__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ

Duben 2020

Téma: Domácí práce


RUDOLFOVA PŘÍSLOVÍ

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble

Dvakrát měř, jednou řež.

Pořekadlo „Dočkej času jako husa klasu!“ nám radilo, abychom byli trpěliví. Pořekadlo „Dvakrát měř, jednou řež.“ nám k tomu přidává radu, abychom si také ověřili, zda jsme vše správně naměřili, než se dáme do řezání a uřízneme prkénko moc krátké. Tato rada neplatí jen pro truhláře, všeobecně je dobré vše zkontrolovat, pořádně promyslet a naplánovat, než se pustíme do práce. Už se vám například stalo, že jste počítali ve škole jednoduchý matematický příklad a máte špatný výsledek jen proto, že jste špatně opsali příklad z tabule? 2


EDITORIAL

Obsah 2

České stopy Krajánkova knihovna Čtení na pokračování Pověsti a legendy Logohrátky Hrátky s češtinou Jazykové hry Komiks Hrátky s přírodou Krajánkovo tvoření Kvíz

Dvakrát měř, jednou řež Úklid Domácí práce Jaké domácí práce bys zrušil/a? Hotel Kuchařka Křížovky a rébusy Birgitina stezka Karelské pirožky Zajímavosti a výročí z Finska Remoska Ilustrátorka Jak se žabáčci ztratili Břetislav a Jitka Hláska H Pomocníci v domácnosti Zatopený sklep Knedlík a půda Lidická hrušeň Hravé mýdlo Čína, Dánsko, Finsko

Příloha

Logohrátky – jak se rodí motýl

Rudolfova přísloví Úvodník 4–5 Téma 6—7 U krajánků 3

8—9

Povolání

10—11

Volnočasovky Krajánci na cestách 14–15 Putování za chutěmi 16 Víte, že?

12—13

17

18–19

20—21

22—23 24—25 26—27 28—29 30–31

32—33 34—35

36

Úklid Tak schválně, pochlubte se! Kdo z vás doma pomáhá mamce a taťkovi? Máte v rodině

nějak rozděleno, kdo co dělá, a zapojujete se i vy do domácích prací? A které z nich patří k těm vašim oblíbeným? Asi se shodneme, že úklid to nebude. Anebo…?

Přesto jistě víte, že je úklid velmi důležitý. Nejen z hlediska čistoty a zdraví. Dokáže totiž navodit i dobrou náladu a pocit spokojenosti. Dokonce může být také zábavný a pomoci nám ukrátit i zpříjemnit čas ve chvílích, kdy jsou jiné naše oblíbené činnosti značně omezeny. A protože všichni napříč celým světem momentálně zažíváme pro ochranu zdraví

všech nezbytná opatření, která mnohdy omezují náš volný pohyb mimo domov, můžeme se směle vrhnout na uklízení a zkrášlování našich pokojíčků, bytů, domků, ale

Ada, Nové Město nad Metují

i balkonů, teras a zahrad. S úsměvem vysmýčit veškeré pavučiny, špínu a prach.

Přidat můžeme také úklid ve své hlavě, na který bychom neměli zapomínat a občas se mu též věnovat. Mysl je místo, které je jen a jen naše. Proto je pouze na nás, jak si

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ Vychází 1. 4. 2020, duben 2020 měsíčník, ročník 7 Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz Editorka: Zdeňka Strigaro Korektury: Ivana Bilošová, Zuzana Dorogiová, Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová Titulní strana: Marta Daeuble Sazba: Ivana Kaçmaz

ho „uklidíme“. Necháme tam „válet“ vztek, smutek a špatnou náladu? Život je plný neočekávaných situací. A často se stává, že mnoho věcí nemáme tak úplně ve svých rukou, ale na druhou stranu spoustu věcí ovlivnit dokážeme a můžeme tím pomoci k lepší budoucnosti nás všech.

krajanek@krajanekvesvete.cz

Vydává Krajánek ve světě z.s. Rovné 5, 518 01 Dobré. IČO: 07369522 Předsedkyně: Lenka Kanellia spolek@krajanekvesvete.cz www.krajanekvesvete.cz www.facebook.com/krajanekvesvete © Krajánek ve světě z.s.

Příjemné dny s Krajánkem přeje Michaela Enžlová 3


TÉMA

Text: Jana Schulzová, ilustrace a grafická úprava: Barbora Macková

Domácí mohou být třeba koláče, cukroví, limonády, ale také pohoda, úkoly nebo práce. A právě na domácí práce si v dubnovém Krajánkovi posvítíme. (Ne, nehledejte baterku, to se jen říká. Prostě si o nich povíme.) Haló! Georgi, Péťo, Elenko, počkejte, neutíkejte, nebudeme vás do práce nutit! I když možná po přečtení uznáte, že práce je moc a v něčem byste mohly i vy děti pomoci. Aby byl domov útulný, čistý a zdravý a aby fungoval, je třeba o něj pečovat. Jako se staráme o své tělo a o své věci. A tak se zrodily domácí práce. Když se po zimě smejčí, vymetá, utírá, umývá, pere, a to o něco důkladněji, říkáme tomu velký jarní úklid (jako třeba u paní Nočkové z Knedlíka). Jarní úklid je blízký příbuzný vánočního i dalších menších úklidů, které zejména na hospodyňky čekají rok co rok. Dennodenně jsou ale na řadě drobnější práce... Vaření. Abychom žili, musíme jíst. A příprava jídel, to je důležitá činnost v chodu domácnosti. Krájení, smažení, pečení... Maminka nebo tatínek v kuchyni stráví hodně času. To, co vykouzlí – zvlášť, pokud je to baví – však stojí za to! Mňam! Nádobí. Když se doma dobře – a jak také jinak – najíme, je třeba umýt, utřít a uklidit nádobí. A k tomu nastupují pomocníci: teplá voda, jar, houbička a utěrka!

4


TÉMA

Text: Jana Schulzová, ilustrace a grafická úprava: Barbora Macková

Prach. Větší či menší závěje špíny, které se tvoří na nábytku, na rámech obrazů i jinde a hlavně pak na nejméně dostupných místech, je třeba občas odstranit. Nejlépe kamarádkou prachovkou. Drobky a smítka. Ne každý může kvůli drobečkům na podlaze doma chovat slípku. Proto v každé domácnosti bydlí pan smeták, jeho menší bráška smetáček a paní lopatka. Nebo dokonce elektrický špínososač jménem vysavač!

Odpadky. Nepopulární prací je vynášení a třídění odpadků. Slupka od banánu, staré noviny, krabička od olejovek. Brrr. Ale i to se musí udělat!

Prádlo. Ono se řekne: vždyť pere pračka (vynález vynálezů)! Ale někdo musí špinavé prádlo nanosit do koše, vytřídit na tmavé a světlé, nandat do pračky, vyprané natřepat a pověsit, po usušení buď vyžehlit, nebo rovnou složit a uklidit. Uf, práce nad hlavu!

Tak co, vyhrnete si rukávy a pustíte se do práce i vy, děti? Když nás totiž na domácí práce bude víc, zbyde více času na příjemné věci a na zábavu! Tak hurá do toho! 5


U KRAJÁNKŮ

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: Zdeňka Plocrová

JAKÉ DOMÁCÍ PRÁCE BYS ZRUŠIL(A)?

LUCIE, 9 LET, LEMPÄÄLÄ

Vyprazdňování myčky, protože to trvá strašně dlouho. EMI, 12 LET, TAMPERE A NICO, 6 LET, TAMPERE

FANY, 12 LET, FRANKFURT NAD MOHANEM

Ema: Nemám ráda skládání prádla, protože je to nudné a bolí mě z toho ruce a záda. Nico: Uklízení svého pokojíčku.

Párování ponožek. Barevné ještě jdou, ale najít dvě černé, které patří správně k sobě, to je strašný.

AMÁLKA, 7 LET, OSTROV KOS

Nejraději bych zrušila žehlení, protože maminka u toho stojí dlouho a nemá čas si s námi hrát.

MARLENE, 8 LET, FRANKFURT NAD MOHANEM ANEŽKA, 5,5 ROKU, ISTANBUL

Nechtěla bych prát prádlo, protože u nás se pere furt. Ani vysávat bych nechtěla, blbě se mi s tím vysavačem zachází. Ale klidně umyju podlahu hadrem.

VAŠÍK, 7,5 ROKU, ISTANBUL

Já bych zrušil umývání balkonů. Rychle se tam napráší, naprší nebo nafouká smetí. A navíc když umýváš balkon v zimě, je ti zima.

6

Nemám ráda uklízení pokojíčku. Já tam všechno najdu. Kdybych nemusela uklízet, tak by moje návštěvy v pokojíčku hned všechno viděly a mohly si něco na hraní vybrat nebo bychom uklízely spolu.


U KRAJÁNKŮ

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: Zdeňka Plocrová

JAN, 8 LET, WOHLEN MEJA, 12 LET, AMERSFOORT

Zrušila bych uklízení pokojíčku, protože musí být pořád uklizený a to se mi nechce. A vyklízení myčky taky nemám ráda. Naopak ráda páruju ponožky.

ANIČKA, 6 LET, WASHINGTON, D.C.

Uklízení hraček.

Sice vím, že jsou domácí práce potřebné, ale úklid bych zrušil. Uklízet mě vůbec nebaví, navíc je za chvilku zase binec a musí se vše dělat znovu.

JAKUB, 12 LET, WOHLEN

Kdyby to šlo, zrušil bych všechny domácí práce. Ale protože vím, že je dobré doma pomoci, tak se snažím mít vše rychle za sebou. Jediné, co dělám rád, je pomoc v kuchyni. Vaření mě opravdu baví.

EMMA, 5 LET A ANNA, 10 LET, MILÁN

Všechny!

JENDA, 12 LET, BRUSEL

DAVÍDEK, 6 LET, ST. PÖLTEN

Zrušil bych je všechny, protože jsou otravný. Doma utírám prach, ale nerad.

SIMON, 13 LET, DEVENTER

Uklízení vlastního pokoje, protože mám rád svůj nepořádek.

No tak určitě bych zrušil skládání oblečení. To pro mě úplně důležitý není. Pak taky vynášení odpadků. Je sice důležitý, abychom nebyli zavaleni odpadky, ale děsně to smrdí. Na tuhle práci bych vymyslel nějakého robota bez čichu a bez nosu.

V MNOHA ZEMÍCH SVĚTA STÁLE PRACUJÍ I DĚTI, ABY POMOHLY SVÝM RODIČŮM. CO BYS PŘÁL/A VŠEM DĚTEM? Odpověď pošli do konce dubna na e-mail krajanek@krajanekvesvete.cz. Otiskneme ji v červnovém čísle. 7


POVOLÁNÍ

Text: Kateřina Balunová , ilustrace a grafická úprava: Zdeňka Strigaro

Hotel zaměstnává velké množství lidí, kteří se starají o spokojenost hostů. Poznáte, kdo se čím zabývá? Napište číslo do políčka vedle lidí na obrázku.

Pokojská Petra zajišťuje čistotu pokojů  a chodeb. Portýr Jakub má na starost otvírání dveří  vstupujícím nebo vycházejícím hostům. Provozní Anna zodpovídá za bezproblémový  chod celého hotelu. Kuchař Josef v hotelové kuchyni připravuje  hostům vybrané speciality. Cukrářka Iva umí vyrobit nádherné dorty  a sladké zákusky.

Uklízečka Žaneta vytře, zamete a utře prach  všude, kde je potřeba. Údržbář Pavel objedná řemeslníky, kteří  opraví třeba kapající kohoutek nebo rozbitý zámek od pokoje. Číšník Michal donese hostům snídani až ke  dveřím pokoje a obslouží je v hotelové restauraci. Zahradník Jiří pečuje o květiny a trávník  v hotelové zahradě. Pracovník ostrahy Tomáš chrání hotelové  hosty a jejich cennosti. 8


POVOLÁNÍ – ROZHOVOR

Jméno:

Text: Kateřina Balunová a Pavlína Vondráčková, ilustrace a grafická úprava: Zdeňka Strigaro

Zuzka Karlová

Povolání: kuchařka, servírka, barmanka Věk: 32 Bydliště: Hustířany, Velichovky, ČR Co byste poradila někomu, kdo se chce vašemu povolání věnovat? Poradit snad ani nejde. Člověk, který chce pracovat v pohostinství, musí vědět, že tu práci chce dělat, a musí mít chuť pracovat s lidmi. Také ho musí bavit vaření a musí být ochotný sledovat nejrůznější trendy v gastronomii. I ta se totiž vyvíjí a modernizuje. Kdyby měla být kuchařka zvíře, jaké zvíře by byl a proč? Kdybych mohla být zvířetem tak asi lvem… je to král zvířat, je dominantní a ostatní ho respektují. Tři slova, která vaši práci nejlépe vystihnou. Trpělivost, dobrá nálada (úsměv) a komunikativnost.

Čím jste chtěla být jako malá? Jako malá jsem si přála pracovat se zvířaty, třeba jako veterinářka. Bydlím na vesnici, a tak jsem odmala vyrůstala mezi spoustou zvířat. Měli jsme krávy, prasata, králíky, slepice, psy, kočky, morčata… Také jsem chodila k sousedům, kde jsem se starala o jejich koně a jezdila na nich. Co vás na vaší práci nejvíc/nejmíň baví? Na mojí práci mě baví to, že jsem v kontaktu s lidmi. I když to občas není tak jednoduché. Někteří zákazníci jsou příjemní, hezky se s nimi povídá, a jsem moc ráda, když jsou spokojení s našimi službami a rádi se k nám vracejí. Spokojený host je pro mě nejlepší odměna. Bez čeho se ve své práci neobejdete? V práci se neobejdu bez dobré nálady. Někdy se stane, že vstanu se špatnou náladou a nejraději bych byla doma sama, ale když jdu do práce, musím všechny starosti dát stranou a usmívat se. V čem musí být člověk dobrý, aby mohl toto povolání vykonávat? V téhle práci musí být člověk velmi trpělivý… to víte, spousta lidí, chutí i názorů. Vždy musíte zákazníkovi vyjít vstříc nebo se o to alespoň co nejlépe pokusit. A bez trochy herectví se v téhle profesi taky neobejdete, např. když u nás pořádáme nejrůznější akce, svatby, školení atd.

9


VOLNOČASOVKY

Text a grafická úprava: Dana Dunford

Poznáte vlajky severských zemí? 1. Dánsko: červená + bílá 2. Finsko: modrá + bílá 3. Norsko: červená + modrá 4. Švédsko: žlutá + modrá Vepiš do vlajek názvy zemí a pak je najdi na slepé mapě.

A

B

C

D

Vylušti rébusy

Í JEZERO Anička, Washington, D.C.

HOU 10

KA


VOLNOČASOVKY

Text a grafická úprava: Dana Dunford

Přijde pán k doktorovi, celý od krve. Doktor se ptá: „Proboha, co se vám stalo?“ „Nejdřív do mě narazil kůň, pak (A)................. , pak Anděl, a pak někdo (B)................ vypnul.“

(A) Spoj čísla od 1 do 30. (B) Vylušti čtyřsměrku finských křestních jmen.

ALEKSI EETU ELLA EMMA

JUHO MATIAS NIKO SARA SIIRI

E M M A N K I

Která ze státních poznávacích značek na autě patří Finsku?

L E

I R I

I S

L E O A K L K A T O A K L K J U H O O Č L S A I Anička, Washington, D.C.

11

T A M A


KRAJÁNCI NA CESTÁCH

Text a foto: Johana Kuncová-Kallio, ilustrace a grafická úprava: Tereza Šmolíková

Birgitina stezka je 50kilometrový okruh poblíž finského města Tampere. Ačkoliv je stezka pojmenovaná po kostelu svaté Birgity v Lempääle, který je starý více než 500 let, tato stezka byla otevřena až v roce 1997. Jak se sem dostat? Můžete jet vlakem do Lem-

pääly nebo do Tampere a pak kousek autobusem, nebo můžete přijet autem a zaparkovat na jednom z lesních nebo příměstských parkovišť. Nejčastěji se Birgitina stezka jde pěšky, ale v létě můžete jet i na kole a v zimě jít třeba se sněžnicemi nebo sjet část na běžkách.

Co zde uvidíte? Stezka vede lesem („metsä“) kolem jezer („järvi“), močálů („suo“), přes čertovo pole („pirunpelto“, pole plné velkých kamenů) a část cesty vede i přes městečko Lempäälä. Ve Finsku je mnoho bažin a močálů,

a tak obzvlášť na jaře oceníte dřevěné chodníčky z klád. Koupat se v jezerech je dovoleno, stejně tak jako si můžete cestou nasbírat tolik hub, borůvek a brusinek, kolik unesete.

12


KRAJÁNCI NA CESTÁCH

Text a foto: Johana Kuncová-Kallio, ilustrace a grafická úprava: Tereza Šmolíková

Přístřešky. Podle zdatnosti si můžete vybrat, jestli chcete jen kraťoučký výlet na pár hodin nebo třídenní túru s přenocováním v lese. Přespat můžete ve svém stanu a nebo v dřevěných přístřešcích podél stezky. U všech lesních zastávek je suchý záchod. Na několika

místech jsou ohniště, kde si můžete opéct buřty nebo si tam uvařit oběd na svém vařiči. Na polínka nařezané a občas už i naštípané suché dřevo najdete ve zvláštním domečku, který je vybaven i sekerkou. Nezapomeňte před odchodem i vy přiložit ruku k dílu!

Český výlet. My jsme si v létě v místě Vähä-Riutta dali sraz s česky mluvícími dětmi ve Finsku. Část nás šla jen krátkou trasu, část trasu delší, a někteří dokonce přijeli na kole! Sjelo se nás tu skoro padesát a hezky jsme si to užili. Děti ve skupinkách hledaly čokoládové mince,

snažily se uhodnout známou postavu, kterou měly připevněnou na čele, a také tvořily domečky pro skřítky. Otužilci si šli zaplavat do jezera a samozřejmě jsme se také posílili svačinkou u ohniště. Veselý výlet i vám! Hauskaa retkeä teillekin! 13


PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Text a foto: Johana Kuncová-Kallio, ilustrace a grafická úprava: Zuzana Krutá

Karélie je území, které se rozkládá mezi Finskem a Ruskem, ale karelské pirožky najdete v každé finské pekárně od Helsinek až po Utsjoki. Od roku 2003 jsou karelské pirožky chráněné EU jako zaručená tradiční specialita. V dnešním receptu vám představujeme jejich nejběžnější náplň – rýžovou. Ale kromě toho mohou být taky s náplní mrkvovou, a nebo dokonce s bramborovou kaší. Pirožky jsou ideální jako svačinka na cestách, ale mnohdy jsou i na svátečním stole. Zejména pokud se hospodyňka může pochlubit, že je vyrobila sama.

Náročnost: jednoduché

Budeme potřebovat Na těsto: • 3,5 dl žitné mouky • 0,5 dl polohrubé pšeničné mouky • 2 dl vody • 1 lžička soli •

slané máslo na potření

Doba přípravy: 2 hodiny

Na rýžovou náplň: • 2 dl rýže (nejlépe mléčná neboli rýže s kulatými zrnky, která se hodí na kaši) • 2 dl vody • 1 l mléka • 1 lžička soli 14


PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Text a foto: Johana Kuncová-Kallio, ilustrace a grafická úprava: Zuzana Krutá

Smíchej žitnou a pšeničnou mouku se studenou vodou a solí. Vzniklé tuhé těsto dej vychladnout do ledničky.

Připrav si rýžovou kaši na náplň. Do vroucí vody přidej rýži. Když se voda skoro vyvaří, přidej mléko a vař na mírném ohni 40 minut. Vzniklou hustou směs osol. Nech vychladnout.

Na válu pomoučněném žitnou moukou z těsta vytvaruj tlustší váleček. Těsto pak nakrájej na menší kousky.

Z kousků válečkem vyválej tenká kolečka (opět na válu pomoučněném žitnou moukou). Kolečka musí být co nejtenčí.

Doprostřed každého kolečka dej lžíci rýžové kaše. Prsty zvedni okraje těsta přes náplň. Tradiční jsou pirožky vytvarované do oválku, ale fantazii se meze nekladou.

Pirožky se pečou při teplotě 250– 270 °C po dobu 15–20 minut a ihned se potírají slaným máslem rozpuštěným s vodou.

Karelské pirožky podávejte s vajíčkovou pomazánkou (nadrobno nakrájená vařená studená vajíčka rozmíchaná s máslem a solí) a ozdobte snítkou petrželky. 15


VÍTE, ŽE?

Text: Zuzana Dawson Kocourková, grafická úprava: Linda Audyová, kreslí: Adalet Yurdakul

Víte, že Finsko je označováno za zemi tisíců jezer? Najdeme jich zde téměř 200 tisíc. Většina se nachází ve středním a východním Finsku, kde se na mnoha místech neobejdete bez lodičky.

Víte, že nejznámějším finským spisovatelem ve světě se stal Mika Waltari? Nejvíce ho proslavil jeho historický román Egypťan Sinuhet.

Víte, že nejšťastnějším národem na světě jsou Finové? Podle hodnocení k jejich radosti ze života přispívá, že důvěřují vládě, žijí ve svobodě, jsou velkorysí a starají se jeden o druhého.

Víte, že kreslené pohádkové postavičky Mumínci vznikly ve Finsku? Autorkou je finská spisovatelka Tove Janssonová. Mumínci se zrodili v roce 1940 a jejich příběhy byly přeloženy do 40 jazyků.

16


ČESKÉ STOPY

Text a grafická úprava: Michaela Enžlová

Nejprve se vyráběla ve Zdicích. Roku 1957 se výroba přesunula do Kostelce nad Černými lesy, kde se jí do roku 1991, kdy byla výroba zastavena, vyrobilo 2,7 milionu kusů. V roce 1994 ochrannou známku zakoupila dvojice Uličník–Blažek a přesunula výrobu remosek do Frenštátu pod Radhoštěm, kde výroba dál pokračuje. Největší slávu však remosce přinesla až Češka Milena Grenfell-Bainesová, kterou před neblahým osudem zachránil za druhé světové války odvozem do Anglie sir Nicholas Winton. Tu udivilo, že přenosnou troubu v Británii nikdo nezná, domluvila se proto s výrobcem a začala tam tento divotvorný hrnec dovážet. Dnes je remoska na britských ostrovech tak populární, že se jí prodalo už několik desítek tisíc kusů a časopis Good Housekeeping v Británii udělil v roce 2001 remosce titul „vynález roku“. Oblíbená je nejen v Evropě, ale i v zámoří.

Už naše babičky a prababičky pekly kuře či buchty v malé přenosné troubě značky Remos. Její obsluha i údržba je jednoduchá, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá, proto je v českých domácnostech velmi oblíbená již více než 60 let. Elektrická pečicí nádoba se přiklápí víkem, v němž je zabudováno topné těleso. Kromě toho je tam skleněné okénko a otvory pro únik páry. Teplo sálá po obvodu nádoby, ke které se víko přiklopí. Jídlo se peče rovnoměrně a nepřipaluje se. Za vznikem remosky stojí elektrotechnik Oldřich Homuta, který v 50. letech navštívil Švédsko. Všiml si tam elektrického hrnce, který sice uměl vařit, ale ne péct. Po návratu do Československa proto spolu s kolegy Jindřichem Uhrem a Antonínem Tyburcem vymysleli inovaci tohoto spotřebiče. Vynález byl zpočátku nazván počátečními písmeny příjmení „otců konstruktérů“ – HUT. V roce 1964, pak dostala pečicí nádoba název podle podniku elektrovýroby Remos.

Zdroj: Wikipedia, https://regiony.rozhlas.cz/pribeh-remosky-7417571

17


KRAJÁNKOVA KNIHOVNA – JAK VZNIKÁ KNIHA

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

Žádná knížka, především dětská, se neobejde bez ilustrátora. Sylva Francová napsala a nakreslila autorskou knihu Áďa spadla do kanálu aneb Putování dávnou Prahou, výtvarně mimo jiné doprovodila i některé knihy, které už z Krajánkovy knihovny možná znáte: třeba sérii Projekt pes Lucie Hlavinkové nebo Dědečku, vyprávěj o světě Ladislava Špačka. Žije v Praze, má patnáctiletá dvojčata. nakladatel – spisovatel – básník – ilustrátor – editor – grafik – překladatel – knihkupectví – audiokniha – čtenář

Kdy vznikla vaše první ilustrace? Byla jste také z těch dětí, které v dětství samy sepíšou, svážou a ilustrují vlastní knížku? Knížky jsem milovala od dětství a čtení mě vždy moc bavilo. Zkoušela jsem někdy během základní školy vytvářet vlastní ilustrované pokusy o časopisy, kam jsem vymýšlela různé rébusy a luštění, ale nic většího jsem nesepisovala. To až později na konci střední školy jsem si do šuplíku kreslila obrázky inspirované knížkami či rozkreslovala vlastní příběhy a měla jsem, tehdy pro mě velmi nereálný, sen stát se ilustrátorkou.

jsem o to moc stála – a vyhrála jsem. V posledních letech to je vždy tak, že mě osloví vydavatelství, že by se jim můj způsob tvorby hodil pro nějakou konkrétní knížku, a pošlou mi její rukopis. Vše začalo tím, že jsem „do šuplíku“ pro sebe vytvářela svou vlastní knížku Áďa spadla do kanálu… a pár prvních obrázků shodou náhod viděla výtvarná redaktorka z vydavatelství Albatros. Můj výtvarný styl se jí líbil, tak mi nabídla k ilustrování knížku Záhada prázdné zvonice. V Albatrosu mi pak za pár let vydali i „Áďu“ a po ní jsem dostala hodně dalších nabídek.

Jak se to stane, že si vás někdo vybere jako ilustrátorku své knížky? Musíte někdy i soutěžit s jinými ilustrátory? Konkurzu jsem se zúčastnila jen jednou, když jsem ještě studovala. Oslovilo mě vydavatelství Argo, které chystalo knihu mýtů amazonských indiánů. Byla to pro mě první knížka, kterou jsem mohla ilustrovat, tak

Foto: Vladimír Šigut

18


KRAJÁNKOVA KNIHOVNA – JAK VZNIKÁ KNIHA

Vaši knížku Áďa spadla do kanálu aneb Putování dávnou Prahou jste psala i ilustrovala. O čem knížka je? Knížka je tvořená hodně obrazově a seznamuje čtenáře s historií Prahy, životem v dobách minulých a s různými pražskými pamětihodnostmi prostřednictvím příběhu holčičky Ádi. Obrovskou inspirací pro mě byly mé dcery, dvojčata, jejich hlášky a jejich dvojčecí svět, ony jsou vlastně předobrazem hlavních hrdinek knížky, které se po nich i jmenují. Áďa uteče z bytu na sídlišti, spadne do kanálu a objeví se v tajemné Praze předminulého století, tak odlišné od toho, co zná ze své doby a ze svého okolí. Tam prožívá různá dobrodružství.

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Zuzana Dawson Kocourková

být někdy náročné přeskakovat z jednoho jazyka do druhého, ale do života je to obrovský dar a výhoda. Přeju jim, aby dokázaly snít a vymýšlet své vlastní příběhy a fantazie v každém z jazyků, které ovládají.

A jak knížka vznikala? Dá se předpokládat, že nejprve byl text a až pak ilustrace, anebo to bylo ve vašem případě naopak? Když jsem byla před lety v Berlíně, viděla jsem tam spoustu dětských knížek o tomto městě a napadlo mě, že by bylo hezké mít takového průvodce i po Praze. Tak jsem začala vymýšlet, o čem by knížka mohla být a zároveň jsem si kreslila i obrázky. Jaké české autory dětských knih jste si oblíbili ve vaší rodině? Mám moc ráda Petra Síse, jehož tvorba mě hodně ovlivnila. Své knihy nejen dokonale ilustruje, ale i píše. Všechny jeho knížky, co u nás vyšly, mám doma. Obdivuji také autorské knihy Daisy Mrázkové. Jako malá holka jsem milovala vše od Josefa Lady a dcery mívaly jeho vtipné ilustrace a vtipy také rády. Co byste vzkázala dětem, které mluví dvěma jazyky? Vzkázala bych jim, že bych si přála to také umět. Umím si představit, že to asi může 19


ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ

Jak se žabáčci ztratili Byl krásný letní den, sluníčko svítilo, a žabáčci? „Pojďme na ostružiny!“ navrhuje Matty. „Upečeme mamce a tátovi koláč!“ přidává se Lukáš. „Nejpěknější ostružiny rostou u rybníka!“ doplňuje Josef. Malá Eliška na nic nečeká a už stojí oblečená a obutá u dveří. „Jdeme?“ volá na bráchy netrpělivě. A jdou. „Mňam, ty jsou!“ ochutnávají při trhání. Bříška jsou plná a pomalu se plní ostružinami i mističky. Ale ouha, pokaždé, když už jsou skoro plné, jako na potvoru zafouká silný vítr a všechno převrátí a vysype. „To je pech! Kde se ten vítr bere?“ povzdychne si Matty a trpělivě sbírá dál. „Kde asi!“ chechtá se za stromem Černoočko. To právě on silně fouká a žabáčkům nádoby převrací.

Najednou se ale zvedne opravdový silný vítr a začne pršet. „Jé!“ smějí se žabáčci a radostně skáčou v loužích. „Co to je?!?“ lekne se malá Eliška. Kde se vzalo, tu se vzalo, tornádo! A vzalo všechny žabáčky s sebou! Černoočko se už nesmál. Menší skopičinku a darebnost, to ano, ale tornádo není legrace. Dostal o žabáčky strach. I Pampeliška Eliška pozorovala vše ze svého stromu. Proti tornádu byla ale bezmocná. „Musím jim pomoci!“ pomysleli si víla i strašidýlko zároveň. Sebrali všechnu odvahu a vydali se na cestu. Tornádo žabáčky odneslo za tři kopce a dvě louky. „Kde jsme?“ rozhlížejí se žabáčci a vzpamatovávají se pomalu z prvotního šoku. „Pozor, čáp!“ šeptá ustrašeně žabička Eliška. Na louce se prochází starý Zobal. „Schováme se tady,“ svolává Lukáš všechny do vykotlaného pařezu na kraji louky. Čápi totiž, jak známo, mohou žabičky spolknout jako malinu. Zobal za chvíli naštěstí odletěl, ale žabáčkům bylo dál úzko. „Je mi zi20


Text: Lenka Kanellia a děti z Německo-českého kulturně vzdělávacího spolku KuBiK (Leonie, Francesca a Filip Lukas)

ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ

chce. „Půjdeme pěšky,“ usmívají se žabáčci. „Zaleť všem říct, že jsme je našli,“ navrhuje Eliška Černoočkovi a vydává se s kuňkálky po ostružinových stopách domů. Cesta zpátky jim trvala dva dny. Černoočko létal tam a zpátky a nosil jim na cestu svačinu. Také nasbíral celý košík ostružin, aby Petra mohla upéct malým dobrodruhům ten koláč, kvůli kterému to vlastně všechno začalo. Žabáčci dorazili domů vyčerpaní, ale šťastní. Vyprávěli, co všechno prožili, a pochutnávali si u toho na čerstvém ostružinovém koláči, který jim na přivítanou upekla maminka.

ma,“ fňuká Eliška. „Já mám hlad,“ kňourá i Matty. Josefovi je jasné, že se musí ujmout úlohy velkého bráchy a najít řešení. „Nebojte, něco vymyslím!“ ubezpečuje sourozence, ale jistý si není. Tak daleko od domova nikdy nebyl. Žabáčci se k sobě přitulili, aby jim bylo tepleji. Matty dal Elišce poslední ostružinu, která se jako zázrakem udržela v misce. „Půjdu se porozhlédnout, kde jsme,“ říká odhodlaně Josef. Za druhým stromem narazí nejprve do Pampelišky Elišky a vzápětí do Černoočka. Vysypané ostružiny pomohly víle i strašidýlku malé ztracence najít. „Zaletím s vámi po jednom domů,“ nabídne se Černoočko. Po zážitku s tornádem se ale nikomu dvakrát létat ne-

První příběhy o Černoočkovi, Pampelišce a žabáčcích najdete ve vydáních č. 07+08/2016–07+08/2017.

21


POVĚSTI A LEGENDY

Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová

Když roku 1019 připojil kníže Oldřich Moravu k českému přemyslovskému státu, ustanovil jejím správcováním svého syna Břetislava. Břetislav byl hezký, veselý a vášnivý lovec, ale byl také dobrý panovník! Aby nepřátelé nevtrhli do země, dal postavit velké strážní hrady. A když bojoval proti Maďarům, dokázal je z Moravy zahnat až k řece Dunaji a to bylo pěkně daleko! Kníže se snažil moravskou zem co nejvíce zvelebit, aby se zde všem dobře žilo. To se také dařilo. A tak se Břetislav rozhodl, že se ožení. A začal přemýšlet: „Do své krásné země bych měl přivést krásnou kněžnu. Říká se, že nejkrásnější ze všech je Jitka, dcera německého hraběte Oty. Jenže ten mi její ruku nedá, Morava je příliš malá země. Jediná možnost je, že bych ji unesl.“

Když konečně dorazili ke klášteru, zabušili na bránu a poprosili o přístřeší, že zabloudili v lesích, jsou unavení a hladoví. Jeptišky je vlídně přijaly, pohostily a ustájily jejich koně. Mladíci přenocovali a druhý den se Břetislav pokoušel najít Jitku. Konečně ji zahlédl, když šla se svými družkami do kostela. Břetislav Jitku poznal okamžitě! Byla opravdu ze všech dívek nejkrásnější. Rychle k ní přiskočil, chytil ji do náručí, vyšvihl se s ní do sedla připraveného koně a tryskem vyrazil ke klášterní bráně. Jenže ta byla zavřená a uzamčená silným řetězem. Co teď? Břetislav rychle vytáhl meč a jednou ranou řetěz přesekl. Otevřel bránu a uháněli pryč! „To je ale statečný hrdina a silák! I hezký je,“ pomyslela si Jitka o svém únosci. Břetislav s Jitkou dorazili šťastně až na Moravu a z ní pak na Pražský hrad, kde čekal kníže Oldřich. „Lépe sis vybrat nemohl,“ řekl synovi, když Jitku uviděl. A chystala se svatba. Jitce se ženich líbil, a tak bylo všechno, jak má být. A že se německý kníže Ota zlobil? To bylo těm dvěma zamilovaným, Jitce i Břetislavovi, úplně jedno.

A Břetislav začal plánovat, jak Jitku unést. Jenže to nebylo vůbec jednoduché. Jitka byla na vychování poslána do svinibrodského kláštera a ten byl hotová pevnost, chráněný mřížemi a pevnou branou! Břetislav se ale nehodlal vzdát a byl rozhodnut všechny překážky překonat. Vybral si ze své družiny nejvěrnější a nejschopnější muže, dal jim nejrychlejší koně a vyrazili na cestu do kláštera. Dorazili tam po sedmi dnech jízdy. Břetislav poručil, aby ho nikdo neoslovoval „kníže“ a aby se k němu chovali jako k sobě rovnému, aby se neprozradil a nevzbudil u jeptišek podezření.

Zdroj: http://pohadky-online.eu/ceske-povesti-pro-male-deti/bretislav-jitka/

22


POVĚSTI A LEGENDY

Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová

23


LOGOHRÁTKY

Text a grafická úprava: Michaela Enžlová

Dnes začneme tím, co již dobře znáte. Hluboký nádech nosem a výdech ústy. A teď vyplázněte jazyk a pohybujte s ním doprava a doleva, olízněte si celé rty, zatlačte jazykem střídavě do tváří, až se celé „vyboulí“. Znovu vypláznout jazyk až se dotknete brady a ještě se zkuste dotknout nosu…. Celou rozcvičku si několikrát zopakujte a můžeme se pustit do hlásky H.

To je jediná hláska, která je tvořena v hrtanu. Při navozování této hlásky jsou ústa mírně otevřená, jazyk je v klidové poloze – vyslovíte hlásku H. Ruku si přitom můžete položit na krk, tím si lépe uvědomíte místo, kde se H vytváří. Pokud se vám tuto hlásku nedaří vyvodit, poproste mamku nebo taťku, aby ji vyslovili oni. Vy přiložte ruku na jejich krk a zkuste vnímat vibrace na jejich krku. Pak zkuste hlásku H vyslovit sami. Zkuste vyslovovat slabiky:

HA, HE, HI, HO, HU, áH, éH, íH, óH, úH Potom slova:

Had, husa, hasič, housenka, houska, noha, houba, obloha, jehně, ohýnek, náhoda, jahoda, batoh. A teď se pokuste vymyslet a případně i napsat co nejvíce slov, která začínají na písmenko H nebo písmenko H mají uprostřed či na konci slova. Všechna slova se pokuste vytleskat po slabikách. Nyní se pokuste napodobit zvuky: Zahoukejte jako sova – hu, hu, hu… Zaštěkejte jako pes – haf, haf... Zařehtejte jako koník – íhahá, íhahá… Zahýkejte jako strašidlo Hejkal – hú, hú, hú… A co říká maminka, když vás houpá? – houpi, houpi, hou…

24

Hejkal huhlá: „Huhli, huhli, já jsem zimou celý ztuhlý. Takhle hejkat nebudu, uhnal bych si ostudu!“


LOGOHRÁTKY

Text a grafická úprava: Michaela Enžlová

House v strouze kousek pouze od husy se vzdálilo. Hned ji z nouze volá dlouze, pláče, že se ztratilo.

Pokuste se domalovat obrázky a doplnit rýmy:

Houká sova: hú, hú, hú,

Má velký hlad

houkat vám už nebudu.

hubený _ _ _.

Zahoukala naposledy,

Od soboty do pátku

schovala se do dubu.

čtu Johaně _ _ _ _ _ _ _. Náplasti na nohu má Hana v _ _ _ _ _ _. Do hnědé holínky spadly mi _ _ _ _ _ _ _. Husy stojí u rybníka holub letí z _ _ _ _ _ _ _ _ _.

U rybníka na dubu sedí hejno _ _ _ _ _ _. Teď trochu těžší úkol: pokuste se vymyslet alespoň deset lidských vlastností – 10 slov o tom, jací lidé jsou. Ale pozor, musí začínat na písmenko H. (Nápověda: hodný, hubený, hádavý, hubatý, hašteřivý, háklivý, hlučný, hloupý, hravý, horkokrevný, hezký, hysterický…)

Na závěr si zapamatujte, že H je tvrdá souhláska a v českých slovech po ní píšeme vždy y – např. nohy, rohy, hýbat se. Pozor si musíte dát na slova cizího původu – např. historie, hip-hop. A určitě si nezapomeňte stáhnout přílohu, kde najdete další úkoly. 25


HRÁTKY S ČEŠTINOU

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik

Ahoj krajánci! Pomáháte doma s domácími pracemi? Používáte některé domácí pomocníky? Víte, k čemu slouží pračka, myčka, žehlička, vysavač nebo mikrovlnka? Vaše znalosti prověří následující kartičky! Kartičky si vytiskněte, podlepte nebo zalaminujte a vystříhejte. Potom už můžete kolíčkem na prádlo nebo kancelářskou svorkou označit správnou odpověď. Na zalaminované kartičky lze psát obyčejným fixem a poté vše zase smazat. Prima zábavu přeje Krajánek

Kam vysypu odpadky?

kontejner

Co umyje špinavé nádobí?

pračka

umyvadlo

Čím zametu podlahu?

smeták

Co nám pomůže zalít kytky?

lopatka

váza

Co nám pomůže vyčistit okna?

s těrka

myčka

konvička

Čím vytřu podlahu?

koště

kartáč 26

mop


HRÁTKY S ČEŠTINOU

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik

Zmačkané prádlo narovná?

žehlička

V čem upeču koláč?

pánev

knížka

Špinavé prádlo vyčistí?

Rozsypanou mouku nám pomůže odstranit?

vysavač

šlehač

mikrovlnka

Hračky uklidím do?

krabice

pračka

Nákup přinesu domů v?

záchod

taška

Polévku uvařím v?

lavor

trouba

kbelík

Nakrájet zeleninu mi pomůže?

pilka

hrnec 27

nůž


JAZYKOVÉ HRY

Text: Anna Paap, ilustrace: Lenka Hordějčuková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Na tenhle víkend naplánovali rodiče velký jarní úklid. Ó jééé! Uklízení mě vlastně docela baví. Jsem ráda, když dovedu věci rychle najít. Ale tyhle velké úklidy, kdy všechno vykrámujeme, pak zas srovnáme a uklidíme, musíme utřít prach, vysát, vytřít, znamenají, že nejdeme ven, nemáme čas si číst, nemáme čas na hry. Nejvíc mě na tom ještě baví vyměňování zimního oblečení za letní. Do našich malých skříní se všechno nevejde, a tak na nás vždycky kraťasy, šaty a tílka čekají v krabicích ve sklepě. Vždycky mám radost, co tam objevím. A nejmíň mě baví vytírání.

Máma se dneska ale u snídaně potutelně usmívala. „Mám pro vás hru! Než začneme uklízet, může si každý vybrat, co chce dělat. Ale pozor, musíte to poznat podle zvuku.“ Nevěděla jsem tak úplně, jak to myslí. Ale o chvilku později už přinesla dva šátky na zavázání očí – pro mě i pro Jonáše. Nejjednodušší bylo poznat vysávání – to si taky hned zabral Jonáš. Já jsem si jen byla jistá, že nechci vytírání, ale hned několik hádanek bylo s vodou, tak jsem se snažila rozeznat ždímání. Nakonec se mi povedlo správně tipnout zalévání kytek. K tomu jsem si ještě vybrala vyndávání myčky (cinkání nádobí bylo snadné skoro jako vysávání) a Jonáš třídění lega. Sice se přiznal, že to podle zvuku vlastně nepoznal, ale líbilo se mu, jak to pěkně zní. Máme lega na několik krabic a náš systém třídění podle barev a součástek funguje jenom tak napůl, protože ne vždycky máme chuť to dělat. Čas od času je tak potřeba, aby někdo prošel naši odkládací krabičku a zas to roztřídil.

28


JAZYKOVÉ HRY

Text: Anna Paap, ilustrace: Lenka Hordějčuková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Vytírání nám zbylo až úplně nakonec. A tentokrát nás zas dokázal překvapit táta. Vyhlásil, že dneska přebírá velení on. Přinesl si ruličku od kuchyňských utěrek a přiložil si ji jako megafon k puse: zatopený sklep v Slunečné ulici číslo osm! Všichni hasiči do akce! My všichni ostatní jsme se museli dočasně zachránit na gaučích a křeslech, až hasiči ze sklepa vodu odčerpají.

Táta nám popisoval s mopem v ruce, jaké na to mají přístroje: speciální kalová čerpadla, která se dokážou ponořit a vodu odsát. K nim už je potřeba jen připojit hadici a odvést vodu někam ven do kanálu. A nám celý jarní úklid uběhl tak rychle, až jsme sami koukali!

29


KOMIKS

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro

30


KOMIKS

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro

31


HRÁTKY S PŘÍRODOU

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble Inspirováno prací žáků 7. třídy Základní školy a mateřské školy Chanovice, školní rok 2017–2018

výška: 10 m obvod: 160 cm

věk: 79let

Památný strom nemusí být vždy jen ten nejstarší, nejunikátnější nebo nejvyšší. Lidická hrušeň je strom významný z jiného důvodu. Tato hrušeň 10. června 1942, kdy jí byly bez mála jen dva roky, jako jediný ovocný strom přežila vypálení Lidic. Mladičká hrušeň unikla zkáze především proto, že měla ulomenou korunu a nacisté ji při vyhlazování vesnice považovali za uschlou. Všechny ostatní stromy byly vytrhány i s kořeny, aby se nikdo nedozvěděl, že tu někdy nějaká vesnice stála. Hrušeň sice nezůstala bez poškození a to je dodnes znatelné na jejím kmeni, ale přežila. Po válce se tak stala symbolickým místem.

32


HRÁTKY S PŘÍRODOU

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble Inspirováno prací žáků 7. třídy Základní školy a mateřské školy Chanovice, školní rok 2017–2018

Lidická hrušeň byla oficiálně vyhlášena jako památný strom České republiky 11. července 2007 a dodnes jako jediná roste uprostřed vyhlazeného pole.

Hrušeň se stala také poslem naděje. Její štěpy, tedy výpěstky z jejích roubů, jsou vysazovány ve školních zahradách či na významných místech. První zahraniční roub byl vysazen i v německém městě Brémy.

Štěp/roub Větévka s pupeny se odřízne ze stromku a je přenesena na podnož (kmen stromu, na který se štěpují nebo očkují ušlechtilé odrůdy), která s ní sroste a pokračuje v růstu jako nový samostatný strom.

33


KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

Text: Marie Švédová, tvoří: Zara a Mateo, foto: Monika Crocker, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Mýdlo je jedním z nejstarších prostředků na mytí a praní prádla, znali ho již staří Sumerové. Ti ho však používali jako prostředek na urychlování hojení ran. Mýdlo se začalo používat tak jako dnes až poté, co římský lékař Galén upozornil na jeho čisticí vlastnosti někdy ve 2. století našeho letopočtu. Arabové vyráběli mýdlo z olivového oleje a hydroxidu sodného, přidávali do něj aromatické oleje a mýdlem zásobovali ve středověku celou jižní Evropu a Orient. Později se výroba mýdla šířila přes Itálii, Španělsko a Francii až do severní Evropy. Pojďme si také vyrobit vlastní mýdlo!

Budeme potřebovat •

• • • • •

silikonovou nebo plastovou formu na mýdlo (lze nahradit plastovým kelímkem, malou krabičkou na jídlo) rostlinný olej ve spreji mýdlový základ (průhledný glycerinový) malé plastové figurky nádobu vhodnou do mikrovlnné trouby esenciální olej (nemusí být)

34


KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

1

Text: Marie Švédová, tvoří: Zara a Mateo, foto: Monika Crocker, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

Olejem ve spreji nastříkáme vnitřek formiček na mýdlo. Olej by měl být na povrchu rovnoměrně.

V nádobě vhodné do mikrovlnné trouby rozehřejeme menší množství mýdlového základu. Nejdříve ohříváme 30 vteřin, pak přidáváme čas po deseti vteřinách, dokud není hmota tekutá.

2

Rozpuštěný mýdlový základ opatrně vytáhneme z mikrovlnné trouby (pozor, může být hodně horký!) a můžeme přidat několik kapek vůně. Pak mýdlovou hmotu nalijeme jen asi do čtvrtiny výšky formy.

3

Necháme asi 20 minut vychladnout a pak položíme doprostřed mýdla figurku. Rozehřejeme zbytek mýdla a dolijeme do formy tak, aby byla celá figurka zalitá mýdlovou hmotou.

4

Necháme mýdlo ztuhnout a pak ho jemně vyklopíme z formy. Pokud chcete při tvorbě mýdla experimentovat, lze přidávat barvy, semínka, citronovou kůru, kosmetické třpytky… Fantazii se meze nekladou!

5

35


KVÍZ

8. Dánsko je 14. Finsko leží A. královská republika. A. v severní Evropě. B. republika. B. neleží, ale sedí v jižní C. království. Evropě. 9. V Dánsku se platí C. na Islandu. A. daníkem. 15. Finsko je B. eurem. A. republika. C. korunou. B. knížectví. 10. Hlavním městem Dánska je C. ledové království. A. Kukaň. 16. Hlavním městem Finska jsou B. Kodaň. A. Herinky. C. Andersen City. B. Helsinky. 11. Suchozemskou hranici má C. Helenky. Dánsko 17. Ve Finsku se platí A. s Německem. A. eurem. B. s Německem a Švédskem. B. korunou. C. s Polskem a Norskem. C. dolarem. 12. Socha Malé mořské víly 18. Na finské vlajce je v Kodani je A. modré srdce na bílém poli. A. nejvyšší sochou v zemi. B. žlutý kříž na bílém poli. B. docela malinká, kolem C. modrý kříž na bílém poli. jednoho a čtvrt metru. 19. Suomi je C. celá pod vodou. A. druh krabích tyčinek. 13. Tivoli je B. finsky Finsko. A. nadávka C. značka oblečení pro sumo. v dánštině, 20. Finsko je podobná té A. nejhustěji osídlenou české. zemí EU. B. malebná B. nejřidčeji osídlenou zahrada zemí EU. u Neapole. C. průměrně osídlená C. zábavní země EU. park Francesca, v Kodani. Frankfurt nad Mohanem

1B 2A 3C 4B 5B 6A 7B 8C 9B 10B 11A 12B 13C 14A 15A 16B 17A 18C 19B 20B

1. Hlavním městem Čínské lidové republiky je A. Perník. B. Peking. C. Kipling. 2. Čínská měna se nazývá A. juan. B. Don Juan. C. jen. 3. Nejlidnatější zemí světa je A. Finsko. B. Dánsko. C. Čína. 4. Mezi slavné vynálezy Staré Číny patří A. hieroglyfy. B. střelný prach a kompas. C. kolo. 5. Zakázané město A. je město z cukrovinek, čokolády a bonbónů, kam by děti raději měly mít vstup zakázán. B. bylo sídlem čínských císařů. C. zakázalo vjezd všem autům a motorkám. 6. V čínské metropoli Šanghaj najdete mimo jiné A. nejrychlejší výtah na světě. B. nejvyšší budovu světa. C. nejnižší budovu světa. 7. „Ahoj“ se čínsky řekne A. hola! B. nĭ hăo! C. čau!

Text: Jana Schulzová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz

36

Profile for Časopis Krajánek

Krajánek 04/2020  

Tak schválně, pochlubte se! Kdo z vás doma pomáhá mamce a taťkovi? Máte v rodině nějak rozděleno, kdo co dělá, a zapojujete se i vy do domác...

Krajánek 04/2020  

Tak schválně, pochlubte se! Kdo z vás doma pomáhá mamce a taťkovi? Máte v rodině nějak rozděleno, kdo co dělá, a zapojujete se i vy do domác...

Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded