Page 1

MAGAZÍN ASEKOL

Historie sběrných nádob

Jaká byla cesta k jejich dnešní podobě

Mobily létaly vzduchem

Celoroční turné Zahoď mobil slavilo úspěchy

Odpad je potřeba bránit

S Knutem Sanderem o nelegálním vývozu elektroodpadu

příloha Smočr

2/2011


Fe

Železo (latinsky Ferrum) je lesklý šedobílý středně tvrdý kov. V zemské kůře činí průměrný obsah železa až 6 %, čímž se řadí na čtvrté místo podle výskytu prvků (před ním je pouze kyslík, křemík a hliník). V přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin, z nich nejrozšířenější je magnetit a hematit. Současné světové zásoby železné rudy se odhadují asi na 77 mld. tun čistého kovu. Výroba surového železa se provádí ve vysoké peci redukcí železných rud uhlíkem. Surové železo (litina) je poměrně pevné a tvrdé, ale velmi křehké, takže se příliš nehodí k dalšímu mechanickému zpracování. Z litiny se vyrábějí např. pláty kamen, radiátory ústředního topení či kanálové poklopy. Proto se železo dále zpracovává, nejčastěji jako ocel. Existuje asi 2500 druhů ocelí, jen v roce 2010 jí bylo na světě vyrobeno 1414 mil. tun, z toho téměř 45 % v Číně. Železné kovy, které jsou v elektrozařízeních hojně zastoupeny, jsou pro recyklaci ideální, neboť během procesu neztrácejí žádné ze svých vlastností. Recyklace železa přináší 74% úsporu energie, 90% úsporu primární suroviny, 86% redukci znečištění ovzduší, 40% úsporu vody, 76% redukci znečištění vod a 97% redukci odpadu z těžby.


EDITORIAL

OBSAH

Milí čtenáři, opět je tu konec roku. Vhodný čas pro to, zastavit se a bilancovat. Co přinesl rok 2011 ASEKOLu? Přelomovým krokem bylo rozšíření aktivit společnosti na Slovensko. Rozhodli jsme se pro ně v reakci na požadavky výrobců, kteří měli zájem o řešení problematiky elektroodpadu v České a Slovenské republice takříkajíc pod jednou střechou.

Commodore, 7  legenda mezi počítači Vlastnit v 80. letech osobní počítač značky Commodore byla prestižní záležitost. Jaká byla cesta průkopníka výpočetní techniky ke slávě?

Byla to výzva, ale zároveň krok do neznáma, který přinesl mnoho nečekaných problémů. Přesto jsme trnitou cestu prošlapali a splnili za naše klienty veškeré zákonné povinnosti. V České republice jsme ukončili velký projekt intenzifikace sběrné sítě. Do ulic měst a obcí bylo rozmístěno téměř 1500 stacionárních kontejnerů a 600 sběrných dvorů bylo vybaveno uzamykatelnými přístřešky a klecovými

Téma: Sběrné nádoby 8  na sto způsobů Snažíme se být spotřebitelům co nejblíže, aby pro ně odevzdávání vysloužilé elektroniky tím správným způsobem byla doslova hračka.

kontejnery určenými ke sběru elektrozařízení. V Praze jsme uspořádali 3. ročník mezinárodní konference Zpětný odběr, v krajských městech soutěžili občané v hodu mobilem, nejlépe třídící města a obce byly za své obdivuhodné výsledky v jednotlivých krajích oceněny keramickými popelnicemi či sluchátky. Firmy pomáhaly dětem prostřednictvím nového projektu Věnuj počítač.

Plzni se házelo 16 Vmobilem Někdo by si mohl myslet, že mobilem hází jen vzteklouni. Omyl! Hod mobilem je jednou z hlavních disciplín osvětové kampaně Zahoď mobil.

Žáci ve školách zapojených do projektu Recyklohraní vysbírali rekordní množství mobilních telefonů, které nyní dále slouží dětem v dětských domovech. ASEKOL byl aktivní i na mezinárodní úrovni – kromě setkání pracovních skupin WEEE Fora jsme se zapojili do několika zahraničních projektů. A událo se pochopitelně mnoho dalšího. O některých projektech si můžete přečíst právě nyní v novém čísle Zpětného odběru.

nut Sander bojuje 20 Kproti zlodějům odpadu V rozhovoru si povídáme s předním německým expertem na problematiku nelegálního vývozu elektrického a elektronického odpadu.

Přeji vám krásné Vánoce a úspěšný rok 2012. Eva Zvěřinová

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/11 vyšlo 23. 12. 2011 v Praze, vychází 2× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČO: 27373231, Československého exilu 2062/8, 143 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: casopis@asekol.cz, tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.


ZPRÁVY / NOVINKY / Petr Holeček

Máme 93 % spokojených čtenářů Jak si mezi čtenáři stojí magazín Zpětný odběr? Společnost Markent na základě telefonického průzkumu z léta přinesla nová čísla, grafy a srovnání. Obecně průzkum prokázal, že čtenáři jsou oproti roku 2008 náročnější a přísnější, ale časopis Zpětný odběr jim otevírá obzory, hodně jej používají pro práci a někteří jej čtou od začátku až do konce. Celkově je s časopisem spokojena naprostá většina z nich. Průzkumu se účastnili jak lidé z  managementu převážně českých firem, tak i  ekologové a  odpadoví hospodáři. Mezi respondenty byli i pracovníci administrativy, přičemž nejvíce byly zastoupeny firmy s  více než padesáti zaměstnanci. Hlavně ty soukromé.

Skoro polovina dotazovaných čte časopis na vícero „sezení“, osm procent přečte Zpětný odběr na jeden zátah. Drtivá většina lidí si vybírá jen články, které je zajímají. Ovšem například ekologové a lidé z  oboru se snaží přečíst co nejvíc. Téměř polovina lidí také prolistuje všechny stránky. Zvláště respondenti na vedoucích pozicích se snaží zachytit maximum. Ti jsou ale zároveň i  hodně kritičtí. Ovšem i tak jeden výtisk přečte 2,8 čtenáře a polovina si jej schová. Pokud jde o  grafickou podobu časopisu, velmi či spíše spokojeno je s ní 97 % respondentů. Obecně by čtenáři ocenili, kdyby se časopis více věnoval praktickým návodům (83 %) a aktuální legislativě (81 %).

Užitečnost informací z magazínu při práci podle funkce respondenta

6% 33 % 67 % 52 % 14 % management

33 %

31 %

odpadoví hospodáři, ekologové

administrativní pracovníci

12

pf 20

AŤ SE VÁM NOVÝ ROK PĚKNĚ VYBARVÍ www.asekol.cz 4

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

63 %

Mgr. Jan Vrba jednatel společnosti

Využili jste informace z časopisu Zpětný oběr ve svém zaměstnání? ne, nikdy ano, jednou ano, vícekrát


zprávy / novinky

Konference Zpětný odběr 2011 přinesla zajímavé závěry Dne 3. května 2011 proběhl v pražském hotelu Corinthia Towers již třetí ročník mezinárodní konference Zpětný odběr, která je událostí roku v oblasti odpadového hospodářství. Setkání bylo pořadateli i účastníky hodnoceno jako velmi přínosné. Účastnilo se jej téměř 500 návštěvníků z několika zemí. Co všechno bohatý program konference účastníkům nabídl?

Konference Zpětný odběr 2011 byla jedinečnou příležitostí komplexně se seznámit s aktuálním děním v oblasti zpětného odběru v České republice a Evropské unii. Byla určena zástupcům měst, obcí a  krajů, úředníkům státní správy a  kontrolních orgánů. Dále pak výrobcům a  prodejcům elektroniky, baterií a  akumulátorů, auto-moto, olejů a pneumatik, ale také reprezentantům firem z odpadového odvětví, delegátům profesních organizací a sdružení, zástupcům výzkumných ústavů, poradenských firem a škol. Stěžejními tématy dopoledního plenárního programu bylo zhodnocení výsledků systému zpětného odběru výrobků v  ČR za  posledních pět let, aktuální stav návrhu směrnice EU o  odpadních elektrozařízeních, návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností, současnost a budoucnost zpracování elektroodpadu v  Evropě a  nelegální vývoz odpadu z přístavu v Hamburku. Odpoledne se účastníci v  rámci tří workshopů věnovali tématům environmentálního vyučování a osvěty ve školách, recyklace CRT a LCD obrazovek a  systému recyklace fotovoltaických panelů a  jeho financování. Závěrečná panelová diskuse moderovaná Barborou Tachecí rekapitulovala celý konferenční den.

V rámci letošního ročníku se představila řada významných účastníků. Byl to například Pascal Leroy, generální sekretář asociace WEEE Forum a manažer projektu WEEELABEX, Thorsten Brunzema z  Evropské komise, Norbert Zonneveld z  organizace EERA nebo Knut Sander z  institutu Ökopol. Dále se účastnili zástupci ministerstva životního prostředí, Svazu měst a  obcí, českých i  zahraničních kolektivních systémů, evropských asociací, evropských a českých výrobců a prodejců, zástupci ministerstva školství, zástupci škol, ale i takových společností, jako je ČEZ. Konferenci pořádal kolektivní systém ASEKOL ve  spolupráci se společnostmi EKO-KOM, ECOBAT, EKOLAMP a  projektem Recyklohraní, záštitu převzalo ministerstvo životního prostředí, dále Svaz měst a  obcí, WEEE Forum, EERA a Asociace spotřební elektroniky. Návštěvníci konference ocenili zejména kvalitní program, zajímavé přednášky a  prezentace a v neposlední řadě také dobré organizační zabezpečení akce. Další konference se bude konat v roce 2013.

krátce Máme na kontě další Zlatý středník Naše výroční zpráva z roku 2009 získala ocenění za nejlepší výroční zprávu Zlatý středník 2010. Zaujala netradičním grafickým ztvárněním v retro stylu, který vychází z putovní výstavy Muzeum spotřebičů, se kterou už druhým rokem objíždíme celou republiku. Pro ASEKOL se jedná už o čtvrtou cenu v této soutěži. Dosavadní ocenění sklízel časopis Zpětný odběr, který letos obdržel speciální ocenění odborné poroty za vyváženost obsahu a formy a certifikát vysoké profesionální úrovně Top Rated. Cenu Zlatý středník již devět let uděluje PR klub za podpory Asociace Public Relations agentur. Jedná se o prestižní soutěž, která oceňuje nejlepší firemní média v Česku určená zákazníkům, obchodním partnerům nebo zaměstnancům. Výroční zprávu si můžete přečíst na našich stránkách www.asekol.cz.

Telefony z projektu Věnuj mobil hrají divadlo Náš projekt Věnuj mobil dodal mobilní telefony pro divadelní představení Oblíbenci, které mělo premiéru 12. září v Paláci Akropolis. Šest mladých lidí se mezi studijními povinnostmi, večírky a akcičkami stále víc zaplétá do svých vzájemných milostných léček. Hra o citovém chaosu mladé generace je sondou do života vysokoškolských studentů, do jejichž touhy po zábavě již zasahuje tvrdá realita. Debut mladé švýcarské dramatičky Laury de Weck (* 1981), absolventky herectví na vysoké divadelní škole v Curychu (Zürcher Theaterhochschule), se poprvé představil na podzim 2005 na frankfurtském knižním festivalu. Po premiéře v basilejském divadle v roce 2007 se stal doslova hitem. Inscenace z roku 2008 v kolínském Theater am Sachsenring získala nominaci na prestižní cenu Müllheimer Dramati­­‑ k­erpreis 2008. Režie české inscenace se ujala Lucie Málková.

Vysloužilé tonery znovu pomáhají Skončil třetí ročník ekologicko‑charitativního projektu Sbírej toner, jehož partnerem je ASEKOL a který organizuje společnost OTTO Office CZ. Sbíráním prázdných tiskových kazet určených k renovaci zajišťuje peníze pro ústavy mentálně postižených. Ve třetím ročníku se vybralo 35 476 prázdných tiskových kazet a nashromáždilo 363 521 Kč, které nyní poputují na pomoc mentálně postiženým. Nově projekt vstoupil i na Slovensko, kde se podařilo vybrat 1490 eur.

5


zprávy / novinky

ASEKOL je i na Slovensku! V tažení za ekologické zpracování použitého elektroodpadu

krátce

pokračujeme i za hranicemi České republiky. Od ledna 2011 funguje u našich východních sousedů organizace ASEKOL SK.

„Založením kolektivní organizace ASEKOL SK jsme reagovali na požadavky našich klientů v  Česku, abychom jim poskytli stejné služby i  na  Slovensku. Investujeme do sběrných nádob a do vybavení sběrných dvorů a  finančně kompenzujeme náklady měst a obcí na sběr elektroodpadu,“ říká jednatel společnosti Jan Vrba. Nová společnost má z  mnoha důvodů šanci na  úspěch, který se po ročním působení již začíná dostavovat. Dobrý start podnikání na Slovensku nám zajišťuje v první řadě zázemí, které máme v České republice. Osvědčený způsob organizace sběru odpadu a inspirace pro celou řadu úspěšných osvětových akcí pro školy i širokou veřejnost se předávají dál. Najdou se ale i  čistě materiální výhody. ASEKOL SK nabízí výrobcům elektrozařízení nižší recyklační příspěvky. Stlačit cenu na minimální úroveň mu umožňuje především stabilní zázemí klientů z řad velkých nadnárodních firem, jako je Samsung,

6

ZPĚTNÝ ODBĚR

LG, Panasonic, Mascom, Canon, Microsoft nebo Electro World. Neziskové služby s logem ASEKOL SK v  podobě zpětného odběru elektroodpadu může ve  Slovenské republice využít jakýkoli výrobce nebo dovozce, kterému zákon stanovuje zabezpečit oddělený sběr a zpětný odběr elektroodpadu. Sběrné nádoby na  elektroodpad jsou přitom umístěny i ve školách, které se zapojily do projektu Recyk­ lohry. Tady však prioritně nejde o  kvantitativní sběr, spíše o výchovnou funkci. Žáci a studenti se díky Recyklohrám, které zahrnují i různé soutěže a jiné aktivity, učí, jak se správně zbavit například staré elektronické hračky nebo mp3 přehrávače. ASEKOL SK tak pokračuje v  ekologicko-výchovné činnosti, které se už téměř deset let věnujeme v České republice. O provoz a rozvoj společnosti sídlící v Bratislavě se stará 6 zaměstnanců, ředitelem je Mgr. Ronald Blaho.

2/2011

Odstartoval 2. ročník úspěšné soutěže Osvětová školní soutěž Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu zaznamenala v minulém školním roce velký ohlas. Celkem 451 škol odevzdalo téměř 42 000 vysloužilých mobilních přístrojů. Na úspěch prvního ročníku teď navazuje druhý, který potrvá do 31. ledna 2012. Soutěž pořádá projekt Recyklohraní pod patronací ASEKOLu a partnera letošního ročníku společnosti T‑Mobile Czech Republic, která poskytla ceny pro výherce. Cílem projektu je naučit děti ekologické zodpovědnosti a zvýšit počet telefonů, které jsou odevzdávány k odborné recyklaci. Hlavním kritériem soutěže je počet sebraných telefonů na jednoho žáka dané školy. Nefunkční přístroje budou zrecyklovány a funkční budou po repasování předány dětem z dětských domovů. Výsledky budou vyhlášeny v dubnu 2012. Více podrobných informací o soutěži najdete na webové stránce www.recyklohrani.cz.

Soutěž skončila, čekáme na vítěze Středa 30. listopadu byla posledním dnem, kdy mohly školy po celé České republice získávat body do Velké podzimní soutěže ve sběru elektrozařízení. Soutěž vypsal Asekol v rámci projektu Recyklohraní, hodnotilo se, kolik kilogramů odevzdaných elektrozařížení připadá na jednoho žáka, přičemž tentokrát mohly školy získat dvojnásobek bodů oproti klasickému Recyklohraní. Za kilo veškerých drobných a volně ložených elektrozařízení bylo 6 bodů, za stejné množství velkého elektra pak 2 body (do velkého elektra se tentokrát započítávala i chlazení). Nejlepší škola získá od Asekolu 100 000 Kč na nákup učebnic, školních pomůcek a počítačového vybavení, dalších deset vylosovaných ze všech účastníků soutěže získá na totéž deset tisíc. Výsledky budou známy v polovině ledna 2012.

Známe nové mistry v třídění elektra V krajích se letos zase třídilo o sto šest. Vítězství ve třetím ročníku soutěže O keramické sluchátko mohou slavit v Olomouckém kraji v Uničově, Tovačově a Polkovicích a v Moravskoslezském kraji v Úvalně, Petřvaldě a Novém Jičíně. Populární klání pro města a obce je součástí dlouhodobé kampaně na podporu třídění elektrozařízení, kterou realizuje hejtmanství ve spolupráci s kolektivním systémem ASEKOL. Vítězné obce (v každém kraji tři v kategoriích podle velikosti) si odnesly stylové ceny v podobě keramických sluchátek a rovněž věcné a finanční prémie.


legendA / text: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol

Commodore se dostal i do Guinnessovy knihy rekordů Vlastnit osobní počítač Commodore znamenalo hřát se na výsluní

zájmu celého okolí. Zatímco v televizi bylo možné sledovat maximálně výchovné pořady o životě socialistické mládeže, na počítači se daly hrát obdobné strategické nebo bojové hry jako na Západě.

Dějiny počítačů byly po dlouhou dobu jen dějinami počítacích nástrojů. Lidé si odpradávna potřebovali spočítat, kolik mají zaplatit a kolik při obchodu vydělají. Změnu přinesla až průmyslová revoluce. V roce 1725 poprvé použil Basile Bouchon děrovaný papír pro řízení tkalcovského stavu. S nápadem využít děrné štítky k programování mechanického kalkulátoru přišel v roce 1835 Charles Babbage, který bývá považován za otce dnešních počítačů. Zajímavostí je, že Babbage měl už i svého programátora, vlastně programátorku. Pro spolupráci oslovil mladou talentovanou matematičku Adu Lovelace, která byla dcerou básníka lorda Byrona a na jejíž počest byl v roce 1979 dokonce pojmenován programovací jazyk Ada. Úspěšný začátek, smutný konec Firma Commodore se do historie výpočetní techniky zapsala nesmazatelným písmem. Založil ji voják Jack Tramiel, který se nejdříve rozhodl, že se bude

Dědeček průkopník Počítač Commodore 64, který byl odevzdán ve sběrném dvoře Veselí nad Moravou, se vyráběl nepřetržitě od roku 1982 do roku 1993 a prodalo se ho prý až 30 milionů kusů, čímž se stal nejprodávanějším počítačovým modelem všech dob. Osmibitový osobní mikropočítač měl na svou dobu neuvěřitelných 64 kB RAM, propracovaný grafický systém i  zvukový čip. Programy se nahrávaly z  běžné magnetofonové kazety. K počítači bylo rozsáhlé příslušenství (tiskárna, monitor, FD mechanika či joystick) a množství softwarového vybavení, jako jsou komerční hry, programy a utility pro zpracování grafiky a hudby, textové procesory nebo databáze. K  zobrazení grafiky sloužil běžný televizní přijímač.

věnovat psacím strojům. V roce 1955 zakládá Commodore Interna­t­ional Limited, aby mohl splnit podmínky kontraktu uzavřeného s jednou československou firmou, pro kterou psací stroje v Torontu kompletoval. Roku 1962 se Tramiel spojil s finančníkem C. Powellem Morganem a nová společnost zaměřená na mechanické počítačky dostala název Commodore Business Machines, Canada. A proč zrovna Commodore? Protože Tramiel chtěl svou firmu pojmenovat podle některé z vojenských hodností a generál či admirál již byli obsazeni. (Komodor je vysoká důstojnická hodnost mezi kapitánem a kontraadmirálem.) V roce 1977 firma světu představila 8bitový počítač PET (Personal Electronic Transactor), který měl v jedné skříni počítač, monitor, klávesnici i datarekordér. O čtyři roky později na trh uvedla osobní počítač VIC-20, který byl díky ceně cca 300 dolarů dostupný opravdu pro každého. Zatímco 80. léta byla pro Commodore veleúspěšná, v 90. letech už firma nedokázala držet krok s prudkým vývojem technologií, ceny jejích akcií klesly na několik centů a postupně byly staženy z burzy. Hlavní továrna na Filipínách, kde se vyráběly důležité součástky, byla uzavřena. Commodore v USA definitivně padl.

7


Co o nás vypovídá odpad

Odpadní jámy byly vždy neocenitelným zdrojem informací pro historiky i další badatele. Díky nim dokážeme zjistit, jak žili naši prapředci. Co by vědci zjistili za několik století o nás?


TÉMA ČÍSLA / sběrné nádoby

Sběrné nádoby na sto způsobů Dokážeme se vypořádat s odpady, které ve stále větší míře produkujeme? Jen v zemích Evropské unie

se v domácnostech ročně vytvoří asi 8 milionů tun elektroodpadu.

ASEKOL se dlouhodobě snaží lidi motivovat, aby své vysloužilé elektrospotřebiče vraceli k recyklaci. Důležitým faktorem, který ovlivňuje ochotu občanů odnést nepotřebný spotřebič na správné místo, je vzdálenost ke sběrné nádobě. Proto průběžně vyvíjí a distribuuje široké portfolio nádob, do nichž je možné odkládat vše od baterií přes mobilní telefony a hračky až třeba po počítače. V současnosti má na území České republiky rozmístěno na 7000 nádob určených pro sběr elektroodpadu.

9


TÉMA ČÍSLA / sběrné nádoby / text: lucie kettnerová / FOTO: Michael Kratochvíl, profimedia, archiv asekol

Naše sběrné nádoby nevypadaly vždy tak, jak je známe dnes. Stacionární kontejner byl původně zelený a plastový, a když se přebarvil na červeno, prošel nejdříve plechovou a pak sklolaminátovou variantou. Nakonec se natrvalo vrátil k plechu a přibyl mu otočný buben

Zdálo by se, že problém odpadu řešilo lidstvo odpradávna. Není to ale tak úplně pravda. Pravěcí lidé totiž téměř žádné odpadky neprodukovali. Vše, co ulovili nebo našli, prostě zpracovali. Dokud žili kočovným životem, nemuseli se příliš starat o to, co po nich zbude. Prostě se jednoho dne sebrali a přemístili o kus dál. Co nepotřebovali, nechali na místě. Problém s  odpady nastal až ve  chvíli, kdy se lidé usadili, začali chovat hospodářská zvířata a  zřizovat řemeslnické dílny. Zbytky se často vyhazovaly či vylévaly tam, kde to bylo nejblíže, tedy na  ulici nebo do  řeky. Ovšem abychom všem dávným kulturám nekřivdili, tak třeba už před sedmi tisíci lety měli obyvatelé na  Blízkém východě odpadní kanalizaci z domů, jinde vznikaly komposty, které následně sloužily pro zemědělské účely, další odpady se likvidovaly v nepřetržitě hořících ohních. Třídění si vyžádala péče o zdraví Na hygienu dbali zejména staří Řekové a  Římané. Měli vodovody a  veřejnou kanalizaci, o  pořádek na  ulicích se jim starali otroci a  váleční zajatci. Odpady se odvážely za město a ukládaly do odpadních jam. Velký úpadek v  oblasti čistoty však přinesl středověk, a tak není divu, že mor nebo cholera měly skvělou živnou půdu pro své rozšíření. Když v  polovině 19. století opět vypukla jedna z velkých epidemií cholery, snažili se vědci najít její příčinu a konečně upozornili na souvislost

10

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2011

mezi hygienou a úmrtností. V té době se začala psát historie cíleného prvotního třídění odpadu. Pevné odpadky se odvážely na  skládky a  pro splašky se začaly budovat  centrální kanalizace. V  70. letech 19. století ale začal být ve  velkých evropských městech problém s kapacitou skládek, a tak se začaly stavět spalovny. V Čechách byla první spalovna zprovozněna v roce 1905 v Brně, Praha se dočkala ve třicátých letech minulého století. Spalovna tu byla ve Vysočanech. Elektrošrot roste nejrychleji Dvacáté století přineslo nový problém – prudký nárůst velmi specifického a pro přírodu i lidské zdraví potenciálně nebezpečného elektroodpadu. V současnosti je dokonce elektrošrot nejrychleji rostoucím druhem odpadu, celosvětově tvoří až 5 % hmotnosti pevného domácího odpadu. V zemích Evropské unie, kde se v domácnostech ročně vyprodukuje asi 8 milionů tun elektroodpadu, roste jeho objem tempem 3 až 5 % ročně, v  rozvojových zemích stoupá jeho produkce až trojnásobně. Experti odhadují, že v souladu s růstem prodeje elektroniky se jen za  rok 2020 bude EU muset vyrovnat s  téměř 11 miliony tun elektroodpadu, o  deset let později to bude dokonce 14 milionů tun. K tomu je třeba přičíst ještě další zhruba tři miliony tun elektroodpadu pocházejícího od organizací a firem. Sběrné nádoby míří za lidmi Zatímco povědomí o  nezbytnosti re-

cyklace se stále zvyšuje, ochota Čechů donést spotřebič do speciální nádoby se snižuje. Respektive, snižuje se vzdálenost, kterou jsou ochotni kvůli odevzdání zařízení překonat. Ukázal to průzkum, který si nechaly kolektivní systémy ASEKOL, Ekolamp a Elektrowin udělat u  agentury Markent, aby zjistily, jak ještě více motivovat Čechy k  recyklaci. Až 81 % respondentů uvedlo, že sběrný dvůr je pro ně moc daleko. A zatímco v roce 2008 byli lidé ochotni malá elektrozařízení odnést na sběrné místo vzdálené 1633 metrů, loni tento ukazatel klesl na  1417 metrů. V  případě velkých spotřebičů se vzdálenost snížila z 2110 metrů v roce 2008 na loňských 1475 metrů. Proto se ASEKOL rozhodl jít nejen cestou soustavného vzdělávání v  oblasti recyklace, ale vyšel občanům i  reálně vstříc a  soustředil se na plošnou distribuci různých typů sběrných nádob určených pro specifická sběrná místa. Stacionární kontejner Jako první byl veřejnosti představen stacionární kontejner, pro nějž se později ujalo označený „červený“. V  létě roku 2007 bylo zkušebně instalováno pět těchto nádob v malých obcích ve  Středočeském kraji, zanedlouho se s  ním v  praxi seznámili i Kladeňané. Kontejner měl původně zelenou barvu, byl z plastu a tvarem připomínal zvon. „Tehdy pro nás bylo velkou neznámou, jak lidé stacionární kontejnery na elektroodpad vlastně přijmou. Podobný systém sběru


totiž doposud nebyl nikde na světě testován, takže jsme se nemohli opřít o  žádné zkušenosti,“ popisuje Helena Nehasilová, která pilotní projekt vedla.

Protože se osvědčil, rozhodl se ASEKOL od poloviny roku 2008 vybavit těmito kontejnery postupně i další města. Jako první krajské město získaly deset sběrných nádob (které již měly červenou barvu a byly plechové) Karlovy Vary. Následovala velká města jako Písek, Kralupy nad Vltavou nebo České Budějovice. Další změnu zanamenala sběrná nádoba před instalací v Olomouci a na Kladně, kde byly umístěny kontejnry ze sklolaminátu. Tato verze ale nebyla dost odolná, aby vydržela nájezdy vandalů a zlodějů, a tak vznikla nová plechová varianta. Kontejnery v  podobě, v  jaké je vídáme v  ulicích měst a obcí dnes, byly navrženy a zakoupeny díky přidělení finanční podpory z  Operačního programu životní prostředí. Do konce června roku 2011, kdy byla fáze instalace kontejnerů ukončena, se na  území ČR objevilo 1366 červených kontejnerů. Jelikož se dotace nevztahovala na hlavní město Praha, rozhodl se ASEKOL nainstalo-

vat zde kontejnery na vlastní náklady. „Prvních dvacet dva bylo umístěno po dohodě s magistrátem před prázdninami v  rámci pilotního projektu. Jeho výsledky dopadly velmi dobře, a  tak jsme se s  hlavním městem dohodli na  instalaci dalšího sta nádob. V té době se nám začala ozývat i další města, která předtím s instalací váhala. I  těm vyjdeme vstříc a  kontejnery do jejich ulic umístíme,“ podotýká Eva Zvěřinová, která v  ASEKOLu projekt umísťování stacionárních kontejnerů řídí. Do  stacionárních kontejnerů patří drobná elektrozařízení, jako jsou např. kalkulačky, rádia, drobné počítačové vybavení, discmany, telefony, elektronické hračky a podobně. Nepatří sem naopak televizory, počítačové monitory, zářivky a  úsporné žárovky či chladničky, které je nutné dopravit do  sběrného dvora. Kontejnery jsou vybavené samostatným vhozem pro sběr baterií. „Přestože naše společnost sběr baterií přímo nezajišťuje, rozhodli jsme se kontejnery využít také  k  tomuto účelu. Lidé totiž příliš neodlišují baterie od  elektroodpadu a házeli je i do našich sběrných nádob, což nebylo optimální,“ vysvětluje Eva Zvěřinová. Následnou ekologickou likvidaci sebraných baterií a  akumulátorů zajišťuje společnost Ecobat. Červené kontejnery se umísťují do  exteriéru, většinou na  existující separační stání pro  tříděný odpad. Nejnovější typ kontejneru (celkem prošel už sedmi podobami) je vysoký 1780 mm, široký 1300 mm a  hluboký 1200 mm a má objem 2150 litrů. Vhozový otvor o rozměrech 30×50 cm obsahuje mechanickou zábranu proti neoprávněnému vybírání elektroniky z kontejneru. Z bezpečnostních důvodů byl opatřen varovnou samolepou upozorňující na  zákaz vnikání do  nádoby. E-box E-box je určen výhradně do  interiérů budov. Do  nádoby o  rozměrech

40×40×100 cm a  objemu 80 litrů mohou lidé odložit drobná zařízení. Baterie a  akumulátory se vkládají do  boxu umístěného nad vhozovým otvorem. „Institucím také nabízíme současně s  E-boxem k  využití zdarma různé materiály v  rámci informační podpory zpětného odběru. Získat od nás mohou plakáty nebo připravené vzorové texty k otištění v místních médiích,“ říká Vojtěch Smoter z  oddělení sběrné sítě společnosti ASEKOL. Pro úřady, firmy či poslední prodejce neznamená umístění E-boxu žádnou práci ani papírování navíc. Sběr nepodléhá režimu odpadů, a není tedy nutné vést evidenci o odpadech. E-boxy začal ASEKOL nabízet obcím a  posledním prodejcům v  březnu 2008. Za  necelé 3 měsíce přišlo 1250 objednávek na  tuto nádobu.

11


TÉMA ČÍSLA / sběrné nádoby

zde téměř 2500 klecových kontejnerů. Většina opět díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí, ze kterého se pořízení nádob spolufinancovalo. Plastové popelnice Plastové popelnice o  objemu 120 litrů dostaly ve  spojení s  ASEKOLem zvláštní roli. Staly se symbolem projektů pro školy Hrátky s Asíkem a Batem a  Recyklohraní, jejichž cílem je

Eko-centrum je nejnovějším typem sběrné nádoby. Už podle počtu vhozových otvorů jí opravdu sluší označení multifunkční

Doposud bylo v ČR umístěno přes 2200 nádob, které byly postupně doplněny nádobou ke  sběru baterií a akumulátorů. E-domek a klecový kontejner Vznik myšlenky E-domku se datuje k  dubnu roku 2008. „V  tu dobu probíhalo vyhodnocování žádostí v rámci Fondu ASEKOL a téměř polovina z nich se týkala požadavku na  zastřešení

E-domek s klecovým kontejnerem určený pro sběrné dvory

12

místa pro ukládání elektroodpadu nebo instalace kontejneru ke stejnému účelu. Provozovatelé sběrných dvo-

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2011

rů ovšem potřebovali nejen ochránit zpětně odebrané elektrospotřebiče před povětrnostními vlivy, ale také je zabezpečit proti krádeži,“ vzpomíná Hana Ansorgová, manažerka PR a komunikace, která měla Fond ASEKOL na starosti. E-domek je uzamykatelný ocelový přístřešek opatřený posuvnými dvoudílnými vraty. Konstrukci tvoří ocelový rám, plášť je z pozinkovaného profilovaného plechu. Domek je nutno postavit na zpevněnou plochu (beton, panely, živice), neboť nemá vlastní podlahu. K dispozici je ve dvou velikostech – menší je široký 4 metry a pojme 26 m3 odpadu, větší má šířku 5 metrů a vejde se do něj 45 m3. Sběrné dvory využívají E-domky a zároveň uzavíratelné klecové kontejnery o objemu 1,8 m3. Ty jsou určeny pro skladování a  přepravu drobných elektrozařízení. K  dispozici je mají také dopravci, kteří v nich přemisťují elektrozařízení mezi sběrnými dvory, překladišti a  finálními zpracovateli. Odvoz obsahu probíhá výměnným způsobem – za  plný kontejner nechá dopravce ve  sběrném dvoře kontejner prázdný. V současné době je na sběrných dvorech po celé České republice rozmístěno více než 600 E-domků a  rotuje

prohloubit znalosti a zkušenosti žáků a studentů v oblasti třídění a recyklace odpadů. Nádoba (nejprve to byla zelená popelnice s oranžovým víkem, pro Recyklohraní pak červená) zřetelně označená samolepkami s  logem projektu je určena pro sběr malých elektrozařízení. Škola zapojená do projektu získává za sběr elektrozařízení body do celoroční soutěže, které mohou žáci a  studenti proměnit za školní pomůcky, vstupenky do naučných či zábavních parků, sportovní náčiní aj. Do  projektu se v  ČR zapojilo už přes 2500 škol. kontejner pro obchodní centra Obchodní centra v celé České republice mohou zdarma využít speciální


stacionární kontejnery. „Právě obchodní centra mají jedinečnou možnost skloubit příjemné s užitečným –  majitelé center osloví zákazníky s  novou službou, návštěvníci rádi využijí nabídnutých nádob a  sběr elektroodpadu vzroste,“ popisuje Eva Zvěřinová a  dodává: „Nakupovat navíc jezdí většina lidí autem, tudíž je pro ně odložení vysloužilých spotřebičů v  nákupním centru ideální.“ Kontejnery v  červené barvě se umísťují na  venkovní parkoviště či do  vnitřních garáží. Objem mají 1 m3 a  jsou modulární, to znamená, že se dají spojovat do  modulů vedle sebe, resp. za sebe. První kontejnery se osvědčily v pražském OC  Chodov, následovala OC  Čtyři Dvory v  Českých Budějovicích, OC  Futurum Kolín, pražské OC Arkády Pankrác a  vybrané prodejny Kaufland. Centra, která se rozhodla

svým zákazníkům tuto službu nabídnout, obdržela Certifikát společenské odpovědnosti za zodpovědný přístup k životnímu prostředí, zpětnému odběru výrobků a  třídění odpadů a  je jim propůjčena značka Eko-centrum. Navíc pro ně ASEKOL uspořádal  informační kampaň pro domácnosti v okolí i pro návštěvníky centra, a to včetně umístění putovní expozice o recyklaci elektrozařízení či uspořádání soutěže pro děti. Eko-centrum Úplnou novinkou v oblasti sběru odpadu je multifunkční nádoba určená do  interiérů obchodních center či posledních prodejců. Červená nádoba z pozinkovaného plechu o objemu 1700 litrů má šest vhozových otvorů. Zvlášť lze odkládat drobná elektrozařízení, mobilní telefony, baterie a  akumulátory, úsporné kompaktní zářivky do  40 cm i  zářivky delší než 40 cm a tonery a cartridge z tiskáren a  kopírek. Každý druh odpadu má v  kontejneru svou vlastní uzavřenou schránku, díky čemuž se ušetří náklady na jeho následné třídění. První takové nádoby jsou umístěny v  síti devíti prodejen Electro World, další slouží personálu a návštěvníkům nemocnice v Litomyšli.

Jak systém zpětného odběru funguje Vyvezení sběrné nádoby si firma, instituce či poslední prodejce jednoduše objedná prostřednictvím internetu. Stacionární kontejnery a Eko-centra jsou svážena v  pravidelných intervalech, zpravidla jednou za  měsíc. V  dohodnuté lhůtě si elektroodpad na  sběrném místě vyzvedne specializovaná firma a  odveze jej na překladiště. Tam jsou nejprve odstraněny příměsi, které lidé do kontejnerů odložili bez ohledu na to, že nejsou elektrozařízeními. Poté jsou převezeny ke zpracovateli, kde se ručně odstraní nebezpečné části (např. akumulátory nebo kondenzátory), kabely a některé další elektronické komponenty. Zbytek se rozdrtí na  menší části a  roztřídí na  železo, neželezné kovy, sklo a  různé druhy plastů. Ta část elektroodpadu, kterou už není možné uplatnit ve výrobě, je využita energeticky ve spalovnách odpadů nebo cementárnách jako palivo.

Obálky na mobilní telefony Předplacené odpovědní obálky jsou distribuovány v  rámci aktuální kampaně k  projektu Věnuj mobil. V  obálkách doručené telefony procházejí kontrolou funkčnosti a  následně jsou darovány organizacím, které pracují s handicapovanými spoluobčany nebo dětmi v dětských domovech. Nefunkční přístroje jsou ekologicky zlikvidovány. Projekt Věnuj mobil byl uspořádán například v  krajích Vysočina, Středočeském, Libereckém, v  městě Brně nebo ve školách v rámci Recyklohraní.

Máte zájem umístit ve své obci, instituci či firmě některou ze sběrných nádob? Kontaktujte zástupce kolektivního systému ve svém regionu! Kraj

Regionální zástupce

Telefon

E-mail

Jihočeský a Vysočina

Pavel Peroutka, DiS.

725 761 923

peroutka@asekol.cz

Ústecký a Liberecký

Iva Červená

725 570 985

cervena@asekol.cz

Lenka Vorlová

725 867 395

vorlova@asekol.cz

Plzeňský a Karlovarský

Mgr. Hanuš Klůs

725 867 418

klus@asekol.cz

Jihomoravský a Zlínský

Daniel Hladilín

725 061 863

hladilin@asekol.cz

Bc. Zdeněk Kovářík, DiS.

725 008 214

kovarik@asekol.cz

Mgr. Marek Holinka

725 593 754

holinka@asekol.cz

Královéhradecký a Pardubický

Moravskoslezský a Olomoucký Středočeský, hl. m. Praha

13


asekol info / TEXT: Petr Holeček

Stacionární kontejnery skórují Češi si podle aktuálních čísel sběru na další barvu zvykli. Ke žlutému,

Možností je mnohem více

modrému, zelenému a bílému kontejneru přibyl i červený. Slouží

V České republice je přes 7000 nádob na vysloužilá drobná elektrozařízení. Kromě malých E-boxů a stacionárních kontejnerů jde o nádoby ve školách zapojených do programu Recyklohraní. Asekol za rok 2011 vybral přes 17 000 tun vysloužilých spotřebičů, z toho více než 3600 tun drobných elektrospotřebičů (přesné výsledky budou známy v lednu 2011).

k vyhazování drobného elektroodpadu. A zatímco loni díky „červeňákům“ ASEKOL vybral 63 tun odpadu, za prvních deset měsíců roku 2011 to bylo šestkrát tolik. „Červené kontejnery jsou umístěny vedle dalších barevných nádob určených pro třídění plastu, papíru nebo skla, kam jsou již občané zvyklí odpad odnášet,“ říká regionální manažer ASEKOLu Zdeněk Kovářík a  libuje si, že jen v  jeho Moravskoslezském kraji je červených kontejnerů přes dvě stovky. V  celé republice jsme jich od  roku 2009 rozmístili více než 1400. Zatímco ale v  třídění plastu a skla jsou Češi celoevropskými rekordmany, povědomí o  nutnosti třídit i  vyřazené drobné elektrospotřebiče ještě tak silné není. Ovšem díky tomu, že ASEKOL nádoby umisťuje přímo na ulici, se i tohle mění. Potvrdil to ostatně i průzkum společnosti Markent mezi tisícovkou občanů ze všech vrstev, z paneláků i rodinných domů. Vítězí sběrné dvory Systematicky se drobná elektrozařízení v Česku třídí už šest let. Za  tuto dobu se kolektivním systémům podařilo zajistit k  recyklaci více než 150 tisíc tun. Přesto třídění malých spotřebičů jako třeba walkmanů, mobilů, kalkulaček a rádií tvoří stále jen malou část objemu sběru. Malé předměty totiž končí na  skládkách mnohem častěji než televize, pračky a lednice, které se nevejdou do popelnice na směsný odpad. Ale oproti minulým alarmujícím anketám se blýská na lepší časy. Průzkum Markentu mezi 1027 lidmi ze srpna 2011 ukázal, že 17 % lidí nosí drobné elektro do  stacionárních kontejnerů. Nepřekvapilo, že do  směsné popelnice starý telefon vyhodí 29 % dotázaných. Uspokojivé je to, že polovina respondentů s  vyhozením počká až do  sběrného dvora. Do červeného kontejneru vyhodí staré elektrozařízení nejčastěji vysokoškolák a člověk mezi 20 a 29 lety. Do běžné popelnice nesprávně odevzdá přístroj nejčastěji Pražák, a to ještě obyvatel činžovního domu. I  proto Asekol během července rozmístil v  rámci pilotního projektu po  hlavním městě 22 červených kontejnerů. Ty se osvědčily, a proto jsme jich následně v Praze nainstalovali další stovku.

A mladí už vědí Povědomí o  tom, že existuje něco jako červený kontejner, má téměř polovina populace. To není špatný výsledek vzhledem k  délce trvání projektu bez komerční reklamy. Osmdesát tři procent z těchto lidí pak v průzkumu správně určilo barvu kontejneru, tedy červenou. Šest procent si mylně myslelo, že jde o oranžové kontejnery. Ty však jako takové neexistují. Známý je černý kontejner s oranžovým víkem, který je určen pro prázdné nápojové kartony a je rozšířený nejčastěji ve velkých městech. Dobrou zprávou pro ASEKOL je, že se společnosti daří díky různým projektům rozšiřovat

sám/sama jsem si ho všiml/a (48 %) sám/sama jsem si ho všiml/a (48 %)

Odkud lidé kontejnery znají jinak (4 %)

ZPĚTNÝ ODBĚR

od známých (24 %) od známých (24 %) z místního tisku (10 %) z místního tisku (10 %) z článků v regionálních médiích (10 %) z článků v regionálních médiích (10 %) z televize (8 %) z televize (8 %)

jinak (4 %) z rozhlasu, rozhlasových relací (3 %) z rozhlasu, rozhlasových relací (3 %) z internetu (6 %) z internetu (6 %) z letáku (6 %) z letáku (6 %)

Kam drobné elektro vyhazují

sběrný dvůr

50

sběrný dvůr sběrné místo u prodejce elektra sběrné místo u prodejce elektra popelnice na směsný odpad

50 31 31 29

popelnice na směsný odpad červený kontejner

29 17

červený kontejner

17 jiné

jiné

2/2011

5 0 5

0

14

povědomí o třídění elektroodpadu mezi mladými. Z těch respondentů, kteří správně znali červenou barvu kontejneru, bylo nejvíce lidí do dvaceti let. Ovšem na druhou stranu je zvláštní zprávou fakt, že více než polovina ze všech znalých tyto kontejnery ještě nevyužila. Toto číslo představuje velký potenciál pro navýšení sběru v červených kontejnerech v budoucnosti. Za prvních deset měsíců tohoto roku se prostřednictvím červených kontejnerů odevzdalo už 397 tun drobného elektroodpadu.

10 10

20 20

30 30

40 40

50 50


asekol info / text: lenka ciznerová / FOTO: michael kratochvíl

Červené kontejnery zavalily města

ASEKOL díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) realizoval v uplynulých dvou

letech rozsáhlý projekt určený k zahuštění sběrné sítě. Do ulic přibyly červené kontejnery určené vysloužilým spotřebičům, jako jsou mobily, kalkulačky, rádia nebo elektrické hračky. Mají pomoci jejich třídění, následné recyklaci použitelných materiálů a likvidaci těch nebezpečných. Drobná elekrozařízení jsou ta, která se hravě vejdou do popelnice. Ta je pak bohužel nejjednodušší cestou, jak se zbavit starého mobilu, rádia, discmanu, menších částí počítače nebo vysloužilého autíčka na baterky. Proto se ASEKOL jako první v Evropě rozhodl tento problém řešit a  přišel s myšlenkou venkovních kontejnerů na drobnou elektroniku. A umístili jsme je tam, kde je lidé budou mít šanci nejlépe využívat – vedle kontejnerů na tříděný odpad, kam už jsme navyklí tříděný odpad nosit. Mnohým tak odpadla někdy hodně vzdálená cesta na sběrný dvůr, úřad nebo do  prodejny. Jedině tam se totiž mohl do  vzniku červených kontejnerů oficiálně drobný elektroodpad odevzdávat, a tak většinou končil v popelnici. Kontejnery přibývají ve všech krajích Červených kontejnerů, které nemají v  Evropě obdoby, je zatím po  České republice rozmístěno téměř 1500 a další stále přibývají. Červené kontejnery ASEKOL poprvé vyzkoušel na  podzim roku 2007 v rámci pilotního projektu v pěti obcích Středočeského kraje. V roce 2008 byla vyhlášena výzva č. 5 v prioritní ose 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. „Projekt intenzifikace sběrné sítě jsme SFŽP předložili v červnu roku 2008. O rok později jsme obdrželi rozhodnutí o poskytnutí podpory na spolufinancování projektu,“ říká Eva Zvěřinová, která projekt zpracovávala a  řídila. ASEKOL žádal o podporu pro nákup a instalaci 1366 sběrných nádob. Po přiznání dotace z OPŽP začali regionální manažeři společnosti ASEKOL ihned s oslovováním měst a  obcí a  uzavíráním smluv. Bylo to období plné vysvětlování a přesvědčování. Od ledna pak začalo masivní rozmisťování do všech krajů ČR. „Například v Jihlavě jsme během dubna nainstalovali dvaadvacet nových červených kontejnerů. V  rámci celé Vysočiny jich do  konce dubna začalo fungovat celkem 127,“ říká regionální manažer ASEKOLu Pavel Peroutka. V Praze je nádob umístěno 122. Ty ASEKOL pořídil zcela na své náklady bez podpory z OPŽP.

Počet stacionárních kontejnerů, které byly nainstalovány: Jihočeský kraj...................................................116 Jihomoravský kraj........................................... 135 Karlovarský kraj................................................ 34 Královéhradecký kraj........................................83 Liberecký kraj................................................... 68 Moravskoslezský kraj..................................... 205 Olomoucký kraj................................................. 81 Pardubický kraj.................................................. 51 Plzeňský kraj......................................................92 Středočeský kraj..............................................188 Ústecký kraj...................................................... 66 Vysočina.......................................................... 128 Zlínský kraj........................................................119 Celkový součet nádob z OPŽP......................1366 Hlavní město Praha......................................... 122

Kontejnery podpořila osvětová kampaň O nových kontejnerech se lidé dozvídají také z médií. V  některých krajích běží televizní spoty v  regionálních televizích, ale reklama je vidět také na prostředcích městské hromadné dopravy. Do  domácností putují informační letáky, kontejnery na  komunální odpad jsou označovány štítkem s nápisem „Elektroodpad do směsného odpadu nepatří, použijte červený kontejner“.

Lidé většinou třídí odpad, jen když je sběrné místo blízko. Proto jsme uskutečnili tento velký projekt. Nové sběrné nádoby jsou umístěny vedle dalších barevných nádob určených pro třídění plastu, papíru nebo skla. K žlutému, modrému a zelenému kontejneru tak přibyl nový – červený. Pavel Peroutka, regionální manažer ASEKOLu

„Městu odpadají úkony a náklady spojené se

Řekli o projektu

„Kontejnery považujeme za velký přínos pro jednotlivé obce, města i celý kraj. Jsou zajímavým doplněním aktivit kraje zaměřených na podporu a rozšiřování služeb v oblasti recyklace elektroodpadu a přibližování třídění k občanům. Díky červeným kontejnerům se obyvatelům kraje rozšíří sběrná síť vysloužilých elektrozařízení na bezmála 990 míst. Zdeněk Ryšavý, člen Rady kraje Vysočina

sběrem, svozem a recyklací elektroodpadu. Už teď je zřejmé, že se přitom jedná o službu, která lidem chyběla. Věřím v úspěšnost tohoto projektu a doufám, že bude možné nainstalovat další kontejnery a možnost třídit elektro tím dostane větší počet Pražanů. Karel Březina, první náměstek primátora hl. m. Prahy pro dopravu a životní prostředí, v době instalace kontejnerů

15


reportáž / Text: roman peterka / FOTO: michal matyáš

Zahodit mobil se vyplatí

Mobilní telefon proletí vzduchem, opíše ukázkovou balistickou křivku a o kus dál dopadne na dlažbu plzeňského náměstí Republiky. Není to ale následek manželské hádky ani nečekané výpovědi, je to sportovní výkon. Přichází chlapík v reflexní vestě a vysílačkou hlásí: „Čtyřicet celých dva.“ „Dobrý,“ chválí učitelka žáka, který mobil zahodil. Jsme svědky posledního z předprázdninových krajských kol mistrovství České republiky v hodu mobilem. To hlavní, oč běží, ale není hodit mobilem co nejdál – i když se tu o to všichni, malí i velcí, usilovně snaží. Mistrovství České republiky v  hodu mobilem je zásadním dílem skládačky, která dohromady tvoří putovní show ASEKOLu s názvem Zahoď mobil, která od  května do  září objela třináct českých a  moravských měst. Jejím cílem je vštípit dětem školou povinným, ale i  těm, kdo už školním lavicím dávno odrostli, co se starým mobilem a s dalším elektroodpadem. Že řešením není odhodit ho co nejdál od  sebe, většinou vědí, ale tady zjistí, kam by s ním správně měli zamířit. Nejde rozhodně o  první osvětovou akci zaměřenou na  zpětný odběr elektrozařízení, v  kontextu našich osvětových snah je ale přesto do  jisté míry výjimečná. „Asekol pořádá osvětová turné zaměřená na recyklaci v krajských městech každý rok, ať už to byla road show Nakrmte Šrotozemšťana, turné Šrotonátor či Svět recyklace. Toto je ale první road show, jež je sportovně zaměřená a oslovuje veřejnost trochu jiným způsobem, než tomu bylo doposud,“ vysvětluje Jitka Šimková ze společnosti

16

ZPĚTNÝ ODBĚR

Asekol, která dohlíží na zdárný průběh plzeňského kola akce Zahoď mobil. Jak ušetřit tři metráky zlata Co udělat s  vysloužilým mobilem, se všichni, kdo 16. června zavítali na  náměstí Republiky v  Plzni, dozvídali neustále. I  když se třeba samotného hodu mobilem nezúčastnili. Každou chvíli jim to připomínala z pódia dvojice moderátorů Stanislav Bernatský a Petr Svěcený. Vzhledem k tomu, že plzeňské kolo bylo už jejich osmou zastávkou v rámci road show Zahoď mobil, i  oni sami už mají informace o  tom, kam patří staré mobily a  co všechno z nich lze při recyklaci získat pro další použití, pořádně pod kůží. „Já často a rád během moderování této akce říkám, že kdyby se těch osm milionů mobilů, co u nás leží ladem, vrátilo k recyklaci, nemuselo by se tím pádem vytěžit 360 kilogramů zlata a  2700 kilogramů stříbra. Myslím, že tuhle větu už budu mít v hlavě do konce života,“ prozra-

2/2011

zuje s úsměvem v krátké pauze během vystoupení dětského souboru Sluníčka moderátor Vojtěch Bernatský. „Takhle ne, tati!“ Akce je zaměřená na děti školou povinné i na dospělé. Dopoledne se neslo především ve znamení soutěžního klání školních týmů – hody jednotlivých žáků se sčítaly, a která škola měla nejlepší celkový součet, ta se mohla těšit z vítězství. Z prvního místa v soutěži školních týmů se nakonec radovala v kategorii základních škol 33. ZŠ Plzeň, ze středoškoláků si pak nejlépe vedli studenti SŠ informatiky a finančních služeb Plzeň. Poté, co školáci „odházeli“, rozeběhli se po dalších atrakcích na náměstí – a ukázali, že co se týče povědomí o třídění odpadu, nejsou na tom vůbec špatně. „Děti obvykle nemají problém správně určit, kam patří jaký typ odpadu,“ říká Michal Mareš, který obsluhuje stánek, kde mají návštěvníci za úkol roztřídit hromád-


Celkové výsledky soutěže Základní školy Pořadí Škola a třída

Kraj

Výsledek

1.

9.A ZŠ a MŠ Krásná Lípa

Ústecký kraj

784,30 metru

2.

9.A ZŠ a MŠ Ludgeřovice Moravskoslezský kraj

735,10 metru

3.

6.B 33. ZŠ Plzeň

Plzeňský kraj

716,30 metru

Pořadí Škola a třída

Kraj

Výsledek

1.

A2B OSŠaG , Liberec

Liberecký kraj

828,10 metru

2.

OB2 Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav

Středočeský kraj

803,40 metru

3.

1.A Matiční gymnázium, Ostrava

Moravskoslezský kraj

668,10 metru

Střední školy

ku s plastem, papíry a drobným elektroodpadem do  kontejnerů správných barev. „Spíš nachytám dospělého než třeba osmileté dítě,“ dodává. Není divu – řada akcí zaměřených na  recyklaci je cílena právě na  školy. „Je tam velký potenciál – jednak jsou děti otevřenější novým informacím než dospělí, a  navíc jejich prostřednictvím působíme i na rodiče. Protože když pak poučené dítě vidí, že tatínek hází do koše třeba staré baterie, hned mu řekne, že tak se to dělat nemá a že baterie do koše nepatří,“ říká s  úsměvem Jitka Šimková. Že to funguje, potvrzují i  zástupci škol, kteří přivedli své školáky na  plzeňské náměstí Republiky házet mobilem. „Účastníme se i dalších podobných akcí, jako je Recyklohraní a podobně,“ říká Jana Řehořová, která učí na Základní škole pro sluchově postižené Plzeň. „Myslím, že tato forma osvěty děti zaujme mnohem víc, než kdybychom jim jen suše odpřednášeli, co všechno takový mobil obsahuje a  proč je důležité ho dát k  recyklaci,“ dodává. Kromě prokazování znalostí z  třídění odpadů si návštěvníci mohli zkusit vzpírat činku z mikrovlnné trouby, hodit mobil na cíl nebo prokličkovat vozítkem Segway mezi elektrospotřebiči. Rekord stále drží Recyklace byla tím hlavním, oč tu běží, o sportovní výkony ale šlo také. Kromě školních týmů házeli mobilem i jednotlivci, kteří usilovali o postup

do odpoledního finále, kde se ti nejlepší utkají o postup do celostátního finále. Jedním z těch, kteří vypadali ještě dopoledne jako žhaví kandidáti, byl Pavel Svoboda, kterému šedesát metrů dlouhá výseč ohraničená pro předfinálové házení odlehčenými modely telefonů nestačila – ještě ji o kousek přehodil. Není divu – pro házení mobilem měl dobrou průpravu. „Házím odmala – hrával jsem závodně házenou, jsem také dvojnásobný mistr v  hodu pivním táckem,“ prozradil nám. Na  umístění „na bedně“ jeho výkon ale nakonec nestačil. V  mužské kategorii se mistrem Plzeňského kraje stal Martin Kostínek, kterému se podařilo hodit 65,30 m. V  ženské kategorii se stala mistryní Plzeňského kraje Pavla Jurtíková s výkonem 37,20 m. V Plzni tak nový český rekord nepadl – ten drží Filip Ismail výkonem 76,80 m. Český ženský rekord je dlouhý 48,10 m a je pod ním podepsána Kateřina Reehová. Světový rekord činí v  mužské kategorii 95,83 metru a v ženské kategorii 53,52 metru. Přestože ale nepadaly rekordy, o  vzrušení a  zajímavé momenty nebyla nouze. Ani pro moderátory. „Dlouhá léta jsem moderoval sportovní přenosy, ale nikdy bych netušil, že i házení mobilním telefonem může být tak dramatické a  zábavné,“ zhodnotil to Vojtěch Bernatský. A když se dosportovalo a dosoutěžilo, všichni se už těšili na vystoupení kapely Kryštof, které každou zastávku turné Zahoď mobil uzavírá.

Co skrývají mobily Rok co rok chrlí výrobci mobilních telefonů na český trh nové modely a  lidé je stále kupují. Staré telefony však „do  oběhu“ nevrací. Jen v České republice se v tuto chvíli nachází odhadem na 8 milionů vysloužilých mobilů – některé z nich vypověděly poslušnost, jiné jejich majitelé jen vyměnili za lepší a novější model. Většina z  nich leží bez užitku v  šuplících stolů, zapomenuté v  nejvyšších patrech skříní nebo zasunuté v temných koutech komor s ostatním harampádím. Jen pár z  nich skončí tam, kde by skončit měly – ve sběrných dvorech či červených kontejnerech na elektroodpad, odkud vede přímá cesta na recyklační linky. K recyklaci se u nás dostanou pouhá dvě procenta vysloužilých mobilů. Přitom představují zdroj cenných druhotných surovin – pokud by se všechny dostaly k recyklaci, nemuselo by se zbytečně těžit 2700 kg stříbra, 360 kg zlata, 152 kg palladia a 8 kg platiny. Pokud skončí v  popelnici na  komunální odpad nebo odhozené někde v  trávě, proměňují se v  ekologickou bombu – kromě zlata, stříbra a  dalších surovin, které lze zužitkovat při výrobě nových elektrozařízení, v sobě skrývají i množství jedů a těžkých kovů – arzen, berylium, bromované zpomalovače hoření, šestimocný chrom, kadmium, měď, nikl, olovo, oxid antimonitý, rtuť a PVC.

17


asekol info / text: Ing. David Hrabina, GREEN Solution, s.r.o.



Zpětný odběr autobaterií je zajištěn Novela č. 297/2009 Sb. zákona o odpadech, která implementuje evropskou směrnici 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, platí v ČR déle než rok. Za tu dobu se u nás rozvinul zpětný odběr použitých automobilových baterií, který je zajišťován výrobci. Ti v této oblasti zvolili individuální nebo solidární formu plnění svých

Sběrná síť Na základě požadavků zákona o odpadech vytvořili zástupci solidárního systému v prvním roce své působnosti sběrnou síť se 152 místy zpětného odběru po celé České republice. Tato sběrná síť odpovídá jejich prodejní síti. Při vytváření celorepublikové sítě míst zpětného odběru použitých automobilových baterií byla nastavena také spolupráce se společností Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Ta přispěla velkou měrou k jejímu vytvoření. Smluvní partneři solidárního systému zajišťující provoz míst zpětného odběru jsou poslední prodejci, obce, sběrné suroviny, zpracovatelé autovraků a další subjekty. Jedním z cílů systému je sběrnou síť nadále rozšiřovat, a  zajistit tak maximální komfort a dostupnou vzdálenost zákazníkovi.

Zajištění zpětného odběru použitých automobilových baterií solidární systém zákazník (koncový uživatel) sběr použitých automobilových baterií

povinností.

místo zpětného odběru

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve  znění platných předpisů v souladu s evropskou směrnicí zavedl v § 31 písm. b)–d) rozlišení baterií na přenosné, automobilové a  průmyslové. Automobilovou baterií nebo akumulátorem jsou baterie nebo akumulátory po­užívané pro startéry, osvětlení nebo zapalovací systémy motorových vozidel a  baterie nebo akumulátory používané ke stejným účelům v jiných výrobcích, pokud zároveň nejsou průmyslovou baterií nebo akumulátorem. Zařazení baterie do  příslušné kategorie definuje, jaké povinnosti musí výrobce plnit v rámci zpětného odběru. Požadavky pro zpětný odběr po­užitých automobilových baterií upravuje § 31h zákona. Solidární systém Dvacet akreditovaných dovozců automobilů v  České republice si zvolilo plnění povinností prostřednictvím solidárního systému. Jeho vznik se datuje k 16. 3. 2010, kdy byla těmito zástupci podepsána dohoda o solidárním plnění povinností v oblasti zpětného odběru použitých automobilových baterií. Jeho prostřednictvím výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy odpovídají za plnění povinnosti zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování a materiálové využití automobilových baterií, a to společně a nerozdílně. Zástupci solidárního systému v roce 2010 uvedli na trh celkem 1888,459 tuny automobilových baterií.

18

ZPĚTNÝ ODBĚR

smluvní partner

poslední prodejce obce / města sběrné suroviny zpracovatelé autovraků

sběrná síť Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

Použité automobilové baterie nebo akumulátory z míst zpětného odběru jsou předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití, tedy společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Zpracování automobilových baterií Výrobce je povinen na vlastní náklady zajistit zpracování a  materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za  použití nejlepších dostupných technik v  zařízeních, která splňují podmínky uvedené v zákoně. Zejména je povinen zajistit, aby bylo v  zařízení k  tomu určeném dosaženo minimální účinnosti procesů materiálového využití, a to v 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů. Zástupci solidárního systému mají uzavřenou smlouvu se společností Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., která zajišťuje zpracování použitých automobilových baterií. Výsledky Solidárního systému v roce 2010 Solidární systém v prvním roce své existence vykázal velmi dobré výsledky v  oblasti sběru a  zpracování použitých automobilových baterií. Za  rok své existence se prostřednictvím sběrné sítě podařilo sebrat celkem 2860,281 tuny použitých automobilových baterií. Zpracování použitých automobilových baterií bylo zajištěno při aplikaci nejlepších dostupných technologií recyklace společností Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Prostřednictvím této společnosti bylo dosaženo požadovaného stupně využití při účinnosti 65,5 % procesu materiálového využití.

svoz a zpracování použitých automobilových baterií

zpracovatel odpadních baterií (materiálové využití) smluvní partner Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Zdroj: Green Solution, s.r.o.

Na místo zpětného odběru upozorňuje po  celé České republice jednotné značení, které již před několika lety zavedla společnost Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. Štítek s označením „Místo zpětného odběru“ je upevněn na viditelném místě u  prodejce s  doplněnými identifikačními údaji (název, adresa místa zpětného odběru), pakliže není sám prodejce místem zpětného odběru. Spotřebitel má možnost získat informace o sběrné síti na internetových stránkách www.zpetnyodber.eu.

2/2011

Kdo tvoří solidární systém Mezi zástupce solidárního systému se zařadily společnosti CITROËN ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o., DK auto-moto s.r.o., FIAT ČR spol. s r.o., FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., Honda Česká republika spol. s  r.o., Hyundai Motor Czech s.r.o., Chrysler Czech Republic s.r.o., Chevrolet Central and Easter Europe Kft., Isuzu Trucks Czech Republic s.r.o., KIA MOTORS CZECH s.r.o., Mazda Motor Logistics Europe N.V., org. sl., Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., M Motors CZ s.r.o., PEUGEOT ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o., Renault Česká republika, a.s., Renault Trucks ČR, s.r.o., SUBARU ČR, s.r.o., SUZUKI MOTOR CZECH, s.r.o., Toyota Motor Czech, spol. s r.o., Volvo Auto Czech, s.r.o.


asekol info / Text: Lenka Ciznerová

Letos jsme podpořili rekordní počet projektů

Vypsané programy

Do konce března 2011 mohly obce, kraje, nevládní neziskové organizace a provozovatelé sběrných dvorů již počtvrté požádat u Fondu ASEKOL o finanční příspěvek pro projekty zaměřené na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. O podporu se ucházelo celkem 70 žádostí, uspělo jich 46. Fond tak letos podpořil rekordní počet veřejně prospěšných projektů. Za dobu svého působení už Fond

Intenzita Podporuje vytvoření nebo zvýšení počtu sběrných míst v konkrétní lokalitě, popřípadě i zlepšení jejich dostupnosti. Rekonstrukce Je zaměřen na kvalitu sběrných míst z hlediska zvýšení kapacity, jejich rekonstrukce nebo zlepšení vybavení. Osvěta Soustředí se na  vzdělání a  osvětu v  oblasti problematiky zpětného odběru a  recyklace elektrozařízení.

ASEKOL poskytl přes 13 milionů korun. Zájem o granty výrazně stoupá Během tříletého období rozdal fond založený společností Asekol všem žadatelům v České republice bezmála jedenáct milionů korun, letos k tomu přibyly další dva. A komu že ty peníze byly poskytnuty? „Jako každý rok i tento byli nejčastějšími žadateli města, obce a provozovatelé sběrných dvorů, ale zaznamenali jsme i žádosti neziskových organizací a různých sdružení,“ řekla manažerka komunikace společnosti ASEKOL Hana Ansorgová. Výrazně přitom oproti minulému roku stoupl počet žádostí. Zatímco letos jich bylo plných 70, loni se do řízení přihlásilo 47 žádostí, z nichž osmičlenná Rada Fondu ASEKOL podpořila 32. Kam půjdou peníze Většina z podpořených žádostí spadala do dlouhodobě nejoblíbenějšího programu Rekonstrukce, který je zaměřen na zlepšení kvality sběrných míst. Jen do tohoto programu bylo podáno 47 přihlášek a celková hodnota udělené finanční podpory dosáhla částky přes 1,6 milionu korun. Ani programy Osvěta a  Intenzita nezůstaly bez povšimnutí, sešlo se 23 žádostí. „Letošní ročník jsme vybrané projekty podpořili

nejen finančně, ale u sedmi žádostí jsme požadavku vyhověli zapůjčením přístřešků na vysloužilá elektrozařízení, tzv. E-domků. Plnění zahrnovalo jejich dopravu i montáž,“ říká Hana Ansorgová. Nejvíc dostal Jičín Vyhodnocení projektů měla na starosti letos již devítičlenná Rada Fondu ASEKOL, která je složena ze zástupců Svazu měst a  obcí, Sdružení veřejně prospěšných služeb a výrobců. „Považujeme za prioritu podporovat partnery, kteří se podílejí na plnění našich zákonných povinností. Proto byl založen Fond ASEKOL a my můžeme konečně říci, že za čtyři roky jeho fungování za sebou vidíme množství výsledků, které dokazují, že peníze na projekty byly vynaloženy účelně,“ říká Vladimír Doležal ze společnosti SONY Czech, člen Rady Fondu ASEKOL. Nejvyšší příspěvek 150 tisíc korun obdržel projekt na  zkvalitnění zabezpečení objektu sběrného dvora v  Jičíně, dalších téměř 280 tisíc korun putovalo na rekonstrukci stávajících kontejnerových stání pro separaci odpadů v městském obvodu Plzeň 1 a v Čáslavi. Ale peníze šly i do dalších měst, třeba do Olomouce. „Statutární město Olomouc se dlouhodobě

snaží o vybudování kvalitního systému nakládání s  odpadem, který vytváří občanům města maximálně dostupné možnosti pro třídění všech komodit odpadů. Kontejnery na  drobný elektroodpad fungují jako skvělý doplněk stávající sběrné sítě. Ne všechny plochy, kde jsou v současné době umístěny, ale splňují požadovaná kritéria pro snadnou manipulaci při svozu kontejnerů. Uvítali jsme proto skutečnost, že náš projekt na zpevnění ploch pro kontejnery na drobné elektro ve výši 125 tisíc korun byl Fondem ASEKOL podpořen. Tyto finanční prostředky nám umožnily pokračovat ve snaze o další zkvalitnění nakládání s odpady ve městě,“ říká Jana Matzenauerová, vedoucí oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí z Magistrátu města Olomouc.

19


TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK

Odpadlý odpad Evropská unie přijala směrnice o sběru a recyklaci elektroodpadu. Z výrobků uvedených za poslední léta na trh se ho zatím daří odděleně shromažďovat a vhodným způsobem zpracovávat pouze asi jednu třetinu. Značné množství odpadu je nelegálně vyváženo do zemí mimo EU. Přicházíme přitom o zdroj materiálu, který může potenciálně nahrazovat těžbu nerostných surovin a nesprávné zacházení se shromážděnými spotřebiči způsobuje škody na životním prostředí a zvýšená zdravotní rizika. Problém jejich nelegálního vývozu jsme probírali s předním německým expertem na toto téma panem Knutem Sanderem ze společnosti Ökopol. Podle statistik je nelegální vývoz odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) z Německa velkým problémem. Vypadá to, jako když tu nefungují systémy zpětného odběru. Je to tak? Právní předpisy Evropské unie obsahují různá ustanovení týkající se zpětného odběru OEEZ. Za prvé, všechna tato zařízení musejí být shromažďována odděleně. Tento požadavek ale bohužel není produktivně plněn kvůli neefektivním systémům sběru a často nezodpovědnému chování posledních vlastníků elektrospotřebičů, kteří se jich nezbavují tak, jak by měli, odděleně od ostatního domovního odpadu apod. Za druhé, směrnice EU stanovují minimální množství odebraného elektroodpadu na 4 kilogramy na obyvatele a rok. Toto nařízení musí být splněno všemi členskými státy. Plněno také je, a většina členských států EU ho dokonce překračuje. Nicméně se odhaduje, že i tak je asi jen třetina všech elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh po použití shromážděna a vhodným způsobem zpracována v souladu s právními předpisy. Zbytek stále ještě končí na  skládkách nebo je jinak nedostatečně zpracováván – a to jak vně Evropské unie, tak uvnitř. Například jen samo Německo vyprodukuje 14 až 22 kilogramů OEEZ na obyvatele a rok a tato záplava elektrozařízení se stále zvětšuje. To znamená, že přestože je směrnice zcela splněna, zbývá obrovské množství odpadu na nelegální vývoz! Proč k vývozu do zahraničí dochází v tak velké míře? Jaká je motivace nelegálních prodejců OEEZ? Existuje pro to celá široká škála důvodů. Je jasné, že nelegálně vyvážené elektrospotřebiče obsahují jak cenné suroviny, tak nebezpečné látky. Cílem vývozů je často snaha dostat se k těmto surovinám, ale zároveň se vyhnout vysokým nákladům spojeným s likvidací těchto zařízení v  Německu. Mezi vývozce patří jak jednotlivci, kteří se snaží dosáhnout alespoň mi-

20

ZPĚTNÝ ODBĚR

nimálního příjmu z prodeje těchto produktů a v nich obsažených cenných surovin, tak nezodpovědné společnosti, které se zase snaží o zisk předstíráním, že se odpadu zbavují zodpovědnou a legální cestou, i když ve skutečnosti dělají pravý opak. Ročně se z  Německa touto cestou vyveze přes 300 kilogramů zlata a další kovy za 9 milionů eur.

2/2011

Nemělo by to v tuto chvíli zajímat i vládu? Nejde o  jakési německé nerostné bohatství ukrývající se v elektroodpadu? Jak se k tomu staví spolková vláda? Ano, skutečně je tomu tak. Nejenže v použitých elektrozařízeních opouštějí zemi za dumpingové ceny nebezpečné látky, místo aby byly patřičně zlikvidovány, ale také cenné suroviny, jako jsou zlato, platina, měď


rozhovor / text: petr holeček, lukáš přibyl / FOTO: Archiv knuta sandera, profimedia

a indium. Ty jsou pro nás ztraceny. Vláda si je tohoto problému vědoma a  už přijala celou řadu opatření, kterými se snaží omezit a nakonec úplně zastavit tyto nelegální vývozy a hospodářské a jiné škody, které způsobují. Na evropské úrovni jsou direktivy OEEZ také revidovány. V budoucnu bude například po vývozcích požadováno, aby poskytli důkaz, že exportovaná zařízení jsou funkční a není to vlastně jen odpad. OEEZ mizí nelegální cestou z Německa do Nigérie a Ghany, v Asii pak na Filipíny, do Vietnamu a Indie. Jaký je zde jeho další osud? Zařízení, která nelze přímo použít, jsou rozebrána na náhradní díly a zbytek je roztříděn na cenné a bezcenné části. Pokud je to nutné, pak jsou celé spotřebiče nebo jejich části páleny, aby bylo možné dostat se k cennějším komponentům. Ty jsou pak prodávány prostředníkům, kteří je buď zase dále přeprodávají místnímu průmyslu, nebo vyvážejí. Nepotřebné části jsou někam pohozeny nebo čas od  času spáleny. Samozřejmě, že to není právě ekologický způsob, jak se zbavovat nebezpečného materiálu. Vede ke  znečišťování životního prostředí se značně negativními důsledky pro půdu, ovzduší a  vodu a  následně pak i pro lidské zdraví. Velké množství toxických látek se uvolňuje, aniž by byl brán sebemenší ohled na dělní-

ku se využívají i další přístavy v Nizozemsku, Francii a Itálii, kde se běžně překládají přepravní kontejnery a ojetá vozidla. Jak fyzicky maskují OEEZ třeba přímo v kontejnerech? Jaké jsou jejich oblíbené fígly? Odpad skrývají tak, že nejfunkčnější spotřebiče v nejlepším stavu jsou v  kontejneru těsně naskládány v  první, nejpřístupnější řadě u  dveří. S  každou další „vrstvou“ se materiál postupně zhoršuje a  v  zadní části kontejneru je už všechno jen odpad. Musíte si ale uvědomit, že třeba přístav v Hamburku ročně odbaví asi jeden milion přepravních kontejnerů. Riziko odhalení je tak i v případě namátkové kontroly na místě zanedbatelné, protože kontrol je málo a jsou neefiktivní. Co udělá celní nebo jiná kontrola, pokud objeví kontejner naplněný elektroodpadem? Má nějaké páky na to, proces zastavit? Daří se policii odkrývat nelegální vývozce? Obchodníci s  odpadem často nečelí vůbec žádným důsledkům, které by pramenily z  činnosti úředníků celní správy, protože pořád neexistuje žádné právně závazné rozlišení mezi odpadem a  zbožím z  druhé ruky, takže nemají žádné prostředky, jak tento tok

V použitých elektronických zařízeních opouštějí zemi nejen nebezpečné látky, ale také cenné suroviny, jako zlato, platina nebo měď. ky pracující s těmito odpady a jejich zdraví. Negativní vliv takových nebezpečných látek je ještě umocněn zvláště znepokojující skutečností, že mezi pracovníky na skládkách bývá velké množství dětí. Jak konkrétně pracují nelegální organizace, které kumulují OEEZ a pak je například skrz hamburský přístav posílají dál do světa? Co se týče kriminálních organizací, pak vám tuto otázku mohou zodpovědět pouze orgány činné v trestním řízení. Víme o  lidech a  společnostech, které působí v šedé zóně, protože jasná a právně závazná diferenciace mezi odpadem a produktem není k dispozici. Jakou jinou cestou než přes přístav Hamburk cestuje OEEZ z Německa? Viděl jsem záběry starých nákladních aut napěchovaných odpadem, která se vyváží jako bazarové vozy dál do světa. Pro přepravu elektroodpadu východním směrem se používají kamiony a ojetá auta. Nákladní automobily jsou používány také v jižním směru. Kromě Hambur-

odpadu zastavit. Aby bylo policistům v jejich těžké práci pomoženo, museli by mít zajištěn stálý přístup ke všem relevantním exportním databázím. Z  Německa se jako zboží vyveze 155  000 tun elektroodpadu ročně, z  EU pak přes milion tun. Existuje nějaké řešení, které by tomu ihned zabránilo? Analýzy a  diskuse mezi odborníky jasně ukazují, že zlepšení situace nemůže být dosaženo pomocí jednotlivých opatření. Nicméně máme soubor navrhovaných opatření, která kombinují střednědobé a dlouhodobé aktivity a zaměřují se na řadu protagonistů. Bylo by nerealistické předpokládat, že je možné intenzivně sledovat všechny potenciální zdroje elektroodpadů k vývozu. To je příliš velký úkol, těch zdrojů existuje velmi mnoho, zatímco lidských zdrojů je naopak příliš málo. Rovněž dosud také nebylo dosaženo požadované efektivity kontroly. Kontrolní aktivity by tak měly být zaměřeny na místa, kde se zařízení určená k vývozu soustřeďují, jako jsou sběrné dvory

a překladiště, přístavy apod. Vzhledem k nadnárodní povaze tohoto problému s  nelegálními vývozy čistě právní přístup průvodní obtíže nevyřeší úplně. Proto byla vypracována i opatření, která mohou dobrovolně uplatňovat výrobci (ale i společnosti zabývající se remarketingem a zpracováním odpadů). Dá se očekávat, že kombinace těchto různých opatření pomohou tento problém zmírnit v  Německu. Pro strukturální zlepšení situace v  cílových zemích je však nezbytná další činnost na mezinárodní úrovni. Co byste udělal vy osobně, kdybyste měl tu moc okamžitě věci napravit a nic by vám nestálo v cestě? Rozhodně bych okamžitě uvedl do praxe mnou výše zmíněné návrhy opatření. Pokud bych měl zacházet do  podrobností a  uvést alespoň některé kroky, pak tato navrhovaná opatření zahrnují například vypracování a  realizaci hodnoticích kritérií pro exportní databáze, aby mohl být zajištěn efektivní monitoring. Orgánům dohlížejícím na zpracování odpadu, včetně policie, by měl být zajištěn snadný přístup k exportním databázím. Evropské statistiky pro jednotlivé důležité a běžně vyvážené druhy spotřebičů, jako jsou například monitory, televizní přijímače, ledničky, by měly začít být rozlišovány pomocí zavedení kódů  – pro nové a  použité spotřebiče, s  cílem poskytnout spolehlivější údaje jako lepší základ pro informovaná politická rozhodnutí.

Knut Sander Datum a místo narození: 28. 8. 1960 v Dortmundu Vzdělání: studium geografie, religionistiky a pedagogiky Společnost: Ökopol GmbH, Hamburk, Německo Pozice: vedoucí oddělení řízení odpadů a zdrojů Zkušenosti: ve firmě Ökopol od roku 1990, projektový vedoucí a společník od roku 1993, vedoucí útvaru od 2002 Hlavní konzultant a projektový vedoucí v pracovních oblastech: odpady, řízení materiálů a zdrojů, optimalizace materiálních cyklů, zahajování jednání s podílníky a poradenství, rozvoj firemní politiky

21


text: Ing. David Hrabina, Green Solution, s. r. o., Ing. Zdenka Kotoulová, SLEEKO / FOTO: profimedia

Je spolupráce s námi pro obce přínosná? Studie Identifikace nákladů zpětného odběru elektrozařízení přinesla zajímavé závěry

Spolupráce s obcemi je pro kolektivní systém ASEKOL velmi důležitá a má přirozený kvalitativně vzestupný vývoj. Většina rozhodnutí je podložena objektivními informacemi a ověřenými skutečnostmi. Jedním z takových dokumentů je studie s názvem Identifikace nákladů zpětného odběru elektrozařízení. Cílem řešení projektu bylo získat objektivní informace o provozu a nákladech elektrozařízení (EEZ) za  účelem posouzení současné výše finančních prostředků vynakládaných obcemi na  zpětný odběr elektrozařízení a podílu plateb poskytovaných z kolektivního systému na úhradu těchto nákladů. Řešitelem projektu byla firma Green Solu­t­ion, s. r. o., ve spolupráci se společností SLEEKO. Ke  zjištění nákladů a  dalších informací o  provozu sběrných dvorů v  podmínkách ČR jsme použili dotazníkové šetření. Na základě kontroly a statistické analýzy získaných dat vznikl soubor cenných informací, který bude využit především v činnosti systému ASEKOL. V rámci studie jsme oslovili 150 respondentů – obcí nebo měst se sběrným dvorem –, kteří se počátkem roku 2011 zapojili do  dotazníkového šetření. Shromážděná data jsme použili jako podklad pro kvantifikaci následujících měrných ukazatelů: náklady obce na m2 sběrného dvora v letech 2008 a 2009, náklady obce na 1 tunu EEZ zpětně odebraných a předaných v letech 2008 a 2009 (vztaženo k m2 plochy EEZ), náklady obce na 1 tunu odpadu

hodnota celkové plochy sběrných 1 Průměrná dvorů (SD) dle jednotlivých kategorií

(vyjma EEZ) v letech 2008 a 2009 (vztaženo k m2 plochy odpadu). Plocha sběrného dvora Plošná výměra sběrných dvorů a jejich funkčních ploch byla jedním ze základních sledovaných údajů. Průměrná plocha sběrného dvora u  oslovených provozovatelů sběrných dvorů představuje 2164 m2. Jak ukazuje graf č. 1, dochází u této průměrné hodnoty za  ČR k  malému zkreslení způsobenému tím, že v kategorii sběrných dvorů nad 2000 m2 se vyskytly i sběrné dvory s rozlohou nad 10  000 m2 (průměrná hodnota kategorie nad 2000  m2 je 5389 m2). Z  celkové výměry průměrného sběrného dvora tvoří plocha komunikací 27 %, plocha pro administrativu 3 %, plocha pro skladování elektrozařízení 11 %, plocha pro skladování ostatních odpadů 59 %. Členění celkové plochy sběrných dvorů dle krajů ČR zobrazuje graf č. 2. Vybavenost sběrných dvorů je uspokojující: 69 % dvorů je vybaveno vážním zařízením, 81 % dotázaných uvedlo, že je vybaveno big-bagy a 89 % je

5000

3 2008 a 2009 dle kategorií SD

6000 Zlínský

Průměr ČR dle kategorií SD – EEZ v roce 2008, 2009 150

5389

Vysočina

Komunikace SD

5000

Administrativa SD

Ústecký

Plocha TV + monitory

Středočeský

4000

4000

Plocha EEZ ostatní

Pardubický

3000

Plocha odpady

3000

Olomoucký

1000

Karlovarský

<200 m2

201–500 m2

501–1000 m2 1001–2000 m2

>2000 m2

0

Jihočeský

ZPĚTNÝ ODBĚR

Plocha Plocha

90 Plzenský 82,5

76

Pardubický

90

81

<200 m2

Plocha

76

Plocha

66

64 Olomoucký

58

60

49

Liberecký

386

145

0

22

Admini 120

118

Ústecký

Stredočeský

Královohradecký

17

30

19

Karlovarský

0

201–500 m2

20 %

2/2011

501–1000 m2 1001–2000 m2

40 %

60 %

>2000 m2

80 %

0

Juhomoravský ČR

Jihomoravský

<200 m2

201–500 m2

501–1000 m2 1001–2000 m2

>2000 m2

Juhočeský 100 %

To

Komun

30

807

Královéhradecký

386

120

1376

Liberecký

807

139

Vysočina

Moravsko-sliezsky

2000

1376

150

Zlínsky

Tuny EEZ

60

Moravskoslezský

145 0

Plocha drobná EEZ

Plzeňský

1000

Personální vybavení sběrných dvorů Podíl personálního vybavení pro zpětný odběr elektrozařízení průměrného sběrného dvora v roce 2009 činil 1,7 zaměstnance. Logicky nejmenší

Priemerná celková plocha ZD (m2)

5389

2000

Množství odebraná na sběrném dvoře V  roce 2008 bylo v  ČR na  jenom sběrném dvoře odebráno v průměru 64 tun EEZ, v roce 2009 pak 83 tun. Nejvíce bylo sebráno na  dvorech, které spadají do kategorie sběrných dvorů 201–500 m2 (viz graf č. 3). Největší nárůst množství sebraného EEZ zaznamenali v  letech 2008–2009 v  kategorii sběrných dvorů 501–1000 m2. V  rámci kraje bylo pak nejvíce sebráno za Moravskoslezský kraj, nejméně za kraj Jihočeský. Největší meziroční nárůst množství sebraných EEZ zaznamenali na sběrných dvorech v Plzeňském kraji.

Průměrné množství sebraných EEZ (tuny) v letech

2 Členění celkové plochy sběrných dvorů dle krajů ČR

Průměrná celková plocha SD (m2) 6000

vybaveno klecí či jiným shromažďovacím prostředkem. Jelikož ASEKOL investoval v letošním roce velké finanční prostředky do  vybavení sběrnými prostředky, je v současné době klecovými kontejnery vybaveno již 100 % sběrných dvorů.

0

EEZ v roce 2008 celkem 20 %

40 %

60 %

EEZ v roce 2009 celkem 80 %

100 %


Nákladová položka

2008

Celkové roční náklady na EEZ

2009

125 479 Kč

130 430 Kč

Celkové roční náklady na administrativu

37 769 Kč

37 361 Kč

Celkové roční náklady na komunikace

269 211 Kč

286 218 Kč

Celkové roční náklady na odpady vyjma EEZ

586 353 Kč

587 179 Kč

Celkové roční náklady na EEZ – TV a monitory

28 619 Kč

29 736 Kč

Celkové roční náklady na EEZ – drobná EEZ

19 840 Kč

20 642 Kč

Celkové roční náklady na EEZ – ostatní EEZ

77 021 Kč

80 052 Kč

Tab.: Průměrná hodnota celkových ročních nákladů dle jednotlivých ploch SD

Nový sazebník příspěvků KS ASEKOL Na provoz sběrných dvorů přispívá městům a obcím kolektivní systém ASEKOL na základě uzavřených smluv o zajištění zpětného odběru elektrozařízení. Od července 2011 se výše těchto příspěvků změnila. Úprava pro obce v praxi znamená navýšení vyplácených příspěvků, ovšem při změně jejich struktury. Sazby byly změněny tak, aby byl podpořen sběr drobných elektrozařízení, televizorů a  počítačových monitorů s  plochou obrazovkou, nicméně aby příspěvky na sběr televizorů a monitorů s obrazovkou CRT zůstaly i nadále motivující. Za  užití dat z  provedeného průzkumu, zejména průměrných množství zpětně odebraných EEZ na  sběrných dvorech a  nově platného sazebníku příspěvků obcím (od  1. 7. 2011), byly v  rámci této studie stanoveny průměrné hodnoty příjmů obcí. Hodnoty příjmů byly dále porovnány s náklady zjištěnými v rámci průzkumu.

hodnota celkových nákladů v roce 2008 a 2009 4 Průměrná za jednotlivé kategorie a ČR (v Kč)

Průměrná hodnota celkových ročních nákladů sběrného dvora

5 za ČR v roce 2009

1 600 000

1 400 000

1 400 000

1 200 000

1 200 000

1 000 000

1 000 000

800 000

1 009 921

1 800 000

1 600 000

800 000

400 000

400 000

200 000

200 000

7; 4 %

37 360,

587 178,7; 56 %

Celkové roční náklady na EEZ v roce 2009 Celkové roční náklady na administrativu v roce 2009 Celkové roční náklady na komunikace v roce 2009 Celkové roční náklady na odpady v roce 2009 vyjma EEZ

,9;

17

600 000

3%

;1

0,4

43

62

600 000

0 13

28

984 741

1 800 000

1 009 921

Náklady sběrného dvora Průměrná hodnota celkových nákladů sběrného dvora v roce 2008 činila 984 741 Kč, v roce 2009 pak 1  009  921 Kč (viz graf č. 4). Nejnižších celkových ročních nákladů sběru odpadů prostřednictvím sběrných dvorů v průměru ČR bylo dosaženo

Závěry Realizace sazeb nového sazebníku ASEKOL umožňuje obcím plné pokrytí nákladů spojených se zpětným odběrem elektrozařízení. Při porovnání nákladů sběrných dvorů a plateb kolektivního systému ASEKOL podle sazebníku jsou náklady sběrného dvora při zpětném odběru elektrozařízení pokryty z 90 až 105 % paušální platbou a základními platbami. V  případě započtení snadno dosažitelných doplňkových a dalších variabilních plateb, jako je spolupráce při nakládce EEZ nebo zvýšení sběru surovinově významných EEZ, pak mohou obce dosáhnout nákladově významných přínosů. Předpokládá se, že výhledově se jednotkové náklady na  zpětný odběr elektrozařízení budou postupně snižovat. Jak ukazují zkušenosti některých evropských systémů, množství EEZ vyřazovaných z  domácností i  nadále poroste. Vzhledem k  současné již poměrně zahuštěné síti sběrných dvorů se dá očekávat, že tempo jejího rozšiřování se zpomalí. Počet sběrných dvorů, výměra plochy pro odběr elektrozařízení a s tím spojené náklady porostou pomaleji než množství takto odebíraných elektrospotřebičů.

v kategorii do 200 m2, naopak nejvyšších u největších dvorů nad 2000 m2. Nejnižší průměrnou hodnotu celkových nákladů na sběrném dvoře v roce 2008, 2009 vykazovali v  Karlovarském kraji, nejvyšší v Ústeckém kraji.

984 741

průměrné hodnoty zaměstnanců dosahoval sběrný dvůr v kategorii dvorů do 200 m2, naopak největší v kategorii nad 2000 m2. V rámci krajů ČR vykazoval největší průměrnou hodnotu Ústecký kraj, nejmenší Olomoucký kraj. Průměrný fond pracovní doby (hod./měsíc) všech zaměstnanců sběrného dvora související s  obsluhou místa zpětného odběru EEZ činil 55 hod./měsíc. Největší dosahoval dvůr v kategorii sběrných dvorů 201–500 m2. Tato kategorie vykázala také největší množství zpětně odebraných EEZ v roce 2009. Průměrná hodinová sazba zaměstnance sběrného dvora v rámci celého statistického souboru za ČR je 110 Kč/hod. Nejvyšší průměrnou hodinovou sazbu vykazoval sběrný dvůr v  kategorii dvorů 201–500 m2. V rámci členění na jednotlivé kraje je pak nejvyšší hodinová sazba v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina, nejnižší v Plzeňském kraji.

27 %

0

0 Průměr za ČR

<200 m2

201–500 m2

Celkové náklady v roce 2008

501–1000 m2 1001–2000 m2

>2000 m2

Celkové náklady v roce 2009

Priemer za CR

<200 m2

201–500 m2

501–1000 m2 1001–2000 m2

Celkové náklady v roku 2008

>2000 m2

Celkové náklady v roku 2009

,4;

30

04

13

13

%

23 Celkové ročné náklady na EEZ v roku 2009


asekol info / text: lenka ciznerová / foto: archiv asekol, shutterstock

Nevyhazujte starý počítač. Věnujte ho! Taková je jedna z posledních výzev společnosti ASEKOL podnikatelům, malým firmám, velkým podnikům i úřadům. V červenci byl odstartován dlouhodobý projekt Věnuj počítač. Firmy mohou odevzdávat funkční nooteboky nebo počítače, které se budou repasovat a posílat do další služby, a to do dětských domovů. Věnuj počítač. „Všechna sebraná zařízení zkontrolujeme. Ta nefunkční poputují k recyklaci, funkční počítače zrepasujeme a  předáme právě dětem z  dětských domovů. Děti počítač využijí nejen jako nástroj pro komunikaci s  rodinou či kamarády, ale hlavně ke  studiu. Navíc pro nejmladší generaci je práce s počítačem naprosto samozřejmá a neumí si bez ní představit život. Děti z dětských domovů přece vůbec nejsou jiné,“ doplňuje Ondřej Černý.

První repasované počítače mají nové majitele Staly se jimi děti z Dětského domova se školou v Králíkách. Od Asekolu tak mají teď pět zcela plně funkčních počítačů, které jim pomůžou při vzdělávání, ale taky k zábavě. „Pro děti je to krásná odměna a velká motivace. Je pro nás pomocí, že takové projekty existují,“ uvedl ředitel dětského domova Ladislav Klíma. Počítače vybrala Městská část Praha 4 a jde o vůbec první repasované počítače z akce Věnuj počítač, které se k dětem z dětského domova dostaly.

Co víme o počítačích O  bsahují nebezpečné složky, jako rtuť, beryllium, kadmium, šestimocný chrom, bromované zpomalovače hoření, PVC nebo olovo. D  ají se z nich použít suroviny, jako je zlato, stříbro, hliník, cín, měď, železo nebo zinek. V   domácnosti slouží průměrně 4 roky. L idé dnes mění počítač dvakrát častěji kvůli poruše než kvůli modernizaci, jak tomu bylo před dvěma lety.

24

ZPĚTNÝ ODBĚR

Průzkum ukázal, že 80 % firem nakupuje počítače jednou za dvě až pět let, přičemž faktická životnost počítačů dosahuje i deseti let. Vzniká tak množství elektroodpadu, který často zůstává ve firmách nevyužitý. Právě tyto odložené přístroje ASEKOL repasuje a předává dětem z dětských domovů. Vyřazené počítače od přihlášených firem sveze, a navíc jim nabídne zapůjčení E-boxu, do nějž budou zaměstnanci moci vhazovat další drobný elektroodpad. Akce navazuje na podobně zaměřený a velmi úspěšný projekt Věnuj mobil. Jen v jeho školní části se za jedno pololetí podařilo vybrat 42 000 mobilních telefonů. „Věříme, že Věnuj počítač bude minimálně stejně úspěšný projekt, jako je Věnuj mobil. Je potřeba neustále upozorňovat na možnosti sběru elektroodpadu a  motivovat k  tomu, aby jej lidé třídili,“ řekl o  projektu Ondřej Černý, koordinátor projektu Věnuj počítač. Odevzdávejte a pomáhejte Kolektivní systém ASEKOL spolupracuje s občanským sdružením Život dětem. Jeho posláním je nejen pomoc nemocným dětem, ale také dětem v dětských domovech po  celé České republice. Právě tam přijdou repasované počítače získané v  rámci projektu

2/2011

Počítače do popelnice ani do sklepa nepatří Kromě pomoci dětským domovům má projekt Věnuj počítač za  cíl podpořit sběr nejen počítačů a  notebooků, ale elektrozařízení celkově. V  červenci a srpnu ASEKOL firmy kontaktoval a vyzval je jak k účasti na novém projektu, tak i k dlouhodobé spolupráci na odděleném sběru elektrozařízení, tedy sběru zařízení, která nepocházejí z domácností, přímo od  koncových uživatelů. Věnuj počítač tak funguje i jako osvěta pro zaměstnance a vede k lepšímu porozumění možnostem třídění drobného elektroodpadu. Firmy se do projektu mohou přihlásit i nadále, a to na stránkách www.venujpocitac.cz, kde zároveň najdou další potřebné informace.

Zapojené subjekty Celkem se zapojilo 19 subjektů, které si v daném období objednaly svoz vysloužilých počítačů: SCA Packaging Česká republika, s.r.o., A 1 KUCHYNĚ s.r.o., Student Agency, s.r.o., A. Charouz, spol. s r.o., JOHNSON CONTROLS INTERNATIONAL, spol. s r.o., Škoda Power s.r.o., Svitap J.H.J. spol. s r.o., ČSAD Hodonín a.s., Hansgrohe CS s.r.o., Sklopísek Střeleč, a.s., Micos s.r.o., Městská část Praha 10, Městská část Praha 4, Meopta – optika, s. r. o., Olomoucký kraj, Ahold Česká republika a.s., Studio Moderna s.r.o. a Český telekomunikační úřad. Ve středu 30. listopadu proběhlo losování z účastníků projektu o pět netbooků.


asekol info / text: lenka ciznerová / foto: archiv asekol

Nová sběrná nádoba Eko-centrum

Kolektivní systém tímto vychází vstříc všem, kteří chtějí třídit na jednom místě. A  nemusí přitom mít zvláštní kontejner na  elektro, jiný na  baterie a  další na  zářivky. Sběrná nádoba Eko-centrum plní funkci za všechny.

Poslední prodejci elektrozařízení, firmy, instituce, organizace nebo

Naše popelnice v každém obchoďáku Zbavit se starého telefonu, tiskárny, herní konzole nebo zářivky jinak než je hodit do popelnice? Teď už to jde stejně snadno, jako když jdete vysypat odpadky. Nápad ASEKOLu „kontejner na elektroodpad do každé firmy“ jde ale ještě dál než do firem. „Nádoby chceme umístit ve větších obchodních centrech, oslovovat budeme i instituce jako ministerstva, magistráty, úřady a nemocnice,“ říká o projektu Eko-centrum jeho koordinátor Ondřej Černý. A prvních jedenáct veřejných kontejnerů je už umístěno, od  května je mohou využívat návštěvníci obchodního řetězce Electro World, nemocnice v Litomyšli a Magistrátu města Olomouce.

kontaktovat regionálního zástupce společnosti a nádoba může slou-

A další přibudou První Eko-centrum bylo umístěno v prodejně Electro Worldu v Brně a ihned se začali hlásit další uchazeči. Zájem mají nemocnice, univerzity, magistráty i  krajské úřady.

úřady mají možnost objednat si novou nádobu určenou ke sběru elektroodpadu, baterií, zářivek, úsporných žárovek a tonerů. Stačí

žit zaměstnancům i návštěvníkům jmenovaných zařízení. A to vše zcela zdarma. ASEKOL nádobu formou pronájmu poskytne a postará se o vše kolem.

EKO-CENTRUM mohou mít všichni Sběrnou nádobu může získat kdokoli, stačí kontaktovat příslušného regionálního zástupce, který poskytne další potřebné informace.

Umístění

Adresa

Electro World – Praha-Zličín

Řevnická 1/121, Praha 5 – Zličín

Electro World – Praha-Čestlice

U Makra 123, Čestlice

Electro World – Praha-Černý Most

Chlumecká 1531, Praha 9 – Černý Most

Electro World – Ostrava

Rudná 122/3118, Ostrava-Zábřeh

Electro World – Hradech Králové

Rašínova 1669, Hradec Králové

Electro World – Olomouc

Kafkova 466/5, Nákupní Centrum Haná Olomouc

Electro World – Plzeň

Nákupní 1459/5, Plzeň

Electro World – Karlovy Vary

Chebská 381/19c, Nákupní zóna Fontána, Karlovy Vary

Electro World – Brno

Skandinávská 145/6, Brno

Litomyšlská nemocnice

J. E. Purkyně 652, Litomyšl

Magistrát města Olomouce

Hynaisova 10, Olomouc

Kam putují spotřebiče Odevzdané spotřebiče, baterie, zářivky, mobily a tonery jsou následně předány k ekologické likvidaci. Nádobu ASEKOL zapůjčuje zcela zdarma a jejím umístěním ani následnými svozy nevzniknou společnosti, instituci či firmě žádné náklady.

Co nádoba pojme v eškerá drobná elektrozařízení m  obilní telefony p  řenosné baterie s výjimkou průmyslových baterií a autobaterií ú  sporné kompaktní zářivky a výbojky kratší než 40 cm z ářivky delší než 40 cm t onery a cartridge z tiskáren a kopírek

Jaké jsou její rozměry v nější rozměry 2100×1910×880 mm o  bjem 1700 l h  motnost 190 kg

25


asekol info / text: Eva zvěřinová

Vzorkování: většinu odevzdávaných přístrojů tvoří historické spotřebiče Letos bylo provedeno již páté vzorkování vysloužilých elektrozařízení. Průzkum zhruba 20,5 tuny materiálu, který probíhal od dubna do června 2011, zjistil, že historická elektrozařízení tvořila 95,5 % veškerého sesbíraného objemu. Historické spotřebiče jsou přístroje, které byly na trh uvedeny před 13. 8. 2005. Vzorkování je každoroční podrobná analýza složení zpětně odebraných elektrozařízení, kterou ASEKOL zadává, aby zjistil zastoupení jednotlivých sledovaných skupin v  celkovém objemu elektromateriálu určeného k  recyklaci. Získané informace jsou jedním z podkladů pro stanovení výše příspěvků na recyklaci, které slouží k pokrytí nákladů zpětného odběru kolektivního systému ASEKOL. Při výzkumu je zaznamenáván druh, stáří, původ a v poslední době i značka spotřebičů. Na vzorkování dohlíží nezávislý subjekt, který kontroluje dodržování metodiky a garantuje správnost zjištěných údajů. Vzorky se odebírají z  předem stanovených svozových oblastí na  vybraných překladištích regionálního významu. Získávány jsou náhodným výběrem ze sebraného materiálu. V roce 2011 bylo analyzováno 63 vzorků podle platné metodiky vzorkování a analýzy elektrozařízení zpětně odebraných kolektivním systémem ASEKOL z roku 2008. Hlavním objektem zkoumání byly skupiny 2–10. Celková hmotnost analyzovaných vzorků za  letošní rok činila 20 485,61 kg. Z toho 570,3 kg tvořil materiál, který nespadá do označení odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ). Průměrná hmotnost dílčího vzorku činila 325,17 kg.

technologií a telekomunikační zařízení (8294,34 kg; hmotnostní podíl 49,36 %) s 3822 kusy (pouze 215 kusů tvořily nové spotřebiče). Druhou skupinou, která se vyskytovala nejčastěji, byla skupina 4  –  spotřební elektronika (hmotnostní podíl 44,44 %) a třetí s velkým odstupem skupina 2 – malé domácí přístroje (hmotnostní podíl 3,67  %). Hmotnost nalezených baterií a  akumulátorů činila 14,76 kg. U skupin 2 až 10 se také sledovalo zastoupení produktů B2B, které nejsou určeny pro domácnosti. Jejich hmotnost dosahovala 2851,4 kg (z toho 2813 kg historických a  jen 38,4 kg nových). Vzorkování a  analýzu provedla pro ASEKOL společnost Green Solution, s. r. o.

Zpracováváme i cizí odpad V rámci vzorkování proběhla také detailní analýza značek výrobků. Ta potvrdila, že se ve zpracovávaném objemu vyskytují i spotřebiče zaniklých výrobců, kteří zpětný odběr nepodporují. ASEKOL v  současné době zpracovává veškerá odložená historická zařízení. I  ta, jejichž výrobci financují jiný kolektivní systém a ASEKOL nepodporují ani při recyklaci historických zařízení.

Počítače vedou Největší procentní zastoupení ve skupině 3 ve výši 55 % (4561 kg) měly výrobky typu kancelářské tiskárny, kopírky, skenery, kancelářská technika a faxy. Následovaly PC komplety ve výši 25 % (2081 kg), dále PC komponenty (myši, klávesnice, základní desky, zdroje, CD a DVD mechaniky, procesory) ve výši 16 % (1316 kg; viz graf č. 1). Tyto tři podskupiny s 96 % zastupovaly většinu ve skupině 3. Celková hmotnost reprezentantů skupiny 4 činila 7468 kg, z toho 7337 kg tvořila EEZ historická a 131 kg EEZ nová. Zastoupení výrobků B2B v  této skupině bylo ve  výši 179 kg. Počet výrobků v  této skupině byl 2970 ks, z  toho nových EEZ bylo 102. Největší procentní zastoupení v  této skupině ve  výši 62 % (4605 kg) měly výrobky typu videopřehrávače a rekordéry, DVD přehrávače a  rekordéry, mikro/mini/midi věže, Hi‑Fi systémy a komponenty, satelitní a DVB přijímače, následovaly výrobky typu radiopřijímače a  radiomagnetofony ve  výši 15 % (1153 kg), dále pak reproduktory ve výši 8 % (591 kg). Tyto tři podskupiny s 85 % zastupovaly většinu (hmotnostní vyjádření) ve skupině 4. Procentní zastoupení skupiny 4 je cca 44 % z hmotnostního celku.

Novinka roku 2011 V období od září do listopadu 2011 proběhly poprvé také vzorkování a analýza elektrozařízení sebraných prostřednictvím stacionárních kontejnerů. V  rámci sedmi dílčích analýz bylo zpracováno 27  vzorků v  celkové hmotnosti 2919 kg ze  skupin 2–10. Nejčastěji byla v  kontejnerech zastoupena skupina  4. Celková hmotnost jejích zástupců byla 752 kg, počet kusů výrobků činil 946 ks. Největší procentní zastoupení v  této skupině ve  výši 49,7 % (374 kg) měly výrobky typu videopřehrávačů a  rekordérů, DVD přehrávačů a rekordérů, mikro/mini/midi věží, Hi‑Fi systémů a komponentů, satelitních a DVB přijímačů, následovaly výrobky typu síťových a napájecích zdrojů, nabíječek, adaptérů, měničů napětí, záložních zdrojů ve  výši 20,8 % (156 kg), dále pak radiopřijímače a  radiomagnetofony ve  výši 13,9 % (105 kg; viz graf č. 2). 336 Tyto kg; 4 %tři podskupiny s 85 % za1316 kg; 16 % stupovaly ve skupině 4 většinu. Důležitým parametrem při sběru do  stacionárních kontejnerů je čistota obsahu. Ve sledovaném vzorku tvořil odpad mimo elektrospotřebiče pouze 10 %, což je možné považovat za úspěšný start pro 2081 kg; 25 % 4561 kg; 55 % toto sběrné místo.

Graf č. 1 – Zastoupení nejvýznamnějších podskupin EEZ ve skupině 3

ZPĚTNÝ ODBĚR

Kancelářské tiskárny, kopírky, skenery aj. PC komplety PC komponenty Zbylé podskupiny EEZ ve skupině 3

Graf č. 2 – Zastoupení nejvýznamnějších podskupin EEZ ze stacionárních kontejnerů ve skupině 4 116,5 kg; 15 %

336 kg; 4 % 1316 kg; 16 %

156,5 kg; 21 %

2081 kg; 25 %

Výsledky Největšího zastoupení dosahovala v celkovém objemu vzorků skupina 3, tedy zařízení informačních

26

Hmotnost zástupců skupiny 7 činila 130 kg, z toho 129,60 kg tvořila EEZ historická a 0,40 kg EEZ nová. Počet kusů výrobků v  této skupině byl na úrovni 151 ks, z toho 1 ks nových EEZ.

4561 kg; 55 %

Kancelářské tiskárny, kopírky, skenery aj. PC komplety PC komponenty Zbylé podskupiny EEZ ve skupině 3

2/2011

116,5 kg; 15 %

105,3 kg; 14 %

374 kg; 50 %

Videopřehrávače a rekordéry, DVD přehrávače aj. Radiopřijímače, radiomagnetofony Síťové a napájecí zdroje Zbylé podskupiny EEZ ve skupině 4


pro školy / text: Lenka Ciznerová / foto: istock

Nejvíce mobilů přišlo ze základních škol

Ř ekli o projektu Věnuj mobil na základních školách:

Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL

„Soutěž předčila naše očekávání. Zatímco v rámci celé

Během minulého

kampaně Věnuj mobil, která běží již od roku 2008,

školního roku se

bylo dosud vybráno asi 15 000 telefonů, tak během

základním školám

podařilo sesbírat téměř trojnásobek. Počet jako takový

uplynulého školního roku se díky soutěži na školách však není to hlavní, důležitější je vychovávat mladou

z celé České republiky

generaci k zodpovědnosti a k ochraně přírody.“

podařilo vybrat Eva Součková, ředitelka vítězné školy

v rámci kampaně

„Velmi mě těší, jak se naši žáci a jejich rodiče zhostili

Věnuj mobil a vyhraj

tohoto úkolu. Určitě nás nenapadlo, že bychom mohli

pro školu zájezd

v konkurenci tolika škol obstát. Všichni máme velkou

téměř 42 tisíc

světle a těšíme se na výhru. Projekt vnímám velmi

radost, že jsme naši školu prezentovali v tak dobrém pozitivně, zvyšuje se povědomí o možnostech ochrany

vysloužilých nebo

životního prostředí a my jsme rádi, že toho můžeme být součástí.“

již nepoužívaných mobilů.

Co jste třeba o projektu Věnuj mobil nevěděli místech, a proto se na stupně vítězů nedostala. Aby to žákům z  Jirkova nebylo líto, dostali nakonec stejnou cenu jako škola na třetím místě.

Přepočteno na váhu jde asi o 4,5 tuny. Takové množství vystačí na výrobu zhruba 300 zlatých a 3000 stříbrných prstenů, z mědi se pak dá vyrobit drát o  délce 100 km. Díky recyklaci navíc nedochází k  úniku nebezpečných látek, jako je rtuť či olovo.

Co se děje s odevzdanými telefony ASEKOL vybírá jak nefunkční, tak stále sloužící telefony. Ty nefunkční putují buď k  recyklaci, nebo k  ekologické likvidaci. Telefony dosud schopné provozu ASEKOL v rámci projektu Věnuj mobil po odborné kontrole předává občanskému sdružení Život dětem, jež je rozdává dětem v dětských domovech. „Lidé tak pomohou přírodě a zároveň dětem bez domova, pro něž je mobilní telefon důležitou spojnicí s  rodinou a přáteli mimo dětský domov,“ říká o nejlevnější recyklaci, tedy předání mobilu k dalšímu použití, Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL.

Věnuj mobil a vyhraj zájezd Do soutěže se zapojilo celkem 451 škol, nejlepší byla základní a mateřská škola z Velkého Meziříčí, kde se vybralo 31 telefonů na žáka. Vítězná škola získala pro jednu ze svých tříd dvoudenní výlet, druhé místo bylo odměněno celodenním výletem a třetí škola dostala vstupenky na akci, kterou si žáci sami vybrali. Pokud by se hodnotil celkový počet vybraných mobilů, obsadila by první místo ZŠ Jirkov s počtem 4137 kusů, ta ale měla větší počet žáků než školy na prvních třech Odměněné školy Škola

Počet žáků

Počet sebraných mobilních telefonů

Počet sebraných mobilů na jednoho žáka

Základní a mateřská škola Velké Meziříčí

23

712

30,96

ZŠ Líšnice

42

746

17,76

ZŠ Royal Rangers při středisku Víteček

10

125

12,50

Projekt Věnuj mobil není určen jen školám, ale všem, kteří se chtějí užitečně zbavit svého starého mobilního telefonu. Stačí si přes www.venujmobil.cz zdarma objednat odpovědní obálku a bezplatně pak starý mobil poslat na adresu ASEKOLu. Mobilní telefony patří mezi elektrozařízení s největším nárůstem výroby a používání. Počet uživatelů v roce 2010 přesáhl magickou hranici 5 miliard. Přičemž Evropané průměrně mobil používají asi 12 až 18 měsíců, a to i přesto, že jeho životnost je několik let. K recyklaci se dostanou pouhé jednotky procent z vyřazených mobilů. Obvykle končí v popelnici nebo leží v šuplíku. Odhaduje se, že třeba ve švédských domácnostech takhle leží na 15 milionů telefonů. V ČR je evidováno více než 14 milionů mobilních telefonních čísel. Ročně telefon vymění zhruba 1/4 občanů. To odpovídá 2,5 milionu prodaných mobilů. Počet nepoužívaných a doteď nevyhozených telefonů je odhadován až na 8 milionů. Kdyby všichni majitelé těchto telefonů vrátili přístroj k recyklaci, nemuselo by se zbytečně vytěžit 2700 kg stříbra, 300 kg zlata, 152 kg palladia a 8 kg platiny.

27


příloha smo čr / text: smo čr / foto: archiv smo čr

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR Svaz měst a obcí ČR letos v červnu dokončil a zveřejnil aktualizaci Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Jedná se o jedinečný materiál, který navrhuje koncepční řešení dlouhodobě udržitelného odpadového hospodářství na úrovni krajů a jednotlivých měst a obcí ČR.

Představení Strategie a jejích návrhů bylo jedním z hlavních témat celostátní konference Odpady a obce 2011, která se konala 8. a 9. června v Hradci Králové. Aktualizovaná strategie byla zástupci Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR oficiálně předána ministerstvu životního prostředí s žádostí o její maximální využití při tvorbě věcného záměru zákona o  odpadech, o  zpětném odběru a další připravované související legislativy. Svaz je ministerstvem vnímán jako jeden z  klíčových partnerů pro přípravu těchto právních norem a je připraven s ministerstvem nadále spolupracovat. Současná aktualizace strategie vychází z předchozího odborného materiálu obcí a krajů z roku 2008, který reagoval na záměry tehdejšího vedení ministerstva životního prostředí, které byly pro obce a kraje nepřijatelné. Aktualizovaná strategie navazuje na Teze rozvoje odpadového hospodářství ČR a rozšířené teze, které byly v srpnu loňského roku přijaty vládou ČR jako stěžejní dokument pro revizi stávajících právních norem v  oblasti odpadového hospodářství, a  rozpracovává návrhy obsažené v těchto dokumentech. Strategie byla oproti původní ze srpna 2008 rozšířena o nové podněty a aktualizována o data za období 2007 až 2010. Tým zpracovatelů strategie je složen ze starostů obcí a odborníků na odpadové hospodářství. Základní principy a východiska Strategie Veškeré návrhy řešení a opatření se týkají pouze odpadů pocházejících z produkce obcí a jim podobných.

Strategie vychází ze stávajícího legislativního rámce a obsahuje návrhy na řešení problematických otázek. Jako jediné závazné cíle strategie sleduje cíle směrnic EU. Strategie samozřejmě staví na hierarchii nakládání s  odpady – upřednostňuje vhodné formy využití odpadů (zejména energetické) před jejich konečným odstraněním. Východiskem je současný stav nakládání s odpady s ohledem na technickou vybavenost, ekonomickou únosnost a při splnění požadavků na ochranu životního prostředí. Strategie ve  své návrhové části podrobně rozpracovává hlavní zastřešující a sjednocující prvek koncepce odpadového hospodářství – integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO). ISNO by se měl stát základem pro společné řešení odpadového hospodářství obcí a měst ve spolupráci s kraji. V rámci systému budou provázány jednotlivé procesy a  prvky odpadového hospodářství regionu s cílem efektivně provozovat odpadové hospodářství. Systém by měl pod řízením kraje nebo širšího regionu propojit veškerá klíčová zařízení na daném území. To se týká zejména zařízení pro dotřídění a úpravu odpadů, zařízení pro energetické využití odpadů ve  vazbě na  energetickou koncepci regionu, zařízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadů z obcí (kompostárny, bioplynové stanice), zařízení pro konečné odstranění odpadů (skládky), dalších zařízení neregionálního či mezinárodního významu (zařízení pro konečné využití druhotných surovin, demontážní linky na vybrané výrobky, zařízení k využití

nebo odstranění nebezpečných odpadů) a zařízení doplňkových (cementárny, MBÚ). Definice ISNO by měla být obsahem zákona a  jeho základní rámec by měl být stanoven Plánem odpadového hospodářství ČR. Konkrétní podoba ISNO kraje by měla být definována v krajském Plánu odpadového hospodářství, a to jednak zmapováním stávajících systémů a zařízení a plánováním systémů a zařízení potřebných do budoucna. Na regionální ISNO by měla být vázána veřejná finanční podpora výstavby klíčových zařízení. Důležitou součástí návrhové části strategie jsou také ekonomické nástroje, a  to místní poplatek, respektive úhrada nákladů na shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a  odstraňování komunálních odpadů občany, a poplatek za odstraňování odpadů, který se navrhuje jako dvousložkový a skládá se z tzv. kompenzačního poplatku a poplatku za skládkování. Právě nově koncipovaný poplatek za skládkování (za uložení tuny odpadu na  skládku) je klíčovým zdrojem financování rozvoje regionálního ISNO a  podpory využití odpadů. Příjemcem výnosu z  poplatku budou kraje a  Státní fond životního prostředí, pro počáteční období do roku 2020 se navrhuje dělení výnosu 80:20 ve  prospěch krajů. Výše poplatku by měla přispět k  dosažení obecně sledovaného cíle využití odpadů před skládkováním a měla by obojí vyrovnat co do nákladů. Nárůst poplatku by měl být postupný a  jeho výše pravidelně revidována. Po představení aktualizované strategie proběhla diskuse na téma budoucnosti odpadového hospodářství a připravovaných legislativních změn (zprava Marek Sýkora, Ivo Hlaváč, Petr Balner)

Zástupci SMO ČR Marek Sýkora a AK ČR Zdeněk Ryšavý oficiálně předávají aktualizovanou strategii Ivu Hlaváčovi, náměstkovi ministra životního prostředí

28

ZPĚTNÝ ODBĚR

21 // 22 00 11 11


Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí V červnu 2011 byl Svazem měst a obcí České republiky založen Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s. Bude poskytovat zejména prospěšné služby ve formě zpracování odborných analýz, posudků, studií a jiných materiálů z oblasti veřejné správy. Dále se bude orientovat na vzdělávací, výchovné a osvětové činnosti, např. formou seminářů či předáváním dobrých zkušeností („best practices“).

Závěry Strategie ke zpětnému odběru Institut zpětného odběru se v  ČR osvědčil jako vhodný ekonomický, organizační a  informační nástroj pro uplatnění odpovědnosti výrobců za  výrobky, které uvádí na  trh. Praxe potvrdila, že kolektivní systémy jsou pro obce jednoznačně výhodnějšími partnery než individuální výrobci. V  případě snižování nákladů v  důsledku konkurence mezi kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany kolektivních systémů. Zpětné odběry by měly být ve své podstatě neziskovou činností. Za  hlavní cíle dalšího rozvoje zpětných odběrů vybraných výrobků strategie obecně považuje odstranění legislativních nedostatků, které vytvářejí bariéry pro další úspěšný rozvoj zpětných odběrů, vytvoření obecných pravidel platných pro všechny komodity podléhající zpětnému odběru, jednoznačné vymezení práv a  povinností všech subjektů zúčastněných v systémech zpětných odběrů a zlepšení podmínek pro spolupráci kolektivních systémů a  obcí. Strategie doporučuje zvážit plánované převedení zpětného odběru výrobků do režimu nakládání s odpady zejména s ohledem na zachování jednoduchého provozu míst zpětného odběru. Do  budoucna se navrhuje oddělit problematiku zpětného odběru od právní úpravy odpadů a řešit ji samostatně. Strategie navrhuje zachovat povinnost zpětného odběru pro elektrická a elektronická zařízení, baterie, akumulátory a  pneumatiky a rozšířit povinnosti zpětného odběru na motorová vozidla s ukončenou životností. Zavedení povinné registrace všech výrobců a vytvoření veřejného seznamu výrobců všech komodit s povinností zpětného odběru by mělo zjednodušit jejich kontrolu a značně snížit riziko tzv. free-riderů. Za  optimální formu plnění povinnosti zpětného odběru je považován kolektivní systém (KS), kterému je pro danou komoditu či její část vydáno oprávnění ze strany MŽP. Doporučuje se jednoznačně definovat podmínky pro zakládání a  provoz kolektivních systémů a  zajistit dohled státu nad kolektivními systémy. Zakladateli kolektivních systémů by měli

Zástupci obcí, měst, krajů, státní správy a odborné sféry při diskusi s účastníky konference, zleva: Martina Vrbová, Petr Balner (EKO-KOM), Ivo Hlaváč (MŽP), Marek Sýkora, Pavel Drahovzal (SMO ČR), Zdeněk Ryšavý (AK ČR)

být pouze výrobci příslušných vybraných výrobků. Jak výrobcům, tak KS by měla být stanovena minimální dostupnost míst zpětného odběru a minimální účinnosti zpětného odběru a  materiálového vy­užití. Vzhledem ke  zkušenosti z  praxe se doporučuje zavedení povinnosti vytvářet účetní i hotovostní rezervy na budoucí likvidaci výrobků uvedených na trh v ČR tak, aby se nestalo, že na trhu budou výrobky, s nimiž není spojena povinnost zpětného odběru konkrétního výrobce, případně kolektivního systému, a u nichž splnění povinnosti zpětného odběru nebude nikdo financovat. Co se týče vazby obcí a výrobců ve vztahu ke zpětnému odběru, navrhuje strategie založit obcím právo zapojit se do  systému zpětného odběru a  povinnost KS provádět v  obcích zpětný odběr pouze se souhlasem obce. Obce by měly mít právo požádat výrobce či kolektivní systém o uzavření smlouvy na zřízení místa zpětného odběru v rámci systému nakládání s  komunálními odpady, a  to za  pro obce jednotných, ale nediskriminačních podmínek. Strategie se dále zabývá vymezením komunálního odpadu a jeho produkce, dalšími pojmy v odpadovém hospodářství, materiálově využitelnými a recyklovatelnými složkami komunálních odpadů, živnostenskými odpady, dalšími ekonomickými nástroji atd. Strategie je ke stažení na webových stránkách svazu www.smocr.cz v rubrice Publikace.

Zaměření institutu půjde napříč oblastmi souvisejícími s rozvojem měst a obcí, jako jsou životní prostředí, doprava, energetika nebo sociální oblast. V rámci své činnosti bude institut vytvářet podmínky pro spolupráci subjektů a institucí působících ve veřejné správě na všech úrovních, dále mezi veřejnou správou a soukromým sektorem, mezi místní samosprávou a odbornými subjekty, jejichž činnost ovlivňuje nebo se vztahuje k výkonu veřejné správy a jejímu rozvoji. Jedním z hlavních spolupracujících subjektů budou představitelé měst a obcí, např. členové odborných komisí Svazu měst a obcí České republiky. Spolupracující odborné subjekty budou oslovovány s ohledem na požadavky a specifika jednotlivých činností a záměrů institutu. První připravované projekty se zaměřují na životní prostředí, především pak odpadové hospodářství, které se měst a obcí dotýká v mnoha ohledech a je jednou z nejdůležitějších činností všech místních samospráv. Navíc ministerstvo životního prostředí připravuje věcné záměry nového zákona o odpadech, samostatného zákona o výrobcích s ukončenou životností a novelu zákona o obalech, které přinesou pro samosprávu také nové výzvy k řešení. A právě institut se bude snažit poskytnout městům a obcím pomocnou odbornou ruku, aby se s novými předpisy v praxi lépe vypořádaly. Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR aktualizovaná Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech byla předána ministerstvu životního prostředí právě k využití při přípravě nové odpadové legislativy. Pro nastavení fungujícího systému nakládání s odpady ve městech a obcích je potřeba jednotlivá doporučená opatření uvedená ve strategii uvést do praxe. I zde bude institut hrát klíčovou roli. Podobné odborné instituty vytvářející potřebné odborné zázemí pro města a obce fungují v zahraničí již řadu let. Česká komunální sféra si podobné odborné zázemí jistě také zaslouží. Detailnější informace o institutu najdete na webových stránkách www.institut-urmo.cz. Kontakt: info@institut-urmo.cz

29


Sarkofág pro robota Právě spojení starobylého vzhledu se znepokojivě krásnou mozaikou tištěných spojů vyneslo Kameckeho tvorbě uznání už po první výstavě a  dnes jsou jeho sochy, objekty a  nábytek zastoupeny ve  sbírkách světových muzeí, firem i  soukromých sběratelů. Není divu, že si jeho práce oblíbil například režisér James Cameron a výtvarník – a tvůrce filmového Vetřelce – H. R. Giger. Když se díváte na  intarzovanou truhlici nazvanou Rané 25. století, ani vás nenapadne o pravdivosti jména zapochybovat. A snad sami uznáte, že dobrácký robot C3PO z Hvězdných válek si nezaslouží navěky odpočívat v ničem jiném než v černo-stříbrném sarkofágu.

Trilobiti éry technologií Na první pohled se může zdát, že nic nemůže být umění vzdálenější než rozpadlé a znehodnocené elektronické součástky. Podívejte se na ně ale blíže a možná v nich uvidíte řád, strukturu a vzory. A pokud ne, podívejte se na práce umělce jménem Theo Kamecke. 30

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2011

„Vždycky jsem považoval technologii za samostatnou formu života. Když se nad tím zamyslíte, tak je to právě technologie, s  čím je člověk schopen žít v harmonické symbióze. V soužití tak silném, že jednou přijde čas a budeme muset určit, kde končíme my a kde začíná technologie. Toto uvědomění svým způsobem předurčilo mou tvorbu. Díky ní jsem začal s vykopávkami dávno zapomenutých zkamenělin. Protože co jsou to tištěné spoje, když ne trilobiti nastupující éry nadvlády technologií? Nevidím ale sám sebe jako paleontologa. Nesnažím se poskládat nalezené fosilie do  původního tvaru a  formy. Považuji je za materiál rovnocenný dřevu nebo mramoru. A vědomě potlačuji jejich původní funkci, abych jejich prostřednictvím vytvořil něco nadčasového, nepopiratelného a ryze lidského.“ Dlouho před tím, než Theo Kamecke napsal tato slova jako obhajobu a vysvětlení své umělecké činnosti, byl ve světě umění známý jako originální a nadaný filmař. Skrze hledáček kamery mapoval životy a osudy horníků, kovbojů a nukleárních vědců. Vytvořil videoprojekci pro původní nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar a  jako režisér filmu Moonwalk One se dokonce ocitl v  řídicí místnosti NASA během letu amerických astronautů na  Měsíc. Svými filmy inspiroval vědecká shromáždění, která určovala směřování vědeckého pokroku, jindy zažíval horké chvíle při útěku před rozzuřeným rojem brazilských vos v srdci amazonského pralesa. Ze svých cest si kromě filmových materiálů vozil také nejrůznější drobné předměty, které ho z nějakého důvodu zaujaly. Tehdy ještě nevěděl proč. Uviděl jsem v nich krásu Začátkem 80. let začal být režisér unavený nekonečným kolotočem natáčení, schůzek, rozhovorů a  festivalů. Přestěhoval se z  New Yorku na  venkov, do domu, který původně koupil jako depozitář své sbírky podivností. Odpočíval, přemýšlel a probíral se nashromážděnými poklady. Jednoho dne došlo i na hromádku vyřazených destiček tištěných spojů, ve které, jak sám tvrdí


Zábava / text: JIŘÍ HOLUBEC / FOTO: PROFIMEDIA

uviděl „řád a krásu srovnatelnou s  nekonečnými variacemi struktur krystalů, mušlí, stromů a  řek.“ O  dalším uměleckém směřování Thea Kameckeho bylo rozhodnuto. Po měsících experimentů se Kamecke rozhodl pro svou tvorbu aplikovat techniku používanou uměleckými truhláři při tvorbě intarzií. Podkladové plochy vyřezává a sestavuje z tvrdého dřeva přesně na míru budoucímu uměleckému dílu. Přestože tvrdí, že truhlařinu nemá příliš v  oblibě, snesou jeho řemeslné výsledky posuzování podle nejpřísnějších kritérií. Jakkoliv jsou ale jeho výtvory precizní, svou podobu nabývají, až když jsou jejich povrchy pokryty do posledního detailu promyšlenou skládačkou tištěných spojů, ve které se elektronické součástky stávají jednotlivými střípky monumentální mozaiky. Při tvorbě pracuje Kamecke se spoji ze 60. a 70. let, při jejichž výrobě se často používaly i tak vzácné materiály, jako je 24karátové zlato. Zapuštěné do povrchu a vyleštěné připomínají staré elektronické součástky vzhled cizelovaného kamene a  sochám, nábytku, objektům a  obrazům propůjčují dojem artefaktů přivezených snad z jiné planety.

krížovka / sudoku

8 5

4

1 9 1 7

8

5 8

3

1 3

9 4

9 7 2

5

9

1

8 5

7

1 8 7

7 8

1

3

2 6

4

1 9 9 6

4 4

5

6 2 5 3 3

4

9 2

2

9 1

7

5

1 1

2

6

Znění tajenky zašlete elektronicky na adresu casopis@asekol.cz do 31. 5. 2011. Deset Znění tajenky zašlete vylosovaných, kteří odešlou elektronicky na adresu správné řešení, obdrží casopis@asekol.cz věcné ceny. Nazapomeňte do 31. 1. 2012. Deset do e-mailu uvést svou adresu! vylosovaných, kteří odešlou správné řešení, obdrží věcné ceny. Nazapomeňte do e-mailu uvést svou adresu! Správné znění tajenky z minulého čísla: Konference Zpětný odběr Výherci z minulého čísla: Michaela Holubová, Děčín Jiřina Chroustovská, Rybniště Alena Svobodová, Jablonec nad Nisou Jindřiška Bočková, Krahulčí Jaroslava Čechurová, Milovice Jindřiška Vejmelková, Lysá nad Labem Zdeněk Čuhel, Olešnice Marcela Horáčková, Vyšší Brod Jana Šrámková, Cheb Radek Eder, Loučovice

31


Společně jSme je vyrobili , mADe in czecHoS lovAkiA Společně je zrecyklujeme od ledna 2011 třídíme elektro v české republice i na Slovensku.

www.asekol.cz

Zpětný odběr  

Firemní magazín pro zaměstnance společnosti Asekol

Advertisement