budejichčímdálvíceamusímesisnimiumětporaditZástupcitříkolektivníchsystémůnatomajístejn� by Michal Kreiner

MA G A Z Í N A S E KOL

přílohy E c o b a t a e k o l a m p

1/2009

Sebrali jsme přes 4 kg na osobu Česká republika splnila limit EU

Recyklace výdejních automatů

Bude jich čím dál více a musíme si s nimi umět poradit

Legislativa na Slovensku potřebuje změnu Zástupci tří kolektivních systémů na to mají stejný názor

Kadmium (lat. Cadmium) je kovový prvek bílé barvy. Byl objeven roku 1817 německým chemikem Friedrichem Stohmeyerem. V zemské kůře se nachází velmi vzácně, v přírodě se vyskytuje jako příměs rud zinku a někdy i olova. Získává se ze zinečnatých rud frakční destilací nebo elektrolyticky. Pokrytí povrchu jiného kovu kadmiem bylo dříve často používáno jako antikorozní ochrana především pro železo a jeho slitiny. Významné využití nachází dosud při výrobě pájek. Jedná se přitom o slitiny kadmia se stříbrem, cínem a zinkem, které mají velmi dobré mechanické vlastnosti – pevnost a houževnatost sváru, ale i velmi dobře vedou elektrický proud. Jako luminofor nalézal své uplatnění při výrobě televizních obrazovek. Užívání kadmia v současnosti omezuje směrnice EU. Kadmium je toxické a pro lidské zdraví velmi nebezpečné – při jeho kumulaci v těle dochází k poškození plic, ledvin a jater, způsobuje anémii a blokuje inzulinový cyklus. Proto je odbornou likvidací nutné zabránit jeho pronikání do půdy či vody. Dále je nezbytné, aby hutní provozy, které s kadmiem pracují, velmi důsledně dbaly na dokonalé čištění plynných exhalací, neboť kadmium se kvůli nízkému bodu varu snadno dostává do atmosféry. Úspora energie na těžbu a úpravu materiálu při použití recyklovaného kadmia je asi 46 %.

EDITORIAL

OBSAH

Vážení čtenáři, každý rok by měl být ukončen alespoň krátkým

odebrat 4 kg elektrospotřebičů na osobu. S potěšením

Téma: Recyklace výdejních automatů

můžeme konstatovat, že tento závazek byl splněn a že

v devadesátých letech minulého století,

pozastavením a zhodnocením. Pro Českou republiku znamenal rok 2008 termín pro splnění závazku EU zpětně

k tomu celou jednou třetinou přispěl ASEKOL. Náš kolektivní systém ušel minulý rok opět velký kus cesty. Zvýšil množství zpětně odebraných elektrozařízení o 41 %, sběrná síť narostla o 131 % a je nyní tvořena téměř 9400 sběrnými místy. Díky spolupráci s ASEKOLem ušetřily

U nás se začaly plošně rozšiřovat až proto s jejich recyklací není mnoho zkušeností.

Recyklohraní

obce ve svých rozpočtech více než 80 milionů Kč. Kromě

ASEKOL učí na školách děti recyklovat

čísel připomeňme také akce, které ASEKOL v loňském

drobné elektro prostřednictvím zábavné

roce uskutečnil: úspěšně zavedl systémy managementu

ekologické hry, v níž navíc žáci můžou

kvality, environmentu, bezpečnosti a ochrany zdraví

vyhrát i věcné ceny.

při práci a recertifikoval systém managementu bezpečnosti informací. Představil a nainstaloval E-Domky, zájemcům dodal E-Boxy, uskutečnil projekt Recyklománie, zahájil projekt pro školy Recyklohraní. Svou činnost odstartoval také Fond ASEKOL, na první cesty se vydala interaktivní

Rozhovor

expozice Svět recyklace, účastnil se projektu Ekománie

Zástupci tří největších slovenských

a mnoha dalších akcí.

kolektivních systémů se shodli na tom, že

Magazín Zpětný odběr vstupuje do roku 2009 rozšířen o čtyři strany. Jeho součástí budou od tohoto čísla pravidelné přílohy kolektivních systémů Ecobat a Ekolamp. Dozvíte se v nich o novinkách ve zpětném odběru baterií, akumulátorů a osvětlovacích zařízení. Součástí našeho každodenního života se staly výdejní automaty. Běžně je používáme například k nákupu nápojů, výběru finanční hotovosti, automaty prodávají jízdenky nebo vybírají láhve. V oblasti elektrozařízení tvoří skupinu

Slovensko potřebuje v oblasti zpětného odběru legislativní změny.

Příloha Ecobat

Bude v roce 2009 překonán rekord ve sběru baterií? Kolektivní systém Ecobat informuje o nejnovějším dění v oboru zpětného odběru baterií.

10. Zpětný odběr se tentokrát zaměřil na jejich oddělený sběr a recyklaci. V rozhovoru zavítáme na Slovensko, kde si s představiteli nejvýznamnějších kolektivních systémů popovídáme o tom,

Příloha Ekolamp

jaké problémy ztěžují jejich fungování v oblasti zpětného

Spolu s kolektivním systémem Ekolamp

odběru elektrozařízení.

se vracíme do předvánočního období

Přeji hezké čtení a ve všech směrech úspěšný rok 2009.

a zamýšlíme se nad tím, jak nejlépe sbírat zářivky z domácností.

RNDr. Eva Lukešová

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/09 vyšlo 27. 2. 2009 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: casopis@asekol.cz, tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

ZPRÁVY / NOVINKY

Svět recyklace V listopadu minulého roku začal po České republice cestovat návěs s netradičním nákladem. Ukrývá se v něm totiž typická česká domácnost včetně rodiny, která v ní přebývá. To vše se děje v rámci osvětové akce Svět recyklace. Vůbec poprvé se Svět recyklace představil v rámci projektu Nakrmte Šrotozemšťana v září minulého roku v Praze, odborné veřejnosti pak byl ještě téhož měsíce předveden jako součást prezentace kolektivního systému ASEKOL v rámci konference Odpady Luhačovice. Na první cestu vyrazil Svět recyklace v listopadu, kdy navštívil několik školských zařízení po celé České republice. Jednalo se o školy, které se jako první zapojily do projektu Recyklohraní. ASEKOL, který celou akci zajišťuje, chce zábavnou formou oslovit spotřebitele a informovat je o možnostech souvisejících se zpětným odběrem elektrozařízení. V návěsu je umístěna interaktivní expozice v podobě kompletně zařízené domácnosti. Rodina Novákových představovaná lektory, kteří na projektu spolupracují,

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2009

přehrává scénky na téma třídění odpadů, recyklace, ale i správného zacházení s funkčními spotřebiči. Návštěvníci se tak mohou dozvědět, jak je možné v domácnosti šetřit elektrickou energii, z čeho se skládají jednotlivé spotřebiče, kam se mají odevzdat k recyklaci, když doslouží, a jiné zajímavosti. Další informace poskytují interaktivní dotykové obrazovky. Partnery návěsu jsou kolektivní systémy ECOBAT a EKO-KOM, takže nechybějí ani baterie, akumulátory a obaly. Svět recyklace bude ústředním prvkem připravované road show. V průběhu jara a podzimu 2009 plánuje ASEKOL opět oslovit obyvatele krajských měst, a navázat tak na úspěšný projekt Nakrmte Šrotozemšťana z roku 2007.

Limit EU splněn

Před necelými čtyřmi roky jsme na sebe vzali v souvislosti se zpětným odběrem a recyklací vysloužilého elektrozařízení závazek vůči Evropské unii, v jehož případě vůbec nebylo jasné, zda jej dokážeme splnit. k plnění konkrétních limitů, ale považují za svou povinnost maximálně přispět ke splnění daného závazku. Kolektivní systémy ASEKOL, Ekolamp a Elektrowin dohromady loni sebraly 3,4 kg elektrozařízení na osobu a vzhledem k tomu, že zbývající systémy zatím podle neoficiálních údajů zpětně odebraly 0,9 kg na osobu, podařilo se náš závazek vůči Evropské unii splnit.

V roce 2005 se Česká republika Evropské unii zavázala v roce 2008 zpětně odebrat a recyklovat 4 kg elektrozařízení na osobu. Znamenalo to během tří let od základů vybudovat systém zpětného odběru a sběrnou síť. V neposlední řadě také přesvědčit a motivovat spotřebitele ke spolupráci při zpětném odběru. Kolektivní systémy, které plní zákonné povinnosti za výrobce a dovozce elektrozařízení, nejsou sice zavázány

Krátce Ústavní soud potvrdil platnost vyhlášky Ústavní soud potvrdil dne 11. 2. 2009 platnost vyhlášky č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. ASEKOL toto rozhodnutí vítá, neboť její zrušení by ohrozilo fungování celého systému zpětného odběru. Nyní je však důležité, aby vyhlášku respektovaly všechny subjekty, jichž se týká. Od počátku platnosti vyhlášky ji některé kolektivní systémy i řada výrobců obchází, neplatí příspěvek na likvidaci historických elektrozařízení, a neplní tak své zákonné povinnosti v souladu se zákonem a platnou vyhláškou.

Úspěšný sběr mobilů ve Středočeském kraji Přesně 3458 nefunkčních nebo nevyužívaných mobilních telefonů odevzdali Středočeši ve sběrové akci na podporu recyklace starých mobilů. Pilotní kampaň trvala od 27. října do 8. prosince. Pořádal ji Středočeský kraj spolu s kolektivním systémem ASEKOL. Zhruba 150 zaslaných mobilů je funkčních. ASEKOL je na základě předchozí dohody bezplatně nabídne Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých (SONS). Zbylé mobily byly předány k ekologické recyklaci.

Výsledky sběru kolektivních systémů ASEKOL, Ekolamp a Elektrowin za rok 2008 kolektivní systém

ASEKOL

ELEKTROWIN

EKOLAMP

Celkem

sběr za rok 2008 (tuny)

12 920

21 200

895

35 015

přepočet na obyvatele (kg)

1,25

2,04

0,09

3,38

Ke dni 31. 12. 2008 byl počet obyvatel ČR 10 375 192 lidí

Nový bonus pro obce

V mezinárodním srovnání jsme obstáli Z průzkumu, který porovnával výsledky zpětného odběru za poslední čtyři roky v Belgii, Maďarsku a ČR, tedy v zemích se srovnatelným počtem obyvatel, vyplynulo, že na tom nejsme vůbec špatně. Především v posledních dvou letech máme růst objemu vybraného elektroodpadu na obyvatele podobný jako ekonomicky vyspělá Belgie. V odebraném množství na hlavu ještě přece jen za Belgií, která má 2,6krát vyšší HDP než ČR, o jeden kilogram zaostáváme. Po slibném začátku v posledních letech za oběma zeměmi poněkud pokulhává Maďarsko, které minulý rok vybralo jen o něco málo více než 3 kg elektroodpadu na obyvatele.

Až dosud pomáhali zaměstnanci sběrného dvora s nakládkou elektroodpadu před odvozem do zpracovatelských dílen dobrovolně a zdarma. Od Nového roku za to obce získají od ASEKOLu speciální finanční bonus. S účinností od 1. 1. 2009 dochází ke změně přílohy č. 3 Smlouvy o zajištění zpětného odběru elektrozařízení. Tato změna bude provedena v souvislosti s navýšením odměny o novou složku Bonus za pomoc při nakládce. Jedná se o úpravu, která nabízí obcím možnost navýšení základní odměny za sběr elektrozařízení u konkrétního svozu, kde bude po-

moc při nakládce ze strany obsluhy sběrného dvora realizována. Výše zmíněnou úpravou smlouvy tak společnost ASEKOL reaguje na současný stav realizace nakládky na sběrných dvorech, která často probíhá právě za aktivní spoluúčasti pracovníků obsluhy sběrných dvorů, nicméně tato pomoc je poskytována dobrovolně a bez finanční odměny.

Kupujte úsporné spotřebiče Při pořizování nové pračky, ledničky, mikrovlnné trouby či jiného vybavení domácnosti nesledujte pouze aktuální cenový rozdíl v nabídce přístrojů, ale také na jejich energetickou náročnost. Levnější spotřebič třídy B, C, nebo dokonce ještě nižší se totiž obvykle při sečtení, o kolik více nakonec zaplatíte za elektřinu, může pěkně prodražit.

ZPRÁVY / NOVINKY

Průzkum čtenosti časopisu nám udělal radost

Zajímalo nás, jak se vy, naši čtenáři, díváte na časopis Zpětný odběr. Proto jsme si nechali na podzim minulého roku udělat profesionální průzkum jeho čtenosti. A dozvěděli jsme se velice zajímavé skutečnosti. dotazovaných. Jeden výtisk si přečte 2,2 jeho odběratele. Čtenáři výrazně preferují tištěnou formu časopisu před elektronickou. Jsou velmi spokojeni (z 93 %) s jeho přehledností i grafickou úpravou. Oceňují spolehlivost obsahu, jeho aktuálnost, odbornost, objektivnost, úplnost informací, originálnost i praktickou využitelnost. Pokud se s námi rovněž chcete podělit o svůj názor na úroveň časopisu, jejž právě držíte v ruce, těšíme se na vaše příspěvky na e-mailové adrese casopis@asekol.cz.

Největší část respondentů (77 %) si přečte články, které je zajímají, zbytek časopisu prolistuje. Plných 62 % čtenářů si uchovává časopis k pozdějšímu využití, což je číslo, jemuž se například většina periodik prodávaných v novinových stáncích naprosto nemůže rovnat. Čtenář se snaží přečíst nebo prolistovat celý magazín, více se pak věnuje článkům, které ho zajímají, a zároveň se vrací ke starým číslům magazínu. Opakovaným užitečným zdrojem informací při práci je Zpětný odběr až pro 68 %

Spokojenost se současnou grafickou podobou magazínu Zpětný odběr přehlednost

4 20

3,91

celková grafická úprava

6 20

3,91 3,87

barevnost

členění informací

kvalita papíru

1 3,79

2 3,70

velikost formátu 0 % velmi spokojen/a

20 % spíše spokojen/a

60 % 40 % spíše nespokojen/a

Obvyklý způsob čtení magazínu Zpětný odběr funkce respondenta 13 63

24 management

jak kdy

8 odpadoví hospodáři, ekologové na několikrát

20 administrativní pracovníci

Obvykle přečtená/prolistovaná část magazínu Zpětný odběr funkce respondenta 8

4 36

management

44 odpadoví hospodáři, ekologové

V Centru Chodov proběhla Ekománie Informačně-vzdělávací akce na podporu životního prostředí a zdravého životního stylu trvala v Obchodním centru Chodov celý říjen. Cílem této rozsáhlé akce s podtitulem Harmonie člověka s přírodou bylo ukázat spotřebitelům, že lze nakupovat kvalitní výrobky, a přitom být šetrný k životnímu prostředí. ASEKOL připravil pro Ekománii interaktivní expozici Svět recyklace, v níž byla kompletně vybavená domácnost se všemi spotřebiči. Ve dnech 17.–19. října se na pěší zóně u parkoviště návštěvníci dozvěděli, jak šetřit elektrickou energii, co je možné získat při recyklaci z vysloužilých elektrozařízení či jaká hrozí ekologická rizika při neodborné demontáži jednotlivých spotřebičů. Po celou dobu Ekománie byl připraven infostánek s názornou ukázkou demontovaných spotřebičů. Jako poutače na akci Asekol do Centra Chodov umístil také tři sochy prehistorických ještěrů ze součástek i celých vysloužilých elektrozařízení. Sochy vznikly v rámci osvětové road show Nakrmte Šrotozemšťana 2007.

1 = velmi 3,84 nespokojen/a

80 % 100 % velmi nespokojen/a

Úprava sazebníku Od 1. 1. 2009 došlo k úpravě sazebníku příspěvků ve skupině č. 7 – Hračky, vybavení pro volný čas a sporty. Změna se týká RC modelů s elektrickými a elektronickými zařízeními, počítačů pro cyklistiku, potápění, běh, veslování, malých sportovních trenažérů a výrobků pro akvaristiku. Všechny uvedené změny v sazebníku příspěvků jsou směrem dolů, tj. došlo k jejich snížení u historických i nových elektrozařízení. K další úpravě, která se dotkne skupin 3 a 4, přistupuje ASEKOL od 1. 4. 2009. Jedná se o příslušenství k mobilním telefonům, audiozesilovače, hudební nástroje, nově vzniká kategorie digitální fotorámečky. U všech výrobků se opět jedná o snížení příspěvků na historická i nová elektrozařízení.

údaje jsou v procentech

celý najednou

Průměrné hodnocení: 4 = velmi spokojen/a

Krátce

administrativní pracovníci

přečte nebo prolistuje asi jednu čtvrtinu stránek

přečte nebo prolistuje asi tři čtvrtiny stránek

přečte nebo prolistuje asi tak polovinu stránek

přečte nebo prolistuje (téměř) všechny stránky

ZPĚTNÝ ODBĚR

údaje jsou v procentech

1/2009

Letáky pro poslední prodejce V roce 2008 došlo ke 100 % nárůstu počtu posledních prodejců spolupracujících s kolektivním systémem ASEKOL. Stalo se tak zejména po uskutečnění projektu Recyklománie, díky kterému přibylo 900 nových partnerů. Poslední prodejce ASEKOL dvakrát za rok podporuje v plnění jejich zákonných informačních povinností vůči spotřebiteli zejména pravidelnou distribucí informačních letáků a sazebníků. Poslední distribuce proběhla na přelomu prosince a ledna. Ve spolupráci s kolektivními systémy Elektrowin a Ekolamp jsme rozdistribuovali 300 000 ks materiálů. Součástí zásilky byl i kartonový stojánek pro založení tiskovin.

Otázky pro

Ptáme se Josefa Klíra

Svatební šaty jsou parádní disciplínou Josefa Klíra

Tvůrce obklopen modelkami v oblečcích vyrobených z elektroodpadu

1. Minulý rok jste pro Šroto módní show pořádanou Asekolem v rámci happeningu Nakrmte Šrotozemšťana vytvořil originální kolekci modelů z vysloužilých elektrospotřebičů. Čím vás projekt oslovil, že jste přijal nabídku ke spolupráci? Mám rád věci i akce, které vybočují z řady a jsou nějakým způsobem jiné. Byla to zároveň také výzva pracovat s netypickými materiály, s nimiž jsem předtím nepřišel do styku. A každopádně to byla i zábavná hra, co všechno lze z elektrošrotu vytvořit. 2. Co bylo největším problémem při použití elektroodpadu jako oděvního materiálu? Neřekl bych, že to byl problém, jen jsme museli jinak přemýšlet při „spojování“ materiálů. Takže na místo jehly a nití nastoupily nýtky a lepidlo. 3. Jednalo se o ojedinělou kolekci, nebo budete s vyřazeným elektrem pracovat i nadále? Určitě se neplánuji věnovat na plný úvazek výrobě „šrotomodelů“, přece jen šlo spíše o jednorázovou akci. Pokud ale přijde nějaká další zajímavá příležitost, rozhodně se užití podobného typu materiálu nebráním. 4. Jak vy sám nakládáte s vysloužilými elektrospotřebiči? Jsem člověk, který si věcí váží a pečuje o ně, tudíž mi dlouho vydrží. V rámci možností se pochopitelně snažím chovat k životnímu prostředí co nejšetrněji. 5. Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte v pracovním i osobním životě? Těším se na přípravu nové přehlídky, která bude v první půlce tohoto roku, a v osobním životě se těším na každý nový den, kdy vím, že mám dost práce.

Správný návrhář sleduje práci kolegů a nejnovější trendy. Josef Klír na přehlídce módního domu Dior ve Žlutých lázních v Praze

Zpracování není jednoduché

Výdejní automaty jako objemná zařízení obsahující velké množství kvalitních kovů doposud obvykle končily ve sběrnách kovového šrotu, nyní však míří k odborným zpracovatelům.

TÉMA ČÍSLA / Recyklace výdejních automatů

Učíme se recyklovat výdejní automaty Zákon o odpadech definuje v části Cíle využití, opětovného použití a recyklace v jednotlivých kategoriích pro skupinu 10 požadavek

na procentuální využití 80 % a na opětovné použití a recyklaci 75 %, což jsou ve srovnání s ostatními

skupinami vůbec nejvyšší hodnoty. A zpracovatelé jsou odhodláni těchto limitů dosahovat.

Výdejní automaty se v České republice začaly plošně rozšiřovat až v průběhu 90. let minulého století. Na přelomu tisíciletí tedy neexistovaly haly plné automatů čekajících na zpracování. Již při vytváření legislativy zpracovatelé i zástupci budoucích kolektivních systémů upozorňovali, že elektroodpadu ve skupině 10 bude málo. 9

TÉMA ČÍSLA / Recyklace výdejních automatů / text: Lucie Kettnerová / FOTO: profimedia

Z historie výdejních automatů První výdejní automaty se nepojí ani s minulým stoletím, ba ani s tím předminulým, ale jejich kořeny bychom našli již přede dvěma tisíci let. První „automat“, který za minci zákazníkovi vydal požadované zboží, navrhl řecký matematik Hero z Alexandrie. Konkrétně šlo o nádobu na svěcenou vodu, která za pětidrachmovou minci odměnila zákazníka odměřeným množstvím svěcené vody. Zařízení dokonce dokázalo na základě váhy a velikosti mince vyhodnotit, zda se jedná o požadovanou minci. Za první skutečné prodejní automaty se považují americké automaty na žvýkačky, které firma Adams Gum Company v roce 1888 rozmístila po železničních nástupištích v New Yorku. Po vhození jednocentové mince automat vydal jeden kus žvýkačky tutti-frutti. Na počátku 20. století se již ve městech běžně objevovaly výdejní automaty na nápoje nebo cukrovinky.

Existovaly zkušenosti s likvidací televizorů či ledniček, které se fyzické osoby učily odevzdávat do sběrných dvorů, v nichž se shromažďovaly a nějakým způsobem zpracovávaly. Výdejní automaty však nejsou v rukou fyzických osob, ale dodavatelů a provozovatelů, kteří si již před rokem 2005 museli hledat cesty likvidace vyřazených přístrojů. Protože jsou tato zařízení objemná a obsahují velké množství kvalitních kovů, končila podle odhadu jednoho ze zpracovatelů z 90 % ve sběrnách kovového šrotu. Je možné, že tento způsob volí jejich majitelé či provozovatelé dodnes. Útěchou nám snad může být, že nekončí na skládkách, kde by plasty s bromovanými zpomalovači hoření, freony, luminofory z monitorů a další nebezpečné látky ohrožovaly životní prostředí. Zbývá tedy jen najít cestu, jak přivést vyřazené výdejní automaty, jejichž počet se bude stále zvyšovat, k odborným zpracovatelům, kteří dokážou zajistit jejich ekologickou likvidaci a vrátit maximum materiálu zpět do oběhu. Cení se zkušenosti a zručnost I když dojde ke zpětnému odběru výdejních automatů, není jejich zpracování úplně jednoduché. Skupina 10 je totiž velice pestrá a zpracovatel musí

Výdejní automaty jsou dnes rozšířené prakticky po celém světě a obsluhovat je bez problémů dokážou už i malé děti

na jeho hmotnost (z důvodu stability u vysokých automatů na potraviny nebo obtížné manipulovatelnosti u bankomatů) se jedná ze železných kovů o ocel a z neželezných kovů o hliník, z kabelů lze pak získat kvalitní měď. Nezanedbatelnou složku tvoří i vzácné

Protože výdejní automaty jsou konstruovány jako výrobky s dlouhou životností, dá se předpokládat vyšší obsah drahých kovů než u ostatního elektroodpadu. mít odpovídající manuální dovednost a zkušenosti s likvidací třeba ledniček nebo počítačů, neboť ve výdejních automatech se může setkat s chladicí technikou či monitorem. Nezbytná je v tomto případě technická dokumentace od výrobce, která zpracovatelům poskytne dostatek informací o zařízení včetně upozornění na případné nebezpečné látky. Stejně jako u ostatních velkých elektrozařízení tvoří největší část získaného materiálu kovy (kolem 60 %). V závislosti na kvalitě produktu a požadavkům

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2009

kovy, které jsou ukryty na deskách tištěných spojů, jež obsahují zlato, stříbro a palladium. Protože výdejní automaty jsou konstruovány, na rozdíl od běžné spotřební elektroniky, jako výrobky s dlouhou životností (počítá se alespoň s 8–10 lety bezporuchového provozu), dá se předpokládat vyšší obsah drahých kovů než u ostatního elektroodpadu, což zpracovateli přináší zajímavý finanční výnos. Tyto kovy je nutné od sebe separovat a zajistit jejich recyklaci. V Kovohutích Příbram například dokážou ve vlastním

provozu sami zpracovat železné kovy a materiály s obsahem drahých kovů. V oblasti drahých kovů se zaměřili na prvotní důkladné třídění materiálů, a proto dosahují i zajímavých hodnot vytěžených prvků. Jen stříbra se jim za rok podařilo z elektroodpadu získat na 12 tun. Ostatní komodity, jako jsou měď, hliník a kabely, jsou předávány specificky zaměřeným zpracovatelům k dalšímu využití. Recyklace plastů přináší energe� tickou úsporu Druhým významně zastoupeným materiálem jsou různé typy plastů, které kromě obalů kabelů mohou tvořit celé přední desky nebo kryty výdejních automatů, zásobníky, přihrádky apod. Tyto plasty nejsou pro zpracovatele tak finančně zajímavé, jejich recyklace je však neocenitelnou službou životnímu prostředí. Přepracování použitého materiálu je energeticky daleko úspornější než výroba panenského polymeru, významná je i úspora ropy, která je z hlediska přírodních zdrojů neobnovitelná, a tedy perspektivně stále dražší.

Bankomaty v kostce

Na jakém principu bankomaty fungují? → To se banky snaží z bezpečnostních důvodů tajit. Právě proto si mnoho lidí neumí představit, co se vlastně v útrobách zařízení po vložení karty děje. → Po vložení karty do čtečky a zadání PIN kódu systém řízený přes počítač (jde o běžný typ počítače, z nějž zákazník vidí jen obrazovku) ověří přístupové údaje a výši finanční hotovosti na účtu. → Pokud systém vyhodnotí kartu jako poškozenou, neplatnou nebo je třikrát zadán chybný PIN kód, přesune ji do zásobníku na zadržené karty. → Je-li transakce schválena, otevře se kazeta (nebo kazety – mohou být i čtyři, v každé z nich jsou bankovky jiné hodnoty) a pomocí jakési přísavky a „výtahu“ je požadovaná částka dopravena do výdejního slotu. Pokud systém vyhodnotí nějakou bankovku jako poškozenou, zachytí ji ve zvláštní kazetě. Kazety bývají z bezpečnostních důvodů uzavřeny v trezoru.

Obrazovka a ovládací tlačítka

Tiskárna výpisů Tiskárna stvrzenek

Za otce bankomatů je považován Skot John Shepard Baron, kterému vadila omezená otevírací

Snímač platebních karet

svými návrhy seznámil generálního ředitele Barclays, kterého myšlenka zařízení,

Klávesnice PIN Podávací a počítací mechanismus

doba bankovních domů. Se

Snímač bankovek pro vklad hotovosti

jež by vyplácelo peníze kdykoli, nadchla. Poprvé si mohli zákazníci své peníze vybrat 27. června 1967 z bankomatu s názvem BarclaysCash v pobočce banky

Kazety s bankovkami

v londýnské čtvrti Enfield. Peníze z prvních bankomatů bylo možné vybrat jen po vložení speciálního děrného štítku. Na jeden štítek

Materiálová pestrost podle vy� dávaného sortimentu Součástí bankomatu je kupříkladu i běžný počítač, jehož prostřednictvím zákazník se systémem komunikuje. Zde je z hlediska ekologie nebezpečnou součástí monitor, jehož 60 % hmotnosti tvoří sklo. To je potřeba nejprve opatrně ručně rozřezat a oddělit přední stínítkové a zadní konusové sklo. Z vnitřní strany stínítka obrazovky se odstraní vrstva luminoforu, který by ve skelné tavenině mohl měnit optické vlastnosti skla, a výrazně tak snižovat jeho kvalitu. Luminofor obsahuje některé toxické složky, s nimiž se musí zacházet jako s nebezpečným odpadem. Čisté sklo je po přepracování znovu možné využívat při výrobě nových obrazovek. U starších typů nápojových výdejních automatů, jejichž nedílnou součástí je chladicí zařízení, je nutné počítat s přítomností nebezpečného freonu, který poškozuje ozonovou vrstvu. Proto se postupuje stejně jako u ledniček – chladicí zařízení a eventuálně i izolace se rozdrtí na malé částečky, z nichž se

potom ve speciálním přístroji vysává nebezpečný freon. Trochu freonu je rozpuštěno i v oleji kompresoru, ze kterého po uvolnění tlaku v chladicím okruhu vyprchává. Proto je nutné s celým automatem manipulovat velmi opatrně, aby chladicí systém nebyl poškozen. Freon lze spálit ve spalovnách nebezpečných odpadů. Některé freony jsou poměrně drahé látky a vyplatí se je vyčistit a znovu použít. Recyklaci freonů provádí v ČR firma Ekotez. Fyzikálně přečistí freon od nechtěných složek, jako jsou olej, minerální kyseliny, mechanické nečistoty a voda. Zrecyklovaný freon má pak stejné využití jako freon nový. V nových chladicích systémech se již místo freonu používá například izobutan, který ozon neničí, zato je vysoce hořlavý a výbušný. Protože se služby, jež výdejní automaty poskytují, neustále rozšiřují a zařízení toho „umějí“ rok od roku více, dá se předpokládat, že poroste i materiálová rozličnost tohoto elektroodpadu. V USA se již testují bankomaty schopné snímkování šeků, Citibank Romania

zase rozmístila bankomaty NCR schopné přijímat účty domácností a platit je. V Japonsku, kde na každých 23 obyvatel připadá jeden výdejní automat, již dokonce automaty pomáhají v recyklaci – pokud vrátíte plechovku do koše, automat vám vrátí drobné.

vydal automat deset liber. Počet bankomatů na světě vzroste každých 5 minut o jeden nový kus. V České republice je podle odhadu v provozu 3600 bankomatů, z nichž nejvíce (32 %) obsluhuje Česká spořitelna.

Asekol info / text: Petr Holeček / FOTO: archiv

Chytrý kontejner na drobné elektro

Muž vytahuje z aktovky starý mobil. Nikam ale nevolá. Jeho přístroj totiž dosloužil. Ozve se plechový zvuk. Víko nízkého kontejneru sklapne. E-box spolkl mrtvý přístroj.

Situace se odehrála začátkem roku na chodbě olomoucké radnice na Dolním náměstí. Starý mobil neskončí na skládce, ale díky recyklaci se vrátí v jiné podobě mezi lidi. Ušetří se příroda i vzácné materiály. Zpětnému odběru elektra v Olomouci

fandí, radní se snaží E-boxy, úzké šedé kontejnery na drobný elektroodpad od ASEKOLu, rozmístit, kde se dá. Lidé je krmí mobily, kalkulačkami, rádii, discmany nebo walkmany. Kolektivní systém pak zdarma zajistí jejich odvoz a likvidaci. Jsou nás skoro dva tisíce „Naše občany v otázce recyklace odpadů intenzivně vzděláváme, což se projevilo i na markantním nárůstu odevzdaných elektrozařízení,“ potvrzuje Jana Matzenauerová, vedoucí odboru odpadového hospodářství olomoucké radnice. ASEKOL se v Olomouckém kraji činí. Rozmístil tu už více než 170 kusů E-boxů na drobná elektrozařízení. A vedle

krát ročně,“ říká manažerka komunikace ASEKOLu Hana Ansorgová. Základ sběrné sítě ASEKOLu tvoří 655 sběrných dvorů, téměř tři tisícovky obcí s mobilními svozy a čtrnáct set opraven a prodejců. Už více než pět tisíc sběrných míst slouží 82 % obyvatel Česka. Další obce, firmy či instituce se mohou přidat. E-box lze objednat prostřednictvím stránek www.asekol.cz. Jeho zapůjčení i odvoz sebraného elektrozařízení zajišťuje ASEKOL zcela zdarma. Kolektivní systém dodá navíc i letáky, plakáty a brožury vztahující se k recyklaci. „E-box máme za recepcí u nás na ředitelství podniku asi tři čtvrtě roku. Jeho umístění dohodl odbor

Množsví elektrozařízení svezeného z E-boxů 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

VI. 08 VII. 08 Svezené množství (v kg)

VIII. 08

IX. 08

nich i desítky velkých červených kontejnerů, kam se vejdou i větší přístroje typu první laserové tiskárny nebo staré hi-fi po dědovi. V rámci pilotního projektu bylo v několika městech umístěno více než 60 těchto nádob, E-boxů pak bylo po celém Česku v polovině ledna již 1905 kusů, z toho drtivá většina na radnicích měst nebo obecních úřadech.

Co do E-boxu nepatří Největší problém E-boxů spočívá v nesprávném obsahu. Neobjevuje se v nich podle očekávání běžný odpad, ale věci, které podle lidí s elektroodpadem souvisejí, jako třeba úsporné žárovky nebo zářivky. Do E-boxů lidé rovněž mylně vhazují tonery, cédéčka, diskety, video- a audiokazety.

ZPĚTNÝ ODBĚR

Recyklujeme pohodlně E-boxy vymyslel ASEKOL na sběr drobných elektrozařízení. „Důležitým důvodem pro zřízení E-boxu byla snaha přiblížit se spotřebiteli. Drobná elektrozařízení nyní často končí ve směsném odpadu, protože je to nejjednodušší. Díky E-boxům mají i občané malých obcí možnost odevzdat k recyklaci drobná elektrozařízení a nemusejí čekat na termín mobilního svozu, který probíhá často pouze dva-

1/2009

X. 08

XI. 08

XII. 08

I. 09

životního prostředí a jsme s ním velmi spokojeni. Každý zaměstanec teď může přinést starý mobil nebo třeba kalkulačku a nevyhazovat je do běžného odpadu. Jsme rádi, že můžeme pomoci přírodě,“ říká Hana Vondrušková z Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Množství E-boxů v jednotlivých krajích Liberecký Ústecký Královéhradecký Karlovarský Hlavní město Praha Pardubický

Středočeský

Moravskoslezský

Plzeňský

Olomoucký Vysočina

do 100 ks

Zlínský

Jihočeský Jihomoravský

100–150 ks 150–200 ks nad 200 ks

Názor právníka Lze říci, že je v obci, kde probíhá zpětný odběr elektrozařízení pouze prostřednictvím sběrných boxů na drobnější elektrozařízení, jakým je E-box společnosti ASEKOL, s.r.o., řádně zajištěn zpětný odběr elektrozařízení v souladu se zákonem o odpadech, a zda tedy sběrné místo spočívající pouze v umístění sběrného boxu na drobnější elektrozařízení představuje řádné a plnohodnotné místo zpětného odběru ve smyslu zákona?

Mgr. et Mgr. Jan Kořán, advokát

Podle zákona o odpadech je výrobce elektrozařízení povinen zajistit zpětný odběr elektrozařízení pocházejících z domácností. Místa zpětného odběru musejí být podle § 38 odst. 7 zákona o odpadech pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje.

Místo zpětného odběru má být podle § 3 odst. 4 vyhlášky č. 237/2002 Sb. zřízeno v každé obci nebo každém městském obvodě či městské části, kde dochází k prodeji jakéhokoli zařízení pocházejícího ze skupiny elektrozařízení uvedeného v příloze č. 7 zákona o odpadech. A to ke sběru těch použitých elektrozařízení, která jsou v této obci nebo městském obvodě prodávána. Místo zpětného odběru vybavené boxem s otvorem pro vhazování použitých elektrozařízení do určitého rozměru tak může být považováno za plnohodnotné místo zpětného odběru. To však pouze za předpokladu, že je v obci nebo městském obvodě (městské části) prodáváno pouze elektrozařízení takových rozměrů, které bude možno do těchto boxů vhazovat. Výrobce elektrozařízení větších rozměrů určeného pro použití v domácnosti má

pak povinnost zajistit, aby v této obci nebo městském obvodě (městské části) bylo současně zřízeno místo zpětného odběru i pro ta elektrozařízení, která do boxů s omezenou velikostí otvoru vhazovat nelze, například místo odběru na sběrném dvoře, jinak jeho povinnost zajistit zpětný odběr nelze pokládat za splněnou.

pro školy / TEXT: PETR HOLEČEK / FOTO: JAN ZAVŘEL

Recyklujeme a hrajeme si

Třídit odpad by se dnešní děti měly naučit už na základní škole. O tom, že je to navíc může i bavit, svědčí úspěch projektu Recyklohraní, do něhož se zapojily školy z celé republiky.

„Nakládáme šetrně s výrobky z recyklovatelných materiálů, třídíme odpady, sbíráme starý papír, víčka z PET lahví, použité baterie,“ zní jeden z bodů desatera vyvěšeného na školní nástěnce. „To je náš školní ekokodex. Sepsali jsme si ho jako žáci sami,“ chlubí se dvě dívky z osmé třídy Základní školy Rakovského v pražských Modřanech. Otevřenými dveřmi do počítačové učebny je vidět červená popelnice od neziskové společnosti ASEKOL. Trčí z ní vysloužilé tiskárny, harddisky, klávesnice. I tady se očividně zapojili do Recyklohraní. Recykloškol už je více než třináct set Dlouhodobá ekologická hra Recyklohraní probíhá od září a na konci minulého roku se jí účastnilo již 1375 škol. „Každou školu, která se do hry přihlásí, vybavíme zdarma sběrnými nádobami na drobná elektrozařízení a použité baterie,“ vysvětluje ma-

Body za kila Za každý kilogram odevzdaných baterií jsou škole připsány na účet 4 body. Za kilo drobného zařízení na elektřinu dostane škola o bod méně. Za splnění kvizů, výtvarných a jiných soutěží dostane škola až 200 bodů. Televizor LCD s úhlopříčkou 81 cm může škola dostat už za 12 093 bodů. nažerka projektu Michala Kubalová s tím, že jde o projekt společností ASEKOL, Ecobat a EKO-KOM. Aby třídění děti bavilo, připravili organizátoři různé soutěže, kvizy a výtvarné nebo fotografické úkoly. „Za ně a samozřejmě za nasbírané vysloužilé baterie a zařízení na elektřinu, jejichž odvoz zajistíme zdarma, získá škola body,“ říká Michala Kubalová. Tyto body lze směnit za různé učební pomůcky, hry i vybavení pro volný čas. Ve hře je i drahý projektor, LCD televize nebo multifunkční tiskárna. Vlajka z plastových víček „Už máme 215 bodů a odvoz další plné popelnice je objednán,“ říká ředitelka školy v Rakovského ulici Dana Kotíková. „O ty body ale nejde, pro nás je hlavně důležité učit děti třídit už od první třídy a vysvětlit jim, že příroda není na jedno použití,“ dodává paní ředitelka. Poukazuje přitom na další ekologické aktivity školy. „Šetříme vodou, světlem, teplem, použité baterie třídíme ve škole už více než deset let, na chodbách máme žluté popelnice na plast, třídíme papír, hliník, z plastových víček jsme během výročí založení Československa sestavili obrovskou státní vlajku a díky Recyklohraní mohou teď děti nosit i elektroniku, která už dosloužila,“ říká Dana Kotíková a ukazuje na plakáty na chodbách. Je na nich Asík s Batem, ježek a žabák, kteří objíždějí stovky škol a vysvětlují těm nejmenším, že baterie a starý walkman do obyčejné popelnice nepatří.

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2009

Domácnost na kolečkách Školy, které se do Recyklohraní přihlásily jako první, v listopadu nenavštívil jenom Asík s Batem, ale také kamion s nápisem Svět recyklace. Interaktivní učebna na kolečkách objela celkem sedm škol. „Nesetkali jsme se s negativními nebo snad lhostejnými ohlasy. Několikrát se dokonce stalo, že karavan navštívila celá škola včetně kuchařek. Obecně bylo vidět, že nejvíce vědí děti o třídění skla, papíru a plastů. Co se týče vědomostí o zpětném odběru elektrospotřebičů, nejčastěji děti uváděly sběrné dvory.

Body lze získat i za výrobu vlastní sběrné nádoby

Stovky škol třídí Na začátku školního roku bylo s nabídkou zapojení do Recyklohraní osloveno 5600 základních a středních škol. Během tří týdnů se přihlásilo 1200 škol. V současnosti je v Recyklohraní zapojeno 1375 škol z celého Česka. Odměny za nasbírané body si objednalo už jedenáct z nich.

Ředitelka školy v Rakovského ulici PaedDr. Dana Kotíková učí děti třídit už od první třídy

O nádobách na baterky a kontejnerech na drobná elektrozařízení umístěných ve školách také pokaždé alespoň někdo věděl,“ říká manažerka Recyklohraní Michala Kubalová. Karavan vypadá jako běžná domácnost. Děti se při jeho prohlídce například dozvědí, že běžná mikrovlnka spotřebuje za dobu užívání více energie na chod digitálních hodin než na samotný ohřev. Nebo že televizor obsahuje průměrně kilo olova. Květina vyčerpané energie „Překvapilo nás, že skoro všechny děti vědí, že polystyren patří do plastů. Ze školy už nějaké základní informace mají a důvodům, proč recyklovat, rozumějí,“ píší pracovníci ASEKOLu v závěrečné zprávě poté, co se s karavanem vrátili z road show. Ukazuje se, že osvěta přináší své ovoce. To potvrzuje i ředitelka základní školy v Rakovského ulici. „Učení o recyklaci a ekologii vůbec máme zakomponované už i v různých předmětech. Na třídních schůzkách navíc vysvětlujeme rodičům, proč děti vést ke třídění i doma,“ říká Kotíková. Potvrzuje také, že povědomí dětí se v tomto směru rok od roku zlepšuje. „Děti potřebují vidět, že to, co dělají, má smysl. Zejména u mladších dětí je motivace velmi důležitá. Ty totiž mají často větší zájem a znalosti o recyklaci než děti starší,“ doplňuje manažerka Kubalová. K atraktivitě projektu přispívá také jeho výtvarná stránka. Body v rámci Recyklohraní lze získat i za výrobu vlastní sběrné nádoby. Použité baterie na ZŠ Rakovského

„Drobné“ upřesnění Drobným elektrozařízením se pro účely programu Recyklohraní rozumí vše, co funguje na elektřinu a vejde se do nádoby s maximálním otvorem pro vhazování 21 x 21 cm.

Mladší děti mají často větší zájem a znalosti o recyklaci než ty starší

házejí žáci do velké květiny složené z plastových lahví. Jiný otvor, jiná baterie. A pamatovalo se i na ty starší placaté. Vrať přehrávač do druhého kola Má ta recyklační idylka vůbec nějaké mouchy? „Recyklohraní funguje. Občas se sice stane, že

děti schválně vyhodí do popelnice na tříděný odpad něco, co tam nepatří. Ale to už je zakořeněné ve společnosti,“ domnívá se ředitelka Kotíková. Manažerka projektu zase vidí problém ve špatných návycích z domova, které děti od rodičů přejímají. „Přes náš recyklační program se to snažíme změnit. Posilujeme povědomí o třídění a recyklaci odpadů a motivujeme děti tak, aby se v budoucnu stalo třídění součástí jejich životního stylu,“ vysvětluje Michala Kubalová. A životním stylem se dnes u dětí myslí právě třeba masivní poslouchání MP3 přehrávačů. Nejeden rozbitý v červené popelnici ASEKOLu už skončil.

asekol info / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: profimedia

Výsledek Recyklománie: 6:4 pro televizory V průběhu letošního roku začala v České republice postupná digitalizace televizního vysílání, která v podzimních měsících zasáhla i nejhustěji osídlené regiony středních Čech a Prahy. Mnoho lidí vyřešilo přechod k digitálnímu vysílání nákupem set-top-boxu, někteří se však rovnou rozhodli pro koupi nové televize. Právě těm vyšla společnost ASEKOL vstříc a připravila pro ně akci jménem Recyklománie. Pokud zákazník od října do poloviny listopadu zakoupil nový LCD či plazmový televizor s úhlopříčkou nad 25� nebo počítačový monitor (bez omezení úhlopříčky) a zároveň prodejci odevzdal jakýkoli vysloužilý, třeba i nefunkční televizor nebo počítačový monitor, obdržel šek, na jehož základě mu ASEKOL poslal poštovní poukázku na 500 Kč. Do akce se zapojilo 1400 prodejců elektroniky z celé republiky a vztahovala se na dvaadvacet značek televizorů a devět značek počítačových monitorů (podrobný seznam na www.recyklomanie.cz). Svůj televizor či monitor si vybral určitě každý, protože šlo o značky, jež nabízejí výrobky v celé šíři cenového spektra. Zajímavé podmínky byly nastaveny i pro koncové prodejce. Kromě nových zákazníků, které prodejci díky akci získali, obdrželi bezplatně od ASEKOLu také informační materiály pro propagaci. Obávat se nemuseli ani hromadění vrácených přístrojů, neboť průběžný odvoz a následnou ekologickou recyklaci odevzdaných spotřebičů na své náklady rovněž zajišťovala společnost ASEKOL. Cílem Recyklománie bylo informovat spotřebitele a ostatní uživatele elektrozařízení o možnostech odevzdání použitých elektrozařízení ke zpětnému odběru a následnému využití (recyklaci), včetně odevzdání v režimu „kus za kus“ u posledních prodejců. Snahou akce bylo zároveň upozornit na nutnost správného nakládání s odpady. Počet vrácených spotřebičů vzrostl čtyřnásobně A jak akce dopadla? „Nadmíru úspěšně. Během měsíce a půl lidé vrátili k recyklaci 20 000 televizí a monitorů o přibližné váze více než 400 tun,“ říká Karel Krejsa z kolektivního systému ASEKOL, manažer projektu Recyklománie. „To je čtyřnásobný nárůst oproti předcházejícím obdobím,“ vypočítává Jan Vrba, jednatel ASEKOLu, a dodává: „Prodejci se na zpětném odběru televizí a monitorů v říjnu a lis-

ZPĚTNÝ ODBĚR

topadu podíleli 11,5 %, přičemž průměrně od nich odebíráme zhruba 2–3 % vysloužilých spotřebičů.“ Poměr odevzdaných elektrozařízení byl 6:4 ve prospěch televizorů. Ukazuje se, že pokud jsou lidé ke zpětnému odběru motivováni, jsou ochotni se do něj zapojit a vzdát se zažitých českých zvyklostí – odvézt starý pří-

stroj na chatu či chalupu nebo ho odložit na půdu. „Za poslední roky se situace v oblasti recyklace elektrospotřebičů v České republice výrazně zlepšila, ale stále máme oproti západní Evropě co dohánět. V tuto chvíli nevylučuji, že akci v budoucnu zopakujeme, třeba i zaměřenou na jiné spotřebiče,“ doplnil Jan Vrba. Pohozený televizor = katastrofa pro přírodu Pokud nebude televizor či monitor ekologicky zlikvidován a dostane se třeba na skládku nebo je odložen v lese, hrozí, že povětrnostní vlivy (zejména déšť) začnou narušovat kryty přístroje a do půdy se dostane mnoho nebezpečných látek. A nejen do půdy. Déšť je spláchne i do spodních vod, které

1/2009

zavlažují například pole, na nichž se pěstuje obilí nebo zelenina. Mezi nejnebezpečnější látky patří olovo, kterého lze ve starém televizoru najít až 2 kilogramy. Olovo je nebezpečné zejména pro děti. Trvalé vystavení jejich organismu byť i velmi nízkým dávkám olova může způsobit zpomalení duševního vývoje a nepříznivé změny v chování. Olovo se po vniknutí do organismu ukládá převážně v kostech a částečně i v krvi. Větší množství olova v organismu může způsobit poškození mozku, chronickou nefritidu, bolesti hlavy, křeče, anémii, koliku či nechuť k jídlu. Bromované zpomalovače hoření, které se využívají hlavně v deskách plošných spojů a v krytech, jsou zase neurotoxické látky, které jsou extrémně stabilní a zůstávají v životním prostředí velmi dlouho. Dlouhodobé vystavení těmto látkám může vést například ke snížení funkce paměti. Neblahý vliv na lidské zdraví mají ale také kadmium, baryum, rtuť či PVC. Toho všeho můžeme být správnou likvidací ušetřeni. A navíc recyklací získáme materiály pro nové použití: sklo pro výrobu nových obrazovek, měď, u níž je možné recyklací oproti těžbě ušetřit až 87 % energie, hliník, fosfor a další potřebné materiály.

Anketní otázka

ANO

Jste spokojen/a?

94 %

6 %

Považujete akci za úspěšnou?

90 %

10 %

Uvítal/a byste opakování akce?

95 %

5 %

* Zapojeno celkem 1400 prodejců (400 v anketě)

Asekol info / TEXT: Hana Ansorgová / FOTO: archiv

otevírá druhý ročník

První ročník Grantového řízení z Fondu ASEKOL podpořil 26 projektů. Formou finanční podpory bylo rozděleno více než 1,5 milionu korun, dále bylo umístěno 18 E-domků pro uskladnění a zabezpečení elektrozařízení na sběrných dvorech. Rada Fondu na svém lednovém jednání navštívila realizované projekty v Kroměříži a ve Zlíně. Fond ASEKOL byl zřízen, aby finančně podpořil neziskové a veřejně prospěšné projekty týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení a také zvýšil celkovou efektivitu systému zpětného odběru elektroodpadu. „V prvním ročníku jsme evidovali 38 žádostí. Podporu hledala především města, obce a provozovatelé sběrných dvorů, zaznamenali jsme však i několik žádostí neziskových organizací. Kritérii pro výběr byly například ekonomická smysluplnost projektu, vliv na zvýšení míry zpětného odběru elektrozařízení nebo kreativita navrženého řešení,“ přibližuje výběr Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí ČR a předseda Rady Fondu ASEKOL. Na svém výročním jednání se Rada Fondu ASEKOL sešla 15. ledna tentokrát v Kroměříži, vyhodnotila první ročník Grantového řízení a projednala vyhlášení Tematického zadání

II. ročník Grantového řízení je vyhlášen Přihlášky je možné podat do 31. března 2009. Programy Tematického zadání: → Rekonstrukce → Intenzita → Osvěta → Výzkum Více informací na www.asekol.cz

Anketa Jak se projevil projekt, který byl ve vašem městě podpořen z Fondu ASEKOL, v praxi, případně přímo na zvýšení sběru elektrozařízení? Ing. František Kostelník, ředitel společnosti Technické služby Zlín, s. r. o. „Díky kamerovému systému má nyní vrátný areálu sběrného dvora stálý přehled o situaci, může rychleji přivolat policii a díky archivaci záznamů také podpořit a usnadnit její práci. Již nyní vnímáme psychologický efekt instalace kamerového systému. Od jeho spuštění

pro rok 2009. Součástí programu byla také návštěva dvou realizovaných projektů, a to konkrétně v Kroměříži a ve Zlíně. Nejen tyto projekty mají společného jmenovatele. Řeší problémy s ochranou a zabezpečením sběrných dvorů. Další významná skupina žadatelů o podporu potřebovala ochránit sebraná elektrozařízení také před povětrnostními vlivy. Právě na základě této zkušenosti vyvinul ASEKOL unifikovaný přístřešek, tzv. E-domek, a ten nabídl a následně umístil po dle potřeb řešitelů projektů celkem na 18 sběrných míst. Díky Programu Osvěta a přihlášeným projektům vznikla například informační brožura pro občany Českého Těšína, v Táboře se občané setkávají s celoplošně polepeným autobusem městské hromadné dopravy, v Jihočeském kraji proběhla školení pro pracovníky samospráv malých obcí. Fond ASEKOL, stejně jako celý chod společnosti ASEKOL, je financován klienty systému – výrobci a dovozci elektrozařízení. „Zřízení Fondu ASEKOL jednoznačně podporujeme. Zkvalitňování sběrné sítě posouvá celý systém zpětného odběru elektrozařízení opět o kus dopředu,“ uzavírá za klienty kolektivního systému ASEKOL Vladimír Doležal, ředitel pro servis a techniku Sony Czech a člen Rady Fondu ASEKOL.

se totiž nikdo na sběrném dvoře krást nepokusil.“ Mgr. Petr Sedláček, místostarosta, město Kroměříž „Kroměříž také díky Fondu ASEKOL postavila ochrannou zeď a kvalitní oplocení sběrného dvora, instalovali jsme také zabezpečovací zařízení s napojením na centrální pult ochrany městské policie. V minulosti byl sběrný dvůr pravidelně vykrádán, přičemž docházelo nejen ke znehodnocování odevzdaného elektrozařízení, ale také přitom byl významně ničen jak majetek města Kroměříže, zejména oplocení, tak vybavení sběrného dvora, které je majetkem provozující společnosti BIOPAS.“ Ing. Jan Fišer, vedoucí odboru životního prostředí, město Tábor „Tábor získal prostředky z Programu Osvěta na celoplošný polep autobusu MHD. Jednalo se o zcela nový vůz, který byl polepen a zařazen do provozu v září loňského roku. Jistě to nebyl jediný důvod, ale množství odložených velkých a malých elektrospotřebičů za 4. čtvrtletí se na našem sběrném dvoře více než zdvojnásobilo. Z reakcí občanů je také patrné, že se jim autobus líbí, že jej tedy vnímají a oslovil je.“

Z pohledu obce / text: ROMAN PETERKA / foto: Jan zavřel, archiv

E-domek v Hoštce

Hoštka je malebné město na Litoměřicku, na prahu Českého středohoří. Ve středověku byla významným sídlem s na svou dobu velkým počtem obyvatel. Dnes je to malé městečko obývané 1600 lidmi. Může se ale pochlubit fungujícím systémem třídění odpadů, vlastním sběrným dvorem a nejnověji také tím, že je jedním z prvních míst, kde kolektivní systém Asekol instaloval svůj E-domek.

Pojem E-domek označuje speciální přístřešek k ochraně vysloužilých elektrozařízení shromažďovaných ve sběrných dvorech před nepříznivým počasím a krádežemi. Asekol jich v rámci svého fondu, který zřídil v únoru letošního roku na podporu veřejně prospěšných projektů zaměřených na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu (Fond Asekol), rozdělil mezi provozovatele sběrných dvorů celkem 24, v celkové hodnotě 1,5 milionu korun. V Hoštce byli mezi prvními. „Je to jednoduché a účelné zařízení, které se výborně hodí na sběrný dvůr, nevyžaduje žádnou speciální údržbu a nás coby obec nezatěžuje žádnými dalšími náklady,“ říká o E-domku místostarostka Hoštky Anna Podpěrová.

Inspirace poptávkou obcí První návrhy E-domku se začaly rýsovat vloni v dubnu. V tu dobu probíhalo vyhodnocování žádostí v rámci Fondu Asekol. „Téměř polovina z nich se týkala zastřešení místa pro ukládání vysloužilých elektrozařízení nebo kontejneru sloužícího ke stejnému účelu,“ říká Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL a člen Rady Fondu. Obce měly o podobě přístřešku různé představy, stejně se různily i jejich finanční požadavky. „Některé obce žádaly osmdesát tisíc korun, jiné i přes sto tisíc,“ potvrzuje asistent stavebního technika z městského úřadu Hoštka Milan Knopp. „Vzhledem k vysoké poptávce po konkrétní formě pomoci jsme se snažili najít univerzální řešení, které by bylo eko-

E-domek chrání vysloužilá elektrozařízení před nepřízní počasí i nenechavými prsty zlodějů

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2009

nomicky únosné a zároveň uspokojilo všechny žadatele,“ říká Jan Vrba. Nejlepší variantou se ukázal být speciální uzamykatelný ocelový přístřešek opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými uzamykatelnými dvoudílnými vraty. Je vyroben z ocelového rámu a zakryt pozinkovaným profilovaným plechem. „Velkou výhodou E-domku je, že do něj není zvenku vidět – tím pádem tolik neláká zloděje,“ hodnotí místostarostka Podpěrová. „Pro nás je navíc toto řešení od Asekolu lepší než to, o jakém jsme uvažovali sami. Počítali jsme původně jen s jednoduchým přístřeškem, abychom splnili povinnosti dané vyhláškou a ochránili odložená elektrozařízení na sběrném dvoře před nepříznivými povětrnostními vlivy. Od Asekolu

2,5m 2,5m Nenechavci i nepřízeň počasí E-domek opravdu pomůže ve sběrných dvorech vyřešit dva zásadní problémy – poskytne elektrozařízením ochranu před větrem, deštěm, mrazem a horkem a v neposlední řadě také před krádežemi. Elektrozařízení lákají zloděje barevných a drahých kovů, obsahují totiž zlato, stříbro, platinu či měď a hliník, které lze dobře zpeněžit. V důsledku krádeží pak dochází ke znehodnocení elektrozařízení – veškeré cenné součásti zmizí a zařízení je pro zpracovatele už jen kusem bezcenného odpadu. To v konečném důsledku ohrožuje ekonomickou udržitelnost celého systému recyklace. Znehodnocená elektrozařízení ztrácejí na hodnotě a ohrožují životní prostředí. Poškozená či nekompletní elektrozařízení se v podstatě nedají recyklovat. „Jestliže je zpracovatel běžně schopen zajistit využití 80 procent hmotnosti, pak v takových případech se z elektrozařízení stává bezcenný odpad,“ potvrzuje Jan Vrba ze společnosti Asekol.

Specifikace přístřešku I. typ: ED – 01 (základní)

4m 5m

2 3, ,6m 6m

jsme získali uzamykatelný přístřešek, kde je elektrozařízení chráněno i před zloději.“

Popis: uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených elektrozařízení opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými dvoudílnými vraty Rozměry: 4 m x 2,6 m x 2,5 m Objem: 26 m³

II. typ: ED – 02 (zvětšený)

Konstrukce: ocelový rám – profil

Popis: uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených elektrozařízení, opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými dvoudílnými vraty Rozměry: 5 m x 3,6 m x 2,5 m Objem: 45 m³

Plášť: pozinkovaný profilovaný plech Vrata: dvoudílná posuvná, uzamykatelná Podlaha: bez podlahy (nutno umístit na zpevněnou plochu – beton, panely, živice atp.) Ukotvení: kotevní šrouby, chemické kotvy

Anna Podpěrová: E-domek je dobré řešení V Hoštce, která patří na Litoměřicku k zakládajícím členům Sdružení obcí pro nakládání s odpady, se snaží zlepšovat systém nakládání s odpady už od počátku devadesátých let. O tom, jak tady s recyklací začínali, i o současném stavu jsme si povídali s paní místostarostkou Annou Podpěrovou. S jakými problémy jste se potýkali v „pionýrských“ dobách recyklace v Česku, na začátku devadesátých let? V té době jsme museli nejdříve zatočit s černými skládkami. Zavedli jsme fungující systém pro nakládání s komunálním odpadem, jako jedni z prvních jsme začali zavádět systém tříděného sběru papíru, plastů a skla a před zhruba pěti lety jsme založili v obci sběrný dvůr. Co vás přivedlo k úvahám o přístřešku pro elektrozařízení na sběrném dvoře? A jak jste se dostali od prvních úvah až k E-domku? Zjistili jsme, že náš sběrný dvůr nevyhovuje zcela požadavkům vyhlášky, protože bereme elektrozařízení, která bychom měli ochránit před nepří znivými vlivy počasí. Bylo jasné, že budeme muset zbudovat pro tyto účely ve sběrném dvoře nějaký přístřešek. To by ale znamenalo pro město další investici – a protože jsem toho názoru, že na sluš-

nost a poctivou snahu by se nemělo doplácet, začala jsem se poohlížet po možnostech, jak sehnat na tyto účely peníze z jiných zdrojů. V té době jsem se dozvěděla, že je možnost získat grant v rámci Fondu Asekol, podali jsme si proto žádost a nakonec získali E-domek. Jak jste s ním spokojeni? Podle mého názoru je to dobré koncepční řešení. Určitě se tím, že Asekol zvolil cestu univerzálního řešení, které je pro všechny stejné, ušetřilo hodně finančních prostředků. Samotný E-domek je navíc jednoduchý na instalaci i údržbu, z trvanlivých materiálů. Nás jako město navíc jeho instalace a provozování nijak finančně nezatěžuje. A není s tím spojeno ani žádné zbytečné papírování, což je pro nás také důležité. V podstatě bylo nutné jen požádat o souhlas s umístěním stavby, což představuje jeden nebo dva úřední formuláře, to bylo vše. Naší povinností je pouze ochránit ho před poškozením či odcizením, zajistit údržbu, která je ale naprosto minimální. Jak hodnotíte přístup kolektivního systému Ase� kol? Určitě pozitivně. Bez problémů vyhověli našim potřebám. Jde o skutečně konkrétní formu pomoci obcím a městům.

rozhovor / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv

Slovensko potřebuje legislativní změny

Stejně jako v České republice, tak i na Slovensku začala od roku 2005 platit pro výrobce a dovozce elektrozařízení povinnost zajištění zpětného odběru výrobků. Slovensko má však na evropské poměry jedno unikum – souběžně s kolektivními systémy zde funguje Recyklační fond, do nějž mají výrobci zákonnou povinnost rovněž přispívat. Nejen proto volají zástupci největších kolektivních systémů po změně legislativy. Na tento, ale i další problémy jsme se zeptali zástupců tří největších slovenských kolektivních systémů, jimž jsme položili pět následujících otázek.

1. Můžete v krátkosti představit váš kolektivní systém? 2. Jak se vám daří plnit zákonem dané limity pro zpětný odběr? 3. Jak hodnotíte současnou legislativní situaci v oblasti zpětného odběru a recyklace na Slovensku? Domníváte se, že je, nebo není potřeba její úprava? 4. Na Slovensku, na rozdíl od jiných zemí EU, funguje kromě kolektivních systémů ještě Recyklační fond. V čem vidíte jeho opodstatnění? 5. Na Slovensku existuje celkem třináct různých kolektivních systémů. Vzniká tím zdravé konkurenční prostředí, nebo je trh jen zbytečně nepřehledný? Dokážou se dodavatelé v systémech orientovat?

ING. Oliver Čelko, výkonný ředitel EKOLAMP Slovakia 1. EKOLAMP Slovakia – sdružení výrobců a distributorů světelné techniky – bylo založeno výrobci a dovozci světelné techniky za účelem plnění jejich zákonných povinností v oblasti nakládaní s elektroodpadem kategorie č. 5 – světelné zdroje. Je to neziskové sdružení. Působíme jen v kategorii č. 5, kde na Slovensku máme dominantní postavení – v současnosti máme 78 členů. Naši členskou základnu tvoří výrobci a dovozci světelné techniky. 2. Zákonem dané limity pro zpětný odběr jsou velice nízké – vysoko je překračujeme, přičemž ostatní kolektivní systémy v kat. č. 5 sbírají jenom minimum nad stanovený, velice nízký limit 1 % u světelných zdrojů a 5 % u svítidel. Téměř celý historický odpad pak sbírá náš kolektivní systém. Za období leden–říjen 2008 máme sběr 34,2 % u světelných zdrojů (limit je 1 %!). 3. Současná legislativa na Slovensku je nedostatečná, nebyla v plném rozsahu implementována směrnice WEEE a krom toho v současnosti není

ZPĚTNÝ ODBĚR

povolen vývoz odpadu mimo území SR. Slovenská legislativa nutně potřebuje právní úpravu ve vícero oblastech, např. definice výrobce, definice kolektivního systému, upřesnění možnosti zpětného odběru, stanovení reálných limitů sběru a zhodnocení. 4. Opodstatnění Recyklačního fondu na Slovensku už skončilo, protože byly vybudovány dostatečné, dokonce až nadbytečné recyklační kapacity, a další působení Recyklačního fondu rušivě ovlivňuje podnikatelské prostředí. 5. Trh na Slovensku je zbytečně nepřehledný, podnikatelské prostředí je nezdravé až neférové (na trhu se objevují tzv. falešné stvrzenky o sběru a recyklaci elektroodpadu). Orientace dodavatelů je tímto poměrně ztížena. Ing. Martin Ciran, generální ředitel ENVIDOM 1. ENVIDOM finančně a organizačně zabezpečuje sběr a recyklaci tzv. „bílé techniky“, tedy elektrických zařízení kategorie 1 – Velké domácí spotřebiče a kategorie 2 – Malé domácí spotřebiče. Zabez-

1/2009

pečujeme tedy sběr a recyklaci nejtěžších starých elektrozařízení. V současné době máme 79 přímých účastníků a dalších přibližně 90 účastníků registrovaných prostřednictvím výrobců se sídlem mimo území SR. V roce 2007 uvedli naši účastníci na slovenský trh 84 % z celkového množství velkých domácích spotřebičů a 68 % z celkového množství malých domácích spotřebičů. Co se týká podílu ENVIDOMU na celkovém sběru elektroodpadu v SR, zabezpečujeme přibližně polovinu z celkově vysbíraného množství elektroodpadu v SR. 2. Zákon o odpadech stanovil výrobcům a dovozcům EEZ povinnost každý rok recyklovat a zhodnotit vysbírané množství elektroodpadu. Limit zhodnocení a recyklace je stanoven jako procentuální podíl z průměrné hmotnosti vysbíraného elektroodpadu. ENVIDOM každý rok pro své účastníky zabezpečil splnění limitů recyklace a zhodnocení všech vysbíraných disponibilních množství v potřebných hodnotách. Celková míra zhodnocení v první kategorii dosáhla v roce 2007 za náš systém 84 % a v druhé kategorii 76,4 %. 3. Z všeobecného hlediska můžeme konstatovat, že mnohá ustanovení směrnice EU o elektroodpadu č. 2002/96/EC jsme implementovali správně. Ale stejně jako jiné země jsme se nevyhnuli nedostatkům. Mezi ty nejzávažnější řadíme absenci mechanismů umožňujících výrobcům v plné míře řídit materiálový tok „svých“ elektroodpadů (cíle sběru a zhodnocení), za které nesou fyzickou i finanční odpovědnost. Velice závažným nedostatkem je také chybějící právní úprava vzniku a činnosti kolektivních systémů a pokračování v tzv. kvantitativním přístupu, který stanovuje jenom cíl sběru v kg/rok, který musejí výrobci splnit bez jakéhoko-

Ing. Oliver Čelko, výkonný ředitel EKOLAMP Slovakia

liv dalšího provázání na počet sběrných míst, tedy budování systému sběru. To v praxi vede k obchodování s odpadem, což v konečném důsledku systém sběru elektroodpadů deformuje a brání jeho rozvoji. Nevyhnutelné jsou i úpravy v oblasti terminologických definicí, jako jsou dovoz elektrozařízení na slovenský trh, prodej produktů na dálku a specifikace produktů na zamezení tzv. free riders – výrobců neplnících svou povinnost. Dále je třeba upravit působnost obcí a některá ustanovení upravující naložení s elektrozařízením a elektroodpady, vývoz odpadu a vedení evidence a reportingových povinností. Naše představy a návrhy na úpravu legislativy jsme předložili i Ministerstvu životního prostředí SR. 4. Recyklační fond v minulosti určitě výrazně ovlivnil systém nakládání s odpady na Slovensku. V současné době, po implementaci směrnic EU týkajících se vybraných druhů odpadu, včetně elektrozařízení a elektroodpadů, dochází k mnohým duplicitám a nesrovnalostem. S přihlédnutím ke skutečnosti, že výrobci v plné míře zodpovídají za systém sběru a recyklace těchto výrobků, včetně jeho financování, je jakákoliv další působnost Recyklačního fondu – navíc bez jakékoli zodpovědnosti – v této oblasti neopodstatněná. 5. Počet kolektivních systémů působících na Slovensku je odrazem nedostatečné právní úpravy, o které jsme se už zmínili. Z uvedených 13 systémů je jenom 6 založených výrobci a dovozci elektrozařízení pracujících na porovnatelných principech. Existence ostatních tzv. „kolektivních“ systémů je dle mého názoru právě důsledkem špatné legislativy, nevymahatelnosti práva a praxe podobné „plnění“ limitů cestou Recyklačního fondu. Spravedlivě a jasně stanovené podmínky

Ing. Martin Ciran, generální ředitel ENVIDOM

Ing. Jiří Mikulenka, generální ředitel SEWA

mohou na jedné straně limitovat jejich počet a na straně druhé vytvořit podmínky jejich spolupráce a současně zdravé konkurenční prostředí mezi nimi.

gánů. Špatné legislativní návrhy jsou důsledkem nesystémového lobbingu úzké skupiny zpracovatelských a recyklačních firem v SR. Situaci komplikuje i legislativní zákaz vývozu na zpracování těch elektrozařízení, která jsou označena jako nebezpečný odpad (ledničky, TV). SR má jedno z úplně nejdražších zpracování elektroodpadu v EU, a to i přesto, že má vysokou nadkapacitu zpracovatelských zařízení.

Ing. Jiří Mikulenka, generální ředitel SEWA 1. Kolektivní systém SEWA, a. s., byl vytvořen na základě společného memoranda největších a nejrenomovanějších výrobců a dovozců ve Slovenské republice jako akciová společnost pracující na neziskovém principu. Systém řeší všech 10 kategorií elektrozařízení, a to jak B2B tak B2C. Je současně i oprávněnou obalovou organizací a také se věnuje i problematice přenosných baterií a akumulátorů.Členy systému je téměř polovina všech povinných osob ve vztahu k elektrozařízením v SR. Říkáme proto, že vzhledem k počtu členů i rozsahu činnosti a služeb jde o nejrozsáhlejší kolektivní systém, a to nejen v poměrech SR. 2. SEWA, a. s., od roku 2005 splnila a plní za své členy všechny státem předepsané limity jak kvantitativní – sběrové, tak i kvalitativní – míra materiálového zhodnocení, a to ve všech komoditách (elektro, obaly, baterie). 3. Situace v legislativě zdaleka není ideální, jistě vyžaduje spoustu větších i menších změn, které by měly napomoci zvýšení její účinnosti, a hlavně vykonatelnosti a také odstranit zastaralé prvky deformující trh v odpadovém hospodářství a zdravě nastavit systém. V SR se bohužel ve stanoveném termínu nepodařilo implementovat EU směrnici o bateriích, na ministerstvem životního prostředí předložené návrhy novel zákonů o odpadech a obalech v tomto roce se snesla nebývalá kritika ze všech stran, včetně jiných státních or-

4. Recyklační fond (RF) vznikl ještě před vstupem SR do EU jako dočasné řešení na podporu nastartování separace, sběru a zpracování či recyklace těch komodit, které by z pohledu cílů EU mohly být pro SR po jejím vstupu do Unie problémem. Dnes se dá konstatovat, že tato instituce je nejen zbytečná, ale že dokonce vážně narušuje svou existencí a výstupy tržní prostředí a značně trh deformuje. Dokonce existuje dvojité zpoplatňování některých komodit, což nemá jinde v EU obdobu. Bylo by více než žádoucí činnost této nestátní instituce fungující bez jakékoli kontroly ukončit. 5. V tomto případě se nejedná ani o orientaci, ani o konkurenční prostředí, ale o chybu a nedůslednost legislativy, kde de iure ve slovenské legislativě ani pojem „kolektivní systém“ neexistuje. Jde o to, že za kolektivní systémy se prostřednictvím registrace svých historických zákazníků jako výrobců elektrozařízení dostaly do seznamu (neoficiálního) kolektivních systémů i sběrové a zpracovatelské organizace. Tyto nepracují na neziskové bázi a nejsou „prodlouženou rukou“ výrobců a dovozců. Jde současně o jasný střet zájmů, který by neměl v tomto prostředí existovat. I toto je téma na legislativní řešení. Kolektivní systémy v SR, založené a ovládané výrobci a dovozci elektrozařízení (je jich 6) spolu úzce spolupracují.

příloha Ecobat

Bude v roce 2009 překonán rekord ve sběru baterií? Výchova obyvatel v Čechách k třídění starých baterií

nabrala v loňském roce vyšší obrátky. Soutěže o vytvoření rekordu ve sběru použitých baterií se zúčastnila města Olomouc (1. 5.), Ústí nad Labem (17. 9.) a Příbram (7. 10.). Pro vytvoření nebo překonání rekordu byla stanovena jednotná pravidla, a to : • lokální informační kampaň po dobu 1 měsíce před termínem konání rekordu • časový limit sběru v den rekordu 5 hodin • do sběru jsou zahrnuty veškeré použité malé baterie a monočlánky z domácností • pokus o vytvoření rekordu musí probíhat za dohledu komisaře z agentury Dobrý den • mohou se zapojit i neziskové organizace a školy • v případě překonání již ustanoveného národního rekordu je město zapsáno do České knihy rekordů

• rekord musí být spojen s veřejnou akcí či slavností určenou pro širší veřejnost V Olomouci byl ustanoven první rekord ve výši 255 kg nasbíraných baterií. Poté v Ústí nad Labem nasbírali občané neuvěřitelných 1473 kg použitých baterií a byli zapsáni do české podoby Guinnessovy knihy rekordů. V říjnu město Příbram nastavilo laťku sběru baterií v přepočtu na 1 obyvatele s výsledkem 13,25 g / obyvatel. Letos proběhnou podobné akce v dalších 8 městech, což by mělo přispět k propagaci sběru baterií a dosažení požadovaných kvót (3 články na obyvatele v roce 2012).

Sbíráme lépe a více...

Bezprostředně po skončení silvestrovských oslav začal Ecobat bilancovat svoje aktivity a výsledky v roce 2008. Nejsledovanějším parametrem je množství zpětně odebraných baterií, které každoročně roste.

Opět se podařilo významně zvýšit množství zpětně odebraných přenosných baterií, a to na 329 tun. K nárůstu o 25 % v porovnání s předchozím rokem nejvíce přispělo zahájení školního programu Recyklohraní. Byly to

zejména školy z území celé ČR, jejichž zapojením do systému Ecobat vzrostl celkový počet sběrných míst téměř na 9500. K aktivním partnerům Ecobatu dále patří prodejny elektro a distributoři baterií, kteří se společně

Vývoj zpětného odběru baterií (t) 340

329 t

320 264 t

280 240 184 t

200 160 120

138 t

rok 2004

rok 2005

70 t

80 40

128 t

15 t

rok 2002

rok 2003

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2009

rok 2006

rok 2007

rok 2008

podílejí na 30 % ze všech sebraných baterií. V průměru na jednoho obyvatele připadlo 1,5 vrácené tužkové baterie a míra sběru dosáhla 12 % ze všech přenosných baterií uvedených na trh. Kvóty Evropské unie jsou však přísnější, v roce 2012 by tak na jednoho občana měly připadnout nejméně tři vrácené tužkové baterie ročně. Potěšitelný je i nárůst podílu recyklovaných baterií, který činil v roce 2008 více než 80 %. Zvýšení tohoto podílu lze očekávat, pokud se podaří Kovohutím Příbram úspěšně dokončit vývoj technologie využití odpadní kyseliny sírové pro získávání zinku. Od roku 2009 bude Ecobat zajišťovat i recyklace lithium-iontových akumulátorů, jejichž podíl na vrácených bateriích stále stoupá.

Baterie již brzy v novém legislativním kabátě Směrnice Evropského parlamentu a rady 2006/66/EU o bateriích a akumulátorech v brzké době změní legislativní povinnosti výrobců, dovozců a posledních prodejců i v České republice. Jaké hlavní změny můžeme očekávat po definitivním přijetí „implementační“ novely zákona o odpadech? Klasifikace Všechny baterie a akumulátory se budou z legislativního hlediska dělit do tří skupin – na automobilové, průmyslové nebo přenosné. Pro každou z těchto skupin budou platit poněkud jiné požadavky při jejich uvádění na trh i při zajišťování zpětného odběru. NiCd akumulátory Směrnice EU nově požaduje, aby bylo zakázáno uvádět na trh jakékoli přenosné baterie a akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostního kadmia. Zákaz se dotkne všech přenosných niklkadmiových akumulátorů s výjimkou těch, které jsou používány v nouzových a poplašných systémech, zdravotnických přístrojích a v bezšňůrových elektrických nástrojích. Používání průmyslových NiCd akumulátorů bude nadále povoleno. Značení baterií a akumulátorů Všechny baterie a akumulátory musejí být označeny grafickým symbolem přeškrtnuté popelnice. Pokud budou baterie obsahovat olovo, rtuť nebo kadmium, musí být pod tímto symbolem uvedena chemická značka příslušného kovu. Od září 2010 se předpokládá povinné označení údajem o kapacitě baterií a akumulátorů, dosud však není ujasněn způsob provedení tohoto sporného požadavku. Registrace všech výrobců Všichni výrobci a dovozci se budou muset zaregistrovat nejpozději do 60 dnů od účinnosti novely na ministerstvu životního prostředí. Tuto

registraci budou moci provést i prostřednictvím oprávněného provozovatele kolektivního systému (Ecobat). Minimální účinnost zpětného odběru a recyklace Všichni výrobci budou muset při zpětném odběru přenosných baterií dosáhnout minimální účinnosti 25 % v roce 2012 a 45 % v roce 2016. Pro průmyslové a automobilové baterie minimální kvóty pro jejich sběr stanoveny nejsou. Při recyklaci baterií a akumulátorů musí být dosaženo minimální úrovně jejich materiálového využití: 75 % u niklkadmiových akumulátorů, 65 % u olověných akumulátorů a 50 % u všech ostatních baterií. Dostupnost míst zpětného odběru Každý výrobce musí zajistit alespoň jedno místo v každé obci s počtem obyvatel nad 1500, kde jsou prodávány baterie jím uvedené na trh. Zároveň je povinen vytvořit místo zpětného odběru u každého prodejce baterií, který o to požádá. Poslední prodejci přenosných baterií Musejí zajistit zpětný odběr přímo ve své prodejně, pokud prodejní plocha prodejny přesáhne více než 200 m2. Toto bude platit pro vybrané typy maloobchodních prodejen (potraviny, počítače, telekomunikační zařízení, audio- a videozařízení, železářství, barvy, hobby centra, elektrospotřebiče a elektronika, nábytek, svítidla a potřeby pro domácnost, sportovní vybavení, hračky a vybavení pro volný čas, klenoty a hodinky, optická a fotografická zařízení). Ostatní prodejci musejí zajistit zpětný odběr baterií, pokud prodají více než 2000 ks nebo 50 kg ročně. Obce Každá obec, která o to projeví zájem, má právo na uzavření smlouvy o bezplatném zpětném odběru přenosných baterií.

Krátce Představujeme MAXITUBE Jedná se o nový typ sběrného boxu na baterie o objemu 30 litrů. Bude umisťován na frekventovanější místa zpětného odběru nebo do atraktivnějších interiérů.

Ptejte se, rádi odpovíme Součástí péče o klienty Ecobatu je bezplatné odborné poradenství. Pro výrobce a dovozce baterií je určen newsletter INFOBAT, který obsahuje řadu užitečných informací, například k novému značení baterií, zákazu dovozu baterií s obsahem Hg a Cd a podobně. Samozřejmostí jsou metodické pomůcky pro vyplňování výkazů o bateriích uváděných na trh. INFOBAT přináší i nejaktuálnější novinky z oblasti legislativy, aby se klienti Ecobatu mohli včas na všechny plánované změny připravit. Vaše dotazy, případně žádosti o zasílání newsletteru, rádi přijmeme na e-mailové adrese katerina.vrankova@ecobat.cz.

Podporujeme sběr přenosných baterií s obsahem olova Světová finanční krize má negativní dopady i na recyklaci odpadů. Výkupní ceny všech druhotných surovin ke konci roku 2008 významně poklesly a odbytové podmínky se zhoršily. Ecobat se proto rozhodl ve spolupráci s Kovohutěmi Příbram podpořit zpětný odběr a recyklaci gelových přenosných akumulátorů s obsahem olova. Podpora má formu zajištění exkluzivních výkupních cen nebo příspěvků na evidenci těchto baterií. Je určena obcím, svozovým firmám nebo distributorům, kteří v rámci své činnosti gelové Pb akumulátory odebírají a shromažďují. Bližší informace je možné získat na našich webových stránkách nebo dotazem na e-mailové adrese: lenka.kvapilova@ecobat.cz.

Příspěvky za efektivní logistiku Ecobat zavádí s účinností od 1. 4. 2009 logistický příspěvek všem smluvním partnerům, se kterými spolupracuje na shromažďování a svozu použitých baterií. Za každou dodávku přenosných baterií nad 500 kg z jedné lokality bude poskytnuta odměna ve výši 1250 Kč. Příspěvky jsou určeny zejména pro obce, svozové firmy a distributory baterií a mají sloužit k zefektivnění nákladného svozu malých dávek baterií z mnoha míst zpětného odběru. Bližší informace jsou uvedeny na www.ecobat.cz, dotazy zodpoví lenka.kvapilova@ecobat.cz.

Příloha ekolamp

EKOLAMP na Staroměstském náměstí

EKOLAMP se již podruhé stal ekologickým partnerem osvětlení nejpopulárnějšího vánočního stromu v Česku. Každým rokem česká média sledují přípravu největšího vánočního stromu pro pražské Staroměstské náměstí. Děti se s rodiči chodí dívat na jeho zářící výzdobu a pro mnohé návštěvníky Prahy je tento krásně osvětlený strom symbolem vánočních svátků. Tomu se není co divit, vždyť jsme téměř všichni od dětství fascinováni světly na vánočních stromech. To byl také důvod, proč se kolektivní systém EKOLAMP opět rozhodl i v roce 2008

využít této příležitosti ke vzdělávací kampani informující širokou veřejnost o důležitosti sběru a recyklace osvětlovacích zařízení. Během vánočních trhů byly na Staroměstském náměstí umístěny sběrné kontejnery, kam Pražané mohli přinést nefunkční zářivky. Návštěvníkům trhů byly navíc rozdány tisíce informačních letáků. Zdá se, že tato práce přináší již své výsledky – dle nedávné ankety uvedlo 73 % dotázaných Pražanů, že vědí, jak naložit s nefunkční zářivkou. Uvidíme, zda se toto číslo odrazí i v celkově odebraném množství světelných zdrojů.

Rozsvítili jsme vaše Vánoce Od poloviny listopadu do poloviny prosince 2008

se na www.rozsvitimevasevanoce.cz hrálo o 10 vánočních stromečků s ozdobami a osvětlením. Hlavním cílem soutěže bylo zvýšit povědomí veřejnosti o nutnosti recyklace úsporných zářivek. Internetový kviz zaměřený na praktické znalosti problematiky recyklace úsporných zářivek vyplnilo celkem 4392 účastníků, ze všech odpovídajících však jen 48 % dokázalo správně zodpovědět tři jednoduché vstupní otázky. Pořadí mezi nimi bylo pak stanoveno v závislosti na odhadu množství světelných zdrojů, které EKOLAMP zrecykloval za měsíc listopad. Kromě soutěžení byla na vánočních stránkách další lákadla – návštěvníci si například mohli přečíst zajímavosti z historie rozsvěcování vánočních stromků nebo odeslat vánoční pohlednici, kterou si na stránkách sami vytvořili. Celkem přes 40 000 návštěvníků zavítalo po dobu trvání soutěže na stránky www.rozsvitimevasevanoce.cz. Soutěž Rozsvítíme vaše Vánoce doplnila vzdělávací kampaň EKOLAMPu spojená s ekologickým partnerstvím vánočního osvětlení Staroměstského náměstí.

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2009

Jak nejlépe sbírat zářivky z domácností? Na tuto otázku se pokusil odpovědět pilotní projekt uskutečněný koncem minulého roku v Praze 6. S rostoucí informovaností roste ochota lidí odevzdávat k recyklaci i tak netypická zařízení, jakými jsou nefunkční zářivky. Kolektivní systém Ekolamp a radnice městské části Praha 6 zahájily v září minulého roku pilotní projekt, který měl obyvatelům tohoto obvodu nabídnout více možností pro zpětný odběr nefunkč-

ních kompaktních a lineárních zářivek. Ve spolupráci zejména s místními obchody a školami bylo vytvořeno 31 nových sběrných míst. Důležitou součástí projektu byla i informační kampaň zaměřená na školy i širokou veřejnost. Na základě výsledků pilotního projektu bude v letošním roce dále rozšiřována sběrná síť v Praze i v dalších místech v České republice. Kompaktní úsporné a lineární zářivky používala v roce 2007 přibližně polovina českých domácností a s ohledem na rostoucí cenu elektřiny jejich obliba stále narůstá. Proto není překvapením, že již v loňském listopadu se v anketě k používání úspo-

rek přihlásilo 93 % dotázaných Pražanů. Správné nakládání s nefunkčními zářivkami, které obsahují malé množství rtuti, má přímý dopad na kvalitu životního prostředí. Při recyklaci lze navíc opětovně využít až 90 % materiálu v nové výrobě. Ekolamp se rozhodl zahájit projekt v Praze, protože podle nedávného průzkumu právě v našem hlavním městě končí v popelnici kolem 80 % nefunkčních zářivek, což je téměř dvojnásobek oproti zbytku republiky. Pro pilotní projekt byla vybrána Praha 6, jejíž radnice používá k informování občanů rozsáhlou plejádu komunikačních nástrojů. Lidé se o sběru mohli dozvědět ze standardního měsíčníku městské části, ale i prostřednictvím informačních kanceláří, internetové televize nebo SMS zpráv. Povědomí o pilotním projektu mezi obyvateli, kteří žijí či pracují v Praze 6, tak dle ankety dosáhlo po dvou měsících 69 %. S tím souvisejí i velmi dobré vý-

sledky ve sběru především nefunkčních kompaktních úsporných zářivek. Těch bylo vybráno 97 kg, což přibližně odpovídá množství, které se z domácností shromáždí např. v celém Liberci za půl roku. Při vyhodnocení pilotního projektu se ukázalo, že pro spotřebitele je nejvhodnějším místem pro zpětný odběr zářivek běžný maloobchod, který navštěvují několikrát měsíčně a je v blízkosti jejich bydliště. V Praze 6 to byly především obchody s elektrotechnikou a supermarkety. Po ukončení projektu tak v této městské části zůstalo pro domácnosti 22 nových sběrných míst.

Krátce Nové sběrné nádoby Vzhledem k neustále se rozšiřujícímu systému sběru a svozu osvětlovacích zařízení se kolektivní systém EKOLAMP snaží zlepšovat všechny s tím související činnosti. Jednou z cest je úprava a vývoj nových sběrných nádob, které umožní bezpečnější a jednodušší manipulaci a transport. Od loňského roku jsou především do velkoobchodů umísťovány sběrné klece na svítidla. Prozatím jsou tyto klece určeny pro použití pouze v Čechách. Jejich současná podoba byla vyvinuta ve spolupráci s uživateli v rámci úvodního pilotního projektu. V letošním roce EKOLAMP představí nový typ sběrné nádoby pro zpětný odběr úsporných zářivek. Moderní nádoba bude svým designem a velikostí určena zejména pro umístění v maloobchodních prodejnách, ale budou ji moci využít i obecní a městské úřady a další veřejné instituce. Bude se jednat o menší kovovou nádobu, do které bude vkládána přepravní kartonová krabice. Z hlediska svozu bude tento systém velmi efektivní a doufáme, že se našim partnerům bude líbit i jeho estetické provedení, které by mělo být atraktivním doplňkem prodejních ploch a dalších prostor.

Svoz a recyklace v roce 2009 – spolupráce s osvědčenými partnery Ve druhé polovině roku 2008 proběhlo poptávkové řízení na zajištění svozu a zpracování osvětlovacích zařízení pro rok 2009. Díky vstřícnému přístupu jednotlivých poskytovatelů služeb při jednáních o cenové politice pro následující období má EKOLAMP možnost pokračovat ve spolupráci se stejnými partnery jako doposud, tedy se společnostmi van Gansewinkel, a. s., Marius Pedersen, a. s., a SITA CZ, a.s. Zpracování světelných zdrojů budou zajišťovat společnosti Recyklace Ekovuk, a. s., a německá společnost LAREC Lampen-Recycling GmbH. Svítidla budou i nadále zpracovávat firmy Recyklace Ekovuk, a. s., MHM EKO, s. r. o., a EKOPART, s. r. o. Spolupráce se staronovými partnery je přínosem zejména proto, že je možné využít cenné zkušenosti, kterých tyto společnosti nabyly v předchozích letech.

ASEKOL INFO

Druhý ročník konference Zpětný odběr Po téměř dvou letech se v pražském hotelu Corinthia Towers bude opět konat jednodenní konference Zpětný odběr. Prvního velmi úspěšného ročníku se zúčastnilo 450 účastníků. Nyní budou mít příležitost připomenout si, jak se za dva roky změnila situace a kam se daný obor posunul. Konference je určena především pro odbornou veřejnost z oblasti zpětného odběru a odpadového hospodářství, dále pak pro zástupce měst a obcí, státní správy, výrobce, dovozce. Z řečníků vystoupí např.: Orsolya Csorba (WEEE Desk Officer, DG Environment), Pascal Leroy (Secretary General, WEEE Forum), Pavel Drahovzal (SMOCR), Zbyněk Kozel (předseda představenstva EKO-KOM, a.s.), Petr Kratochvíl (jednatel Ecobat, s.r.o.), Gabriela Homolová (MŽP ČR).

PŘIHLAŠTE SE VČAS A UŠETŘÍTE. NABÍDKA MÍST LIMITOVÁNA Přihlášky na konferenci naleznete na www.asekol.cz 〉 účastnický poplatek: 950 Kč 〉 sleva při včasné registraci do 31. 3. 2009: 750 Kč 〉 sleva pro členské obce Svazu měst a obcí ČR při včasné registraci do 31. 3. 2009: 650 Kč uvedené ceny jsou bez DPH 19%

Ohlasy účastníků PRVNÍHO ROČNÍKU „Konference na mě udělala hluboký dojem po obsahové i organizační stránce.“ Ing. František Kostelník, ředitel společnosti Technické služby Zlín, s. r. o. „Bylo mi ctí se konference účastnit a věřím, že i její 2. ročník bude přinejmenším tak úspěšný jako ten letošní. Rádi se opět zúčastníme.“ Mgr. Pavel Drahovzal, Oddělení legislativně-právní, Kancelář Svazu měst a obcí ČR „Líbila se mi otevřenost diskuse i relevantní náměty, jak posunout věci dopředu.“ Aurore Belfrage, Stena Technoworld AB, Göteborg

Pozvánka na 2. Mezinárodní KONFERENCI

Pořadatel:

Spolupořadatelé:

Úterý 19. května 2009 od 10 do 18 hodin Corinthia Towers Hotel, Kongresová 1, Praha 4

Záštitu poskytli:

Ústřední témata: 1. Nová Směrnice EU o odpadních elektrozařízeních a její vliv na realizaci zpětného odběru elektrozařízení 2. Implementace Směrnice EU o odpadních bateriích a akumulátorech do právního řádu ČR (novela zákona o odpadech) 3. Zpětný odběr pneumatik, autovraků a olejů Na konferenci vystoupí např. zástupci Evropské unie, MŽP, Svazu měst a obcí, kolektivních systémů, evropských asociací, evropských a českých výrobců a prodejců.

Přihlášky účastníků a další info naleznete na www.asekol.cz. Při registraci do 31. 3. 2009 ušetříte 1/3 účastnického poplatku! 26

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2009

Mediální partneři:

ASEKOL zábava

Křížovka

Deset vylosovaných, kteří nám do 31. 3. 2009 zašlou správné řešení křížovky na e-mailovou adresu casopis@asekol.cz, obdrží věcné ceny. Do e-mailu uveďte jméno, příjmení a adresu, aby vám výhra mohla být doručena.

Máte doma starý mobil? Ještě může být užitečný! Mobilní telefon, který již nepoužíváte, můžete v přiložené obálce zdarma odeslat, a tím: snadno se zbavíte nepotřebné věci, která může být ještě užitečná pomůžete slabozrakým a nevidomým (sdružení SONS získá finanční dar v závislosti na počtu sebraných mobilů) ušetříte přírodní zdroje a ochráníte životní prostředí (sebrané mobilní telefony

budou ekologicky recyklovány)

můžete se zapojit do slosování o 6 kreditů do mobilního telefonu

v hodnotě 500 Kč

Rozhodli jste se zúčastnit? Zde je jednoduchý postup: vložte mobilní telefon do přiložené obálky vyplněný soutěžní kupon odtrhněte a také vložte do obálky – zapojíte se tak

do slosování o ceny

zalepenou obálku vhoďte do schránky a bezplatně ji odešlete do společnosti ASEKOL

Společnost ASEKOL se postará o recyklaci telefonu. Víte, že znovu využito bude až 80 % hmotnosti telefonu? Nejprve bude demontován akumulátor, který bude recyklován samostatně. Dále bude demontován displej, který obsahuje nebezpečné látky, a bude ekologicky zlikvidován. Kovy budou předány ke zpracování v hutích, plasty si po rozdrcení převezmou další zpracovatelé jako druhotnou surovinu. Zaujala vás akce? Máte zájem oslovit tímto způsobem občany ve vaší obci? Kontaktujte nás na www.venujmobil.cz.

Sudoku 2 1

5 3 9

8 1

2 6 6

8 9

Správné znění tajenky z minulého čísla: Až doléčí, zaslouží si recyklaci. Výherci z minulého čísla: Výherci kvíz: Jiří Fárek, Michaela Holubová, Veronika Adolfová, Gabriela Šodková, Ivona Škarpecká Výherci křížovka: Hana Horáková, Vanda Dušková, Jitka Horáková, Radmila Hyblerová, Marie Kubná, Ladislav Vašina, Michaela Mazáčová, Stanislav Boček, Eva Pokorná, Zuzana Adolfová

Nový bonus pro obce za pomoc při nakládce Vážíme si vaší spolupráce! Za pomoc při nakládce získáte o 2/3 vyšší odměnu za sběr elektrozařízení. Nový bonus v roce 2009 pro obce se sběrnými dvory Druh elektrozařízení

Základní složka odměny za sběr elektrozařízení* navýšení v rámci bonusu o

celkem

Televizory (TV), počítačové monitory (PCM)

2,00 Kč/ks

5,00 Kč/ks

Ostatní elektrozařízení (elektrozařízení mimo TV a PCM)

0,15 Kč/kg

0,30 Kč/kg

* Základní složka odměny je 3 Kč/ks TV a PCM a 0,15 Kč/kg ostatních elektrozařízení (elektrozařízení mimo TV a PCM)

Bonusová složka je přiznána za každou nakládku, při které byla pomoc uskutečněna. Pomocí při nakládce se rozumí aktivní pomoc smluvnímu dopravci kolektivního systému ASEKOL s nakládkou elektrozařízení objednaného k odvozu z daného sběrného dvora.