Page 1

Zá í September 2018

Revue for the presentation of Czech and Slovak architecture Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

ČESKO SLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

11

11

100 LET

Zá í / September 2018

Cena: 185 K / Price: 7 EUR


EDITORIAL

100

V íjnu oslavíme 100 let od založení eskoslovenska. Výro í státně-politické bude

p ipomínáno na mnoha platformách v obou dnes už samostatných zemích. My jsme se rozhodli jej p ipomenout tak, jak nám p ísluší ‒ na poli architektury.

Architektura nicméně je politika, jak íká mimo jiné i slovenský architekt Matúš Vallo v rozhovoru na str. 84. Budování spole ného státu, prvního novodobého státního

útvaru echů a Slováků si p ipomínáme právě pomocí budov. Ty mají poměrně velkou vypovídající hodnotu ‒ nejsou to jen zdi, fasády, st echa i základy ‒ jsou to nádherné p íběhy. P íběhy splněných snů i zma ených tužeb, p íběhy úspěchu i ty s méně

š astným koncem. V jejich studeném těle koluje krev doby reprezentovaná nejen

tvůr ím duchem autora, ale i odvahou investora i šikovností desítek tisíc rukou, jež je budovaly. Jsou vypovídajícím obrazem áste ně spole ného století echů a Slováků. Dlouho jsme uvažovali, jaké kritérium pro výběr „P ehled 100 let eskoslovenské

architektury zvolit. Jak téma uchopit a se adit? Vybírat na základě jmen, nebo dle

regionů? Budeme se snažit zachovávat geograficky vyrovnaný poměr mezi eskou a slovenskou ástí? A jaký je vlastně správný poměr?

Budeme dodržovat kritérium korektně historické, tj. že každý rok by měl být reprezentován jednou stavbou, nebo je datum dokon ení tak irelevantní

a nep edvídatelnou veli inou, že jeho hodnota je opravdu jen velmi málo vypovídající?

Hledali jsme nejzajímavější stavby nap í

eskoslovenskem, p i emž kone ná kritéria

byla pouze dvě: kvalita a ve snaze poskytnout stylový a typologický p ehled v rámci celých 100 let rozprost ení v rámci celého století. Nesnažili jsme se o nijak korektní výběr ‒ někte í architekti jsou zastoupeni více než jednou stavbou, někte í chybí

úplně. Shodou okolností se nám ve výběru objevily i stavby eských architektů na

Slovensku i slovenských v eské republice. Nezohled ovali jsme důsledně typologii, ani mě ítko, proto v našem výběru najdete továrny, výstaviště, mosty, školy,

administrativní budovy, muzea, památníky i rodinné domy. Výsledkem je stru ný

p ehled eského a slovenského architektonického století podle asopisu Architect+. Vznikl na základě výběru Radomíry Sedlákové, Matúše Dully a Jana Šépky, jimž pat í

naše poděkování. Stejně jako všem architektům i fotografům (zejména Pavlu Fri ovi, Ester Havlové, Matúši Dullovi a Lubovi Stachovi), kte í poskytli své fotografie

i fotografické archivy. Celý výběr vznikl na základě iniciativy Architecture Week,

v jehož rámci se uskute ní mnoho akcí a výstav spojených s oslavou tohoto výro í ‒ mimo jiné i velká výstava v pražském Mánesu, kde najdete staveb víc ‒ t eba

i ty, které vám osobně ve výběru chybí. Budeme rádi, pokud jej budete s tím naším konfrontovat a diskutovat. A pokud se se svým názorem podělíte t eba i na našem Facebooku.

P íjemné tení Matej Šišolák P. S. 100 let se nám v tomto ísle prolíná s výro ím 25 let Grand Prix architektů, jejíž vítěze si rovněž symbolicky p ipomínáme. A slouží jako další názor pro výběr těch nejlepších (i když novodobých a pouze eských)!

79


OBSAH

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

CEO:

Zuzana Melicharová,

zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz ŠÉFREDAKTOR: Matej Šišolák,

matej.sisolak@premiummediagroup.cz +420 608 215 740

LAYOUT, GRAFICKÁ ÚPRAVA, ZLOM: Lenka Holubová REDAKCE:

Adam Štěch REDAK NÍ RADA:

Martin Barry, Maroš Fe ík, Igor Kova evi , Petr Lešek, Jan Šépka, David Tichý, Jaroslav Wertig

JAZYKOVÁ REDAKTORKA: Adéla Rus áková HEAD OF SALES: Iveta Šlemrová,

iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165

SALES MANAGERS: Erika Drbohlavová,

erika.drbohlavova@premiumediagroup.cz +420 734 892 315 Tereza Gladišová,

tereza.gladisova@premiummediagroup.cz +420 605 202 647 Tanja Kovac

tanja.kovac@premiummediagroup.cz +420 773 577 761 PRODUKCE:

Milan Novák,

048

11

054

milan.novak@premiummediagroup.cz TISK:

Triangl, a. s. DISTRIBUCE:

eská pošta, Adiservis, Mediaservis

RO NÍ P EDPLATNÉ:

001

Editorial

002

Obsah

Cena 900 K , studenti 600 K

TÉMA: 100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

Objednávky:

www.architect-plus.cz

E-mailem: postabo.prstc@cpost.cz Telefonicky: 800 300 302 Cena: 185 K / 7 € Registra ní íslo MK: E 22707 asopis ARCHITECT+ vydává

Architect plus, s. r. o.

004

Úvod

006

eskoslovensko 1918‒1992

036

eská republika 1993‒2018

042

Slovenská republika 1993‒2018

046

Zážitek z architektury: DA 2018

I O: 049 51 573

ADRESA REDAKCE:

Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1

íslo 11 (04/2018)

Vychází 6x ro ně

Vyšlo: 10. zá í 2018 www-architect-plus.cz

AKTUALITY 048

Atelier SAD: Café elektric

050

Frida Excovedo: Pavilon Galerie Serpentine

051

Zdeněk Fránek, Jakub Jánošík: Pozorovatelna Durch

052

Peter Jurkovi : Attila ‒ Dům u jezera


OBSAH

068

006

096

REALIZACE 054

Simona Ledvinková, Barbara Buryšková, Pavel Buryška: KINONEKINO

064

Petr Pištěk: Neplané naděje v Plané

TÉMA: 25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 066

Oleg Haman: Nová krev Obce architektů

067

Alena Šrámková: Divoké za átky

068

Vítězové Grand Prix 1993‒2017

LANDSCAPE 076

Vojtěch Kolá : Kaple cestou

HISTORIE 090

SOUTĚŽ 096

Matúš Vallo: Nikomu nic nedlužím

DESIGN 088

Brokis: Nová dimenze eského skla

Škola Lošbates

SERVIS 101

Marketplace

102

Miroslav Šik: Reference a praxe

104

Akce, výstavy

106

P ednášky

107

Architektonické soutěže

ROZHOVOR 084

Adam Štěch: Jacques Dupuis ‒ Mistr k ivky

MEDIA 108

Adam Štěch: Darren Bradley ‒ Fotografie minulosti i sou asnosti

110

Nové knihy

3


4

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

Před sto lety vznikl nový stát. Byla to událost, která podnítila cestu k nové architektuře nezatížené minulostí, reprezentující novou demokratickou společnost. Po prvních letech pokusů o vytvoření národního stylu se architektura v Československu velmi rychle napojila na pokroková evropská hnutí.

100


100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

setkání nazvané Pocta eskoslovenské architektu e významným vrcholem probíhajících celoro ních oslav.

Záhy se vytvo ila centra nového architektonického myšlení ‒ vedle Prahy to bylo nap íklad Brno a Pardubice, na Slovensku se jen s krátkým prodlením p idala Bratislava a Košice. 30. léta již znamenala rozkvět pe livě vypěstovaného vskutku moderního slohu a nová architektura se po zemi rozprostírala témě pravidelně. Stoletá cesta eskoslovenské architektury je vzrušujícím odrazem bohaté historie. Neméně vzrušující je ale i srovnání s unikátními a architektonicky zcela ojedinělými projekty sou asnosti. Jakousi kvintesencí rozvoje sou asnosti je i nová Praha, která se nehledě na těžkosti a problémy rozrůstá do všech stran rychleji, než tomu bylo kdykoli p ed tím. Ale není to jenom Praha, podobný vývoj probíhá také v adě našich p edních měst a krajů. asopis Architect+ se spojil s pražským Architecture Week, aby si spole ně p ipomněli nejzajímavější stavby, projekty i osobnosti spole né i rozdělené esko-slovenské minulosti.

POCTA ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY Jedním z důležitých bodů oslav stoletého výro í v našich zemích bude slavnostní ve er věnovaný p ipomenutí milníků eskoslovenské architektury posledních 100 let a uctění těch, kte í se o ni zasloužili. Uskute ní se 1. íjna 2018 v prostorách Španělského sálu Pražského hradu. Ve er, po ádaný Správou Pražského hradu a spole ností Czech Architecture Week, bude mít nejenom symbolický rozměr, ale i nep ehlédnutelný spole enský význam odkazující k celostátně probíhajícím oslavám stého výro í vzniku eskoslovenské republiky. V tomto smyslu bude slavnostní

Ve er si klade za cíl p ipomenout význa né osobnosti eské a slovenské architektury a prost ednictvím p edních osobností našeho politického a spole enského života jim p edat neformální poděkování za celoživotní p ínos v oblasti architektury a stavitelství vyjád ené symbolickou cenou Jože Ple nika, p edního hradního architekta prvního eskoslovenského státu v ele s T. G. Masarykem. Na výběru a návrhu oceněných osobností se podílely krajské ú ady celé R, města, profesní organizace z ech a Slovenska a odborná komise složená z p edních eských a slovenských teoretiků architektury.

ARCHITECTURE WEEK A VÝROČÍ Ve dnech 15. 9. 2018 až 10. 10. 2018 proběhne v prostorách více než symbolických ‒ v pražské Galerii Mánes, v rámci oslav stého výro í založení samostatného eskoslovenského státu, unikátní výstava 100 let eskoslovenské a pražské architektury. Unikátní expozice p ipomene to nejdůležitější z minulosti, ukáže sou asnost a napoví mnohé o architektonické budoucnosti našich měst a zemí. Zajímavostí této koncepce pak je, že vychází z hlavního motivu výstavy, respektive oslav a tím je motiv historie. Vzniká tak jakési „zrcadlení , kdy vedle makety velikánů eskoslovenské architektury stojí projekty zcela soudobé a živé nazna ující, jaká bude tvá eské a slovenské budoucnosti. Svou ú ast potvrdila již celá ada prestižních spole ností, nositelů prestižních projektů. Bez nadsázky můžeme íci, že pokud by si chtěl někdo udělat ucelenou p edstavu o budoucí tvá i nap íklad Prahy, Bratislavy, ale i dalších měst a krajů, měl by s ur itostí navštívit tuto unikátní výstavu. Sou ástí výstavy bude i „zrcadlení mezinárodní , což v praxi znamená, že se

výše uvedených událostí zú astní zhruba dvacet tuzemských a více než t icítka architektonických ateliérů z celého světa. Těmto záměrům odpovídá i zcela originální ešení dvoupatrové expozice jako „cesty , kterou návštěvník projde „p íběhem architektury . Po adatelé nabídnou vskutku po ádnou porci podívané ‒ 106 modelů a artefaktů. Návštěvníka uvítá expozice Prahy tvo ená historickými exponáty jednotlivých městských ástí. K vidění budou i modely takových staveb, jakými jsou Legiobanka od architekta Josefa Go ára, kostel Nejsvětějšího srdce Páně od Jože Ple nika, hotel Internacionál od Františka Je ábka a další. Sou ástí expozice bude i blok architektury eskoslovenské republiky zamě ený p edevším na minulost, kde to nejzajímavější nabídnou města a kraje, nap íklad pardubické krematorium od Pavla Janáka, vila Tugendhat od Miese van der Rohe, Loosův apartmán, Budova 14/15 od Ji ího Voženílka, OD Brouk a Babka od Karla Kotase, vysíla Ještěd od Karla Hubá ka a další. Navazovat bude „uli ka pražských a bratislavských pohledů do sou asnosti a budoucnosti. V p ízemí dále nalezneme expozice ady ateliérů reprezentujících sou asnou eskou a slovenskou architektonickou scénu. Následuje expozice více než 30 zemí reprezentujících architektonické trendy doslova z celého světa. Mezi nimi najdeme ateliéry z tak exotických a vzdálených zemí, jakými jsou Peru, Mexiko, Vietnam, ína, Austrálie, ale i ze silně zastoupených evropských proveniencí, nap íklad Francie, Španělska, Švédska, Dánska a dalších.

HRAVÝ ARCHITEKT Sou ástí oslav bude také samostatná a velmi atraktivní festivalová akce Hravý architekt, již tradi ně zamě ená na děti. Letošní téma je 100 let hravé architektury. Svými kresbami se zú astní děti z pražských městských ástí, děti z 25 škol z eských a slovenských měst. Hravý architekt je ale již tradi ně také velkým mezinárodním projektem a po adatelům se v letošním ro níku poda ilo p enést téma sto let architektury i za hranice eské a Slovenské republiky. Doposud se k ú asti p ihlásila ada škol ze zemí celého světa. Dohromady bude kreslit více než 1000 dětí. Sou ástí p ipravovaných akcí bude i po ádání diskusního fóra. Dále p ednášky, procházky za architekturou, výstavy a další doprovodný program. Více informací na www.architectureweek.cz a www.hravyarchitekt.cz

5


100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

ARCHITEKTURA ČESKOSLOVENSKA 1918-1993

6

1919-1923

001

002

001 Josef Go ár:

AUTOMATICKÉ MLÝNY V PARDUBICÍCH, 1919 Foto: Pavel Fri

002 Alois Špalek:

HLAVŮV ANATOMICKÝ ÚSTAV V PRAZE, 1921 Foto: Pavel Fri

003 Pavel Janák:

KREMATORIUM V PARDUBICÍCH, 1923 Foto: Pavel Fri

003


AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

004 Josef Go ár:

BANKA ČS. LEGIÍ V PRAZE, 1923

Foto: Pavel Fri

005 Bed ich Feuerstein, Bohumil Sláma:

KREMATORIUM V NYMBURKU, 1924

Foto: Pavel Fri

006 Josef Go ár:

SOUBOR ŠKOL V HRADCI KRÁLOVÉ, 1926

Foto: Pavel Fri

004

005

1923-1926

006

7


8

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1926-1927

007

008

007 Jaromír Krejcar:

PALÁC OLYMPIC V PRAZE, 1926

Foto: Pavel Fri

008 Josef Go ár:

SBOR KNĚZE AMBROŽE V HRADCI KRÁLOVÉ, 1927 Foto: Pavel Fri

009 Ji í Kroha:

ZEMSKÁ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V MLADÉ BOLESLAVI, 1927 Foto: Pavel Fri

009


AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1927-1928

010

011

013

010 Ludvík Kysela:

LINDTŮV DŮM V PRAZE, 1927 Foto: Ester Havlová

011 Peter Behrens:

SYNAGOGA V ŽILINĚ, 1928

Foto: Archiv Matúše Dully 012 Bohuslav Fuchs:

HOTEL AVION V BRNĚ, 1928

Foto: Pavel Fri

013 Dušan Jurkovi :

012

MOHYLA MILANA RASTISLAVA ŠTEFÁNIKA NA BRADLE, 1928

Foto: Matúš Dulla

9


10

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

014

014 Michal Maximilián Scheer:

FINANČNÍ PALÁC V ŽILINĚ, 1928

Foto: Archiv Matúše Dully 015 Různí auto i:

SOUBOR PAVILONŮ PRO VÝSTAVU SOUDOBÉ KULTURY V BRNĚ, 1928

Foto: Archiv BVV

016 Old ich Tyl, Josef Fuchs:

VELETRŽNÍ PALÁC V PRAZE, 1928

Foto: Pavel Fri

017 Josef Kranz:

KAVÁRNA ERA V BRNĚ, 1929

015

1928-1929

Foto: Adam Štěch

016

017


AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

018 Jind ich Svoboda, Ludvík Kysela:

OBCHODNÍ DŮM BAŤA V PRAZE, 1929 Foto: Ester Havlová

019 Leopold Bauer:

OBCHODNÍ DŮM BREDA V OPAVĚ, 1930 Foto: Pavel Fri

020 Arnošt Wiesner:

KREMATORIUM V BRNĚ, 1930. Foto: Pavel Fri

018

019

1929-1930

020

11


36

ČESKÁ REPUBLIKA 1993-2018

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

113

112 Alena Šrámková:

VĚŽ PRO VĚDECKÉHO PRACOVNÍKA V KOŠÍKU, 1994

Foto: Pavel Štecha

113 Vlado Miluni , Frank O. Gehry:

TANČÍCÍ DŮM V PRAZE, 1997

Foto: Pavel Fri

114 Emil P ikryl: GALERIE BENEDIKTA REJTA V LOUNECH, 1998 Foto: Pavel Fri

1994-1998 112

114


AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

115

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

116

1999-2000 117

115 Roman Koucký, Šárka Malá, Iveta Chitovová:

FÁRŮV DŮM VE SLAVONICÍCH, 1999 Foto: Ester Havlová

116 Ivan Kroupa, Radka Exnerová:

RODINNÝ DŮM A ZAHRADNÍ DOMEK V MUKAŘOVĚ, 2000

Foto: Ivan Kroupa

117 Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Pavel Rydlo, Alexandr Skalický:

ŘADOVÉ RODINNÉ DOMY V RUDNÍKU, 2000

Foto: Ester Havlová

118 Stanislav Fiala, Daniela Polubědová:

MUZO CENTRUM V PRAZE, 2000 Foto: Pavel Fri

118

37


38

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

120

119

2001-2004

121

119 Ladislav Kuba, Tomáš Pila :

KNIHOVNA FILOZOFICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ, 2001 Foto: Pavel Fri

120 Petr Hájek, Tomáš Hrade ný, Jan Šépka:

VILA V BEROUNĚ, 2004

Foto: Ester Havlová

121 Antonín Novák, Petr Valenta, Klára Koš álová, Radovan Smejkal:

REKONSTRUKCE A DOSTAVBA REKREAČNĚ SPORTOVNÍHO AREÁLU KRAVÍ HORA V BRNĚ, 2004

Foto: Filip Šlapal

122 John Pawson, Jan Soukup:

KLÁŠTER MATKY BOŽÍ V NOVÉM DVOŘE, 2004 Foto: Archiv Atelier Soukup

122


AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

2005-2007

123

124

123 Luděk Rýzner:

RODINNÝ DŮM PLECHÁČ V HUMPOLCI, 2005

Foto: Petr Hampl

124 Josef Pleskot:

ÚSTŘEDÍ ČSOB V PRAZE, 2006

Foto: Jan Malý

125 Petr Hájek, Tomáš Hrade ný, Jan Šépka:

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM V OLOMOUCI, 2006

Foto: Pavel Fri

126 Marek Chalupa, Štěpán Chalupa, Tomáš Havlí ek, Martin Rusina:

HOTEL METROPOL, 2007

Foto: Filip Šlapal

125

126

39


42

SLOVENSKO 1993-2018

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

135

136

1993-2002 135 Ján M. Bahna, Igor Pal o, ubomír Závodný, Miloš Juráni:

BUDOVA VŠEOBECNÉ ÚVĚROVÉ BANKY V BRATISLAVĚ, 1993

Foto: Lubo Stacho

136 David Kopecký, Ján Studený:

RODINNÝ DŮM VE STUPAVĚ, 2000

Foto: Archiv KSA

137 Martin Kusý, Pavol Pa ák:

NÁRODNÍ BANKA SLOVENSKA V BRATISLAVĚ, 2002

Foto: Lubo Stacho

137


AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

2002-2005

138

139

140

138 Martin Kvasnica:

PAMÁTNÍK CHATAMA SOFERA V BRATISLAVĚ, 2002 Foto: Lubo Stacho

139  ubomír Závodný, Peter Vodrážka, Dalibor Michalák, Daniel Priehoda, Juraj Sumbal:

DŮM NÁBYTKU ATRIUM V BRATISLAVĚ, 2003 Foto: Lubo Stacho

140 Michal Gaj st., Martin Repický:

HOSPIC SV. ALŽBĚTY V ĽUBICI, 2004 Foto: Martin Repický

141 Irakli Eristavi, Martin Jan ok:

NÁJEMNÉ BYTOVÉ DOMY CMYK V PREŠOVĚ, 2005 Foto: ZeroZero

141

43


44

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

142

2006-2010

143

142 Peter Morav ík, Juraj Šujan:

OBYTNÝ SOUBOR ROZADOL V BRATISLAVĚ, 2007 Foto: Lubo Stacho

143 Martin Drahovský, Peter Pásztor, Mariana Škumani ová:

MUZEUM LETECTVÍ V KOŠICÍCH, 2006

Foto: Martin Drahovský

144 Andrea Klimková, Peter Kru ay:

OBCHODNÍ DŮM RELAXX V BRATISLAVĚ, 2008 Foto: Lubo Stacho

145 Branislav Kaliský a kol.:

NÁKUPNÍ CENTRUM EUROVEA A DUNAJSKÉ NÁBŘEŽÍ V BRATISLAVĚ, 2010

Foto: Lubo Stacho

144

145


AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

148

146

2010-2018

147

146 Martin Kusý, Pavol Pa ák, Mária Michali Kusá:

VELVYSLANECTVÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY V BERLÍNĚ, 2010

Foto: Tomáš Manina

147 Irakli Eristavi, Pavol Šilla, Marcel Ben ík, Gabriel Boženík, Milan Vl ek, Silvia Šillová:

KASÁRNA KULTURPARK V KOŠICÍCH, 2013

Foto: Robert Ko an

148 Juraj Herman, Ricardo Boffil:

VÝŠKOVÉ BYTOVÉ DOMY PANORAMA CITY V BRATISLAVĚ, 2017 Foto: Lubo Stacho

149 Gábor Nagy, Ladislav Vikartovský:

VYHLÍDKOVÁ VĚŽ V ŽILINĚ, 2018 Foto: Archiv FKF Design

149

45


50

AKTUALITY

PAVILON GALERIE SERPENTINE Místo: Hydwe Park, Londýn Autor: Frida Escobedo Investor: Galerie Serpentine Projekt: 2017 Realizace: 2018 Foto: Iwan Baan

V kontextu sou asné architektury existuje celá ada výzev a poct, které se berou za jakousi platnou minci kvality a odrážejí renomé sou asných tvůrců. Kromě celé ady ocenění v ele s cenou Pritzker Prize to jsou také opakované prestižní zakázky různých krátkodobých výstav nebo pavilonů iniciované p edevším kulturními institucemi. Každý rok se netrpělivě o ekává, jaký architekt takovou zakázku opět dostane. Jednou z poct, která se sou asným tvůrcům dostává, je projekt pavilonu londýnské galerie Serpentine. Ta již od roku 2000 každý rok oslovuje renomované architekty se zakázkou návrhu letního pavilonu v londýnském Hyde Parku. O to méně asi každý ekal, že letos dostane tuto významnou zakázku mezinárodně nep íliš známá architektka Frida Escobedo z Mexico City. Volba ale jen odráží vývoj světové architektury a pohledu na její scénu. Jestliže ještě p ed pár lety nedostal zakázku pro

stavbu pavilonu témě nikdo jiný než jen slavní architekti st ední generace, nejlépe již v minulosti ověn ení cenou Pritzker, v posledních letech se trend posouvá a šanci dostávají i méně reflektovaná jména, jejichž tvorba je spjata spíše s regionálním rozměrem a jeho chápáním v globálním mě ítku. Toto smě ování nepozorujeme jen u projektů galerie Serpentine, ale nap íklad i v již zmíněné ceně Pritzker, která letos p ipadla průkopníkovi moderní architektury v Indii Balkrishnu Doshimu anebo loni španělské kancelá i RCR Arquitectes. Frida Escobedo je podobným p íkladem. Narodila se v roce 1979, a stala se tak nejmladším architektem, který kdy pro Serpentine pracoval. Nejd íve studovala na Universidad Iberoamericana a později na Graduate School of Design na Harvardu. Její studio Taller de Arquitectura působí v hlavním městě Mexika a věnuje se p edevším muzeálním

i reziden ním stavbám. Používá lokální materiály a tradi ní stavební postupy reflektující místo, ve kterém tvo í. Oby ejným a levným materiálům dodává eleganci a důstojnost. Nap íklad její muzeum mexického malí e Siqueirose La Tallera v Chapultepecu je postavené z perforovaných betonových cihel, p ed kterými spo ívají v ocelových rámech originální Siqueirosovy fresky. Pavilon pro galerii Serpentine není p ekvapivě jejím prvním londýnským projektem. V roce 2015 zde vytvo ila také krátkodobou instalaci inspirovanou aztéckou kulturou pro nedaleké muzeum Victoria & Albert. Letos se vrátila do stejné londýnské tvrti a vytvo ila jasně definovanou strukturu, ve které nezap ela své typicky mexické výtvarné strategie. Stěny vytvo ené z cementových st ešních desek odkazují na perforované zdi mexických reziden ních domů a zhmot ují jejich atmosféru uprost ed Londýna. Jsou upevněné na ocelové konstrukci a tvoí jakousi krajkovou strukturu, mezi kterou schovala Escobedo stinné prostory jakéhosi průchozího bludiště, na některých místech zast ešené zrcadlovým stropem, jinde zase rytmizované vodní plochou. „Vytvo ila jsem jakousi tkanou prostorovou kompozici. St ešní tašky jsem použila jako p ízi, ze které jsem utkala architektonickou tapiserii, komentuje své dílo talentovaná mexická architektka. www.fridaescobedo.net


AKTUALITY

POZOROVATELNA DURCH

Jako obrovské okno do krajiny navrhl br-

Místo: Valašské P íkazy

z jeho architektonických intervencí v hor-

Autor: Zdeněk Fránek (autor návrhu) Jakub Janošík (iniciátor) Investor: Jakub Janošík / Janošík Okna-Dve e Hlavní dodavatel: Janošík Okna-Dve e Subdodavatelé: d evo: Kloboucká lesní, zemní vruty: Krinner Projekt: 2017 Realizace: 2018 Foto: Jakub Skokan, Martin Tůma, BoysPlayNice

něnský architekt Zdeněk Fránek vyhlídko-

vou pozorovatelnu Durch. Jedná se o další ské krajině Moravy. Po své mediálně i komer ně velmi úspěšné realizaci Stezky

v oblacích na Dolní Moravě v Jeseníkách

postavil v kopcích nad Valašskými P íkazy pozorovatelnu, která je se svými rozměry i koncepcí mnohem prostší a jednodušší

než právě organicky bující struktura desítky metrů vysoké Stezky v oblacích. Durch je hold výhledu krajinou. „Má podnítit

k pozastavení a uvědomění si této krásy.

Slouží i jako posezení pro kolemjdoucí, na posva ení nebo jako úkryt p ed ne asem. V její blízkosti byla obnovena studánka

s obrázkem sv. Františka, patrona zví at

a ochrany p írody, hovo í o projektu architekt, který na realizaci spolupracoval

se svým dlouhodobým klientem, zna kou Janošík Okna-Dve e, a jejím spolumajitelem Jakubem Janošíkem.

„P emýšlel jsem nad redesignem našich billboardů. Nakonec se spojila chu k revoltě proti zane áděné p írodě reklamou s naší firemní filozofií istých výhledů. Ze dne na den jsme zrušili všechny billboardy a z ušet ených peněz za ali tvo it pozorovatelnu Durch ‒ naši poctu nerušenému výhledu, hovo í Jakub Janošík o genezi tohoto drobného, a p esto morálně důležitého projektu. Tato moravská rodinná firma se zabývá výrobou důležitých architektonických elementů: oken a dve í, typologie, která se ím dál tím více opomíná a vypl uje standardizovanými a výtvarně nep íliš zda ilými p íklady. Spole nost Janošík se rozhodla tento stav napravit a zabývá se výrobou designově propracovaných a originálních ešení, ve spolupráci s p edními eskými tvůrci, v etně Maxima Vel ovského nebo právě Zde ka Fránka. „S výrobou d evěných oken a dve í zapo al ve Valašských P íkazech v roce 1926 můj praděde ek

František Janošík a na stejném místě je vyrábíme dodnes. Tvo íme a vyrábíme je tak, aby p ispěla k jedine nosti domů. S ohledem na design, smysl pro detail, splynutí s domem a ke vst ícnosti atypickým ešením se nám to da í, íká Ji í Janošík. „Architekt Zdeněk Fránek ztvárnil pozorovatelnu jako minimalistickou d evěnou konstrukci s istými detaily bez jakéhokoliv výrazného prvku. Tak aby byla pokorná a vznikl p edevším výhled skrze ni, který zarámuje krajinu jako nejkrásnější obraz, hovo í o projektu Jakub Janošík. Výsledkem je istý geometrický objekt v krajině, který vybízí k meditaci a vnímání naší p írody skrze oko architekta. Obdélný prostor nechává vyznít istotu tvaru i krásu použitého materiálu: dubových masivních hranolů. Jedná se o minimální architekturu se silným emocionálním p esahem, pokornou a zárove prožitkově výraznou. www.franekarchitects.cz

51


54

REALIZACE

01 No ní prů elí do náměstí Svobody

K I N O N


AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

REALIZACE

Nový kulturní prostor v Plané

E K I N O

55


56

REALIZACE

02

PODÉLNÝ EZ

Bezbariérové propojení návštěvnické ásti budovy

PŮDORYS 1NP, KONCEP NÍ A PROSTOROVÉ USPO ÁDÁNÍ

21A

PŮDORYS 2NP

02 Základní koncepce transformace kina na kulturní centrum spo ívá ve vytvo ení samostatných provozních celků s možností vzájemného prostorového propojení dle požadavků konkrétní akce.


AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

03

04

03 Náměstí Svobody v roce 2014

KINONEKINO

04 Spole ně s transformací budovy kina probíhala paralelně rekonstrukce náměstí Svobody

Místo: náměstí Svobody, Planá, okres Tachov

Přestavba kina na multifunkční prostor

Investor: Město Planá Autor: Simona Ledvinková spole ně s Barbora Buryšková, Pavel Buryška / XTOPIX architekti Spolupráce: Lukáš Makovský, studio Artbureau (grafické zpracování), restaurátor a výtvarník Libor Kaláb, Blanka Borůvková (konzultace) Generální dodavatel: BIS, a.s. Projekt: 2016 Realizace: 2017 Zastavěná plocha: 609,1 m2 Obestavěný prostor: 4770 m3 Užitná plocha: 604,32 m2 Foto: Bohumil Pospíšil

SITUACE Hlavní prů elí se orientuje do náměstí Svobody, nově realizovaný ve ejný dvůr na místě původních zahrad vytvá í nové místo na mapě ve ejných prostranství města.

REALIZACE

57


25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

25 LET GRAND PRIX:

66

NOVÁ KREV OBCE ARCHITEKTŮ

Rok 2018 je plný výročí. Malých i velkých. Vzpomínáme na založení československého státu před 100 lety, samostatného českého státu před čtvrt stoletím a vznik Unie architektů, naší předchůdkyně před 83 lety. as je neúprosný a rychle letí. P ipadá mi to nedávno, když jsme pod vedením Aleny Šrámkové p ipravovali zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů, ale je to už 26 let. Na základě tohoto zákona . 360/1992 sbírky byla p ed 25 lety založena naše profesní organizace s p enesenou působností státu eská komora architektů. A je to stejných 25 let, co Obec architektů, jako nevládní organizace, která má za úkol prezentovat kvalitní architekturu široké laické a odborné ve ejnosti, založila Grand Prix architektů ‒ Národní cenu za architekturu. Jedná se o unikátní soutěžní p ehlídku architektonických prací realizovaných na území eské republiky za poslední rok. Unikátnost této ceny spo ívá v její porotě. 5 lenná porota má vždy 4 zahrani ní porotce a pouze jednoho eského porotce, a to ještě nepraktikujícího architekta. Jeden porotce je vždy ze Slovenska. V porotě GPA můžete být pouze jednou za život a po ukon ení práce v porotě se stáváte estným lenem Obce architektů. Je to opravdu skupina skvělých architektů, Borisem Podrecou po ínaje p es Sira Michaela Hopkinse, Zvi Heckera, Benedettu Tagliabue, Evu Ji i nou a lo ským nositelem ceny Augusta Peretta Nikolajem Šumakovem kon e. Celkem je to za posledních 24 ro níků 120 jmen. Letošní jubilejní 25. ro ník GPA porotují Ian Ritchie z Velké Británie, Marta Schreieck z Rakouska, Juraj Benetin ze Slovenska a eský socha , malí , hudebník a tane ník František Skála. Považujeme za symbolické, že cena GPA bude tentokrát p edána ve Španělském sále Pražského hradu, spole ně se slovenskou cenou Emila Belluše za p ítomnosti ministrů kultury eské a Slovenské republiky a za p ítomnosti prezidenta Amerického institutu architektů A. I. A. a prezidenta Mezinárodního svazu architektů U. I. A. v jedné osobě, pana Thomase Voniera. Důležité je p ipomenout i ještě jedno malé „výro í ‒ výro í opětovného vstoupení do mezinárodních struktur již zmíněné U. I. A. vloni na kongresu v Soulu. Byl to jeden ze t í strategických cílů nové Rady Obce architektů, která mimo mne, od ledna 2017, pracuje ve složení Karel Smejkal, 1. místop edseda, Vladimíra Lení ková, místop edseda, Zorka Krej í a Václav Mastný. Jsem rád, že se na všechny eské architekty opět vztahuje mezinárodní standard chování mezi architekty a klienty ACCORD, na jehož vytvo ení a schválení se rozhodujícím způsobem podílel v roce 1999 dlouholetý p edseda KA Petr Bílek. Novinkou letošního roku bylo vytvo ení platformy pro setkávání zahrani ních architektů pracujících v eské republice a platformy pro setkávání studentů architektury. Mezinárodní sekci vede Milan Svatek a sekci studentů Martin Ho ešovský. Spole ně s p edstaviteli sekce starších architektů Janem Melicharem a Josefem Kope ným se podílejí na práci v Obci architektů. Všichni v Obci architektů se snažíme pracovat moderně a efektivně on-line. Nemáme tudíž sekretariát, nemáme žádné zaměstnance a neplatíme žádné nájmy. Da í se nám i áste ně ešit dluhy minulosti. Myslím, že se už dostavují první pozitivní výsledky. Pokud máte pocit, že se chcete p idat, neváhejte. Uvítáme jakoukoli Vaši pomoc. V úctě

Ing. arch. Oleg Haman, P edseda zapsaného spolku Obce architektů


ROZHOVOR

Rozhovor s Alenou Šrámkovou Obec architektů byla založena v roce 1990 podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů. Jejím cílem bylo navázat na tradici spolků architektů z prvního období československé republiky 1918–1938. Stala se přímým právním nástupcem Svazu architektů, jehož činnost byla ukončena v roce 1989 a který do té doby sdružoval zástupce architektonické profese. Její první předsedkyní se stala Alena Šrámková, která v rozhovoru zavzpomínala nejen na dobu, kdy první svobodná organizace sdružující architekty vznikala…

Můžete nám p iblížit atmosféru, v níž vznikala Obec architektů?

ím konkrétně jste se v těch prvních letech zabývali?

Vznik Obce de facto pat il k revoluci, k všeobecnému nadšení p elomu osmdesátých a devadesátých let. Moje ú ast byla víceméně náhodná, najednou jsem se ‒ spolu s kamarády architekty ‒ octla ve st edu dění. Kromě mne to byla skupina relativně mladých žáků, kte í se v té době velmi angažovali. Výsledek ukázal, že se angažovali dob e, úspěšně a obětavě a Obci velmi pomohli na svět.

Mým hlavním úkolem, za který jsem cítila zodpovědnost, bylo dostat architekturu do povědomí lidí. P esvěd it ve ejnost, že je to důležitá disciplína, že je t eba se jí věnovat. Tehdy nebylo v módě dělat architekturu nebo o ní vůbec rozmýšlet. Moje absolutní p edstava byla, že by se architektura mohla dostat do televize, což bylo nemyslitelné. Tehdy byla televize neprůst elná a nedalo se s ní po ítat.

Vybaví se vám i konkrétní vzpomínky?

Myslíte, že dneska má takováto organizace ještě smysl?

Pamatuji si, jak jsme se tehdy poprvé sešli v budově Svazu architektů SSR. Dorazila nás asi stovka, možná dvě. Byl to normálně revolu ní in, na kterém jsme se domluvili den p ed tím na podobném setkání výtvarníků v Mánesu, kde jsme si ekli, že architekty svoláme na zít ek. Je neuvěitelné, kolik se nás tehdy ‒ bez sociálních sítí a internetu ‒ hned na druhý den sešlo. Bylo to moc hezké, úžasné. Jak vlastně vnímáte „spolkový život obecně? Pot ebují architekti vůbec Obec architektů? V revolu ní době ji pot ebovali moc. V tom je oproti dnešku velký rozdíl. Tehdy jsme žili v jakési nehotové spole nosti, kterou nešlo nijak definovat, takže bylo opravdu zapot ebí mít kolem sebe sp ízněné duše.

Ur itě by stálo za to se nad tím zamyslet. Tehdy to bylo hrozně důležité. Myslím, že by měla zůstat zachována, pro náhlou pot ebu. Navíc by tu měla být možnost, hlavně pro mladé lidi, zejména absolventy, kte í asto nemají kolem sebe nikoho, s kým by mohli své zkušenosti sdílet a vymě ovat, ale zase mají silnou pot ebu si o architektu e povídat. Povídáte si vy ještě o architektu e? Povídali jsme si hodně s manželem, ale on už dávno zem el Naštěstí mám kamarády architekty a po ád za mnou chodí i studenti. Zmínila jste studenty ‒ máte za sebou témě t i dekády působnosti na Fakultě architektury VUT. Jsou dnes jiní než tehdy, v dobách, kdy jste zakládali Obec?

Já bych spíše ekla, že jsem se změnila já Oni jsou po ád stejní, ten rozdíl ve vnímání bych spíš sváděla na sebe. Ale co je vidět na první pohled, je, že dnes je na architektu e mnohem víc holek. Co si vůbec myslíte o kvalitě sou asné eské architektury? Já si myslím, že je dobrá, já nejsem vůbec pesimista a opravdu si myslím, že není špatná. P ijde mi, že z toho východního bloku jsme opravdu dob í. Když se podívám na Polsko, Ma arsko, Německo, tak mám dojem, že jsme vysloveně nejlepší z nich. A vaše stavby v tomto kontextu? Jak je vnímáte zpětně, jaký pocit ve vás vyvolávají? Víte, že jsem na některé hrdá? Dnes mi p ijde, že to tehdy ode mne byl celkem výkon. Te už je to složitější, už to v sobě nemám, nemám, kde bych to v sobě vzala, nemám „za co zatahat . Nicméně mám štěstí, že po ád pracuji ‒ mám na stole menší sídliště, domky Ale chtěla bych se ještě zapojit do projektu nějaké velké budovy. Ráda navrhuji větší domy, zejména když nejsou na bydlení. Bydlení je takové Jednoduché. Děkujeme za rozhovor

Rozhovor p ipravili Tereza Gladišová a Matej Šišolák

67


68

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ Grand Prix architektů (předtím do roku 2006 jako Grand Prix Obce architektů, od r. 2016 s přídomkem Národní cena za architekturu) bude letos udělena již po pětadvacáté (rok 1997 neexistuje, do roku 1997 byla udělovaná „za předchozí rok“, od r. 1998 se uděluje za aktuální rok). Tradiční soutěž byla dlouhou dobu jedinou prestižní architektonickou přehlídkou u nás, často s vynikající mezinárodní porotou, která jednotlivé stavby hodnotila velmi pečlivě. Jako každá soutěž i Grand Prix přežila své lepší i horší období: My v předvečer udělování jubilejní, 25. Grand Prix (2. října v pražském Mánesu) přinášíme přehled všech vítězů hlavní ceny od roku 1993 do 2017.

1993 DIVADLO SPIRÁLA LATERNA ANIMATA, PRAHA 7 Auto i: Jind ich Smetana, Jan Louda, Tomáš Kulík, Zbyšek Stýblo / Architektonické studio GAMA, s.r.o. Foto: Pavel Fri

1994 SBĚRNA SUROVIN S ČISTÍRNOU ODPADNÍCH VOD V HORNÍM MARŠOVĚ Autor: Roman Koucký / Roman Koucký, Architektonická kancelá s.r.o. Spolupráce: Rudo Netík, Šárka Malá Foto: Ester Havlová


25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

69

1995 RADNICE BENEŠOV Auto i: Josef Pleskot, Radek Lampa, Jana Vodi ková, Vladimír Krajíc / AP Atelier Foto: Jan Malý

1996 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA PAVILONU G, BRNO Auto i: Viktor Rudiš, Zdenka Vydrová, Martin Rudiš / Ateliér Rudiš + Rudiš

1996

Foto: Archiv ateliéru

1998 DUM PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V ČESKÉM KRUMLOVĚ VYŠEHRAD Auto i: Ladislav Lábus, Lenka Dvo áková, Zdeněk He man / Lábus AA Foto: Jan Malý


70

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

1999 DŘEVĚNÝ DOMEK V MUKAŘOVĚ, PRAHA VÝCHOD Auto i: Ivan Kroupa, Radka Exnerová / Ivan Kroupa architektonická kancelá Foto: Ivan Kroupa

2000 FÁRŮV DŮM, SLAVONICE Auto i: Roman Koucký, Šárka Malá, Iveta Chitovová / Roman Koucký, Architektonická kancelá s. r. o.

1999

2001

Foto: Ester Havlová

2001 STARTOVNÍ DOMY V RUDNÍKU, RUDNÍK LEOPOLDOV, OKR. TRUTNOV Auto i: Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Pavel Rydlo a Alexandr Skalický / Archteam Foto: Ester Havlová

2002 KNIHOVNA FILOZOFICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Auto i: Ladislav Kuba, Tomáš Pila / Kuba & Pila architekti s.r.o. Spolupráce: Lenka Poctová, Martin Klimecký, Zdena Pavelková

2002

Foto: Filip Šlapal


25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

2003 PALÁC LANGHANS, PRAHA Auto i: Ladislav Lábus, Pavla Burešová, Lenka Dvo áková, Zdeněk He man, David Mareš / Lábus AA Foto: Jan Malý

2004 KŘIVOKLÁTSKÝ LETOHRÁDEK Autor: Stanislav Picek / Satra Picek Architects s. r. o. Foto: Autor

2005 REKREAČNÍ A SPORTOVNÍ AREÁL KRAVÍ HORA, BRNO Auto i: Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Klára Koš álová / D.R.N.H., v. o. s.

2005

Foto: Filip Šlapal

71


76

REALIZACE 01 Pohled od prozatímního d evěného k íže ke klekátku


AUTOR: VOJTĚCH KOLÁŘ

MÍSTO: MIKULOV

REALIZACE

KAPLE CESTOU

Zvlněná otevřená krajina okolí jihomoravského Mikulova získala díky intervenci studentů a pedagogů FA VUT v Brně překvapivě intimní a kontemplativní těžiště: fragmenty kaple roztroušené cestou k bývalému poutnímu místu...

77


78

REALIZACE

Autorská zpráva

02

Mikulovsko je krajinou mnoha tvá í. Nalézáme zde turisticky atraktivní místa i kouty se zapomenutou historickou stopou. Mnohovrstevnaté p íběhy se staly podkladem pro intervence studentů, kte í se rozhodli drobnými zásahy (mnohdy na pomezí architektury a land artu) posílit identitu lokality. Studentské práce, které vznikly na Fakultě architektury VUT pod vedením Barbory Ponešové a Jana Foretníka, byly sou ástí projektu NAKI DF13P01OVV019 „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohrani í . Dalšími ešiteli grantového projektu byly NPU ÚOP v Brně, ESF a FF MU v Brně.

(nedílná sou ást vstupu), lavici (místo spo inutí a modlitby),

Vojtěch Kolá si pro svůj návrh zvolil lokalitu Rochusberg (dnes Liš í kopec) nad Dolními Dunajovicemi. Na vrcholu tohoto kopce stála od 17. do konce 18. století kaple svatého Rocha. Koncept odkazuje na objekt původní kaple, její p ipomínka ale není doslovná. Podobně jako st ípky naší paměti, tak i fragmenty liturgického prostoru vyvstávají p i pohledu na toto (polo)zapomenuté duchovní místo. Podél historické cesty k vrcholu osadil autor několik vápencových bloků jako p ipomínku mobiliá e kaple: schody

byl zvolen jako lokálně používaný materiál odkazující též na

ambon (tribuna k pomyslnému dialogu v krajině) a klekátko (prohloubení osobní spirituality pod k ížem). Pátým prvkem by měl

být obnovený k íž, umístěný na torzu dochovaného soklu (ten je

z důvodu probíhajícího ízení o prohlášení nemovitou kulturní památkou v sou asné době zastoupen do asným d evěným k ížem). Rozmístění prvků mobiliá e také odkazuje k tradici drobné sakrální architektury (božích muk, poklon, kapli ek) kolem poutních

cest. Jednotlivé prvky usměr ují cestu poutníků ke k íži, a regulují tak jejich pohyb po národní p írodní památce. Umístění těchto prvků navíc podtrhuje významné krajinné výhledy. Vápenec historii lokality.

Projekt byl v srpnu 2016 realizován. Uvedení do provozu bylo

spojeno se slavností žehnání k íže. V listopadu 2017 bylo v sever-

ní ásti cesty vysazeno cca 50 ovocných stromů (t eše , meru ka, mandlo , hruše , jablo ). Důkazem toho, že místo za alo znovu ožívat, je několik svateb, které se zde již konaly.


AUTOR: VOJTĚCH KOLÁŘ

MÍSTO: MIKULOV

79

REALIZACE

03 02 Pohled z lavice (vlevo Velká Slune ná a vpravo silueta Pálavy) 03 Pohled od ambonu 04 Vstupní schodiště 04


96

SOUTĚŽ

NOVÁ ZÁKLADNÍ SVAZKOVÁ ŠKOLA „LOŠBATES“ P edmětem soutěže bylo ešení základní školy velikosti 2 x 9 t íd se dvěma p ípravnými t ídami, bytem školníka a dopl kovým provozem v podobě malometrážních bytů pro zaměstnance a prostorů pro ZUŠ. Kromě samotné budovy školy bylo pot eba vy ešit její napojení na hlavní komunikaci první t ídy pomocí návrhu nové k ižovatky, dopravu v klidu a vizi pro možné rozšíení školy na 3 x 9 t íd. LOŠBATES je dobrovolný svazek ty st edo eských obcí ‒ Lou ovic, Štíhlic, Tehovce a Svojetic ‒ jejichž cílem, snem a p áním je postavit novou spole nou základní školu. O nejlepší návrh nové základní školy mezi sebou soutěžilo 108 týmů

z 38 zemí celého světa. Za tímto íslem se skrývá nejméně 450 architektů, urbanistů, inženýrů a dalších profesionálů, kte í dohromady na tomto úkolu odvedli 145 000 hodin práce. „Stavba nové školy je investicí, která nemá v bohaté historii našich obcí obdobu. P esto, že jsme malé vesnice, je naším p áním vybudovat školu pro 21. století, která bude umož ovat moderní výuku a inspirovat děti ke studiu. Chceme školu bezpe nou a takovou, která umožní komunitní využití a bude sloužit našim obyvatelům dlouhá desetiletí. ‒ starostové svazku LOŠBATES.

TYP SOUTĚŽE: Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž Zadavatel: Dobrovolný svazek obcí „LOŠBATES Organizátor soutěže: CCEA MOBA Sekretá soutěže: Ing. arch. Karin Grohmannová POROTA: Nezávislí: Ing. arch. David Hlouch (p edseda), Ing. arch. Kate ina Vídenová, M.A. Dorte Kristensen, Ing. arch. Adam Halí Závislí: Ing. Eva Šmoldasová (místop edsedkyně), Ing. Josef ehák, Ivana Dubská, Tomáš Rychta


MÍSTO: LOUŇOVICE

SOUTĚŽ

1. CENA Pelletier de Fontenay Hubert Pelletier, Yves de Fontenay, Valerio Sartori Montréal, Kanada Auto i o návrhu

Hodnocení poroty

Návrh si klade za cíl vytvo it nové srdce a symbol pro komunitu dobrovolného svazku obcí LOŠBATES. Je proto koncipován jako otev ený „klášter , jehož lenitá multifunk ní ambitová chodba propojuje ty i programově odlišné ásti do jednoho koherentního objemu obklopeného malým lesem. Tento prostor je flexibilní vizuálně i funk ně. Slouží jako vstup, chodba, krytý venkovní prostor, místo setkávání, neformální t ída a mnohem víc. Oproti tradi nímu pojetí ambitové chodby v klášterech je tato chodba otev ená a propustná, rámuje centrální dvůr, který je na rozdíl od volných rajských dvorů klášterní typologie naplněn stromy, jež jsou polapenými fragmenty blízkého lesa. Dvůr je záměrně velký. Cílem je rozmazat hranice mezi figurou stavby a terénem. Dvůr funguje jako zelený nárazník a nástroj klimatické kontroly pro vnit ní prostor, který ho obklopuje. Rozprost ením budovy a vnesením p írody dovnit ve velkém mě ítku se silueta stavby stane měk í a p átelštější. Toto zjemnění také poskytuje blažený pocit z rozsáhlosti a otev enosti. Škola nemá žádné slepé uli ky. Pohyb v ní sestává ze smy ky ̶ propojeného obvodu, který generuje pocit kontinuality a nekone nosti. Dovoluje dětem a návštěvníkům volný pohyb celou budovou v nelineárních/nep ímo arých cestách a podporuje pocit návaznosti vizuálním propojením p es vnit ní dvůr.

Auto i nejvyšší měrou vyhověli požadavkům zadání a naplnili o ekávání zadavatele. Architektonický výraz je p imě ený nové instituci, která tvo í spole né zázemí pro ty i obce. Porota oce uje symboliku samostatných objektů propojených ambitem kolem spole ného dvora, díky kterému urbanistické lenění celkového objemu stavby na menší hmoty a celky vyznívá p íznivě. Zapojení velkých objemů tělocvien do území je citlivé. Objem stavby v podzemním podlaží (zejména parkovací stání a komunikace) může být optimalizován, a to bez významného vlivu na dispozi ní ešení provozu školy. Jižní a západní fasády objektu, orientované k individuálním bytovým domům, drží maximální výšku dvou pater. P ístavba po ítá s objemem nad tuto úrove ; je orientována na sever k lesu a na východ ke sportovnímu areálu, takže negativně neovlivní stávající zástavbu. Porota p edpokládá, že p i dopracování podle p ipomínek zadavatele má návrh velmi dobrou možnost adaptability, aniž by došlo k narušení zda ilého konceptu.

97


98

SOUTĚŽ

2. CENA Monika Habrová, Petra Hrubešová, Michaela Kloudová, Jan Šorm, Eva Rosenová, Eliška Ouředníčková, Marek Kopeć Praha, Česká republika Auto i o návrhu Uprost ed drobné zástavby Lou ovic vzniká nový školní areál. Neuzavíráme jej zcela, měl by sloužit i ve ejnosti. Budovy stavíme na hrany pozemku a uprost ed vytvá íme nový ve ejný prostor ‒ park s h išti je zárove p edprostorem školy i sportoviš , v jeho východní ásti umís ujeme sad a výukovou zahradu. Markýza a p esahy st ech chrání p ed slune ním zá ením i deštěm. Umož ují dětem pohyb „suchou nohou mezi zastávkou autobusu a školou a mezi školou a sportovní halou. Markýza vymezuje vstupní prostor a umož uje různé režimy využití parku. P i jejím uzav ení průsvitnými panely získává škola další chráněný venkovní prostor. Nový p ístup ke vzdělávání dětí vyžaduje svébytnou architektonickou formu. Navrhujeme školu atriovou p ízemní,

bez bariér, školu, která umožní dětem u it se i trávit p estávky venku a zárove v bezpe í jejich zdí. Neuzavírá se však sama do sebe. Areál je umístěný v krásném prost edí na hraně lesa, škola je s ním v maximálním vizuálním kontaktu, otevírá se též do nového parku s h išti a sadem, který využije i ve ejnost. Hodnocení poroty Návrh velmi vysokou měrou naplnil požadavky zadání a o ekávání zadavatele. Auto i velmi dob e propracovali dispozi ní ešení školního provozu: plošně dostate né, zárove ovšem úsporné, logické a funk ní. Projekt p ináší vyvážený a umírněný architektonický výraz. Diskutabilní mě ítko lineárního působení severní a jižní fasády je z ejmě ovlivnitelné podpo ením lenění na ást prvního a druhého stupně. Návrh dobe reaguje a navazuje na sousedící les a atraktivní p írodní prost edí. Porota doporu uje se dále zabývat otázkou situování lineární „hradby parkovacích stání p i jižní hraně areálu.


MÍSTO: LOUŇOVICE

SOUTĚŽ

3. CENA Emanuele Baglieri, Maria Flaccavento, Serafino Sgarlata, Vania Santangelo, Giorgio Pluchino Ragusa, Itálie Auto i o návrhu

Hodnocení poroty

V p írodním prost edí ovlivněném lesy a jezery je ú elem nové školy být v harmonii s okolím. V rámci celého komplexu jsme se rozhodli udržet nízkou výšku budov, abychom zachovali vizuální prostupnost a vztah s krajinou ve všech směrech.

Návrh vysokou měrou naplnil požadavky zadání a zadavatele. Porota oce uje itelné a funk ní urbanistické lenění na pás h iš a zeleně u lesa, dále na spole nou st ední servisní a komunitní zónu a jižní kompaktní jednopodlažní zástavbu s dvorky ur enou pro výuku. P íznivě působí intimní atmosféra u ebních prostor, která sou asně p ináší dostate nou variabilitu pro uplatnění moderních trendů výuky. Koncept obytné „ulice uvnit areálu poskytuje nový živý ve ejný prostor obci, sou asně je pak zda ilou urbanistickou reakcí na místní kontext. Jasný a p ívětivý koncept školního kampusu, který ovšem zejména svojí lenitostí v místních klimatických podmínkách p inese adu otázek; zejména celkově méně p íznivý poměr podlažních ploch a ochlazovaného pláště budov. Porota doporuuje se dále zabývat provozně obtížnějším propojením tělocvi ny, auly a jídelny s komplexem u eben a upozor uje na nižší míru adaptability konceptu v p ípadě rozsáhlejšího zásahu do po tu a velikosti u ebních prostor.

Pěší cesta, která se nachází na nižší úrovni, funguje jako hlavní spojení různých vstupů do budov. Velká zelená plocha na vyšší úrovni je navržena jako sportoviště, h iště a místo pro trávení volného asu. Návrh školy poskytuje prostory striktně vyhrazené aktivitám spojeným s vyu ováním, zatímco severní ást komplexu obsahuje ve ejná za ízení, jako jsou tělocvi na, h iště, umělecká škola a aula. Dva totemické prvky ‒ budovy tělocvi ny a auly ‒ obklopené zelení se během noci promění v lucerny, ímž se stávají orienta ním bodem pro celé území.

99

Architect+ 4/2018  

Ukázka magazínu Architect+ 4/2018

Architect+ 4/2018  

Ukázka magazínu Architect+ 4/2018

Advertisement