Page 1


spokojeny psi zivot_001.indd 1

Thomas Riepe

Spokojený psí život Jak psu vytvořit prostředí, které mu umožní žít podle jeho přirozeného způsobu chování

9/11/17 12:45 PM


2

Obsah Pes a jeho přirozený způsob života Sebeurčující psí život 8 > Životní prostředí člověka 8 > Život nediktovaný lidmi 9 Revír – proč je tak důležitý? 11 > Jednodušší hledání potravy 12 > Větší pocit bezpečí 12 O neurotransmiterech, chování a zaměstnání 14 > Neurotransmitery 14 > Vyrovnaný systém a chování 15 Psí život v moderní společnosti 17 > Větší blahobyt, méně sebeurčujících psů 17 > Psi žijí podle lidských představ 18 Simulace sebeurčujícího života 19 > Teriér a novofundlanďan se zase tak moc neliší 20 > Simulace je nezbytná 21

psi zivot_vetsi pismo.indd 2

12/09/17 10:08


Obsah

3

Vlk, dingo a spol.: Vzory přirozeného uspořádání Seznamte se: Sebeurčující psovití 24 > Pojmy 25 Vlk 27 Šenzi-pes 29 Pouliční pes 31 Venkovský pes 33 > Indický venkovský pes 34 > Psi Masajů 36 > Farmářský pes 37 > Venkovští psi ve světě 39 Dingo 41 > Zdivočelá zvířata 42 > Rodinné skupiny 43

psi zivot_vetsi pismo.indd 3

12/09/17 10:08


4

Obsah

Vrozené chování a přizpůsobení Biologický původ psa domácího 48 > Divoký vlk 48 > Rodina jako základ 48 > Přizpůsobování jiným druhům 49 Od vlka ke psu domácímu 51 > Všestranné schopnosti psa domácího 51 > Náhodná domestikace? 52 Vlk a pes domácí dnes – srovnání 53 > Klasifikace 53 > Co mají společného vlci a domácí psi 55 > Rozdíly mezi vlkem a psem domácím 57

psi zivot_vetsi pismo.indd 4

12/09/17 10:08


Obsah

5

Jak psu vytvořit přirozený život:: Takhle se vám to podaří Pročesávání revíru 64 > Pročesávání terénu u sebeurčujících psovitých 85 > Simulace obchůzky revíru 75 Střežení revíru 85 > Střežení revíru u sebeurčujících psovitých šelem 85 > Simulování střežení 86 Obstarávání potravy, její zpracování a ukrývání 89 > Potrava sebeurčujících psovitých 89 > Simulace obstarávání a zpracovávání potravy 92 Interakce se sociálními partnery 96 > Sociální interakce u sebeurčujících psovitých 96 > Umožnění sociální interakce 98 Regenerace – spánek a odpočinek 101 > Regenerace u sebeurčujících psovitých 101 > Umožnit spánek a klid 103 Poznámky na závěr 106 > Všeobecně platné denní rozvrhy 106 > Specializovaná plemena psů 107 > Prostě se uvolněte 108 Prameny 109

psi zivot_vetsi pismo.indd 5

12/09/17 10:08


psi zivot_vetsi pismo.indd 6

PROSTĚ DĚLEJ, JAKO BYCH TU NEBYL.

12/09/17 10:08


psi zivot_vetsi pismo.indd 7

Pes a jeho přirozený způsob života Volně žijící, sebeurčující psi, kteří o sobě mohou rozhodovat sami, si – pokud jim to okolí dovolí – život zařídí tak, aby se cítili dobře. Abychom svým domácím psům umožnili prožít stejně spokojený, přirozený život, můžeme se alespoň pokusit vytvořit jim podobné podmínky, v jakých žijí jejich příbuzní „na svobodě“.

12/09/17 10:08


8

Sebeurčující psí život Psi na celém světě v naprosté většině nežijí jako rodinní mazlíčci a o svém životě si rozhodují sami. Určitě pro vás bude zajímavé a vzrušující se dozvědět, jak tito psi zvládají běžný život.

psi zivot_vetsi pismo.indd 8

Životní prostředí člověka Pohybovat se v blízkosti člověka nebo přímo mezi lidmi je pro psy klíčové, protože během mnoha tisíciletí se přizpůsobili právě tomuto životnímu prostředí, odpovídajícímu tzv. nikám v přírodě („Nika” je v ekologii označení souhrnu životních podmínek, které umožňují životaschopnou existenci populace určitého druhu). Psi nebyli snad nikdy pozorováni

12/09/17 10:08


psi zivot_vetsi pismo.indd 9

Sebeurčující psí život

9

v životním prostředí s absencí lidí. V Asii sice jsou psi, již se zdánlivě od lidí oddělili a žijí na okrajích měst, prakticky na hranici mezi životním prostředím člověka a „skutečnou“ přírodou. Tito psi, někdy zvaní páriové, vykazují oproti jiným psům mírně pozměněné chování. Páriové však nepředstavují většinu psů na světě. Tu reprezentují tzv. šenzi-psi (viz str. 29) a také zdivočelí domácí psi a jejich potomci. Velká většina psů na světě tedy více nebo méně sama rozhoduje o svém životě – ať už coby tzv. šenzi-psi nebo zdivočelí psí tuláci. K těmto zcela „svobodně“ žijícím psům lze připočíst ještě ty, kteří sice patří k lidem nebo se mezi ně přímo zařadili, ale přesto větší část dne sami rozhodují o jeho průběhu. Patří sem například psi žijící na venkovských usedlostech nebo farmách – od Argentiny až po velké, řídce osídlené pastviny v USA, od evropských salaší až po rýžové plantáže v Indii: s venkovskými, rolnickými, selskými nebo farmářskými psy se zkrátka setkáme všude na světě. Kromě úlohy hlídačů a ochránců, kterou zvládají prakticky „mimoděk“, nebo „hygienické činnosti“, jako jsou kontrola populace myší a potkanů, žádné další zvláštní úkoly nemají. Den si tedy mohou zařídit podobně jako šenzi-psi a páriové (honácké a pastevecké psy do toho nepočítáme, protože ti někdy musí plnit určité konkrétní úkoly.)

Páriové neboli pouliční psi Páriové jsou psi, kteří dávají přednost životnímu prostoru na rozhraní mezi člověkem a divočinou, nežijí tedy v bezprostřední blízkosti lidí nebo přímo s nimi. Tito psi obsadili ekologickou niku mezi naším životním prostředím a volnou přírodou.

12/09/17 10:08


10

Pes a jeho přirozený způsob života

psi zivot_vetsi pismo.indd 10

Život nediktovaný lidmi Mnohem více psů, než si lidé běžně myslí, tedy žije život, který není přímo určován člověkem. Jejich den se řídí pouze tím, jak žít a přežít. V zásadě to je podobné jako u divokých zvířat – jen se to neodehrává v prostředí bez lidí, ale spíše v takovém, jež bylo lidmi formováno. Chování těchto psů je přitom určováno jejich dědičnou výbavou a vlivem životního prostředí. Genetika chování tvrdí, že geny psa udávají základní vzorce, jak se chová – a tím do značné míry také průběh jeho dne. Vlivy okolního prostředí, mezi které je počítán také člověk, pak formují další chování. Dodnes není úplně jasné, z jaké části určuje jeho chování životní prostředí a z jaké dědičnost – jisté ale je, že teprve oba faktory dohromady vytvářejí individuum. Pokud však blíže a v delším časovém úseku sledujeme už zmiňované sebeurčující psy, zaznamenáme v jejich chování jasné společné znaky, které jsou geneticky fixované a jež lze velmi výrazně rozpoznat ve způsobu, jakým se odvíjí jejich den. Denní rozvrh a zaměstnání sebeurčujícího psa nás s velkou pravděpodobností opravňují k domněnce, že právě ten je optimální pro psy všech plemen a druhů a je zárukou vyrovnaného hormonálního systému, který vede k tomu, že se pes cítí dobře a díky tomu vykazuje vyrovnané, normální chování. Pokud budeme vědět, jak psi sami utvářejí nebo by utvářeli své dny, můžeme tyto znalosti pokládat za dobrý základ, jak psům, kteří sami o sobě nemohou rozhodovat, simulovat co nejpřirozenější průběh dne.

12/09/17 10:08


11

Revír – proč je tak důležitý? Psi kromě dostatku jídla potřebují ještě další věci k tomu, aby se cítili dobře. Jednou z nejdůležitějších podmínek v této souvislosti je revír. Ale proč tomu tak je?

psi zivot_vetsi pismo.indd 11

Všichni psi, všichni vlci a většina ostatních zástupců psovitých šelem (například také lišky, kojoti a šakali) vykazují vrozené teritoriální chování. To znamená, že určité teritorium pro ně znamená prostor k životu a jeho středobod. Cílenou selekcí sice u domácích psů vznikla plemena s různě vyvinutou teritorialitou, nicméně teritoriální je každý pes – jen s různou intenzitou.

12/09/17 10:08


12

Pes a jeho přirozený způsob života

psi zivot_vetsi pismo.indd 12

Jednodušší hledání potravy Při vyhledávání potravy vlci pročesávají svůj revír. O tom přirozeně ví i jejich potenciální kořist, která proto není každý den k zastižení na stejné pastvině. Například takoví jeleni mají více míst, kde naleznou dostatek pastvy, a neustále je mění, aby svým predátorům, jako jsou například právě vlci, co nejvíce ztížili možnost je najít. Vlci přirozeně zase znají pastviny a vůbec místa, kde mohou s velkou pravděpodobností narazit na kořist. Při svých průzkumných výpravách tedy obíhají všechna známá pastviska, ale ne pokaždé ve stejném pořadí nebo ve stejném rytmu. Vlci sice nevědí, jestli tam pokaždé narazí na potravu, ale přinejmenším znají místa, která stojí za to cíleně prohledávat. Ve svém revíru se vyznají, takže hledání potravy v něm není tak náročné, jako by bylo v cizích oblastech, je předvídatelné a vypočitatelné na základě znalostí míst, kde se kořist obvykle zdržuje. Skoro by se dalo říci, že hledání potravy je zde „organizované“ nebo přinejmenším jednodušší, než kdyby se vlci v cizím prostředí vůbec nevyznali. A protože potrava je pro ně přirozeně životně důležitá, je pochopitelné, že se lépe cítí tam, kde se vyznají a kde se šance na ni zvyšuje. Tedy ve svém revíru.

Větší pocit bezpečí Stejně jako vlk ohrožuje existenci jiných zvířat, jež mu slouží jako potrava, je přirozeně také on sám vystavován různým nebezpečím. Vlčata ohrožují takoví predátoři, jako jsou medvědi nebo rysové (v Asii jsou ohrožena také velkými kočkami, jako jsou například levharti, a dokonce i psovitými šelmami jako kojoty v Severní Americe). Také

12/09/17 10:08


psi zivot_vetsi pismo.indd 13

Revír

13

dospělí vlci musejí v různých konfliktních situacích hledat záchranu v útěku, třeba když se pokoušejí zpochybnit právo na potravu medvědovi nebo pumě. I zde může představovat značnou výhodu, když se zvíře ve svém revíru vyzná a ví, kam se schovat, kde najít nory či jeskyně, které jeho mláďatům poskytnou bezpečný přístřešek, nebo náhradní dutiny, kam je možno je v případě nutnosti přestěhovat. Revír jim tedy poskytuje pocit bezpečí. A tam, kde se cítíte bezpečně, cítíte se také dobře... Potrava a bezpečí. Dvě základní potřeby, jež jsou uspokojovány právě v domovském revíru. Proto je revír důležitý jak pro daného jedince, tak pro jeho rodinu. Teritorium si proto hlídá a v případě nutnosti agresivně brání. Teritorialita je vrozená vlastnost – u vlka stejně jako u psa. Hlídání je zaměstnání, práce, kterou psi mají „v krvi“ a jež patří k jejich přirozeným činnostem. Protože hlídání je také schopností, kterou člověk s oblibou využívá, u některých plemen psů byla tato speciální schopnost ještě dále zvyšována cíleným chovatelským výběrem. Z toho důvodu jsou ostražitost a teritorialita u různých plemen vyvinuty v různé intenzitě. V zásadě však je teritoriální každý pes a rád se věnuje ostraze svého revíru.

Velikost vlčího revíru závisí v prvé řadě na potravě, jež tam je k dispozici. Bohatě zazvěřené oblasti mohou být velké 200 km2, ty chudší i přes 1000 km2 na jednu smečku.

12/09/17 10:08


14

O neurotransmiterech, chování a zaměstnání Radost ze života, vyrovnanost nebo stres – všechny tyto pocity jsou řízeny chemickými procesy v těle. Lze je nějak ovlivnit?

psi zivot_vetsi pismo.indd 14

Neurotransmitery Neurotransmitery (nervové přenašeče) jsou chemické látky, jež produkuje tělo a které slouží k přenášení informací (vzruchů) z jedné části nervového systému do jiné. Tyto informace jsou vysílány tělem a ovlivňují chování psa. Vyvolávají v těle stresové reakce – fyzicky nezbytná přizpůsobení změněné situaci. Jakmile se uvedou do chodu stresové hormony, látky jako adrenalin nebo noradrenalin se postarají o to, že srdce začne bít rychleji, zrychlí se také dýchání a přenos kyslíku, což způsobí napětí ve svalech. Tělo je tedy uvedeno do stavu, ve kterém může „fight or flight“: utéct, nebo také bojovat – do stavu zvýšené výkonnosti.

12/09/17 10:08


psi zivot_vetsi pismo.indd 15

O neurotransmiterech

15

Jakmile akutní nebezpečí pomine, jsou adrenalin a noradrenalin nahrazeny jinou látkou, kortizolem. Napětí pak už není tak silné jako v procesu akutního přizpůsobování, přesto do určité míry přetrvává, aby se úroveň výkonnosti v případě nutnosti mohla zase rychle zvednout. Stresové situace jsou tedy důležité a normální, nesmějí však trvat příliš dlouho, protože dlouhodobá fyzická a psychická zátěž by organismus mohla poškodit a vyvolat např. přehnaný strach a agresi.

Vyrovnaný systém a chování Tělo má různé možnosti. K odbourávání stresových hormonů může přispívat například tělesnými aktivitami, které uvolňují napětí. Důležité však jsou také neurotransmitery, jež si tělo vytváří, aby působily proti napětí. Jmenujme například „hormon dobré nálady“ serotonin, který coby přímý protihráč kortizolu slouží k vyrovnávání poměru látek řídících chování a náladu. Pokud je hladina serotoninu dlouhodobě příliš nízká, může to negativně ovlivnit schopnost učení a vést k impulzivnímu, agresivnímu či nutkavému chování a ke strachu. Celkově lze říci, že nepříznivý poměr mezi látkami, které napětí vyvolávají a které napětí uvolňují, může vést

KORTIZOL

12/09/17 10:08


16

Pes a jeho přirozený způsob života

psi zivot_vetsi pismo.indd 16

k různým problémům, k agresivnímu a reakčnějšímu chování. Systém, který řídí vzrůst napětí, uvolňování a normální chování, funguje pouze, pokud živočich vede život odpovídající danému systému – způsob života, který se vyvinul během dlouhé evoluce, s vrozenými vzorci chování. Pokud chceme takový život nabídnout také svým psům, měli bychom se při tom řídit jejich příbuznými, kteří svůj život žijí bez vlivu člověka.

12/09/17 10:08


17

Psí život v moderní společnosti Lze najít nějakou souvislost mezi existencí sebeurčujících psů a blahobytem v moderní společnosti?

psi zivot_vetsi pismo.indd 17

Větší blahobyt, méně sebeurčujících psů Jak jsme uvedli v předchozí kapitole, převažující většina psů na světě žije, aniž je přímo přiřazena k určitému člověku, a tudíž bez lidského vedení. Se psy, jež žijí tímto způsobem, se většinou setkáváme v zemích, jejichž ekonomika je na nižší úrovni, než tomu je např. ve střední Evropě. Nebo jinak: se psy, kteří se stali středobodem zájmu společnosti, se setkáme především v hospodářsky vyspělých zemích. Což přirozeně neznamená, že bychom se setkávali se „psy s majiteli“ jen v bohatých zemích. Všude na světě žijí psi, jež lze přiřadit k určitým lidem nebo skupinám lidí. Ale psi, kteří mají v člověku vztahovou osobu, jsou v bohatších a chudších zemích rozšířeni rozdílně. Když se podíváme na hospodářské ukazatele daných zemí a dnešní společenský význam psa, je zde patrná příčinná souvislost. Německo lze bezpochyby počítat k zemím s vysokou úrovní hospodářství, s vysokou mírou blahobytu. Žije zde jen velmi málo sebeurčujících psů. Čím to může být?

12/09/17 10:08


18

Pes a jeho přirozený způsob života

psi zivot_vetsi pismo.indd 18

Psi žijí podle lidských představ Sociologicky vzato se společnost vyvinula do uspokojivých kolejí. Ve střední Evropě si většina obyvatel nemusí lámat hlavu s tím, zda bude mít následujícího dne dostatek potravy, jestli bude mít střechu nad hlavou. Když někde ubývají základní, existenciální problémy, hledá si společnost nové výzvy, diskutuje o stavu věcí nebo okolnostech, vytvářejí se problémy. To má přirozeně vliv také na život psů v takové společnosti, jejíž výzvy nejsou vždy zrovna životně důležité pro lidi, kteří v ní žijí. Proto se už tak nežije“, nejsou tu prostě jen s námi a nemusí plnit úkoly, jež by pro člověka měly skutečný užitek (hlídání, střežení atd.). Ne, psi se dostávají do centra lidské pozornosti. Přinášejí radost dětem, stávají se jejich kamarády a kumpány při hrách. Provázejí nás coby naši partneři při joggingu, jindy zase musejí se svými majiteli zkoušet veškeré nejnovější tréninkové metody, často rychle za sebou – ihned, jak se tyto trendy v blahobytné společnosti vyvíjejí. V některých kynologických spolcích musí psi „fungovat“ jako roboti, v jiných se zase zkoušejí stále nová a nová sportovní odvětví. Ze psů se stávají sociální partneři, utěšitelé, sportovci, náhrady za děti anebo předměty společenské prestiže. Psi musí žít a chovat se tak, jak si to my lidé přejeme a jak si to zrovna vymyslíme. Musí se nám setrvale stále a znova přizpůsobovat a téměř nikdy nesmějí vést život, na jaký je evoluce připravila. Protože musí žít tak, jak si to představujeme my. Nenastává náhodou vhodný čas položit si otázku, jak by vypadal psí život, kdybychom jim ho my lidé stále neorganizovali?

12/09/17 10:08


19

Simulace sebeurčujícího života Co pes potřebuje v naší moderní společnosti, aby se mohl projevovat „normálně“? A dále: co může udělat každý jednotlivý majitel pro to, aby se jeho zvíře cítilo dobře?

psi zivot_vetsi pismo.indd 19

Základní znaky chování psů jsou určovány genetikou (viz str. 10). Toto základní chování je řízeno neurotransmitery a hormony, vzrušivé a uvolňující účinky by měly být v rovnováze. Jen v takovém případě se pes může chovat normálně, způsobem, jaký mu předurčuje genetika. Patří sem i možnost mít takový denní rozvrh, který toto vyrovnané hospodaření s hormony pozitivně ovlivňuje. Ovšem ti psi, kteří musejí žít podle lidských představ, jak jsme si popsali v předchozí kapitole, nežijí způsobem, jaký jim předurčuje genetika chování – dokonce i když byli chovem uzpůsobeni pro určité oblasti úkolů. I tito čistokrevní specialisté mají základní genetickou výbavu, kterou v sobě nesou všichni psi a jež u všech plemen zahrnuje také podobný základní vzorec chování. I když se tomu při pohledu na neposedného teriéra nebo flegmatického novofundlanďana jen těžko věří. Hlavní rozdíl mezi těmito plemeny však vlastně spočívá pouze v tom, že teriér má podstatně nižší práh dráždivosti. Na podněty zkrátka reaguje rychleji – aby například mohl hned zareagovat na prchajícího malého hlodavce a úspěšně ho ulovit. Naproti tomu novofundlandský pes, jehož

12/09/17 10:08


20

Pes a jeho přirozený způsob života

psi zivot_vetsi pismo.indd 20

původním úkolem bylo tahat náklady, se z klidu naopak neměl nechat vyvést a neměl hned reagovat na každý podnět.

Teriér a novofundlanďan se zase tak moc neliší Teriéry s beztak už nízkým prahem dráždivosti si dnes s oblibou drží lidé, jejichž dny jsou zaplněny skutečně mnoha a často značně hektickými akcemi. Výsledkem pak bývají přehnaně aktivní psi, kteří způsobují problémy – nejen sobě samotným, ale i svému okolí. Přitom teriér, který má základní genetický program stejný jako novofundlanďan, potřebuje v zásadě také stejný denní harmonogram. Takový, do kterého patří i hodně spánku a odpočinku – jen tím se dokáže jeho snadno vzrušitelný organismus uklidnit, protože uvolnění působí proti rychlé vzrušivosti. V mezičasech teriér může prokazovat své schopnosti coby rychle reagující pes – ale cíleně a jen občas během dne. A novofundlandský pes se může během dne jen chvíli cíleně věnovat těžké práci – která by ho

12/09/17 10:08


psi zivot_vetsi pismo.indd 21

Simulace sebeurčujícího života

21

tělesně poškodila, kdyby neměl dostatek času a možnost uvolnit se. U teriéra stejně jako u novofundlanďana by bylo možno vyhnout se mnoha problémům jak v jejich chování, tak s fyzickou kondicí, a zpravidla jim úplně zabránit – ovšem pouze za předpokladu, že bychom všem psům dokázali zajistit podobný denní program, jaký „mají v genech“. Zaměstnání typické pro dané plemeno do rozvrhu lze zakomponovat, ale jen po malých dávkách. Většinu času během dne mohou i moderní psi žijící v moderní společnosti trávit tak, jako tomu bylo vždy, a často je, na celém světě. Mohou žít tak, jak psi vždycky žili, a díky tomu v hormonální rovnováze.

Simulace je nezbytná Psi v dnešní lidské společnosti mohou jen málokdy rozhodovat sami o sobě, a nemohou se tedy řídit svým vrozeným, přirozeným chováním, proto je úkolem nás coby majitelů nasimulovat jim denní rozvrh tak, aby se tomuto přirozenému životu alespoň co nejvíce přiblížili. Jak by to mělo vypadat v praxi, si objasníme na jiném místě této knihy (více k tomu od str. 64). Zde bych rád jen ještě jednou shrnul následující body: > Pro psa je důležité, abychom mu poskytli možnost prožívat své dny co nejpřirozenějším způsobem. Jen v tom případě se bude cítit hormonálně dobře. A nezáleží na tom, k jakému plemeni náleží. > Měli bychom se zabývat tím, jak tento denní rozvrh simulovat v oblastech, v nichž si pes svůj den nemůže určovat sám. Potřeby psa by stále měly být v popředí našeho zájmu.

12/09/17 10:08

Spokojený psí život  
Spokojený psí život