Page 1

HR ADY A ZรMKY

evropy Ulrike Schรถber


Pražský hrad (Hradčany) Patrně nebudeme přehánět, označíme-li Pražský hrad za největší hradní komplex na světě. Díky svým velmi rozdílným částem – od hradních nádvoří přes impozantní stavby, jakou je například chrám sv. Víta, až po Zlatou uličku  – se výrazně odlišuje od ostatních sídel evropských panovníků. A právě rozmanitost staveb a uměleckých směrů činí Hradčany tolik přitažlivými. Již koncem 9. století založili Přemyslovci na levém břehu řeky Vltavy dřevěný opevněný hrad, jehož plocha zůstala v podstatě dodnes nezměněna. Tento hrad se stal zárodkem dnešního hlavního města České republiky. V průběhu staletí zde vznikly kostely, Starý královský palác (srv. str. 322), hradby, obranné věže a zahrady, avšak teprve při rozšiřování areálu, k němuž dala podnět v polovině 18. století Marie Terezie (1717–1780), vznikla dnešní podoba Hradčan. Již od roku 1918 je Pražský hrad sídlem prezidenta, jehož přítomnost označuje vyvěšená standarta se státním znakem a s heslem „Pravda vítězí“. Při příchodu do areálu z Nerudovy ulice se Praha prezentuje ze své nejkrásnější strany: pohled klouže přes střechy a věže města až ke kopcovité okolní krajině a poté spočine na sochách bojujících titánů, kteří střeží vstup do Pražského hradu: do čestného dvora, nejmladší části areálu, vede brána s rokokovou mříží. Rokoková budova vznikla v letech 1756–1774 pod vedením Niccoly Pacassiho z podnětu Marie Terezie. Přibližně o půldruhého století dříve zde byla postavena Matyášova brána, někdy označovaná za první barokní budovu v Praze. Ta přivádí návštěvníky na druhé hradní nádvoří a Pacassi ji začlenil do své stavby. Na pravé straně se nachází schodiště, které vede do oficiálních prezidentských prostor. Také skvostný Španělský sál a Rudolfova galerie, jež se nacházejí v severním křídle na druhém hradním nádvoří, se využívají pro přijímání státních návštěv. Uprostřed druhého nádvoří, jež vzniklo v první polo-

Vyobrazení vpravo: Románská bazilika sv. Jiří s barokním průčelím

vině 16. století, stojí barokní kašna Francesca della Torreho a Ludwiga Kohla, která zastiňuje obě zbylé kašny, Lví fontánu i studnu s okovem. Z jižního křídla druhého hradního nádvoří vystupuje kaple sv. Kříže, která vznikla v letech 1758–1763 v místech císařské kuchyně, a která je tedy nejmladší dochovanou kaplí hradního areálu. Veskrze světským prvkem je zde informační středisko, jež bylo vybudováno pro potřeby turistů. Nepopiratelným centrem třetího hradního nádvoří ležícího uprostřed Hradu je chrám sv. Víta. S jeho jemně členěnou fasádou silně kontrastuje štíhlý, vysoký monolit vedle hlavního vchodu do katedrály. Monolit navržený Josipem Plečnikem (1872–1957) je upomínkou na oběti

328

Česko – Pražský hrad

Vyobrazení na následující dvoustraně: Hradčany tyčící se nad Prahou jsou viditelné z daleka – v popředí Karlův most klenoucí se přes Vltavu 

  Vyobrazení vlevo: Centrem Hradčan je chrám sv. Víta vystavěný Petrem Parléřem, jenž se výrazně podílel také na stavbě kolínské katedrály


první světové války a symbolem české státnosti. O kousek dále stojí jezdecká socha sv. Jiří s drakem, jež ukazuje cestu k bazilice sv. Jiří s přilehlým klášterem. Tato bazilika je považována za nejvýznamnější doklad románského stavebního umění v Praze. Klášterní prostory využívá Národní galerie a rovněž se zde konají koncerty. Do východní části Pražského hradu vede Svatojiřská ulice, z níž lze odbočit na hlavní atrakci, jíž je legendami opředená Zlatá ulička. Ve zdejších malinkatých domečcích bydleli údajně alchymisté, kteří se snažili vyrobit ve svých dílnách zlato. Faktem je, že císař Rudolf II. (1552–1612) dal tyto domky k dispozici strážným hradu, aby se mohli rychleji dostat na svá stanoviště. Kvůli tomu, že měli nízký žold, provozovali někteří z nich kromě toho také různá řemesla a snad také nabízeli zlatnické práce. Strážní to skutečně neměli daleko až k Bílé věži a k Daliborce, oběma strážním věžím, které nejen střežily Zlatou uličku v severním opevnění hradu, nýbrž sloužily také jako vězení. V severní části Hradčan se lze dostat po Prašném mostě nad Jelením příkopem k někdejší Jízdárně a do Královské zahrady. Tam se nachází nejkrásnější pražská renesanční stavba, Letohrádek královny Anny, který Pražané kvůli nádhernému výhledu nazývají pouze Belveder. Tuto stavbu, již obklopuje otevřená arkádová chodba, navrhl roku 1538 Ital Paolo della Stella. Horní podlaží je poněkud vysunuté, takže ploché střechy chráněné parapetním zábradlím je obíhají kolem dokola jako balkon. Uvnitř letohrádku se nacházely taneční sál a galerie stejně jako skvostně zařízené místnosti; ty však byly v 17. století vypleněny švédskými vojenskými oddíly a v 19. století byly upraveny.

Chrám sv. Víta – jedna z nejvýznamnějších gotických katedrál Ten, komu připomíná chrám sv. Víta kolínskou katedrálu, se příliš nemýlí. Na stavbě obou kostelů se totiž ve 14. století výrazně podílel Petr Parléř (1330/1334–1399). Ten převzal roku 1353 stavbu katedrály v Praze a v chóru vysvěceném roku 1385 realizoval zcela nové stavební formy: první monumentální síťovou klenbu a nejranější plaménkovou kružbu. Kromě toho navrhl velmi rozsáhlou plastickou výzdobu, k níž patřilo také šest přemyslovských náhrobků a 21 bust v triforiu. Jedna z těchto bust přitom zachycuje samotného stavitele.

  Vyobrazení vlevo: Nádherný historizující Španělský sál se dnes využívá jako sál koncertní a slouží rovněž pro přijímání státních návštěv

Parléř se podílel také na utváření Zlaté brány a přilehlé proslulé Svatováclavské kaple.Tato kaple je kvůli své bohaté výzdobě tvořené drahokamy hlavní atrakcí chrámu. Byla vystavěna nad hrobem sv. Václava a nacházejí se zde nástěnné malby a socha tohoto světce.

Česko – Pražský hrad

333


O bsah Úvod

10

Německo Zámek Augustusburg

18

Hrad Eltz

24

Heidelberský zámek

28

Hrad Hohenzollern

34

Zámek Johannisburg

38

Císařská falc Goslar

44

Hrad Lichtenstein

50

Pevnost Marienberg, Würzburg

52

Zámek Moritzburg

56

Zámek Neuschwanstein a zámek Linderhof

60

Zámek Nymphenburg

68

Vodní zámek Raesfeld

74

Würzburská rezidence

78

Hrad Rheinfels, hrad Katz

84

Zámek Sanssouci

88

Hrad Wartburg

96

Wilhelmshöhe, Kassel

102

Zámek Wörlitz

108

Drážďanský Zwinger

114

Rakousko Zámek Belvedere, Vídeň

120

Pevnost Hohensalzburg

128

Hrad Kufstein

130

Zámek Mirabell, Salcburk

132

Zámek Schönbrunn

138

Zámek Tratzberg

144

Švýcarsko Pevnost Munot, Schaffhausen

146

Francie Blois

148

Carcassonne

154

Chambord

158

7


Chenonceau

164

Druyes-les-belles-Fontaines

170

Fontainebleau

174

Quéribus, Peyrepertuse

180

Saumur

186

Versailles

192

Belgie Zámek Beloeil

200

Hrad Bouillon

204

Nizozemsko Het Loo v Apeldoornu

208

Binnenhof, Den Haag

214

Anglie Blenheim Palace

218

Hampton Court Palace

224

Zámek Howard u Yorku

232

Kensingtonský palác

240

Longleat House

244

Montacute House

250

Strawberry Hill, Twickenham

256

Londýnský Tower a Dover Castle

262

Windsor Castle

266

Skotsko Cawdor Castle

270

Culzean Castle

272

Holyrood Palace

278

Stirling Castle

280

Švédsko Zámek Gripsholm, Mälarenské jezero

282

Královský zámek, Stockholm

288

Dánsko Zámek Amalienborg

294

Polsko Malbork

8

300


Rusko Carský zámek Pavlovsk

306

Zimní palác v Petrohradu

310

Česko Hrad Karlštejn

318

Starý královský palác v Praze

322

Pražský hrad (Hradčany)

328

Itálie Castel del Monte

334

Dóžecí palác

338

Palazzo Medici-Riccardi

344

Palazzo Pitti

346

Andělský hrad

348

Castello Sforzesco

350

Zámek Stupinigi

352

Monako Knížecí palác

358

Španělsko Alhambra

362

Zámek Aranjuez

372

Hrad Coca

378

El Escorial

380

Castillo de Loarre

386

Palacio Real v Madridu

390

Castillo de Peñafiel

396

Castillo de Peñíscola

400

Portugalsko Torre de Belém

402

Zámek Queluz

404

Slovníček

408

Rejstřík osob

411

Rejstřík míst

415

Seznam vyobrazení

416

9


Seznam vyobrazení Bayer. Verwaltung der staatlichen Schlosser, Garten und Seen, München: str. 60, 64, 68 A. Bednorz, Köln: str. 22, 38, 85, 120, 126/127, 171, 172/173, 181, 193, 196, 204, 205, 356, 387, 403 Bildarchiv Monheim, Meerbusch: str. 2/3, 18, 19, 69, 72, 79, 90/91, 96, 106, 124, 128, 133, 136, 138, 140/141, 149, 150/151, 152, 160/161, 162, 166/167, 168, 186, 187, 215, 219, 226/227, 232, 233, 238/239, 245, 246/247, 248, 257, 258/259, 260, 308, 311, 314, 316/317 /Barbara Opitz: str. 180 /Artur/Klaus Frahm: str. 335 /Lisa Hammel: str. 89, 94/95, 323, 330/331, 332 /Robert Janke: str. 24, 26, 184, 202/203 /R. von Gotz: str. 304/305 W. Fritz, Köln: str. 132, 144, 271, 276, 352 R. Kiedrowski, Ratingen: str. 35, 61, 241, 268/269, 359 Laif, Köln/Anna Neumann: str. 326 /F. Zanettini: str. 288, 292, 322 / Gernot Huber: str. 57, 381 Look, München/Franz Marc Frei: str. 390 /Hauke Dressler: str 371, /Jurgen Richter: str. 362, 394/395, 401 /Karl Heinz Raach: p. 298 / Karl Johaentges: str. 48 /Rainer Martini: str. 338 White Star, Hamburg/Jorg Steinert: str. 380, 391 /Monika Gumm: str. 364/365 E. Wrba, Sulzbach: str. 209, 212/213, 240 Shutterstock: leoks: str. 11, 25, 115, 121 / Denis Linine: str. 12, 147 / Inu: str. 13, 184 / macfuton: str. 14, 272 / Peter Probst: str. 14, 340/341 / julian elliott: str. 17, 165 / Oleg Senkov: str. 28 / Bonnie Fink: str. 29 / D Bond: str. 30/31 / vichie81: str. 40/41, 140/141 / Takashi Images: str. 45, 176/177 / Kravtsov_Ivan: str. 50 / igor marx: str. 52 / Dmitry Eagle Orlov: str. 53 / Fexel: str. 56 / heikoneumannphotography: str. 58/59 / PM Photostock: str. 62/63 / ABC Photo: str. 66/67 / Traveller70: str. 75 / VVO: str. 78 / Elena Kharichkina: str. 80/81, 82, 86/87 / 360b: str. 84 / the_lazy_pigeon: str. 88 / Andrey Starostin: str.92 / Bildagentur Zoonar GmbH: str. 97 / hecke61: str. 103 / Andrew Mayovskyy: str. 104/105 / Maik Hoehne: str. 108, 112 / Millionstock.com: str. 118 / Jorg Hackemann: str. 122/123 / Tatiana Popova: str. 130 / Boris Stroujko: str. 131 / posztos: str. 138 / Vladimir Korostyshevskiy: str. 139 / Kiev.Victor: str. 142, 192, 266 / Natali Glado: str. 146 / Pierre Jean Durieu: str. 155 / Tomsickova Tatyana: str. 159 / Duncan Gilbert: str. 164 / PHB.cz (Richard Semik): str. 188/189 / ThomasLENNE: str. 194/195 / Julia700702: str. 208 / villorejo: str. 216 / Paul Wishart: str. 222 / PlusONE: str. 225 / Christophe Cappelli: str. 228 / Edward Haylan: str. 234/235 / chrisdorney: str. 242 / GTS Productions: str. 262, 339 / Valery Egorov: str. 264/265, 329 / macfuton: str. 272 / Jeffrey B. Banke: str. 274/275 / Rob Crandall: str. 281 / Stefan Holm: str. 283, 286 / Kravtsov_Ivan: str. 289 / TTstudio: 290/291, 328 / Oliver Foerstner: 296/297 / Mike Mareen: str. 302/303 / Art Konovalov: str. 310 / Iakov Filimonov: 312/313 / janprchal: str. 318 / Petr Podrouzek: str. 320/321 / Peter Probst: str. 340/341 / Alberto Masnovo: str. 342 / vvoe: str. 343 / Joost van Uffelen: str. 348 / Songquan Deng: str. 349 / massimhokuto: str. 354/355 / Javier_Rejon: str. 363 / Fotografiecor.nl: str. 366/367 / fz-foto: str. 368/369 / Renata Sedmakova: str. 370 / joan_bautista: str. 372 / Jose Ignacio Soto: 374/375 / felipe caparros: str. 376 / Atalis: str. 386 / Loredana Cirstea: str. 388/389 / Lepneva Irina: str. 392/393 / bimserd: str. 398/399 Dreamstime: Markus Gann: str. 1, 36-37 / Marlee: str. 10, 378 / Tobias Arhelger: str. 20 / Karel gallors: str. 32 / Sapientisat: str. 39, 42 / Xantana: str. 51 / Dmitry Fedyaev: str. 54 / Somchai Sinthop: str. 70/71 / Anatolii Lyzun: str. 85 / Ivan Kravtsov: str. 98/99 / Hecke01: str. 100 / Sarkao: str. 114 / Moniciu: str. 145 / Jana Gardianova: str. 175 / Ams22: str. 178 / Richard Semik: str. 190 / Petr Švec: str. 198/199 / Anthony Shaw Photography: str. 201 / Yuliya Heikens: str. 210/211 / Saphire Ovadia: str. 218 / Chris Doyle: str. 220/221 / Steve Allen: str. 236 / Tosca Weijers: str. 240 / Pepperboxdesign: str. 251 / Leigh Norris: str. 252/253 / Richard Billingham: str. 254 / David Lloyd: str. 267 / Areinwald: str. 268/269 / Lanceb: str. 270 / Creativehearts: str. 273 / Peter Helin: str. 279 / Cellai Stefano: str. 284/285 / Ciolca: str. 294 / Pytyczech: str. 301 / Grigory Evdokimov: str. 306 / Dmitriy Raykin: str. 307 / Andrey Andronov: str. 324/325 / minnystock: str. 336/337 / Anilah: str. 344 / Boggy: str. 345 / photogolfer: str. 346 / Andrei Stancu: str. 347 / Fabrizio Argonauta: str. 353 / Ciolca: str. 358 / Madrugadaverde: str. 379, 397 / Jose I. Soto: str. 382/383, 406/407 / Finadiz: str. 384 / Michael Warwick: 405 Adobestock: Klaus Buth: str. 46/47 / Sydney2000: str. 76/77 / Jens Hofmann: str. 110/111 / patron74: str. 116/117 / franke182: str. 134/135 / pigprox: str. 154 / pictarena: str. 156/157 / Vermeulen-Perdaen: str. 206/207 / sandroguidelli: str. 230/231 / Lance Bellers: str. 263 / anilah: str. 359 / NoraDoa: str. 373 Detlef Huhn via Wiki Commons: str. 109 Nakladatelství děkuje obzvláště Bavorské správě státních zámků, zahrad a jezer v Mnichově (Bayerische Verwaltung der staatlichen Schlösser, Gärten und Seen, München) za poskytnutí snímků zámku Neuschwanstein, zámku Linderhof a zámku Nymphenburg. Hrady a zámky Evropy Ulrike Schöberová © 2002 DuMont monte Verlag, Kolín nad Rýnem, Německo © 2004 Rebo International CZ, Michalská 12, 110 00 Praha 1 Z německého originálu Burgen und Schlösser in Europa přeložila Mgr. Kateřina Krištůfková. Odborná spolupráce: PhDr. Pavel Vlček a Doc. PhDr. Martin Kovář, Ph.D. Jazyková spolupráce: Mgr. Kateřina Krištůfková Redakce českého vydání: Nina Holubovská, Regina Hořejší, Jan Čadil Zlom a osvit: Amos Typografické studio, Praha Tisk: Drogowiecz, Polsko 5. upravené vydání 2017 004110107 ISBN 978-80-255-1010-0 Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její části nesmí být rozmnožovány tiskem, fotokopiemi, elektronickými datovými soubory ani jiným způsobem bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Hrady a zámky Evropy  
Hrady a zámky Evropy