1 minute read

Brněnské hřbitovy skrývají tisíce příběhů

V Brně je dvanáct hřbitovů. Tím největším a nejznámějším je Ústřední. Je zde pochováno nejvíce významných a zajímavých osobností, jako třeba speleolog a archeolog Karel Absolon, básník Ivan Blatný nebo skladatel Leoš Janáček. Za pozornost ale stojí i ostatní brněnská místa posledního odpočinku. Ať už se vydáte na hřbitov v Soběšicích, Židenicích nebo třeba do Králova Pole, všude najdete připomínky nevšedních osudů.

Anna Dudková | fota: Zdeněk Kolařík

Řečkovičtí do roku 1844 pohřbívali své blízké na dnešním náměstí Palackého, dalších 22 let fungoval hřbitov poblíž dřívější zámecké zahrady. Rodina Schindlerů ze zámečku nechtěla, aby byly tehdejší oběti epidemie cholery pohřbívány pod jejich okny, a tak se v roce 1866 naposledy stěhoval na ulici Úlehle. Místo posledního odpočinku tu našel skladatel Jan Kunc, žák Leoše Janáčka, leží zde i brněnský recesista Franta Kocourek či režisér Petr Hvižď, autor filmu Řád nebo dokumentu Dukla – krev a mýtus.

Druhý největší brněnský hřbitov nezvykle rozdělený ulicí Údolíček leží v Židenicích. Nachází se zde hrob 38 obětí prvního náletu na Brno z 25. srpna 1944. Zdobí ho bronzová ležící dívka Henriette od slavného vídeňského sochaře Carla Wolleka. Odpočívá tu i například sportovec a odbojář Jan Gajdoš, výtvarník Miloš Slezák nebo Jindřich Kumpošt, který byl od roku 1920 hlavním městským architektem. Je autorem polikliniky v Nerudově ulici nebo bývalé kavárny Savoy.

Jeden z nejkrásnějších, a přitom nejzapadlejších hřbitovů najdeme v Králově Poli na Myslínově. V 19. století se sem přesunul z tzv. Kotlůvku poblíž ulice Mojžíšovy. Na jeho místě je dnes železniční trať. Při procházce hřbitovem lemovaným starými topoly zjistíte, že tu je pohřben mj. autor melancholických básní Josef Chaloupka (na snímku), který zemřel na otravu svítiplynem, nebo muzikolog Ludvík Kundera, otec spisovatele Milana a strýc básníka Ludvíka.

Při rozšiřování židovského hřbitova před 1. světovou válkou se předpokládalo, že nové plochy se zaplní do roku 1955. Při holocaustu přišla většina Židů z Brna a okolí o život, a tak i dnes zůstává řada hrobů neobsazená. Kromě herce Huga Haase zde odpočívá i řada dalších významných osobností, například architekt Otto Eisler, který se podílel na plánování brněnské zoo a je autorem ortodoxní synagogy na Skořepce.