Page 1

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ

Prosinec 2020

Téma: Písmo


RUDOLFOVA PŘÍSLOVÍ

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble

Nesuď knihu podle obalu.

Julinka má narozeniny těsně před Vánoci, a tak se mi občas stane, že jí zapomenu koupit včas dárek. Běhám na poslední chvíli po obchodech a hledám, co by jí udělalo radost. To se stalo i letos.

Nesuď knihu podle obalu, napadlo mě staré české přísloví, které mi mohlo hned dvakrát pomoci. Do knihy jsem se ani nepodíval a věřil jsem hloupé prodavačce, protože byla tak krásná.

V knihkupectví jsem zahlédl knihu. Jmenovala se Dobrodružství pod vodou a na obálce byla krásná ilustrace podvodní krajiny. „O čem je tato kniha?“ zeptal jsem se krásné prodavačky vrány, která stála opodál. „Nemám moc času a potřebuji dárek pro svou kamarádku žížalu.“ Prodavačka koukla na obálku.

„Asi dobrodružná,“ řekla. Julinka miluje dobrodružství! Moc jsem se nerozmýšlel a knihu koupil, aniž bych se do ní podíval, prodavačka přece zná všechny knihy v obchodě a byla tak krásná, proč bych jí nevěřil? Po večeři Julča sfoukla svou osmou svíčku. Podal jsem jí zabalenou knihu a čekal, jak bude radostně překvapená. „Je to dobrodružná kniha,“ řekl jsem. „Všechno nejlepší!“ Julince se rozzářila očka a hned se zachumlala do měkoučkého křesla a dala se do čtení. Když knihu otevřela, výraz v očích se jí změnil. Pak zvedla hlavu, podívala se na mě, knihu odhodila na zem a utekla do svého podzemního domečku. Zvedl jsem knihu a otevřel ji. Hned jsem pochopil Julinčinu reakci, nebyla to žádná dobrodružná kniha, ale příručka pro rybáře. První kapitola se jmenovala: Jak správně lovit žížaly!!!

2


EDITORIAL

Obsah 2

Kvíz

Nesuď knihu podle obalu Vánoční přání Písmo Komu a jak bys napsal(a) tajnou zprávu? Hory Instruktorka lyžování Křížovky a rébusy V Lucembursku jako doma Gromperekichelcher Zajímavosti a výročí z Lucemburska Hlubotisk Čtenář Černoočko Hláska S Braillovo písmo Co je psáno, to je dáno Knedlík a Ježíšek Přílepský habr Písmenkové ozdoby Mojráček a jeho první Vánoce v zahraničí Lucembursko

Logohrátky

Hláska S

Rudolfova přísloví Úvodník 4–5 Téma 6—7 U krajánků 3

8

9

10—11

12—13 14–15

16 17

18–19

20—21

22—23 24—25 26—27 28–29

30—31

32—33 34—35

36 Příloha

Povolání Povolání – rozhovor Volnočasovky Krajánci na cestách Putování za chutěmi Víte, že? České stopy Krajánkova knihovna Čtení na pokračování Logohrátky Hrátky s češtinou Hrajeme si Komiks Hrátky s přírodou Krajánkovo tvoření Mojráček

Ručně psané vánoční přání A je to tu! Poslední měsíc roku, těšení se na Vánoce a očekávání, jaký bude ten rok ná-

sledující. Čas, kdy píšeme dopisy pro Ježíška, vzkazy a přáníčka pro všechny členy rodiny a své kamarády. Také si držíte tradiční zvyk posílání krásných vánočních pohlednic, nebo píšete e-maily a posíláte esemesky? Mimochodem, tradice zasílání vánočních pohlednic je velice bohatá a rozmanitá, sahá až do poloviny 19. století a brzy se stala doslova společenskou nutností. O co jsou dnes ručně psané vzkazy a pohlednice vzácnější, o to více pak umí mile překvapit a udělat radost. Pokusme se využít vánoční svátky kli-

du, pohody a radosti k oživení kouzla ručního psaní. Pohrajme si s inkoustem, propiskami či pastelkami a své blízké potěšme tím, že jim pošleme vánoční pozdrav, na-

Velký vánoční speciál

psaný nejen od srdce, ale i svou vlastní rukou. Věřte, že se pro každého stane krásnou vzpomínkou, kterou si bude moci vystavit a na dlouhé roky uchovat přesně tam, kde

bude chtít. Přejeme vám nádherné svátky vánoční

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ Vychází 1. 12. 2020, prosinec 2020 měsíčník, ročník 7 Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz Editorka: Denisa Žáková Korektury: Ivana Bilošová, Zuzana Dorogiová, Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová Titulní strana: Linda Audyová

a mnoho zdraví a pohody v novém roce. K přání ještě připojujeme poděkování za vaši přízeň. Děkujeme a už nyní vám můžeme prozradit, že s radostí a láskou pilně pracujeme na dalších číslech časopisu Krajánek, i to, že se v novém roce rozhodně máte na co těšit.

krajanek@krajanekvesvete.cz

Vydává Krajánek ve světě z.s. Rovné 5, 518 01 Dobré. IČO: 07369522 Předsedkyně: Lenka Kanellia

Krásné čtení přeje Michaela Enžlová

spolek@krajanekvesvete.cz www.krajanekvesvete.cz www.facebook.com/krajanekvesvete © Krajánek ve světě z.s.

3


TÉMA

Text: Jana Schulzová, ilustrace a grafická úprava: Barbora Macková

Klínové, obrázkové, psací, tiskací, slabičné, slovní, Braillovo, tajné, úhledné, kostrbaté, nečitelné... Takové nebo ještě úplně jiné může být písmo. Písmo slouží k zaznamenání slova, myšlenky, jazyka... Zápis je možno provést na papír nebo, ruku v ruce s pokrokem, na nějakou elektronickou tabulku podobnou papíru. Představte si ale, dříve, tedy úplně dávno, se psalo na kamenné destičky. To bylo ale velmi pomalé, náročné a nepraktické: stačil větší ťuk a ajajaj! Destička se rozdrobila. Psávalo se i na kůru, třeba březovou. Pokud jste to někdy zkusili, jde to lépe než na kámen, ale stále to není ono. Až s prvním svitkem papyru a posléze s vynálezem papíru, to už šlo psaní jako po másle. Nejmodernější vynálezy pak sice umožňují zapisovat klávesnicí, přepisovat automaticky hlas do elektronické podoby, ale tužku a papír hned tak něco nepřekoná.

Myšlenku si pomocí řeči můžeme sdělit přímo, tak proč si ji zaznamenáváme? Proč si sdělení píšeme? K čemu je písmo vlastně dobré? Tam, kde nemůžeme předat informaci ústně, chopíme se papíru a tužky. V dobách bezinternetových, jéje, to se psalo: dopisy, pohlednice, vzkazy. To vzrušení, když se ve schránce objevilo psaní od kamaráda nebo snoubence! Mobilní telefony nebyly a rodiče uklidnil vzkaz na papírku na dobře viditelném místě: „Jdu si hrát do parku se sousedovic Ájou, přijdu k večeři.“ Lísteček se slovy: „Kup brambory“ rozhodl o tom, zda k večeři budou vytoužené bramboráky nebo chleba s máslem. Pomocí písma můžeme také zaznamenat nějakou veledůležitou informaci, nějaký odkaz třeba pro budoucí generace. Vždyť co všechno se dějepravci čili dějepisci čili historikové dozvěděli ze starověkých a středověkých spisů a knih, nejdříve ručně psaných, po vynálezu knihtisku i tištěných. Ze starých textů se nejen mnoho dozvíme, ale můžeme se i poučit.

4


TÉMA

Text: Jana Schulzová, ilustrace a grafická úprava: Barbora Macková

Bez písma bychom neměli knížky, písemky ve škole, recepty na léky ani na dorty, mírové dohody mezi znepřátelenými státy... Zkrátka, existuje bezpočet příkladů použití písma. Bez něj by byl svět zcela jistě chudší a komplikovanější. A hlavně, kdyby nebylo písma, co byste, milí krajánci, našli ve svém oblíbeném Krajánkovi?

5


U KRAJÁNKŮ

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: Zdeňka Plocrová

KOMU A JAK BYS NAPSAL(A) TAJNOU ZPRÁVU?

EMMA SOPHIE, 8 LET, MILÁN

ANIČKA, 7 LET, BRNO

Kamarádce Verunce přes zakódovanej telefon.

DAVÍDEK, 7 LET, ST. PÖLTEN

Napsal bych tajnou zprávu kamarádovi Paulovi a schoval ji venku a pak mu dal vědět, kde ji má hledat.

Tajná zpráva se nepíše, ta se šeptá do ucha nebo ji tajně ukážeš prstovou abecedou. Taky můžeš malinkej papírek podat pod lavicí.

RONYA, 6,5 LET, ANTALYA

Na papír bych něco napsala citrónovou šťávou. Vypadalo by to jako bílá stránka, ale nad svíčkou by se ukázalo, že je na ní tajný vzkaz. A poslala bych ho třeba kamarádům Julince a Tobíkovi, co taky bydlí v Antalyi a umí česky. Jenom je škoda, že zatím ještě neumím moc dobře psát.

ZOI, 11 LET, ATÉNY

OSCAR, 7 LET, SYREN

Napsala bych své nejlepší kamarádce buď morseovkou, protože ji už moc lidí nezná, anebo vlastní tajnou abecedou, aby tomu nikdo jiný nerozuměl.

Tajnou zprávu bych napsal kamarádům Felixovi a Stevovi. Dopis bych jim poslal po holubovi jménem Fliz.

6


U KRAJÁNKŮ

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: Zdeňka Plocrová

JENDA, 13 LET, BRUSEL

Tajnou zprávu bych poslal jen mým nejlepším kamarádům. Určitě bych ji poslal zašifrovanou. Napsal bych ji naší vymyšlenou vlastní abecedou.

DORINKA, 14 LET, DEVENTER

Poslala bych zakódovanou zprávu kamarádce Sophii po speciálním poštovním holubovi.

VAŠEK, 8 LET, ISTANBUL

Tajnou zprávu bych poslal svým kamarádům. Nejdřív bych naprogramoval program na zprávy, kam by se registrovali. Bylo by to jen pro nás kamarády.

FANY, 12 LET, FRANKFURT A ANIČKA, 13 LET, WÖLFERSHEIM

Napsaly bychom asi dopis, ale písmo bychom zakódovaly, aby to nikdo jiný nerozluštil.

CO NERAD(A) NOSÍŠ A PROČ? Odpověď pošli do konce prosince na adresu krajanek@krajanekvesvete.cz. Zveřejníme ji v únorovém čísle. 7


POVOLÁNÍ

Text: Kateřina Balunová , ilustrace a grafická úprava: Zdeňka Strigaro

V zimě si na horách užívají děti i dospělí – sáňkování, lyžování, běžky… Na své si přijde každý. Poznáte, kdo se čím zabývá? Napište číslo do políčka vedle lidí na obrázku.

Lyžařský instruktor Filip trpělivě ukazuje žákům,  jak udělat oblouček a jak správně používat hůlky. Vlekař Zdeněk pomáhá nezkušeným lyžařům  nasednout na lanovku. Řidič rolby Adam připravuje po zavření lanovky  sjezdovku na další den. Pracovnice horské služby Míša vyjíždí k zásahu  v terénu. Pracovnice půjčovny lyží Jana za pultem vydává  lyžařské vybavení natěšeným lyžařům.

Profesionální lyžař Štěpán na sjezdovce  trénuje na příští závod. Prodejkyně permanentek Sylva lyžařům  nabízí mapku sjezdovek. Animátorka Katka se stará o děti v dětském  koutku lyžařské školy. Silničář Ondra odklízí sníh z cest, aby se lyžaři  dostali do střediska co nejbezpečněji. Technik v lyžařském servisu Petr brousí  a voskuje skluznice lyží a snowboardů.

8


POVOLÁNÍ – ROZHOVOR

Jméno:

Text: Kateřina Balunová , ilustrace a grafická úprava: Zdeňka Strigaro

Iva Kouřilová

Povolání: Asistentka pedagoga, instruktorka lezení, instruktorka lyžování Věk: 32 let Bydliště: Liberec, ČR

Čím jste chtěla být jako malá? Záchranářka a učitelka.

Bez čeho se ve své práci neobejdete? Bez skvělé komunikace mezi instruktory a bez porozumění šéfa v případě fyzické či psychické únavy.

Co vás na vaší práci nejvíc/nejmíň baví? Nejvíc: pohyb na sněhu na čerstvém vzduchu a učit sport, který odjakživa miluji. Nejmíň: málo času věnovat se individuálním klientům.

V čem musí být člověk dobrý, aby mohl toto povolání vykonávat? Musí umět správně vysvětlit motorická cvičení, být chápavý, empatický a nápomocný dětem s méně rozvinutou psychomotorikou (když nedokážou přesně zopakovat pohybové cvičení). Co byste poradila někomu, kdo se chce stát instruktorem lyžování ? Měl by se seznámit s prostředím, kde chce učit, udělat si alespoň základní kurz. Kdyby měl být instruktor lyžování zvíře, jaké zvíře by byl a proč? Asi lední medvěd milující zimu a sníh. Tři slova, která vaši práci nejlépe vystihnou. Zábava, přátelství, hory.

9


VOLNOČASOVKY

Text a grafická úprava: Dana Dunford

Písmo. Víte, že pračlověk kreslil po stěnách jeskyní? Obrázky vyjadřovaly slova, které dnes umíme zapsat písmem. I v našem rébusu dokážete přečíst slova, která se z části skládají z obrázku. Začněte číst zleva a nakonec spojte s odpovídajícím obrázkem vpravo.

NÍK

KA Violka, Štětín

Ada, Nové Město nad Metují

ÍK

Ada, Nové Město nad Metují

ÝM Ada, Nové Město nad Metují

CHA Ada, Nové Město nad Metují

PAMPE Anička, Washington, D.C.

10

Ada, Nové Město nad Metují


VOLNOČASOVKY

Text a grafická úprava: Dana Dunford

Lucembursko. Kdyby sis chtěl dát v Lucembursku zmrzlinu v barvě národní vlajky, která by to byla?

K hradu přijíždí rytíř. Stráž se ptá: „Co chceš?“ Rytíř: „Jedu popřát našemu králi k svátku!“ Stráž ale protestuje: „Člověče, co blázníte, dnes není Karla!“ Rytíř odpoví: „Vždyť já vím, že dnes není Karla, ale je . . . . . . . . .“ 100

2

Kus ledu

Jméno muže

Medicína

Údiv

12 měsíců

O S D K O L A R A

B

C

I O A A A K A K

Pomoz najít Elišce Přemyslovně a Janu Lucemburskému jejich syna Karla. Který z rodičů najde miminko první?

11


KRAJÁNCI NA CESTÁCH

Text: XXX, foto: Pixabay, ilustrace a grafická úprava: Tereza Šmolíková

Lucembursko má s Českem společného Jana a Karla, ale i oblibu v pěších výletech. Je bohaté nejen společnou historií s Českými zeměmi, financemi (je nejbohatší zemí v EU) nebo jazyky (řeči jsou tu oficiální tři, ale na ulici zaslechnete snad všechny jazyky světa), ale i místy, kam se můžete vydat na výlet. M jako se Mullerthal. Nebo taky lucembursky Mëllerdall. Nachází se v oblasti zvané Petite Suisse Luxembourgeoise – tedy lucemburské Malé Švýcarsko. I tady najdeme podobnost s Českem – na severu Čech se totiž nachází oblast Česko-saské Švýcarsko.

V obou případech, v ČR i v Luxu (jak místní Češi zkracují slovo Lucembursko), jsou naše malá Švýcarska zvláště malebné oblasti se skalními pískovcovými útvary. A to je přesně to, co v Mullerthalu (to je německá podoba jména) najdete. Skalní města. Když se vydáte na některý z mullerthalských okruhů, můžete si být jisti, že se vám tam bude líbit. Cestou můžete hádat, co vám která skála připomíná. Na rozdíl od těch českých jich většina nemá jména, a tak je jen na vás, jak si je pojmenujete.

12


KRAJÁNCI NA CESTÁCH

Text: Klaudia Sauerová, Text: XXX, foto:foto: Dreamstime, Pixabay, ilustrace a grafická úprava: Tereza Šmolíková

Stezky podél potůčků a říček. Kdo si rád hraje ve vodě, přijde si na své. Na spoustě míst jsou říčky a potoky přístupné. Připravte se ale na to, že voda je ledová i v létě! Lesy hluboké a voňavé plné nádherných zákoutí. A představte si, že Lucemburčané nesbírají houby! Tajemný most Schiessentumpel. Tenhle most nad vodopádem byl postaven v 19. století v „krajině

vlků“, jak se před rozvojem turismu mluvívalo o Mullerthalu. Jsou v něm nepravidelně rozmístěné kameny, které jsou vytesané do prapodivných tvarů. Proč tam ale jsou, je záhada. Možná stavitelé použili kameny z jiných staveb. Možná je v těch kamenech skryté nějaké poselství, které neumíme rozluštit. Co myslíte?

Malý kvíz: 1. Který Jan a Karel se objevují ve společné historii Česka a Lucemburska? 2. Přijdete na to, které jazyky jsou oficiálními jazyky Lucemburska? 3. Kam se v Česku můžete vydat do skalních měst? 4. Které lišky najdete v hnízdě a které v doupěti? 5. Proč si myslíte, že jsou v mostě nad vodopádem sochané kameny?

13


PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Text a foto: Klaudia Sauerová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Tohle záhadné dlouhé lucemburské slovo skrývá recept na jídlo, které určitě znáte. „Gromperen“ jsou brambory a „kichelcher“ placičky. Ano, uhádli jste, jsou to bramboráky! Jsou oblíbeným lákadlem na lucemburských vánočních trzích.

Náročnost: snadné

Doba přípravy: 30 minut 40 minut smažení

Budeš potřebovat: • • • • • • • •

14

1 kg brambor 1 cibuli a dvě šalotky 4 vejce 2 polévkové lžíce mouky 2 polévkové lžíce sušené petržele kávovou lžičku kmínu sůl olej na smažení


PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Text a foto: Klaudia Sauerová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

 Brambory omyj, oškrab a nahrubo nastrouhej. Dej je do velké mísy.

 Cibuli a šalotku oloupej a nakrájej najemno. Přisyp je k bramborám. Přidej vejce, koření a mouku.

 Na pánvi rozehřej olej. Lžící dej na pánev 3 hromádky těsta a rozprostři do placičky.

 Smaž asi 5 minut, obrať a osmaž i z druhé strany.

Vše důkladně promíchej vařečkou nebo lžící.

15

 Usmažené Gromperekichelcher dej na talíř a přikryj mísou, aby nevychladly. Podávají se ještě teplé a můžeš k nim přidat i jablečné pyré.


VÍTE, ŽE?

Text: Zuzana Dawson Kocourková, grafická úprava: Linda Audyová, kreslí: Adalet Yurdakul

Víte, že z Lucemburska pocházela dynastie českých králů – Lucemburků? V roce 1310 se Jan Lucemburský oženil s dědičkou českého trůnu Eliškou Přemyslovnou. Lucemburkové vládli českým zemím v letech 1310–1437.

Víte, že Lucembursko je tak malá země, že ať budete na jakémkoli místě v Lucembursku, budete maximálně 30 kilometrů od hranic?

Víte, že skála nad Horním městem v Lucemburku je protkána sítí tunelů? Bock Casemates jsou dlouhé 17 km, jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO a jsou přístupné veřejnosti.

Víte, že v Lucemburku na budově u hlavního náměstí Place d’Armes se nachází pamětní deska Jana Palacha? Připomíná protest českého studenta Palacha proti okupaci vlasti v roce 1968.

16


ČESKÉ STOPY

Text a grafická úprava: Michaela Enžlová, ilustrace: Hana Mlčochová

kého ministra s oslíma ušima byl z akademie ale vyloučen a dostal i zákaz pobytu v Praze. Po delší odmlce školu přece jen dokončil a vypracoval se ve znamenitého kreslíře, ilustrátora a především karikaturistu. Kreslil pro maďarský časopis Kulihrášek a ve Vídni si vydělával jako malíř na koncertech. Uměl malovat pravou i levou rukou, dokázal kreslit i zpaměti zády k obecenstvu. Vytvářel tak skvělé portréty, ale na svoji největší slávu vynálezce teprve čekal. První velký úspěch mu pak přinesla silvestrovská noc roku 1877, kdy ve svém ateliéru náhodně objevil měděnou destičku pokrytou jemnou vrstvou asfaltového prášku a napadlo ho zahřát ji nad plamenem. Prášek se přitavil, vznikl tak obraz a zrodila se heliogravura, předchůdce hlubotisku. Pokračoval s dalšími pokusy a snažil se zkonstruovat stroj, který by tiskl velké množství obrázků. V roce 1890 ve svém závodě v Anglii nahradil měděnou desku měděným válcem umožňujícím daleko rychlejší tisk a zrodil se tak rotační stírací hlubotisk. Noviny, časopisy a obaly se mohly tisknout ve velkém měřítku. Jeho vynález je svým významem srovnatelný s vynálezem knihtisku Johannese Gutenberga.

Když si kdekoliv na světě koupíte noviny nebo časopisy, jsou obvykle vytištěny pomocí techniky hlubotisku, který v roce 1890 vynalezl všestranný český malíř, fotograf, grafik a vynálezce Karel Václav Klíč. Jak je z názvu patrné, tisková technika hlubotisku využívá principu tisku z hloubky. A i když to zní složitě, v principu jde o to, že tiskové formy jsou zaplněny speciální tiskařskou barvou a na papír se pak zachytí barva z prohlubní. Jeho zakladatel Karel Klíč se narodil 30. 5. 1841 v papírně v Hostinném. Byl výjimečně výtvarně nadaný a již jako čtrnáctiletý vstoupil na pražskou malířskou akademii. Za karikaturu rakous-

Zdroj: Wikipedia, https://nasivynalezci.webnode.cz/karel-klic/

17


KRAJÁNKOVA KNIHOVNA – JAK VZNIKÁ KNIHA

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

V seriálu Jak vzniká kniha jsme si představili mnohá povolání, bez kterých se svět knih neobejde. Žádná kniha ale nemá smysl bez čtenářů. Být čtenářem sice není povolání, ale spousta z nás si život bez knihy nedovede představit a věnuje se čtení každý den. Ada Ulusoy z tureckého Istanbulu čte ve svých necelých 14 letech hodně a maminka Jitka ji v tom podporuje. Jak se na čtení obě dívají? nakladatel – spisovatel – básník – ilustrátor – editor – grafik – překladatel – knihkupectví – audiokniha – knihovna – čtenář

Jaké knížky máš ráda? Nejraději mám sci-fi knihy nebo cokoliv, co je zábavné a nenudí. Mezi mé nejoblíbenější patří série Harry Potter a Řada nešťastných příhod. Čteš raději česky nebo turecky? Čtu raději v turečtině, je to pro mne jednodušší a je tam méně slov, kterým nerozumím, taky v turečtině čtu rychleji. Vybíráš si knížky sama? Ano, knihy si vybírám sama, mám ráda, když si knížku můžu prohlídnout a rozhodnout se, jestli by mě bavila, nebo ne.

Otázky pro maminku Jitku:

Otázky pro Adu:

Kdy začala dcera sama číst? Vedli jste ji ke čtení od malička? Dcera začala číst sama hned, jak se naučila pořádně číst. Od malička jsem dceři četla před spaním.

Jak často čteš a jak dlouho u knížky vydržíš? Čtu, když mám čas a nemám úkoly do školy. Když se na knížku těším a chce se mi číst, tak knížku přečtu za pár dní. Když mě moc nebaví, tak mi to trvá i měsíc.

Jak často kupujete knihy? Jak moc si knihy vybírá sama a jak moc to ovlivňujete vy, rodiče? Vždy, když jsme na návštěvě v Česku, za normálních okolností dvakrát do roka. Zpět vezeme půl kufru knih. Dceři bude brzy 14,

Co čteš právě teď? Teď mám rozečtenou knížku Pán much od Williama Goldinga, je to povinná četba do školy.

18


KRAJÁNKOVA KNIHOVNA – JAK VZNIKÁ KNIHA

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

Na závěr jsme oslovili některé z osobností našeho seriálu, aby nám poradily vhodnou knihu pod stromeček:

knihy si již několik let vybírá sama. My jako rodiče jí občas koupíme knihu bez jejího vědomí, buď podle toho, co jsme četli my v jejím věku, nebo co si myslíme, že by se jí mohlo líbit. Má ráda i životopisné knihy a knihy o vesmíru. Naposledy četla životopis Stephena Hawkinga.

My jsme teď v Táboře paf z Rabínova kocoura. S takovou lehkostí vás ještě nikdo neprovedl světem židů, muslimů, křesťanů – očima kocoura v komiksu. (Lenka Greň, knihkupectví Jednota)

Čtete hodně i vy, rodiče? Pokud ano, myslíte, že to má na dceru velký vliv? Přála bych si číst víc, někdy je těžké spojit práci a starost o domácnost ještě s časem na knihu. To, zda čtou rodiče, má určitě vliv na vztah dětí k četbě. Pro mne i manžela znamená dovolená minimálně jednu knihu do kufru. Díky pandemii se mi podařilo dočíst všechny zásoby.

Napadá mě například knížka Červené klubíčko od Ireny Hejdové a mé kamarádky Kateřiny Bažantové Boudriot. Knížka má úžasné ilustrace a asi ji mám tak v oblibě, protože jsem zrovna byla v Paříži, kde ilustrátorka žije, a ona mi zrod knížky ukazovala. (ilustrátorka Sylva Francová)

Chodíte s dcerou do knihovny? V Turecku nejsou knihovny, jak je známe z Česka, běžné, v Turecku knihy kupujeme a české si půjčujeme od krajanů. Dcera jezdí každé léto na prázdniny do Čech k prarodičům, tam má průkazku do knihovny a během léta si pravidelně chodí půjčovat.

Dětem od 3 do 9 let se určitě budou líbit naše Hvězdné adventní příběhy Edíka a Edinky – 24 příběhů současné, a přece trochu „pohádkové“ české rodiny + tvoření a vybarvování obrázků. Knihu si můžete koupit online a stáhnout na www.kidedu.cz. (básnířka Simona Racková)

19


ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ

Jak se Eliška učila číst Eliška sedí doma na zemi obklopená knihami. „Čteš si?“ ptá se maminka Petra s úsměvem. „Ano, a moc mi to jde!“ chlubí se malá kuňkalka. „Tak mi něco přečti,“ škádlí ji maminka. Moc dobře ví, že dcerka písmena ještě neumí. Je jí sotva pět. „Bylo nebylo, bylo jednou štěně, kůzle a medvídě…“ čte Eliška, ale knihu drží vzhůru nohama. „Ty naše malá čtenářko, chceš se chvilku učit písmenka?“ ptá se maminka pobaveně. Elišky se to trochu dotkne. „Já přece číst umím!“ odkráčí uraženě do svého pokoje. „Ach jo,“ posteskne si Petra a chystá se na nákup. Sotva odejde, Eliška se tiše připlíží do Mattyho skříně a hledá žabí slabikář. Schová si ho do batůžku a… „Jdu na procházku za Pampeliškou Eliškou,“ kvákne na bráchy a už je pryč i s taškou. „Jen počkejte, to budete čubrnět!“ umíní si po cestě Eliška. Teď jen musí poprosit vílu, aby ji tajně naučila číst. „Haló! Je někdo doma?“ volá žabka. Jenže Pampeliška Eliška nikde. „Co si počnu?“ povzdychne si naše kuňkalka a je jí do pláče. „Co bulíš?“ houkne na ni Černoočko, který právě letí kolem. „Co by!“ odsekne Eliška. „Ale, ale, tady se nám někdo rozčiluje…“ pochechtává se Černoočko a bere jí z ruky slabikář. Foukne do něj a písmenka

se z něj vysypou na Elišku. „Co to…“ prská žabka. Strašidýlko koukne do jejích velikánských černých očí. Jsou to kukadla stejná jako ta jeho. Černá, hluboká a jiskří z nich neplechy a lumpárny. „Jestli chceš, pomůžu ti!“ nabízí jí. Pro malou kuňkalku má slabost od té doby, co se narodila. „Ty?“ diví se Eliška, ale raději hned souhlasí, aby si to náhodou strašidýlko nerozmyslelo. „Ž, B, L, U, Ň, K. Žbluňk!“ čtou písmenko po písmenku Černoočko s Eliškou. Tajně se scházejí skoro kaž-

20


ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ

Text: Lenka Kanellia a Anna a Alma z finských Helsinek, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

dé odpoledne. Žabku čtení moc nebavilo. Ale nějak se postupně slabikářem prokousali. Černoočkovi bylo ale jasné, že jestli nepřijde s něčím zajímavějším, bude po čtení. A dostává výborný nápad. „Zkus přečíst třeba tohle!“ podává jí lexikon lumpáren. Eliška čte a ejhle. Všechny pampelišky na louce se proměnily v chmýří. „Dej mi to, honem!“ bere si udivený Černoočko lexikon zpátky. „Teď ty!“ chechtá se žabka a Černoočko ji v tu ránu promění v pampelišku. Pak ale zase vrací všechno do původní podoby. „Jéé, a teď zas já!“ dožaduje se Eliška. „Zítra,“ rozhoduje strašidýlko a posílá nadšenou žabku domů. Vrtá mu hlavou, jak to, že kouzla fungují, i když je čte žabka, ale společná odpoledne se mu zalíbila, a tak druhý den spolu zase z lexikonu čtou. Eliška přikouzlila koně, kteří sežrali pampelišky z louky. Černoočko zase proměnil kočku ve vafli. Udělali si legraci i z víly Elišky a začarovali pampelišky tak, aby každá, které se víla Eliška dotkne, zmizela. Jednou dokonce poštovního holuba proměnili v kuře s čepicí.

Elišku čtení začalo nesmírně bavit a zlepšovala se závratnou rychlostí. Kromě toho se oba rošťáci mohli u čtení nad svými kousky smíchy potrhat. Jen v lese se začalo šuškat, že se kolem páté odpoledne dějou v lese a na louce prapodivné věci. Po šesté odpoledne ale vždy vše zase bylo, jak má být. A tak si na to všichni postupně zvykli. O jejich vyvádění a lekcích čtení věděla jen víla Eliška, která je jedno odpoledne při sbírání pampelišek zahlédla a brzy jí došlo, kdo a co za těmi lumpačinami vězí. Nikomu ale nic neprozradila. Jen Petře a Fanymu naznačila, že si s žabiččinými odpoledními výlety nemusejí dělat hlavu. „Možná jí kupte něco pěkného na čtení!“ mrkla na ně víla. A tak letos pod stromeček dostane malá kuňkalka kromě dárků od Žabíška* také krásnou knihu pohádek.

První příběhy o Černoočkovi, Pampelišce a žabáčcích najdete ve vydáních č. 07+08/2016–07+08/2017.

*ŽABÍŠEK = žabí Ježíšek

21


LOGOHRÁTKY

Text, ilustrace a grafická úprava: Michaela Enžlová

Dnes začneme tím, co již velice dobře známe… Hluboký nádech nosem a výdech ústy. A teď jazyk doprava, doleva, olíznout celá ústa, zatlačit jazykem do tváře až se celá „vyboulí“, to samé na druhou stranu. Vypláznout jazyk až se dotknete brady, a ještě se zkuste dotknout nosu… Vše si několikrát zopakujte a hurá na hlásku S. Hlásku S vyvozujeme nápodobou hlásky C. Stiskneme zuby, rty vytvoří úsměv, jazyk opřeme o spodní řezáky a prodlouženě vyslovíme hlásku CSSSS – ozve se SSSS. Zkoušíme napodobit zvuk „hada“ SSS. A slabiky: SA, SE, SI, SO, SU, aS, eS, iS, oS, uS. Potom nahlas přečteme slova: nos, pás, dnes, ves, pes, vous, lis, kos, kus, hlas, dopis, nápis, bos, los, kokos, vlas, kompas, podpis, globus, jas, sýr, syn, sytý, sype, sýkora, sysel, sypký, sele, seno, sedí, sedlák, selka, sova, sojka, solí, sob, sobec, sůl, sup, sud, stan, sladký, sláva, slaví, slupka, svůj, svah, spánek, schody, schová, skok, skoba, sklenice, slovo, slovník, sláma, postel, kostel, miska, maska, most, vosk, páska, pasta, láska, postava, mísa, nese, vlasy, kosa, bosa, basa, husa, osada, osel, posel, autobus, ananas, sandály

Přemýšlejte nad významem slov a zkuste je vytleskat po slabikách. Nyní čtěte nahlas a zřetelně věty: Pes nese kost. Na míse máme maso. Sova houká v lese. Venku padá sníh. Postavíme si stan u lesa. Standa posílá balík. Slon má slůňata. Kos sedí vysoko na stromě. V listopadu padá listí. Pokuste si vymyslet další věty, tak, aby obsahovaly, co nejvíce slov s hláskou S.

Dokreslete sluníčku paprsky.

Sluníčko, sluníčko, zasviť nám maličko, chceme se ohřát, pěkný den si dopřát. Autobus, autobus přejel ve vsi hejno hus. Přejel ve vsi hejno husí, teď to někdo platit musí! Autobus, autobus bude platit sedm hus. 22


LOGOHRÁTKY

Text, ilustrace a grafická úprava: Michaela Enžlová

Doplňte rýmy a domalujte obrázky.

Slonice ve spodním prádle, přemýšlí o vlastním _ _ _ _ _. Vesele si slůně hopsá, obojek má jako pro _ _ _. Sedlák koupil soudek soli, teď s ní sádlo _ _ _ _. Na stůl nesou slaninu, sláva, máme _ _ _ _ _ _ _! Na návsi se pasou husy, dávají si sladké _ _ _ _. Standa sedí opodál, jedné huse taky pusu _ _ _.

Doplňte slova opačného významu tak, aby začínala písmenem S. Jednotlivá slova vytleskejte po slabikách.

TEPLÝ MOKRÝ SLABÝ MLADÝ HLADOVÝ HOŘKÝ

_______ ____ _____ _____ ____ ______

Strýček dneska časně vstává, na cestu se k městu dává. Na sváteční cestu k městu oblékl si s kapsami vestu.

Dokreslete vzor na vestu a přitom si opakujte: „Na cestu k městu, má strýček vestu.“

A nezapomeňte stáhnout přílohu, kde najdete další úkoly. 23


HRÁTKY S ČEŠTINOU

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik

Ahoj krajánci! Máte rádi knížky? A víte, že i slepí lidé mohou číst? Francouz Louis Braille od mala neviděl a tak vynalezl písmo, díky kterému mohou číst knížky, pomocí hmatu, i slepí lidé. Možná už jste se s ním setkali. Třeba ve výtahu! Dnešní kartičky vás seznámí se základními znaky Braillova písma. Kartičky si vytiskněte, podlepte nebo zalaminujte a vystříhejte. Potom už můžete kolíčkem na prádlo nebo kancelářskou svorkou označit správnou odpověď. Na zalaminované kartičky lze psát obyčejným fixem a poté vše zase smazat. Prima zábavu přeje Krajánek

a

b

c

č

d

e

f

g

h

ch

i

j

k

l

m

24


HRÁTKY S ČEŠTINOU

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik

n

o

p

r

ř

s

š

t

u

v

w

x

y

z

ž

á

é

í

ů

ú

ě

ý

ď

ť

ň

25


HRAJEME SI SE ZUZKOU A JONÁŠEM

Čtu zrovna příběh, jak jeden mazaný zločinec vyzrál nad boháčem: nechal ho podepsat papír, kde bylo napsáno něco jiného, než si boháč myslel. Jenže boháč si to pořádně nepřečetl a podepsal. A nakonec tam bylo, že musí lumpovi zaplatit velkou spoustu peněz. „Co je psáno, to je dáno!“ vysmíval se mu ten lump. „Co to znamená, mami? Co je psáno, to je dáno,“ opakovala jsem. „Že to, co je napsané, už nejde změnit, to je dané tak, jak to je napsané, platí to,“ začala vysvětlovat máma. „Ale vždyť přece můžeš zmáčknout backspace a zas to smazat, ne?“ podivila jsem se, protože jsem si vzpomněla, jak lehké je na klávesnici smazat něco, co jsem právě napsala. „No, to máš teda pravdu, v dnešní době je to snadné,“ zasmála se máma.

Text: Anna Paap, ilustrace: Lenka Hordějčuková, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

„Ale to přísloví vzniklo, když to ještě tak snadné nebylo a psalo se jinak než jen klávesnicí. A navíc když to vytiskneš, tak už to taky tak snadné není.“ Chvilku se zamyslela: „Jde o to, že když se lidé na něčem dohodnou písemně, už to tak zůstává. Proto když třeba nastoupím do nové práce, tak nejdřív dostanu smlouvu, to je papír, kde jsou popsaná přesně všechna pravidla. Co budu dělat, kolik mi za to budou dávat peněz, jak dlouhou můžu mít dovolenou.“ „Aha, takže když nám slíbíš, že půjdeme příští týden do kina, tak tě to mám nechat napsat a podepsat?“ usmála jsem se. „A jak se psalo dřív?“ vzpomněla jsem si. „Taky propiskou nebo tužkou, ne?“

26


HRAJEME SI SE ZUZKOU A JONÁŠEM

„Dřív nebyly ani propisky. Třeba perem – husím perem a inkoustem.“ „Fakt? Tak to můžem zkusit, mami, že jo? Vezmem si od rybníčka husí nebo kachní pero, tam jich je hodně! Ale co s inkoustem? Máme inkoust?“ Máma se zamyslela. „Můžeme třeba vzít tuš, tu máme.“ Vyběhla jsem ven, Jonáš se přidal. Šli jsme hledat pera. A opravdu jsme jich pár našli, husy u nás kolem rybníka bývají často. Namáčeli jsme pak husí pera do tuše a zkoušeli si psát různé vzkazy. A Jonáš vymyslel novou hru! Napsal slovo velkými tiskacími písmeny, ale skoro všechna písmena byla neúplná. „Je to nějaká země v Africe, co je to?“

Text: Anna Paap, ilustrace: Lenka Hordějčuková, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

Na jeho papíře stálo I C Y I I. „EGYPT!“ došlo mi po chvíli. „Já chci taky!“ vykřikla jsem a napsala I I O I O I Ý I. „Je to zvíře!“ Jonáš na to přišel skoro hned. „Krokodýl,“ zasmál se. „Ti jsou přece v Nilu, viď? To tě napadlo kvůli Egyptu, přiznej se!“ Hádanky jsme si pak dávali nějakou chvilku, až mámu napadlo: „Na tohle já znám jednu prima hádanku.“ „Jak uděláte z tohoto I ∕ \ I pouhými čtyřmi čarami auto?“ „Nepřišli jsme na to. Přijdete na to vy?“ (řešení dole na stránce)

Řešení: TAXI 27


KOMIKS

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro

28


KOMIKS

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro

29


HRÁTKY S PŘÍRODOU

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble Inspirováno prací žáků 7. třídy Základní školy a mateřské školy Chanovice, školní rok 2017–2018

Přílepský habr

obvod: 416 cm věk: 165 let

Obyčejný habr roste do výšky, ale habr přílepský je habr převislý. Ten se vyznačuje tím, že je naopak v dospělosti nízký s rozložitou převislou korunou a jeho větve dosahují až k zemi. Když ho před 165 lety sázel u svého zámku, stojícího na hranici Hané a Valašska, hrabě Karel Maxmilián, netušil, kolika změnám bude tento strom svědkem. Mladý strom zažil vzestup i pád šlechticů a přihlížel proměnám přílepského zámku. Po válce se ze zámku stal učňovský internát. Habr pozoroval se zájmem studenty, kteří se pod ním scházeli, smáli se, diskutovali a po dlouhé hodiny v jeho stínu studovali tlusté knihy. Učňové dostudovali, doba se změnila a ze zámku se stala porodnice. Přílepský habr tak mohl být na blízku zrození nových životů a pod svými větvemi uklidnil pláč téměř 21 000 novorozeňátek. Od té doby se stal patronem zrození. I když porodnice na zámku již není, habru dnes dělají společnost rodiny na procházkách a hudba festivalů a slavností, které se zde konají. Přílepský habr tak i nadále může nabízet návštěvníkům klid pod svými rozložitými větvemi.

30


HRÁTKY S PŘÍRODOU

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble Inspirováno prací žáků 7. třídy Základní školy a mateřské školy Chanovice, školní rok 2017–2018

Zajímavosti: V Anglii se habr po staletí využíval ke stavbě živých labyrintů. U nás se jeden takový buduje od roku 2003 a nalézá se u památníku Jana Amose Komenského poblíž Tiché Orlice blízko Brandýsa nad Orlicí. Je inspirován dílem Labyrint světa a ráj srdce a tvarem proto připomíná zeměkouli. Labyrint byl návštěvníkům poprvé otevřen v roce 2009.

31


KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

Text: Marie Švédová, tvoří: Mikeš, foto: Tereza Nováková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Písmo se používá pro zápis jazyka. Nejčastější je písmo alfabetické, což znamená, že pro jednu hlásku slouží jeden znak. Alfabetické neboli hláskové písmo je nejčastější kvůli své jednoduchosti – stačí několik desítek znaků a lze zapsat všechna slova. Písmena však nemusejí sloužit pouze k zápisu jazyka, můžete si z nich udělat třeba vánoční ozdoby!

Budete potřebovat: • • • • • • •

karton tužku nůžky odlamovací nůž nebo hobby nůž zbytky vlny jehlu na vlnu tavnou lepicí pistoli (není nezbytně nutné) 32


KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

1

Nakreslete tužkou na karton obrysy písmen a vystřihněte je. Pokud chcete všechna písmena stejně veliká, můžete si na karton nejdříve podle pravítka narýsovat dvě přímky a obrysy písmen pak kreslit mezi ně.

3

U písmen, která mají nějaký otvor (třeba B, P nebo R), použijte jehlu na vlnu. Vlnu navlečte a otvorem provlékejte na jehle. Jakmile je písmenko celé obtočené vlnou, na zadní straně konec vlny zauzlujte.

Text: Marie Švédová, tvoří: Mikeš, foto: Tereza Nováková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

33

2

Začněte obtáčet vystřižená písmena vlnou. Aby držela vlna na počátku, můžete ji přilepit tavnou pistolí. Stejně tak použijte tavnou pistoli tam, kde vlna špatně drží, například na rozích písmen.

4

Navlékněte na jehlu kousek vlny a provlékněte vrchní stranou písmena, zauzlujte a vytvořte tak poutko na zavěšení na stromeček. A je to! Vytvořená písmena můžete použít také jako originální jmenovky na dárky.


Text: Bc. M. Ligocká, Mgr. et Mgr. V. Pavlisková, ilustrace: N. Gurecká Online psychologická poradna Mojra.cz, www.mojra.cz, +420 731 226 690, poradna@mojra.cz

MOJRÁČEK RADÍ DĚTEM

Blíží se čas Vánoc a ve škole si děti s paní učitelkou povídají o tom, jak je doma s rodiči oslavují. „Děti, mám pro vás domácí úkol,“ řekla paní učitelka a rozdala dětem papíry, aby si jej mohly zapsat. „Vyberte si jeden vánoční zvyk, který doma dodržujete nejraději, a příště o něm popovídáte spolužákům. Můžete si donést i různé pomůcky nebo vytvořit prezentaci.“ Mojráček o úkolu přemýšlí celou cestu ze školy. Neví, co by mohl spolužákům připravit, a je zmatený, protože vlastně vůbec netuší, jaké ty letošní Vánoce vlastně budou. Lámal si s tím hlavu až do večera. U večeře se Mojráček zeptal: „Mami, tati, jaké letos budeme mít Vánoce? Děti ve třídě se bavily o různých zvycích a já spoustu z nich vůbec neznám!“ „A jak by sis ty letošní Vánoce představoval ty, Mojráčku?“ ptá se maminka. Mojráček vypráví o různých tradicích, které popisovaly děti ve škole. Některé mu připadaly opravdu legrační a určitě by je rád vyzkoušel. „Dobře, Mojráčku,“ řekla maminka, „tak o víkendu spolu vyrazíme do nákupního centra a koupíme vše potřebné, abychom mohli nové vánoční zvyky vyzkoušet. Ty zjisti od dětí, co vše k tomu budeme potřebovat, ano?“ Mojráček zavýskl radostí a dal mamince velikou pusu. Pak se ale zase zamyslel a posmutněl. „Tati, a to letos o Vánocích neuvidím babičku a dědečka? A co Aničku?“ ptal se. „No, víš, Mojráčku, oni k nám na Vánoce letos přijet nemohou. Ale nebuď smutný, můžeš jim přece zavolat. Anebo víš co? Po večeři, až si rozbalíš dárky, zavoláš Aničce přes Skype a rovnou jí můžeš ukázat, co jsi dostal pod stromeček,“ slíbil Mojráčkovi tatínek. Mojráčkovi se tatínkův nápad líbil. Sice se mu bude po prarodičích a kamarádce stýskat, ale aspoň je takhle na dálku uvidí. „Maminko? A co budeme mít letos o Vánocích k večeři? Já bych nechtěl nic jiného než kapra a bramborový salát, protože ten ty umíš úplně nejlíp.“ Maminka Mojráčka ujistila, že se nemusí bát, že kapr a salát určitě bude, bez toho by to přece nebyly ty jejich Vánoce. 34


Text: Bc. M. Ligocká, Mgr. et Mgr. V. Pavlisková, ilustrace: N. Gurecká Online psychologická poradna Mojra.cz, www.mojra.cz, +420 731 226 690, poradna@mojra.cz

MOJRÁČEK RADÍ DĚTEM

Mojráček poprosí maminku, jestli by mu udělala salát také do školy pro spolužáky a paní učitelku. Protože se rozhodl, že svůj vánoční projekt udělá právě o tom, jak jeho maminka každé Vánoce připraví ten nejlepší bramborový salát, tatínek zabije kapra a všichni se spolu sejdou u štědrovečerní večeře a čekají, až zazvoní zvoneček u stromečku na důkaz toho, že u nich už byl Ježíšek.

Tipy pro rodiče: • • •

• •

Povídejte si s dětmi o nových zvycích, o tom, které se jim líbí a které ne. Pokud nemůžete být o Vánocích s prarodiči a zbytkem rodiny, připravte si náhradní alternativu, např. formou videohovoru. Nenuťte děti trávit Vánoce podle tradic v nové zemi, pokud nechtějí. Dodržujte ty tradice, na které jste byli zvyklí. Postupně si můžete vytvořit mix českých a zahraničních tradic tak, abyste byli všichni spokojení. Podívejte se o Vánocích na české filmy a pohádky, které jste obvykle sledovali doma v ČR. Připravte si oblíbené hry, prohlížejte si fotky a buďte především spolu. Dětem se bude určitě stýskat po rodině a kamarádech, zkuste je zábavnou formou přivést na jiné myšlenky. 35


KVÍZ

A. jižní B. západní C. asijské 2. Úředními jazyky Lucemburska jsou: A. lucemburština, francouzština a němčina. B. lucemburština. C. němčina a francouzština. 3. Lucemburská vlajka má A. tři barvy v pruzích: blankytně modrá, světle lososově růžová a čokoládově hnědá. B. tři barvy v kruzích: červený, bílý a bleděmodrý. C. tři barvy ve svislých pruzích: červená, bílá a bleděmodrá. 4. Lucembursko je A. republika. B. knížectví. C. velkovévodství. 5. Hlavním městem Lucemburska je A. Lux. B. Lucemburk. C. Luxig. 6. Severní hranice Lucemburska A. omývá Severní moře. B. pošplíchává Lucemburské moře. C. neomývá žádné moře. 7. Lucembursko hraničí A. s Luxem, Burgem a Belgií. B. s Nizozemskem, Belgií a Německem. C. s Francií, Německem a Belgií.

8. Českými králi z rodu Lucemburků byli A. Jan a Karel IV. B. Petr VI. a Pavel II. C. Josef X. a Pepa III. 9. V Lucembursku se platí

A. tolary. B. franky. C. eurem.

15. Bock Casemates A. je největší lucemburský knižní veletrh. B. je sváteční jídlo z pečeného boku (bůčku). C. jsou tunely ve skále v Lucemburku.

16. Jud mat gaardebounen je

10. Lucembursko patří rozlohou mezi ... země světa. A. menší B. střední C. velké

A. sirup ze zahradního ovoce. B. uzené vepřové maso podávané se zelím či fazolemi. C. koláč s bobulemi. 17. Ahoj nebo dobrý den se lucembursky řekne

11. Ať se nacházíte na jakémkoli místě Lucemburska, od jeho hranic budete do

A. Moien. B. Morchen. C. Murgen. 18. Lucemburský a český státní znak mají na sobě podobného

A. 1000 km. B. 30 km. C. 5 km. 12. Co je to Schiessentumpel? A. Novoroční slané pečivo. B. Most nad vodopádem v oblasti Mëllerdall. C. Hudební nástroj podobný trumpetě. 13. Gromperekichelcher A. je lucemburské zimní středisko na stejnojmenném ledovci. B. se podobají českým bramborákům. C. znamená v překladu do češtiny „Dobrou chuť“. 14. Původ jména Lucembursko „luzil burg“ znamená A. malý hrad. B. vysoká věž. C. veliké údolí. 36

A. tříhlavého čmeláka. B. dvouocasého lva. C. šestinohého pavouka. 19. Co mají společného Malé lucemburské Švýcarsko a Českosaské Švýcarsko? A. podniky na výrobu přesných hodinek. B. rašelinné bažiny. C. malebnost pískovcových skalních útvarů. 20. Co je Mosela? A. druh gazely žijící pouze v Lucembursku. B. lucemburská řeka. C. spanilá lucemburská princezna.

1B 2A 3C 4C 5B 6C 7C 8A 9C 10A 11B 12B 13B 14A 15C 16B 17A 18B 19C 20B

1. Lucembursko se nachází v ... Evropě.

Text: Jana Schulzová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz


Millions discover their favorite reads on issuu every month.

Give your content the digital home it deserves. Get it to any device in seconds.