3 minute read

Klidné místo s chrámem i lázněmi se stalo terminálem

Pamětníci si vzpomenou na malý uzavřený prostor, jemuž kromě kláštera a baziliky dominoval říční náhon ze Svratky a na něm městské lázně. Byla zde radnice, budova zvaná zámek a také kino. Genia loci „brněnských Benátek“ poškodily americké bomby a nenávratně zničila přestavba v 60. letech. Dnes je zde rušný terminál zčásti obklopený bytovými domy a paneláky. Vítejte na Mendlově náměstí.

Staré Brno patří k nejstarším částem města. Zatímco mnohé stavby již na Mendlově náměstí nenajdeme, starobrněnský klášter a gotickou baziliku Nanebevzetí Panny Marie ano. Chrám vznikl po roce 1300 a vedle něj založila 15. května 1323 královna Eliška Rejčka, vdova po dvou českých králích, klášter cisterciaček. Do osudů obou budov se doslova vepsaly dějiny země i města, přehledně je to popsáno například na webových stránkách www.opatstvibrno.cz.

Advertisement

Dalším důležitým prvkem byl již od středověku Svratecký náhon, což bylo postupně upravované rameno řeky. Náhon začínal u bývalé obce Kamenný mlýn, vedl přes Pisárky a po Rybářské ulici vtékal do středu Mendlova náměstí. Dál směřoval pod areál svatoanenské nemocnice a odtud do dnešní Vodní ulice a kolem lázní na Nových sadech pod viadukt nádraží.

Na trase náhonu vznikly již v 19. století venkovní lázně s bazény. V roce 1927 se rozšířily podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse. Během spojeneckého bombardování Brna na konci 2. světové války bylo 20. listopadu 1944 Mendlovo náměstí poškozeno, zásah dostal i velký bazén, který už nebyl opraven, zbytek areálu však ještě po válce sloužil veřejnosti.

Přestavbu ze 60. let odborníci hodnotí jako katastrofu

Výraznou a nikdy nedokončenou proměnou prošlo náměstí v letech 1962–1965 podle projektu architekta Františka Kočího. Na místě měla vzniknout reprezentativní třída vedoucí k výstavišti, což si vyžádalo asanaci východní části Rybářské ulice a mnoha domů.

Demolici neunikla ani starobrněnská radnice postavená na starších základech koncem 18. století a „zámek“ ze stejného období – takto nazývaný hospodářský objekt původně patřil ke klášteru a poté sloužil i jako okresní soud nebo bytový dům. Srovnány se zemí byly i samotné lázně, Svratecký náhon byl zasypán. Likvidaci ušly nájemní domy od stavitele Václava Dvořáka stojící uprostřed náměstí. Zachované a zrekonstruované objekty jsou ukázkou kvalitní meziválečné bytové výstavby.

Naopak byly postaveny panelové domy směrem k výstavišti. A v roce 1966, tedy téměř sto let od doby, kdy zde začaly jezdit první koněspřežné tramvaje, vznikla nová tramvajová trať z Mendlova náměstí vedoucí po Veletržní směrem k výstavišti.

Výsledek přestavby odborníci dodnes shodně hodnotí jako katastrofální. Zničila uzavřenou kompozici náměstí, historickou hodnotu místa a zlikvidovala klidovou plochu. Podoba Mendlova náměstí ze 60. let bez jasného uspořádání s dominujícím terminálem byla navíc na dlouhou dobu zakonzervována. Různé pokusy o zlepšení celého prostoru se odehrávaly kontinuálně od 90. let, nevedly však k žádnému výsledku. Výraznější změny se začaly dít až od roku 2016 a trvají dodnes. ■

Roman Burián | foto: Archiv města Brna

Městské lázně na Mendlově náměstí 1856 – zřízení lázní na Svrateckém náhonu 1891 – lázně kupuje město 1928 – otevření nových, moderních lázní s denní kapacitou 5 000 návštěvníků, s oddělenými šatnami, zvláštní místností pro první pomoc a personál, se 2 pokladnami, strojovnou a 3 bazény