genius loci
Nová Paka 1. ledna 1998; foto: Martin Vlček
jaromír typlt
„...Jen vzrušení ještě neopadlo.“ — V novopackém věstníku, kde mu tuto báseň otiskli, jedinou za život, se Věnceslav Sarge dočetl, že vlastně napsal oslavu opadání vod, jež při povodni způsobily městu tolik újmy. Nenašel odvahu veřejně popřít pohnutky tak bohulibé, nežádal o uvedení na pravou míru, jen mlčky skřípěl zuby a napříště před lidmi své verše tajil, tím větší pověst ho však provázela: šuškalo se, že píše, což bohatě stačilo, aby si s ním nikdo nic nezačínal, s pošukem. Byl ostatně podezříván důvodně. Ke stáru ale psal víc dopisů než básní, s veškerou úctou zdravil a vytrvale upozorňoval nejrůznější vědecké kapacity, že tady cosi nesedí, tak malé město a tolik inspirace a tolik temných charakterů, dodával jim spousty důkazů, že zdejší lidé jsou vyšinutí, jenže
host 05 03.indd 1
přesně ten dojem se mu pokaždé podařilo vzbudit. Navrhoval zkoumat zemské zlomy, zda tudy na povrch nevystupují telurické proudy, chtěl měřit i vítr, zda nevyvívá rozum z hlavy, žádal prověřit záření jaspisů, ametystů, achátů a chalcedonů z místních nalezišť, jestli to snad není tím, což však ještě zdaleka není vše, vážený pane, neodpovídali mu, leč nenechal se odradit. Těch dopisů zanechal štusy. Všechny zůstaly uloženy na místní poště, která je po léta tajně zabavovala, aby se otevřené obálky kdesi nestaly trhlinou uzavřenosti tohoto kraje, společně sdílené, vždyť na to tady spoléhá každý, že kde se nachází, není co hledat, a kdyby ony listy byly doručeny a čteny, co by pak bylo s dnešním ránem — přece i Jaromír na to spoléhá... (úryvek z prózy Opakem o překot, 1996)
1.3.2005 11:06:47