Page 1

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ

Květen 2020

Téma: Hygienické návyky


RUDOLFOVA PŘÍSLOVÍ

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble

Veselá mysl, půl zdraví.

Umíte se smát?

Úsměv je to nejkrásnější, co jeden člověk

Nejen čisté ruce jsou důležité pro zdraví.

může druhému člověku dát. Veselá mysl

Smutný člověk, co se pořád bojí, často

nám pomůže i v těch nejhorších časech. Lidé

onemocní právě proto, že se málo směje.

proto vymýšlejí vtipy, které nám mohou

Smích nám pomáhá zahánět špatné myš-

pomoci se na chvilku zasmát, i v dobách,

lenky a dodává nám pozitivní energii.

kdy nám zrovna moc do smíchu není.

Smějete se často? Smích je zadarmo a je nakažlivý,

SMĚJTE SE A VESELTE SE

rozdávat ho je tedy jednoduché.

A ROZDÁVEJTE ÚSMĚVY!!!

Už jste si asi vyzkoušeli, když se smějete na miminko, hned vás napodobí a směje se také. Začne hýbat ručičkama a být veselé, to

A ten o Pepíčkovi znáte?

mu také pomáhá být zdravé,

„Pepíčku, máte lžíci na boty?“

protože se cítí dobře a bezpečně.

„Ne, my boty nejíme.“

2


EDITORIAL

Obsah 2 3

Rudolfova přísloví Úvodník

4–5

Téma U krajánků 8—9 Povolání

6—7

10—11

Volnočasovky Krajánci na cestách 14–15 Putování za chutěmi 16 Víte, že?

12—13

17

18–19

20—21

22—23 24—25 26—27 28—29 30–31

České stopy Krajánkova knihovna Čtení na pokračování Pověsti a legendy Logohrátky Hrátky s češtinou Hrajeme si Komiks

32—33

Hrátky s přírodou Krajánkovo tvoření 36 Kvíz

34—35

Veselá mysl, půl zdraví Mezinárodní den ošetřovatelství Hygienické návyky Běž si umýt ruce! Povodeň Hasič Křížovky a rébusy Výlet na ostrov Gotland Čokoládové kuličky Zajímavosti a výročí Ze Švédska Mýdlo s jelenem Odpovědný redaktor Jak žabáčci chtěli stanovat Sychrov Hlásky K a G Tělo a tělesné orgány Všechno je jinak Knedlík a májové překvapení Velký javor Barevné viry a bakterie Švédsko

Mezinárodní den ošetřovatelství Každý rok 12. května se na počest narození anglické dámy Florence Nightingalové slaví Mezinárodní den ošetřovatelství. Den, kdy slova respekt, vděk a obdiv patří všem zdravotníkům, kteří ve dne v noci bojují o zdraví a životy lidí na celém světě…

Letos tomu bude již 200 let, kdy se v italské Florencii narodila válečná hrdinka, spisovatelka, průkopnice statistických údajů o veřejném zdraví, ale především zakladatelka ošetřovatelství a reformátorka veřejného zdravotnictví. Žena, která se i přes počáteční odpor rodiny začala věnovat nemocným a raněným vojákům, věřila, že ji k její službě povolal sám Bůh. Jako první

Příloha Desková hra

pak vytvořila za Krymské války základy ošetřovatelského modelu, který se používá dodnes. Zasloužila se o první vzdělávání ošetřovatelek s hlavním důrazem na dodr-

Příloha Logohrátky Vašek, Istanbul

žování hygieny, ale také vlídnosti a empatie k nemocným.

„Dáma s lucernou“, jak ji pro její noční obchůzky pacientů přezdívali, se zasloužila o rozvoj a zlepšení zdravotní péče po celém světě. A její filozofie dobré péče stojící na

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ Vychází 1. 5. 2020, květen 2020 měsíčník, ročník 7 Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz Editorka: Zdeňka Strigaro Korektury: Ivana Bilošová, Zuzana Dorogiová, Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová Titulní strana: Zuzana Krutá Sazba: Ivana Kaçmaz

základních kamenech, jako jsou ochrana zdravého prostředí, čistota, světlo, čistý vzduch či funkční odpady, je v dnešní době stále aktuální. A tak věřte, že pokud od svých rodičů

slýcháte, že hygiena je půl zdraví nebo, že světlo a pobyt na čerstvém vzduchu léčí, tak mají pravdu. A přidá-li se ještě dobrá nálada, svět je hned barevnější…

krajanek@krajanekvesvete.cz

Vydává Krajánek ve světě z.s. Rovné 5, 518 01 Dobré. IČO: 07369522 Předsedkyně: Lenka Kanellia spolek@krajanekvesvete.cz www.krajanekvesvete.cz www.facebook.com/krajanekvesvete © Krajánek ve světě z.s.

Prima čtení přeje Michaela Enžlová 3


TÉMA

Text: Jana Schulzová, ilustrace a grafická úprava: Barbora Macková

Tentokrát jsme pro vás připravili opravdu aktuální téma: hygienické návyky. Slouží k dodržování a zachování čistoty jak osobní, tak i prostředí kolem nás. Hygiena nám pomáhá udržovat se ve zdraví a předcházet nemocem a jejich šíření. Vsadíme se, že vyjmenovat základní hygienické návyky umíte nazpaměť (a to i pozpátku) a věříme, že je skutečně i praktikujete! Mytí rukou. Jen tak protáhnout ruce pod čůrkem vody, to není žádné mytí! Hezky namočit, namydlit a mydlit a mydlit, mezi prsty, shora, každý prstík. A počítat do 20! Tomu se říká mytí rukou a musíme ho opakovat často, když přijdeme domů z venku, před jídlem, po návštěvě WC a podobně.

Mytí těla. Také na dalších částech těla se zachytí za den spousta nečistot. Proto si dopřejme – večer nebo ráno, podle zvyku – pěknou sprchu a občas i vanu s horou bublinek. Pohyb a cvičení. U vás dětí nebývá dostatek pohybu problém. Máte vždy tolik energie, místo chůze poskakujete, navštěvujete pohybové kroužky a v pátek navečer byste hravě uběhly i maraton.

4


TÉMA

Text: Jana Schulzová, ilustrace a grafická úprava: Barbora Macková

Úklid, větrání. Nejen o úklidu byl i minulý Krajánek. Udržovat sebe i příbytek v čistotě je základ. Také byt musí dýchat, proto otvíráme okna a důkladně větráme. Spánek. Dostatečný a kvalitní odpočinek (nejlépe s hezkým snem) je nutný, aby se tělo připravilo na další den plný aktivit, tělesných i duševních. Čisté oblečení. Když večer skáčeme do pyžámka, mělo by špinavé oblečení putovat do prádla. Což o to, tričko s jednou malou skvrnkou od rajské omáčky by se dalo vzít i zítra, ale bláto po celé nohavici, fixy na rukávech, záhadné šmouhy na zádech a pot všude, to už musí do pračky!

Strava a pitný režim. Co a jak jíme a pijeme, se odrazí na našem zdraví. Méně mastného a sladkého a s chutí do porce ovoce a zeleniny navíc! Od nemocných dál. Abychom předešli vlastní nákaze i dalšímu šíření bacilů a jiných potvůrek, musíme dál od nemocných. Nebojte, až se uzdraví, zase si s nimi budeme hrát!

Domácí obuv. Ne všude je zvykem se doma přezouvat. My z Krajánka se však za bačkorky a domácí pantofle moc přimlouváme! Nevíme, co všechno se z venkovní obuvi doma roznese...

Čistění zubů. Vyčistit kartáčkem a pastou všechny zuby ze všech stran po každém jídle, nebo alespoň 2× denně, je samozřejmostí a prevencí kazů a jiných zubních neduhů. Přijdete i na další návyky? 5


U KRAJÁNKŮ

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: Zdeňka Plocrová

KOLIKRÁT ZA DEN SLYŠÍŠ „BĚŽ SI UMÝT RUCE!“ A JAK NA TO REAGUJEŠ? Tuto anketní otázku jsme připravovali před několika měsíci. Tehdy ještě nikdo neměl tušení, že nějaký koronavirus existuje. Je vidět, že současná situace ve světě ovlivnila i odpovědi našich krajánků.

BARUNKA, 7 LET, KŘIŽATKY MAX, 7 LET, LANDSKRONA

Hodně často. A je to dobře.

ANEŽKA, 5,5 ROKU, ISTANBUL

Asi 40krát. Vždy říkám, že už jsem si je umyla, ale pro jistotu jdu ještě jednou.

Puf! Tisíckrát! Jsem otrávená.

BENÍK, 8 LET, MILÁN

Myslím si, že by si člověk měl mýt ruce tak desetkrát denně. Kvůli hygieně je důležité v metru na nic nešahat, protože tak se ten virus přenáší.

MIKEŠ, 6 LET, MILÁN VAŠEK, 7,5 ROKU, ISTANBUL

No aspoň pětsetkrát. A pokaždé mrčím.

6

Stokrát!


U KRAJÁNKŮ

ANIČKA, 6 LET, WASHINGTON, D.C.

Čtyřicetkrát, je to otravný.

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: Zdeňka Plocrová

BĚLKA, 8 LET, MILÁN

Často. A také si je musím umývat alespoň 30 vteřin. EMMA, 7 LET, FRANKFURT

Ruce si myji asi 10krát za den a přitom si vesele zpívám písničku‚ Happy Birthday dvakrát za sebou.

DAVÍDEK, 7 LET, ST. PÖLTEN

Asi 3krát nebo 4krát, když přijdu z výletu nebo po záchodě. Většinou zakřičím: „HNED!“

ZOI, 10 LET, ATÉNY

Slyším to pořád už odmalička, někdy jsem si je ale stejně neumyla. Jenže moje mamka to vždy nějak poznala a zlobila se, že jsem podváděla. Teď si je ale už umývám poctivě.

PEPI, 11 LET, LEMPÄÄLÄ

Stokrát! A reaguji jako dinosaurus: „Aaagh!“ JAN, 12 LET, BRUSEL

Neslyším to, protože si umývám ruce automaticky a dělal jsem to dennodenně i před koronavirem.

O NEŠIKOVNÉM ČLOVĚKU SE ŘÍKÁ, ŽE MÁ OBĚ RUCE LEVÉ. V ČEM JSI TAKÉ TROCHU NEŠIKOVNÝ(Á)? Odpověď pošli do konce května na adresu krajanek@krajanekvesvete.cz. Otiskneme ji v červencovo-srpnovém čísle. 7


POVOLÁNÍ

Text: Kateřina Balunová , ilustrace a grafická úprava: Zdeňka Strigaro

Povodeň může být velmi nebezpečná. Naštěstí jsou vždy přivoláni profesionálové, kteří umějí v ten pravý okamžik zasáhnout. Poznáte, kdo se čím zabývá? Napište číslo do políčka vedle lidí na obrázku.

Profesionální hasič Zbyněk je připraven vyrazit  k zásahu, ať už se jedná o požár, nebo povodně. Policejní strážník Tomáš kontroluje situaci  v ulicích města a pomáhá jeho obyvatelům. Ošetřovatelka Zlata pomáhá lékařům v sanitce  starat se o zraněné. Reportérka Jitka podává zprávy o krizové situaci  televizním divákům. Tisková mluvčí Veronika informuje všechny  novináře o probíhajícím zásahu.

Dobrovolný hasič Jan asistuje profesionálním  hasičům při záchraně obyvatel. Pilotka vrtulníku Milada z výšky sleduje, kde  je potřeba pomoci. Potápěč Adam je připraven, kdyby bylo třeba  hledat v rozvodněné řece topícího se člověka. Voják David pomáhá odklízet podmáčené  a zničené věci. Hydrolog Petr kontroluje stav hladiny vody. 8


POVOLÁNÍ – ROZHOVOR

Jméno:

Text: Kateřina Balunová , ilustrace a grafická úprava: Zdeňka Strigaro

Pavel Rožboud

Povolání: profesionální hasič — velitel Věk: 49 Bydliště: obec Včelná, Jihočeský kraj, pracoviště Český Krumlov, ČR

V čem musí být člověk dobrý, aby mohl toto povolání vykonávat? Je mnoho věcí, které se od hasiče očekávají. První tři věci jsou: výborný zdravotní stav, fyzická zdatnost a psychická odolnost. Ale při přijetí se posuzují i další vlastnosti – být chytrý, zručný, odvážný, statečný, ale i rozvážný, opatrný, obětavý, čestný. Hasič nepracuje sám, ale v týmu. Měl by být přátelský.

Čím jste chtěl být jako malý? Hasičem jsem byl už jako kluk, chodil jsem do kroužku mladých hasičů u nás ve vesnici, jezdil jsem v létě na dvoutýdenní hasičské tábory a později jsem vystudoval hasičskou školu. Co vás na vaší práci nejvíc/nejmíň baví? Baví mne to, že někomu pomáhám, a také práce s lidmi, svými kolegy. Nejvíc mne nebaví zpracovávat různé dokumenty a zprávy o naší činnosti.

Co byste poradil někomu, kdo se chce stát hasičem? Kdo se chce stát hasičem, by si měl nejprve položit několik otázek – má-li úctu k životu a k člověku, chce-li pomáhat a obětovat se. A pak jestli je zdravý, silný a taky trochu šikovný. Být hasičem je poslání…

Bez čeho se ve své práci neobejdete? Neobejdu se bez trpělivosti, protože jsem velitel. Ani bez rozhodnosti a také dobrého rodinného zázemí.

Kdyby měl být hasič zvíře, jaké zvíře by byl a proč? Tak takto jsem ještě nepřemýšlel, ale zeptal jsem se svého mladšího syna, který odpověděl: Slon – je silný, rozvážný i rozhodný a také má chobot, se kterým dokáže parádně stříkat. Tři slova, která vaši práci nejlépe vystihnou. Hasičina je práce náročná, zajímavá i radostná.

9


VOLNOČASOVKY

Text a grafická úprava: Dana Dunford

Abychom byli zdraví, musíme jíst vitamíny. Třeba z ovoce nebo zeleniny. Urči, co do skupin nepatří a proč.

Anežka, Istanbul. Ada, Nové Město nad Metují. Matyáš, Nové Město nad Metují. Anička, Washington, D.C. Francesca, Frankfurt nad Mohanem.

Každé kolečko obsahuje dvě slova, která přečteš po směru hodinových ručiček. Doplň chybějící písmena. ____________________

_______________________

____________________

_______________________

A P

E C

E

V I

S 10

V


VOLNOČASOVKY

Text a grafická úprava: Dana Dunford

Příroda Švédska: najdi a vybarvi. Co dalšího najdeš na obrázku? 1 × rys

4 × rosomák

7 × smrk

2 × los

5 × zimozel severní

8 × divočák

3 × liška

6 × komár

9 × houba

Víte, že kromě tradičních svátků slaví Švédové i dny jídla? Slaví den vaflí nebo den skořicových šneků!

11


KRAJÁNCI NA CESTÁCH

Text a foto: Jana Rosell, ilustrace a grafická úprava: Tereza Šmolíková

Vítejte na největším švédském ostrově Gotlandu ležícím v Baltském moři. První zastávku si uděláme v hlavním městě Visby, jež je díky zachovalému středověkému jádru na seznamu světového dědictví UNESCO. Historické centrum střeží kamenné hradby v délce 2 km,

kromě nich můžete navštívit katedrálu Sankta Maria, Gotlandské muzeum se spoustou vikingských památek nebo botanickou zahradu. Po procházce ochutnejte v některé z mnoha kaváren místní specialitu – šafránovou palačinku se šlehačkou a marmeládou.

Téměř po celém pobřeží Gotlandu najdete tajemné kamenné útvary zvané rauky. Ty vznikly působením větru, deště a mořské vody na skály na pobřeží. Tato činnost probíhá nepřetržitě i dnes, i když jen velmi pomalu. Takže postupem času vznikají stále nové a nové rauky

a některé naopak zase zanikají. Ten v současnosti nejvyšší se jmenuje Jungfrun, tyčí se na skalnatém útesu na pobřeží a měří celých 12 metrů. Podle jedné z pověstí je to zkamenělá princezna, jejíž otec nepřál její lásce k poddanému. 12


KRAJÁNCI NA CESTÁCH

Text a foto: Jana Rosell, ilustrace a grafická úprava: Tereza Šmolíková

V severní části Gotlandu se nachází ostrůvek Fårö. Mimo letní prázdniny zde žije jen okolo 550 lidí a zdejší klid vždy lákal umělce. Nejslavnějším obyvatelem Fårö byl světoznámý švédský režisér Ingmar Bergman. Počasí je zde velmi větrné, proto nikoho nepřekvapí, že se tu

dodnes dochovalo i několik větrných mlýnů. I na pobřeží Fårö najdete rauky, některé z nich jsou téměř 10 metrů vysoké. Ostrůvek měl vždy kvůli své poloze také obranný význam a až do roku 1998 sem měli všichni cizinci vstup zakázán.

Co by to bylo za výlet na ostrov, kdybychom vás nepozvali na pláž. Na Gotlandu jich je většina kamenitých, ale i tady najdete dlouhé pláže s jemným pískem, jen ta voda je trochu chladnější než třeba na jihu Evropy. To ale návštěvníkům nebrání v nejrůznějších sportov-

ních aktivitách. Místní větrné počasí dělá z Gotlandu oblíbený cíl hlavně pro milovníky plachtění a windsurfingu. Na své si ale přijdou i rybáři. A my ostatní můžeme dary moře ochutnat v některé z mnoha místních rybářských restaurací. 13


PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Text a foto: Jana Rosell, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Švédové milují přikusovat něco dobrého ke kávě nebo čaji. Velmi oblíbené jsou čokoládové kuličky obalené v perličkovém cukru, kokosu nebo vlastně čemkoli, co máte rádi. Ve Švédsku má navíc většina dezertů svůj vlastní sváteční den a Den čokoládových kuliček se slaví 11. května, tak si je pojďte s Krajánkem připravit. Je to jednoduché a kuličky chutnají všem!

Náročnost: jednoduché

Budeme potřebovat

Doba přípravy: 15 minut • • • • • • •

14

100 g másla pokojové teploty 90 g cukru 2 lžíce kakaa 1 lžíci vanilkového cukru 150 g jemných ovesných vloček 2–3 lžíce šťávy z pomeranče perličkový cukr nebo kokos na obalení


PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Text a foto: Jana Rosell, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Smícháme v míse máslo a cukr a přidáme všechny ostatní ingredience.

Kuličky uchováváme v chladu v uzavřené nádobě.

Z těsta tvoříme malé kuličky, které následně obalíme v perličkovém cukru nebo kokosu.

Dobrou chuť!

Smaklig måltid! 15


VÍTE, ŽE?

Text: Zuzana Dawson Kocourková, grafická úprava: Linda Audyová, kreslí: Adalet Yurdakul

Víte, že nejoblíbenějším svátkem je pro Švédy letní slunovrat – midsommar? Slaví se o víkendu mezi 19. a 25. červnem. K oslavám patří stavba májky zdobené květinami a pentlemi, u které se hraje a tančí.

Víte, že tři zlaté korunky v modrém poli na dresech švédských hokejistů jsou součástí jejich státního znaku? Začal jej používat král Magnus IV. jako symbol svých titulů krále Švédska, Norska a Scanie.

Víte, že ve švédském městě Uppsala kolem desáté hodiny večer křičí studenti z oken? Je to kvůli tomu, aby se studenti zbavili stresu a trochu se odreagovali od náročného studia.

Víte, že na hranici Švédska a Finska je golfové hřiště Björkliden, které má polovinu jamek v jedné zemi a polovinu ve druhé a při jednom kole hry překročíte čtyřikrát švédsko-finskou hranici?

16


ČESKÉ STOPY

Text a grafická úprava: Michaela Enžlová

Po třiceti letech předal Georg podnik svým čtyřem synům. Nejšikovnější z nich, Johan, rozhodl, že firma přesídlí do Ústí nad Labem. To si vybral proto, že potřeboval zlevnit dopravu surovin, a Ústí mělo nejen přístav, ale i železniční spojení s velkými městy. Velký zlom přišel roku 1891, kdy si nechal značku patentovat a na mýdle se začal objevovat nám známý jelen ve skoku. Proč zvolil právě toto logo, je však dodnes záhadou. V moderní ústecké továrně, která se mimo jiné pyšnila nejvyšším komínem v celé rakouské monarchii, se vyráběly také svíčky, vodní sklo, ztužené tuky či ovocné šťávy. Vlajkovou lodí celého podniku bylo ale mýdlo, které se vyváželo do celé Evropy a ročně se jej vyrábělo 300 milionů kusů. Po druhé světové válce stát rodině Schichtových, kteří byli sudetští Němci, továrnu zabavil. Tukové závody se pak změnily na Severočeské tukové závody, zkráceně SETUZA. Ta začala vyrábět mýdlo s jelenem také v tekuté a práškové podobě. A protože jsou receptury inspirované našimi předky ekologické a přitom účinné, mýdlo se těší velké oblibě dodnes.

Baťu nebo Škodovku netřeba představovat, znáte ale Schichtovo impérium? Ne? Určitě jste ale už slyšeli o mýdle s jelenem, které si svou slávu získalo již za dob Rakouska-Uherska, kdy bylo neodmyslitelnou součástí domácností všech zemí monarchie i mimo ni. Kdy přesně sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht vyrobil první kostku mýdla, není přesně známo, ale o mydlářskou živnost požádal již v roce 1848. „Nakupuj levně suroviny, prodávej levně dobré zboží!“ Tak znělo heslo podnikavého Němce, který si první výrobnu mýdla z glycerinu zřídil ve sklepě svého domu v Rynolticích u Liberce. Zaměstnal v ní celou rodinu a podnik začal brzy vzkvétat a prosperovat.

Zdroj: Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BDdlo_s_jelenem, https://www.mydlosjelenem.cz/o-jelenovi/, https://www.novinky.cz/zena/ styl/clanek/pribeh-mydla-s-jelenem-40284955

17


KRAJÁNKOVA KNIHOVNA – JAK VZNIKÁ KNIHA

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

Každý časopis i noviny mají editora. Ten má na starosti obsah i formu vydané tiskoviny a úzce spolupracuje s šéfredaktorem. U knížek se toto povolání jmenuje většinou odpovědný redaktor, v dalších jazycích editor, éditeur, Redakteur. Ti nebývají příliš slavní, i když u každé knihy odvedou obrovský kus práce. Jsou to postavy ve stínu autora a jeho díla, a tak nás napadlo zeptat se na ně autorů, které znáte z Krajánkovy knihovny. Jejich odpovědi jsou každá jiná a určitě se i zasmějete.

nakladatel – spisovatel – básník – ilustrátor – editor – grafik – překladatel – knihkupectví – audiokniha – čtenář

1) V čem je podle vás odpovědný redaktor pro knihu tak důležitý?

2) Co mu/jí rozhodně nezávidíte?

Ladislav Špaček: 1) Odpovědný redaktor je po autorovi rozhodující profese, která se podílí na úspěchu textové složky literárního díla. Musí to být člověk vzdělaný, především v jazyce, a to ve všech jeho složkách – gramatice, pravopisu, lexikální zásobě, stylistice – aby dokázal posoudit autorův styl a vycházet z něho při hodnocení autorského rukopisu. Musí být vzdělaný v reáliích, v jejichž světě se děj knihy odehrává, měl by umět citlivě zvážit, co autorovi vytkne jako chybu a co naopak ocení jako originalitu, měl by doporučit ilustrátorovi témata k výtvarnému zpracování atd. Jsem zkušený autor, mám na svém

kontě více než třicet knih a bez odpovědného redaktora bych si byl velmi nejistý, jestli bude knížka po vytištění v pořádku.

2) Nezávidím mu úmorné čtení textů, od rána do večera jen soustředěně čte rukopisy, které posuzuje, přemýšlí nad nimi, hledá na internetu informace k nejasnostem, nesmí nic přehlédnout. Mně stačí, že trávím nad knihou jako autor stovky hodin, ale je to moje dítě, miluju ten text, proto mi nevadí číst ho znovu a znovu. Vážím si odpovědných redaktorů, je to mimořádně odpovědná práce. 18


KRAJÁNKOVA KNIHOVNA – JAK VZNIKÁ KNIHA

Sylva Francová: 1) Odpovědný redaktor organizuje a zařizuje, aby vše, co má kniha obsahovat, bylo v pořádku. Komunikuje s lidmi, co knihu vyváří – spisovatelem, ilustrátorem, překladatelem a také tiskárnou a marketingovým oddělením a je odpovědný za to, že kniha bez problémů vyjde v čase, v jakém má. Také často probírá a řeší s autorem text knihy a dává mu zpětnou vazbu. Bez odpovědného redaktora by kniha vůbec nemusela vyjít, jeho role je hodně zásadní.

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

Ester Stará: 1) Odpovědný redaktor je v podstatě otec (či matka) knížky. Vždyť právě v jeho hlavě se obvykle zrodí nápad na konkrétní titul, on musí vybrat a oslovit další spolupracovníky, kteří se budou na vzniku knihy podílet – spisovatele, ilustrátora, grafika, korektora, tiskaře, distributora... A vydechne si, až když spokojený čtenář knihou se zájmem listuje. (Pozn. red.: Vydechne si tak za rok po vydání knihy, tedy poté, co se k němu nedonesly žádné zásadní připomínky čtenářů a kritiky.)

2) To, že musí vše kontrolovat a uhánět lidi, když mají zpoždění s odevzdáním své práce.

2) Často musí všechny zúčastněné popohánět, připomínat jim termíny, řešit problémy, které většinou nezavinil. Pokud se zkrátka něco pokazí, nese za to odpovědnost. Je to přece odpovědný redaktor!

Jan Nejedlý: 1) Odpovědný redaktor musí dohlížet, aby byla vyrobena skutečně kniha, a ne třeba ptačí budka nebo fajfka. Také musí dbát na to, aby v knize byla správná písmena. Třeba aby se tam místo „Plavec skočil do bazénu“ nepsalo „Bazén skočil do plavce“ a podobně.

Petra Soukupová: 1) Odpovědný redaktor by měl podle mě mít na starost, aby kniha byla v pořádku, samozřejmě z hlediska pravopisu a stylistiky, ale i nějak celkově, obsahově. Je to důležité proto, aby byl někdo ještě tzv. „nad autorem“.

2) Když to popletou a místo knihy vyrobí fajfku. To se vůbec nedá číst.

2) Nezávidím mu naprosto nic! Asi nejméně případné dohady s autorem, třeba co se týká škrtů.

19


ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ

Jak žabáčci chtěli stanovat Bylo pozdní jaro a slunce hřálo jako o závod. Matty, Barča a ostatní kamarádi z 1. Ž se každý den po škole scházeli na louce. „Koukejte!“ přišla Barča jednoho odpoledne s obrázkem stanového tábora. „Co kdybychom si taky postavili stan?“ nadchli se kamarádi. „Mohli bychom v něm o víkendu spát!“ rozzářily se Matyášovi oči nadšením. „Myslíš, že nás rodiče nechají?“ obává se trochu Barča. „Určitě!“ ujišťuje všechny Matty. Ale jak se takový stan staví? Kde ho vzít? Dumají žabáčata o přestávce na školním dvoře. „Copak se děje?“ ptá se jich paní učitelka Marcela. Obvykle běhají po dvoře a jsou k nezastavení, ale dnes… Sedí v rohu, jak hromádka neštěstí. „Chtěli bychom si vyrobit stan, ale nevíme jak,“ kuňkne zklamaně Barča. „Možná bychom si ho mohli spolu ve třídě ušít ze starých prostěradel a oblečení,“ navrhne paní učitelka. Žabáčci nevěří svým uším: „Vy nám

pomůžete?“ Paní učitelka se jen usměje a klade jim na srdce, aby přinesli každý co nejvíc starých nepotřebných látek a oblečení. Druhý den s sebou všichni vzorně táhnou do školy obrovské pytle látek, odstřižků, děravých ponožek, pokecaných sukének a rozdrbaných tepláků. Rodičům nikdo neřekl ani muk… Tři dny místo učení párali, stříhali, špendlili a sešívali. „Jééé, to je nádhera!“ dmuli se pýchou, když si v pátek před posledním zvoněním prohlíželi obrovskou barevnou plachtu na stan. „Vy běžte domů, já to ještě trochu upravím a zítra ráno sraz na louce,“ praví Marcelka a pustí se do práce. Za chvilku ucítila za zády jemný vánek, jakoby kolem ní něco proletělo. Usmála se a šila dál. Za chvilku zas jako by jí někdo popotahoval látku. Zase se jen pousmála. Moc dobře tušila, kdo to způsobuje. Rošťák Černoočko už od středy nakukoval tajně do 1. Ž a snažil

20


ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ

Text: Lenka Kanellia, obrázky: Elenka, Soluň

se přijít na to, k čemu je ta halda barevných hadříků. „Všichni spolu na něčem pracují, a co já?“ cítil se nějak zvláštně. Ani neměl chuť jim to pokazit. „Černoočko, chtěl bys vědět, co to je?“ ptá se paní učitelka, aniž by zvedla oči od šití. „Jak víte, že to jsem já?“ diví se strašidýlko. „Prostě vím! Tak chtěl bys?“ ptá se znovu. „Chtěl!“ přiznává Černoočko. „Povím ti to, ale slíbíš, že mi pomůžeš!“ navrhuje Marcelka. „Domluveno!“ udělá strašidýlko radostí tři kotrmelce v letu.

Strašidýlko tentokrát ale žádné neplechy netropí, naopak připravil dřevěnou podsadu na stan a nasbíral chrastí na táborák. Teď létá vzduchem a drží stan, aby ho Matty s Bárou mohli pořádně přikolíkovat. Marcelka mezitím domlouvá s rodiči, aby nechali žabáčky ve stanu přespat: „Nebojte, budu je hlídat celou noc a budu mít i pomocníka.“ Večer sednou k táboráku a zpívají si. Po chvíli se všem začnou klížit oči. Čas jít do hajan. „Dobrou noc! A ne-

V sobotu ráno se Matyáš probudil už v šest. Barča v pět a ostatní kamarádi také vyskočili brzy ráno z postýlek bez remcání. Popadli rychle do ruky něco k snídani a hurá na louku. Marcelka i Černoočko už na ně čekali!

bojte, já vás budu celou noc hlídat!“ hlásí důležitě strašidýlko žabáčatům. „Dobrou noc,“ odpovídají mu a na to tata bez štěbetání, teda bez kváknutí, usnou.

První příběhy o Černoočkovi, Pampelišce a žabáčcích najdete ve vydáních č. 07+08/2016–07+08/2017.

21


POVĚSTI A LEGENDY

Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová

Znáte pohádky Zlatovláska nebo Nesmrtelná teta? Jestli ne, zkuste se na ně podívat! Obě byly natáčeny na překrásném zámku Sychrov, který je obklopen velikým parkem s pozoruhodnými a vzácnými rostlinami. A právě k tomuto zámku se vztahuje i dnešní pověst. Je to již velmi, velmi dávno, co na sychrovském zámku žil převelice bohatý pán. Říkalo se, že sychrovský pán vlastní kromě hromad peněz, drahých kamenů a všelijakých vzácností i nejkrásnější zlatý náhrdelník v celé zemi. Sychrovský pán byl nejen bohatý, ale byl také vážený mezi lidem pro své dobré a laskavé srdce. A právě jeho dobrácká povaha a důvěřivost ho přivedla do neštěstí. Jednoho hezkého slunečného dne se projížděl po okolí na svém koni, když najednou zaslechl na cestě drnčení kol kočáru, divoký klapot koňských kopyt a zoufalé volání o pomoc. Pobídl proto svého bělouše a rychle se jel podívat, co se to tam děje. Před sebou spatřil splašené koně táhnoucí kočár, v němž seděla vyděšená neznámá paní a volala: „Pomoc, zachraňte mě! Zachraňte mě, prosím!“ Sychrovský pán neváhal ani vteřinu, seskočil z koně, zastavil kočár a pomohl paní vystoupit. Hraběnka se s díky usmála, ale vyděšením nemohla udělat ani krok. Sychrovský pán ji tedy vzal do náruče, posadil zpět do kočáru, sám nasedl na kozlík a odvezl paní na svůj zámek. Na zámku ji odnesl do nejhezčího

pokoje pro hosty a tam položil na měkké lože. Když si hraběnka odpočala, vstala a děkovala pánovi za záchranu. Krásná hraběnka sychrovského pána úplně očarovala. Nemohl od ní odtrhnout zrak! Hraběnka měla krásné oči, modré jako chrpy, zvlněné zlaté vlasy jí splývaly až k pasu a když promluvila, jako by zpíval skřivánek. Ještě několik týdnů poté zůstávala hraběnka na zámku a stále se snažila být zámeckému pánovi nablízku. Sychrovský pán se do hraběnky zamiloval a byl šťastný, že s ním na zámku zůstala. Jednoho dne se spolu procházeli po parku, když ji požádal o ruku a okolo krku své vyvolené připnul ten nejkrásnější zlatý náhrdelník. Hraběnce se rozzářily oči a pán se radoval, že se bude konat svatba. Paní mu vskutku zaslíbila své srdce! Avšak hraběnka ještě té noci tajně opustila zámek i s náhrdelníkem. Od těch dob ji nikdy nikdo v okolí Sychrova neviděl. A pánovi, tomu se teprve teď otevřely oči! Uvěřil podvodnici, která si získala jeho lásku jen proto, aby ho připravila o vzácný šperk.

Zdroj: https://www.rozhlas.cz/hradyazamky/liberec/_zprava/244232

22


POVĚSTI A LEGENDY

Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová

23


LOGOHRÁTKY

Text a grafická úprava: Michaela Enžlová

Obě tyto hlásky jsou tvořeny na měkkém patře. Při vyvozování hlásky K je potřeba, abyste otevřeli ústa, nechali jazyk volně ležet, popřípadě mírně zaklonili hlavu. Prstem si přidržíte špičku jazyka tak, aby se nemohla zvednout nahoru, a zkusíte vyslovit T, TA, TE, TY, TO, TU . Pokud správně přidržíte jazyk, ozve se hláska a s ní slabiky KA, KE, KY, KO, KU . Nyní se pokuste napodobit zvuky: slepice – ko-ko-kodák, kukačka – ku-ku, ku-ku, kohout – ky-ky-ký, žába – kva, ky, kvák

Kouká Katka do komína, kouká Katka do kamen, kouká Katka do komína, kominíku, polez ven. Koulí Kája maličký, do dolíčku kuličky. Koulí, koulí kuličku do malého dolíčku.

Pokuste se vymyslet co nejvíce vět, ve kterých použijte slova, která obsahují písmenko k. Co dělá Katka? např. Katka kýchá. Katka klečí u kamen. Katka kolébá miminko. Potom pojmenujte mláďata všech domácích zvířat. ovce – jehňátko, kráva – telátko... A říkejte, co je velké a co je malé. nos – nosánek, zvon – zvoneček, stůl – stoleček.... (Rodiče vám rádi pomohou.) Nakonec si zazpívejte písničku Kalamajka, mik, mik, mik: https://www.youtube.com/watch?v=WzTG_flziMo 24


LOGOHRÁTKY

Text a grafická úprava: Michaela Enžlová

Hláska G se vyslovuje stejně jako hláska K , pouze je potřeba vyslovit ji více nahlas. Hláska K je neznělá, hláska G je znělá. Pusu otevřete doširoka, špičku jazyka opřete o spodní zoubky. Teď zkuste jazyk posunout směrem dozadu a důrazně zavolejte: „Góól!“ Pokuste se napodobit zvuky: kačenka – ga-ga-ga, kloktání vody – glo-glo-glo, na fotbale křičíme – gól, gól, gól Napadnou vás ještě další zvuky s hláskou k a g?

Gusta má míč gumový,

Pokuste se domalovat obrázky a doplnit rýmy:

kdo má také takový? Dává góly, ten to umí! Gusta je kluk jako z gumy. Gusto, Gusto, Gustíku! G je jak půl preclíku, Guma jako křížala, G je tenká žížala. Zahrajte si na detektiva. Rozhlédněte se kolem sebe a pokuste se najít co nejvíce věcí vyrobených z gumy. Potom zkuste doplnit rýmy a domalovat obrázky.

Kápla kapka na _ _ _ _ _, a vyhnala broučka _ _ _. Kovboj sedí u _ _ _ _ _ _, u pasu má _ _ _ _ _ _ _ _. Galoše jsou boty z _ _ _ _. Magnet chytit špendlík _ _ _. Gumovky jsou _ _ _ _ _ _ _. Gól se dává do _ _ _ _ _. Na gauči jsou _ _ _ _ _ _ _ _. Globus nám svět _ _ _ _ _. Další úkoly na vás čekají v příloze. 25


HRÁTKY S ČEŠTINOU

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik

Ahoj krajánci! Znáte dobře své tělo, jeho části a jednotlivé orgány? Víte, jak správně o své tělo pečovat? Vaše znalosti prověří následující kartičky! Kartičky si vytiskněte, podlepte nebo zalaminujte a vystříhejte. Potom už můžete kolíčkem na prádlo nebo kancelářskou svorkou označit správnou odpověď. Na zalaminované kartičky lze psát obyčejným fixem a poté vše zase smazat. Prima zábavu přeje Krajánek

Jaká část těla rozlišuje chutě?

jazyk

Jaká část těla rozlišuje vůně?

zuby

břicho

Jaká část těla rozlišuje barvy?

ruce

Která část těla vnímá zvuky?

oči

uši

Který je dýchací orgán?

ledviny

nos

vlasy

Kterou část těla používáme k chůzi?

nohy

plíce 26

ruce


HRÁTKY S ČEŠTINOU

Který orgán pumpuje krev do žil?

žaludek

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik

Který orgán je centrem myšlení?

srdce

mozek

Čím si čistíme zuby?

Čím si myjeme špinavé ruce?

ručník

srdce

mýdlo

kartáček

lízátko

Co umyje naše tělo?

Co učeše naše vlasy?

pračka

hřeben

sprcha

Co použijeme, když máme rýmu?

tričko

fén

Co podpírá naše tělo?

kostra

kapesník 27

berle


HRAJEME SI SE ZUZKOU A JONÁŠEM

Je hrozně zvláštní období, všechno je jinak než normálně. Místo toho, abychom jeli na Velikonoce k babičce a dědovi do Česka, jsme byli doma. Všichni. Dokonce i táta! Všude ve světě totiž řádí koronavirus a lidé se bojí, aby se nenakazili, a státy se bojí, že se jich nakazí moc a budou přeplněné nemocnice. Proto všichni zůstávají doma a dokonce zavřeli i hranice. Četli jsme si s mámou knížku o středověku. „Můžeme být rádi, že nežijeme tam,“ povzdechla si máma. „Ale proč? Protože neměli auta?“ „Ne, proto ne. Víš, co se dělo, když se objevil nějaký takový virus ve středověku? Zabil třeba miliony lidí během několika let. Neměli šanci, hodně zabíjely třeba i takové neštovice.“ „Neštovice? To, jak má člověk po celém těle pupínky?“

Text: Anna Paap, ilustrace: Lenka Hordějčuková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

„Jo, přesně ty. Dneska už na ně máme účinné léky, máme také očkování. O tom si mohli lidé ve středověku nechat jenom zdát.“ „Mami?“ „Jo?“ „Já ale pořád moc nechápu, jak to, že když to má jeden člověk, že to má pak hned i druhý. Vždyť není nic vidět! Jak to, že když podám ruku někomu, kdo tu nemoc má, tak ji třeba hned mám také? Tak to přece je jen občas, když mám rýmu a podám někomu ruku, ne?“ „Některé viry jsou hodně nakažlivé. Můžeme něco zkusit: víš co, dones ty prstové barvy z pokojíčku,“ navrhla máma. Jonáš, který byl do té doby ponořený do svých časopisů se Spidermanem, zvědavě zdvihl hlavu. Máma mi nabarvila ruku modrou barvou. „Zkus ji schválně podat Jonášovi,“ usmála se. Jediným stiskem ruky měl Jonáš najednou ruku také celou

28


HRAJEME SI SE ZUZKOU A JONÁŠEM

modrou. A hned ji podal mámě. A máma tátovi. Všichni jsme měli nemoc modré barvy během jedné minuty. „A když je to rýma, tak to třeba není prstová barva, ale třeba jenom silná fixka. Když ji máš na kůži ty a otřeš se o mne, tak se to přenese dál jen občas. Také druzí lidé už mají u rýmy třeba ruce pokryté vrstvou, na kterou ta barva nechytá – imunitou. Už měli hodněkrát rýmu, a díky tomu zesílili. Ale koronavirus ne, proti tomu se jejich tělo ještě nedovede tak dobře ubránit. I něco, co vůbec není vidět, může být takhle nakažlivé.“

Text: Anna Paap, ilustrace: Lenka Hordějčuková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Jonáš na nás prosebně koukl: „Mami, pamatuješ, jak jsme hráli kdysi tu hru, že se celý den nesmí říkat ‚ano‘, ‚ne‘, ‚hloupý‘ a ‚blbý‘? Tu, jak jsme měli pět životů – papírků, a když někdo někoho druhého přistihl, tak si od něho vzal jeho papírek?“ „No jasně, proč tě to teď napadá?“ „Mami, mohli bychom si dát třeba jeden den, kdy zakážeme slova ‚koronavirus‘, ‚odstupy‘, ‚mytí rukou‘? Myslím, že to fakt moc potřebuju! A každý bude mít jen tři životy, aby si dával větší pozor!“

29


KOMIKS

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro

30


KOMIKS

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro

31


HRÁTKY S PŘÍRODOU

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble Inspirováno prací žáků 7. třídy Základní školy a mateřské školy Chanovice, školní rok 2017–2018

Velký javor výška: 6 m obvod: 815 cm věk: 650 let

Velký javor, který roste na okraji lesa nedaleko vesnice Věstoňovice, je strom pohádkový. Je to jeden z nejstarších javorů České republiky a pohádkový je proto, že jeho široký kmen, který je porostlý mechem a svým vzhledem připomíná mořské korály, je úplně dutý a dá se do něho pohodlně vstoupit, jako do nějakého začarovaného doupěte. Není tedy divu, že se také vypraví, že v jeho dutém kmenu žila lesní víla, ochránkyně lesů.

Zajímavosti: V 17. století, v době pobělohorské, kdy 200letý javor byl už statným stromem a nedal se přehlédnout ani z velké dálky, si jej evangelíci, kteří byli v té době za svou víru stíháni, zvolili jako místo tajných setkání a v noci se zde tajně scházeli. Velký otvor v kmeni byl do javora neuměle vyřezán, naštěstí strom tento zásah přežil a roste dál. 32


HRÁTKY S PŘÍRODOU

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble Inspirováno prací žáků 7. třídy Základní školy a mateřské školy Chanovice, školní rok 2017–2018

33


KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

Text: Marie Švédová, tvoří: Jakub, Jenda a Matyáš, foto: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Viry jsou významní původci mnoha infekčních onemocnění. Jsou to miniaturní cizopasné organismy, které napadají buňky všech organismů. Dokonce existují viry, které napadají jiné viry. Také nové onemocnění, které se nazývá covid-19, je také virového původu – způsobuje ho koronavirus. Viry jsou velmi jednoduché a svou stavbou se hodně liší od bakterií. Bakterie jsou buňky, které nemusejí být škodlivé, a mnoho bakterií se vyskytuje v lidském trávicím traktu nebo se využívá v potravinářském a chemickém průmyslu. Některé bakterie však způsobují infekce, například zubní kaz nebo tuberkulózu. Abychom si lépe dovedli představit, jak takový virus nebo bakterie vypadá a proč je tak důležité mýt si často a důkladně ruce, pojďme si nějaké vyrobit!

Budeme potřebovat • • • • •

barevné papíry nůžky lepidlo, lepicí pásku špejle (nebo párátka, vatové tyčinky zbavené vaty) nalepovací oči (můžeme nahradit knoflíky, flitry nebo čímkoli, co máme zrovna doma) obrázky virů a bakterií z internetu 34


KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

1

Prostudujeme si, jak vypadají různé viry a bakterie. Jak se od sebe liší?

3

Výčnělky můžeme udělat z proužků papíru poskládaných jako „harmonika“.

Text: Marie Švédová, tvoří: Jakub, Jenda a Matyáš, foto: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

2

Na bakterie i viry můžeme nalepit plastové oči nebo jim oči vytvořit z jiných materiálů. Bakterie ani viry samozřejmě oči nemají, ale nalepování očí je velká zábava!

4

Nakonec hotové papírové výtvory můžete připevnit na špejli a zahrát si s nimi třeba divadlo. Samozřejmě s mýdlem v hlavní roli.

5

35

Vystřihneme z barevného papíru tvary virů a bakterií i jejich různých součástí.


KVÍZ

B. na 14 ostrovech. C. pouze na pevninské části země. 9. Švédské „Hej!“ znamená: A. Počkej! B. Ahoj! C. Haló! 10. Nejdelší umělecká galerie na světě je přezdívka pro A. chodby královského paláce ve Stockholmu. B. tunel spojující Dánsko a Švédsko. C. umělecky vyzdobené stanice stockholmského metra. 11. Na švédské vlajce je na modrém podkladě vyobrazen A. žlutý kruh. B. žlutý kříž. C. žlutý pruh. 12. Skagerrak a Kategatt jsou A. hrdinové nejoblíbenějšího švédského večerníčku. B. typické švédské polévky. C. úžiny mezi Skandinávským a Jutským poloostrovem. 13. Ve Švédsku se staví májka u příležitosti A. 1. máje. B. vesnických poutí. C. letního slunovratu midsommar. 14. Rauky jsou A. speciální švédské šafránové palačinky. B. tajemné kamenné útvary 36

na Gotlandu. C. zálivy podél švédského pobřeží. 15. Dne 11. května se ve Švédsku slaví A. Den bouchacích kuliček. B. Den kuličkových čokolád. C. Den čokoládových kuliček. 16. Fika je A. typicky švédská pauza na kávu nebo čaj a sladkost. B. švédská fíková marmeláda. C. švédský vánoční fíkový dortík. 17. Gotland je největší švédský A. zábavní park. B. ostrov. C. přístav. 18. Kanelbullar je A. nejmenší švédský ostrov. B. největší stockholmský kostel. C. typická švédská sladkost. 19. Kolem 22. hodiny večer můžete v Uppsale slyšet křik A. univerzitních studentů. B. univerzitních profesorů. C. cvičených racků. 20. Dobrou chuť se švédsky řekne: A. smaklig måltid. B. hyvää ruokahalua. C. jó étvágyat.

1A 2B 3C 4C 5C 6B 7A 8B 9B 10C 11B 12C 13C 14B 15C 16A 17B 18C 19A 20A

1. Švédsko je A. království. B. velkovévodství. C. královská republika. 2. Hlavním městem Švédska je A. Oslo. B. Stockholm. C. Helsinky. 3. Švédsko leží A. celičké za polárním kruhem. B. a někdy sedí. C. v severní Evropě na Skandinávském poloostrově. 4. Švédsko A. nemá ani jedinou horu vyšší než 1000 m. B. pokrývají jen lesy. C. se pyšní horou vyšší než 2000 m. 5. Na největších ostrovech Švédska hojně roste A. lomikámen pižmový. B. ginkgo biloba. C. orchidej. 6. Švédsko má přírodní suchozemské hranice A. s Norskem a Ruskem. B. s Norskem a Finskem. C. s Dánskem a Finskem. 7. Ve Švédsku se platí A. korunou. B. eurem. C. markou. 8. Stockholm leží A. na největším ostrově země.

Text: Jana Schulzová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz


Millions discover their favorite reads on issuu every month.

Give your content the digital home it deserves. Get it to any device in seconds.