Smart podzim 2015

Page 1

SMART podzim 2015

Stavebnictví | Development | Investice

Hospodářský růst v ČR nabírá obrátky Žebříček 50 největších evropských stavebních společností První polovina developerského závodu roku 2015


Obsah Monitor Výsledkový servis za H1 2015......................................................................4

Aktuálně Česká ekonomika a stavebnictví v 1. polovině 2015.....................................6

Cenová mapa prodejních cen První poločas pražského developerského závodu roku 2015….....................7

Studie Studie společnosti Deloitte „Property Index 2015“.......................................8

Studie Žebříček 50 největších evropských stavebních společností 2014......………11

Rozhovor Omar Koleilat: Design hraje u zákazníků stále větší roli...............................12

Seriál: Ikony stavebnictví One World Trade Center............................................................................14

§

Právo Spoluodpovědnost z vad díla u stavebních projektů........................………16

Událost Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR završí 25 let své činnosti..................17

Daně Uplatnění DPH při prodeji nemovitých věcí v roce 2015.............................18


Glosa

Držme se zdravého rozumu Česká ekonomika roste v letošním roce nad očekávání analytiků. A stavebnictví roste možná ještě o něco více, než většina lídrů stavebních podniků tajně doufala posledních několik let. Na rezidenčním trhu se vzedmula vlna několik let zadržené poptávky, že ani nabídka na ní nestačí v krátkém horizontu reagovat. Co to však znamená? Je růst zdravý, není to už nedej bože boom a nedočkáme se za pár let (nebo měsíců?) další nepěkné krize? Krize se jistě zase v budoucnu dočkáme, protože ekonomika probíhá v cyklech, to je prostě fakt, který musíme přijmout a pracovat s ním. Záleží ale také na určitých faktorech, které růst nebo propad mohou relativně nezdravě přiživit, resp. prohloubit a tím subjektům podnikajícím v soukromé sféře způsobit zbytečné problémy a ztráty. Co tím mám na mysli? Před třemi lety jsme spolu se SPS vydali studii s názvem Udržitelné stavební investice v České republice. Porovnávali jsme v ní českou investiční politiku v rámci veřejných investic s okolními zeměmi. Zjistili jsme, na základě dat a statistik, že na rozdíl např. od Německa nebo Rakouska má Česká republika silně procyklickou investiční politiku – recesi ještě více prohlubuje zastavením investic (a to i jejich přípravy – to je opravdu naprostý unikát) a v době silného růstu jej ještě více přiživuje svými rekordními investicemi. To, že vyznáváme výrazně procyklickou politiku vidíme všude kolem sebe a vědí to i firmy působící v inženýrském stavebnictví. Zadržená poptávka státu prostě prýští ven. Firmy působící primárně v soukromém sektoru ve svých číslech vidí růst, ale výrazně pozvolnější a přirozenější. Je dobře, že stát zase investuje. Škoda že ne více koncepčně a dlouhodobě vyrovnaně. Recese by možná nebyly tak hluboké a růst tak prudký. Stát a jeho politiku asi nelze změnit, je to pořád jen politika, populistická v každém momentu. Asi také budeme muset vzít tuto skutečnost jako fakt a brát jej v potaz v rámci obchodních rozhodnutí a řízení podniků. Zejména příliš nepodléhat pozitivním zprávám a držet se zdravého rozumu. Protože i ona procyklická politika nám dává alespoň jednu jistotu – až bude

v soukromém sektoru zase hůř, můžeme si být přiměřeně jistí, že stát trh zase stáhne ještě více ke dnu. Když jsem dělal rozhovor pro toto číslo s Omarem Koleilatem, zazněla v tomto kontextu z jeho strany velmi zajímavá myšlenka. Řekl mi, že cítí, že lidi jsou velmi pozitivní a sebevědomí a to ho malinko znervózňuje, protože to věští přecenění situace. Na druhou stranu je přesvědčený, že většina developerů si z krize vzala ponaučení. Přečtěte si celý velmi zajímavý rozhovor s šéfem multisegmentového developera a zjistěte, jak vidí současný vývoj na jednotlivých trzích a jaká je jeho strategie. Dále v tomto čísle naleznete shrnutí dvou studií, které vydala společnost Deloitte v poslední době. Jednak je to Property Index, který porovnává rezidenční trhy v evropských zemích a Síly evropského stavebnictví, které přinášejí žebříček 50 největších evropských stavebních firem. Obě studie si můžete stáhnout přímo z elektronické verze tohoto vydání nebo si je stáhnout na stránkách www.deloitte.com/cz/nemovitosti, kde naleznete také spoustu dalších informací a studií. Ve spolupráci s internetovým portálem www.cenovamapa.org přinášíme žebříček top 10 developerů podle potenciálních tržeb za první pololetí roku 2015. Kromě toho naleznete v tomto vydání také aktuality z oblasti daní a práva a obvyklý set základních indikátorů stavebního a developerského trhu za první pololetí. Přeji Vám příjemné podzimní čtení, ať se Vám daří a Vaše podnikání ať je stále SMART! Miroslav Linhart Ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví, Deloitte Advisory

Anketa Myslíte si, že silný růst ekonomiky a stavebnictví vydrží i v příštím roce? Ing. Václav Matyáš prezident SPS

Oživení stavebního trhu nastartované v loňském roce pokračuje i letos. Přesto jsem opatrný nad přílišným jásáním ve výhledu do budoucna díky problémům ve stavební legislativě, která se promítá negativně do investorské přípravy rozhodujících velkých projektů a nelze ani nepřipomenout nestabilitu státního rozpočtu v rovině investic.

Karel Köszegi Ředitel strategického plánování, CEMEX

Podle mého názoru bude příští rok pro české stavebnictví úspěšnější než 2015 – na jednu stranu sice mírně klesá backlog u stavebních firem, na stranu druhou výrazně stoupla hodnota dokončených projektových prací pro veřejný sektor. Bude nyní záležet na efektivitě a rychlosti výběrových řízení veřejných stavebních zakázek.

Ing. Petr Pejchal generální ředitel, PKS stavby

Myslím, že ekonomika ČR poroste slušným tempem i v příštím roce. Stavebnictví poroste, ale tempo růstu se zpomalí. Pozorujeme nižší objem poptávky ze strany veřejných zadavatelů způsobený nepřipraveností akcí a zdlouhavými výběrovými řízeními.

SMART • podzim 2015

3


Výsledkový servis za H1 2015 Makroekonomické údaje Výdaje na hrubý domácí produkt, stálé kupní ceny

1% 0% -1% -2% -3%

2% 1%

7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

Q1 Q1 Q1

Q2 Q3 Q2 Q3 Q22012Q3 2012 2012

Q4 Q4 Q4

Q1 Q1 Q1

Q2 Q3 Q2 Q3 Q22013Q3 2013 2013

Q4 Q4 Q4

Q1 Q1 Q1

Q2 Q3 Q2 Q3 Q22014Q3 2014 2014

Q4 Q4 Q4

Q1 Q2 Q1 Q2 Q12015Q2 2015 2015

0%

0% -1%

-2%

-2% inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku Míra 4

-3%

4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1 2 3

7,5 7,0 6,5 6,0 5,5

3,54 -3% 3 4 Q1 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q2 3,5 3,53 Q3 Q22,5 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 23 2,5 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2015 2015 1,5 2,5 2 2011 2012 2013 2014 2015

1 2 1,5 0,5 1,51 01 0,5 0,50 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 0 1 2 3 4 5 2012 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 2013 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 2014 6 7 8 9 10 11 12 1 2 2015 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 4 2012 2013 2014 2015 2012 2013 2014 2015 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 17,52 3 1 4 2 5 3 6 4 7 5 8 6 9 7 108 119 12101112123 1 4 2 5 3 6 4 7 5 8 6 9 7 108 119 12101112123 1 4 2 5 3 6 4 7 5 8 6 9 7 108 119 12101112123 1 4 2 5 3 6 4 5 6 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2015 2015 7,5 7,5 2012 2013 2014 2015

Zaměstn anost Obecná míra ne zaměstn 15–64le anosti týc k pracov h (pod íl nezam ěstnaný ní síle, tj ch . součtu z a nezam aměstna ěstnaný ch) očiš ných vlivů do těná od sáhla v č sezónníc ervnu le 5,0 % a h to me šního ro ku procentn ziročně se snížil a o 1,2 ího bod u. Produ se mezir ktivita p očně zv rá ýšila o 3 Vzhlede ,0 proce ce m k tom nta. u , pomaleji že mzdy , snížily se jedno rostou mzdové tko náklady o 1,1 pro vé centa.

Míra nezaměstnanosti

7,0 7,0 7,0 6,5 6,5 6,5 6,0 7,5 6,0 6,0 5,5 7,0 5,5 5,5 5,0 6,5 5,0 5,0 4,5 6,0 Q1 4,5 4,5 Q1 Q1 5,5

Q2 Q3 Q2 Q3 2011Q3 Q2 2011 2011

Q4 Q4 Q4

Q1 Q1 Q1

Q2 Q3 Q2 Q3 2012Q3 Q2 2012 2012

Q4 Q4 Q4

Q1 Q1 Q1

Q2 Q3 Q2 Q3 2013Q3 Q2 2013 2013

Q4 Q4 Q4

Q1 Q1 Q1

Q2 Q3 Q2 Q3 2014Q3 Q2 2014 2014

Q4 Q4 Q4

Q1 Q2 Q1 Q2 2015Q2 Q1 2015 2015

Zdroj: ČSÚ

80 70 80 80 60 70 120 000 70 30 Development 000 50 4,5 60 4,5 60 000 25 Q1 120Q3 000 Q4 30000 000 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1100 Q2 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q2 40 50 30Q2 000 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 120 Q1 20 Q4000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 50 80 000 100 000 25000 000 2011 2011 2012 2012 2013 2014 2014 2015 2015 2013 30 40 100 000 25 000 2011 2012 2013Orientační 2014 vydaných 2015 40 Počet 60 15 000 80000 000 hodnota 20 000 vydaných stavebních Objem poskytnutých 20 30 80 000 20 000 30 40 10 000 60000 000 15 000 stavebních povolení 10 20 úvěrů (miliardy Kč) hypotečních 60 000 povolení (mil. Kč) 15 000 20 20 5 000 40000 000 10 000 0 10 40 000 10 000 0 0 20 000 5 000 80 10 80 0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 20 000 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 80 5 000 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 070 Q1 Q2 0 0 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 2011 2012 2013 2014 2015 70 0 Q3 Q4 Q12012 0 Q3 Q4 Q1 2012 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q2 Q3 Q4 Q12013 Q2 Q3 Q4 Q12014 Q2 Q3 Q42015 Q1 Q2 70 Q2 Q3 Q4 Q1 2013 Q2 Q3 Q4 Q1 2014 Q2 Q3 Q42015 Q1 Q2 60 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 60 2011 2012 2013 2014 2015 2012 2013 2014 2015 60 2012 2013 2014 2015 2011 2012 2013 2014 2015 120 000 30 000 30 000 120 000 2012 2013 2014 2015 2012 2013 2014 2015 50 50 120 000 100 000100 000 25 000 25 000 50 40 40 100 000 80 000 80 000 20 000 20 000 40 30 30 80 000 60 000 60 000 15 000 15 000 30 20 20 60 000 40 000 40 000 10 000 10 000 20 10 10 40 000 20 000 20 000 5 000 5 000 10 0 0 20 000 0 0 0 0 0 Q1 Q2Q1 Q3Q2 Q4Q3 Q1Q4 Q2Q1 Q3Q2 Q4Q3Q1Q4Q2Q1 Q3Q2 Q4Q3Q1Q4Q2Q1 Q3Q2 Q4Q3Q1Q4Q2Q1 Q2 Q3 Q4 Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4 Q1 Q2 0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q42012 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 2015 2011 2013 2014 2011 2012 2013 2014 2015 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 2012 20122013 20132014 2014 2015 2015 2012 20122013 20132014 2014 2015 2015 2011 2012 2013 2014 2015 2012 2013 2014 2015 2012 2013 2014 2015 5,0

5,0

Miliardy Kč

7,5

Q4 Q4 Q4

-1%

Q1

4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Q2 Q3 Q2 Q3 Q22011Q3 2011 2011

Miliardy Miliardy KčKč Kč Miliardy

3% 2%

4% 3%

ácí ý dom e hrub rocenta. s u k P o HD ině r 4,2 p ůmysl. í polov výšil o V prvn meziročně z ovatelský pr c kt nt pra produ mpone ba tu je z ých ko e em růs Motor u poptávkov d ílem spotř d m ž le ý h n m v o ji o , r Z p ají tice st star iky by í inves se o rů stí a firemn ůst ekonom u, o R n ě rok sob. domác růst zá ruhé polovin ické je u d n d seku onom at i v kračov obé ek měl po čují krátkod ukazatele. zna ové jak na ředstih iky a p statist

30 000 30 000 25 30 000 000 25 000 20 25 000 000 20 000 15 20 000 000 4 10 15 000 15 000 000 10 000 5 000 10 000 5 000 0 5 000

Miliardy Kč

4%

5%

Miliardy Kč

5%

5% 5% 4% 5% 4% 3% 4% 3% 2% 3% 2% 1% 2% 1% 0% 1% 0% -1% 0% 5% -1% -2% -1% 4% -2% -3% -2% 3% -3% Q1 -3% 2% Q1 Q1 1%

410 000 400 410000 000 410 000 390 400000 000 400 000 380 390000 000 390 000 370 380000 000 380 000 360 000 370 000 370 000 350 360000 000 360 000 340 350000 000 350 000 330 000 340 000 340 000 320 330000 000 330 410 000 410000 000Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 320 000


1% 0%

0%

0%

-1%

-1%

000 30 000 30-2% -3% 25 000 25 000Q1

-1% -2% 30 000 -3% 25 000 Q1

410 000 410 000 400 000 400 000 Q2 000 390 000 390 2015 380 000 380 000 370 000 370 000 360 000 360 000 350 000 350 000 340 000 340 000 330 000 330 000 320 000 320 000 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q3 Q4 3 4 5 6 2015 2012 2012 2013 2013

-2% Q2

Q3

-3% Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q4Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q4Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q4Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3

Q4

Q1

2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 20152014 20 000 20 000 410 000 400 000 15 000 15 000 390 000 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 4 380 0003,54 10 000 10 000 3,5 20 000 3 3 370 0002,52014 2,5 2011 2012 2013 2015 5 000 2 2 5 000 1,5 360 0001,51 15 000 1 0,50 0,5 350 000 0 0 0 10 000 3340 4 5Q3 6 7 8 9 1102Q1 113124 1Q2 5 2 6 3 7Q3 4 8 5 9 610 7118129Q1 1102113Q2 124 1 5 2Q3 6 3 74 8 5 9 610711 8129 110Q2 2113124Q3 1 5 2 6 3 Q4 7 4 8 5 9 6Q1 10 11 12 1 2 Q2 Q4 Q4 Q4 Q1 000 Q2 Q31 2 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2015 330 000 5 000 2012 2013 2013 2014 2014 2015 2012 2015 320 000 40 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Oborové údaje – stavebnictví Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 3,5 2012 2013 2014 2015 3 7,5 7,5 2012 2013 2014 2015 2,5

2 7,0 Stavební produkce Q1 - Q4 2009 - 2014, mil. Kč (b.c.) 140 000140 000 1,5

Monitor

7,0

první tví ce se v ýšila k ic u n d b o e r Stav bní p lně zv Q2 Q3 Q4 Q1140Q2 2 3 Q4 4 5 Q1 6 7 8Q29 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 0001Q3 ku reá á stave evším řed100 jí p244 244 Celkov letošního ro m sto100 2013 2014 2015 5,5 2012 2013 2014 5,5 100 560100 560 2015 í, je ě a 94 144 in e d v it ú 94 144 v lstv polo 100 000100 000 115 084 tímto86 107 rs86ké107 5,0 5,0 ho sta 120 000 , 86 850 86 850,0 %. Za ý n 2,1 % o 9 ti inže las478 4,5 4,5 tup o 2 100 560 100 244 v oQ2b76 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q4 ly vzes tví roste a rác76e Q1478 n 80 000 80 000 p 80 94 144 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2015 2014 2015 e m 100 000 itels azna 70 86 850 86 107 ní stav ebních které z poze80m daných stav 60 o c h 80 60 000 ím t 76 478 y 120 000 v 60 000 za 70 měsícíc2015  %, 50 80 000 Poč6070et 2014 ích2014 60 šesti 2015  %. 2013 100 000 2,3 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012o 4 2013 o n 50,0 50 v il 7,5 r š 40 ý p 40 ě zv 80 000 ní se 4030v 30 eziročn po2030vole 60 000 ro2010ku m í hodnota 60 000 o 20 10 íh n š  %. 0 40 000 7,0 le0to nQ2tQ4aQ3čQ1n 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 5Q2Q4,7 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 rQ2 Q1 Q3 Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2 Q1Q3 Q3Q1Q4Q2Q1 Q2 Q3 Q4 10 sla o2014 ně o ie2012 le2012 2011 2011 2013 2013 2015 2014 20 000 é k m b e ic 0 v n ta 0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 ných s Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 6,5 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4podniky Q1 Q2 Poznámka: s 50 a více zaměstananci povole 1 0,5 0

6,5

6,5

000 000 000 000 000 000 0

30 25 20 15 10 5

2013

2014

2011

2015

2012

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1Q3Q2Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q3

2012

2012

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

000 000 000 000 000 000 0

Miliardy Kč

30 25 20 15 10 5

Miliardy Kč

Miliardy Kč

115 0841156,0084 6,0 120 000120 000

2013

2014 2012 2015 2013

2013

2014

2014

2015

2012

2013

2014 2012 2015 2013

410 000 400 000

410 000 400 000

2014

2015

Q1 Q2 2015

2015

6,0 30 000

0

0 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 2012 2013 2012 2014 2013 2015 2014 2015 2012 2013 2012 2014 2013 2015 2014 2015

4,5 410 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 200,0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 200,0 400 000 2011 2012 2013 180,0 140180,0 2014 2015 000 140 000 160,0 390 000 50,0 160,0 115 084 115 084 380 000 45,0 140,0 120140,0 000 120 000 120,0 120,0 370200,0 000 100 560 100 560 40,0 94 144 94 144 000 100 000 100,0 100100,0 360180,0 000 35,0 86 850 80,0 80,0 160,0 350 000 30,0 60,0 80 000 80 000 60,0 340140,0 000 40,0 25,0 40,0 120,0 330100,0 000 000 60 000 20,0 120 000 20,0 60 20,0 2010 2009 2011 2010 2012 2011 30 000 0,0 2009 320 80,0 000 0,0 15,0 1314 2Q 100Q4 000 25 000 Q2 Q3 Q1 2Q 13 2Q2Q 2Q1415 2Q 15 60,0 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q110,0 80 000 20 000 40,0 5,0 2012 2013 2014 2015 20,0 60 000 15 000 0,0 zakázky celkem ke konci čtvrtletí 0,0 40 13 000 10 000 2Q 2Q 14 2Q 15 2Q 13 2Q 14 2Q 15 pozemní stavitelství - tuzemsko 20 000 5 000 0 0 stavitelství - tuzemsko Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 inženýrské Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 2012 2013 2014 2015 2012 2013 2014 2015

3 Q4 Q1 2015

200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

100 244 mzda fyzických osob Průměrná hrubá měsíční 6 850

Q 13

76 478

30 000 2013 25 000 2014

200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2Q 14 2Q2Q 15 13

410 000 400 000 390 000 380 000 370 000 39 % 360 000 350 000 340 000 330 000 320 000

2015

20 000 15 000 10 000 5 000 0

Firmy 140 000

Pořadí

801. 000

2.

60 000 2Q 153.

2014

50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2Q 14 2Q2Q 1513

Podíl počtu veřejných a soukromých zakázek 2Q 14 2Q 15 u stavebních firem ke konci H1 2015 na celkovém počtu tuzemských zakázek

60%

61 %

40%

veřejné

2015

2012

soukromé

2013 veřejné

2014 soukromé

2015

s největším podílem na získaných veřejných zakázkách v roce 2015

120 000 100 000

2013

50,0 50,0 45,0 45,0 40,0 40,0 35,0 35,0 30,0 30,0 25,0 25,0 100 244 100 244 20,086 850 20,0 86 107 86 107 15,0 15,0 76 478 80 76 478 10,0 70 10,0 5,060 5,0 0,02013 2015 2014 2013 2014 2015 0,02012 50 1314 2Q2Q 1415 2Q 15 2Q 13 2Q2Q 40 30 20 zakázky ve čtvrtletí tuzemsko nové 10 pozemní stavitelství 0 Q1 Q2stavitelství Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 inženýrské 2011 2012 2013 2014 2015

Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1

Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 2012

50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2Q 14 2Q 152Q 13

Podíl veřejných a soukromých zakázek 2Q 13 u stavebních podniků ke konci H1 2015 na hodnotě tuzemských zakázek celkem

86 107

2Q 14

390 000 390 000 380 000 zakázky 380 000 Nové 370 000 370 000 360 000 360 000 stavebních podniků 350 000 350 000 340 000 340 000 330 000 330 000 v mld. Kč (b.c.) 320 000 320 000

20 000

5,0

2012

30 000

25 000 Stav zakázek stavebních 20 000 15 000 15 000 podniků ke konci čtvrtletí 10 000 10 000 5v mld. Kč 000 5 (b.c.) 000 25 000

Miliardy Kč

5,5 Průměrný počet osob zaměstnaných ve stavebnictví

Samostatně

115 084

Společnost100 560

Počet

94 144

86 850

EUROVIA CS, a.s. STRABAG a.s. 2009 2010 Metrostav a.s.

2011

Hodnota v tis. Kč

Ve sdružení Počet

100 244 Počet

účast.

86 107

Hodnota* v tis. Kč

98

76 478 1 778 433

65

175

5 637 163

107

1 827 841

11

28

2 956 961

2012 39

2013 920 075

119

3 327 425

2014

392015

* Uváděno jako celková hodnota zakázek ve sdružení, nikoliv jako podíl společnosti Zdroj: ÚRS Praha, ČSÚ

Autoři: Zdeněk Kunc, kunc@urspraha.cz, Ondřej Zabloudil, ozabloudil@deloittece.com

SMART • podzim 2015

5


Aktuálně

Česká ekonomika a stavebnictví v 1. polovině 2015 David Marek, hlavní ekonom Deloitte dmarek@deloittece.com Hospodářský růst nabírá obrátky … Do letošního roku vkročila česká ekonomika směle. V první polovině roku se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 4,2 procenta. Z pohledu přes jednotlivá odvětví, je evidentní, že motorem růstu je zpracovatelský průmysl. Z pohledu poptávkových komponent se o růst starají rovným dílem spotřeba domácností a firemní investice, jimž sekunduje růst zásob. Co stojí za současným rychlým růstem ekonomiky? Souhra celé řady faktorů. Spotřebu domácností podporuje pokles míry nezaměstnanosti na 4,9 procenta, nejnižší úroveň za posledních šest let. Investiční aktivitu ženou vpřed nízké úrokové sazby a dočerpávání prostředků ze strukturálních fondů EU. Přidejme ještě velmi nízké ceny ropy, které pomáhají šetřit domácnostem i firmám ve výdajích za pohonné hmoty. Dále je nutné zmínit dva mimořádné jednorázové faktory, které přispěly ke zrychlení růstu ekonomiky. Prvním z nich je dopad zvýšení sazby spotřební daně na tabákové výrobky. Na konci loňského roku tento faktor ovlivnil HDP negativně, letos naopak pozitivně. Druhým mimořádným vlivem je dočerpávání strukturálních fondů EU z programového období 2007-2013. Letos v 1. polovině roku bylo z EU fondů proplaceno 45 mld. Kč, loni ve stejném období 30 mld. Kč Růst ekonomiky podporují obě složky hospodářské politiky. Fiskální politika poskytuje mírně pozitivní impuls skrze zvýšení deficitu a opět se tak chová procyklicky, ačkoli ideálně by to mělo být přesně naopak (jinými slovy zbytečně plýtváme penězi, které by se mohly hodit v horších časech). Měnová politika s téměř nulovými úrokovými sazbami a závazkem nepustit kurz koruny pod 27 korun za euro, se projevuje jak v investiční aktivitě firem, tak konkurenceschopnosti exportu. Produktivita práce se meziročně zvýšila o 3,0 procenta. Vzhledem k tomu, že mzdy rostou pomaleji, snížily se jednotkové mzdové náklady o 1,1 procenta. Tento klíčový parametr cenové konkurenceschopnosti ekonomiky v mezinárodním kontextu se zlepšuje již třetím rokem v řadě. Nicméně akcelerace růstu mezd je patrně jen otázkou času. Díky rychlému růstu se Česká republika ve 2. čtvrtletí posunula na 85,7 procenta průměru EU, co se týče HDP na osobu přepočteného podle parity kupní síly. … a přispívá k tomu i stavební sektor Stevební sektor byl výrazně postižen předchozími dvěma recesemi v české ekonomice, v letošním roce ovšem zažívá znatelné oživení aktivity. Celková stavební produkce se v první polovině letošního roku reálně zvýšila o 9,0 procent. Za tímto údajem stojí především práce v oblasti inženýrského stavitelství, které zaznamenaly vzestup 6

o 22,1 procenta, zatímco pozemní stavitelství roste o 4,0 procenta. Právě v oblasti inženýrského stavebnictví se výrazně projevuje již zmíněný faktory zvýšeného čerpání EU fondů. Indikaci vývoje v dalších měsících poskytují data o vydaných stavebních povoleních. Jejich počet se v prvních šesti měsících letošního roku meziročně zvýšil o 2,3 procenta, nicméně orientační hodnota povolených staveb klesla o 5,7 procenta. Hrubá přidaná hodnota ve stavebním sektoru se v první polovině roku reálně zvýšila o 1,8 procenta. V druhé polovině by měl pokračovat rychlý růst ekonomiky, jak naznačují krátkodobé ekonomické statistiky a předstihové ukazatele. Díky pokračujícímu zvýšenému čerpání z fondů EU by měla v rychlém růstu pokračovat stavební výroba, zejména inženýrské stavitelství.


Cenová mapa prodejních cen

První poločas pražského developerského závodu roku 2015 TOP 10 developerských společností podle potenciálních tržeb 1. 1. 2015 – 30. 6. 2015

info@cenovamapa.org www.cenovamapa.org První polovina roku 2015 je mimořádná a rekordní. Počasí má rekordní počet prodejních cen tropických dnů a zdá se, že tomuto vnímání událostí se nepodařilo uniknout ani pražskému developerskému trhu. Trh směřuje k rekordním prodejům, urychlují se plány developerských společností, které vytvářejí týdenní rekordy v prodeji a byty mizí vysokou rychlostí. Pražský rezidenční trh funguje jako celek vyrovnaně a zdá se i s dobrou perspektivou na další období. Zatím ještě nejeví známky přehřátí.

CENOVÁ MAPA

Pokud použijeme sportovní terminologii, tak na startu k 1. 1. 2015 bylo 152 developerských společností s nabídkou cca 6 900 bytů v ceníkové hodnotě 33,5 miliard Kč. V polovině závodu se pole rozrostlo na 158 developerských společností s nabídkou cca 6 820 bytů v ceníkové hodnotě 34,2 miliard Kč. Do závodu vstoupilo 65 nových projektů s 3 528 byty a současně bylo v první části závodu prodáno 3 609 bytů. Z důvodů vyprodání opustilo trh 45 projektů s 2 836 byty a současně došlo k rozšíření nabídky bytů některých již stávajících projektů.

Developer

Potenciální tržby*

Počet prodaných jednotek

Průměrná cena za jednotku

1

Central Group

1 538 948 568

450

3 091 676

2

Ekospol

1 301 666 833

560

2 418 873

3

Daramis Group

1 195 803 224

210

4 751 439

4

Finep

873 793 207

266

3 093 137

5

Skanska

639 876 245

184

3 388 412

6

Trigema

482 755 776

119

3 574 152

7

YIT

450 027 506

105

4 118 057

8

Vivus

388 106 359

122

3 469 642

9

CTR Group

345 402 371

88

4 164 302

JRD

314 210 979

63

5 193 398

Vyprodanost jednotek v Praze Nabídka volných bytů v roce 2014 a v počátku roku 2015 klesala. V současné době roste, ale jen v řádu desítek bytů a podle našich dat ještě nedosáhla běžně uváděných 7 000 bytů. Na další vývoj trhu by tak mohl mít vliv efekt postupné vyprodanosti cenově výhodných bytů. Současná vyprodanost trhu je cca 66,5% a to je o 12% víc než bylo na začátku roku. Z hlediska počtu je největší u bytů velikosti 1+ (71,3%) a největší nárůst od počátku roku byl u velikosti 2+ (z 61,4% na 70,2%). U nových projektů pak v průměru za 4 měsíce právě tyto dvě velikosti dosáhly nejvyšší vyprodanosti - 1+ prodáno 48%, 2+ prodáno 36,4%.

* dle ceníku developerů

Struktura počtu jednotek v nabídce k 1.7.2015

Vyprodanost aktuálně nabízených projektů na trhu k 1.7.2015

5+ = 1,3 % 6+ = 0,2 % 4+

12,4 %

10

80 % 70 %

1+

19,6 %

60 % 50 % 40 % 30 %

3+

29,8 %

20 %

2+

36,7 %

10 % 0% 1+

2+

3+

4+

5+

6+

CELKEM

SMART • podzim 2015

7


Studie

Studie společnosti Deloitte „Property Index 2015“ – přehled evropských rezidenčních trhů Ceny rezidenčních nemovitostí rostou 6 000

Výsledky studie společnosti Deloitte „Property Index“, která přináší přehled o vývoji na evropských 5 000 rezidenčních trzích, poukazují na to, že ceny rezidenčních nemovitostí se Evropě začínají zvyšovat. V roce 2014 vzrostly ceny na 12 trzích, přičemž v roce 2013 byl nárůst zaznamenán pouze na pěti trzích. 4 000

Průměrná transakční cena za novou bytovou jednotku se ve většině sledovaných zemí zvýšila Nejvyšší ceny za metr čtvereční nalezneme ve Velké Británii, Izraeli, Francii a Švédsku. Na druhé straně cenového spektra se nachází skupina postsovětských ekonomik. Ceny v Rusku, které jsou nejnižší ze všech zkoumaných zemí, se pohybují lehce pod hranicí 1 000 EUR/m2. Jedinou zemí mimo Ruska, kde ceny nedosahují 1 000 EUR/m2, je Maďarsko, a to i navzdory nedávnému nárůstu cen. V České republice se ceny bytových jednotek vyšplhaly na 1 200 EUR/m2, což jsou nejvyšší hodnoty ze všech postsovětských zemí, přičemž jsou však stále výrazně nižší než ceny v zemích západní Evropy. Ceny ve Španělsku a Portugalsku se vlivem krize v posledních letech nacházejí na podobné úrovni jako ceny v regionu střední a východní Evropy. Jako obvykle se vývoj cen nemovitostí v jednotlivých zemích v meziročním porovnání výrazně lišil. Největší cenový růst zaznamenalo Irsko, kde cena za nové bydlení vzrostla o neuvěřitelných 31,7 %, a Velká Británie (nárůst o 21,6 %). Ceny nemovitostí v porovnání s loňskem i nadále rostly v Německu (12,7 %) a Rakousku (5,3 %), oproti tomu ceny v Rusku a Itálii pokračovaly v klesající tendenci. Cena rezidenčních nemovitostí v Belgii vzrostla přibližně o 0,5 %. Rozpětí mezi nabízenou a konečnou prodejní cenou transakce je důležitým ukazatelem rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Nejvyšší slevy při koupi bytu či domu lze získat ve Španělsku, kde kupující sníží cenu bytové jednotky v průměru o 20 %. Sleva je však nižší než v loňském roce, což naznačuje, že podmínky na trhu bydlení se kontinuálně mění. Na ostatních trzích se sleva nejčastěji pohybuje pod hranicí 10 %. Londýn a Paříž jsou nejdražší města v Evropě Centrum Londýna bylo mezi zkoumanými velkoměsty nejdražší, přičemž cena za m2 zde dosáhla neuvěřitel8

2 000

6 000 1 000 5 000 0

RU

HU

PT

PL

CZ

ES

NL** DE* DK*** BE

IT

AT

IE SW** FR

IL

UK

4 000 3 000 IE UK DE* 1 000 IL ES AT 0 HU RU HU PT PL CZ ES NL** DE* DK*** BE IT AT IE SW** FR IL NL** DK*** 2013 2014 FR CZ Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte PL * nabídková cena, ** starší byt. jednotky, *** všechny byt. jednotky (starší a nové), BE IE  průměr cen bytů a domů PT UK IT DE* RU IL -10% 0% 10% 20% 30% ES -20% AT Průměrná transakční cena nové bytové jednotky HU 2 EUR/ m NL** DK*** 16 000 FR CZ 14 000 PL 12 000 BE PT 10 000 IT 8 000 RU 6 000 -20% -10% 0% 10% 20% 30%

2 000

UK

40%

40%

4 000 2 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000

0

Budapest Győr Székesfehérvár Warsaw Krakow Gdańsk Katowice Łódź Poznań Wrocław Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London*** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Lisbon Porto Stockholm Göteborg Malmö Paris Lyon Marseille

V pořadí již čtvrté vydání indexu nemovitostí společnosti Deloitte obsahuje srovnání rezidenčních trhů a bydlení v Evropě. Tato studie analyzuje faktory, které ovlivňují vývoj rezidenčních trhů, a srovnává ceny rezidenčních nemovitostí ve vybraných evropských zemích a městech.

3 000

Průměrná transakční cena za novou bytovou jednotku (EUR/ m2)

HU

2013

PL

RU

CZ

DE*

IE

AT

ES

DK*** NL**

BE

IT

UK

IL

PT** SW**

2014

6 000 4 000 2 000 0

Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte * nabídková cena, ** starší byt. jednotky, *** všechny byt. jednotky (starší a nové),  průměr cen bytů a domů Budapest Győr zékesfehérvár Warsaw Krakow Gdańsk Katowice Łódź Poznań Wrocław Moscow nt-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin er London*** uter London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Lisbon Porto Stockholm Göteborg Malmö Paris Lyon Marseille

Petr Hana, manažer Deloitte phana@deloittece.com

FR


450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% 0%

Budapest Győr Székesfehérvár Warsaw Krakow Gdańsk Katowice Łódź Poznań Wrocław Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Vienna Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Copenhagen Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London*** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Lisbon Porto Stockholm Göteborg Malmö Paris (inside) Lyon Marseille Lille Ile de France

50%

HU

RU

CZ

DE*

IE

AT

ES

DK*** NL**

BE

IT

UK

IL

PT** SW**

FR

Dublin

ných 14 089 EUR. Bydlení mimo centrální Londýn je přitom mnohem levnější. Nové bytové jednotky mimo centrum Londýna přijdou průměrně na 7 879 EUR/ m2. Druhým nejnákladnějším městem je centrální Paříž, kde ceny dosahují 10 266 EUR/ m2.

Inner London*** Dostupnost vlastního bydlení obecně závisí na ekonomickémMadrid rozvoji dané země. Čím vyšší je ekonomická Jerusalem úroveň, tím dostupnější je i bydlení. Velká Británie Amsterdam představuje spíše výjimku potvrzující pravidlo. Vysoké Berlin ceny nemovitostí ve Velké Británii jsou zejména Cobenhaven výsledkemWien obrovského zájmu zahraničních investorů Budapest na tomto trhu.

Hlavní město obvykle bývá i nejdražším městem v dané zemi, ale není tomu tak vždy. Například Mnichov, Milán a Tel Aviv jsou dražší než Berlín, Řím a Jeruzalém.

Warsaw Brussels Zadluženost Prague domácností stoupá Romedomácností (tj. poměr dluhu k disponibilZadluženost Moscow nímu příjmu domácnosti) je jedním z určujících faktorů Lisbon

Pokud sháníte méně nákladné bydlení, může být dobrou volbou například portugalské Porto, které je nejlevnějším městem z našeho průzkumu. Bydlení zde pořídíte v průměru za 860 EUR/ m2. Druhým nejlevnějším městem byl v roce 2014 Székesfehérvár v Maďarsku. Ceny zde dosahují 1 026 EUR/ m2, což je o 20 % více než v Portu.

růstu cen bydlení.

-20%

Ceny nemovitostí na většině trhů v roce 2014 vzrostly. V porovnání s rokem 2013 ceny v roce 2014 poklesly pouze v pěti z 15 uvedených měst.

Nejdostupnější bydlení je v Belgii, kde kupující nového bytu potřebují našetřit v průměru pouze 3,2 hrubých ročních platů. Za Belgií je v těsném závěsu Německo, kde sledovaný ukazatel dosahuje hodnoty 3,3. Poměrně dostupné bydlení je rovněž v Nizozemsku (4,2 hrubých ročních platů), Španělsku (4,4), Irsku (5,2), Švédsku (5,3) a Rakousku (5,8). Nejméně dostupné bydlení, a tedy i nejvyšší počet hrubých ročních platů potřebných ke koupi vlastního bytu, je ve Francii (8,0), Rusku (8,8), Velké Británii (10,0) a v Izraeli (12,7).

10%

20%

Celé znění studie 30% 40% Property Index je k dispozici zde.

Property Index Overview of European Residential Markets Financing of Residential 4th edition, June 2015

Real Estate Projects

Property Index Overview of European Residential Markets

1

0 BE

DE* DK*** NL** ES

IE

PT SW** AT

IT

CZ

PL

HU

FR

RU

UK

IL

Dostupnost vlastního bydlení a ekonomická úroveň HDP na obyvatele v paritě kupní síly (EU-27=100)

Belgie má nejdostupnější bydlení Naše studie měří i dostupnost vlastního bydlení v každé zemi na základě počtu hrubých ročních platů potřebných pro koupi nového bytu o standardní rozloze (70 m2).

0%

Nejnižší úroveň zadluženosti domácností má Rusko, kde dosahuje hodnoty 6,5 % podílu dluhu k disponi14 bilnímu příjmu domácností. Mezi země s nízkou mírou zadluženosti patří Česká republika, Maďarsko, Polsko, 12 Itálie, Izrael a Rakousko, jejichž poměr rezidenčního dluhu k disponibilnímu příjmu domácností nepřekra10 čuje 50 %. V těchto zemích je proto největší potenciál 8 zvýšení cen bydlení v důsledku obecně lepších pro podmínek financování a následného nárůstu počtu 6 hypotečních úvěrů. Nejvyšší úroveň zadluženosti má Švédsko, Dánsko a Nizozemsko, kde poměr rezi4 denčního dluhu a disponibilního příjmu domácností přesahuje 150 %. 2

Města ve východní Evropě byla obecně v rámci průzkumu levnější. Výjimkou je Moskva, kde kupující zaplatí 3,840 EUR/m2, což je srovnatelná cenová hladina jako například ve Vídni nebo v Milánu.

Dvouciferný růst byl zaznamenán v Kodani, Berlíně, Amsterdamu, Jeruzalémě, Madridu, centrálním Londýně a Dublinu. Nejlepších výsledků dosáhl v roce 2014 trh v Dublinu s překvapujícím růstem ve výši 34 %. Na druhém místě skončil centrální Londýn (růst ve výši 32 %), ovšem ceny ve Velké Británii byly ovlivněny posilující librou. Třetí místo obsadil Madrid (24 %) a na čtvrté příčce se umístil Jeruzalém (18 %). Trh v Lisabonu vykázal pokles cen o 14 %, čímž se zařadil na poslední místo ze všech srovnávaných měst.

-10%

140 120 100 80 60 40 20 0

0

2

4

6

8

12

10

Počet průměrnýchhrubých ročních platů potřebných pro koupi nového bytu (70 m2) HU

PL

CZ

BE

DE*

IE

SW** RU

PT IL

IT

AT

UK

FR

NL**

DK***

ES

Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte * nabídková cena, ** starší byt. jednotky, *** všechny byt. jednotky (starší a nové), 10%  průměr cen bytů a domů

5%

SMART • podzim 2015

9


REAL ESTATE ADVISORY SERVICES

SLUŽBY DELOITTE V OBLASTI NEMOVITOSTÍ PORADENSTVÍ

DANĚ

PRÁVNÍ SLUŽBY

AUDIT

• Jedno kontaktní místo pro klienty s nejširším spektrem potřeb v oblasti nemovitého majetku • Klientská řešení na míru, propojující poradenství, audit, daně a právní služby • Globální know-how a síť kontaktů kombinovaná s lokální znalostí a zkušenostmi

NAŠE SLUŽBY: Oceňování nemovitostí

Komerční Due Diligence

Transakční poradenství

Optimalizace komerčních ploch

Strukturování portfolia

Tvorba konceptů přidané hodnoty

Tým expertů společnosti Deloitte nabízí komplexní řešení v oblasti nemovitostí založené na znalosti realitního trhu ve střední a východní Evropě a zkušenosti v řízení nemovitostních portfolií. Díky integraci poradenství pro sektor nemovitostí a souvisejících právních, daňových, auditních a informačních služeb jsme schopni plně uspokojit individuální potřeby našich klientů a současně propojit veškeré aspekty správy nemovitostního portfolia do uceleného řešení.


Studie

Žebříček 50 největších evropských stavebních společností 2014 Po 5 letech neustálého poklesu vykázalo v roce 2014 evropské stavebnictví mírný růst a tento trend bude pokračovat i v nadcházejících letech dle studie Evropské síly ve stavebnictví společnosti Deloitte

Ondřej Zabloudil, Senior konzultant ozabloudil@deloittece.com Souhrnné tržby 50 největších evropských stavebních společností v našem žebříčku vzrostly v porovnání s rokem 2013 o 1%. Konec recese se také promítl do tržní kapitalizace velkých společností, která vzrostla o 6 %. Stejně jako v předchozích letech vévodí žebříčku podle objemu tržeb Vinci, ACS a Bouygues. Tyto společnosti představují 37% z celkových tržeb zaznamenaných v našem žebříčku. Celkové tržby společností v žebříčku zůstaly v roce 2014 v souladu s předchozími roky a činily 293,4 miliard EUR. Mezi top 20, společnosti Vinci, ACS a Balfour Beatty snížily své tržby o více než 1 miliardu EUR každá, zatímco skokany se staly společnosti Salini Impregilo a Interserve, které zvýšily své tržby o 81%, resp. 35%.

Jméno

Země

1

VINCI SA

Francie

2

ACTIV. DE CONSTR. Y SERV. SA (ACS)

3

Plné znění studie European Powers of Construction najdete zde

EPoC 2014 European Powers of Construction June 2015

Najdete v ní mimo jiné další postřehy z evropského stavebnictví, analýzy strategií prvních 20 společností žebříčku a profily těchto společností.

Celkové tržby 2014 (€m)

Změna 2014 vs. 2013

Tržní kapitalizace (€m)

Pořadí 2014 vs. 2013

38 703

(4%)

26 851

-

Španělsko

34 881

(9%)

9 116

-

BOUYGUES SA

Francie

33 138

(1%)

10 070

-

4

SKANSKA AB

Švédsko

15 753

0%

7 505

-

5

EIFFAGE SA

Francie

13 948

(2%)

3 886

-

6

STRABAG SE

Rakousko

12 476

0%

2 072

-

7

BALFOUR BEATTY PLC

Velká Británie

10 907

(8%)

1 877

-

8

FERROVIAL SA

Španělsko

8 802

8%

12 029

1

9

BILFINGER BERGER AG

Německo

7 697

(9%)

2 133

1

10 KONINKLIJKE BAM GROEP NV

Nizozemí

7 314

4%

698

-

11 ACCIONA SA

Španělsko

6 499

(2%)

3 218

2

12 FOMENTO DE CONSTR. Y CONTRATAS SA (FCC)

Španělsko

6 334

(6%)

3 070

1

13 NCC AB

Švédsko

6 250

(6%)

2 845

1

14 CARILLION PLC

Velká Británie

5 051

5%

1 855

2

15

PEAB AB

Švédsko

4 795

(4%)

1 732

1

16

ENKA INSAAT VE SANAYI AS

Turecko

4 382

(11%)

6 712

1

17

SALINI IMPREGILO SPA

Itálie

4 194

81%

1 501

12

18

INTERSERVE PLC

Velká Británie

4 099

35%

1 030

2

19

BARRATT DEVELOPMENTS PLC

Velká Británie

3 782

20%

5 998

1

20

OBRASCON HUARTE LAIN SA (OHL)

Španělsko

3 731

1%

1 850

3

SMART • podzim 2015

11


Design hraje u zákazníků stále větší roli Říká pro SMART magazín Omar Koleilat, šéf developerské společnosti Crestyl. Miroslav Linhart, mlinhart@deloitteCE.com to můžeme označit jako vyšší střední třída. A vnímáme potřeby této skupiny jako jednotné. Hledáme a nabízíme různé lokality, ale vždy kvalitní styl. Všechno, co děláme, tak soustřeďujeme na kvalitu, design a pohodlí. Je to hodně široká definice, ale jedná se o to, že věc musí být designová. Každá věc, kterou řešíme. Když koukáme na vypínače, tak přemýšlíme: jakou barvu chceme, aby vypínač měl? Kde má být? Řešíme detaily. Není to tak, že vezmeme nějaký jen tak. Máme lidi, kteří řeší specifické interiéry, řeší společné prostory a vše, co je bezprostředně okolo vstupů nebo dvorů. Design a styl prostě tvoří součást našich projektů. Cítíte tam nějaký posun v potřebách zákazníků? Jednoznačně vidíme na trhu posun, že naši klienti stále více vnímají design jako velmi důležitou součást života a bydlení a umějí jej ocenit. Často někteří z nich už jednou nějaký byt v minulosti koupili a museli ho celý předělat, aby se v něm cítili dobře. Vzali si nějakého architekta nebo designéra. A viděli, že to není jen tak, docílit wow efektu, když vstupují do nového bytu. Ekonomika roste, na realitním trhu je živo. Jak to vidíte vy? Co se týče rezidenčního trhu, tam vnímám, že lidé začínají mít větší apetit a nižší míru rizika. Tam, kde naší výhodou bylo, že stavíme, tak tam dnes už konkurujeme i těm, kteří nestavějí. Lidi jsou zase více ochotní koupit na papíře. Kvalita projektů se hodně zlepšovala posledních pět let. Může se stát, že se znova bude snižovat, protože jestli bude velký předprodej, tak potom motivace developera dotáhnout všechno do detailu se snižuje.

Crestyl není developer jen jednoho segmentu. Jaká je vaše strategie na trzích, kde působíte? Crestyl působí v oblasti retailu, kanceláří a bytů. Byť vypadáme, že máme široké spektrum trhu, jsme v rámci tohoto spektra docela úzce specializovaní a vyhranění. Náš retail je středoměstský retail, neděláme boxy. Děláme, říkejme tomu life-stylový retail, kde se lidé schází a kde musí být komponenta zábavy a restaurací. Mělo by to být srdce města, které musí bušit, musí fungovat. Proto jsme koupili Savarin, to je pro nás ideál toho, co bychom rádi dělali. V rezidenčním segmentu cílíme jednu skupinu, kterou je střední a vyšší management. Neděláme úplně high-end, v bytovém sektoru 12

Myslíte, že na trhu roste realitní bublina? Není pochyb o tom, že je trend růstu trhu, že není mimořádná cenová inflace, tím pádem se nebojím nějaké bubliny, protože developeři ještě nezvyšují ceny o deset procent z roku na rok. Když se podíváme na ceny v roce 2006 až 2008 tak tam navýšení za život jednoho projektu v ceníku bylo neskutečné. Ceník se měnil čtyřikrát pětkrát v těch letech. To se ještě neděje. Zatím se spíše děje to, že developeři poskytují malé nebo žádné slevy. A ani developeři nejsou, abych tak řekl, chamtiví. Pořád jsme rádi za nějakou rozumnou marži a snažíme se, abychom projekt dotáhli do úspěšného konce. Zatím není velký tlak od stavebních firem na navýšení naší nákladové báze. Je tlak, ale není takový, aby nás dostával do pozice, že musíme přehodnotit naší cenovou politiku. A přiznám se, že ani nejsme připravení ji přehodnotit. Ještě pořád máme obavu, aby poptávka byla stabilní. A zároveň ještě nejsme v pozici, kdy například máme projekt sto procent prodeje prodaných před dokončením. Nejsme tam. Jsme na padesá procent. Jestli to jde dobře, má dobrou cenu, tak možná šedesát procent. Ale nemyslím si, že vidíme opakovaně projekty, které jsou sto procent prodané před dokončením. Nemyslím si, že to je ten stav a proto si myslím, že zatím je trh zdravý. Je dobrá rezidenční nálada.


Rozhovor Vnímáte také, že vyšší poptávka je tažená hlavně investičními byty? Nebo jak je tomu u vás? Nemovitosti začínají být znova vnímané jako alternativní investiční prostředek, ale nemyslím si, že to je ten hlavní tahoun trhu. V mnoha případech je to někdo, kdo má dům, a bude chtít byt, jak se říká „na stáří“ nebo ve městě. Nebo má dítě. To znamená, že to je investiční, ale pro budoucí vlastní využití. Potom jsou ty čistě investiční, to znamená na pronájem. Ale pořád, minimálně v našich projektech, je velká majorita bytů k vlastnímu bydlení. Zatím jsme vynechali kancelářský trh. Kdybych chtěl na něco sázet, tak bych teď sázel na tento segment. A to proto, že byl na tom tak špatně, že nemůže být hůř. Ale když se člověk podívá na to, proč na tom byl tak špatně, tak to nebylo z důvodu toho, že by nebyla poptávka. Naopak. Poptávka je velice robustní, hlavně když teď začala růst ekonomika. Kanceláře jsou hodně korelované s HDP a faktem je, že Česko mělo dlouho velmi mizerné HDP v porovnání se zeměmi v okolí a firmy byly opatrné. Nicméně kancelářský trh byl špatný hlavně proto, že byla mimořádně vysoká nabídka. A ta byla tažena zejména velmi levným financováním. Nicméně v letošním roce bude vysoká absorbce a jelikož příští rok bude nižší nabídka nových prostor, trh se začne dostávat do lepší kondice. Ne do šesti měsíců, ale pomalu v příštích dvou letech uvidíme znovu nárůst kancelářských nájmů. A jak vidíte retail? Retail byl silný historicky a bude i nadále. Myslím si, že současné nájmy nejsou přemrštěné. Všeobecně, v České republice je zdravé prostředí a velmi dobré zvýšení spotřebitelských výdajů. Nová nabídka není až tak veliká – náš Central Kladno je jediné nově otevřené obchodní centrum v letošním roce. V retailu je pořád prostor na kvalitní produkt, byť ne všude. Exit yieldy budou pro developery zase velice zajímavé a to předpokládám, že vydrží minimálně dva roky spolu s nízkými úrokovými sazbami. Už jste to zmínil, jaký je dnes vztah developerů a stavebních firem? Dnes je mezi developerem a stavební firmou podle mě zdravý vztah. Každý se snaží vydělávat to své. Kvalitativně jsou stavební firmy zatím dobré oproti tomu, co to bývalo v letech 2002–2008. Sami nechtějí dělat produkty, jež jsou nekvalitní. Alespoň my máme tu zkušenost. Dá se říct, že krize pomohla kvalitě? Určitě. Ďábel je v detailu. Jsme v businessu, který nemá vysoké marže, musíme pořád dávat pozor na to, co a jak děláme, aby produkt byl opravdu kvalitní. Aby se celý prodal. Protože řekněme v rezidenčním segmentu je zisk až v posledních bytech. V komerci je zase zisk v posledních kancelářích, prostorách. Vraťme se k akvizicím a současným projektům. Proč jste koupili Savarín? To je významný moment pro nás už jen z hlediska profilu toho projektu, je to významná příležitost. My jsme vždycky vnímali projekt Dock jako velkou příležitost a jsme velice pyšní na ten standard, který jsme v něm nastavili. Myslím si, že jsme pomohli veškerým pozemkům mezi Dock a centrem. A změnili jsme vnímání této oblasti, protože jsme dali na trh věc, která je doopravdy designově a kvalitativně velice dobrá. A Savarin je také taková příležitost. Máme příležitost se podílet na obnově Václavského náměstí, na vylepšení této části Prahy. Máme krásný palác v rámci toho projektu, jež chceme vrátit do té původní koncepce včetně zámecké zahrady

Jste firma zajímavá svou firemní strukturou, máte v managementu lidi takřka z celého světa. Jaká je vaše firemní kultura? Ano, já jsem napůl Libanonec napůl Čech, náš Predsedaje Ind, jsou tu Angličané a samozřejmě Češi. My vnímáme naší firemní kulturu, řekl bych, na americký způsob. V zásadě jsme velmi otevření, náš způsob řízení je transparentní a mimořádně demokratický. Jsme firma, kde každý zaměstnanec má přístup k prakticky veškerým údajům, fungujeme všichni z jednoho rozpočtu, máme jeden rozpočtový cíl. Není nikdo, kdo by byl schovaný do nějaké skupiny zaměstnanců. Pracujeme velice otevřeně, máme jasné procesy, jasné kontrolní mechanismy. Kultura firmy je, myslím, standardně korporátní, s demokratickým duchem, kde naším cílem je mít silné lidi, jež mají možnost být inovativní a dělat si svoji práci dobře. Já si s každým ve firmě tykám. A abych pravdu řekl, tak koncept tykání/vykání mi nikdy nedošel. Zase na druhou stranu, ač máme lidi z různých koutů světa, jsme česká firma, všechny systémy a dokumenty máme v češtině. Často se mluví o dnešní mladé generaci Y, která má jiné potřeby a jiný životní i pracovní styl. Jak se vám pracuje s dnešními mladými? Ano, to máte pravdu. Snažím se je poznávat… Nedávno jsem vzal deset nejmladších zaměstnanců z různých oddělení. A měsíc jsme dělali think-tank na to, co je pro dnešní mladou generaci bydlení. Já jsem vyrůstal tak, že jsme hráli fotbal před domem. Dneska už tohle tak často nevidím. Když jsme designovali byty, tak se celý byt točil kolem televize. Televize uprostřed všeho. V hodně případech ale televizi nemají. Počítač dnes nahrazuje televizi neskutečným způsobem. Tak jsme seděli a řešili jsme hodně věcí. Každý z nich přišel se svými ideálními prvky v rámci bydlení. Byl to pro mě velice zajímavý proces, kdy jsme se například hodně bavili o integraci sportu do venkovních prostor. Ale i uvnitř bytů. Co byl úložný prostor pro nás, to není úložný prostor dnes. Dneska úložný prostor je například pověsit kolo v lodžii na stěnu, kde nepřekáží. Bylo zajímavé to slyšet a musíme se naučit s těmito potřebami pracovat. Co říkáte na situaci kolem legislativy a pražských stavebních předpisů? Komunikace se státní správou kdekoli na světě není jednoduchá. Jako developeři umíme pracovat s jakýmikoli předpisy, jež nám budou nařízeny. My jako firma sami dbáme na naši architekturu a kvalitu produktů. Problém je, že veřejná správa chce z různých důvodů všechno hodně regulovat. Jedním z důsledků je pak snaha předpisy obcházet. Nemyslím obejít ve smyslu neaplikovat, ale zkusit je změnit – v každém případě se snažit o výjimky a tak dále. Toto se dělo a děje ale je otázka, jestli z důvodu, že ty předpisy byly špatné, nebo z důvodu, že developeři chtěli víc. Je to asi kombinace obojího. Někdy ty předpisy nebyly nebo nejsou logické a někdy ten developer chce vytěžit víc. Další věcí je, že veřejná správa vnímá, že se dělaly, řekněme, vizuální masakry. Že věci nevypadaly dobře. A tohle je hodně těžké regulovat, protože je to věc, která je velice subjektivní. Jsme zvědaví, kde celý tenhle proces skončí. Myslím, že pro veřejný sektor bohužel není jasné, kde má začínat a končit jeho vliv na rozvoj. Myslíte si, že to je jiné než třeba v Německu nebo v Británii? No já si myslím, že to je jiné. Tady stále chybí celková koncepce a vize rozvoje Prahy. Mnohem důležitější než konkrétní detailní pravidla je nastavit rámec, abychom věděli, co můžeme a co nemůžeme. A my se tím budeme řídit. Díky některým nelogickým pravidlům a faktorům prodlužujícím projekt, proti kterým leckdy developer musí bojovat, má nakonec negativní image on. Žijeme ve velmi byrokratickém státě a řeší se spousta zbytečností, které znamenají významné zdržení projektů. Překážky, které jsou skoro v každém projektu vytvářeny, mají obrovské časové a ekonomické dopady. A to se pak promítá i do cen.

SMART • podzim 2015

13


Seriál

ONE World Trade Center Seriál: Ikony stavebnictví

Ondřej Zabloudil, Senior konzultant ozabloudil@deloittece.com One World Trade Center (zkráceně též jako 1 WTC) je kancelářská budova na Manhattanu v New Yorku, USA. Tato výšková budova byla postavena v bezprostřední blízkosti místa, kde stálo původní Světové obchodní centrum zničené při teroristických útocích dne 11. 9. 2001. Návrhy na obnovení zničených budov se objevily velice brzy. Už v roce 2002 byla zorganizována architektonická soutěž, ve které vyhrál architekt polského původu Daniel Libeskind, který na místě zničeného Světového obchodního centra navrhl soubor pěti budov, z nichž nejvyšší nesla tehdy název Freedom Tower, tedy Věž svobody. Později byl tento název změněn na One World Trade Center v souladu se jménem původní zničené budovy. Přestože byl návrh Daniela Libeskinda vítězný, finální design budovy se od jeho budovy zásadně liší, a to hlavně kvůli neshodám s vlastníkem a developerem zničeného Světového obchodního centra Larrym Silversteinem, který měl pozemky pronajaté na 99 let za 1 milion USD měsíčně. Larry Silverstein byl po dlouhých letech sporů v roce 2006 z projektu One vyplacen a projekt byl dokončen jako PPP (Public private partnership project). Na projektu spolupracovaly organizace z veřejného sektoru „The Port Authority of New York and New Jersey“ a soukromá developerská společnost „The Durst Organization“, která vyhrála tendr na developera projektu v roce 2008 poté, co byl do čela Port Authority dosazen nový šéf Chris Ward. Ten usoudil, že projekt je nad síly samotné Port Authority a nechal vypsat tendr na developera a spoluinvestora, který z 5 předložených nabídek vyhrála právě společnost Durst. „The Port Authority of New York and New Jersey“ je joint venture mezi státy New York a New Jersey schválená Kongresem USA a založená v roce 1921, která dohlíží na výstavbu regionální dopravní infrastruktury, jako jsou mosty, tunely, letiště a přístavy. Jako architekt samotné budovy byl přizván architekt David Childs ze společnosti Skidmore, Owings & Merrill, který se stal autorem a koordinátorem návrhu současné podoby budovy. Většina prvků původního návrhu byla shozena ze stolu. Jeden element však zůstal, a to výška budovy 1.776 stop (541 m), jako odkaz na letopočet Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Výstavba 1 WTC byla symbolicky započata položením základního kamene při oslavách dne Deklarace nezávislosti 4. 7. 2004. Samotná stavba začala, kvůli výše zmíněným komplikacím, až 27. dubna 2006. Jako generální dodavatel byla vybrána americká stavební společnost Tishman Realty & 14

Construction. Základem mrakodrapu jsou tři ocelové sloupy vztyčené 19. prosince 2006, z nichž jeden je popsán tisíci ručně psaných vzkazů jako připomenutí obětí atentátů z 11. září 2001. Budova byla dokončena a otevřena v říjnu 2014 a v listopadu se do ní začal stěhovat první nájemník – vydavatelství Condé Nast, které si pronajímá 24 podlaží. 1 WTC má vstupy na všech 4 stranách budovy a je byl navržena tak, aby hladce integrovala provoz návštěvníků a nájemníků kancelářskí. Železobetonová základna ve tvaru krychle má půdorysnou stopu identickou s originálními Twin Towers. Z této základny věž stoupá 69 patry a její okraje jsou směrem vzhůru čím dál více zkoseny tak, že v polovině věže má budova osmiúhelníkový půdorys, který se směrem vzhůru přeměňuje opět ve čtverec. Na vrcholku budovy je 124 metrů vysoká věž (anténa). V noci vysílá maják na vrcholu této věže vodorovný světelný paprsek, který může být viděn na míle daleko.

1 WTC v číslech

541 metrů je výška budovy včetně antény, což z ní činí 4. nejvyšší budovu světa a nejvyšší na západní polokouli

104 je počet podlaží budovy 54 je počet výtahů v budově

280,000 m2 je pronajímatelná plocha

63% je aktuálně pronajato (září 2015). Nájemníci: Condé Nast, China Center, GSA, Servcorp atd.

3,9 miliardy USD jsou celkové odhadované stavební náklady (79 miliard Kč, přepočítáno kurzem z roku 2012), což představuje téměř 14,000 USD na 1 m2 pronajímatelné plochy (283,000 Kč). Toto z 1 WTC činí nejdražší budovu ve své době

60 USD je nájemné hlavního nájemce (Condé Nast) za čtvereční stopu a měsíc, což odpovídá 646 USD/m2 a měsíc, což je pod tržním průměrem lokality

40,000 tun oceli bylo použito při výstavbě 1 WTC


SMART • podzim 2015

15


§

Právo

Spoluodpovědnost z vad díla u stavebních projektů Tomasz Heczko, theczko@deloittece.com Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal Nový občanský zákoník v § 2630 zavedl s účinností od 1. ledna 2014 zcela nový institut zákonné spoluodpovědnosti z vad díla, který se uplatní u všech stavebních projektů (tj. vždy, když je smlouva mezi objednatelem a zhotovitelem smlouvou o úpravě nemovité věci nebo o zhotovení, úpravě nebo opravě stavby). Tento nový institut především radikálně rozšiřuje počet osob potenciálně odpovědných vůči objednateli z vad díla. Mezi subjekty, potenciálně spoluodpovědné vůči objednateli z vad díla, patří nově vedle zhotovitele také autor stavební dokumentace (nebo její části), dozor na stavbě (technický, autorský nebo jiný) a poddodavatelé zhotovitele. Výše uvedené subjekty tedy budou ze zákona spoluodpovědné za vady díla, přičemž tato odpovědnost vznikne bez dalšího ze zákona a to i tehdy, pokud mezi objednatelem a povinným subjektem nebude existovat žádný smluvní vztah. I když není text zákona zcela jednoznačný, máme za to, že pojem poddodavatele je nutno vykládat pouze ve smyslu „podzhotovitele“, tedy osoby přímo zúčastněné na stavebním projektu. Solidární odpovědnost by tak neměla dopadat např. na dodavatele zhotovitele, kteří dodali pouze stavební součástky nebo materiál (aniž by věděli, na jaký stavební projekt jsou určeny). Domníváme se také, že zákonná spoluodpovědnost nedopadne na poddodavatele zhotovitele v dalších stupních (dodavatele poddodavatele). Každý z potenciálně spoluodpovědných subjektů bude odpovídat pouze „vzhledem k tomu, co sám dodal“, přičemž rozsah dodávky každého subjektu (architekta, stavebního dozoru nebo poddodavatele) bude především definován ve smlouvě na dodávku jeho prací (uzavřené

Objednatel “zákonná spoluodpovědnost u vad díla”

Dozor

Zhotovitel

Poddodavatel 1 (podzhotovitel)

Dodavatel Poddodavatele 1

16

Projektant

Poddodavatel 2 (pouze součástky / materiál neurčený pro konkrétní stavbu)

Dodavatel Poddodavatele 1

s objednatelem nebo zhotovitelem). I proto bude mít správná definice díla v jednotlivých smlouvách velmi podstatné důsledky pro případné soudní spory. V zákoně není výslovně řešeno, jaké nároky bude mít objednatel vůči subjektům spoluodpovědným vedle zhotovitele dle § 2630 ObčZ; oprávněnému by měly svědčit zejména nároky na odstranění vady, popř. na slevu z ceny. Není ovšem zcela jasné, zda mohou být tyto subjekty spoluodpovědné také za škodu vzniklou v důsledku vad.

Spoluodpovědnost dle § 2630 OZ je koncipována jako objektivní s možností vyvinění. Důkazní břemeno co do okolností vylučujících odpovědnost je přeneseno na spoluodpovědné subjekty. Občanský zákoník v citovaném ustanovení také výrazně posiluje pozici objednatele pro případ sporu tím, že usnadňuje jeho důkazní pozici. Spoluodpovědnost dle § 2630 je koncipována jako objektivní s možností vyvinění. Důkazní břemeno co do okolností vylučujících odpovědnost je přeneseno na spoluodpovědné subjekty, a tato spoluodpovědnost tak trvá, dokud není prokázána existence okolností odpovědnost vylučujících. Bude tedy zcela klíčové, aby potenciálně spoluodpovědné subjekty (projektant, dozor, poddodavatel) měly k dispozici pro případ sporu dostatek důkazního materiálu prokazující okolnosti vylučující jejich odpovědnost za konkrétní vadu. Přestože zákon nezakazuje se od ustanovení § 2630 ObčZ smluvně odchýlit (dispozitivní norma), v praxi mnohdy nebude existovat žádná smlouva, v níž by bylo možné aplikaci § 2630 ObčZ vyloučit (např. mezi objednatelem a poddodavatelem zhotovitele typicky neexistuje žádný smluvní vztah). Takovou smlouvu by však bylo možné pro tento účel vytvořit. Všem účastníkům stavebních projektů, kteří jsou v pozici potenciálních povinných subjektů (generální dodavatelé, architekti, dozory, subdodavatelé) lze proto doporučit zvýšenou obezřetnost, důraz na prosazování vlastních práv, včasné plnění povinností během realizace, upozorňování na nesprávné pokyny jiných účastníků stavby a zejména zajištění potřebného důkazního materiálu. Doporučujeme také postup při realizaci stavby pravidelně konzultovat s právním odborníkem, který by zejména na velkých stavbách měl být neoddělitelnou součástí projektového týmu.


Událost

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR završí 25 let své činnosti Garantuje zastupování oboru na nejvyšší úrovni při stabilizaci stavebního trhu. Jedná s vládou, parlamentem a politickou reprezentací o vytváření finančních zdrojů ze státního rozpočtu a z evropských fondů. Je spolutvůrcem připomínek k zásadním dokumentům bytové politiky i dopravní infrastruktury, vstupuje do tvorby zákonů spoluúčastí svých členů a expertů a je připomínkovým místem nových návrhů legislativních změn ve stavebním podnikání i v sociální oblasti. Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR byl založen v roce 1990 jako významná součást nově strukturované české společnosti. Období po listopadu 1989 znamenalo nejen obnovu demokracie v naší zemi, ale i start k tržnímu hospodářství, k liberalizaci, ke konkurenci. Cílem Svazu bylo od samého počátku koncipovat a prosazovat potřeby a zájmy stavebního odvětví, zejména proto, že stavebnictví nebylo v té době adekvátně organizačně řízeno. Navázal na téměř století staré svazové činnosti, jejichž začátky se datují do doby bezprostředně po vzniku samostatné Československé republiky. Již tehdy se začaly sdružovat odborné cechy a spolky stavitelů, které cítily potřebu vzájemné výměny informací a potřebných zkušeností. Jejich snahy však zanikly během totalitních období 20. století. Jakmile došlo ke změně politického a společenského režimu, svazová tradice byla rychle obnovena. Za tu dobu se stal uznávaným a respektovaným zástupcem zaměstnavatelů a podnikatelů v oboru, který patří mezi hlavní národohospodářská odvětví.

25 let od činnosti není z hlediska mnoha důležitějších tou nejpodstatnější událostí. Přesto je to pro nás stavbaře významný den, při kterém se chceme trochu zastavit, sejít se s přáteli a vzájemně si připomenout vše dobré, co jsme při svém stavbařském řemesle a poutích po stavbách zažili. Rozhodli jsme se proto si připomenout toto výročí slavnostním setkáním za účasti reprezentantů našich členských organizací a významných hostů. Akce se uskuteční v Senátu parlamentu ČR se záštitou jeho předsedy dne 8. října 2015 jako součást letošních Dnů stavitelství a architektury. Součástí oficiální oslavy bude vyhodnocení soutěží vyhlašovaných SPS, ocenění dlouholetých pracovníků, předání vyhodnocení Osobnost stavitelství a Osobnost SPS. Program bude doplněn kulturním vystoupením. Kromě pozvaných hostů, představitelů oceněných firem a jednotlivců se zúčastní představenstvo a dozorčí rada SPS a zástupci členských firem z celé republiky., Neformální část bude jistě příležitostí pro setkání s přáteli a obchodními partnery.

Akce se uskuteční v Senátu parlamentu ČR dne 8. října 2015 jako součást letošních Dnů stavitelství a architektury.

SMART • podzim 2015

17


Novela nově zavedla doposud neznámý pojem „funkční celek“ se záměrem využít koncept „funkčního celku“ v otázce určení sazby DPH, ale také i v oblasti osvobození převodu nemovitých věcí od DPH. Tento koncept popisuje Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1.1.2015, která byla vydána v červenci tohoto roku.

Uplatnění DPH při prodeji nemovitých věcí v roce 2015 Martin Krapinec, mkrapinec@deloittece.com Petr Tusakovsky, ptusakovsky@deloittece.com Jak jsme Vás již informovali, k 1. lednu 2015 vstoupila v platnost novela zákona o dani z přidané hodnoty, která se velmi výrazně dotkla také sazeb DPH a případného osvobození u prodeje nemovitých věcí. Novela nově zavedla doposud neznámý pojem „funkční celek“, zjevně se záměrem využít koncept „funkčního celku“ v otázce určení sazby DPH, ale také i v oblasti osvobození převodu nemovitých věcí od DPH. Účinnost ustanovení, které se týká osvobození od DPH, však byla na poslední chvíli posunuta na 1. ledna 2016. Až donedávna tedy nebylo – kromě samotného významu slovního obratu „funkční celek“ zcela jasné, v jakých oblastech má být tento koncept využit. Světlo do uplatňování DPH při prodeji nemovitých věcí v roce 2015 měla hned z počátku roku 2015 vnést Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1.1.2015 (dále jen „Informace“), která ovšem byla nakonec vydána až v červenci tohoto roku. Dle Informace představuje „funkční celek“ vztah mezi jednotlivými nemovitými věcmi. Příkladem funkčního celku může být stavba, která je zřízena na pozemku, který slouží k jejímu provozu nebo k plnění její funkce nebo je využíván spolu se stavbou. Informace přibližuje, že pozemek se stavbou tvoří funkční celek, pokud společně tvoří jeden hospodářský celek, tzn., mají stejné hospodářské určení (do funkčního celku proto nelze spojit rodinný dům a pozemek, na kterém má majitel domu třeba autodílnu). S ohledem na zavedení funkčního celku došlo tedy k opuštění dříve aplikovaného parcelního přístupu, kdy se posuzovalo osvobození/ zdanění nemovitých věcí ve vztahu k jednotlivým parcelám. Tento přístup nereflektoval obecný princip hlavního a vedlejšího plnění, ale omezoval se právě pouze na jednotlivé parcely a jejich atributy. Chceme-li posuzovat režim DPH, hlavním určujícím prvkem transakce v praxi často bývá na pozemku stojící stavba (např. obchodní dům, rodinný dům). Při prodeji se pak celý funkční celek řídí DPH režimem stavby. V tomto ohledu je však nezbytné upozornit také na skutečnost, že se stavbou může být prodáváno i množství jiných pozemků a jiných staveb, a nemusí být tak jasně určitelné, která stavba je hlavní (a co vše s ní tvoří funkční celek), případně zda v daném prodeji nefiguruje více 18

hlavních staveb. Do funkčního celku lze přitom zahrnout i pozemky prostorově oddělené od hlavní stavby, pokud slouží k jejímu provozu a jsou prodávány s touto stavbou. Z hospodářského pohledu je dokonce možné, že hlavním (určujícím) prvkem transakce je pozemek, nikoli stavba. Důkazní břemeno v podobě prokázání existence funkčního celku (a hlavního prvku transakce) leží vždy na plátci. Za funkční celek je možné považovat i budovy, které nejsou vlastněné stejným vlastníkem a jsou pouze pronajaté. Příkladem uplatnění principu funkčního celku může být oprava pronajaté garáže vlastněné sousedem a umístěné na sousedově pozemku. Při opravě této garáže bude uplatněna první snížená sazba, neboť tvoří funkční celek s rodinným domem. V oblasti osvobození od DPH dodání vybraných nemovitých věcí zůstala příslušná ustanovení zákona o DPH v roce 2015 bez zásadních změn. U staveb a jiných nemovitých věcí s výjimkou pozemků, platí, že režim osvobození od DPH je možné aplikovat po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu, nebo od prvního užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. U pozemků je osvobození možné pouze v tom případě, že se nejedná o pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Zároveň se nesmí jednat o pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojená se zemí nebo inženýrská síť ve vlastnictví majitele pozemku. Při posuzování transakce je zcela nezbytné zkoumat zejména cíl s jakým je pozemek kupován. Pokud by byl například prodáván pozemek, na kterém je umístěna inženýrská síť a cílem obchodu by byl převod inženýrské sítě a nikoli převod samotného pozemku, na kterém je síť umístěna, režim DPH by se řídil příslušnou inženýrskou sítí. To znamená, že převod takového pozemku s inženýrskou sítí by byl osvobozen od DPH, pokud by byla inženýrská síť starší 5-ti let. Aplikaci osvobození od DPH po 1.1.2016 se Informace nevěnuje. Nicméně již nyní známe znění příslušných ustanovení zákona o DPH, která budou s nejvyšší pravděpodobností platit od příštího roku. Mezi největší změny patří opět další rozšíření definice stavebního pozemku. Případné nejasnosti týkající se osvobození od DPH by měla být vyřešena dobrovolnou aplikací DPH i na převod pozemků. V případě, že se bude jednat o převod mezi plátci, mělo by dojít k použití režimu přenesené daňové povinnosti (reverse-charge).


SMART • podzim 2015

19


Kalendář akcí

Modelové smlouvy podle FIDIC 13. 10., ICC ČR, Freyova 27, Praha http://www.komora.cz/ aktualni-zpravodajstvi/kalendar-akci

EXPO REAL , Mnichov 5. - 7. 10., Messe l.net/ rea po http://www.ex

COREN ET GLO BAL NORT H AME RICA SUMM IT 18. - 2 0. 10., Los An http://w geles ww.co renetg lobal.o rg/

Realitní Kongres

ÚSPORY ENERGIÍ při provozu lázeňských a wellness hotelů 15. a 22. 10., Hotel Monti Františkovy Lázně http://www.komora.cz/aktualni-zpravodajstvi/kalendar-akci

2015

9. 11., Clarion Co ngress Hotel Prague http://www.realit nikongres.cz/

Stavební centru m Eden 3000

2. - 30.12., BVV, Brno http://www.bvv.c z/

COMMERCIAL REAL ESTATE CONFERENCE 13. - 14. 10., Toronto http://www.naiop.org/

MIPIM UK

21. a 23. 10., Olympia, Londýn http://www.mipimuk.co.uk/

MIPIM Asia

MAPIC 18. - 20. 11., Palais des Festivals, Cannes http://www.mapic.com/

ICSC National De

al Making

8. - 9. 12., New York City http://www.icsc.o rg/

1. - 2. 12., Hong Kong http://www.mipim-asia.com/

Vánoce 24. 12.

@ Napište nám – za jakékoliv Vaše náměty či dotazy děkujeme.

Archiv SMART

Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR matyas@sps.cz, www.sps.cz

Veškerá minulá čísla můžete nalézt kliknutím na záložku SMART stavebnictví na www.sps.cz nebo na www.deloitte.com/cz/ nemovitosti

Ing. Miroslav Linhart, Deloitte mlinhart@deloittece.com, www.deloitte.com Ing. František Glazar, ÚRS Praha glazar@urspraha.cz, www.urspraha.cz Antonín Parma, Blue Events Antonin.Parma@BlueEvents.eu, www.blueevents.eu

Naleznete zde také SMART v anglickém jazyce. © 2015 Deloitte Česká republika, SPS v ČR


Millions discover their favorite reads on issuu every month.

Give your content the digital home it deserves. Get it to any device in seconds.