotu. Od počátku platnosti příslušného zákona do konce července 2011 tento institut využilo 22 338 osob (počet podaných návrhů), z nich 15 533 úspěšně prošlo povinnou procedurou, a byl u nich vyhlášen osobní bankrot. Mezi osobami, na které byl vyhlášen osobní bankrot, mírně převládali muži (54 % z celku). Jejich převaha vyplývá patrně z faktu, že u manželských párů si půjčku bere většinou muž, který má obvykle vyšší příjem, a tím i větší naději, že půjčku získá. Po zhoršení rodinných financí (ztráta zaměstnání, nemoc atd.) pak muž podává i návrh na osobní bankrot. Rozdělení osobních bankrotů a návrhů na ně v jednotlivých letech ukazuje graf 1. Graf 1: Vývoj počtu osobních bankrotů v období leden 2008 až červenec 2011

počet bankrotů v období

Osobní bankroty 10000 8000 6000 bankrot 4000

návrh

2000 0 2008

2009

2010

7M2011

Pramen: Insolvenční rejstřík, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a .s.

Z grafu 1 je zřejmý značný růst počtu osobních bankrotů i návrhů na ně v daném období. Počet osobních bankrotů se zvyšoval i v roce 2011, za 7 měsíců byl podán téměř shodný počet návrhů a vyhlášen téměř shodný počet osobních bankrotů jako za celý rok 2010. Relace mezi počtem podaných návrhů a počtem vyhlášených osobních bankrotů v jednom roce dosáhla v prvním roce platnosti zákona 46 % (tj. necelá polovina návrhů byla dovedena až do vyhlášení osobního bankrotu), o rok později to bylo již 68 %, v loňském a letošním roce dokonce 72 %. Situace se mírně zlepšuje, i pokud jde o rychlost růstu počtu osobních bankrotů, což ukazuje graf 2, který porovnává meziroční růst počtu návrhů a osobních bankrotů na měsíčním základě. Z grafu 2 vyplývá, že se sice počet osobních bankrotů a návrhů na ně neustále zvyšuje, ale dynamika od poloviny roku 2010 se postupně snižuje. V roce 2009 se dynamika růstu počtu osobních bankrotů a návrhů na ně postupně zvyšovala, ale zhruba od poloviny března 2010 dochází ke snižování. Po březnu 2009 již tempo růstu meziročně nepřevyšuje 100 %.

13. října 2011 11


Financial focus

Graf 2: Meziroční dynamika osobních bankrotů po měsících

600%

Meziroční dynamika

500% 400% 300% 200%

bankroty návrhy

100% 0% -100%

Pramen: Insolvenční rejstřík, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Z celkového počtu osobních bankrotů od platnosti zákona do konce července 2011 jich bylo nejvíce vyhlášeno v Moravskoslezském (19 %) a v Ústeckém kraji (16 %), nejméně pak v kraji Vysočina (2 %) a v Praze (3 %). V přepočtu na 10 000 obyvatel drží „prvenství“ Ústecký kraj s více než 29 osobními bankroty připadajícími na 10 000 obyvatel kraje. Na dalším místě nalezneme Karlovarský kraj (24,7 případů) a Moravskoslezský kraj (24,2 případů). Nejnižší hodnoty dosáhla Praha (4,4 případů) a za ní se pak umístil kraj Vysočina (5,1 případů). V průměru za všechny kraje připadlo na 10 000 obyvatel 14,8 osobních bankrotů. Pozice kraje s nejhorším výsledkem se v jednotlivých letech zcela měnila. V roce 2008 se na konci „žebříčku“ umístil Olomoucký kraj (1,2 osobních bankrotů na 10 000 obyvatel, průměr 0,7 případů), v roce 2009 pak Moravskoslezský kraj (5,2 případů, průměr 2,3 případů), o rok později pak Ústecký kraj (11,3 případů, průměr 5,9 případů) a konečně za 7 měsíců letošního roku to byl Karlovarský kraj (13,3 případů, průměr 5,9 případů). V případě nejnižšího počtu osobních bankrotů na 10 000 obyvatel se v prvních dvou letech umístil nejlépe kraj Vysočina (0,3, resp. 0,6 případů) a v roce 2010 a v 7 měsících 2011 pak nejnižší hodnoty převzala Praha (1,5, resp. 1,6 případů). Jak jsou staří lidé, kteří institut osobního bankrotu, využili? To ukazuje graf 3 popisující, jak se na vyhlášených osobních bankrotech podílely jednotlivé věkové skupin obyvatel. Necelá třetina všech osobních bankrotů byla vyhlášena ve věkové skupině 35 až 44 let (konkrétně 30 %). Za ní se umístila navazující věková skupina, tj. lidé ve věku od 45 do 54 let. Nejmenší díl z celkového počtu vyhlášených osobních bankrotů (3 %) nalezneme pak v nejmladší věkové skupině. Druhou nejnižší hodnotu (9 %) pak ve skupině lidí od 25 do 29 let. Až dosud se lidé ve věku 35 let a starší podíleli na celkovém počtu vyhlášených osobních bankrotů téměř třemi čtvrtinami. 13. října 2011 12


Financial focus

Graf 3: Výskyt osobních bankrotů v období leden 2008 až červenec 2011 podle věkových kategorií

Osobní bankroty podle věku 3% 21%

15 - 24

9%

25 - 29 14%

30 - 34 35 - 44

23%

45 - 54

30%

55+

Pramen: Insolvenční rejstřík, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

I v přepočtu na 10 000 obyvatel příslušné věkové skupiny obhájila „prvenství“ stejná věková skupina tedy lidé mezi 35 - 44 roky (29,1 osobních bankrotů), za ní se umístili lidé ve věku od 45 do 55 let (25,6 případů). Nejlépe opět dopadla nejmladší věková skupina (3,6 případů) následovaná v tomto případě tou nejstarší (10,6 případů). Podanými návrhy na osobní bankrot se zabývá osm krajských soudů. Jak se jednotlivé soudy vypořádaly s řešením návrhů na osobní bankrot podaných v období od ledna 2008 do července 2011, ukazuje tabulka 1. V závorce u krajského soudu jsou vždy uvedeny kraje, které pod něj spadají. Doba od podání návrhu na osobní bankrot do jeho vyhlášení je uvedená ve dnech. Tabulka 1: Osobní bankroty podle krajských soudů krajský soud průměrná doba vyřešení* Ostrava (MSK+OL) 27,6 Ústí nad Labem (UL+LI) 29,6 Hradec Králové ((HK+PA) 49,1 Praha - městský soud 60,3 Brno (JHM+ZL+VYS) 61,2 České Budějovice (JHČ) 62,6 Praha (STČ) 65,7 Plzeň (PL+KV) 71,4

podíl na všech případech v %* 26 22 13 3 11 4 8 9

Pramen: Insolvenční rejstřík, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s. *doba řešení je uvedena ve dnech

V průměru za všechny kraje trvalo vyřízení návrhu na osobní bankrot v daném období necelých 45 dní. Z tabulky vyplývají značné rozdíly mezi jednotlivými krajskými soudy. Doba řešení se pohybovala od necelých 28 dnů do 71,4 dnů. Rozdílné je i množství návrhů na osobní bankrot obdržených jednotlivými krajskými soudy – od 506 do více než 4 000 případů za celé období.

13. října 2011 13


Financial focus

Největší díl osobních bankrotů v období od ledna 2008 do července 2011 řešil Krajský soud v Ostravě, a to 26 %. V průměru trvalo vyřešení jednoho případu necelých 28 dní, což je nejkratší doba v rámci všech krajských soudů. Nejdéle trvalo v průměru vyřešení bankrot Krajskému soudu v Ostravě, na který připadlo jen 9 % všech případů.

návrhu na osobní

Údaje o osobních bankrotech za období leden 2008 až červenec 2011 naznačují, že rychleji se s jejich řešením vyrovnávají ty krajské soudy, které dostávají na stůl velké množství případů, než ty, které jich řeší méně.

Profil společnosti CCB-Czech Credit Bureau, a. s. Společnost CCB – Czech Credit Bureau, a. s. je organizátorem největších českých úvěrových registrů, Bankovního a Nebankovního. Jejich prostřednictvím si zejména banky, spořitelny a leasingové a splátkové společnosti ověřují schopnost svých klientů splácet budoucí závazky. Oběma registrům CCB zajišťuje i technický servis. Vedle toho poskytuje CCB i řadu dalších služeb, a to jak finančnímu sektoru, tak i podnikatelům nebo veřejné správě. Jde například o nástroje pro řízení úvěrových rizik, řešení proti podvodům, nástroje pro hodnocení ekonomické situace společností, podnikatelů, municipalit či bytových družstev nebo poskytování ekonomických a personálních informací o firmách prostřednictvím portálu CRIBIS a portálu www.informaceofirmach.cz. CCB byla založena v roce 2000. Od roku 2005 je jejím jediným akcionářem mezinárodní skupina CRIF, která byla založena v roce 1988 v italské Bologni a dnes je čtvrtým největším provozovatelem úvěrových registrů a systémů pro podporu úvěrového rozhodování na světě. Na Slovensku CCB působí prostřednictvím své sesterské společnosti SCB – Slovak Credit Bureau, a. s. Webové odkazy: www.creditbureau.cz; www.crif.com; www.scb.sk 13. října 2011 14


financial focus