Art of Living 1/2018

Page 1

F/ W 2018/ 19

95 CZK • 4,50 € • 3,50 £

Trend Alert 2019

Wabi-Sabi, disco, mramor a spol.

Challenge Architektura, která překonává (nejen) sama sebe

Skupina BSH je držitelem licence k ochranné známce Siemens AG.

Server Demirtaş

Fascinující design a možnosti. Exkluzivní řada vestavných spotřebičů Siemens studioLine pro nejnáročnější. studioLine

Seznamte se s budoucností. Siemens domácí spotřebiče

Stvořitel

+ Chairstory:

8x Ikonické židle a jejich příběhy


Unique Homes BRANÍK RESIDENCES

LINN SELEKT DSM - sítový přehrávač. Modulární design se přizpůsobí vašim požadavkům. Můžete pouze doplnit váš stávající systém o přehrávač a streamovat hudbu ve vysokém rozlišení. Zároveň získáte špičkový předzesilovač vybavený všemi potřebnými vstupy, včetně gramofonového. Pomocí integrované funkce SPACE OPTIMIZATION + dokonale přizpůsobíte zvuk akustice svého obývacího pokoje a to bez ohledu na umístění reprosoustav. Dalším krokem je možnost instalace výkonového zesilovače. V tom okamžiku nepotřebujete žádné další zařízení, pouze reprosoustavy. Váš systém se absolutně zjednoduší, což bude pouze ve prospěch zvukových kvalit. Nejvyšším stadiem je výměna převodníku za nejmodernější versi AUDIOEGO, S.R.O., BOŘIVOJOVA 114, KATALIST. Hudba bude daleko jasnější, prokreslenější a dynamičtější! P R A H A 3 , W W W. A U D I O E G O. C O M



ART OF LIVING | OBSAH

F/W 2018/19

Str. 08

News

Str. 16

Chairstory 8x ikonické židle a jejich příběhy

Str. 28

Trend Alert 2019

Str. 34

Fotostory Welcome Home!

Str. 42

Element mramor Pravidla hry

Str. 50

Manpower Vizionáři budoucnosti skla

Str. 58

Insider Kateřina Šindelářová: Interiérový designér musí být dobrý psycholog

Str. 66

Deep Into… Japonsko

04


ART OF LIVING | OBSAH

Str. 104

De-konstrukce Nike Mars Yard Overshoe

Str. 106

Architektura Challenge accepted

Str. 116

Art profil Server Demirtaş

Str. 120

Art Talk Alexandra Špoková

Str. 124

Invitation Kupka v Národní galerii

Str. 128

Culture Therapy

Str. 136

Update

Str. 138

Lifestyle Choice

Str. 144

Orbis Pictus

05


ART OF LIVING | EDITORIAL

EDITORIAL Vážení čtenáři, je mi upřímnou ctí vám představit debutové vydání magazínu Art of Living. Podobně jako mnohé nejzásadnější kultury historie lidstva ctily motiv trojjedinosti, i Art of Living se drží tří vyvážených pilířů. …Design Kdysi jsem slyšela názor, že výjimečný design od průměrného neodlišuje schopnost přidat něco nového, ale naopak odstranit z rámce kreativity ustáleného konceptu něco starého a tím překročit stín vlastních zdrojů inspirace. …Umění Kde leží hranice mezi designem a uměním? Představuje ji abstraktní linka přechodu do hlubších sfér emocí, vyhrazených právě umění, jež nese odkaz lidskosti. Nemusí být krásné, ale neodpouští se mu absence moci dotknout se duše, rozpoutat bouři pocitů nebo slabost v touze konfrontovat člověka s jeho vlastním vnímáním sebe sama. …Architektura Architektura je jednou z nejvyšších forem kreativity, protože je to právě architektura, která definuje osnovu forem světa, v němž žijeme. Ovládnout její tajemství stvoření vyžaduje jistou rozervanost vlastní umělcům, v tomto případě rozpolcenost mezi nutnou pragmatickou znalostí hranic možností reality a vizemi pokroku, futuristické cesty k novým dimenzím stejného světa. Design. Umění. Architektura. Projekce těchto pojmů se spojuje ve světě, jehož jsme součástí, a také v novém Art of Living. Čtěte, listujte, objevujte a sdílejte. Inspirativní chvíle s Art of Living vám přeje Jitka Krulcová Šéfredaktorka

06


Siren BY P R E C I OSA — Flagship Store Rytířská 29, Praha 1 T: +420 488 118 106 | M: +420 739 520 220 showroom@preciosalighting.com


ART OF LIVING | NEWS

SKLO. LANO. MRAMOR Jakkoli může na první pohled znít úvodní výčet tří základních materiálů nesourodě, česká sklářská ikona Brokis se ho zhostila s elegancí sobě vlastní. Že na zdroji světla, jakým se každý den obklopujeme, skutečně záleží, Brokis opět doložil na pařížském veletrhu Maison&Objet. Kolekci tří svítidel značka představila s přídomky minimalisticky elegantní a variabilní – bez nutnosti zdobit tam, kde je ruční práce největší ozdobou. A nelze než souhlasit. Závěsné svítidlo Big One svými subtilními tvary dokonale navozuje ideu levitujícího světelného zdroje uvnitř jakési ochranné skořápky. Další autorská záležitost z rukou oceňované hvězdy designu a kreativní ředitelky Brokis Lucie Koldové je stolní „lampa“ Jack O’Lantern Table, jež doplňuje stejnojmennou kolekci. Velmi čistá práce s geometrií zde stvořila ručně foukané matované sklo v  různých barvách do kulovitého objektu, který nese mramorový podstavec a zastřešuje chromový rám. Režné lano pak zapracovali do svého návrhu italští Chiaramonte Marin s touhou konfrontovat dva zcela odlišné materiály – měkkost oblých křivek průzračného skla a surovost napnutého režného lana. Světelný LED zdroj zakrývá ručně foukaný opálový difusor a poskytuje tak příjemné intimní osvětlení.

POEZIE PRÁDLA NA STARÉM MĚSTĚ Jak by měl být vybaven malířský ateliér, je obecně známé – nesmí zde chybět konkrétní pomůcky jako stojan, plátna, štětce a barvy. Čím byste ale zařídili ateliér básnický? Atmosférou. Starý činžovní dům v pražské Žatecké ulici poskytl svým geniem loci skvělý základ, v půdním prostoru o rozloze 31 m2 totiž bývala prádelna. Další z řady jednotek v rámci projektu Emerald svěřila společnost Urbanium Concept českému architektonickému studiu Coll Coll s požadavkem na vysokou designovou hodnotu a komfort. Čtveřice architektů se nechala inspirovat básní Incomplete Sentence a vytvořila syrové a přitom poetické plnohodnotné bydlení včetně šatny, koupelny, kuchyně, pracovny a ložnice. Zdi odhalené na cihlu, přiznané rozvody trubek, prádelní kamna se stala dřezem a na zdi byla aplikována lehce vybledlá smaragdová barva odkazující na název projektu. Jelikož je tématem prostoru očista, funkci koupelny plní vana na nožičkách s bílým kruhovým závěsem. Lehký a jemný textil odlehčuje i protější zeď, k níž je přiraženo čelo postele polstrované krásným brokátem.

08


SUPER-ELLIPTICAL™, table design Piet Hein, Arne Jacobsen & Bruno Mathsson,1968 N01™, židle design Nendo, 2018 Praha 2, Vinohradská 1200/50, WWW. PAVILON.CZ

T/

+420–286 017 701-6 WWW.STOCKIST.CZ

CARAVAGGIO™, svítidlo design Cecilie Manz, 2005 FRITZHANSEN.COM


ART OF LIVING | NEWS

NOVÁ TVÁŘ ROYAL OPERA HOUSE V centrálním Londýně, v Covent Garden, po pěti letech vývoje a stavby na podzim odprezentovali výsledky své zevrubné a precizní renovace Stanton Williams Architects. Budova, v níž sídlí několik uměleckých těles, šla do mezinárodní soutěže s  projektem transformace vstupního foyer, zázemí i samotného sálu divadla Linbury Studio. Stanton Williams se postarali o  kompletní redesign dvou úrovní – zaprvé foyer, které propojili pomocí lehce opulentního schodiště s bílými schody, obklopenými po obou stranách proskleným zábradlím v mědi, s nižší podlažím, kde zařídili nejnovější sociální zázemí a  příjemnou kavárnu. Prostor je dostatečně uhlazený a zároveň moderní, velkou roli v něm hrají obklady z ořechového dřeva, mramorové podlahy, kamenné elementy z Alicante, mosazné prvky s patinou nebo nerezová ocel. Sálu dodává na majestátnosti čalounění v elegantní fialové doplněné chytře seskládaným ořechovým obložením.

HERITAGE SERIES: AŤ ŽIJE PORTUGALSKO! Někdy je nejlepším designérem samotná historie. Té portugalské využila jedna z nejikoničtějších značek specializujících se na luxusní vybavení interiérů Boca do Lobo. Limitovanou kolekci Heritage postavila především na stoleté tradiční technice Azulejos, při níž vznikaly ručně malované a pro Portugalsko tak typické keramické kachličky s motivy inspirovanými například výjevy na fasádách kostelů. Často zobrazují i důležité dějinné scény a klíčové pamětihodnosti a tím svébytným způsobem vypráví příběhy. Pro současné podání Boca do Lobo oblékli dědictví portugalské architektury, designu a historie do oděvu moderní estetiky. Signature kombinací jsou sytě modré tahy štětcem na bílém kachličkovém podkladu. V kolekci nechybí komody, noční stolky nebo skříně.

10


Národní 7, Praha 1 | www.galeriekodl.cz tel.: +420 251 512 728, +420 602 327 669

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na předaukční výstavu, která probíhá v prostorách naší galerie od 29. 10. do 1. 12. 2018. Aukce se uskuteční v paláci Žofín dne 2. 12. 2018 od 12 hodin.

František Muzika: Noc II olej na plátně, 1942, 85 × 120 cm vyvolávací cena: 3 800 000 Kč odhadní cena: 5 000 000 – 8 000 000 Kč

KODL – TRADICE OD ROKU 1885


HI THANKS BYE

ART OF LIVING | NEWS

„Ahoj dík pa.“ Úsečný název kanadského designového studia dává tušit obrysy jejich debutového počinu ve vodách interiérového zařízení – jsou totiž minimální. Duo Stein Wang a Topher Kong z Toronta představili na London Design Fair Collection 0, pro kterou navrhli šestici minimalistických kousků v temně zelené barvě. Dokázali tak do nábytku z nerezové oceli promítnout svou klíčovou inspiraci – kanadskou krajinu s kapkou čínské estetiky. Leitmotivem jsou kontury přírody jako Alginquin Park, poloostrov Bruce nebo ostrov Fogo. Milovníci jednoduchosti tak budou nadšení originální monochromatičností, tolik odlišnou od běžné černo-bílé kombinace. Geniální je matný vzhled, kterého designéři docílili PVD povlakováním. Kolekce nabízí barovou i čalouněnou jídelní židli, konferenční stolek, pozornost na sebe však nepokrytě přitahuje zbylá trojice kompaktních interiérových kousků. Lehce excentricky působí stojací lampa, jejíž světelný zdroj ukrytý do kulovitého skla je vybaven „závojem“. Jistý rozměr čínské hravosti by se dal vysledovat v knihovně, jejíž silueta může stát i jako paraván v  prostoru. Zábavnou – a  nejkonkrétnější – pomyslnou tečkou za celou kolekcí je koberec ve tvaru vodní hladiny s pobřežím, který se zrodil z kolaborace s textilním designérem Avis Ho.

EXCENTRICKÁ AFTERPARTY Svobodomyslná autentická atmosféra italských tanečních klubů 60. let minulého století zůstává dodnes silnou designovou inspirací nábytkářských designérů. Gufram v čele s Charleyem Vezzou disco kulturu vnímá jako základní formující prvek pro kultovní status značky a pro její vzkříšení se rozhodl v rámci prezentace Disco kolekce na milánském Salone del Mobile. Tak trochu šílené, tak trochu krásné. Takový popis si jistě zaslouží edice Afterparty, která vznikla na základě kolaborace s  nizozemským studiem Rotganzen. Dvojice umělců nechala avantgardně „roztéct“ jindy dokonalé a zářivé diskokoule přes hrany sytě barevných komod a konferenčních stolků vyvedených ve vysokém lesku. Fenomén nočních tanečních klubů zaujal i Atelier Biagetti, který pro Gufram přišel s fialovým Stanley Sofa inspirovaným sametovými kinosedačkami a interiérem limuzíny.

CAMPEGGI: SPOČINUTÍ V OPTICKÉM KLAMU Optické klamy fungují bezchybně. Naše smysly omámí rácio a sveřepě tvrdí, že je jedna šipka kratší než druhá, i když přece víme, že jsou stejně dlouhé. Tohoto fenoménu se rozhodla využít italská nábytkářská značka Campeggi se svým křeslem Anish, které potrápí vaše vnímání. Designérka Emanuele Magini vsadila na kombinaci zlatého kruhového rámu, uvnitř něhož napnula elastickou královsky modrou látku. Jak že se na ploché vertikální ploše sedí? Jednoduše. Stačí když přijdete blíž a usadíte se do středu, látka opíše zadní část vaší siluety do podložky, která je ukryta za kruhem. 12



ART OF LIVING | NEWS

SPIRITOFFLINE Umění přirozeně a sofistikovaně přenést hlubší otázky smyslu bytí bez esoterického patosu ovládla mladá česká designérka šperků Eliška Lhotská. Ta doložila svůj talent již dřív například kolekcí, v níž využila chlebové střídky coby symbolu pomíjivosti života. Pro letošní rok šla ale ještě dál do zdánlivě nedostupných vod virtuální reality a představila kolekci Spiritoffline, jejíž kvality byly oceněny i v rámci nominací na Czech Grand Design. Prsteny, přívěsky nebo náušnice zrcadlí tvar abstraktních virtuálních kreseb, které jako „vedlejší produkt“ generuje aplikace Swype. Ta má za úkol zjednodušovat a zrychlovat messaging. Konkrétní slovo se zde klouzavým pohybem prstu na dotykové klávesnici mění na abstraktní obraz. Designérka jej 3D tiskem přetváří ve voskový model, poté ručně odlévá a upravuje či leští do podoby výsledného produktu. Svou kolekcí chtěla zdůraznit naše nevědomé a dobrovolné vzdalování se offline realitě.

ROZPITÝ OTISK BLANKYTNÉHO AKVARELU Jak moc jste byli fascinováni při hodinách výtvarné výchovy nenasytnou žízní papírové čtvrtky po vodové barvě? Na pozvolna „pijící“ struktuře postavilo osmnáctikusou kolekci originálního nábytku japonské designové studio Nendo. Židle, stoly a konferenční stolky ozvláštnili netradičními zrcadlovými sklady imitující přeloženou čtvrtku na kapce modré akvarelové barvy. Každý jednotlivý kus kolekce je malován ručně, rozpitý efekt je pak pokryt krycím matným lakem tak, aby skutečně připomínal kus papíru s barvou. Subtilní efekt Oki Sato ještě podpořil pouze dva milimetry tenkými plochami, které protínají a zároveň nesou ocelové tyčky o průměru dva centimetry.

ZE SOLI A HLÍNY Lze vyrobit designový nábytek bez použití jakýchkoli materiálů získaných ze zvířat? Takovou otázku si položil izraelský designér Erez Nevi Pana. V rámci svého doktorandského výzkumu si stanovil za cíl posunout veganství do další sféry – vyhnout se při práci designéra materiálům spjatým se zvířaty. Pana, který se sám dal na čistě rostlinnou stravu před pěti leti, připravil expozici Vegan Design Exhibition při příležitosti milánského Salone del Mobile. K vidění tak byla pětice „hor“ symbolizujících odlišný experimentální přístup za použití soli, hlíny, zeminy, textilu a odpadků. Každý z předmětů u  jednotlivého materiálu tak představuje jiný přístup k  umění redukce. Pana měl například v úmyslu vyrobit cruelty-free lepidlo, aby sestavil stoličku, to však nefungovalo. Proto se rozhodl využít silných krystalizačních procesů v Mrtvém moři a sestavenou stoličku nechal ve vodě ponořenou, dokud se pevně neobalila a nevytvořila jakousi silnou přírodní konstrukci. Sám designér však jedním dechem dodává, že jeho ambicí nebylo vytvořit funkční nebo estetické nábytkové kousky, ale zvýšit povědomí o původu materiálů používaných při jejich výrobě. 14


autor vizualu - Martin Pos

28. 11. – 2. 12. 2018 Kongresove centrum Praha

www.czdw.cz

#czdw


ART OF LIVING | IKONY

Chairstory 8x Ikonické židle a jejich příběhy

Nekonečné možnosti provedení designu tak všedního předmětu, jakým je židle, svědčí o lásce, přístupu a touze designérů po překonání hmoty v předem daném tvaru. O touze po dialogu s materiálem. Kdosi jednou přirovnal navrhování židle k populární hudbě a prohlásil – kdo by se snažil, když tu byli Beatles? Podobně by tomu mohlo být u designu židlí po odkazu Charlese a Ray Eamesových. Naštěstí ale na obou polích stále vznikají nové hity. Připravila: Lenka Šubrtová, autorka blogu nosvemeste.cz, foto: archiv

16


ART OF LIVING | IKONY

D

esign má dávat křídla fantazii, plnit funkci i dělat radost. Proč nezačít u nábytku, který denně používáme a bez něhož by naše domácnost nebyla úplná. Výstřední provokatér, designér Marcel Vanders napsal v úvodu jedné knihy krásnou větu o poslání designérů: „Je naší povinností být kouzelníky, klauny či alchymisty a vytvářet naději tam, kde je pouze iluze, vytvářet realitu tam, kde jsou pouze sny.“ Stačí si tedy jen vybrat sen a místo, kde ho koupíte. Kovová, dřevěná, skleněná, plastová, látková. Co dělá z běžné židle ikonu designu, která přetrvá i nálady módy a diktát aktuálního stylu? Je židle pouhým nástrojem na sezení, spojením formy a funkce, povinnou výbavou každé domácnosti? Historikové a teoretici designu se shodují, že jsou to emoce, které z věcí denní potřeby činí umělecká díla.

EAMES Již zmíněný Charles Eames si při vytváření slavné Lounge Chair přál, aby byla pohodlná jako dobře padnoucí baseballová rukavice. V tandemu se svou ženou Ray jsou označováni za jedny z největších designérů 20. století. Činorodí a talentovaní Eamesovi se věnovali grafickému designu, navrhování textilií, ale i architektuře a filmu. Ačkoli Charles skromně tvrdil: „Neděláme umění, ale řešíme problémy,“ jejich přístup změnil pohled na moderní bydlení a jejich židle se staly uměleckými díly, která patří do sbírek muzeí, ale stejně dobře do našich domovů. Mohli bychom ve výčtu slavných židlí zůstat jen u této manželské dvojice: Průkopníci moderního designu například usilovali o návrh židle z jednoho kusu plastu, jež by se perfektně přizpůsobila lidskému tělu a zároveň by nabízela vysokou kvalitu zpracování. Tak vznikla židle, Eames Chair, která byla v roce 1950 uvedena na trh jako první masově vyráběná židle ze sklolaminátu. Mimochodem značka Vitra, která tuto ikonu designu vyrábí, se po třiceti letech vrací od plastu opět k výrobě z původního materiálu a v barvách, které navrhla Ray Eamesová.

17


ART OF LIVING | IKONY

18


ART OF LIVING | IKONY

PANTON Židle Panton je klasikou a zároveň milníkem v historii designu nábytku, jedná se totiž o první židli kompletně vyrobenou z plastu v jednom kuse a navíc skvěle stohovatelnou. Umí dobře vypadat v jakémkoli prostoru, a to včetně zahrady. Jejím autorem je Dán Verner Panton, který ji v roce 1960 vyvinul pro sériovou výrobu ve spolupráci s Vitrou. Panton Chair získala řadu mezinárodních ocenění za design a je zastoupena ve sbírce Muzea moderního umění v New Yorku i mnoha dalších.

19


ART OF LIVING | IKONY

PAPA BEAR Pohodlí je pro většinu z nás první atribut rozhodující při koupi židle. Ne všechny, které zde jmenujeme, jej splňují, ale židle, nebo chcete-li křeslo, Papa Bear od designéra Hanse Wegnera by mohlo být pomyslným vítězem sedacího testu. Je to až alchymisticky namíchaný koktejl v tom správném poměru vzhledu a komfortu, ergonomicky tvarovaného sedáku, pohodlné opěrky i skvěle padnoucích područek. O tom, že Wegner patří mezi mistry svého oboru, svědčí více než pět set modelů židlí, křesel či lehátek, které navrhl – najdete mezi nimi například třínohé křeslo Shell nebo sofistikovaně propracovanou proplétanou Circle Chair, kterou navrhl ještě ve svých dvaasedmdesáti letech.

20


ART OF LIVING | IKONY

GRAND CONFORT Jak umně spojit několik na první pohled pohodlných velkých polštářů, ukázal slavný architekt Le Corbusier, vlastním jménem CharlesÉdouard Jeanneret, ve spolupráci s kolegy Charlotte Perriandovou a Pierrem Jeanneretem. Dnes již nezpochybnitelně ikonickému křeslu Grand Confort sám jeho autor přezdíval „polštářový koš”. Klecový rám z pochromované oceli s pohodlným koženým nebo semišovým sedákem v několika barevných variantách je nadčasovým kouskem pro všechny, kteří hledají pohodlnou a ve své podstatě po všech stránkách univerzální destilaci mezinárodního stylu. Pusťte si reklamu na kazety Maxell z 80. let minulého století - závěrečný slogan „it’s worth it“ by si rozhodně zasloužilo i křeslo Grand Confort, které se ve spotu objevuje ve vedlejší roli.

21


ART OF LIVING | IKONY

BARCELONA Slavnou Barcelona Chair znají Češi především díky stejně slavné brněnské vile, kam ji v zelené barvě objednala Greta Tugendhatová. Kožená židle s pravidelným štepováním a podnožím z ohýbané oceli je označována za Rolex nebo Rolls-Royce světa nábytku. Není to nejpohodlnější objekt, ale nebylo to ani úmyslem jeho tvůrce, Miese van der Rohe. Navrženo bylo jako ozdoba Německého pavilonu na Mezinárodní výstavě v Barceloně v roce 1929. Křeslo dodnes vyrábí značka Knoll, a máte-li jej ve svém obývacím pokoji, koupili jste si s ním i status znalce moderního užitého umění.

22


ART OF LIVING | IKONY

23


ART OF LIVING | IKONY

THONET Č. 1 Jednou z nejdůležitějších inovací v časové ose moderní židle je vynález Michaela Thoneta, umožňující ohýbání dřeva párou. Židle Thonet se v Koryčanech a následně v druhé továrně v Bystřici pod Hostýnem začaly vyrábět v roce 1859. Do té doby neobvyklý systém průmyslové organizace práce, kdy se dělník specializoval pouze na jednu činnost, i unikátní technologie byly dalšími faktory, které pomohly židlím Thonet k nižší ceně a expanzi do celého světa. Pro značku navrhovali přední architekti jako Josef Hoffmann nebo Adolf Loos. Ikonou modernistů se pak stalo křeslo 209, které se slavný Le Corbusier rozhodl dát do téměř všech svých budov se slovy, že je to jediná židle stejně moderní jako jeho architektura. V roce 1953 došlo k přejmenování Továrny  na  Ohýbaný  Nábytek firmy na TON – zkratka pro  – a ačkoli před pár lety přišel český výrobce o chráněnou značku Thonet, přelomová technologie i odkaz zakladatele zdejší výroby žije dál.

24


ART OF LIVING | IKONY

GLASS CHAIR O jednu z prvních skleněných židlí světa se postaral francouzský designér René Coulon. Jeho působivá židle z roku 1938 je tvořena pouze třemi ohnutými skleněnými deskami, do nichž je vsazen polstrovaný sedák. Opravdovou ikonou se o necelých čtyřicet let později stala Glass Chair z roku 1976 japonského designéra Shiro Kuramata. Postmodernistický design se snažil bořit mýty a měnit pravidla výroby i materiálu a provokovat novou estetikou. Židle vyrobená ze skla na mnohé křičela svou nepraktičností a postavila pravidla designu na hlavu, včetně procesu výroby: Nepoužívá žádné šrouby ani upevnění, je tvořena pouze šesti laminovanými skleněnými obdélníky. Kuramatu proslavilo ještě křeslo z ocelového poetickým názvem „How High the pletiva s  Moon“. Nádherný barevný přeliv dostala židle v loňském roce od mladého designéra Germanse Ermičse, který svou Ombré Glass Chair vytvořil poctu Kuramatovi.

25


ART OF LIVING | IKONY

TULIP Svou dlouhou touhu vyčistit, jak to nazýval „slum nohou“, zhmotnil finsko-americký designér a architekt Eero Saarinen v židli Tulip, majestátně graciézní a krásné jako tulipán, po němž dostala svůj název. Psal se rok 1955 a v designu došlo touto jedno-materiálovou, jedno-formátovou židlí ke zboření mýtu, že tento kus nábytku musí stát na čtyřech bodech.

26



ART OF LIVING | WHATS UP

TRE ND ALERT New York, Milán, Londýn, Stockholm, Paříž nebo Eindhoven. Co tato města spojuje? Jejich veletrhy určují rytmus tepu světa interiérového designu. Pokud jste je letos nestihli, nevadí, my jsme Mekky designu objeli za vás, takže si troufáme odhadnout, jaké trendy budou určovat podobu roku 2019.

Připravila: Veronika Pařízková, foto: archiv značek

Disco is back!

Jste noční pták a milujete večírky? Pak je pro vás crazy trend v podobě inspirace érou disca jako stvořený. Ve většině metropolí byl během veletrhů disco design oprávněně středem pozornosti. Výrazné neonové barvy, pohodlné měkké sedačky pop-artových tvarů, nebo dokonce opravdové disco koule mají do zdrženlivosti daleko. V Miláně zaujala především nová kolekce italské značky Gufram, jež byla i v minulosti synonymem eklekticismu a nadsázky. Ve své aktuální kolekci sází na vzpomínky na divoká 70. léta a vzestup LSD. Jejich pohovky by se krásně vyjímaly v pověstném newyorském klubu Studio 54 a geometrické koberce jsou absolutním must-have pro příští rok. Sílu disco trendu potvrdila i jedna z oceněných instalací letošního Salone del Mobile v Miláně. Rockewell Pop-up restaurace, kterou navrhli architekti z  group spolu se studiem 2x4 a populárním výrobcem nábytku Design Within Reach, lákala zatančit si na známé hity z Pomády. Oblé tvary, neony a růžová barva by určitě dostaly i Johna Travoltu. Značky, které pro tuto svébytnou vzpomínku na americký sen dodaly nábytek a doplňky, jsou Kohler, Shaw Contract nebo Maharam. Jestli vás láká retro, berte disco pro nadcházející sezonu jako směr No. 1. Na rozšafné vlně sedmdesátek se nesl i další zásadní projekt letošního Milána. Realizace studia Pepe potvrdila, že fascinace touto dobou, které vládly detaily, intenzivní barvy a odvážné vzory, je aktualitou sezony. Jimi navržený pop-up klub Unseen byl plný zajímavého nábytku i materiálových kombinací. 28


ART OF LIVING | WHATS UP

Na pomezí hmoty Zvolit do interiéru průhledný nábytek může být odvážný krok, ale zajistí dávku střídmé extravagance a podpoří vyznění prostoru. Doplňky, stolky nebo vázy z akrylu mají jednu skvělou vlastnost – místnost nezahltí hmotou, ale dají vyniknout všemu okolo. Tento trend v minulosti proslavil Phillip Starck se svým křeslem Ghost Chair nebo italský výrobce Kartell, na oblibě však neupadá ani dnes. Zásluhu na tom má i inovátor Nendo – v aktuální kolekci používá akryl třeba u světelných objektů. Jejich strohý minimalismus evokuje blízkou budoucnost a zaujme nadčasovostí, která je ostatně pro transparentní objekty typická. Pokud nechcete rovnou nakupovat nový nábytek, jako médium pro vyjádření trendu poslouží doplňky. Třeba ty koupelnové z edice Kartell by Laufen.

29


ART OF LIVING | WHATS UP

Hodina geometrie Atypické tvary vzešlé z geometrie představují silný trend prolínající se mnoha segmenty designu. Designéři pochopitelně z kruhu, čtverce nebo obdélníku vycházeli vždy, letos ale bylo vidět, že hra se základní geometrií autorskou komunitu aktuálně velmi baví. Kdo baví nás, je značka Supaform, založená Maximem Scherbakovem. Jeho křeslo Apart, poprvé představené v květnu v New Yorku, je skvělým příkladem moderního nábytku, u nějž nevíte, zda vznikl během nadvlády hnutí De Stijl na začátku 20. století, nebo dnes. Stejně působivé jsou i další kusy z kolekce Disused, které sází na přímočarost. Výrazný vztah ke geometrii dlouhodobě projevuje také britská značka Arper, založená roku 1989. Ta ve spolupráci s velkými jmény oboru, jako jsou Jean-Marie Massaud nebo Metrica, ráda využívá barevnou paletu zastoupenou hořčičně žlutou nebo 30

tmavě modrou, díky níž jednoduché tvary ještě lépe vyniknou. Nejnovější kolekci Kiik pro Arper navrhlo Iwasaki Design Studio a splnilo jí požadavky na univerzální, multifunkční nábytek. Jejich variabilní pohovky jsou holdem střídmosti a funkčnosti. Na stejné půdě se pohybuje i italský výrobce nábytku Pedrali. Jeho na pohled jednoduché, ničím nezatížené tvarosloví je populární již déle než půl století, a přesto se značce daří držet prst na tepu doby. Důkazem je aktuální ocenění Iconic Award za svítidlo Giravolta. Bezdrátové světlo se vyrábí v různých barevných provedeních a jeho centrálním prvkem je otočný kruh. Za pozornost stojí rovněž barevná letní kolekce Nolita. Ta zahrnuje venkovní ocelové stolečky a židle, které spojuje výrazná barevnost a využití motivu kruhu nebo čtverce pro sedáky a desky.


ART OF LIVING | WHATS UP

Smysl pro

HUMOR Ačkoliv je ve všech metropolích designu intenzivně cítit zodpovědnost k životnímu prostředí, oboru se nevyhýbá ani smysl pro humor a nadsázka. Hravé oživení nabízejí designéři především prostřednictvím barev nebo vzorů. Výrazným představitelem tohoto trendu je značka SupertoysSupertoys, která na veletrhu v Eindhovenu získala cenu za nejlepší stánek. Jejich pastelové stolečky nebo sedáky vypadají, jako by hrály hlavní roli v Teletubbies. Značka se soustředí především na kolaboraci s klienty, jako je Disney nebo Frame, a rozhodně má našlápnuto rozšířit svůj odvážný styl ještě dál. V Londýně zaujal brand Aseptic Studio, který představil své polštáře – bezhlavé panáky. Jejich smyslem má být omezení lidské osamělosti, polštář v  životní velikosti může být skvělým společníkem při sledování televize a navíc má jednu obrovskou výhodu – nebude chtít přepínat programy. Tsun Lai, autor nápadu, je absolventem londýnské Royal College a my se klidně vsadíme, že o něm ještě uslyšíte. Smysl pro humor a pověstný severský minimalismus snoubí značka Swedish Ninja. Volné sdružení designérů založila Maria Gustavsson a osobně je také podepsána pod poslední realizací studia, která na sebe strhla pozornost na letošních veletrzích. Řeč je o lampičce s  poetickým názvem Little Darling, která není na první pohled tvarově ani barevně nijak atypická. Vtip je v inspiraci, kterou byl pro autorku výškový rozdíl mezí ní a jejím manželem. Přesně takový by design měl být – na pohled krásný, ale zároveň s příběhem. Baví nás také geometrické stolečky Zic Zac, které mění podobu podle polohy pozorovatele nebo variabilní zrcadlo ve tvaru písmene C. 31


SIGNÁLY z VESMÍRU 32

Nekonečný a tajuplný vesmír představuje tvůrčí zdroj pro řadu umělců od nepaměti. Letos se vrátil i do hledáčku designérů, kteří našli podněty ke své práci ve tvarech planet, oběžných drah nebo nekonečnosti galaxií. Zjevná fascinace vesmírem je patrná u práce Lary Bohinc. Svou vůbec první sérii židlí nazvala Solar, Lunar a Orbit. Opěrky připomínají trajektorie planet a samotné sedáky pak malé planetky. Židle jsou vyrobené z pozinkované oceli, ruční čalounění dodala značka Kvadrat a na výběr máte mezi oranžovou, růžovou nebo černou variantou. Křesílka působí vzdušně a lehce, přesto bytelně, stejně jako na nebi „visící“ Měsíc. Kolekce svítidel Orbital pro sklárnu Bomma je novinkou českého dua deForm. Řada je inspirována pohybem vesmírných těles na oběžné dráze a věčným svitem slunce. Designéři přišli s  rafinovaným vylepšením, a to možností k sobě různě skládat dvě kruhové části svítidla. Můžete si tak sami navrhnout, v jaké barevné kombinaci chcete, aby vám Orbital svítil. Dvojice designérů z New Yorku Bec Brittain a John Hogan představila skulpturální závěsné svítidlo zrozené z motivu postavení hvězd v souhvězdí Vah. Limitovaná kolekce světelného systému Aries byla poprvé předvedena na květnovém festivalu NYCxDesign a ukazuje, že vesmír zajímá designéry po celém světě. Světlo je vyrobené z lehkého hliníku a LED diody je možné libovolně připojovat na dlouhých tyčích do různých formací, čímž vzniká originální objekt, v mnohém připomínající umělecké dílo.



ART OF LIVING | FOTOSTORY

Křeslo Friday 1 / Zeitraum

104 350 Kč

Sofa Friday 2 / Zeitraum

171 772 Kč

Nástěnné hodiny Pop Up formica / Utinam

155 848 Kč

Lampa Wall Noon s textilním stínidlem / Zeitraum

17 787 Kč

Květinová dekorace / Mario Wild Flowers

34


ART OF LIVING | FOTOSTORY

Welcome Home! Interiér jsou jen kulisy. Domov tvoří až jeho spojení s všedním životem. Styling: Denisa Strmisková, foto: Josef Kubíček

35


ART OF LIVING | FOTOSTORY

Koupelnový modul s umyvadlem vlevo / VIPP

104 350 Kč

Nástěnná bodová lampa / VIPP

6 912 Kč

Odpadkový koš / VIPP

8 646 Kč

Květinová dekorace / Mario Wild Flowers

36


Veškeré interiérové vybavení je k dostání v showroomu Stockist Pavilon, Vinohradská 1200/50, Praha 2, Tel.: 286 017 701

ART OF LIVING | FOTOSTORY

Závěsné svítidlo / VIPP

10 814 Kč

Stojací lampa Loft / Jieldé

30 559 Kč

Stolek Flower / Lema

19 142 Kč

Křeslo Felix / Montis

81 786 Kč

Květinová dekorace / Mario Wild Flowers

37


ART OF LIVING | FOTOSTORY

Křeslo Swan / Fritz Hansen

178 649 Kč

Odkládací stolek z ořechu / Stockist

16 771 Kč

Skříňka Kilt z ořechu canaletta / Porada

92 272 Kč

Rohové sofa Fox / Montis

129 760 Kč

Květinová dekorace / Mario Wild Flowers

38


ART OF LIVING | FOTOSTORY

39


ART OF LIVING | STYLE

Hygge /ˈhʊɡ.ə/ Dánský výraz pro kvalitu životního komfortu (pocitu tepla, pohody a bezpečí) vycházejícího z vnímání prostých činností, procesů a věcí, jako je zapalování svíček, pečení, pití čaje a podobně. – Cambridge Dictionary Připravila: Jitka Krulcová, foto: archiv značek

1 100% vlněný dlouhý pléd s třásněmi

Arket

2

1500 Kč

Lněný potah na polštář, k dostání v různých barvách

3

Arket

510 Kč

Dřevěný odkládací stolek s mramorovým tácem

Flexform cena na vyžádání

4 Encyklopedie mapující nejznámější hotelové značky světa v jednadvaceti destinacích

Louis Vuitton

5 Kovové úložné boxy s koženým detailem

1787 Kč

House Doctor / vemzu.cz

Od 4090 Kč za set 2 ks

6 7 Difuzér s interiérovou vůní Scandinavian Garden

Meraki / vemzu.cz

490 Kč 40

Relaxační polstrované křeslo s dřevěnou konstrukcí a textilním potahem St. Tropez

Ditre Italia

23 280 Kč


LYŽOVÁNÍ JAKO ŽIVOTNÍ STYL CESTOVÁNÍ/ZÁŽITKY/LIFESTYLE

PER FO RM AN CE

Trenér Bank Ester potřebuje vědět všechno DE STI NA CE

5 tyrolských ledovců SKI CLA SSI C

Lukáš Bauer přestává závodit

KÄSTINLCEZ 10/2018

ERDÁŘE NĚMCE D MCHA OD MILIA

10/2018

79 Kč/3,99 €

www.premiumsports.cz

VELKÝ OB

PremiumSki.cz

PremiumSki.cz


ART OF LIVING | ELEMENT

Mramor P R AV I D L A H R Y

O mramoru sice platí, že odolává trendům, nicméně aktuálně je mezi nimi na špičce. Nejvyšší čas nechat tento nadčasový materiál promluvit...

Připravila: Lenka Komrsková, foto: archiv

42


ART OF LIVING | ELEMENT

43


ART OF LIVING | ELEMENT

Detail versus dominanta TŘI STUPNĚ LÁSKY K MRAMORU Podobně jako u ostatních materiálových prvků interiéru se jako první musíte rozhodnout, v jaké míře se chcete mramorem obklopit – zda zvolíte celou podlahu, nebo působivou solitérní stěnu, vsadíte na originální kus nábytku, nebo se zaměříte na detaily v podobě doplňků.

01

Fokus na doplňky

Pokud zvolíte cestu integrace mramoru do interiéru pozvolna, začněte s doplňky, které jsou ideální pro menší prostory. V bytě využijete

mramorové

lampy

téměř

kdekoliv

a

pro

jakýkoliv

styl.

Praktický i dekorativní aspekt splní také úložné boxy, koupelnová výbava, svícny, květináče nebo talíře. Na půli cesty dejte šanci kamenným policím nebo povrchovým deskám, které najdou své místo v kuchyni i v pracovně a mohou tímto způsobem zároveň posloužit jako sjednocující aspekt celkového dojmu.

44


ART OF LIVING | ELEMENT

02

Jedinečný solitér

Chcete-li svůj interiér obohatit výrazným, ale osobitějším kouskem, než je zrovna podlaha, zvolte jeden (či několik) solitérů. Tuto roli skvěle zvládá třeba elegantní volně stojící vana, nabízí se i již zmíněná kuchyňská pracovní deska či designový bar nebo výrazný krb. Právě ve zmíněných případech oceníte odolnost mramoru, která přináší i rozměr funkčnosti. Stylovou, rychlou a „neinvazivní“ variantu představuje konferenční stolek, klidně ve dvojici.

45


03 ART OF LIVING | ELEMENT

Dominantní mramor

Dominantní kus mramoru je vhodnější do prostornějších interiérů, kde nehrozí dojem zahlcenosti tak výrazným materiálem. Pokud se rozhodnete pro větší monolitickou kamennou plochu, nabízí se mramorové sloupy nebo praktická dělicí příčka, která zároveň vyřeší decentní a elegantní, ale tiše luxusní dekorativní prvek velkého prostoru. Mramorové podlahy jsou další možností, ale v tomto případě je potřeba počítat s tím, že z nich teplo zrovna nesálá, myslete tedy

rovnou i na doplňky, jako jsou minimalistické – a aktuálně velmi trendy – koberečky, které interiér zahřejí skutečně i pocitově. Sníte-li o celé mramorové místnosti, nejlepší volbou bude koupelna. Odolný materiál se do ní skvěle hodí a zároveň se jedná o místnost, v níž element zafunguje na podlaze i zdech zároveň, či dokonce i na vaně a umyvadle k tomu. Zbytek vybavení, například sprchový kout, volte v  provedení ze skla, aby nic nenarušovalo efekt monomateriálového prostoru.

46


ART OF LIVING | ELEMENT

Barva jako průkaz původu

Mramor je chemicky přeměněná karbonátová hornina, jež vzniká rekrystalizací vápenců, občas i dolomitů. Tolik k definici. Nejčastěji jej definuje bílá, respektive slonovinová nebo našedlá barva, díky různým příměsím však může být zabarven i do jiných tónů. Ty jsou často už v samotných názvech druhů mramoru spojovány s oblastí, z níž kámen pochází. Mezi nejčastější barevné variace patří černá, zelená, šedá, růžová a červená. Světlé tóny víc splynou s okolním interiérem, tmavší naopak okamžitě přilákají pozornost a vynikne na nich přirozená struktura mramoru. Nejkvalitnější mramor pochází ze Španělska nebo Itálie, přičemž italský mramor je vskutku proslulý. Ten nejlepší získáte v regionu Carrara. Mramor odtud používal už Michelangelo Buonarroti, Donatello nebo Antonio Canova na svých sochách, trvanlivost je tedy zaručena. Další dva druhy mramoru, Calacatta a Statuario, vynikají bělostnou barvou a rovněž pochází z oblasti Carrara. Jednotlivé druhy mramorů nesou zpravidla jméno po místech původu, a tak můžete jen podle názvu odstínů jednoduše poznat výchozí region, na nějž zacílit.

47


ART OF LIVING | ELEMENT

Kombinace materiálů ČTYŘI PRVKY HARMONIE Existuje několik materiálů a prvků, které exkluzivní mramor ještě víc pozvednou a zároveň mohou pozměnit jeho vyznění na škále absolutního podtržení jeho tvrdého chladu, až po upřednostnění jeho přírodní stránky.

Trendy kov Metalické doplňky a detaily jsou pro kombinaci s  mramorem stylovou volbou číslo jedna a trendem, jenž se stále těší velké oblibě. Bílý mramor společně se zlatými či bronzovými elementy patří mezi nejoblíbenější kombinace, jimž nelze nic vytknout. Hřejivý zlatý lesk královsky pozvedne i temně černý či osobitý zelený mramor a vyzdvihne jeho ušlechtilou žilnatost, skvělého kontrastu zase docílíte s šedým mramorem. Červené a růžové tóny se pak lépe snesou se stříbřitými kovy, které jsou jistou volbou pro všechny zastánce minimalismu. Kde metalické detaily použít? Kohoutky v kuchyni i koupelně či rovnou zlatá sprcha vynikne v přírodním tlumeném kameni dokonale. Jednodušší variantou jsou pak různé doplňky – kovové svícny, mísy nebo vázy.

Hřejivé dřevo Decentnější dojmem působí a hřejivější kombinaci přináší spojení mramoru se dřevem. Do tradičnějších a luxusnějších interiérů v případě záměru tohoto ladění lépe sedne tmavší exotické dřevo, jako je třeba palisandr, mahagon nebo eben. Moderním interiérům pak sluší světlé tóny dřevěné materiálové palety nebo rovnou bělený dub. Přemýšlíte-li o barevném mramoru a dřevu, myslete i na konkrétní odstíny obou materiálů. K šedému mramoru se nejlépe hodí klasický dub, rovněž zatónovaný do šeda. S růžovým či červeným mramorem si zase harmonicky sedne buk s lehce narůžovělým podtónem nebo neobvyklá načervenalá třešeň. Striktní světlý minimalismus obstará javor zabarvený do běla, někdy až do žluta, což ideálně vyrovná chladný interiér s centrálním bílým mramorem. 48


ART OF LIVING | ELEMENT

Rustikální cihly Extravagantní povahy a milovníci jak loftů, tak i rustikálního stylu zase mohou zkombinoval mramor s cihlami. Něžný bílý luxus vytvoří se syrovou oranžovou perfektní dvojici, s níž ale musíte zacházet opatrně, protože by se dvě dominantní struktury mohly tlouct. Městské duo bude ideální v koupelně, kterou pak k dokonalosti dovede vyrovnávací prvek průzračného skla. To samo o sobě funguje s mramorem velmi dobře. Pro skandinávský hygge nádech se klidně přesuňte i do jiné místnosti a cihly natřete bílou barvou.

Energické květiny Trochu překvapivým prvkem, co se kombinací s mramorem týče, mohou být květiny, jež jsou však jedním z nejlepších doplňků, které ke kameni můžete použít. Aktuálně volte zejména velkolisté tmavozelené květiny, jako je monstera. Dekorativní i praktickou funkci má pak další listová rostlina, zamioculcas – dobrou zprávou navíc je, že ji stačí zalévat jednou za měsíc.

49


ART OF LIVING | MANPOWER

50


ART OF LIVING | MANPOWER

Vizionáři budoucnosti skla Michael Vasku a Vojtěch Malina představují dva nejvýznamnější elementy současné Preciosy. Prvně jmenovaný má značce přinést v roli kreativního ředitele novou energii – a rozhodně ji nevidí jen v designu – a ten druhý zosobňuje v Preciose byznys. Proč se legenda z Kamenického Šenova musela vydat tři století zpátky, aby našla vlastní identitu? A proč už české sklo nemůže stavět jen na odkazu tradice? Připravila: Jitka Krulcová, foto: Alexander Dobrovodský

51


ART OF LIVING | MANPOWER

Jak dlouho pracujete pro Preciosu a jaká je vaše role ve značce? MV: Já jsem profesně mladší, s kolegou (Andreas Klug, pozn. red.), s nímž tvoříme duo kreativních ředitelů, působíme v Preciose čtvrtým rokem, z toho třetím na této pozici. Máme oba vystudovanou Technickou univerzitu ve Vídni.

MV: Principiálně nemodifikujeme různé produkty pro různé trhy. V současné době bych neřekl, že je vkus v různých regionech až tak odlišný. Na soukromé úrovni možná ano, u státních a veřejných prostorů už méně. Pokud bychom se bavili o hotelech, resortech, letištích, a podobně, tak nenajdete rozdíl mezi Amerikou a arabským světem – tedy co se designu týče, faktor úrovně kvality už je zase jiná kapitola. Myslíte si tedy, že se design celosvětově sjednocuje?

VM: Já nemám kolegu do dvojice (smích), na své pozici jsem sám za sebe. Ve firmě pracuji už šestnáctým rokem. Část z této doby, třetinu, jsem strávil v Preciose Hongkong, kde jsem měl na starost teritorium Asie a Pacifiku. V současné době působím na pozici obchodního ředitele neboli global sales directora, takže mám na starosti celosvětový obchod Preciosy. Michaeli, jak jste se dostal k Preciose? Našla si Vás, nebo jste vyhledal Vy ji? MV: Jsem hodně aktivní v designu a veletržních konceptech, takže jsme se se zástupci Preciosy potkali v Miláně, kde jsme pořádali několik akcí v rámci Milan Design Week. Lidé z Preciosy naše akce znali, líbily se jim a byli překvapeni, že je pořádá někdo z Vídně a ještě navíc mluví česky (smích). Tehdy jsme se začali bavit o možné spolupráci, první možností byla otázka spolupráce právě na veletrzích. Ještě téhož roku jsme pro Preciosu vytvořili první instalaci ve vídeňském Hofburgu. Pak už se to rozjelo, dělali jsme pro Preciosu výstavní koncepty a začínali jsme taky trochu víc mluvit do podoby produktů, které se vystavovaly. Ve firmě pak začala být poptávka po řediteli designu, vypisoval se tendr. Tehdy jsme s Andreasem do tohoto procesu zasáhli, protože nevěříme tomu, že ředitel designu je v Preciose chybějícím komponentem. Značka potřebovala spíš někoho, jehož pozici jsme nazvali „kreativní ředitel“. Prostě někoho, kdo se nestará čistě jen o návrhy, ale tvoří i koncepci specifik trhu, zná klienty… Měj bych říct, že vlastně ani nejsme sklářští umělci. Oba jsme vystudovali architekturu. Andreas k tomu ještě přidal ekonomii a já počítačovou vědu. Z ředitele designu tehdy byla v Preciose tendence předefinovat název pozice na umělecký ředitel. To jsme úplně odmítli, protože firma nevydělávala peníze uměním. Nechci říct, že by produkty Preciosy neměly uměleckou hodnotu, to vůbec ne, ale principem další evoluce značky je produktový vývoj. Chápu. Zmínil jste, že musíte respektovat specifika trhu. V kolika zemích Preciosa působí? VM: Máme globální pokrytí. Jediným kontinentem, kde jsme velmi málo zastoupeni, je Jižní Amerika. Tam spíš občas vybavíme nějakou privátní vilu, ale v místě máme jen tři distributory. Je pro nás obtížné do tohoto regionu proniknout, takže se spíš soustředíme na zbytek světa, kde máme pokrytí silné. Který z vašich trhů je naopak nejsilnější? VM: V posledních dvou nebo třech letech jsou to pro nás Spojené státy a Blízký východ. V těchto dvou oblastech se odehrává nejvíc našich obchodních aktivit. Třetí v závěsu je Asie. Určitě uznáte, že USA a Blízký východ jsou odlišné trhy. Jak je možné designovou identitu vašich produktů sjednotit tak, aby byly oba spokojené? Diverzifikujete kolekce podle regionu, upravujete je pro jednotlivé části světa? 52

MV: Samozřejmě nejsme všichni stejní, v jednotlivých světových regionech najdeme různé temperamenty, ale principiálně panují v designu globální trendy, které se promítají do každého trhu, lhostejno v jaké části světa. Někde se designové tendence projevují silněji, někde je jejich vliv slabší, ale nikde nemůžeme opomenout nějaký globální kulturní styl – nazval bych ho spíš, jak už jsem uvedl, temperamentem. Dám vám jeden příklad kulturních rozdílů, které se projevují v segmentu hotelového designu. V Americe si lidé cení soukromí víc než lidé na Blízkém východě. V Americe tedy lidé nedbají tolik na to zaujmout prvky ve veřejných prostorech hotelu, ale soustředí se na to, aby hosté měli lepší servis, lepší kvalitu jídla, vybavený minibar, kvalitní design v soukromých prostorách, jako jsou pokoje… Všechny tyhle faktory jsou v Americe, a myslím tím Spojené státy, mnohem důležitější než mít impozantní lobby, protože sociální život tady probíhá v soukromí. Američané si návštěvu pozvou do své suite, ale s něčím takovým se v podstatě nesetkáte na Blízkém východě – tam všichni sedí v lobby a to pro ně představuje sociální život. Rozdíly mezi americkým individualismem a kulturou Blízkého východu jsou samozřejmě patrné ve stylu života a reflektují je právě i hotely. Ve zkratce – na Blízkém východě je důraz v rámci designu hotelů, a tedy i našich produktů, kladen spíš na veřejné prostory než na vybavení pokojů. Rozdíly v designových preferencích se ale nedají definovat tím, že někde mají radši červenou a jinde modrou, ačkoliv by si to nepochybně mnoho firem přálo, mnohé by to zjednodušilo (smích). Předpokládám, že většina obratů Preciosy se odehrává na úrovni poloveřejných prostorů, jako jsou právě hotely, administrativní centra, letiště a podobně. Odhaduju to správně? VM: Řekl bych, že je to kombinace úplně nejprivátnějších prostor a těch poloveřejných. Co se týče těch nejprivátnějších, Preciosa je světovým leaderem v segmentu vybavování superjachet. Jde o byznys, v němž samozřejmě nemůžeme ani publikovat žádné reference nebo odkazovat na klienty, mnohdy nelze ani zveřejnit návrhy, které jsme pro tyto zakázky dělali. To je jeden extrém a druhou stranu těch otevřených nůžek tvoří natolik veřejné prostory, jako jsou obchodní centra, a i ty jsou další významnou parketou, kde působíme. Zajímá nás ale i cokoli mezi tím. Pravdou je, že se v poslední době cíleně snažíme víc posunout do privátnějšího sektoru, ať už je řeč o vilách, rezidencích nebo superjachtách. Jaké jsou vaše nejprestižnější zakázky z poslední doby? VM: Asi nejvýznamnější referencí, která se teď nachází ve fázi instalace, je první Mandarin Oriental hotel v Dubaji. Stojí na Jumeriah Beach a Preciosa v projektu hraje roli hlavního dodavatele a partnera pro dekorativní řešení třech nejprestižnějších prostor areálu včetně vstupní haly. Objemem i náročností je tato zakázka ze všech možných úhlů pohledu naší největší hotelovou referencí na Blízkém východě.


ART OF LIVING | MANPOWER

53


ART OF LIVING | MANPOWER

Předpokládám, že v tomto projektu nepoužíváte standardizované produkty. MV: Nepoužíváme, vypracovali jsme autorský návrh. Jde o specifickou instalaci, svítidlo nebude zavěšené, ale stojí v prostoru, a plní tak i roli objektu. Naším cílem bylo vložit do tohoto návrhu přesah, větší myšlenku, než jakou může přinést pouhá kooperace s architektem na designové bázi. Společně jsme tedy vytvořili koncept pohybu světla zprostředkovávaného pohybem vzduchu. Je to hodně zajímavá instalace. Kolik pracuje pro Preciosu designérů? MV: Náš tým čítá přes třicet lidí, ale nejsou to jen designéři. I ten nejlepší designér potřebuje někoho, kdo mu dodává informace a zajišťuje technickou podporu. Každý návrh je pak dílem celého týmu. Jak dlouho váš tým pracuje právě na návrhu designu pro dubajský Mandarin Oriental? VM: Takový projekt se táhne rok, i dva. Jen co se týče návrhu? MV: Ano. To ale samozřejmě neznamená, že na návrhu tři roky intenzivně pracujeme. Součástí procesu jsou prezentace, schvalování, předělávky… VM: Na druhou stranu musím říct, že zpracováváme i projekty, kde klient chce mít všechno hotové za čtyři měsíce. To myslím od samého počátku, na němž většinou stojí vágní designová představa a konkrétní časový výhled výsledku. Zvládáme ale i tyhle termíny. Vyrábíte veškerá svoje svítidla v Čechách, nebo máte továrny i někde jinde? VM: Drtivá většina veškeré naší výroby je umístěna v regionu, kterému říkáme Křišťálové údolí, konkrétně v Kamenickém Šenově, což je pro české sklářství asi nejvýznamnější místo. Máme kolem 630 zaměstnanců, jenom pro segment osvětlení. Menší část naší výroby je umístěna v Číně, primárně jde o produkci materiálů, které se v evropských podmínkách nevyplatí vyrábět – mám na mysli elektroniku, zdroje, některé typy látek a podobně. Jak vnímáte v kontextu celého světa pověst českého skla? Setkáváte se ze své pozice s tím, že vás klienti vyhledávají proto, že pracujete s českým sklem? MV: Pověst českého skla je silná, ale myslím si, že domácí představa o ní je trochu nadsazená. Je možné, že první zájem o Preciosu se u klientů nese na vlně povědomí o českém skle, ale takový zájem může velmi rychle opadnout, pokud k pověsti původu okamžitě nenabídneme přidanou hodnotu. Náš byznys už není možné stavět jen na pověsti nebo na kdysi populárních produktech, už dávno jsou ve hře nové disciplíny – mluvím o těch technických – které musíme kombinovat s krásou skla. To je jediná šance, jak uspět. Čistě z pověsti českého skla bychom nedokázali vůbec přežít a to nemluvím o tom, že ve světě jsou i další regiony proslavené sklem, takže konkurenci máme i v tomto ohledu. Jak se vám daří na českém trhu? VM: Historicky jsme český trh hodně zanedbávali, dívali jsme se na náš byznys hlavně skrze čísla a faktem je, že víc než devadesát procent tržeb firmy přichází z oblastí mimo Čechy. Před několika lety jsme si ale uvědomili, že to byla velká chyba, z mnoha úhlů 54

pohledu. Jedním z nich je, že i v České republice sídlí spousta zajímavých potencionálních, i když třeba menších, kreativních studií a designérů. Navíc český trh už není slabý, sám o sobě představuje teritorium, kde lze navázat spoustu kontaktů a udělat zajímavý byznys. To, jak moc jsme se soustředili na zahraničí a trochu zapomněli na naši republiku, mohlo mít vliv i na vnímání naší značky, která je na některých trzích ve světě paradoxně známější než v Čechách. Před třemi lety jsme se rozhodli, že Česká republika je jednou z našich priorit a jedním z nejviditelnějších důkazů této strategie je otevření flagship storu v Rytířské ulici, kde právě sedíme.

„Potřebovali jsme zpracovat vlastní minulost, abychom našli cestu do budoucnosti.“ Je to úžasný prostor, jak je velký? VM: Asi 600 metrů čtverečních. Tím se dostáváme k vašim standardizovaným produktům, máte samozřejmě v nabídce i svítidla, kdy zákazník může přijít a hned si je odvézt. Jak se daří tomuto segmentu? Je o něj zájem, nebo klienti, když už vyhledají Preciosu, chtějí něco exkluzivnějšího? VM: U té hlavní řady našich standardizovaných svítidel – my jí říkáme Kolekce – jsme v podstatě žili v minulosti, tedy spíš z vlastní historie, a to mělo negativní dopady. Historicky jsme se věnovali spíš klasickým svítidlům, ale to chceme změnit. Ke kolekcovému portfoliu jsme tedy přistoupili v podstatě z pozice nula, vzali jsme to z gruntu a z jiné perspektivy a vše sjednocujeme ve filozofii kultivace svíditel, která reflektuje původ Preciosy. Autenticita a odkaz, které máme, se spojují s naší schopností přizpůsobení se současnosti. Dokážeme naše dědictví transformovat i do běžných produktových řad, které už z principu nemusejí nést klasické tvary a můžou být současnější, moderní. Paradoxně v minulosti byla standardizovaná svítidla klíčovým prvkem našeho byznysu. Pak jsme se ale transformovali, zaměřili svou specializaci na řešení na míru a původní segment nechali bokem. Teď jsme se k němu složitě vrátili. Plánujete uvést v blízké budoucnosti další nové designy kolekcí? VM: Určitě ano. MV: Určitě. Jedním z hlavních úkolů, které jsme dostali, bylo vydefinovat identitu značky. V tu chvíli jsme vlastně vůbec nevěděli, co se po nás chce, protože identita Preciosy tady dávno je. Vy jste před chvílí zmiňovala pojem „české sklo“. To je termín, který nepoužívám, je strašně problematický – v překladu může jít o tradiční pojem bohemian crystal i o v posledních padesáti letech politicky protlačovaný termín české sklo. Historickým prvkem důležitosti je ale český křišťál, takže jsme u regionu, ne národa. Zkoušeli jsme tedy vykrystalizovat identitu Preciosy v rámci historie. Soustředili jsme se na portfolio, které se v Šenově a okolí vyrábělo poslední tři století. Identifikovali jsme ve zmíněném portfoliu, které má mimochodem víc než čtyři tísíce položek, milníky lustrářství v regionu. Jejich podoba se postupem času, především v důsledku tlaku


ART OF LIVING | MANPOWER

na cenu, měnila. Když se podíváte do Francie, která je dalším tradičním lustrářským regionem, ale tamní výrobci neprošli takovým tlakem na cenu, uvidíte, že se portfolio tolik nemodifikovalo, zůstalo autentické. První rok působení v Preciose jsme tedy věnovali historickým rešerším, odstraňovali jsme nánosy modifikací, které přišly se změnami podmínek. Uvědomili jsme si přitom také důležitou věc, a sice že tehdejší lustry byly vlastně navrženy pro svíčky – lidé to dnes považují za kýč, ale jakmile jednou uvidíte takový lustr osvětlený svíčkami, zamilujete se do toho. Destilovali jsme tedy původní principy designu, abychom získali autentické historické lustry Preciosa. Dalším krokem bylo dát portfoliu současnější nádech, což zahrnuje třeba využití nových barev při zachování původní geometrie. Veškeré nové návrhy, které budeme vyvíjet, už budou současné. Potřebovali jsme zpracovat vlastní historii, vrátit se ke kořenům. To zní logicky a nostalgicky zároveň. MV: Abychom pochopili designový odkaz Preciosy, museli jsme paradoxně překročit hranice regionu, protože v něm to povědomí, ani knihy už nejsou, ale jsou všude jinde ve světě. Spolupracovali jsme třeba s Čechem, který se odstěhoval v roce 1968 do Stockholmu a tam od té doby žije. Je to jeden z nejzajímavějších lidí v tomto oboru, ví o lustrářství absolutně všechno, má doma sbírku čtyř set tisíc lustrářských dílů. Ten člověk už je tak daleko, že už jen tím, že sáhne na komponent, je schopný rozpoznat jeho původ a dobu vzniku. Prostě si sáhne na jeho část a může říct, z jakého desetiletí posledních pěti set let pochází. Jeho znalosti pro nás byly klíčové, vnímali jsme je, učili se, sepisovali, a na základě toho definovali. Jak dlouho trval tenhle proces krystalizace historické podoby? MV: Trvalo to rok a půl, věnovali jsme se tomu opravdu intenzivně a ze strany Preciosy to byla investice, kterou jsme si museli v první fázi vyargumentovat a protlačit, protože nikdo vlastně nevěděl, co bude výsledkem tohoto výzkumu. Zatím jsme mluvili jen o svítidlech, ale Preciosa vyrábí také nápojové sklo a doplňky. Nakolik je pro vás tento segment důležitý? Chcete ho rozvíjet? VM: Vidíme na tomto poli určitý potenciál, protože to je segment příbuzný osvětlení. Jednou z našich myšlenek je vytvářet ucelené koncepty objektů nad stolem, i na stole, tedy nějakým způsobem propojit nápojové sklo a osvětlení. Já například vnímám nápojové sklo jako klientský entry level k exkluzivní sklářské značce. Vnímáte to podobně? VM: Tento pohled je součástí našich úvah. Jsme v tomhle segmentu docela nováčci, takže teprve prozkoumáváme, jak je v těchto ohledech nastavené vnímání zákazníků a jak sem můžeme promítnout své dosavadní zkušenosti. Kultura stolování se k naší značce přidává nově a musíme zapracovat na tom, aby byla korespondovala s naší nabídkou svítidel, prostě aby to dávalo smysl. Máte v oblasti svítiditel nějaké signifikantní postupy nebo prvky, na kterých si zakládáte? MV: Už v rámci zmíněné krystalizace historie jsme došli k závěru, že něčím takovým je pro nás brus, což je podle mého názoru také obecně největší přínos českého sklářství tomu světovému sklářství. Samozřejmě prostřednictvím brusu nelze uspokojit vkus každého klienta. Pokud chcete hodně současný design, brus k němu nesedí, takže nechceme tento prvek tlačit jako naši stoprocentní identitu.

Vidím, že Preciosa se poměrně dost transformuje. Jaké jsou vaše cíle pro nejbližší roky? VM: To záleží na regionech a na typu byznysu, který v nich děláme. Chceme expandovat, otevřít další obchody ve světě. Ze začátku to bude v největších aglomeracích a městech, uvažujeme o Dubaji, Hongkongu, New Yorku. Tím jsem víceméně shrnul rozvoj kolekcových svítidel programu. Dále máme jako prioritu samozřejmě hledání nových partnerů. V oblasti řešení na míru se díváme do jednotlivých segmentů trhu, kde cítíme, že jsme nejvíc poptávaní – zmiňoval jsem oblast superjachet a zaoceánských lodí. To je pro nás byznys, v němž se silně profilujeme, pracujeme na něm. Další věcí, na kterou se chceme podívat konceptuálně a celofiremně, jsou privátní rezidence a vily. K tomuto druhu obchodu je potřeba jiný přístup než třeba u hotelů, resortů, kasin nebo veřejných prostor. A jak už jsme zmiňovali, na programu máme také vstup do kultury stolování. MV: V současné době pro české sklo nepanuje úplně jednoduchá doba. Nemluvím o Preciose, daří se nám víc než ostatním firmám, ale o to teď nejde. Sklo je součást dědictví evropské kultury, která se v posledních dvaceti letech masivně exportovala, a to ne v dobrém slova smyslu, ale v tom špatném. Známé osobnosti světa designu a známí výrobci si bokem vydělávají velké peníze tím, že odjeli do Turecka, Indie nebo do Číny a učili tamní lidi, jak brousit a tavit sklo, jak zlepšovat výrobní procesy, a teď jsou překvapeni, že najednou na trhu potkáváme nové firmy, cizí subjekty, které mají nižší cenu o dvě třetiny. Není divu, v Indii nebo v Číně zdaleka nejsou takové nároky na mzdy nebo péči o prostředí. Tahle situace mě mrzí, lidé prodávají vzácné know-how a neuvědomují si, že tím připravují o perspektivu další generace. Na to musíme reagovat, musíme zaujmout nový přístup a vyvíjet se. Nemá smysl podesáté pozlatit nějaký lustr, aby byl zajímavější, ono to pak ztrácí logiku, protože se zlatem už stejně dobře pracují v Číně nebo v Indii. V posledních dvaceti letech byl naší konkurenční výhodou design, ale teď je potřeba jít dál, přidat finálnímu výrobku víc kvalit. Jednou z cest je koncipovat svítidlo nikoliv jen jako objekt, ale jako součást prostředí, přidat do hry pohyb, mechaniku. Na milánském design weeku jsme představili s velkým úspěchem instalaci Breath of Light, interaktivní svítidlo, které je aktivováno na dech. To je ten správný zážitek, který musíme přinést a díky němuž ve finále svítidlo ovlivní celý prostor. To je vize, která přesahuje hranice designu. MV: Ano, přesahuje hranice formálního designu. To je právě to kýžené rozšíření kvalit a zároveň něco, co od nás současní klienti očekávají. Je potřeba vytvořit úplně nový oddíl kompetencí, vyprofilovat se a pokračovat v tradici novým způsobem. Před třemi sty lety bylo pořízení lustru ukázkou společenského postavení. Dost dobře by vám totiž na osvětlení stolu stačila svíčka. Lustry byly vždy o zdobení, prostě když už jste se jako movitý člověk nemohla víc ozdobit šperky, tak jste si další šperk pověsila nad stůl. Lustry už ale dávno nejsou jenom o materiálu, v posledních padesáti letech se jako další aspekt významně vyprofilovala forma a hodnota designu. Teď už je ale svět designem přehlcen, najdete ho všude. Takže co dál? To je ona výzva, na níž teď pracujeme. Teď už je možná jasnější, proč jsme na začátku přeformulovali pozici „ředitel designu“ na „kreativní ředitel“. Máme před sebou nové perspektivy, nové možnosti práce s tradičním produktem. Takže budoucnost Preciosy je „smart“? MV: Mohla by to být částečně odpověď na to, co jsme už zmiňovali, tedy že nestačí jen říct „české sklo“. Lidé musí vědět, že Preciosa je zárukou něčeho kvalitního a pokrokového. 55


NEJVĚTŠÍ ČASOPIS O ARCHITEKTUŘE

NOVÝ OBSAH, NOVÁ REDAKCE, NOVÁ GRAFIKA. PŘEDPLATNÉ NA WWW.ARCHITECT-PLUS.CZ www.architect-plus.cz

architectpluscz


ART OF LIVING | STYLE

It’s a Man’s World Skutečné přesvědčení o osobním stylu gentlemana začíná až za zavřenými dveřmi. Tady volba oddělí chlapce od mužů.

Minimalisticky interpretované Chaise Longue s koženým čaloluněním v čokoládově hnědé v designu od Jean-Marie Massaud

Kultovní stolní hodiny na ruční nátah Atmos v pozlaceném provedení. Komplikace zahrnují zobrazování měsíčních fází a data

Duo foukaných koňakových sklenek se spodní částí ve tvaru káči, která udržuje sklenici i nápoj v ní v žádoucím pohybu

POLTRONA FRAU Info o ceně na vyžádání

JAEGER-LECOULTRE 230 480 Kč

NORMANN COPENHAGEN 1190 Kč/2 ks

Striktně minimalistická polohovatelná lampa Profana je designovou parafrází na jednoduchou geometrii

Slim ořezávač doutníků z kartáčované oceli se zlatými detaily z tradiční modelové linie Santos

Sloupový reproduktor Elegance S7 prestižní nizozemské značky Kharma s povrchovou úpravou ve vysokém lesku Kharma

PEDRO PAULØ-VENZON Info o ceně na vyžádání

CARTIER 14 930 Kč

PRODÁVÁ VOIX 377 000 Kč/pár 57


ART OF LIVING | INSIDER

Kateřina Šindelářová:

Interiérový designér musí být dobrý psycholog Znáte ten pocit, když se vaše myšlenky plně ztotožňují s myšlenkami jiného člověka? Teď si ještě představte, že by se tyto myšlenky, vize a principy zhmotnily. Třeba do podoby nábytku nebo konceptu interiéru. Nebo obojího. Připravila: Jitka Krulcová, foto: Ondřej Pýcha

58


ART OF LIVING | INSIDER

59


ART OF LIVING | INSIDER

Jak dlouho se pohybujete na poli interiérového designu? Necelých třináct let, začala jsem se práci s interiérem plně věnovat, když jsem měla malé děti – mám dva syny. Od té doby uplynulo už dost času, což vidím právě na dětech, jeden ze synů už dnes studuje produktový design v Londýně na Brunnel University of London, bude mu dvacet let. Mladší syn se připravuje na dráhu pilota. Nejprve jsem pracovala v kanceláři s dalšími třemi architekty, měli jsme společný podnik, ale vzhledem k tomu, že kancelář se nacházela v Praze a já bydlím mimo Prahu, bylo pro mě náročné dojíždět. Přesuny mi časově nevyhovovaly a stresovaly mě. Rozhodla jsem se tedy, že se osamostatním, a založila jsem vlastní kancelář v Říčanech, takové malé studio. To jsem ještě netušila, že se mi bude s novým projektem dařit tak, že mě časově plně vytíží. Jak děti rostly, začínala jsem mít daleko větší prostor pro práci a posledních zhruba osm let se jí věnuji naplno. Náš tým se skládá z šesti lidí, vždy se ale držím toho, že jsem to já, kdo je v kontaktu s klientem, vymyslí pro něj celý projekt a až následně předám určité části projekčních prací kolegům. Věnujete se tedy jen konceptu a realizaci interiérů, nebo obecně architektonickým projektům? Jsem primárně interiérový architekt. Stává se ale, že za mnou přicházejí klienti, pro které jsem historicky vytvořila interiér, a chtějí vyprojektovat celý nový dům. Jednoduše se dostali do jiné situace, třeba jim odrostly děti a rádi by změnili životní styl, s nímž potřeba nového domu samozřejmě souvisí. Tím se začala odvíjet další kapitola mojí práce, v níž se specializuji i na architekturu domů a staveb. Můžete zmínit nějaké své referenční projekty? Pracuji ve velice privátní sféře luxusních vil, často dělaných včetně vybavení na klíč až do posledního kusu příboru a své klienty nemohu v rámci profesionální diskrétnosti zmiňovat. Jak byste charakterizovala svůj styl práce s interiérem? To je různorodé. Moje klientela je specifická, jde o nejúspěšnější lidi ve svých oborech, často žijící napůl v zahraničí nebo vrcholové manažery a podnikatele. Spojuje je skutečnost, že jsou velmi nároční, což se vztahuje i na jejich realitní portfolio. Designuji tedy jak městské lofty, tak chalety v horách nebo zahraniční letní sídla a tím je i můj styl různorodý, odvíjí se od zadání. V každém případě je pro mě při vytváření konceptu klíčové znát celý chod dané rodiny, rytmus jejího života už od rána, kdy jednotliví členové domácnosti vstávají a tak dále napříč celým dnem. Jen tak je možné co nejlépe uchopit interiér na míru, pouze tehdy, když do hloubky poznám dynamiku lidí, kteří jej budou využívat. K jakým vizuálním stylům osobně inklinujete? Spíš k těm moderním, ale rozhodně teplým. Interiér pro mě musí mít duši a hloubku. Nepreferuji úplně strohý funkciona60

lismus a studené objekty, víc mi vyhovuje příjemné vybavení v zemitých barvách tón v tónu. Velmi výrazné formy nebo barvy využívám jen v určitém akcentu interiéru, ale nikdy bych například nenavrhla červenou kuchyň nebo něco podobného. To zní jako velmi nadčasový koncept. Vaši klienti nevyhledávají trendové záležitosti? Ne, vůbec, naopak oceňují určitý punc klasiky designu a nadčasovosti. Stává se, že klienti chtějí zakomponovat do interiéru prvky, s nimiž se profesně neztotožňujete? Stávalo se mi to na začátku kariéry předtím, než jsem si vyselektovala klientelu. Moje práce je čistě na doporučení. Lidé, kteří mě oslovují, se na mě obracejí na základě toho, že už někde viděli moji práci. Tím lze předejít tomu, že bych se s někým principiálně nepotkala ve svých vizích. Pokud se stane, že zákazník trvá na nějakém výstřelku, snažím se s ním dojít ke konsensu tím, že jeho představu společně upravíme tak, aby zapadala do celkového kontextu interiéru. Občas to stojí hodně energie (smích). Konzistentnost stylu je důležitá i proto, že když si buduje sídlo za sto milionů korun, měla by v něm vládnout nějaká forma nadčasovosti. V mé profesi hraje velkou roli psychologie. Kde berete inspiraci? Jezdím dvakrát ročně na veletrhy a velkou inspirací jsou pro mě veškeré sociální sítě a weby. Jednou nebo dvakrát ročně mám zakázky mimo Českou republiku, tak samozřejmě skupuju zahraniční časopisy. Využíváte ve své práci produkty českých designérů? Ano, používám třeba věci od Gravelli, Bommy, Brokisu, Preciosy… Spolupracuji také s lokálními řemeslníky, jako jsou třeba čalouníci a truhláři, a to především z oblastí mimo Prahu. Mám vyzkoušené skvěle fungující středně velké firmy z jižních Čech nebo z Ostravska. Kromě toho, že navrhujete, teď nově uvádíte na český trh high-end značku Kelly Hoppen. Proč jste si vybrala právě tento brand? Prvopočátek této myšlenky vznikl v podstatě úplně náhodou. Asi před pěti lety jsem pracovala na projektu pro své klienty, Čechoangličany, na okraji Londýna. Když jsem tam přiletěla, pán se na mě překvapeně podíval a řekl: „Wow, vy jste česká Kelly Hoppen, vypadáte stejně jako ona.” Já jsem tehdy o Kelly Hoppen neměla vůbec žádné povědomí, tak mě krátce seznámil s příběhem této uznávané architektky. Když jsem přiletěla příště, dostala jsem od klientů jako dárek knihu právě o Kelly Hoppen. Ve chvíli, kdy jsem si ji na cestě zpátky otevřela


ART OF LIVING | INSIDER

61


ART OF LIVING | INSIDER

v letadle, zamilovala jsem se do stylu, kterým Kelly pracuje, do konceptu jejích interiérů. Pak už vedl jen krůček ke zjištění, že si sama designuje produkty, a mně bylo jasné, že chci tenhle styl přinést do České republiky, protože se s ním absolutně ztotožňuji. Všechny ty vázy, dekorace, nábytek… Teď jsme tedy na počátku nového projektu, jak jste zmínila. V září jsme spustili e-shop a i jeho prostřednictvím chceme značku uvést na trh, budovat její postavení. Chci, aby e-shop prezentoval vizuálně jiné produkty, než jsou v Česku k dostání. Asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že Kelly Hopen u nás zatím není moc známá. Jak chcete zákazníky naučit ji znát? Chystáte třeba showroom, kde si lidé budou moci produkty osahat? Na jaře plánujeme otevřít showroom, ale určitě to nebude klasická prodejna ve smyslu obchodu, do kterého přijdete a obslouží vás prodavač. Máme v plánu interaktivní showroom, který bude spojovat jak ukázky využití produktů v interiérech, tak klasické regály s vystavenými dekoracemi. Chtěla bych, aby náš showroom představoval prostor pro architekty a designéry, kteří si tady budou mít možnost vzájemně předávat zkušenosti.

Budete tedy v showroomu toto gro doplňovat dalšími značkami? Primárně chceme prezentovat Kelly Hoppen, ale je jasné, že budeme nuceni showroom doplnit dalšími značkami. Mělo by jít hlavě o anglické značky a dalším důležitým hlediskem výběru pro mě je, aby si brandy vzájemně nekonkurovaly. Momentálně pracuji s holandskou značkou House in style, která vyrábí luxusní textil, ručníky a ložní prádlo z přírodních materiálů a v přírodních odstínech, které konvenují s barevností Kelly Hoppen. Zařadili jsme do prodeje také severskou značku House Doctor. Český trh je momentálně zaplaven doplňky nordic stylu, což sice není moje cesta, ale můj styl částečně odráží ve smyslu používání materiálů, jako jsou kovy. S prodejem Kelly Hoppen v Česku teprve začínáte, ale používáte už značku ve svých interiérech? Ano, už produkty Kelly Hoppen ve svých návrzích používám. Mohlo by se zdát, že je to obchodní strategie, ale já se opravdu osobně ztotožňuji s jejím stylem a jsem přesvědčená, že dané produkty nemají na našem trhu obdobu – a myslím si vlastně, že ani v Anglii. Čím jsou tak specifické?

Český trh je momentálně zaplaven doplňky nordic stylu, což sice není moje cesta, ale můj styl částečně odráží ve smyslu používání materiálů, jako jsou kovy.

Svou elegancí a jednoduchostí. Vycházejí z přírodních materiálů a odstínů, převážně z palety neutrálních barev. Kelly ve svých interiérech i v produktech vychází z principů feng shui, ale zároveň je dokáže skloubit s požadavky západní společnosti. Specifický je proto i náš e-shop. Za stěžejní součást jeho identity považuji to, že není plný aktuálně běžné nabídky nordic minimalismu nebo dekorací, které všechny značky masově mutují. Především u starší generace klientů se setáváme s předsudkem, že e-shop a luxusní segment nejdou dohromady, lidé jsou navíc při nákupu na internetu podezíraví vůči kvalitě. My ale za kvalitu našich produktů plně ručíme, vše od Kelly Hoppen je ručně vyráběno na zakázku až v momentě, kdy si někdo ten konkrétní kus objedná. Ať už jde o komodu nebo o stůl, vše je z masivního dřeva. E-shop tedy funguje vlastně jako virtuální showroom velmi exkluzivních produktů, které se následně vyrábějí zakázkově. To je nový formát, na který lidé ještě nejsou zvyklí, ale jakmile si značku osahají, tak zjistí, že to jim tu chybělo. Jak dlouho při konceptu zakázkové výroby trvá, než se ke klientovi jeho objednávka dostane?

Jak široké je portfolio Kelly Hoppen? Řekla bych, že je střídmé, obsahuje základní typologické prvky interiéru. Hodně se zaměřuje na obývací část domu, jídelnu, kuchyni, osvětlení a dekorace obecně, třeba i textilie nebo tapety. Určitě ale značkou Kelly Hoppen nelze vybavit celý dům, některé produkty nabídka nezahrnuje. 62

Kolem šesti týdnů, někdy to zvládneme i dřív. Nenapadlo vás založit si vlastní značku? Ano, plánuju to (úsměv). Vlastně už na tom pracujeme, ještě potřebujeme tak rok času na vývoj.



ART OF LIVING | STYLE

Boudoir …protože ďábel se ukrývá v detailech. Připravila: Jitka Krulcová, Foto: archiv značek

64

SCARLET SPLENDOUR

OPERA CONTEMPORARY

LIGNE ROSET

Barový kabinet 88 Secrets od progresivní slovinské designérky Niky Zupanc vyrobený z odstínem blush lakované překližky a kovu v úpravě rosegold

Elegantně konzervativní trojkřídlá, v diamantovém vzoru prošívaným semišem jemně čalouněná převlékací zástěna kombinovaná se zrcadlem

Lustr Parachute od Nathana Yonga z mědí potažených ocelových drátů tvarovaných do siluety korzetu. Jednotlivé vrstvy struktury jsou personalizovatelné

508 620 Kč

INFO O CENĚ NA VYŽÁDÁNÍ

RÜCKL

LLEV

NIKA ZUPANC

Série zvonků z broušeného růžového nebo čirého skla Rusalka z oceňované edice Rückl Contemporary Ronyho Plesla

Sklenice na víno z neprůhledného černého skla s geometrickým tvarem od českého studia Llev

Splývavý hedvábný kimonový župan ke kolenům s výraznými krajkovými aplikacemi na rozšířených rukávech

Od 5250 Kč

2490 Kč/2 ks

7000 Kč

4580 Kč



ART OF LIVING | DEEP INTO…

Japonské dialogy Věčný střet vizí východní tradice a západní inovace. Kreativity a absence prostoru pro její realizaci. Poetického umění a praktické všednosti. Japonsko je rozervané mezi dvěma světy a přitom ve své rozpolcenosti, která rodí nadčasové koncepty a nové směry v podstatě na požádání, maximálně autentické.

66


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Str. 68

Fotostory Wabi-sabi Estetika autenticity

Str. 76

Současný design Šest největších

Str. 82

Historie designu Střet Západu a Východu

Str. 88

Historie architektury Evoluce japonské architektury v osmi krocích

Str. 96

Realizace Dům v Miyamoto

Str. 98

Guide Japonsko podle Rolanda Hagenberga

Str. 102 Art Eva Sakuma

67


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Wabi-sabi ESTETIKA AUTENTICITY Wabi-sabi je tradiční japonský pohled na podobu světa, který hledá skutečnou živou krásu skrze nedokonalosti a patinu vyprávějící příběhy o pomíjivosti. Styling: Denisa Strmisková, Foto: Josef Kubíček

68


ART OF LIVING | DEEP INTO…

1. Křeslo Moon / Moroso, design by Yoshioka Tokujin, prodává Konsepti

37 268 Kč

69


ART OF LIVING | DEEP INTO…

70


ART OF LIVING | DEEP INTO…

2. Svícen Tetra / B&B Italia, design by Naoto Fukasawa, prodává Konsepti

3841 Kč Váza Snow man / Authentics Design, design by Shin Azumi, prodává Konsepti

3841 Kč Zápisník, notebook a pravítko / Midori, prodává Denim Heads

250 Kč, 1400 Kč a 500 Kč Pera / MUJI

135 Kč

71


ART OF LIVING | DEEP INTO…

3. Sag / MDF Italia, design by Nendo, prodává Konsepti

7939 Kč Knihy, prodává Booktherapy

72


ART OF LIVING | DEEP INTO…

4. Butterfly Stool / Vitra, design by Sori Yanagi, prodává Konsepti

15 640 Kč

73


ART OF LIVING | DEEP INTO…

3. Nádobí / Iittala, design by Issey Miyake, prodává Aarki Prostírání

1112 Kč Hrnek

552 Kč Talíř

552 Kč 74


ART OF LIVING | DEEP INTO…

„Kdo by mohl popřít, že když upíjím z čaje ve své čajovně, polykám s ním i celý vesmír a že ten jediný přítomný moment, kdy zvedám misku ke svým ústům, je sama sama věčnost překračující hranice času i prostoru.“ – Daisetz Teitaro Suzuki

Tác

1112 Kč Tác velký

1752 Kč Dámská taška

3120 Kč Ubrousek

792 Kč Kniha, prodává Booktherapy

75


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Šest největších Š P I Č K Y S O U Č A S N É H O J A P O N S K É H O D E S I G N U Formální poezie i krása všedního dne se prolíná v současném japonském designu s inovativními materiály a rafinovaným vtipem. Představujeme vám šest současných špiček japonské tvorby. Připravil: Adam Štěch, Foto: archiv

76


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Nendo Básník objektů

Spolupráce s: Kartell, Cappellini, Flos… Charakteristika: Koncepční minimalismus Naše volba: Nástěnné hodiny s integrovanými náramkovými hodinkami Cuckoo pro Maurice Lacroix (2017) V Kanadě narozený japonský designér Oki Sato dominuje se svým studiem Nendo již několik let globální designérské scéně. V průběhu své bohaté kariéry se stalo Nendo synonymem současného poetického charakteru interiérů a objektů. Oki Sato založil svou kancelář v roce 2002 a už o tři roky později následovalo otevření pobočky v Itálii. Právě Milán se stal jakýmsi druhým domovem studia Nendo, které v posledních letech ovládá kolekce mnoha významných italských nábytkářských značek včetně Glas Italia, Arper, Marsotto, Kartell, Cappellini, Flos, Alias, De Padova nebo Moroso. Všechny tyto klienty, i mnohé další slavné globální firmy, okouzlil Nendo svým koncepčním a zároveň minimalistickým přístupem k navrhování. Spočívá především v nepatrném, a zároveň sofistikovaném posouvání reality a obyčejnosti velmi subtilními a na první pohled jednoduchými prostředky. Nendo dnes operuje na mnoha úrovních současného designu a každý rok produkuje desítky sériově vyráběných produktů pro globální korporace i malé značky. Zároveň tvoří limitované edice a umělecké artefakty pro galerie. Svým stylem i obrovskou šíří tvorby se ze studia Nendo již dnes stal globální fenomén a ikona.

77


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Tokujin Yoshioka Mistr přírodních mimiker

Spolupráce s: Moroso, Kartell, Lous Vuitton… Charakteristika: Inspirace živly Naše volba: Stolička Blossom pro Louis Vuitton (2017) Nekorunovaný král živlů Tokujin Yoshioka si ve své práci pohrává s hříčkami přírody a vytváří sugestivní objekty z rozmanitých materiálů, symbolicky zobrazující jejich přírodní charakter a kvality. Pro globální scénu objevila Tokujina Yoshioka italská značka Moroso, která s ním asi před deseti lety navázala kontinuální spolupráci. Designér často pracuje s měkkými materiály, pro Moroso navrhl křeslo Honey-pop z vrstveného papíru, nebo textilní řasené sedací objekty Panna. V kolekci Element pro značku Desalto si autor zase pohrává s tématem gravitace a nechává desku stolu symbolicky levitovat na jediném nakloněném hranolu. Známé jsou také jeho objekty ze skla. Lavičku Water Block, kterou nainstaloval v expozici pařížského muzea d‘Orsay, tvoří mohutný blok taveného transparentního skla, které ve svém objemu připomíná tající led. A právě sníh, led nebo voda hrají důležitou roli v umělecky laděných Yoshiokových projektech. Ve svých velkoformátových instalacích designér například simuluje sněhovou bouři nebo růst přírodních krystalů. V koncentrovaném solném roztoku nechal vzniknout krystaly obalenou růži nebo rovnou celou židli. Yoshioka je také autorem řady interiérů, pracuje například pro značku Issey Miyakeho, v jehož projektech navazuje na slavné interiéry Shira Kuramaty.

78


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Nao Tamura Dítě dvou světů

Spolupráce s: Artek, Wonderglass… Charakteristika: Odkazy na kořeny Naše volba: Stolní lampa Tiki pro Established & Sons (2014) Identita práce produktové designérky Nao Tamura se zrodila z rozmanitých kreativních scén v Tokiu a New Yorku, kde současně působí. K jejím nejznámějším modelům patří kolekce svítidel Flow(t), vytvořená pro italskou značku Wonderglass. Závěsná svítidla v podobě naddimenzovaných rybářských olůvek jsou vyrobená ze skla a svými bílými a šedivo-zelenými tóny evokují barvu benátské laguny, tedy místa, kde tyto skleněné objekty vznikly. Pro finskou značku Artek vytvořila pro změnu speciální edici stoličky 60, původně navrženou architektem Alvarem Aaltem. Pro osmdesáté výročí tohoto ikonického kusu nábytku graficky pojala kruhový sedák stoličky jako výjev letokruhů osmdesát let starého stromu. Svou poetickou vizi vyjádřila i v návrhu stolních svítidel Tiki pro britskou značku Established & Sons, jejíž elegantní stínidlo připomíná siluetu ptáčka.

Naoto Fukasawa Supernormalista

Spolupráce s: B&B, Vitra, Muji… Charakteristika: Nenucený styl bez výrazné autorské exprese Naše volba: Konvice Cha pro Alessi (2014) Naoto Fukasawa je lídrem současného designérského minimalismu. V roce 2007 to společně se svým velkým přítelem, britským designérem Jasperem Morrisonem, s nímž sdílí podobný přístup k designu, potvrdil úspěšnou výstavou Super Normal, která představila prostřednictvím desítek produktů vizi každodenního minimalismu a přirozeného designu v běžném životě. Jeho „supernormální“ styl, který Fukasawa propůjčuje rozmanité škále předmětů od nábytku až po elektronická zařízení, je charakteristický nenuceným přístupem k navrhování bez výrazné autorské exprese. V roce 2003 například vytvořil pro japonskou značku Muji dnes již legendární CD přehrávač, který lze umístit na stěnu a ovládat jen šňůrkou, podobně jako některé typy starých svítidel. Fukasawa navazuje ve své tvorbě na Sori Yanagiho a jeho oslavu každodenní krásy. To dobře demonstruje například jeho extenzivní spolupráce s japonskými nábytkáři ze značky Maruni, pro kterou navrhuje minimalisticky elegantní židle s detailně zpracovanými ergonomickými proporcemi. Dnes je Fukasawa považován za jednoho z absolutních současných lídrů designu a pracuje pro velké globální značky jako jsou B&B, Vitra, Conde House, Hitachi, Magis, a další. 79


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Jo Nagasaka Experimentátor

Spolupráce s: Established & Sons… Charakteristika: Práce s povrchy a strukturami materiálů Naše volba: Stoly New Resin (2013) Designér a architekt Jo Nagasaka je zakladatelem úspěšného ateliéru Schemata, který se zabývá především projekty rodinných domů a komerčních interiérů. Kromě architektonické tvorby rozšířil Nagasaka pole působnosti i na design nábytku. Své experimenty již několik let realizuje ve spolupráci s britskou společností Established & Sons. Jeho série dřevěných stolů, židlí a kabinetů s barevnými transparentními pryskyřicemi New Resin z roku 2013 se staly hitem a spoludefinovaly současnou estetiku hladkých povrchů a a barevných lesků. Nagasaka používá pryskyřice k pokrytí nerovných povrchů borovicovích prken, jejichž hrubý charakter zalije barevnou hmotou, aby dosáhl kontrastního efektu. Barvy a povrchy hrají hlavní roli i v dalších designérových projektech, včetně kolekce překližkového nábytku ColoRing, kde Nagasaka nechal povrch po vzoru tradiční japonské techniky Udukuri vybrousit speciálními kartáči z mořských řas, aby odhalil probarvenou strukturu dřeva a jeho přírodních vrstev. 80


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Keiji Ashizawa Praktik z přesvědčení

Spolupráce s: Ariake, Ikea, Frama… Charakteristika: Jednoduchá funkčnost a nadčasová podoba Naše volba: Policový systém Sutoa (2011) Soustava volně stojících šuplíků Sutoa jako miniaturní architektonický objekt do interiéru je jednou z nejvýraznějších realizací designéra a architekta Keiji Ashizawy, který se věnuje především práci se dřevem a jeho přirozeným zpracováním do podoby jednoduchých a funkčních předmětů. Důraz kladený na poctivý a dlouhotrvající design vychází z prvopočátků jeho kariéry, kdy Ashizawa pracoval jako architekt a obráběč kovů. Praktická úroveň je tak zásadním leitmotivem jeho práce. Z ní také vychází další z jeho oceňovaných projektů, Ishinomaki Laboratory, truhlářská dílna ve městě Ishinomaki, které bylo poničeno vlnou tsunami při velkém zemětřesení v roce 2011. Dílna vyrábí elementární nábytek, který s sebou nese výrazný sociální podtext a snaží se revitalizovat území zničená přírodní katastrofou. 81


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Střet Západu a Východu JA P O N S K Ý N Á BY T E K A I N T E R I É R 2 0. S TO L E T Í Historie a příběhy japonského designu jsou neustálým střetem východních tradic a západních inovací. Z jejich dialogu se rodí ikony, jejichž koncept dokáže přestát bouře trendů. Připravil: Adam Štěch, foto: archiv

82


ART OF LIVING | DEEP INTO…

V

průběhu druhé poloviny 19. století hrál pro vývoj moderního evropského umění, architektury a designu obrovský význam fenomén takzvaného „japonismu“. Jednalo se o vliv japonského tradičního umění a řemesla a jeho aplikaci na radikálně se měnící charakter západního umění. Malíři, architekti a designéři byli okouzleni kompletně odlišným vnímáním perspektivy východních umělců, jejichž díla se v té době začala pomalu dostávat do Evropy. Japonské umění se stalo extrémně populárním a jeho schematičnost, obrysovost a poetika zásadním způsobem ovlivnily to, jak se začali moderní umělci dívat na realitu.

dobře slouží svému účelu. V tomto smyslu se jeho filozofie setkává s dobovými teoriemi funkcionalistů, kteří tvrdili, že pokud je objekt funkční a dobře slouží, musí být zároveň nutně krásný. Termín mingei označuje umění tvořené obyčejnými a anonymní tvůrci, vyráběné ručně v sériích, levné a dostupné, používáno co nejširšími masami – zároveň ale kvalitní a funkční v běžném životě a reprezentující region, ze kterého pochází. Tato komplexní, přitom vlastně jednoduchá filozofie byla zásadní při formování japonského modernismu druhé poloviny minulého století, především pak v tvorbě nejvýznamnějšího japonského modernisty Sori Yanagiho.

Věrozvěst pokroku

Vliv evropské moderny

Mezi okouzlenými nebyli jen slavní malíři impresionismu nebo Vincent van Gogh, ale také řada představitelů tehdy dramaticky se měnících užitých umění. Hlavní postavou tehdejšího evropského designu byl Christopher Dresser, který je považován za vůbec prvního produktového designéra v dějinách. Svůj talent zúročil při navrhování předmětů denní potřeby, jako byl nábytek, textilie, tapety a především stříbrné doplňky stolování. V letech 1876 a 1877 podnikl Dresser cestu do Japonska, aby prozkoumal stav tamějších řemesel. Své zkušenosti a poznatky shrnul v knize s výmluvným názvem Japan, its Architecture, Art and Art-Manufactures. V Japonsku reprezentoval muzeum South Kensington z Londýna a byl při své cestě dokonce přijat císařem, což mu umožnilo podívat se všude tam, kde se mu jen zamanulo. Zásluhy v utužení japonských a evropských vztahů pak ještě zpečetil ve studii Trade with Europe, kterou vypracoval naopak pro japonskou vládu. Nejen díky tvorbě a studiím Christophera Dressera hrál japonský vliv nezastupitelnou roli pro vývoj moderního evropského umění, zejména na přelomu století v hnutí Arts & Crafts a pozdější nastupující secesi. Japonský vliv a cit tamních tvůrců pro každodenní krásu byl ale i později zúročen představiteli modernismu usilujícími o propojení formy a funkce předmětu.

Vliv japonské estetiky na evropské moderní umění je dobře znám a patří již k neopomenutelným kapitolám západních dějin umění obecně. Japonský moderní design by se však o několik desetiletí později nemohl obejít bez zpětné reakce a kontaktu s evropskou a americkou avantgardou. V roce 1940 přijíždí do Japonska francouzská designérka a architektka Charlotte Perriandová, která ve dvacátých a třicátých letech spolupracovala v Pařiži s Le Corbusierem. Aby unikla okupované Francii, rozhodla se pro cestu do Japonska, kde chtěla studovat tradiční řemesla a jejich aplikaci v moderním nábytkářském průmyslu. Cestovala oficiálně jako zástupkyně ministerstva obchodu a průmyslu a záhy po svém příjezdu se Perriandová setkala s mladým designérem Sorim Yanagim, který měl za sebou studium umění a architektury. Okouzlen francouzskou designérkou a její tvorbou, rozhodl se Yanagi věnovat už výlučně designu produktů a interiéru.

Filozofie mingei Počátky japonského moderního designu se hledají v našem evropském kontextu relativně složitě. Už v průběhu secese a art deca dvacátých let se japonští tvůrci zásadně inspirovali v evropských inovacích a zpracovávali je do velmi specifických objektů propojující japonskou estetiku s nejprogresivnějšími uměleckými novinkami Západu. Zásadní pro moderní japonské řemeslo a design byla formulace filozofie mingei. Tu pro svět objevil Yanagi Sōetsu, když definoval mingei jako „ručně vyráběné umění pro obyčejné lidi“. Sōetsu si jako první uvědomoval přirozenou krásu každodenních produktů, které jsou nejen esteticky lahodící oku, ale zároveň a především 83


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Plodné spojení světů Perriand ová tak měla zásadní vliv na tvorbu tohoto mladého tvůrce, který se měl záhy stát největší hvězdou japonského designu. V padesátých letech začal Yanagi experimentovat s ohýbanou překližkou a po vzoru evropských tvůrců, jako byli Marcel Breuer a Alvar Aalto vytvořil jednu z prvních modernistických ikon Japonska. V roce 1954 vznikla stolička Butterfly, kterou designér vyvinul ve spolupráci se značkou Tendo Mokko, specialistou na výrobu dřevěného ohýbaného nábytku. Butterfly je příkladem důmyslného konstrukčního řešení ve spojení dvou identických překližkových komponentů, které dohromady vytvářejí velmi pevný celek elegantní formy, vzdáleně připomínající brány japonských chrámů. Dnes stoličku vyrábí pro evropský trh značka Vitra, která její slávu ještě podpořila. Sori Yanagi se kromě nábytku věnoval v průběhu své dlouhé a plodné kariéry designu mnoha rozmanitých předmětů. Navrhl soubor příborů, kuchyňskou váhu, kanalizační poklopy v metru v Yokohamě, pěší lávku v Ósace, třístopý motorizovaný vehikl, stojan pro olympijský plamen, prefabrikované novinové Organický Noguchi stánky a mnoho dalšího. Ve své tvorbě ctil zásady dobrého I přesto, že je Isamu Noguchi jedním z nejznámějších představitelů a funkčního designu, který skvěle slouží a je přirozeně krásný, estetiky moderního japonského designu, narodil se jako to definovala filozofie mingei. v Los Angeles a za japonského designéra ho můžeme považovat jen zčásti. Studoval sochařství v USA a do Japonska se dostal až v pozdějších letech. Jeho organický design čtyřicátých a padesátých let je však silně inspirován japonskou estetikou a řemeslem. Noguchi se k užitému umění dostal spíše náhodou. Jako sochařovi se mu na konci čtyřicátých let moc nevedlo, a tak začal navrhovat nábytek. Štěstí mu přálo a kreativní ředitel značky Herman Miller George Nelson uvedl některé jeho návrhy do nábytkářské kolekce této eponymní společnosti. Při svém pobytu v Japonsku objevil Noguchi tradiční techniku tvorby papírových svítidel akari. Tu využil i pro svou širokou sérii svítidel stejného jména, ve kterých tradiční papírové lampiony ztvárnil v duchu modernistické estetiky poválečného organického designu. Začal je vytvářet v roce 1951 po jeho návštěvě specializované dílny v japonském městě Gifu, které se výrobou papírových lampionů proslavilo. Vytvořil jich více než sto modelů a ve všech propojil svou zkušenost sochaře a designéra. Dodnes některé z nich vyrábí značka Vitra, a to v tradiční dílně Ozeki, přímo ve městě Gifu.

Japonská filozofie mingei se setkává s dobovými teoriemi funkcionalistů, kteří tvrdili, že pokud je objekt funkční a dobře slouží, musí být zároveň nutně krásný. 84


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Spojeni dobou O rok dříve, tedy v roce 1950, potkal Noguchiho při jeho první návštěvě Japonska Isamu Kenmochi, který se později stane zásadním protagonistou modernistického nábytku v Japonsku. Společně s Noguchim navrhl jedno ze svých prvních děl, drobné křesílko vyrobené z bambusových vláken a spočívající na dynamicky ztvárněné ocelové podnoži. Kenmochi později navrhoval organicky koncipovaný nábytek ze dřeva nebo ratanu. Spolupracoval se značkou Tendo Mokko nebo Yamakawa Rattan. Vrcholem jeho nábytkářské tvorby je bezesporu monolitická nábytková série Rattan, která se vyráběla v roce 1960–1967. Ve stejné době navrhoval nábytek pro Tendo Mokko také Junzo Sakakura, architekt a jeden ze tří japonských žáků Le Corbusiera.

Svody slunné Itálie Specifickou kapitolou historie designu je spolupráce japonských designérů s italskými nábytkářskými výrobci, která probíhala ve zlaté éře italského průmyslového boomu od konce padesátých let minulého století. Italská designérská scéna přitahovala v té době tvůrce z celého světa. Milán se stal městem číslo jedna v designérské produkci a zlatý věk italského modernismu je také od šedesátých let spojen s řadou japonských designérů, kteří přicházeli do Milána poznat radikální designérskou revoluci, která zde probíhala. Mezi japonské pionýry u italských značek patří především Kazuhide Takahama, který spolupracoval se značkami jako B&B, Gavina nebo Simon. Pro Dino Gavinu, kterého poznal během milánského trienále v roce 1957, navrhl posléze několik elementárních sedacích systémů, mezi nimiž vynikají kolekce Marcel, Raymond nebo Suzanne – tu dnes

Memphis, kterou v roce 1981 založil se svými mladšími kolegy guru italského designu Ettore Sottsass. Umeda navrhl pro první výstavu skupiny, která na scénu přinesla zcela neortodoxní a zábavný postmoderní design bez pravidel, postel Tawaraya, a to v podobě boxovacího ringu. Postel se také stala pozadím ikonické společné fotografie všech tehdejších členů skupiny.

Kuramatovy interiéry jsou jako krátké japonské bajky – něžné, poetické, ale zároveň s krutým osudem. Samuraj postmoderny Mezinárodním členem skupiny Memphis byl také Shiro Kuramata, nejzásadnější japonský interiérový designér konce minulého století. Kuramata započal svou tvorbu již na počátku šedesátých let, věnoval se návrhům nábytku a komerčních interiérů. Jeho hlavní parketou byly návrhy interiérů módních butiků, barů, restaurací a obchodních domů. Vrchol jeho kariéry přišel v polovině sedmdesátých let a pokračoval až do jeho předčasné smrti v roce 1991. Kuramatova tvorba byla produktem politické a ekonomické situace v Japonsku přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. V této době se stala země nejprogresivněji

vyrábí značka Knoll. Některé jeho produkty má v současnosti v portfoliu také společnost Cassina. Jedná se například o židle Kazuki nebo Gaja. Revoluční doba plastů a jejich použití v designu se pak odráží v díle několika dalších japonských designérů pracujících pro italské značky. Isao Hosoe navrhuje v roce 1974 svou univerzální elastickou stolní lampu Hebi pro značku Valenti, zatímco průmyslový designér Makio Hasuike, jehož kancelář dodnes sídlí v Miláně, vytvořil v roce 1970 legendu. Jeho toaletní kartáč Cucciolo pro Gedy je doslova funkční sochou.

Nová doba, doba bez pravidel Mezi japonské talenty, kteří přišli do Itálie a zásadně se zapsali do podoby místní scény, patří také Masanori Umeda. Ten se stal jednou z ústředních postav změn v interiérovém designu, které nastaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Byl totiž jedním z členů kultovní skupiny 85


ART OF LIVING | DEEP INTO…

a nejrychleji se rozvíjejícím státem světa. Budoucnost byla pro Japonsko až nepříjemně blízko. Stavební boom dosáhl hrany udržitelnosti a ceny pozemků v centru Tokia astronomických částek. To byla skvělá příležitost pro interiérového designéra. Vše se měnilo neuvěřitelně rychle a budovy byly navrhovány s životností jen několika málo let. Kuramata situaci využil dokonale a během relativně krátké kariéry navrhl stovky komerčních interiérů a spolupracoval se značkami, jako je Issey Miyake nebo Esprit.

Stolička Butterfly je příkladem důmyslného konstrukčního řešení a vzdáleně připomíná brány japonských chrámů. Jako japonské bajky Kuramatovy interiéry jsou jako krátké japonské bajky – něžné, poetické, ale zároveň s krutým osudem. Téměř žádný z nich už dnes neexistuje. Ve svých interiérech i nábytkových solitérech si Shiro Kuramata vytvořil nezaměnitelný styl. Experimentoval s mnoha materiály, především se sklem, perforovaným hliníkem, dřevem, plastem nebo teracem. Z modernistické strohosti postupně přešel k postmoderní rozmanitosti a stal se pravým samurajem celého globálního hnutí. Své nábytkové objekty tvořil jako umělecké solitéry. Jeho sérii vertikálních kabinetů dnes vyrábí značka Cappellini, slavné křeslo How High the Moon z tahokovu si objednala v roce 1988 značka Vitra a unikátní židle Miss Blanche z roku 1989, vyrobená z průhledného akrylu, v němž jsou zataveny umělé růže, se před třemi lety prodala v aukční síni Sotheby‘s za neuvěřitelných 269 000 liber.

Konec bubliny Společně s dalším mistrem postmoderny, Shigeru Uchidou, vytvořil Kuramata fenomén japonského postmoderního designu, který se těšil neobyčejně přívětivému prostředí v té nejvíc progresivní době moderní japonské historie. Začátkem devadesátých let ale bublina praskla a Japonsko se ocitlo v krizi. Shiro Kuramata v roce 1991 nenadále zemřel a s jeho smrtí se uzavřela jedna důležitá kapitola japonského designu, aby pokračování převzala mladá generace současných designérů působících na tamější scéně dodnes. 86


ART OF LIVING | DEEP INTO…

PRÉMIOVÁ

média kvalita PRÉMIOVÁ

www.parizskaulice.cz

www.iconiq.cz

www.estate.cz

87


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Evoluce japonské architektury v osmi krocích Osm zásadních i méně známých staveb japonské moderní historie jako milníky na exkurzi do evoluce Japonska do bodu, v němž je nyní. Připravil: Adam Štěch, foto: archiv

88


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Antonín Raymond Kostel sv. Anselma / 1954

Jako Češi můžeme být hrdí na to, že jedním z pionýrů modernistické architektury v Japonsku byl rodák z Kladna. Osud Antonína Raymonda se podobá zápletce z dobrodružného románu, který se odehrává na pozadí bouřlivých let minulého století. Raymond nejdříve odešel do USA, kde začal mimo jiné pracovat pro architekta Franka Lloyda Wrighta. Ten ho později pověřil, aby dohlížel na stavbu hotelu Imperial v Tokiu. Raymond se tak náhodou dostal do Japonska, kde se po chvíli strávené na hotelovém projektu rozhodl opustit studio amerického architekta a založit si vlastní kancelář. Ta se stala jedním z prvních center moderní architektury v Japonsku a Raymond potažmo učitelem mnoha architektů nastupující generace. Po druhé světové válce, jíž Raymond strávil v USA, se do Japonska vrátil a osvojil si práci se surovým pohledovým betonem po vzoru Le Corbusiera. Právě z této doby pochází i jeho kostel sv. Anselma, který se nachází nedaleko tokijské stanice metra Meguro. Stavba z roku 1954 nese silné rysy brutalistní architektury a její ostře zalamovaná fasáda vytváří uvnitř fascinující sakrální prostor.

89


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Yoshiro Taniguchi Hotel Okura / 1973

Před několika lety byl i přes rozsáhlé protesty světové architektonické scény srovnán se zemí hotel Okura, stavba, která vznikla u příležitosti letních olympijských her v Tokiu v roce 1964. Ironií osudu je, že hotel musel ustoupit novému hotelu a komerčnímu komplexu, který se staví u příležitosti olympijských her v Tokiu v roce 2020. Legendární hotel však i tak žije dál. Jeho jižní křídlo z roku 1973, které ovšem nedosahuje takové architektonické kvality jako hlavní zbořený objekt, bylo zachováno a ukazuje nám dodnes zručnost a imaginaci japonských modernistů. Hlavním autorem hotelu byl Yoshiro Taniguchi, který s celým týmem dalších architektů, designérů a umělců vytvořil fascinující interiéry

90

v tradici japonských řemesel a materiálů. Západní moderna dostává v jednotlivých prvcích zcela nový a nečekaný rozměr odkazující k tradičním kulturním filozofiím Japonska. Před několika měsíci zveřejnili developeři nového komplexu informaci o tom, že společně s Taniguchiho synem, architektem Yoshio Taniguchim,vytvoří v nových prostorách precizní repliku slavného foyer původního hotelu, které se objevilo například i v bondovce Žiješ jenom dvakrát se Seanem Connerym v hlavní roli. Dalším rozměrem kultu, tentokrát z jiného soudku, je skutečnost, že v roce 1976 si hotel vybrala značka JVC pro představení prvního VhS videorekordéru na světě.


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Kenzo Tange

Ambasáda Kuvajtu / 1966 Japonská architektura druhé poloviny minulého století se podobně jako dobová architektura zbytku světa zhlédla v betonu. Možná nejprogresivněji ho od 50. let začal ve svých projektech používat Kenzo Tange, jeden z největších japonských architektů moderní doby. Tange byl od počátku ovlivněn brutalismem Le Corbusiera, ke kterému přidával originální inspirace z tradic staré japonské architektury. Jeho brutalistní období vrcholí především stavbou olympijských stadionů v roce 1964 v Tokiu. V plastické formě dokázal skvěle spojit geniální konstrukční řešení s meditativní stránkou organické architektury. O dva roky později realizuje Tange už mnohem méně známý projekt. Forma budovy kuvajtské ambasády v Tokiu není však o nic méně působivá. V projektu ambasády se výrazně přiblížil k dobovým myšlenkám japonských metabolistů a budovu vytvořil z nepravidelně poskládaných betonových modulů spojených exteriérovými terasami a lávkami. Stavba se tak přibližuje utopickým konceptům vertikálních megastruktur, o nichž v té době uvažovali nejenom japonští metabolisté.

Kisho Kurokawa

Obytná věž Nagakin / 1972 Obytná vež Nagakin je bezesporu jednou z nejslavnějších staveb minulého století vůbec. Její autor, architekt Kisho Kurokawa, v ní pregnantně vyjádřil filozofii dominantního japonského architektonického směru, metabolismu. Ten začal japonské architektonické scéně kralovat na počátku 60. let. Architekti jako Kenzo Tange, Kisho Kurokawa, Kiyonori Kikutake nebo Arata Isozaki navázali na teorie evropských strukturalistů a chápali architekturu jako otevřený systém, který je podobný biologickému růstu a mechanismu lidského metabolismu. Hovořili o strukturách, které je možné kontinuálně doplňovat a vytvářet tak neustále se proměňující stavby, rozšiřované dle potřeby. Obytná věž Nagakin byla postavena v roce 1972 v průběhu pouhých třiceti dní. Sestává se ze dvou mohutných betonových věží, které jsou osazeny 140 kompletně vybavenými obytnými moduly. Vzniká tak jakási stavebnice s myšlenkou možnosti jejího rozšiřování. Stavba je jednou z mála realizovaných vizí japonského metabolismu, ale přesto je dodnes v ohrožení. Její technický stav je žalostný a majitelé jednotlivých kapslí se již dříve domluvili na její demolici a nahrazení současnou stavbou. Nagakin však zatím stále stojí a její popularitu odráží i fakt, že několik kapslí je dnes k dispozici ke krátkodobým pronájmům na Airbnb. Všechny jsou však měsíce dopředu beznadějně vyprodány. 91


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Togo Murano

Hotel Hakone / 1978

Prostorový zážitek

Togo Murano, jehož tvorba obsáhla vše od rané moderny 30. let až po postmodernu let 80., představuje v historii japonské architektury opravdový solitér. Jeho rafinovaná, velmi proměnlivá, neideologická a vizuálně bohatá práce v sobě snoubí často až protichůdné inspirační zdroje. Muranova originalita a nezařaditelnost ho však paradoxně vytlačila na okraj dobového architektonického diskurzu. Své studio si založil v roce 1929 v Ósace, kde také realizoval první ze svých staveb. Kanceláře společnosti Morigo a obchodní dům Sogo jsou inspirované německou modernou, radnice ve městě Ube z roku 1937 je už o poznání rafinovanější a ve svém cihlovém zdivu odráží skandinávský moderní klasicismus. Už zde si Murano tříbí svůj smysl pro detail a jemný dekorativní styl, který bude provázet celou jeho pozdější tvorbu. Sám pak bude v následujících letech prohlašovat, že ho u staveb nezajímá tolik technologická inovace a způsob konstrukce, který hrál v moderní architektuře svou zásadní roli, ale spíše povrch. Své projekty jako by oblékal do zdobených šatů. Konstrukčně tradiční skelety se pod precizní dekoratérskou prací Togo Murana měnily v bohatě zdobené a na mnoho historicko-uměleckých souvislostí odkazující relikviáře.

Možná nejpůsobivější realizovanou stavbou legendy japonské architektury Togo Murana je hotel Hakone Prince v Hakone, na břehu pohádkově krásného jezera s výhledem na horu Fudži. K eleganci výsostného exempláře architektury z roku 1978 přispívá v tomto mezinárodně známém případě i okolní krajina, která z ní symbolicky vytváří fantastické kulisy hodné některého z animovaných filmů kultovního studia Ghibli. Hotel tvoří opět několik kruhových pavilonů na břehu jezera. Jeho exteriér i interiér je kromě pokojů zachovalý téměř celý. Potom, co se na recepci hotelu ubytujete, vstoupíte do noblesní dlouhé haly, kterou z obou stran lemují okna, intimní zákoutí i originální Muranovy plastové objekty. Je to opravdový prostorový zážitek, ostatně stejně tak jako původní interiéry obou hotelových restaurací vyvedené v mnohdy až bizarních kombinacích zdánlivě neslučitelných materiálů a architektonických detailů – prvky secese se mísí s drsným středověkým zdivem nebo podobně vyznívajícím kováním a nad tím vším levitují lustry tvořené papírovými sochami koní či karnevalových masek. Co dodat, tohle je typicků Muranův fantaskní svět bez kompromisů.

92


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Kazumasa Yamashita Obličejový dům / 1974

V nenápadné uličce nedaleko centra Kjóta stojí bizarní příklad japonské architektury 70. let, tedy doby, kdy se formovala celá řada odlišných a často konceptuálně založených tendencí, které ovlivňují japonskou architekturu dodnes. Výrazným proudem byla také popově laděná architektura, která reagovala na přílišnou dogmatičnost předešlých desetiletí, především éry modernismu a metabolismu. Architekti už měli plné zuby teoretických pojednání a přísných filozofických úvah a do své architektury chtěli vnést radost, vtip a čistý experiment, nepodložený sofistikovanými teoriemi. Tento vývoj japonské architektury přesně symbolizuje Obličejový dům, který je dílem málo známého architekta Kazumasy Yamashity. Objekt, který byl postaven pro klienta s přáním komerčního prostoru v přízemí a bydlení v patře, je ironickým komentářem vážnosti a dogmat architektonických debat. Jeho přední žlutá fasáda je ztvárněna jako jakýsi robotický obličej, ve kterém ústa fungují jako dveře, oči mají funkci oken a balkon zpodobňuje nos.

Shin Takamatsu

Dentální klinika Ark / 1983 80. léta minulého století znamenala pro Japonsko neobyčejnou prosperitu a rozmach. Tamní ekonomický zázrak a komerční boom měl také zásadní vliv na architekturu, jejíž možnosti byly v osmé dekádě minulého století v Japonsku téměř neomezené. Obrovské rozpočty i ceny za stavební parcely umožnily vznik rychlé architektury, kterou často jen za pár let vystřídalo zase něco nového. Do generace architektů, kteří v osmdesátých letech začali experimentovat s originálním pojetím postmoderny, patřil také Shin Takamatsu z Kjóta. Jeho bizarní projekty, ve kterých se nezdráhá používat přemrštěně drahé materiály a velmi nepraktická prostorová řešení, připomínají často stavby ze sci-fi filmů či sídla padouchů z filmů s Jamesem Bondem. Na počátku 80. let postavil i dvě neobyčejné budovy zubařských klinik na předměstí Kjóta. Klinika Ark z roku 1983 je betonovým kvádrem, který Takamatsu opláštil masivním pláty kovu a vytvořil mašinistickou korunu stavby, která je jakousi postmoderní variantou futuristických vizí Julesa Verna.

93


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Shiro Kuramata

Butik Issey Miyake / 1985 Během 70. a 80. let navrhl významný japonský designér Shiro Kuramata stovky komerčních interiérů téměř po celém světě. Tento samuraj postmoderny, jak se Kuramatovi přezdívalo, pracoval především v obchodním segmentu a navrhoval butiky pro renomované módní značky včetně lokální Issey Miyake. A byl to právě především tento významný japonský návrhář, kdo mu v průběhu několika málo let zadal hned desítky zakázek na design jeho vlastních butiků. Jen nepatrná část Kuramatových interiérů se zachovala do dnešních dní, jedním unikátním příkladem je butik Issey Miyakeho na tokijské nákupní třídě Omotesando, který jako jediný neprošel pozdějšími úpravami. Kuramata v něm použil svůj oblíbený materiál: tahokov, který se stal jeho podpisem, například i u slavného křesla How High the Moon pro značku Vitra z roku 1986. Perforovaný tažený kov nepoužil designér pouze na zábradlí a vestavěné prvky mobiliáře, ale i v drobnějších aspektech, jako byla madla u hlavních vchodových dveří.

Kameki Tsuchiura a Mamoru Yamada: Začni u sebe a změníš svět

Kameki Tsuchiura a Mamoru Yamada se řadí k pionýrům japonské moderny. Prvně jmenovaný spolupracoval s Frankem Lloydem Wrightem, průkopníkem americké architektury 20. století na výstavbě tokijského hotelu Imperial, později odjel kvůli práci pro něj do Spojených států a vrátil se připravený začít budovat vlastní projekty. Wrightova škola ovšem v Tsuchiurim zanechala stopy a ovlivněn organickou architekturou, evropským racionalismem a Bauhausem našel svůj osobitý styl. Ten v roce 1935 výrazně uplatnil při návrhu vlastního domu v tokijské čtvrti Shinagawa Ward, a dal tak vzniknout jedné z prvních modernistických staveb v Japonsku. Budovu charakterizuje kombinace rafinovaného řemesla a materiálů spojených s tradiční japonskou architekturou a exteriér připomínající bílé kubické struktury Le Corbusierových domů z konce 20. let. V roce 1995 byl dům Tsuchiurových prohlášen za kulturní památku Tokia a důležitost stavby ocenila také organizace Docomomo, která dům vybrala jako jednu z dvaceti nejlepších moderních realizací v Japonsku.

Mamoru Yamada začal kariéru již ve 20. letech, kdy stavěl neortodoxní projekty, v nichž kombinoval prvky secese, art deca i modernismu. Kromě celé řady velkých projektů, včetně průmyslových komplexů, sportovních hal, škol a nemocnic, postavil Yamada i několik obytných domů. Ten nejzajímavější si navrhl pro sebe a svou rodinu uprostřed populární tokijské čtvrti Shibuya. Dům z první poloviny 50. let uvádí do japonské architektury netradiční prvky organické tvorby, inspirované německým architektem Hansem Scharounem nebo brazilským mistrem Oscarem Niemeyerem. Stavba je dnes částečně přístupná veřejnosti, v jejím přízemí se totiž nachází kavárna.

94


A

R

T

G

F

A

S

O

T

O

R

K A CS OI AC N S

H

I

D

O T S

L

N

O

H

A

O

M

V

E

Y

A I R L I SL L G

F I R E P L A C E S C H A R C O A L

T A N D O O R

I N T E R N A T I O N A L

C H E F S

RESERVATIONS +420 257 211 308 WWW.NEBURESTAURANT.COM CHECK NEBU RESTAURANT ON FACEBOOK / INSTAGRAM N Á M ĚS T Í PA D LÝC H 95 , P R A H A 6 - N E B U Š I C E


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Dům v Miyamoto

96


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Otázka koncentrace prostoru jako nedostatkové komodity a jeho experimentální využití charakterizuje japonskou architekturu současnosti. Jedním z jejích nejpřelomovějších počinů oproštěných od klasického vnímání konceptu domu je dům v Miyamoto od studia Tato. Připravil: Adam Štěch, Foto: Shinkenchiku Sha

P

okud si projedete odborné architektonické časopisy a internetové blogy z posledních let, určitě narazíte na některé z experimentálních japonských obydlí. Typologie domu je totiž pro japonské architekty tradičně velkou výzvou na téma, jak skloubit nedostatek prostoru s komfortním soukromím a zároveň si klást otázku, jak by měl člověk nebo celá rodiny žít. Některé odpovědi současných tvůrců jsou velmi radikální. Ukazuje to i nedávno dokončený dům v Miyamotu v Ósace.

Místo, místo, místo Soukromí, jeho sdílení s rodinou, přáteli a s celým světem. To je velké téma současné japonské architektury, která se musí neustále vypořádávat s nedostatkem prostoru velkých a přeplněných japonských měst. Samostatně stojící dům je i přesto nejčastější obytnou typologií, a architekti ho dokážou postavit i na velmi omezené ploše. Takové důvody pak vedou japonské tvůrce ke zcela nečekaným řešením, především v dispozicích domů, které posléze výrazným způsobem ovlivňují, jak se v takovém obydlí vůbec žije. Experiment je japonské architektuře vlastní již od doby metabolismu šedesátých let. Neustále se zde pracuje s motivem způsobu využití místa. S vizemi velmi neortodoxních domů přicházejí současné hvězdy japonské scény, jako jsou Sou Fujimoto, Atelier Schemata, Tekuto, Atelier Bow Wow i další. Zcela radikální a experimentální prostorová řešení, surovost použitých materiálů a upřednostňování kolektivního prožitku před uzavřeným soukromím to jsou myšlenky, které se dnes odráží v tvorbě architektů ze studií Tezuka Architects, Sanaa nebo Suppose Design Office a dalších, jejichž tvorba byla nedávno shrnuta na velkorysé výstavě, která v římském muzeu MAXXI a posléze v londýnském centru Barbican rozebrala problematiku historie i současnosti japonského domu. Výstava The Japanese House: Architecture and Life After 1945, představila v loňském roce chronologický výběr japonské rezidenční architektury, která v průběhu druhé poloviny minulého století zaznamenala překotný vývoj.

Dům coby médium pro experimenty Výstavu připravilo japonské architektonické studio Bow Wow ve spolupráci s kurátorkami Florence Ostende a Pippo Ciorra. Expozice přišla v ten pravý čas, kdy téměř každý den vidíme v architektonických médiích originální projekty současných japonských tvůrců. Rodinný dům pro ně představuje ideální

médium pro uskutečňování nečekaných prostorových i koncepčních řešení, japonští klienti jsou totiž velmi otevření. Pokud by byl v době konání výstavy již dokončen dům v Miyamoto, jedna z posledních realizací architektonického studia Tato, byl by do výběru jistě zařazen.

Jako slupky cibule Zvenku není stavba ničím výjimečná. Jedná se o prostý bílý box obložený plechem, jak tomu často u podobných experimentálních domů v Japonsku bývá. To důležité se ale odehrává uvnitř. Architekti vložili do prostoru komplikovaný systém platforem, které jsou navzájem propojené sérií několika spirálovitě umístěných schůdků. Systém „raumplanu“, jak ho už ve 20. letech minulého století koncipoval vídeňský architekt Adolf Loos, mimo jiné v pražské Mullerově vile, je v tomto případě uveden do extrému. V domě neexistují žádná standardní patra, člověk se pohybuje po jednotlivých platformách a pomalu stoupá vzhůru a prochází interiérem celého domu, navrstveným na sebe jako slupky cibule. Celkově se pracuje se třinácti různými výškovými úrovněmi, jejichž koncepci překvapivě povolili i místní úřady. Jednotlivé výseky pater jsou od sebe vertikálně vzdáleny jen několik málo desítek centimetrů a vytvářejí dynamický vír, ve kterém člověk pomalu ztrácí schopnost orientace a pocit pevné půdy pod nohama.

Práce s prostorem, ne s pokoji Každá platforma je jakýmsi vznášejícím se ostrůvkem v prostoru, na který se vejde jen omezený počet věcí. Interiér je rozbit do mnoha malých zákoutí a prostor, které mezi sebou ale výrazným způsobem komunikují. Dům byl navržen pro tříčlennou rodinu, jejímž hlavním požadavkem bylo propojení celého interiéru a tím i větší fyzické i psychologické propojení členů domácnosti. V domě neexistují privátní oddělené pokoje, vše se odehrává v jednom velkém otevřeném prostoru. Kovové, bíle natřené platformy doplňují světlé dřevěné detaily schodišť, okenních rámů a nábytku. Tato barevná a materiálová kombinace je dnes velmi typickou pro současnou japonskou architekturu. Nejvýše umístěné jsou ložnice, ze kterých se dá po schůdcích vystoupat i na otevřenou střechu, která obyvatelům poskytuje propojení interiéru s exteriérem a zelené plochy. Dům v Miyamoto je radikálním zhmotněním japonských architektonický vizí současnosti o tom, jakým způsobem mohou lidé sdílet životní prostor. Je to zároveň umělecká instalace a sociální experiment, jejíž pozitiva i negativa se ukážou až v budoucnu. 97


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Japonsko podle Rolanda Hagenberga Abychom pro vás získali ty nejlepší cestovatelské, designérské a architektonické tipy týkající se Japonska, rozhodli jsme se oslovit toho nejpovolanějšího. Rakouský kurátor, publicista, vydavatel a výtvarník Roland Hagenberg žije v Japonsku už víc než dvacet let a jeho přirozeně dobrodružná povaha mu otevírá dveře i tam, kam se běžný smrtelník nedostane. Předtím, než se Roland rozhodl žít v Japonsku, strávil mnoho let v New Yorku, kde se setkal během 80. let s velkými osobnostmi tehdejší umělecké scény včetně Andyho Warhola, Keitha Haringa nebo Jeana-Michela Basquieta. Když ho Státy omrzely, vypravil se do země vycházejícího slunce, kde si zřídil vlastní kreativní agenturu. Dnes spolupracuje s designéry, architekty a umělci po celém světě a loni mu také knižně vyšel průvodce po Japonsku, o jehož výběr devíti nejzajímavějších lokalit se s námi podělil. Připravil: Adam Štěch, foto: archiv

98


ART OF LIVING | DEEP INTO…

TOKIO 1. ČAJOVNA SUNNY HILLS Zvenku tato stavba vypadá jako náhodně nahromaděné obří hnízdo z dřevěných prken. Návštěvník dokonce nenajde žádný název ani náznak toho, co by mohlo být ukryto uvnitř. Ve skutečnosti se jedná o čajový dům tchajwanského výrobce ananasových koláčů Sunny Hills. Na předmět podnikání majitele zareagoval i autor projektu, architekt Kengo Kuma, který hravým způsobem z exteriéru vytvořil symbolicky hrubý povrch ananasu. Interiér je příjemně prosvětlený a kromě unikátních koláčů si tady dáte i čaj, který se k hlavní delikatese podává zdarma.

nachází také slavný New York Bar z filmu Lost in Translation. Ohromující je nejen výhled, ale i sofistikovaný koncept. Hosté jsou při vstupu pozváni, aby nejdříve prošli bambusovým hájkem a teprve pak se ocitnou tváří v tvář otevřené scenerii noční megalopole. Zajímavá parafráze na podoby Japonska, nemyslíte?

4. KAPLE SAYAMA

2. MONORAIL

Nikoliv umělecké formy, ale absolutně přesné technologie byly použity k vytvoření konstrukčního rámce této působivé kaple zasazené do meditativního prostředí lesa. Pro architekta Hiroshi Nakamuru, autora návrhu stánku víry, představuje dřevo spojení člověka s přírodou a vyjádření této myšlenky se ve stavbě zrcadlí velmi přesvědčivě. „Když se dotknete povrchu dřeva, cítíte jeho drážky a nerovnosti. To nám připomíná vlastní kůži,“ říká o dřevu architekt.

Slavná linka vlaku Monorail vám z bezpilotního vlaku jednokolejové dráhy typu urikamome zprostředkuje nevšední zážitek z tokijského urbanismu definovaného hustotou a nekonečnou směsí architektury. Cesta začíná u stanice Shimbashi a kancelářské budovy, kolem nichž budete projíždět, vám jistě připomenou scény z klasického sci-fi Blade Runner Ridleyho Scotta.

3. PEAK BAR Fascinující Peak Bar se nachází ve 41. patře hotelu Park Hyatt v tokijské čtvrti Shinjuku – ano, jde o stejný hotel, v němž se 99


ART OF LIVING | DEEP INTO…

ATAMI

NAGANO

5. VILLA HYUGA BETTEI

6. TAKASUGI-AN

Architekt Jin Watanabe, mimo jiné známý pro stavbu obchodního domu Wako v Ginze, postavil pro podnikatele Rihei Hyugu víkendový dům v Atami. V roce 1936 Hyuga pověřil legendárního německého architekta Bruna Tauta, aby navrhl rozšíření jeho vily – Taut totiž v té době utekl z nacistického Německa a v Japonsku si hledal práci, aby přežil. Jeho přístavba je fascinujícím spojením západní a východní estetiky, které stojí za vidění.

Takasugi-an znamená přeloženo do češtiny „příliš vysoký dům“. To je bez nadsázky přesný popis jednoho z nejslavnějších projektů architekta Terunobu Fujimoriho, který se zabývá prastarými technologickými postupy a jeho stavby tak často připomínají archaická obydlí či čarodějnické chýše. Takasugi-an je čajovna na chůdách, která stojí na sto let starém domě rodiny Fujimori.

KJÓTO 7. HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V KJÓTU Hlavní nádraží v Kjótu je pravděpodobně nejvýznamnějším dílem japonského architekta Hiroshi Hary. Ten svůj projekt dokončil v polovině devadesátých let, a přesto stavba dodnes vzbuzuje vášně. Rozděluje Kjóto fyzicky i emocionálně, obyvatelé starého císařského města jsou totiž stále na pochybách, nakolik tato futuristická budova poškozuje, nebo obohacuje jejich prostředí. 100


ART OF LIVING | DEEP INTO…

TESHIMA 8. MUZEUM UMĚNÍ TESHIMA Umělecké muzeum Teshima je tvořeno pouze pětadvacet centimetrů silnou betonovou skořápkou ve tvaru oblázku. Dva oválné otvory umožňují návštěvníkům vniknout do prostoru, v němž člověka pohltí prázdnota. Sledujete pouze světlo, stín a slyšíte odrazy zvuku. Muzeum na stejnojmeném ostrově vzniklo ve spolupráci architekta Ryue Nishizawy, laureáta Pritzkerovy ceny, a umělkyně Rei Naity.

SHIGOKU

9. MUZEUM ARCHITEKTURY TOYO ITO Intimní muzeum architektury Toyo Ito nese podobu černé kubistické kompozice a představuje výkresy a modely slavného architekta stejného jména, mimo jiné držitele Pritzkerovy ceny. Stavba se nachází na břehu Vnitřního moře propojujícího ostrovy Honšú, Šikoku a Kjúšú.

101


ART OF LIVING | DEEP INTO…

Eva Sakuma Cesta na Východ

Globalizace se dotýká i umění a příjemným vedlejším produktem tohoto druhu komunikace je propojení vizuálního vyjádření kultur. To můžeme spatřit například v díle Evy Sakumy, české malířky, jejíž blízká osobní zkušenost s Japonskem určila její umělecký styl. Díla Evy Sakumy jsou obdařena tvořivým klidem a trpělivým vnímavým smyslem, který autorka vkládá do nostalgické mlčenlivosti svých motivů. Připravila: Daniela Kozáková a Jitka Krulcová, foto: archiv Evy Sakumy

102


ART OF LIVING | DEEP INTO…

V

tvorbě Evy Sakumy se zřetelně objevují japonské motivy.  Kultura země vycházejícího slunce je autorce blízká i proto, že její manžel pochází z Japonska. „V mnoha mých obrazech se objevuje pokoj v domě manželových rodičů, kde každoročně pobýváme. Je to zcela tradiční dřevěný dům s papírovými posuvnými stěnami, tatami rohožemi a je obklopen čistou, bujnou přírodou japonského venkova. Je to silné, nádherné místo, jehož otisk si nesu do svého maličkého pražského ateliéru,“ říká sama Eva, která také ráda fotografuje na starou zrcadlovku a některé detaily fotografií či motivy z nich pak dále využívá v malbě. „Krajina a interiér, miska, paraván, ruka mého japonského tchána píšící kaligrafii – motivů, které souvisí s japonským tradičním koloritem a designem je opravdu mnoho, ale všechny jsou bezprostředně spojeny s mým osobním životem,“ dodává umělkyně a odhaluje tak zdroj své inspirace.

Blízkost vzdáleného Nedávná výstava Evy Sakumy v pražské galerii praguekabinet nesla název Blízkost vzdáleného. V rámci expozice představila nové malby vytvořené propojením dvou vrstev, dvou různých motivů koexistujících na jednom jediném plátně, přičemž první, spodní vrstva je namalovaná japonským inkoustem,  používaným v Japonsku především ke kaligrafii, a vrchní vrstva pak akrylovým kvašem pomocí jednotlivých drobných bodů. Takto rozložený motiv nechává prosvítat, prostupovat spodní vrstvu, a dává tak vzniknout nové dimenzi, někde mezi dvěma malbami v jednom prostoru plátna. Jde o velmi pracnou techniku. „Tento postup mi vyplynul z práce samé a není to „to“ podstatné. Mne zajímá, co se stane, nikdy nevím dopředu, jak se na plátně obě vrstvy prolnou, co se stane s barvami a podobně,“ vysvětluje Sakuma.

„Myslím, že na umění je nejsilnější to, že odráží nejniterněji svého tvůrce, a dává tak nahlížet světy a krajiny vnitřní, nikoli vnější.“ – Eva Sakuma

Teorie chaosu

že to vše se v něm ukládá a zpětně z něj vychází,“ přibližuje autorka svůj náhled na teoretický vizuální chaos svých děl. Vzhledem k tomu, že každý obraz má vlastně dvě fáze, jednu dynamickou, jíž představuje spodní malba, a druhou kontemplativní, ztělesněnou rozloženým druhým motivem, vyžaduje tvorba opravdu velké soustředění. „Při práci vítám poslech hudby, hlavně klasiky. Malíř má stále o čem přemýšlet,“ dává Eva Sakuma nahlédnout do intimního procesu zrodu svých obrazů.

Jemnocit jiného světa Možnost blízkého setkávání s japonskou kulturou otevřela v životě této umělkyně podle jejích vlastních slov okno do vzdáleného světa výjimečné lidské tvořivosti a jemnocitu.  „Když například procházíte tradičním japonským domem, ohromí vás ta nesmírně důmyslná hra s geometrickými prvky, která se odehrává v každičkém detailu a není pouze estetickou záležitostí, ale má dobře promyšlený, staletími prověřený praktický smysl. Například papírová okenice na vnitřní straně oken tvoří úžasnou izolaci proti chladu, což je vzhledem k tomu, že tradiční japonský dům není vyhřívaný, velmi praktické. Jemné denní světlo, které papír propouští do interiéru, měl právě na mysli geniální Isamu Noguchi při tvorbě svých legendárních Akari papírových světel.  Velice obdivuji právě jeho a Yanagi Soriho, protože dokázali mistrovsky navázat na umění tradičního japonského řemesla a zároveň dali světu ikonické Akari lampiony či Butterfly židli, které dokážou proměnit každý interiér,“ uzavírá Sakuma a z jejího vyprávění je patrné, že o japonské estetice by dokázala hovořit dlouhé hodiny.

praguekabinet Díla Evy Sakumy jsou k vidění a koupi v galerii praguekabinet, která se zaměřuje na propojení unikátního umění a designu. Praguekabinet sídlí v historickém centru Prahy, nedaleko Staroměstského náměstí na adrese Platnéřská 13 a nabízí umělecký výběr českých a zahraničních umělců, mezi nimiž zaujímají čestná místa objekty Fornasetti, díla Františka Víznera, Arika Levyho

Současný svět, který nás obklopuje a v němž žijeme, vnímá Eva Sakuma jako chaotický, přehlcený informacemi, které musíme každodenně prosívat. „Když na obraze spojím dva prosté motivy, například krajinu a interiér, vzniká na první pohled jakýsi zmatek. Člověk trochu znejistí, protože se snaží rozkódovat, na co se vlastně dívá. Trpělivou malbou drobných teček se snažím do obrazu vnést klid a věřím, že čas, který s obrazem strávím, hudba, kterou při malování často poslouchám,

nebo právě Evy Sakumy a dalších. V roce 2013 získal praguekabinet za svou kreativní koncepci galerie druhé místo ve finále prestižních cen Czech Grand Design. 103


ART OF LIVING | DE-KONSTRUKCE

Wear it to death

Nylonem vyztuženou Dyneemu, což je mimořádně pevné polyethylenové vlákno, si můžete stáhnout Nifco klasikou s nylonovou šňůrkou, jíž zajistí spodní magnet.

Nike Mars Yard Overshoe 50 % Nike, 50 % Tom Sachs. Jedinečná spolupráce NIKECraft stvořila nový unikát s názvem Mars Yard Overshoe. Tenisky inspirované obuví astronautů jsou určené pro nejnáročnější zimní období, robustní design však skrývá nečekanou lehkost. Připravila: Lenka Komrsková, foto: archiv Tom Sachs, jenž se proslavil svými skulpturami, přináší do sportovní společnosti zcela nové funkční materiály. Možná tak překvapí, že jeho fokus v  NIKECraft směřuje spíš k funkci než ke vzhledu. „Vždy dělám věci tak, aby hned vypadaly, že vychází z užitné hodnoty,“ říká. Funkčnost Mars Overyard shoe dokazuje mimo jiné i fakt, že se jedná o zcela nepromokavou obuv, přičemž disponuje překvapivou lehkostí. Hodí se tak i do únorové zimy v New Yorku, odkud pochází i její tvůrce. Nové designové boty vznikly speciálně pro období konce zimy, kdy podle slov autora trávíme i celý březen v  mokrých botách. Na rozdíl od většiny tenisek tak obstojí v jakýchkoliv zimních podmínkách.

Osvobozující smrtelnost „WTF? You have to wear these,” řekl Sachs svému příteli, který si darovaný model bot vystavil. Designér tento akt označil za promarněnou příležitost, ale ještě víc ho pohoršuje skrytá myšlenka popírání smrtelnosti postavením objektu na ochranný piedestal. Podle Sachse tím říkáte jedno – budete žít navždy a tyhle boty taky. Ale když zemřete, skončí při nejlepším v  secondhandu nebo na eBay. „Wear it to death,“ zakončil svou ideu excentrický designér.

104

V přední části podrážky najdete přesah do „nárazníku“. Ten chrání prsty na nohou mimo jiné i nadstandardní nepromokavostí. Střední podrážku tvoří TPU neboli termoplastický polyuretan, zatímco vnější černá je vyrobena z protiskluzného kaučuku.


ART OF LIVING | DE-KONSTRUKCE

Mars Yard Overshoe mají prodloužený a rozšířený jazyk s praktickým nylonovým popruhem.

Vnitřní cosmo membránu tvoří nylonový úplet, jenž na vrchu uzavírá přizpůsobivý polyester se zateplenou pleteninou.

Zapínání bot tkví v unikátních Fidlock magnetických přezkách, které vznikly v Číně a přináší extra spolehlivou výdrž. Jejich součástí jsou voděodolné nylonové popruhy.

Modře zbarvenou část navazující na podrážku jistí guma pro větší odolnost před zimními plískanicemi, rozpuštěným sněhem i jakkoliv intenzivním deštěm.

Nastavitelný nylonový popruh dopomůže k nejvyššímu možnému komfortu při nošení bizarního designového kousku Mars Yard Overshoe.

105


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

Challenge accepted Je architektura umění? Pokud je umění charakterizováno věčnou touhou posouvat hranice, pak nepochybně. Minimálně v případě následujících realizací, které se postavily nepřízni prostředí, jež je zrodilo, a dokázaly tak nastavit novou laťku. Připravil: Radomír Dohnal, foto: Gaudenz Danuser/Ralph Feiner/Nuw/Eti Buskila/Anze Cokl/Andrej Gregoric/Janez Martincic/ BoysPlayNice/Gonzalo Botet

106


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

Lesní samota z betonu Kde: Flimské lesy, Švýcarsko Architekti: Selina Walder a Georg Nickisch Šedivý a syrový beton není v podání švýcarských architektů Seliny Walder a George Nickische ani trochu omezující. Prostý masiv jednoduše formované stavby je návratem k původnosti účelu; do časů, kdy domy byly bezpečným úkrytem před nepohodou a nepřízní počasí. Stavba Refugi Lieptgas vyrostla uprostřed hustých jehličnatých flimských lesů na místě bývalé dřevěné chatrče, jejíž někdejší temný obrys si zachovává. Formální konzervace se dočkala i bokem stojící opuštěná stáj a vlastně i živoucí socha, pokroucený strom proděravěný ptáky. Záměrem autorů bylo nenarušit poetiku pustého místa, a přitom dát obyvatelům pocítit nevšední kouzlo samoty.

Pod povrchem Do čtyřiceti metrů čtverečních zastavěné plochy dokázali tvůrci projektu vměstnat prostornou ložnici, kuchyň, koupelnu i sociální zázemí. Vypomohli si trikem: Celé jedno patro totiž vsadili pod zem, a nechali jej tak zmizet. Spojení se suterénem fyzicky zajišťuje půltočité schodiště a pocitově pak kruhový střešní průhled, zprostředkovávající dostatek denního světla. Celostěnná okna najdeme i v úrovni přízemí: byť z ložnice s vestavěnou vanou se kvůli soukromí nájemníků otevírají jen pohledu do skalní stěny. Interiéru vévodí hlazený beton použitý na obložení silně izolovaných stěn i na podlahu. Provedení vnější fasády, s pravidelnými glazovanými prohyby stejného materiálu, pak evokuje dřevěné stěny srubu. Refugi Lieptgas je prostě k dokonalosti dovedenou iluzí, která vás bude okouzlovat postupně. Jediné, co je tu skutečné, je divočina za dveřmi. „Příroda je drsným motivem a myslíme si, že taková stavba k ní patří,“ říkají ve shodě architekti. Obyvatele od ní dělí jen pevné stěnya pocit tepelného komfortu. O ten se stará krb v minimalistickém designu a podobně nenáročné vyhřívané lavice podél oken, které jsou, jako vlastně vše uvnitř tohoto netradičního domu, z drsného betonu.

107


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

Moderní jeskyně v izraelském přístavu Kde: Jaffa, Izrael Architekt: Raz Melamed / Pitsou Kedem Architects

108


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

J

eskyně byly napříč historií synonymem skrýší, kde těžce zkoušení dokázali přežít náročné časy. A na místě jednoho z nejstarších přístavů světa, v izraelské Jaffě, tomu rozhodně nebylo jinak. Mola lemující skaliska z bílého slepence za minulá tisíciletí prokutaly pracovité ruce hnané opodstatněnými obavami z nájezdníků. Postupně tu vznikl jeden z nejúchvatnějších systémů, který do sebe začlenil dómy, pukliny i vytesané jeskyně, a vytvořil pod zdejším Starým městem dokonalé bludiště. Jeho nepatrnou částí je i sedm místností, které měli architekti ze studia Pitsou Kedem Architects přivést z temného dávnověku do přítomnosti.

Ve znamení světla V prováděcím návrhu projektanta Raze Melameda je kladen velký důraz na světlo, kterého se v komorách připomínající temná sklepení skladiště silně nedostávalo. Omezujícím tu byl i profil, který sice disponoval příjemnými 120 metry čtverečními užitné plochy, ale byl řazen do podlouhlé linie navazujících místností s různou výškou stropů. Melamed se proto rozhodl obětovat část prostoru a vytvořit výjimkou stejnocenný koncept o vyrovnaném průběhu. Tedy s  těch místností, které měly zachovalou klenbu s původními reliéfy. V neutrálních prostorách pak nechal probít boční stěnu a otevřel interiér výhledu na moře.

Zdánlivé bariéry Nově integrované prostory se tu neuzavírají dveřmi, ale umožňují prostup světla i příjemně slaného vzduchu celým domem. Holý kámen a hrubé zdivo překryla bílá omítka, která prozářila interiér doplněný o designový nábytek. Napojení na původní historický styl zajišťují tepané mříže, které jsou „branou do starého světa“. Zajímavým prvkem je pak zdůraznění průchodů mezi místnostmi robustními obklady z černého kovu. Jejich barevný kontrast s bílými stěnami místností působí jako vizuální, ale nikoliv fyzická bariéra. Tyto předěly pak v sobě velmi prakticky nesou skryté technické prvky a slouží také jako úložný prostor.

109


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

Orlí hnízdo na hraně útesu Kde: Kamnické Alpy, Slovinsko Architekti: Rok Oman, Spela Videcnik / OFIS architects; K. McDonaldová, E. Pellegrinová a F. Kim / Harvard GSD Extrém. Co jiného říct o experimentální stavbě, která posouvá hranice možného do netušených výšin? A to doslova, protože dva tisíce metrů nadmořské výšky, ve kterých se bivak s názvem Skuta nachází, skutečně testuje limity možností. Odvážná realizace horského útočiště vychází ze soutěže návrhů, se kterou si na podnět lublaňských architektů ze studia OFIS v roce 2015 pohrávali designéři z Harvardu. Vítězný tým zvolil úspěšný a současně velmi neotřelý způsob, jak realizaci pod hřebenem třetí nejvyšší hory Kamnických Alp uchopit. Nová stavba, která měla nahradit vysloužilý a prostorově již kapacitně nedostačující padesátiletý bivak, se musela umět vypořádat se silným větrem, výkyvy teplot, sněhem, lavinami i sesuvy kamení. Současně ale nabízí dostatečné zázemí k ubytování osmi znavených horalů, včetně jejich vybavení. A jistě, objekt musí těžit ze svého mimořádného umístění na samé hraně, neměl by se tedy zříkat panoramatických výhledů. Přitom je zapotřebí pracovat při jeho tvorbě s technikou a materiály, které je možné na místo realizace dopravit v podstatě buď jen na zádech nosičů, nebo vrtulníkem.

Skleněné řešení „Chtěli jsme, aby člověk v bivaku měl pocit, že je stále součástí okolí,“ říká Erin Pellegrinová. Řešení přinesla architektům společnost Guardian Glass, která nabídla tvrzené bezpečnostní sklo schopné odolat náporu větru o síle 2,3 kN/m2. To je mimochodem dvojnásobek oproti hodnotám, které jsou k vidění u mrakodrapů. Jejich trojvrstvé izolační sklo pak zajistilo optimální energetické vyvážení po celý rok. Klíčovou výhodou zapracovaného skla je přitom jeho neutrální vzhled a také relativně snadná montáž. O ostatní se postaral interiér obložený dřevem, s vnějším oplechováním skrývajícím silnou izolaci. Zajímavostí je, že sama realizace stavby trvala jediný den. 110


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

Černý létající dům, který dolétal Kde: Vojenský prostor Pod Vinicí Architekti: H3T architekti Létající černý dům je nápaditá hříčka, která si v roce 2017 vysloužila nominaci na českou Cenu za architekturu – a také výzvu k odstranění za porušení stavebního zákona. Myšlenku mu ale upřít nelze, přestože v terénu instalace strávila jen 39 dní, než byla po výzvě odklizena. Velké umění (i v malém provedení) zjevně musí být zpočátku kontroverzní a odmítané, než se prosadí. Své o tom ví tvůrčí tým studia H3T architekti, kteří za celým netradičním projektem Černého létajícího domu stojí. Nechali se inspirovat opuštěnou krajinou se starými mosty, které tu zbyly po armádě, a připustili také jistou fascinaci divokou přírodou za městem. O samotné realizaci architekti tvrdí: „Budí pozornost, láká k návštěvě a vyvolává otázky.“ Aby také ne, když působí naprosto pitoreskním dojmem. Domek byl totiž zavěšen ocelovými lany přímo pod oblouk kamenného mostu, ztraceného u staré tratě kdesi ve vojenském prostoru Pod Vinicí, kousek od Pardubic. A fantazii náhodných kolemjdoucích rozhodně vzbuzoval. Otázku, kdo záhadný dům postavil na takové místo, si jistě každý položil, stejně jako se každý zamyslel nad tím, zda a jak se dá dostat dovnitř. „Ano, žebřík byl součástí instalace, ale byl ukrytý v křoví,“ prozrazují tvůrci a dodávají, že celé obydlí bylo tak trochu hlavolamem, který těžil z tajemné atmosféry místa.

Zdroj otázek Zastavěná plocha? Nula metrů čtverečních. Půdorys? Zhruba čtyři a půl metru čtverečních. Nechyběl komín ani okno. Žebřík ústil do středu vstupní komory, která je současně obytnou místností s kamny. Černý létající dům byl navíc vybaven nenáročným podkrovním patrem na spaní. „Říkali jsme si, že bude zajímavé sledovat, co se v areálu začne odehrávat po převedení z armády do majetku města. Doufali jsme, že instalace třeba přinese nějaké zajímavé zážitky nebo pocity. Ale že to vlastně bude všem spíš jedno,“ rekapitulují svůj záměr autoři projektu.

Šedesát objektů, dvě století Otázku výjimečné architektury vycházející z respektování limitů prostředí hor, pouště, džungle i oceánu vyčerpávajícím způsobem mapuje kniha Elemental Living Nizozemce Joosta Grootense. Publikace na 280 stranách představuje šest desítek realizací napříč světem i 20. a 21. stoletím. K dostání za 1140 korun v knihkupectví Neoluxor.

111


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

Okno do pustiny Kde: Coloraos de Gorafe, Španělsko Architekt: Spela Videcnik / OFIS architects Rozpálená poušť a dům. Že to nejde moc dohromady? Na jedné straně až příliš názorné spojení nehostinného klimatu a neživé liduprázdné krajiny, na druhé pak bezpečí a pohodlí. Je možné vůbec tyto protichůdné elementy nějak spojit? Pokud se takové výzvy chopí Špela Videčnik, slovinská architektka ze studia OFIS, stává se i nemožné skutečností. Důkazem je realizovaný projekt La Casa del Desierto, který se zrodil uprostřed Coloraos de Gorafe, pouště ve španělské Granadě. Autorka se v tomto případě pokusila přesvědčit sebe i okolí, že architektura, která vsadí na kreativní design a kvalitní materiál, může přežít i na výspě samotného pekla. Dvacet metrů čtverečních užitné plochy se dělí mezi ložnici, koupelnu a obývací pokoj. O místo tu ale nouze není, díky koncepci otevřeného prostoru je životní teritorium omezeno jen dalekým horizontem. Stěny domu jsou tu nahrazeny sklem, které tvoří celistvou fasádu, mimo nosné kovové rámy konstrukce. Údiv je na místě, protože uzavřený skleněný mnohotvar sídla je vystaven celý den a noc extrémním teplotním podmínkám.

112

Skleněné stěny mikrosvěta „Projekt jasně demonstruje, že klima celého domu se může výrazně proměnit jen optimální volbou skla, jehož dodavatelem je v La Casa del Desierto Guardian Glass,“ vysvětluje Videčnik, které s výběrem materiálu pomáhali inženýři ze společnosti  AKT II, Transsolar a specialisté přmo z Guardian Glass. Je to i jejich zásluha, že v interiéru je příjemně chladivý vzduch a také elektřina, o kterou se starají integrované solární články. Skleněné stěny zajišťují maximální tepelnou a akustickou izolaci a jsou dostatečně odolné proti mechanickému poškození. Komplikovaná geometrie La Casa del Desierto ladí s divoce rozbrázděnou topografií skalnaté pustiny a její poselství je prosté: Poušť není neobyvatelná, je jen potřeba najít chytré řešení a nebát se realizovat trochu riskantní ideu.


ART OF LIVING | ARCHITEKTURA

113


ART OF LIVING | STYLE

Art deco 21. století Univerzální vizuální styl, který získává svou nadčasovost tím, že si z každé epochy designu bere svůj díl. Jak vypadá jeho podoba v kontextu současné estetiky? Připravila: Jitka Krulcová, foto: archiv

1

BETHAN GRAY

2

BOHINC STUDIO

3

Úložný kabinet Shamsian Nizwa inspirovaný atmosférou ománské pevnosti Nizwa. Tělo kabinetu tvoří barvený javor s mosaznými aplikacemi.

Židle Lunar od Lary Bohinc z kolekce Stellar. Konstrukci židle tvoří potahovaná ocel, velkoryse čalouněný sedák i opěrka mají povrch z vlněné látky.

Klasicky elegantní a zároveň velmi moderně vyznívající geometrická stojací lampa v kombinaci mosazi a mléčného skla od Michaela Anastassiadese

83 500 Kč

17 660 Kč

5

6

INFO O CENĚ NA VYŽÁDÁNÍ

4

114

FLOS

RICHARD GINORI

PEDRO PAULO VENZON

LASKASAS

Dekorativní nástěnný porcelánový talíř s ruční malbou a tiskem Le Perroquet Cendré. Průměr 33 centimetrů.

Konceptuální, myšlenku křehké rovnováhy vyjadřující, stolek Bamba s esenciálně ornamentálními liniemi vyvedenými v kovu

Zrcadlo James s atypicky situovaným ocelovým rámem v kontrastním vyznění

5590 Kč

10 090 Kč

INFO O CENĚ NA VYŽÁDÁNÍ


ART OF LIVING | STYLE

6

3 1 4

2

5

115


ART OF LIVING | PROFIL

Server Demirtaş

Stvořitel Znepokojivé. Děsivé. Úchvatné. Tvorba tureckého mistra kinetického s ochařství Servera Demirtaşe svým radikálním charakterem neposkytuje prostor pro neutrální postoj, jeho díla vás buď pohltí nebo znechutí. Autor pracuje s motivem sdíleného prožitku, neočekávaného zrcadlení známé emoce a dokáže se touto cestou dostat divákovi hluboko pod kůži.

Připravil: Lukáš Vincent, Foto: M.A.D. Gallery

116


ART OF LIVING | PROFIL

117


ART OF LIVING | PROFIL

C

itlivé povahy se na první pohled mohou i leknout. Už pohled druhý ale ve většině případů mění úlek v údiv a později i v úžas. Živoucí skulptury tureckého umělce Servera Demirtaşe budí emoce, jsou znepokojivé. Průkopník kinetického sochařství kombinuje tradiční umění Michelangela Buonarottiho nebo Augusta Rodina s jemnou mechanikou a tváří tvář přirozeným pohybům jeho výtvorů zůstávají lidé stát s fascinovanými výrazy. Skulptura dítěte trucovitě naráží zády na zeď, květ na robotickém stonku se natáčí za sluncem, prsty pravé ruky mnou torzo prohýbající se šíje. Ty pohyby jsou člověku tak blízké a vlastní, že mezi sochou - jakkoliv vizuálně odlišnou - a jejím pozorovatelem vzniká jisté emocionální pouto postavené právě na sdíleném prožitku. A to je přesně to, o co umělci jde.

Jedinečnost lidské existence „Není až takový problém přinutit mechaniku napodobit lidský pohyb. Skutečnou výzvou je použít mechaniku tak, aby obrazně vyjádřila vnitřní stav objektu,” říká Server Demirtaş. Na tomto poli, stejně jako v roli pozorovatele drobných detailů pohybu a přenosu do práce jemné mechaniky tyto napodobující Demirtaş jednoznačně uspěl. Jeho výstava v ženevské M.A.D. Gallery avantgardního švýcarského hodináře Maxe Bussera, majitele značky MB&F, byla bez pochyby sukcesem. Turecký umělec a jeho sochy si návštěvníky podmanili a jejich reakce jej nabily motivací. Sám říká, že prvotní překvapení diváků proměňující se v touhu porozumět dílu, jej posilují na jeho cestě k dosažení vlastního cíle. Tím je skrze sochy pomoci lidem uvědomit si jedinečnost jejich existence. Na této cestě je jedenašedesátiletý umělec od poloviny 80. let minulého století, kdy absolvoval. Ač v podstatě vystudoval malířství, štětce odložil se závěrečnou prací na Akademii. Jeho tvorbu následně ovládly trojrozměrné objekty a inspirace jmény jako Theo Jansen nebo Jean Tinguely, nemluvě o praotci všech kinetických sochařů, Leonardu da Vincim. Oproti těmto klasikům kinetického umění volí subtilnější formu a plynulejší pohyb. Svůj proces tvorby sám popisuje jako práci “pradávného hodináře.” Bez formálního vzdělání v oboru mechaniky vyučen dětským pozorováním opravářských aktivit svého otce, jehož některé nástroje stále používá, si na své cestě za dokonale hýbající se sochou vyvinul vlastní pracovní metodu, kterou ladí pro každý pohybový záměr. Každý pohyb je tvořen souhrou pohybu soustavy ozubených kol různých tvarů a táhel přenášejících jejich energii na povrch, kde je socha dotvořena polyesterem a silikonem. Tyto dovednosti z počátku brousil i při podnikání, v rámci nějž pro turecká obchodní centra vyráběl mechanické reklamní sochy postupem času ale v jeho směřování převážilo méně komerční umění, byť se tedy dle vlastních slov stále nebrání práci na zakázku s podmínkou, že bude v souladu s jeho postoji.

118

Dobytí veřejného prostoru S každým dalším dílem, jehož tvorba trvá od několika měsíců až po jednotky let se pohyby soch na základě rostoucího objemu umělcových zkušeností stávají komplikovanějšími a motoricky i vizuálně dokonalejšími. V současn době Demirtaş pracuje na projektu sousoší pětičlenné rodiny uprchlíků, která na pohyblivém pásu kráčí vstříc neznámé budoucnosti. Téma je aktuální jak v umělcově rodném Turecku, tak v podstatě v celé Evropě. Demirtaş se se svými uprchlíky plánuje vymanit z prostoru galerií a sbírek a dobít veřejný prostor. Jeho snem je s hrdiny svého díla kousek pochodovat a tento zážitek umožnit i přihlížejícím. Jednak aby se mohli alespoň na chvíli vcítit do osudu těch méně šťastných, zároveň ale i proto, aby diváci v rámci dalšího tématu aktuální veřejné debaty, a totiž vstupu robotiky do našich životů, zbavil strachu z robotů. Jako jejich tvůrce totiž Server Demirtaş nevidí v robotice hrozbu. Rizikem podle něj nikdy není mechanika, protože ta pouze reflektuje software, který jsme do ní nahráli. „Hrozbou jsou vždycky konkrétní lidé,” uzavírá umělec, jehož tvorba dokáže stále mrazivěji dokonaleji napodobit jejich pohyby.


ART OF LIVING | PROFIL

119


ART OF LIVING | ART TALK

120


ART OF LIVING | ART TALK

Symbióza rozumu a vášně O aukčním adrenalinu, emocích v obchodu s uměním, sběratelské vášni a významu kvalitních informací s Alexandrou Špokovou, finanční ředitelkou a specialistkou na investice do umění fondu Pro arte.

Připravila: Daniela Kozáková, foto: Ondřej Pýcha

121


ART OF LIVING | ART TALK

Dnes jsme se potkaly v nových kancelářích investičního fondu Pro arte ve Vratislavském paláci v Praze, na Malé Straně. Prostory jsou nádherné, určitě z nich máte ve fondu velkou radost. Věděla jsem, že to oceníte. Z výsledné podoby jsme nadšení. Přáli jsme si, aby prostředí umocňovalo estetický požitek z umění. S tímto zadáním jsme před rokem oslovili designérku interiérů Denisu Strmiskovou. V té době za sebou měla několik zdařilých realizací, například hostel Long Story Short v Olomouci. Již při prvním setkání bylo jasné, že jsme na jedné vlně. Místnostem vdechla osobitost a nadčasovost, přímo vyzývají k posezení a diskusím o uměleckých dílech. Denisa je dle mého jednou z nejzajímavějších osobností interiérového designu a je příjemné sledovat, že se jí každým dalším projektem daří posouvat laťku stále výš. Zaujalo mě motto Pro arte: objevujeme – zhodnocujeme – těšíme se z umění. Za vašimi zády vidím nádhernou hyperrealistickou malbu You Will Become As My God od Hynka Martince. Jak jste objevili konkrétně tohoto umělce a jeho dílo? Dobrodružnou částí mé práce je i návštěva domácích i zahraničních uměleckých sbírek, ateliérů a veletrhů umění. A právě s Hynkem jsme se seznámili během londýnského Frieze. Umělecká kvalita děl je v tomto případě evidentní, ale krásné bylo poznání, jak milým a pokorným člověkem je Hynek Martinec v osobním kontaktu. Dílo, které vidíte za mnou, jsem vybrala v jeho ateliéru. Od první chvíle jsem věděla, že bych jej ráda zavěsila do přijímací místnosti. Přišlo mi zajímavé konfrontovat očekávání návštěvníka, který v první chvíli vidí jen dokonalou hyperrealistickou kytici a teprve posléze zachycuje jemnou nadsázku, ale i připomenutí pomíjivosti, skrze balonek s usmívajícím se emotikonem. Ten posun tradičního barokního zátiší k současné symbolice mě nesmírně baví. Při procesu schvalování nákupu pak bylo samozřejmě vyhodnocováno více kritérií. Poslední větou jste se dotkla tématu rozhodování o koupi obrazu. Vzhledem k tomu, že se ve fondu mimo jiné podílíte i na vyhodnocování nákupu a prodeje uměleckých děl, mohla byste přiblížit, jak tento proces probíhá? Základem je kvalitní analytická a rešeršní práce specialistů fondu. Samotný rozhodovací mechanismus je pak dvoukolový. Nejdříve se vyjadřuje poradní sbor, kam jsou přizváni i externí odborníci, například na konkrétního autora či oblast. Na základě těchto podkladů pak rozhoduje investiční výbor, jehož členem je i zástupce dozorčí rady fondu z řad akcionářů. Diskuse jsou často vášnivé, ale zároveň obohacující. Osobně si velmi užívám tříbení názorů, protože jen takto lze dospět k dobrým rozhodnutím. Naprosto souhlasím. Jako zásadní rovněž vnímám ekonomickoanalytický přístup, založený na kvalitní analýze a rešerších, je však k němu dále zapotřebí i notná dávka zkušenosti a intuice. Já osobně vnímám zkušenost a subjektivní pocit jako onu pověstnou třešinku na dortu při výběru uměleckého díla pro investici. Říkám si, zda vás tento způsob nelimituje v rychlosti rozhodování? Respektive, zda vám kvůli tomu v minulosti neunikl nějaký atraktivní obraz? Je pravdou, že s rychlostí obchodování na akciových trzích se srovnávat nemůžeme. Ale je to dáno i specifičností naší oblasti a charakterem investic. V rámci trhu s uměním jsme naopak schopni reagovat nezvykle rychle. Nejen díky znalostem a zkušenostem našeho analytického týmu, ale taktéž díky disponibilitě finančních zdrojů. Nebudu zastírat, že v některých situacích to klade zvýšené nároky na operativnost. Kdy například jste byli nuceni reagovat ve zrychleném tempu? Měla jsem za to, že třeba v případě dražby v aukci se fond účastní s předem daným cenovým limitem, je to tak? Až je mi to někdy trochu líto, když sleduji sběratele při aukcích. Jak intenzivní prožívají okamžiky. Ten adrenalin! Fond má již ve chvíli dražby 122

určen přesný limit, do kterého bude o dílo soutěžit. Ale samozřejmě se nám už párkrát stalo, že ve velmi krátkém časovém úseku před nákupem bylo potřeba přehodnotit strategii. Osobně mám velkou radost z akvizice vrcholného díla Emila Filly na vídeňské aukci Dorothea v závěru minulého roku. Z poměrně rutinní prohlídky obrazu na místě jedním z kolegů se vyklubala jedinečná příležitost získat špičkové dílo. Reprodukce v katalogu nebyla špatná, jen nedokázala zprostředkovat Fillovo malebné mistrovství, což se odrazilo v nižším počtu zapojených dražitelů. Dílo jsme nakonec byli schopni získat za přijatelnou částku, přičemž bychom jej obratem byli schopni prodat za výrazně vyšší cenu. To však není cesta, kterou jdeme. Předpokládám, že myslíte investiční strategii fondu. Popsala byste ji? Základ naší činnosti spočívá v hledání a objevování kvalitních děl. Pokud jsme v tom úspěšní – a dosavadní výsledky tomu nasvědčují – dochází v čase k růstu hodnoty díla, potažmo zhodnocení investice, které se poté realizuje prodejem. V okamžiku koupě tak už máme namodelován horizont zhodnocení i výhled případného prodeje. Na rozdíl od obchodníků si můžeme dovolit pracovat ve víceletém horizontu a diverzifikovat. Díla klasické moderny a poválečného umění jsou doplněna starými mistry, ale i tvorbou současných autorů s dynamickým výnosovým potenciálem. Nerada bych však vyvolávala dojem, že obrazy vidíme pouze jako finanční nástroje. Vášeň i potěšení z umění jsou pro nás důležité, jinak bychom svou práci nedělali dobře. Tím se dostáváme zpět k mottu Pro arte, které jsem již zmínila. V zahradě Vratislavského paláce provozujete rovněž prostory galerie, kde vystavujete jak díla ze sbírky fondu, tak současné umělce. Měla jsem možnost vidět výstavy Musy, Jana Gemrota nebo naposledy z mého pohledu velmi vydařenou show Jany Kasalové. Takto se ve fondu těšíte z umění? Mám radost, že se vám výstava líbí. Prostor galerie je poměrně intimní, proto se snažíme umělcům umožnit, aby se podíleli i na závěrečné podobě instalace. Myslím, že vložená energie je v našich výstavách cítit. Jana Kasalová je nesmírně zajímavá umělkyně, ve své tvorbě se věnuje mimo jiné tématům kořenů, kartografie míst i kultur, a proto ji lákalo pracovat na expozici kousek pod Pražským hradem. Když jsme jí ukázali barokní Müllerovu mapu Prahy z portfolia fondu, inspirovala ji natolik, že na jejím základě vytvořila celou sérii děl, které na ni reagují a téma rozvíjí. Odtud ostatně název cyklu i výstavy – Mater Urbium. Když se z okna dívám na sochu Stefana Milkova v barokním schodišti nebo Velrybu Jana Gemrota vedle fontány, musím ocenit kreativitu, s jakou propojujete prostor galerie s přilehlou zahradou. Co tomu říkají sousedé? Na správce ani sousedy si nemůžeme stěžovat, jsou velmi chápaví vůči našim uměleckým výbojům a podporují nás. Impulzem pro oslovení Jana Gemrota s výstavním projektem v galerii dokonce bylo popovídání s našimi sousedy ze společnosti Accredio, kterým jeho obraz visí v zasedací místnosti. Jan pak sochou velrybího ocasu obohatil panorama barokní zahrady při vstupu do galerie, kde probíhala jeho výstava. Do budoucna máme v plánu dávat větší prostor i zahraničním umělcům, ale zatím nechci prozrazovat konkrétní jména, musíte se nechat překvapit. Co byste poradila někomu, kdo uvažuje o koupi svého vůbec prvního uměleckého díla? Aby se nebál přijít poradit, zvláště pokud by s ním měl investiční záměry. I my v rámci fondu poskytujeme nejen svým akcionářům poradenství a další služby spojené s budováním a správou vlastní sbírky. Pokud se sami v umění příliš nevyznáte, pro bezpečnou investici je nutné mít vedle sebe důvěryhodného a znalého poradce. Což ostatně platí ve všech oblastech, nejen v umění.


ART OF LIVING | ART TALK

123


ART OF LIVING | INVITATION

Kupka v Národní galerii

Retrospektiva po třiceti letech

O

Život Františka Kupky František Kupka pocházel z Opočna, ale převážnou část svého života strávil ve Francii. V Čechách byl nejdříve známý hlavně jako nelítostný karikaturista, většího uznání se dočkal až v roce 1946, kdy mu Spolek výtvarných umělců Mánes uspořádal retrospektivní výstavu. Po komunistickém převratu byla jeho tvorba víceméně zapovězena a české publikum se s ní tak mohlo detailněji seznámit až po roce 1989. „Výstava je po téměř třiceti letech pokusem o ucelenou retrospektivu zahrnující všechny aspekty Kupkovy tvorby. Prezentuje zásadní díla z muzejních i soukromých sbírek z celého světa. Vedle děl ze sbírek Národní galerie je k vidění řada prací ze sbírky pařížského Centre Pompidou, newyorského Guggenheimova muzea nebo vídeňské Albertiny,“ popisuje generální ředitel NGP Jiří Fajt.

d září hostí Valdštejnská jízdárna Národní galerie Praha ojedinělou retrospektivní výstavu děl Františka Kupky, průkopníka a hlavního představitele Mezinárodní spolupráce abstraktní malby a jedné z nejvýznamnějších a nová otevírací doba osobností českého umění vůbec.

Právě Musée national d’art moderne – Centre Pompidou v Paříži stálo

Chronologicky laděná výstava představuje dílo Františka Kupky v celé jeho šíři, od raných prací z devadesátých let 19. století až po abstraktní díla z padesátých let 20. století a umožňuje tak návštěvníkovi sledovat umělcovu cestu od symbolismu až k abstrakci, u jejíhož zrodu Kupka stál. Jednotlivé tematické celky se zaměřují na autorovy symbolistické malby, expresionistické portréty, cestu k abstraktnímu umění, jeho slavné barevné vertikály, řeč tvarů a barev, mašinismus i jeho nejznámější geometrickou abstrakci. Četné práce na papíře představují Kupku také jako satirického kreslíře a znamenitého ilustrátora a umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství i vědu.

„Originalita Kupkova díla netkví pouze v odmítnutí tradičního zobrazování. Své kořeny má ve vídeňském symbolismu, obohaceném o duchovní a filozofické dědictví střední Evropy. To vše Kupka doplnil zájmem o nejnovější vědecké objevy, studium kosmu a v neposlední řadě i pozorování zákonitostí přírody a organického světa.“ – Anna Pravdová, kurátorka výstavy

spolu s Národní galerií v Praze, jakožto dvě instituce, které se mohou pyšnit nejbohatšími kolekcemi Kupkovy tvorby, u zrodu myšlenky uspořádat tuto výstavu. V Paříži sklidila nebývalý úspěch a navštívilo ji na 230 000 diváků. Díky záštitě projektu francouzskou Réunion des musées nationaux výstava putovala z Paříže do Prahy a následně se přesune do finských Helsinek, kde ji bude hostit Ateneum Art Museum – Finnish National Gallery. Český divák má možnost shlédnout tuto jedinečnou výstavu ve Valdštejnské jízdárně každý den až do 20. ledna. K výstavě František Kupka 1871–1957 vydává Národní galerie také rozsáhlý bohatě ilustrovaný katalog s texty českých i zahraničních odborníků.

František Kupka 1871–1957 Kdy? Do 20. ledna 2019, každý den mezi 10. a 18. hodinou, ve středu do 20:00.

Kde? Národní galerie Praha, Valdštejnská jízdárna

124


ART OF LIVING | INVITATION

125


ART OF LIVING | KONCEPT

Připravila: Adéla Rusňáková

Kde si vybírají své budoucí návrháře nejzvučnější módní domy světa? A jakou míru kreativity musí takoví lidé předvést? London College of Fashion je sázkou na jistotu. Provokaci na hranici šoku předvedla na začátku léta jedna z tamních studentek Una Burke v rámci expozice na benátském festivalu designu Design.VE: Design walks through Venice. Klečící kožený objekt názvem Why-What-Who/10 Years s  of Fashion Artefacts si pohrává s precizním řemeslným zpracováním, studií lidské postavy a  módou. Nechává diváka tedy na pochybách – jde snad o kazajku, erotický doplněk, organizaci nebo koženou sochu? O  akce rozeseté pro Benátky typicky v palácích, kostelech a chrámech se postaralo Venice Art Factory a nabídlo osmnáct jednotlivých expozic, o něž se postarala nejen muzea a akademické instituce, ale i značky a designéři.

126


NÁRODNÍ GALERIE PRAHA

EL PŘÍT

PŘÍ TEL PLU S

PODPOROVATEL BUĎTE V OBRAZE. STAŇTE SE ČLENEM! NEOMEZENÝ VSTUP A NETRADIČNÍ ZÁŽITKY PO CELÝ ROK.

KLUB PŘÁTEL NÁRODNÍ GALERIE PRAHA

RODIN A

IOR N E S

K zakoupení na všech pokladnách NGP nebo na www.ngprague.cz.


ART OF LIVING | CULTURE THERAPY

Dries Van Noten: Módní retrospektiva 1–100 Jak si vybírá nevšední místa pro své přehlídky jedna z ikon módního světa, Dries Van Noten? To se dozvíte ve dvoudílné knize, kterou vydal tři měsíce po tom, co světu představil svou jubilejní kolekci s číslovkou 100. A nejen to. Na více než 2000 fotografiích nechává nahlédnout také do samotné dramaturgie svých show v podobě scénografie nebo pozvánek. Aby byla „dokumentace“ jeho obdivuhodné inovativní práce s potisky, výšivkami a barvou vskutku komplexní, uvidíte skvělé runway záběry, ale i sneak peak do backstage – jaké dosud veřejnost neměla možnost spatřit. Pro praktické účely je množství legendárních fashion shows, které se staly nedílnou součástí módního vývoje, rozetnuto přesně na půl. Každé přehlídce belgického návrháře jsou věnovány řádky z per prestižních módních novinářů, kteří jednotlivé kolekce ukotvují do módního kontextu a pojmenovávají pohon Van Notenovy kreativity.

Kulinářské dědictví Francie? Larousse Gastronomique

Co stojí mezi tím, aby se obyčejný gurmán proměnil v connoisseura? Ke gastronomickému Olympu vede cesta skrze nejvybranější světové restaurace, nepřestává být však faktem, že kolébkou haute cuisine je Francie. Francouzské kulinářské umění a dědictví najdete na tisícistránkové Larousse Gastronomique, tištěné encyklopedii plné receptů, surovin a   především tradičních postupů, z nichž fine dining čerpá dodnes. Za první vydání této výjimečné knihy se v roce 1938 postavil slavný Georges Auguste Escoffier a vydání zatím poslední je samozřejmě lehce upravené pro dnešní podmínky tak, abyste z Larousse mohli i vy uvařit slavnostní oběd nebo večeři, stále si však zachovává punc rodinného zlata, které se předává z generace na generaci.

128

Zaposlouchejte se do maleb v australském Sydney Hudba budoucnosti? Pro veřejnou knihovnu Nového Jižního Walesu ji spolu se studiem DXLab vytvořil britský designér Thomas Wing-Evans. Interaktivní zvukový „pavilon“ s lapidárním názvem 80Hz najdete pár kroků od vchodu do místní čítárny. Instalaci tvoří krov geometricky uspořádaných matných antracitových šindelí potažených anodizovaným hliníkem. Futuristický objekt připomínající spíš vesmírnou loď ostře kontrastuje s vápencovými fasádami historické budovy knihovny a  představuje portál do budoucnosti. Wing-Evans totiž spolu se studiem Sonar Sound vyvinul počítačový program, který dokáže přeložit vizuální data do tónů. Ke genezi hudební kompozice program využívá analýzy barev, odstínů, polohy, data nebo i rozpoznávání obličejů. Uvnitř najdete centrální ovládací panel opatřený jakousi nazvětšovanou filmovou cívkou s  malbami, s  nimiž můžete pomocí madla otáčet a vybírat si, který obraz se vám „přehraje“. Unikátní akustika souvisí s celou strukturou stavby, zvuk rezonuje železnými šindelemi, které posílají tóny zpět a vytvářejí tajemnou ozvěnu. Nadto je s hudbou propojeno i médium světla, které je na hudbu navázáno v reakčních pulzech – v noci se tak z místa stává v podstatě maják uprostřed města.


NICHE PERFUMES & BEAUTY ART & GALLERY LUXURY GIFTS & DESIGN ITALIAN CASHMERE & FASHION PERSONALIZED GIFT BOXES FANTINEL PROSECCO BAR CAFÉ & PÂTISSERIE JOLIE

One prestigious address, many ways to spend your time. Štěpánská 59, 110 00 Prague 1, Czech Republic Tel.: (+420) 776 737 677, art@deaorh.com Open daily: 9 AM – 9 PM www.deaorh.com

EXCLUSIVE JEWELLERY

ART & GALLERY


ART OF LIVING | CULTURE THERAPY

Řeč zlata The Midas Touch Sotheby’s Hypnotizující třpyt zlata sváděl lidstvo po staletí, přitahoval dobyvatele, stavěl impéria a ničil dynastie od Říma po Jižní Ameriku. Okouzlující symbol bohatství i víry je věčný. Zatímco módní vlny přicházejí a odcházejí, srozumitelná řeč zlata zůstává. Proto se proslulý londýnský aukční dům Sotheby’s rozhodl vůbec poprvé uskutečnit aukci výhradně zlatých uměleckých předmětů se symbolickým názvem The Midas Touch podle krále, jemuž bylo splněno přání, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato. Katalog aukčních předmětů nebyl nikdy víc oslňující, ať už to jsou menší položky jako dvě stě let staré zlaté tabatěrky pocházející z Německa, antické vinné poháry v etruském stylu nebo soubor poezie Johna Keatse v pozlacené kožené vazbě. Mezi předměty světštější povahy je například i zlatá šestilitrová lahev Dom Perignon edice Gold Mathusalem z roku 2002, která začíná na cenovce 15 000 liber. V rámci aukce bylo vydraženo za necelých 400 tisíc liber i jediné Ferrari svého druhu, model 512 BB z roku 1977 v kompletní metalíze z pravého zlata. Co ale přitáhlo nejvíc pozornosti, byla busta topmodelky Kate Moss z 18karátového zlata Song of Siren od Marca Quinna, která byla vydražena za 370 000 liber.

Večer umění Grigorijevovu Rámájanu, Preislerova Milosrdného Samaritána nebo spis Mikuláše Koperníka nabídne již devátá Večerní aukce 6. prosince od 18 hodin v Arthouse Hejtmánek v Bubenči. Zmíněná Rámájana, představující mýtickou indickou hrdinku obklopenou zvířaty, nese vyvolávací cenu devět milionů korun. Aukce nabídne i další rarity výtvarného umění, starožitností a designu. Kolekce čítá asi sto třicet položek v celkové vyvolávací ceně přibližně 20 milionů korun. Sběratelským raritám vévodí celosvětově nedostupná kniha De revolutionibus orbium coelestium, dílo Mikuláše Koperníka z roku 1566. Vyvolávací cena vzácného tisku je 1 900 000 korun. Ze současného umění se objeví například hyperrealistické zátiší Jana Mikulky a zájemcům o nábytek nabídne aukce třeba kubistickou ložnici Josefa Gočára.

Hanging Sculpture Atributy abstraktní malby jsou poměrně známou záležitostí. Jaké byste ale přiřadili abstraktním sochám? Nápomocná v  odpovědi může být retrospektivní expozice s  názvem Suspension: A History of Abstract Hanging Sculpture1918–2018. Kurátor Matthieu Poirier připravil selekci více než 50 abstraktních konceptuálních „soch“ od významných umělců minulosti, Mana Raye, Marcela Duchampa, Yvesa Kleina, nechybí ani ale současný rozměr z per designérů, jako je Xavier Veilhan, Ernesto Neto, Tomás Saraceno nebo Olafur Eliasson. Objekty tvořené různými druhy materiálů od karbonu, plastu, ocelových vláken přes sítě po dřevo se prostřednictvím uchycení ze stropu zbavují svých banálních pozemských kontextů, a  získávají tedy novou perspektivu – stávají se symbolem odvěké lidské touhy překonat gravitaci. Výjimečná vznášející se výstava bude k vidění do 15. prosince v londýnské galerii Olivier Malingue. 130


Bohumil Eliáš Jr. Hostina (2017) olej na plátně 70 x 100 cm

GALERIE LA FEMME NABÍZÍ SOUČASNÉ ČESKÉ UMĚNÍ UMĚLCŮ JAK ZVUČNÝCH JMEN, TAK MLADÉ GENERACE.

Galerie La Femme

Bílkova 2, 110 00 Praha 1 T +420 224 812 656 M +420 775 726 067 www.glf.cz

Eva Mansfeldová Proudění (1989)

František Hodonský Pukající pupeny (2007)

komb. technika 140 x 115 cm

olej na plátně 80 x 60 cm

Jiří Samek, Nahnutý patník (2015) hlubotisk z lina 76 x 65 cm


ART OF LIVING | CULTURE THERAPY

Franchise Freedom: Iluze svobody v nekonečné smyčce Lze si zachovat individualitu v davu? Napětí mezi svobodou jednotlivce a bezpečím masy ilustruje konceptuální holandské Studio Drift ohromující světelnou site-specific instalací tří set dronů. Jako podklad pro filozofické zamyšlení slouží neméně oslňující přírodní úkaz – formace ptačího hejna, které se chová jako jeden velký organismus, kde stovky někdy i tisíce zvířat reagují na pohyb jedince hned vedle bez jakékoli komunikace. Autonomní létající hejno dronů opisuje na základě speciálně vyvinutého softwaru živoucí strukturu letu špačků. Každý je vybaven světelným zdrojem, jehož barvu a intenzitu ovlivňuje vzdálenost od ostatních dronů v okolí. Vzdušnou performance na pomezí vědy, technologie a umění představilo Studio Drift poprvé během Art Basel na Miami Beach v roce 2017. Jelikož jde o  site-specific instalaci, byla Franchise vidění už na řadě míst, letos v  Amsterdamu Freedom k  a naposled na legendárním nevadském festivalu Burning Man.

Krasopísmo V dnešním světě instantní komunikace jedniček a nul, kdy je formě věnovaná jen mizivá pozornost, je psané písmo

důležitým

pojivem

historie

jednotlivce,

ale i staletí dějin. Způsob, jakým slova dokážeme věnovat papíru, vypovídá nejen o smyslu pro estetiku, ale především o míře respektu k adresátovi. Umění krasopísma se můžete oddat na pravidelném každoměsíčním workshopu moderní kaligrafie u  londýnských specialistů na dovednost předávanou po staletí. Pro milovníky krocení tenkých inkoustových linií bude Quill rájem. Za skutečnou exkluzivitu Quill hovoří řada bespoke designů pro klienty z módního, ale i korporátního světa jako M.A.C., Ted Baker, Marks & Spencer, Schweppes, LSE nebo Accenture.

132


JAKUB OBROVSKÝ, V PŘÍRODĚ Vyvolávací cena: 380 000 CZK

ČTVRTEK 6. PROSINCE OD 18 HODIN

VÝTVARNÉ UMĚNÍ / STAROŽITNOSTI / DESIGN


Design Hotels Book

ART OF LIVING | CULTURE THERAPY

Že vám vůbec nechybí konzervativní způsob, kdy hotely nebyly dostupné na jeden klik online, ale bylo nutné procházet kvanta nezajímavých katalogů? V případě Design Hotels rádi a rychle změníte názor. Až budete listovat pěti sty stranami nové publikace, pochopíte, že nejde o banální katalog ubytování – Design Hotels vybírají do svého portfolia crème de la crème zážitků, hidden gems, designu a ultra komfortního zázemí. Jednoduchý layout, ohromující fotografie a malý příběh každého jednotlivého z celkem tří set hotelů vytvářejí dokonalý mix estetiky.

Architekt módy Peter Marino & The Luxury Edition Chanel, Dior, Bulgari, Louis Vuitton, Hublot, Ermenegildo Zegna, New York, Paříž, Tokio, Londýn, Soul, Los Angeles… Nejsou to „jen“ exkluzivní materiály, zpracování a movité věci, které tvoří jednotlivé dílky kaleidoskopu fashion luxusu. Jde o speciální atmosféru mikrosvěta flagship storů, za jakou se chcete vracet – a pro její stvoření zvučná jména módního nebe volí bez výjimky architektonickou legendu Petera Marino. Nakladatelství Phaidon s Bradem Goldfarbem přináší unikátní profil šedesátiletého Newyorčana, jehož uniformou je černé kožené motorkářské oblečení, a vůbec poprvé dává nahlédnout do procesu vzniku jednotlivých prodejen. Sofistikovaný černozlatý přebal se může hrdě zařadit do sbírky každého, jehož vášní je architektura, móda a estetično.

Řím, Kuba, Praha

…novinky v edici Travel Book by Louis Vuitton Návštěva turisticky vyhlášených měst se může i přes jejich půvab snadno stát banálním kolotočem, jehož jízda se točí mezi nevkusnými a neautentickými zákoutími navštěvovanými masami. Takový scénář ale můžete pustit z hlavy ve chvíli, kdy otevřete bedekry Louis Vuitton z exkluzivní kolekce Travel Book. Ikona módního světa v ní dává prostor výjimečným umělcům, aby vyprávěli nové příběhy už často zprofanovaných míst prostřednictvím unikátních ilustrací a maleb. Letos v květnu se kolekce rozrostla o Prahu, Řím, Kubu a legendární Route 66. Pokud vás zajímá, kdo dostal šanci napsat milostný „dopis“ Praze, s patřičným smyslem pro starosvětský romantismus a poetičnost, vězte, že to byl Pavel Pepperstein. 134


DEA ORH CONCEPT STORE & FANTINEL PROSECCO BAR

Štěpánská 59 | 110 00 Praha 1 Tel.: (+420) 776 737 677 art@deaorh.com | www.deaorh.com Otevírací doba denně 9:00 – 21:00

Nově otevřený Dea Orh concept store & Fantinel prosecco bar navazuje na přední českou galerii současného umění Dea Orh a své umělecké aktivity rozšiřuje o nový obchodní koncept, který nabízí unikátní propojení galerie s luxusními světovými značkami a s autentickým italským Prosecco barem rodinné firmy Fantinel. Poprvé v České republice představuje tradiční přírodní kosmetiku a parfémy Santa Maria Novella 1612 z Florencie, niche parfémy značek Clive Christian, MiN New York, Ormonde Jayne, Pantheon Roma, Unum, Baruti, Jacques Zolty, Histoires de Parfums a další. Nechybí ani exkluzivní interiérové vůně Rigaud a Linari, limitované kolekce šperků, luxusní italský kašmír, módní doplňky a designové dárky. Nový dvoupatrový obchodní koncept Dea Orh concept store & Fantinel prosecco bar je určen zákazníkům s vlastním vkusem, kteří chtějí být originální, váží si tradice, oceňují kvalitu, milují image a trendy. Jedna atraktivní adresa a mnoho jedinečných způsobů jak propojit všechny smysly v kvalitní plnohodnotný zážitek.

Clive Christian • MiN New York • Histoires de Parfums • Ormonde Jayne


ART OF LIVING | UPDATE

UPDATE Připravil: Luděk Vokáč, foto: archiv značek

1. Google Home Hub Chytrá domácnost je čím dál populárnějším oborem. Google pro ni teď přichystal novou základnu nazvanou Home Hub. Jde o elegantní displej, který skvěle doplní kteroukoli místnost o možnosti ovládání chytré domácnosti nebo práce s internetem. Vzhledem k tomu, že Google Home Hub pracuje s hlasovým asistentem od Googlu, zatím je potřeba se spokojit s tím, že u hlasového ovládání není podporována čeština. Pokud ale využíváte služby od Googlu, Home Hub umí být hodně užitečný. V prodeji za 3357 korun.

Nicméně chytrá sluchátka, která pomáhají ke klidnému spánku, to je jiná kapitola... S přesně takovými přichází Bose, sluchátka Sleepbuds spolupracují s chytrými telefony s Androidem i iOS, přehrávají uklidňující zvuky a maskují nežádoucí ruchy z okolí, čímž nositeli pomáhají snáze usnout a kvalitněji spát. Sluchátka jsou kompletně bezdrátová, na jedno nabití vydrží v provozu šestnáct hodin a potěší i funkcí šetrného buzení. V prodeji za 6990 korun.

6. Kharma Exqusite Midi Grand

Nizozemská společnost Kharma byla prvním audio výrobcem na světě, který začal používat ve svých reproduktorech keramický materiál jako membránu zvuku. V roce 1982 ji založil Charles van Oosterum. Dodnes se značka zabývá především výrobou reproduktorů a speciálního příslušenství. Její monumentální objekty patří k nejdražším ve světě audia a jsou nabízeny v široké paletě exkluzivních materiálů a sofistikovaného designu. K nejpopulárnějším produktům patří řady Enigma a Exquisite, často vyvedené v ušlechtilých materiálech, jako je makassarové dřevo. Kharma je nově k dostání i v Praze, a to prostřednictvím audiostudia Voix. Cena za pár reproduktorů Exquisite Midi Jedním z center chytré domácnosti může být i smartphone. K nejvybavenějším novinkám závěru letošního roku patří Huawei Grand je 3978 000 korun. Mate 20 Pro kombinující elegantní design a pokročilou techniku. Novinka za 24 999 korun zaujme špičkovým fotoaparátem se třemi objektivy – jeden z nich je nově širokoúhlý, se zahnutým displejem s vysokým rozlišením a čtečkou otisků prstů pod Zvuk z  klasické analogové gramofonové desky je stále ním nebo funkcí rozpoznávání obličeje. K tomu přidejte ještě zdrojem nejvěrnější reprodukce, zvláště když je přehrávání vysoký výkon a nejnovější Android 9.0 Pie s možností ovládání gramofonových desek realizováno na špičkovém gramofonu elegantními gesty. Master Innovation německé společnosti Clearaudio. Všechny výrobky značky patří k odbornou i laickou veřejností nejlépe hodnoceným přístrojům. Model Master Innovation je osazen zcela unikátním tangenciálním ramínkem, které díky své Řada QLED od Samsungu je zárukou výborného obrazu, pokud konstrukci eliminuje úhlovou chybu vznikající u všech klasických ale chcete opravdu něco extra, sáhněte po modelu Q900R, radiálních ramínek. K  dostání v  High End Audio Studio, který je prvním u nás dostupným televizorem s 8K rozlišením cena přístroje je na vyžádání. panelu. Ano, ještě ani pro 4K není dost obsahu, ale Samsung i díky propracovanému upscalingu vytěží maximum i ze zdroje s mnohem nižším rozlišením. Úhlopříčka této modelové řady začíná na 65 palcích a díky jednoduchému minimalistickému Novinka od značky Linn Selekt DSM nabízí lákavý potenciál designu zapadne Q900 R kamkoli. Nový rozměr zážitku vás absolutně změnit zážitek z vašich oblíbených nahrávek. vyjde na 129 900 korun. Modulární design umožní vašemu zařízení růst – můžete pouze doplnit svůj stávající systém o přehrávač digitální hudby, streamovat hudbu ve vysokém rozlišení nebo poslouchat Největší boom tabletů už je asi za námi, ale iPady jsou na tomto internetové rádio. Přístroj zároveň představuje špičkový poli stálicí. Apple pro vánoční sezonu představil nové modely předzesilovač vybavený všemi potřebnými vstupy, včetně iPad Pro, které jsou skvělé jak pro práci, tak pro zábavu. Novinkou jsou minimální rámečky a ovládání gesty. Nové iPady se zbavily Phono MM/MC předzesilovače. Díky funkci Space Optimization senzoru Touch ID a spoléhají na odemykání obličejem funkcí lze dokonale akusticky přizpůsobit zvuk poslechové místnosti, Face ID. K dispozici jsou provedení s úhlopříčkou 11 a 12,9 palce. bez ohledu na umístění reprosoustav. Další krok, který Linn Kapacita úložiště začíná na 64 GB a může se vyšplhat až na 1 TB. Selekt DSM nabízí, je možnost instalace výkonového zesilovače, Tomu ale také odpovídá cena – 22 990 korun. s nímž už nepotřebujete žádné další zařízení, ani propojovací kabely, pouze reprosoustavy, a systém se tak výrazně zjednoduší. Nejvyšším stadiem je pak výměna převodníku za nejmodernější Do ložnice moderní smart technologie tak úplně nepatří, verzi Katalist, která zajistí jasnější, prokreslenější a dynamičtější před spaním je lepší si od všech displejů a obrazovek dát pauzu. interpretaci hudby. K dostání ve studiu Audioego.

2. Huawei Mate 20 Pro

7. Clearaudio Master Innovation

3. Samsung QLED Q900R

8. Selekt DSM

4. Apple iPad Pro

5. Bose Sleepbuds

136


ART OF LIVING | ELEMENT

5.

4.

2.

3.

6.

8.

7. 1.

137


ART OF LIVING | LIFESTYLE CHOICE

THE CUTENESS EFFECT Co dělá ze sterilního „showroomového“ bytu útulné místo, kde se cítíte bezpečně a k němuž máte vztah? Vyhledávané švédské studio Front, které tvoří duo designérek Anna Lindgrenová a Sofia Lagerquistová, našlo odpověď a neváhalo ji přenést do konzervativního světa švýcarské Vitry. Kolekce Resting Animals tvoří poetický svět, k jakému většina z nás chová ty nejsilnější vazby – a jaký nesplňuje pouze praktické funkce interiérového zařízení. V  rámci svého mini výzkumu došly designérky k závěru, že pro lidi jsou nejvýznamnější a  nejvíc obohacující předměty s  motivem zvířecích postav. Fenomén, kdy pozorování domácích mazlíčků nebo plyšových zvířat má až překvapivě pozitivní dopad na stav naší duševní pohody, má dokonce název – „the cuteness effect“. Signature objektem kolekce pro Vitru je do klubíčka stočená kočka z porcelánu. Větší spící medvěd s pleteným vlněným „kožichem“ má evokovat domovinu designérek a sloužit jako otoman, stolička, případně opěradlo při čtení. Nejdecentněji pak působí dvojice ptáčků.

VANS GOGH Amsterdamské Van Gogh Museum zahodilo veškeré předsudky uzavřené umělecké obce a spojilo síly s legendou skate a streetwear módy Vans v nové limitované kolekci. Postimpresionistické motivy od lebky, vázy se slunečnicemi přes mandlové květy po mistrův autoportrét najdete na tričkách, mikinách nebo batohu. Co má ale sběratelský potenciál, jsou ikonické modely bot Authentic, ať už šněrovací nebo superpohodlné slip on. Muzeum se postaralo opravdu o každý detail přenesených děl, nadto ke každému kousku dodává i krátký štítek s historickými fakty dané malby. Koupí produktů z limitované kolekce přispějete na chod Van Gogh Musea.

MYLO, MY LOVE Zero waste se pomalu, ale jistě dostává nejen do povědomí většího okruhu zákazníků, především však výrobců kosmetiky. Z vlny uvědomělosti a sustainable filozofie se zrodila i přírodní kosmetika Mylo. Její handmade produkty vycházejí z přesvědčení, že pokožce stačí málo, aby vypadala skvěle – nicméně to málo musí být v podobě toho nejlepšího, co příroda nabízí. Proto v Mylo kosmetice najdete když ne přímo lokální, tak fair trade organické ingredience. Simplicity, jedno z mott značky, jednoduchost se zračí i v atraktivních designových obalech. Vyzkoušejte pro začátek mýdlo s himálajskou solí, rozmarýnem, eukalyptem, levandulí a bergamotem nebo micelární levandulovou vodu. Kosmetiku Mylo můžete pořídit v nově otevřeném FAnn Beauty Atelier. 138



ART OF LIVING | LIFESTYLE CHOICE

ARCHILIGHT Cruise kolekce pro rok 2019 se u francouzského módního domu Louis Vuitton nese ve znamení sportovních statement bot Archilight, jež se nově dočkaly inovovaných designů. Hybridní variace dnes již ikonické podrážky zaujme futuristicky pojatou matnou zlatou barvou. Novinky z hladké teletiny, jehnětiny a funkční pleteniny přináší něco pro každého, proto v kolekci najdete vysoké tenisky, univerzální chelsea boots, klasické kotníčkové kozačky, trendy sock boots nebo kožené over-the-knee boots.

CÉLINE V MIAMI:

DOTEK FRANCOUZSKÉ ELEGANCE NA FLORIDĚ Na pomyslné módní molo v americkém Miami přirazila vlajková loď francouzského módního domu Céline. Nebudeme přehánět, když řekneme, že pařížský brand s exkluzivními módními kousky si nechal vybudovat opravdový chrám podle návrhu švýcarského designového studia Valerio Olgiati. Dvoupatrový prostor je zahalen do vzácného světle modrého brazilského mramoru, který dodává obchodu nádech umělecké galerie – tak je ostatně navržena i přízemní část. Do klasického butiku se dostanete po schodišti, jež zastřešuje monumentální pyramidový výřez. Tento motiv se poté ještě opakuje v interiéru i exteriéru, tam slouží k zastřešení masivních dekorativních sloupů. Chrám módy v prestižní čtvrti Miami Design District tak rozšířil portfolio flagship storů v Beverly Hills a v New Yorku.

SINGLE EDGE Ne-tradiční. Nový rozměr designu do každodenního života přináší značka Supply se svou řadou na holení Single blade. Její vlajkovou lodí je bagger Single Edge vyrobený z kartáčované, leštěné, případně černěné nerezové oceli v  nebývale moderních minimalistických liniích, ale zaujmou i doplňky nesoucí stejnou filozofii spojení precizní kvality a sebevědomého minimalistického provedení. Kromě mramorové misky na holicí mýdlo a tumbleru na další pomůcky Single Edge nabízí i stylově balenou kosmetiku. 140


PĹ˜EDPLAŤTE SI ART OF LIVING ÄŒASOPI S O  U M ÄšN Ă? , D E S I G N U A  A R C HI T E KTUĹ˜E .

CENA

159 KČ*

+

*PředplatnÊ obsahuje 2 vydåní

F/ W 2018

95 CZK • 4,50 ₏ • 3,50 £

Trend Alert 2019

Wabi-Sabi, disco, mramor a spol.

(jaro/lĂŠto, podzim/zima).

DĂ REK K PĹ˜EDPLATNÉMU

VSTUPENKA NA VĂ?STAVU PABLO PICASSO, La Suite Vollard > VĂĄĹĄeĹˆ a vina v Museum Kampa

Challenge Architektura, kterå překonåvå (nejen) sama sebe

Server DemirtaĹ&#x; StvoĹ™itel

+ Chairstory:

8x IkonickÊ Şidle a jejich příběhy

PĹ˜EDP TNÉ OBJEDNĂ VEJTE na www.send.cz nebo na +420 225 985 225. DĂĄrek k pĹ™edplatnĂŠmu do vydĂĄnĂ­ zĂĄsob. CHCETE PĹ˜EDP TNÉ DAROVAT? NapiĹĄte nĂĄm, rĂĄdi VĂĄm jej zpracujeme jako dĂĄrkovĂ˝ voucher.

artoflivingcz.cz

artoflivingcz

www.artoflivingcz.cz


ART OF LIVING | LIFESTYLE CHOICE

STYLE TO GO: GUCCI X GLOBE-TROTTER Italský „It“ label Gucci spojil síly s britským výrobcem high-end zavazadel Globe-Trotter a výsledkem jsou tři kousky včetně carry-onu s monogramem, jež vás přimějí vycestovat ihned. Každý model seženete ve dvou barevných variantách, designů je tak dohromady šest a nechybí ani beauty case. Neutrální plátěný GG print doplňují kožené řemínky a vybrat si můžete z hnědé nebo černé varianty. K dostání od 68 000 korun.

VŮNĚ MUŽE A ŽENY PODLE PHILIPPA STARCKA

IMRECZEOVA V CENTRU PRAHY

Designér Philippe Starck strávil v dětství mnoho dní v matčině butiku s parfémy, a bylo tedy jen otázkou času, kdy se jich sám zhostí. Po premiérové trilogii vůní v roce 2016 přichází letos se dvěma novinkami – magicky odlehčenou Peau de Lumiere Magique pro ženy a hřejivě temnou Peau de Nuit Infinie pro muže. Dámského parfému se s vizí rozzářené lehkosti ujala parfumérka Daphne Bugey a rozeznáte v ní citrusy s pepřem, jasmín, zázvor, pačuli a dřevěné akcenty. Pánskou vůni nekonečné noci pak vytvořila parfumérka Delphine Lebeau za  pomoci koření, dřeva, spousty kůže, tónů slané minerality, citronu a bergamotu. V prodeji za 1680 korun za 40 mililitrů.

Příznivce fashion designérky Zdeňky Imreczeové potěší informace, že nyní seženete kompletní tvorbu, která vzniká pod značkou IMRECZEOVA, v konceptu BackYard v pražské ulici U Obecního dvora. Podzimní modely jsou inspirovány atmosférou severu, což se projevuje v barvách, střizích i materiálech. „Kolekce vypráví příběh o putování syrovou severskou přírodou. Krajinou plnou zemitých tónů a divoké krásy, kde šedé, béžové a khaki barvy půdy a porostu doplňuje zářivě bílý sníh a třpytící se noční obloha,“ popsala svou ideu návrhářka. V podzimní kolekci najdete základní kousky v loose fit obdélníkových střizích, košilové šaty či transparentní topy, prim však hrají vlněné kabáty, šusťákové pláště, úpletová ponča a kožená saka.

142


ORIGINAL GARDEN ZAHRADNÍ DESIGN MÁ SVŮJ CERTIFIKÁT Každý rok vznikne na území České republiky pouze 7 luxusních zahrad, které se mohou pyšnit titulem ORIGINAL GARDEN. Tyto zahrady jsou certifikovány a jako takové již nemohou být spatřeny nikde jinde. „ORIGINAL GARDEN jsou zahrady dovedené svou precizností a smyslem i pro ten nejmenší detail k absolutní dokonalosti,“ říká Daniel Purgert, zahradní architekt ze společnosti Zahrady snů. ,,Klienti i lokality, v nichž tyto luxusní projekty vznikají, jsou vybírány s velkou pečlivostí a citem. Módní vlna zavedených typů zahrad odeznívá. Na trhu se objevuje fenomén individuality, lidé si přejí vytvořit dokonalý obraz vlastního soukromí. Jsou to zahrady složené z detailu často propojujících jejich minulost se současností. Vytváří se detailní imaginace takové přírody, která jim je typově nejbližší. V ní se zohlední i ta nejmenší maličkost, která uspokojí pocity, které poté chtějí vnímat i za okny obýváku“, říká Daniel Purgert ze společnosti Zahrady snů. Na skutečnost, že vstupujeme do zahrady nesoucí certifikát ORIGINAL GARDEN, upozorní stříbrná destička, kterou je takovýto projekt na závěr označen. Poznejte spolu s námi nový svět, v němž se snoubí vaše nejtajnější představy a sny s nadčasovou jedinečností přírody.

WWW.ZAHRADYSNU.CZ


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

Orbis Pictus Zrak je nejdůležitějším z pěti smyslů člověka. Jeho hlavní rolí je umožňovat orientaci v prostoru. Vybrali jsme pro vás šestnáct snímků z poslední doby, které vám umožní orientaci nejen v prostoru, ale i na umělecké a designové scéně. Prostě se jen dívejte a nechte obrazy vyprávět příběhy.

Připravila: Jitka Krulcová a Veronika Pařízková, foto: archiv

144


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

SEX CELLS Výběr Diploma Selection pravidelně slibuje ty nejnovější trendy a nápady současného designu. Letos tomu nebylo jinak a diplomové práce studentů z celého světa zaujaly svou svěžestí a originalitou. Debbie Jellema, mladá návrhářka z  Utrechtu, vzbudila pozornost svou poslední prací s  názvem Sex Cells. Zamýšlí se v  ní nad rolí sexuality v  oděvním průmyslu a citlivé téma pojímá víc než zdařile, i když souvislosti musí divák hledat opravdu svědomitě. Ale nemá právě i o hledání kontextu současný design být?

145


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

BELEAF? BE LEAF! Ekologická vlna strhává hranice starých cest a posouvá design novým směrem. Zdařile na ní balancuje i slovenský designér Šimon Kern, který v rámci studia na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem navrhl maximálně recyklované křeslo – je vyrobeno ze spadaného listí. Sedák z listí, pryskyřice a oleje je připevněn na trubkovitém ocelovém skeletu a prototyp není pouhým vizionářským konceptem, ale jde o plně funkční kus nábytku. Kern dokonce slibuje, že na něm můžete sedět desítky let…

146


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

HRY S HRŮZOU Díla mistryně provokace Berlinde de Bruyckere jsou víc než co jiného naléhavá. Hyperrealisticky detailní voskové skulptury díky zpracovávání tématu lidských či zvířecích těl s pozměněnou formou vyvolávají až odpor, spojený ovšem se zvědavostí. Pohybují se na hranici děsivosti, vycházející z konfrontace s destrukcí představy krásy. Záměrně jsme vybrali snímek jednoho z konzervativně přijatelnějších děl ze série Stages and Tales pracující s obnošenými a rozkládajícími se šaty jako médiem příběhu, sochy se signature rukopisem autorky skutečně nejsou pro každého diváka.

147


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

DEZINTEGRACE Ženevská M.A.D. Gallery aktuálně hostí prodejní výstavu pěti fotografií Fabiana Oefnera, které zobrazují nejikoničtější auta historie v iluzi exploze. Té Oefner docílil pečlivou montáží, kdy musel vyfotografovat jednotlivé díly mechanismu a následně postprodukčně vytvořil dojem výbuchu. „To, co vidíte na těchto fotografiích, jsou v podstatě momenty, které v reálném světě nikdy neexistovaly,“ komentuje fotograf, který manipulaci okamžiku dezintegrace podrobil Auto Union Type C, Maserati 250F, Ford GT40, Bugatti 57 SC a Porsche 956.

148


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

149


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

ULTRAVIOLET Obliba fialové barvy se připisuje lidem s nestabilní psychikou. Jestli je to skutečně tak, svět designu se musel úplně zbláznit, protože fialové doslova propadl. A pokud by trend fialové měl mít vůdce, bylo by jím moskevské Crosby Studios Harry Nurieva. Značka uvedla limitovanou monochromatickou edici Opening Ceremony, jejímž ústředním motivem je odstín Ultraviolet, Pantone volba No. 1 pro letošní rok.

150


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

151


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

KERAMICKÉ POHÁDKY Designérská superstar Jaime Hayon je známá především naivně pohádkovým rukopisem, jeho keramické postavičky s atypickými tělesnými proporcemi nelze přehlédnout. Madridský rodák do svých prací dokáže propašovat radost ze života i pověstný španělský temperament. V pražském Colloredo–Mansfeldském paláci se návštěvníkům představil prostřednictvím výběru svých top produktových solitérů. Výsledná instalace měla podobu narozeninového dortu, ale to už byla jen taková třešnička…

152


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

NÁVŠTĚVNÍCI Pestrobarevná světla americko-švýcarského designéra Philippa Cramera působí jako z jiné vesmírné dimenze. Futuristické rysy, které jeho svítidla nazvaná Rondagne nesou, poutají zaslouženou pozornost. Obzvlášť, když jeden produkt stojí vedle druhého, jak tomu bylo letos na Designbloku. Žárovka umístěná uprostřed kruhu by měla už jen mrknout a objekt vás unese do vesmíru.

153


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

Z LÍHNĚ Kdo se v Čechách alespoň jednou otřel o svět designu, ten musel zaznamenat dvojici Olgoj Chorchoj. Stálice na českém designérském nebi je známá svou precizností, profesionalitou i nadčasovostí. I taková byla svítidla, které designérský pár v kreativní instalaci předvedl na letošním Designbloku. Vznikla na sympoziu v  Novém Boru, regionální líhni sklářství, a zaujala především svým minimalismem skloubeným s vtipem. Ostatně, jak je pro doyeny současného českého designu typické.

154


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

LA FEMME (FATAL) Galerie La Femme byla otevřena před osmnácti lety na Starém Městě naproti Hotelu Intercontinental. Přes svou širokou nabídku uměleckých děl se snaží klást důraz na kvalitu. Různorodostí stylů, technik, velikostí a barevného spektra vystavovaných děl chce Galerie La Femme vytvořit symbiózu, která dává návštěvníkům svobodu při výběru uměleckého díla. Víc než o klasickou výstavní síň se jedná o příjemné místo v centru Prahy, kde můžete strávit čas jak s díly renomovaných umělců, tak poznávat nová jména na české, ale i slovenské výtvarné scéně. Galerie díla nejen vystavuje, ale sama se spolupodílí na vzniku některých z nich. Vybraným umělcům pravidelně zadává takzvané Domácí úkoly a touto netradiční cestou vzniká mnoho zajímavých prací. Osloveno je vždy okolo šedesáti umělců, kteří tvoří dílo na společné téma. Domácí úkoly pro Galerii La Femme tvoří známí autoři, jako jsou třeba Jiří Anderle, Michael Rittstein, Vladimír Suchánek, Boris Jirků a mnoho dalších. Mezi nejúspěšnější náměty ze série Domácích úkolů patří Pocta Bohumilu Hrabalovi, kterou Galerie La Femme vyhlásila u příležitosti stého výročí narození spisovatele. V únoru a březnu 2014 galerie uspořádala velkou výstavu na Staroměstské radnici, odkud se pak přehlídka přesunula do Českého centra v Budapešti, dále do Tatabánye, do slovenské Prievidze a také do Pražského domu v Bruselu. Poté ji diváci mohli navštívit v několika českých městech. Galerie La Femme čítá ve své databázi přes tři sta výtvarníků, většinou současných českých a slovenských autorů jako je František Hodonský, Jan Hendrych, Pavel Piekar, Milan Chabera a mnoho dalších.

155


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

HÁZENÍ KNIHAMI Kontroverzní a emocionální. Taková byla na letošním Designbloku prezentace Petra Babáka. Jeho výzva k házení knihami byla typickým projektem na hraně, který někoho baví, někoho ale pobouří. Přesně to – vzbudit rozporuplné emoce – je ale Petrovi Babákovi, který vede grafické studio Laboratoř i studenty grafiky na UMPRUM, blízké. Zajímavé je, že hodit knihou bylo většině návštěvníků proti srsti. Zkrátka někdy jsou meze jasně dané a chuť překročit je chybí.

156


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

AUKCE MISTRŮ À LA KODL Galerie Kodl věnuje v rámci své podzimní aukce pozornost umění 19. a 20. století. Samotné slavnostní dražbě, která proběhne 2. prosince na Žofíně, bude předcházet rozsáhlá výstava všech dvouset padesáti uměleckých děl v celkové vyvolávací ceně přesahující sto milionů korun. Kolekce nejoceňovanějších autorů zahrnuje umělce jako Václav Brožík, Jindřich Štýrský, Jan Zrzavý, Kamil Lhoták, Emil Filla nebo František Kupka. Nejhodnotnější položkou je velkoformátový obraz Dva chlapi od Josefa Čapka doplněný o dobovou fotografii Edvarda Beneše, jehož vyvolávací cena činí sedm a půl milionu korun. Kompletní výtěžek z prvních deseti vydražených položek bude předán vzdělávacímu projektu Paměť národa. Na snímku je obraz Ondřeje Basjuka Péráci.

157


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

158


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

PŘEROD Tradiční koncept kanceláře se rychle mění a na přerod reagují i designéři office nábytku. Jednou z nejzdařilejších interpretací evoluce kancelářského prostředí je série sedaček Plenum od Jaime Hayona pro značku Republic of Fritz Hansen. Hayon se snažil vytvořit kusy, které by víc než kancelář připomínaly domácí prostředí, ovšem při zachování funkčních prvků nutných pro uplatnění nábytku v kancelářích.

159


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

MANIFEST ČASU Virus. Projektem tohoto jména odstartovala umělecká posedlost dua Zorya experimentální řízenou krystalizací nerostů. V duchu autorsky nastaveného názvosloví by se tedy jejich nový projekt dal nazvat Epidemie. Řeč je o unikátním nadrozměrném závěsném svítidlu, které Zorya vytvořila pro Muzeum uměleckých řemesel Státní umělecké sbírky Drážďany na tamním zámku Pilnitz. Identitu moderní interpretace klasického osmnáctiramenného tereziánského lustru rozvíjí právě krystalizace – konstrukce lustru z nerezové oceli byla několik týdnů ponořena do roztoku síranu hlinitodraselného a v lázni začala pozvolna obrůstat krystaly kamence. Finální podobě předcházelo šest let náročného, téměř alchymistického vývoje. 160


ART OF LIVING | ORBIS PICTUS

VŠECHNO ZBYTEČNÉ Dvaaosmdesát let stará funkcionalistická vila z rýsovacího prkna Vladimíra Grégra se vrátila zpět ke své podstatě. Někdejší sídlo diplomata Františka Růžičky koncipované jako vila v  elitním kondominiu okolo barrandovských ateliérů díky očištění od nánosu balastu přízemnějších stylů uplynulých desetiletí opět působí jako ze starých časů Barrandova. „Snažili jsme se o zachování všeho podstatného a odstranění všeho zbytečného. Cílem bylo, aby dům neztratil svoji identitu a kvalitu, ale zároveň aby reagoval na potřeby dnešní doby,“ destilují myšlenku projektu rekonstrukce Dalibor Hlaváček a Ludvík Holub z kanceláře idhea architekti. Samotná vila je podélný objekt umístěný na jihovýchodním svahu s vnitřními dispozicemi směřovanými do zahrady a strohým řešením fasády.

161


ART OF LIVING | TIRÁŽ

CEO: Zuzana Melicharová zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz

Časopis Art of Living vydává Conventia Events, s. r. o. Adresa redakce: Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1 F/W 2018/2019

Editor-in-chief: Jitka Krulcová jitka.krulcova@premiummediagroup.cz +420 724 230 235 Art Director: Pavel Závorka/Tomáš Houzar Contributors: Adam Štěch, Daniela Kozáková, Veronika Pařízková, Adéla Rusňáková, Radomír Dohnal, Lukáš Vincent, Lenka Komrsková, Lenka Šubrtová, Luděk Vokáč Styling/Set Design: Denisa Strmisková Foto: Josef Kubíček, Ondřej Pýcha, Alexander Dobrovodský Proofreading: Adéla Rusňáková Cover: Nastia Ibragimova Head of Sales: Iveta Šlemrová iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165 Business Development Director: Tanja Kovač tanja.kovac@premiummediagroup.cz +420 773 577 761 Senior Media Consultant: Erika Drbohlavová, erika.drbohlavova@premiummediagroup.cz +420 734 892 315 Produkce: Milan Novák milan.novak@premiummediagroup.cz Marketing Manager: Iveta Písaříková iveta.pisarikova@premiummediagroup.cz +420 734 790 600 Tisk: Triangl, a. s. Distribuce: Adiservis WWW.ARTOFLIVINGCZ.CZ

@artoflivingcz Art of Living CZ REGISTRAČNÍ ČÍSLO MK: MK ČR E-23466 ISSN: 2571-1970 162


Unique Homes BRANÍK RESIDENCES

LINN SELEKT DSM - sítový přehrávač. Modulární design se přizpůsobí vašim požadavkům. Můžete pouze doplnit váš stávající systém o přehrávač a streamovat hudbu ve vysokém rozlišení. Zároveň získáte špičkový předzesilovač vybavený všemi potřebnými vstupy, včetně gramofonového. Pomocí integrované funkce SPACE OPTIMIZATION + dokonale přizpůsobíte zvuk akustice svého obývacího pokoje a to bez ohledu na umístění reprosoustav. Dalším krokem je možnost instalace výkonového zesilovače. V tom okamžiku nepotřebujete žádné další zařízení, pouze reprosoustavy. Váš systém se absolutně zjednoduší, což bude pouze ve prospěch zvukových kvalit. Nejvyšším stadiem je výměna převodníku za nejmodernější versi AUDIOEGO, S.R.O., BOŘIVOJOVA 114, KATALIST. Hudba bude daleko jasnější, prokreslenější a dynamičtější! P R A H A 3 , W W W. A U D I O E G O. C O M


F/ W 2018/ 19

95 CZK • 4,50 € • 3,50 £

Trend Alert 2019

Wabi-Sabi, disco, mramor a spol.

Challenge Architektura, která překonává (nejen) sama sebe

Skupina BSH je držitelem licence k ochranné známce Siemens AG.

Server Demirtaş

Fascinující design a možnosti. Exkluzivní řada vestavných spotřebičů Siemens studioLine pro nejnáročnější. studioLine

Seznamte se s budoucností. Siemens domácí spotřebiče

Stvořitel

+ Chairstory:

8x Ikonické židle a jejich příběhy