Page 1

V různých částech města jsou smetiště. Zvířata spotřebují všechny poživatelné zbytky.

Dětská pískoviště tu sice chybí, to ale nebrání místním dětem stavět si hrady z toho, co je zrovna po ruce.

20

22


Bonna Malá dívenka s krutým osudem

tak dostala k muži ze sousedství jménem Sharabet Shek, který

Čalantika. Ani Jhuni, ani žádné z jejích dětí do školy nikdy ne-

neměl vlastní děti. Řada rodičů v Bangladéši je totiž tak chudá,

chodily. Nebyly na to peníze. Jhuni pracuje jako ­pomocnice

že se o své nově narozené dítě nedokáže postarat a  raději ho

v domácnosti, její dvě dcery v  textilní továrně a ­nejmladší

prodá v naději, že se jinde bude mít lépe. Bangladéšské dívky

dvanáctiletý syn Rubel prodává na místním tržišti ryby. Je

jsou také mnohdy prodány za určitý obnos na  práci, prostituci

to právě Rubel, kdo se o Bonnu už dva roky během dne sta-

nebo ­provdány těm, kteří jsou ochotni zaplatit.

rá, bere ji s sebou na  trh a  hlídá ji, zatímco Jhuni vypomáhá v bohatších domácnostech.

Sedmiletá Bonna o té době nerada mluví. Její nevlastní matka, kterou si Sharabet později vzal, s ní zacházela velmi krutě – bila

Na Bonnu se tady, v Čalantice, nakonec usmálo štěstí. ­Dostala

ji, křičela na ni. Vše se změnilo až s návštěvou sestry Sharabe-

možnost chodit do slumového centra ADRA, kde má kro-

ta, Jhuni. Přestože byla sama velmi chudá, když viděla, v jakých podmínkách musí malá Bonna vyrůstat, rozhodla se ochránit ji před domácím násilím a  zlobou a  odvést ji do  hlavního města, Dháky. „Přišla za  mnou, plakala a  prosila mě, abych ji vzala s  sebou. ­Věděla jsem, že jí nemůžu poskytnout pěkný domov, ale byla

Bonna pochází z jižního regionu Gopalganj. V bengálštině zna-

jsem přesvědčená, že jí mohu dát lásku, kterou tolik potřebuje,”

mená její jméno povodeň, která ostatně zasahuje její rodný kraj

vzpomíná Jhuni na dobu, kdy Bonna poprvé vstoupila do jejího

velmi často. Na malou Bonnu si však osud nachystal více než jen

života.

přírodní katastrofy. Teď má Bonna už dva roky novou rodinu – „tetu“ Jhuni a pět

38

Bonnino dětství je na hony vzdálené tomu, které prožije většina

sourozenců. Dva nejstarší synové Jhuni jsou už ženatí, ­třetí syn

dětí u nás. Její rodiče ji krátce po narození prodali a  Bonna se

a dcery žijí s ní v jednom z nuzných příbytků dháckého ­slumu

Osud

39


Okno sirotčince, internátní škola KMMS, program BanglaKids. Je po večerce, ale někomu se tady ještě nechce spát.

73

73


Vyhlídky podobně starých děvčat nejsou růžové. V Bangladéši totiž platí pravidlo, že čím mladší dívka se provdá, tím nižší věno jí rodiče dají. V jiných případech se naopak kvůli penězům vdávají. Vzdělání je jednou z mála možností, jak získat svobodu a nezávislost.

Vykročit správným směrem. Houževnatost dětí ze slumu je vidět i ve škole. Pilně se snaží naučit všemu, i když se do první třídy dostanou až v pozdějším věku.

89

89

Kniha My, děti slumu  

"Představte si, že je vám 6 let, jíte pouze 1x denně, sbíráte odpadky nebo po nocích šijete ve fabrice boty. I tak vypadá běžný den dítěte z...

Advertisement