from UNIE 9-10/2025

Myslící stroje II: Hodný, zlý a AI

text: Ivana Hay Tetauerová

foto: archiv Noel King

V minulém čísle UNIE jste se seznámili s neslyšícími arteterapeutkami Rubbenou a Rachel, které získaly kvalifikaci ve Velké Británii – jedna působí v Londýně, druhá v Aucklandu na Novém Zélandu. Nyní vám představujeme další inspirativní arteterapeutku, tentokrát ze Spojených států. Noel King se narodila v Jižní Koreji a už jako pětiměsíční miminko byla adoptována neslyšícími rodiči v USA. Vyrůstala v komunitě, kde byla hluchota přirozenou součástí každodenního života, nikoliv medicínskou nálepkou. Od dětství milovala výtvarné umění a toužila najít způsob, jak tuto svou vášeň skloubit s užitečnou a smysluplnou prací – cestu objevila právě v arteterapii. Po bakalářském studiu psychologie na Gallaudetově univerzitě ve Washingtonu, D.C., pokračovala na magisterském programu arteterapie. Dnes je nejen jednou z mála praktikujících neslyšících arteterapeutek v USA, ale také doktorandkou v oboru expresivních terapií na Lesley University ve státě Massachusetts. Díky mezinárodní síti neslyšících terapeutů, jejíž jsem součástí, jsem se o této výjimečné neslyšící klinické psycholožce a umělkyni dozvěděla během své stáže na Gallaudetově univerzitě a nyní vám s ní přináším exkluzivní rozhovor.

Noel, popiš nám, jak ses dostala ke dráze arteterapeutky a jaké vzdělání je k tomu v USA podmínkou.

Arteterapeutkou jsem se stala na základě svého osobního i profesního poslání, jímž je propojovat kreativitu s uzdravováním, zejména v komunitách Neslyšících a jiných marginalizovaných osob. Absolvovala jsem magisterský program v oboru arteterapie na School of the Art Institute of Chicago (SAIC), jeden z akreditovaných programů ve Spojených státech. Abych se stala certifikovanou arteterapeutkou (ATRBC), absolvovala jsem kurzy, stáže a klinické hodiny pod dohledem na magisterské i postgraduální úrovni a složila jsem národní certifikační zkoušku. Moje vzdělání v oboru psychologie a výtvarného umění spolu s pracovními zkušenostmi v oblasti školství, neziskových organizací a vysokoškolského vzdělávání mi pomohly se na tuto cestu připravit.

Bylo pro tebe jako neslyšící obtížné získat přístup k výcviku a následně i k zaměstnání arteterapeutky? Co ti pomohlo uspět?

Ano, bylo to pro mne jako pro neslyšící osobu často obtížné. Setkala jsem se s překážkami souvisejícími s přístupem ke komunikaci, s diskriminací na základě zdravotního postižení a audismem a obecně s nedostatečnou informovaností o kultuře Neslyšících v oblasti duševního zdraví. V arteterapeutickém výcviku neexistovalo žádné kurikulum ani hodnocení speciálně určené pro neslyšící populaci. Musela jsem na to přijít sama, integrovat do arteterapie to, co jsem se naučila z tradičních modelů rozhovorové terapie, a aplikovat své životní zkušenosti neslyšící osoby, abych mohla vyvinout vlastní hodnocení a léčebné plány. K úspěchu mi pomohla silná síť mentorů, tlumočníků a spojenců (allies), kteří věřili v kulturně afirmativní péči. Moje odhodlání prosazovat přístupná prostředí spolu s podporou komunity Neslyšících mi pomohly překonat systémové překážky.

Zahrnovalo tvé vzdělání témata související s neslyšícími či jejich kulturou?

Ne, moje formální vzdělání v arteterapii nezahrnovalo obsah specifický pro neslyšící. Musela jsem svou identitu Neslyšícího do práce aktivně vnést a prosazovat její začlenění. Vytvořila jsem si v rámci programu prostor prostřednictvím nezávislých studií, budováním partnerství s organizacemi neslyšících a hledáním mentorů, supervizorů a klinických pracovníků z řad neslyšících, kteří mi v mé praxi pomohli.

Noel King, MAAT, ATR-BC

Umělkyně. Arteterapeutka. Aktivistka. Američanka korejského původu. Odbornice na duševní zdraví a arteterapeutka působící v současné době ve Washingtonu, D. C. Noel King je certifikovaná americká neslyšící arteterapeutka, umělkyně a klinická psycholožka s více než 17 lety zkušeností s prací s neslyšícími a marginalizovanými komunitami. Specializuje se na kulturně citlivou péči zohledňující traumatické zážitky a integruje arteterapii do klinického a komunitního prostředí. V současné době je doktorandkou v oboru expresivních terapií na Lesley University v USA a ve svém výzkumu se zabývá identitou, sounáležitostí a duševním zdravím mezi neslyšícími korejsko-americkými transrasovými adoptovanými prostřednictvím výzkumu založeném na umění. Noel také v současné době působí jako kurátorka na Gallaudetově univerzitě, kde vytváří přístupné, afirmativní umělecké prostory zaměřené na komunitní vyprávění příběhů a kolektivní uzdravování. Když nepracuje, ráda experimentuje s novými uměleckými médii, cestuje, jezdí na kole po městě a zkouší nové recepty nebo místní restaurace.

Je pro neslyšící dnes snazší, nebo těžší do tohoto oboru vstoupit? Je ve Spojených státech mnoho neslyšících arteterapeutů?

Stále zde existuje mnoho překážek, ale věřím, že cesta k arteterapeutické kvalifikaci se pro neslyšící pomalu stává dostupnější. Zvyšuje se povědomí o našich potřebách a více programů začíná uznávat důležitost přístupnosti a kulturní reprezentace. Přesto je neslyšících arteterapeutů ve Spojených státech stále extrémně málo. Pokud vím, je nás v celé zemi přibližně deset, z toho asi pět je v současné době aktivních v oboru a čtyři mají certifikaci ATRBC. Programy, které cíleně přijímají nebo podporují neslyšící studenty, jsou však stále vzácné.

Pracuješ hlavně s neslyšícími klienty, nebo také se slyšícími? Jak komunikuješ ve smíšeném prostředí?

Pracuji především s neslyšícími klienty, ale pracovala jsem také ve smíšeném prostředí. V takových situacích komunikuji v americkém znakovém jazyce (ASL) a v případě potřeby využívám certifikované tlumočníky. Srozumitelná komunikace je pro mě i pro mé klienty nezbytná. Také se zasazuji o vizuální a relační přístupy, díky nimž je terapie inkluzivnější pro všechny.

"Jsem členkou menšiny, ale když tvořím umění, tento pocit zmizí a já jsem Noel King, umělkyně.“

Existují v USA nějaké skupiny nebo sítě, které podporují neslyšící arteterapeuty?

V současné době neexistují ve Spojených státech žádné formální národní sítě určené speciálně pro neslyšící arteterapeuty, což je něco, co doufám, že se změní. Neslyšící kliničtí pracovníci a umělečtí tvůrci se však spojují prostřednictvím neformálních sítí, sociálních médií, konferencí a dalších prostorů pro vzájemnou podporu. Jsem také součástí širších komunit neslyšících odborníků v oblasti duševního zdraví a neslyšících umělců, kteří navzájem sdílejí zdroje a podporu. Vytvořila jsem neformální emailovou síť neslyšících arteterapeutů a vedu si jejich seznam, abych jim pomohla budovat kontakty a zviditelňovat je. Také poskytuji supervizi arteterapeutických aktivit a podporuji neslyšící arteterapeuty a stážisty v jejich profesním růstu.

Pracovala jsi s klienty, kteří se potýkají s identitou Neslyšícího? Jak může arteterapie podpořit jejich sebevědomí?

Ano, pracovala jsem s klienty, kteří svou neslyšící identitu zkoumali nebo se s ní potýkali, zejména s těmi, kteří o sluch přišli v pozdějším věku, pocházeli ze slyšících rodin nebo zažili jazykovou deprivaci.

Arteterapie poskytuje prostor pro zkoumání identity prostřednictvím vizuálního, neverbálního, symbolického a ztělesněného vyjádření. Pro klienty může být neuvěřitelně posilující, když mohou externalizovat své vnitřní prožitky, vyprávět své příběhy a vidět, jak se jejich identita odráží a potvrzuje prostřednictvím tvůrčího procesu.

Co podle tvých zkušeností činí arteterapii pro neslyšící klienty obzvláště smysluplnou nebo specifickou?

Arteterapie umožňuje neslyšícím klientům vyjádřit se mimo omezení mluveného a psaného jazyka. Pro mnoho z nich, zejména pro ty, kteří zažili jazykovou deprivaci nebo kulturní izolaci, se umění stává mostem k sebevyjádření a uzdravení. Vizuálně prostorová povaha umění se krásně shoduje se způsoby poznávání a komunikací neslyšících. Nabízí bezpečný a potvrzující prostor pro zpracování traumatu, zkoumání identity a budování emocionálního jazyka kulturně rezonujícím způsobem.

Jaké osvědčené aktivity pomáhají neslyšícím klientům prozkoumávat nebo posilovat jejich identitu? Můžeš nám uvést příklad?

Ne všichni neslyšící klienti mají potíže se svou identitou, ale těm, kteří ano, může arteterapie poskytnout podpůrný prostor pro zkoumání. Než abych zadávala aktivity, povzbuzuji raději klienty, aby vedli proces a definovali, co pro ně identita znamená a jak se chtějí identifikovat. Mou rolí jako arteterapeuta je kráčet po boku klientů na jejich cestě, podporovat jejich cíle a vytvářet prostor pro vyjádření prostřednictvím vizuálních, symbolických a kreativních prostředků.

Máš oblíbený citát, který vyjadřuje tvůj přístup k arteterapii?

Jednou z mých nejoblíbenějších manter je: "Stay curious, not furious" – volně přeloženo jako nezlob se, zajímej se. Připomíná mi to, abych ve své roli arteterapeutky zůstala otevřená, přítomná a zodpovědná. Zvědavost mi umožňuje hluboce naslouchat, ponechat prostor klientům a komunitám a podporovat jejich cestu se soucitem, nikoli s odsuzováním.

Moc ti děkuji za inspirativní rozhovor a držím palce s dokončením doktorského studia v oboru expresivních terapií i s dalšími tvými uměleckými aktivitami pro komunitu Neslyšících!