Mixed use development Smíchov - Na Knížecí Blanka Houštecká
ateliér Kuzemenský Synek
Mixed use development
Smíchov - Na Knížecí
Blanka Houštecká 01/2017
Konstrukce městského bloku je hlavním teoretickým tématem práce. Jeho výhody, nevýhody, limity, odstranění problémů, propojení více funkcí v bloku. Úkolem je prověření kapacity a potenciálu parcely, která se nachází na Smíchově na nároží ulic Ostrovského a Stroupežnického. Jedná se o významnou plochu na rozhraní nově plánované čtvrti a tradiční smíchovské blokové zástavby.
Obsah TÉMA
Mixed use - solid - hybrid Vývoj budov se smíšeným využitím
NA KNÍŽECÍ
Smíchov Urbanistický vývoj Smíchov city Dostavba bloku Fotodokumentace
NÁVRH
9 11
15 17 19 21 22
Autorská zpráva Situace širších vztahů Vizualizace Půdorysy Řezy Pohledy Detail fasády Plochy a kubatury
27 28 30 46 62 68 70 72
konzultace, zdroje
75
5
Téma
MĚSTSKÝ POLYFUNKČNÍ DŮM Městský dům lze považovat za základní stavební kámen, pomocí kterého vytváříme obytné prostředí a zároveň určujeme jeho kvality. Současně uplatňované koncepty kompaktního města krátkých vzdáleností, které upřednostňují pohyb pěších a cyklistů a podporují hustotu, polyfunkčnost a promísení všech městských funkcí a aktivit, vyžadují odpovídající formy budov, které umožní toto prostředí vytvářet a formovat. Zároveň zde vyvstává otázka udržitelnosti v souvislosti s technologickým rozvojem a rychle se měnícími potřebami, které vyžadují co nejvyšší možnou míru flexibility s ohledem na možný budoucí rozvoj.
MIXED USE - SOLID - HYBRID Hlavním tématem této práce je mixed use development, jehož alternativními modely mohou být hybridní budovy nebo solidy. Všechny tyto přístupy v navrhování budov různými způsoby kombinují funkční využití a nabízí větší či menší flexibilitu. Prostorové uspořádání je častěji řešeno v širším rozsahu než v rámci jednoho domu. Spíše se jedná o soubory staveb nebo měřítko urbánního bloku, který může lépe reagovat na potřeby jednotlivých funkcí a formovat veřejný a sdílený prostor. Všechny funkce hybridních budov jsou navrhovány tak, aby byly provázané a aby vzájemnými vazbami a vztahy vytvářely celodenní živé prostory, podporovaly komunikaci a sdílení. To je také obecně nejvýznamněji odlišuje od tzv. mixed-use budov, které pouze skládají různé funkce na sebe nebo vedle sebe, avšak bez podpory vzájemných vztahů. Vedle nich solid představuje univerzální budovu nabízející možnost řešení libovolných dispozic, které umožňuje skeletová konstrukce s pevným umístěním pouze instalačních jader. Budovy se smíšeným využitím, a především hybridní budovy zároveň reagují různými způsoby na urbánní kontext a vzájemně působí s městským prostředím, které často integrují. Charakter jednotlivých budov se vztahuje k předpokládaným funkcím a jejich adaptabilitě, uživatelům jak soukromých tak veřejných prostor a je závislý na historickém i kulturním prostředí.
TÉMA
9
VÝVOJ BUDOV SE SMÍŠENÝM VYUŽITÍM Přestože idea budovy se smíšenou funkcí není nová a v průběhu celé historie můžeme nalézt řadu příkladů budov s kombinovanými funkcemi, ve dvacátém století se tyto budovy začaly znovu častěji objevovat a rozvíjet jako reakce na zónované město. Již první opevněná města v podstatě vytvářela jeden hybridní neustále se vyvíjecí celek. Uvnitř hradeb začaly být provázané hodnoty pozemku, hustota i překrývající se funkce. Pěší chůze byla hlavní formou dopravy i přepravy zboží, tudíž funkce komerční, pracovní i rezidenční byly buď v jednom prostoru, nebo byly v rámci domu naskládané jedna na druhé, často bez rozdílů mezi místnostmi pro jednotlivé určení. Růst ohraničeného města tedy znamenal slučování a překrývání funkcí a tím i růst hustoty. S postupným růstem předměstí a narůstající mobilitou města rušila hradby a rozšiřovala se do krajiny. Levnější pozemky a dostupnější vlastnictví půdy odstranily tlak na maximální využití a sdílení prostoru a rozptýlené osídlování podpořilo vznik strategického plánování větších ploch. Pozdější revoluce v mobilitě a urbanizace s masivním přílivem lidí do měst usnadnila nástup moderního plánování zónovaného města založeného na hygienických zásadách a moderní metropole vyvinula několik typů budov s individuálními funkcemi rozesetými po krajině. Dodnes má toto prostorové uspořádání měst dopad na řadu problémů (od dopravy zatěžující životní prostředí, přes nárůst satelitů a vylidňování center s rostoucí cenou pozemků), které doposud nebyly vyřešeny a jsou i nadále předmětem plánování a současného rozvoje měst. Opět jsou objevovány hodnoty původního městského prostředí a postupně se začínají uplatňovat koncepty polyfunkčních kompaktních měst, které podporují hustotu, polyfunkčnost a promísení všech městských funkcí a aktivit včetně zlepšení kvality života ve městech, která mají být živá, bezpečná, udržitelná a zdravá. Opět se v podstatě vracíme k hodnotám historického města uvnitř hradeb.
TÉMA
11
Na Knížecí
SMÍCHOV Pražská čtvrť Smíchov náležící do městské části Praha 5 se rozkládá na levém břehu Vltavy, jižně od centra města. Obchodním, dopravním i společenským středem Smíchova je okolí rušné křižovatky Anděl v místě setkání dvou historických cest a hlavních urbanizačních os, které tvoří ulice Nádražní a Plzeňská. Kompaktní bloková zástavba Smíchova se rozkládá v rovinatém severojižním pásu podél břehu řeky a směrem na východ postupně přechází v rozvolněnou zástavbu menšího měřítka, kterou ve svazích kopců střídají plochy parků a lesů. V minulosti se Smíchov rozvíjel jako důležité průmyslové předměstí Prahy a v průběhu 19. Století zde bylo postaveno mnoho továren a dělnických obytných domů. Až v 80. letech 20. století začala průmyslová výroba z vnitřního města postupně mizet a charakter Smíchova se začal měnit také demolicemi pro výstavbu metra, kdy byl zbořen celý blok nejstarších smíchovských domů, a proražením Smíchovského tunelu. V okolí Anděla zůstalo velké množství opuštěných nemovitostí a pozemků, na jejichž místě vznikla řada novostaveb obchodních a administrativních center. Jedním z nejvýraznějších zásahů se stal objekt Zlatého Anděla, který dominuje historické křižovatce ulic nádražní a Plzeňské při stanici metra.
NA KNÍŽECÍ Na Knížecí je prostranství přiléhající k severnímu zhlaví Smíchovského nádraží, na kterém se v současnosti nachází terminál městské i dálkové autobusové dopravy. Název nese podle bývalého zájezdního hostince, který stával v nádražní ulici na místě, kde se dnes nachází činžovní domy se sálem kina. Plánovaným přemístěním autobusového nádraží vznikne prostor pro realizaci nového náměstí s umístěním budovy celoměstského významu.
NA KNÍŽECÍ
15
Smíchov na plánu z roku 1891, Hurtig Alfred
Orientační plán Prahy a obcí sousedních z let 1909-1914
Orientační plán hlavního města Prahy s okolím z roku 1938
URBANISTICKÝ VÝVOJ Průmyslový vývoj jižní části Smíchova je neoddělitelně spjat s výstavbou železnice ve druhé polovině 19. století. Dříve Smíchov končil nedaleko za křižovatkou s plzeňskou ulicí a směrem k jihu zde bylo jen pár budov na levé straně silnice do Chuchle. Území na západě zakončovala silnice směrem do Radlic, která vedla podél téměř pustého svahu prolomeného údolím Radlického potoka a na východě lemoval území neustálený vltavský břeh. V 60. letech bylo dokončeno nádraží České západní dráhy, o deset let později zde přibylo nádraží dráhy Buštěhradské a také tzv. Spojovací dráha překračující Vltavu po železničním mostě a směřující tunelem na dnešní Hlavní nádraží. K nim se přidalo ještě nádraží Pražsko-duchcovské dráhy v roce 1873. Vznik tohoto rozsáhlého železničního areálu se zapsal do městské struktury po dopravní, urbanistické i historické stránce a stal se jedním z klíčových osobních i nákladových nádraží na území Prahy. Po výstavbě železnice se zintenzivnila stavební činnost, a zatímco se v severní části rozrůstala obytná čtvrť, střed a jih Smíchova zůstaly vyhrazeny průmyslu. S uhelnými drahami souvisela vedle budov pro vlastní provoz železnice také výstavba uhelných dvorů, skladišť, překladišť a váh. Prostor nádraží byl uzavřen stavbou sladovny a pivovaru (stávajících na dnešním autobusovém nádraží Na Knížecí), které oddělovaly dopravní uzel od města Smíchova. V první polovině 20. století již byla většina územních rezerv v rovinaté části Smíchova vyčerpána a došlo i k náhradě starší zástavby. Nejvýraznějším příkladem jsou Ženské domovy z let 1932-36 nad Knížecí. Později se těžiště výstavby přesunulo do okolních kopců, kde vyrůstaly vilové a družstevní čtvrti. Starý Smíchov byl postupně zanedbáván a vystaven chátrání a v 80. letech zde došlo k několika necitlivým zásahům. V souvislosti s výstavbou metra byl zbourán blok nejstarších smíchovských domů a kvůli vedení městského okruhu pokračovaly další demolice, ne však v takovém rozsahu, v jakém byly původně zamýšleny. K výrazným změnám zde dochází od druhé poloviny 90. let, kdy projekty nových kancelářských, obchodních, zábavních i obytných prostor začaly měnit opuštěné průmyslové areály a dříve znečištěné a nepropustné průmyslové zóny.
NA KNÍŽECÍ
17
BUDOUCÍ ROZVOJ | SMÍCHOV CITY Na území více než dvaceti hektarů téměř opuštěného nákladového nádraží vyroste nová čtvrť Smíchov City s kancelářemi, bytovými domy, obchody i občanskou vybaveností. Urbanistickou podobu území zpracoval ateliér A69. Nová koncepce navazuje na okolní blokovou strukturu a hlavním veřejným prostorem by se podle návrhu měl stát pěší bulvár mezi novým jižním dopravním terminálem a Knížecí. Stávající dálkové a příměstské autobusové nádraží Na Knížecí bude přemístěno a propojeno s vlakovým nádražím, metrem, autobusy MHD a tramvajemi v Nádražní ulici. Na volném prostranství by pak v budoucnu mělo vzniknout náměstí s radnicí nebo s jinou významnou veřejnou institucí, které by se mělo stát novým centrem Smíchova.
NA KNÍŽECÍ
19
DOSTAVBA BLOKU Řešená parcela nedokončeného bloku se nachází na nároží ulic Ostrovského a Stroupežnického a těsně sousedí s budoucím rozsáhlým developmentem na místě bývalého nádraží. Jedná se o významnou plochu na rozhraní budoucí plánované čtvrti a tradiční smíchovské blokové zástavby, která je v současné době využívána jako provizorní tržnice a parkoviště. Vedle budovy Ženských domovů a činžovních domů z počátku 20. století bude nový dům dotvářet hranu autobusového nádraží, které se v budoucnu pravděpodobně promění v náměstí a nové centrum Smíchova.
NA KNÍŽECÍ
21
budova polikliniky, proluka v ulici Stroupežnického, parkoviště
pohled na autobusové nádraži z budovy polikliniky
FOTODOKUMENTACE
sousední zástavba vnitrobloku
sousední domy v ulici Ostrovského
Ženské domovy - sousední blok, štít polikliniky
pohled na proluku, vstup do tržnice
23
Nรกvrh
AUTORSKÁ ZPRÁVA Městský dům lze považovat za základní stavební kámen, pomocí kterého vytváříme obytné prostředí a zároveň určujeme jeho kvality. Současně uplatňované koncepty kompaktního města, které upřednostňují pohyb pěších a cyklistů a podporují hustotu a promísení všech městských funkcí a aktivit, vyžadují odpovídající formy budov, které umožní toto prostředí vytvářet a formovat. Zároveň je důležitá otázka udržitelnosti v souvislosti s rychle se měnícími potřebami, které vyžadují co nejvyšší možnou míru flexibility s ohledem na možný budoucí rozvoj. Parcela na nároží ulic Ostrovského a Stroupežnického má velký význam z hlediska budoucího rozvoje Smíchova. Nedokončený blok se nachází na rozhraní tradiční smíchovské zástavby a plánované čtvrti, která promění plochu dnes již téměř nevyužívaného zhlaví Smíchovského nádraží. Před tímto blokem by navíc mělo vzniknout náměstí s radnicí, které se stane centrem nejen nové čtvrti, ale i širšího okolí. Dnešní situace je ale jiná. Nesourodé a obtížně prostupné území, kde převážnou část veřejného prostoru zabírají široké silnice, parkoviště a rozlehlý autobusový terminál s několika podchody a vstupy do metra, obklopuje dominantní hmota Ženských domovů, štítové zdi nedokončeného bloku a velmi různorodá zástavba z devatenáctého století. Dům, který má stát na tomto místě, by měl své okolí sjednotit, měl by reagovat na nesourodý kontext, současné problémy území, ale především i na budoucí rozvoj. Urbanistický koncept Strukturu bloku doplňuji uzavřenou kompaktní zástavbou jasně definující uliční prostor. Navrhuji zde pevnou hmotu domu tvořící hranu budoucího náměstí, jednotící současný prostor autobusového nádraží a navazující na sousední domy. Ve středu bloku je umístěna dominantní převýšená hmota s tržnicí, která ukončuje plánovanou urbanistickou osu hlavního pěšího bulváru nové čtvrti. Budovu polikliniky, která je součástí řešeného návrhu, zachovávám z důvodu navázání na měřítko domů v ulici Stroupežnického a navazuji tak na vrstevnatý charakter okolní zástavby. Uzavřením nároží a umístěním tržnice k hranici pozemku vytvářím rozlehlý poloveřejný vnitroblok, který doplní současně nevyhovující strukturu okolních veřejných prostor a současně poměrně hustou intenzitu zastavění, díky níž se tento prostor může stát kvalitním obytným prostředím. Mixed use Do tržnice, která tvoří dominantní funkci parteru a zabírá převážnou jeho plochu, se vstupuje skrz krátkou pasáž s obchody. Halový prodejní prostor s ochozem se otevírá do vnitrobloku velkou prosklenou plochou. Tržnice by měla vytvářet obdobu farmářských trhů doplněnou kavárnami, menšími obchody a restaurací. Dalším využitím domu jsou kancelářské prostory co-workingového centra a standardních pronajímatelných kancelářských ploch, které zabírají druhé až čtvrté podlaží a jsou navržené s velkou mírou flexibility dispozičního řešení. Vedle kanceláří jsou umístěny přednáškové a konferenční sály, které mají i samostatný vstup z ulice. Byty ve dvou nejvyšších podlaží jsou navrženy v různém standardu od minimálních bytů kolejového typu po vyšší standard s prostornými terasami. Nad prostorem tržnice je umístěno 41 garsonek se sdílenými obytnými prostory a velkou kuchyní, nicméně každý byt může být využíván i samostatně bez společných prostor. Do ulice Ostrovského jsou umístěny převážně tří až čtyřpokojové severojižně orientované byty s terasami a s výhledem na budoucí náměstí.
NÁVRH
27
SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ GSEducationalVersion
0
50
100
150m 29
GSEducationalVersion
NADHLEDOVÝ ZÁKRES
31
PARTER
33
NÁROŽÍ ULIC OSTROVSKÉHO A STROUPEŽNICKÉHO
35
POHLED Z ULICE OSTROVSKÉHO
37
VNITROBLOK
39
VNITROBLOK
41
INTERIÉR TRŽNICE
43
INTERIÉR BYTU
45
C
2
5
3 3
B
GSEducationalVersion
A´
A´
4
C´
C´
B´
B´
A
1
A
1 2 3 4 5
1. PP
parkování technické místnosti sklady, odpad výduch z metra retenční nádrž
0 1 2 3 4 5
10 m
47
7
C
B
2
3
2
GSEducationalVersion
4
A´
A´
6
C´
C´
B´
2 2 1 B´
5
A
1. NP
2 2
2
2
A
1 tržnice 2 obchody 3 restaurace 4 recepce kanceláří 5 lobby 6 sklady 7 vjezd do garáží
0 1 2 3 4 5
10 m
49
3 C
B
GSEducationalVersion
3
A´
A´
4
C´
C´
B´
1
B´
2
A
1
A
2. NP
kancelářské prostory 2 kavárna 3 byty 4 sklady
0 1 2 3 4 5
10 m
51
3
3
C
3
B
GSEducationalVersion
3
A´
A´
4
C´
C´
B´
1
B´
2
A
1
A
3. NP
kancelářské prostory 2 přednáškové sály 3 byty 4 sklady
0 1 2 3 4 5
10 m
53
2
2
C
2
B
GSEducationalVersion
2
A´
A´
3
C´
C´
B´
1
B´
A
1
A
4. NP
kancelářské prostory 2 byty 3 sklady
0 1 2 3 4 5
10 m
55
C
B
GSEducationalVersion
A´
A´
3
C´
C´
1
B´
B´
2 2
A
A
1 2 3
5. NP
byty sdílené prostory úložné prostory technická místnost
0 1 2 3 4 5
10 m
57
C
B
GSEducationalVersion
A´
A´
2
C´
C´
B´
B´
1 1
A
A
1 2
6. NP
byty úložné prostory technická místnost
0 1 2 3 4 5
10 m
59
C
B
GSEducationalVersion
A´
A´
C´
3
C´
B´
1
B´
2
A
1
7. NP
A
1 střešní terasa 2 posilovna 3 zimní zahrada
0 1 2 3 4 5
10 m
61
ŘEZ A-A 0
5
10
15 m
63
+20,700
+17,800
+14,800
+11,200
+7,900
+4,300
+0,900
+20,70
+17,80
+14,80
+11,20
+7,900
+4,300
+0,900 ± 0,000
ŘEZ B-B 0
1
2
3 4
5
10 m
65
± 0,000
+20,70 +20,700
+17,80 +17,800
+14,80 +14,800
+11,20 +11,200
+7,900 +7,900
+4,300 +4,300
+0,900 +0,900
ŘEZ C-C 0
1
2
3 4
5
10 m
67
POHLEDY ULIČNÍCH FASÁD
69
GSEducationalVersion
+21,000
6. NP +17,800
5. NP +14,800
4. NP +11,200
3. NP +7,900
2. NP +4,300
1. NP +-0,000
1
2
3 1 štuková omítka 2 fasádní betonový obklad 3 dřevěný obklad Nosná konstrukce objektu je navržena jako monolitický železobetonový kombinovaný systém založený na základové desce, prostor tržnice tvoří halová konstrukce s ocelovými příhradovými nosníky. Kontaktní fasáda je povrchově upravena štukovou omítkou, v přízemí je obložena lehčenými betonovými obklady. Výkladce i okna jsou dřevohliníkové, doplněné ocelovým zábradlím s povrchovou úpravou práškového laku. Střechy jsou navrženy ploché s extenzivní zelení, z části jsou využívané jako terasy. V 1. PP jsou navrženy prostory technických místností pro zdroj tepla, elektrorozvody, strojovnu sprinklerů, nádrž na sprinklery a retenční nádrž pro zadržování dešťové vody, vzduchotechnické jednotky jsou umístěny v 5. a 6. NP. Rozvody instalací jsou vedeny technickým podlažím nad prostorem tržnice, v instalačních jádrech a v instalačních dutinách umístěných ve zdvojených podlahách a podhledech.
DETAIL FASÁDY - KONSTRUKČNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
71
3. NP | kanceláře, přednáškové sály, byty
7. NP | posilovna, střešní terasa, hřiště
2. NP | kanceláře, tržnice, kavárna
6. NP | byty
1. NP | tržnice, obchody, restaurace
5. NP | byty
1. PP | parkování - 84 míst, technické místnosti
4. NP | kanceláře, byty
PLOCHY A KUBATURY
73
KONZULTACE Ing. arch. Michal Kuzemenský MgA. Ondřej Synek Ing. Martin Pospíšil, Ph.D. / statika Ing. Zuzana Vyoralová, Ph.D. / technické zařízení budov JUDr. PhDr. Jiří Plos / právní předpisy
LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE AHRENTZEN, Sherry. Hybrid Housing: A Contemporary Building Type for Multiple Residential and Business Use. University of Wisconsin - Milwaukee, 1991 WIESNER, Taylor. An Exploration into the Qualities of a True Hybrid Building A+T RESEARCH GROUP. This Is Hybrid: An analysis of mixed-use buildings. A+ T architecture publishers, Vitoria-Gasteiz, 2014. HNILIČKA, P.; FALTUSOVÁ, E.; Pintová KRÁLOVÁ, R.; PLOS, J.; TICHÝ, D.; TITTL, F. Pražské stavební předpisy s aktualizovaným odůvodněním. Praha, IPR Praha, 2014 ŠIMONÍK, Zdeněk. Smíchovské nádraží - život. In: Člověk, stavba a územní plánování VI. ČVUT v Praze, Fakulta stavební (2012). Str. 160-165. Kolektiv autorů: Historický atlas měst České republiky - svazek č. 24 - PrahaSmíchov, Historický ústav Akademie věd ČR, Praha 2012 Elektronické mapové podklady magistrátu Hlavního města Prahy, http://www.praha.eu/ http://maps.google.cz/maps Malé dějiny Smíchova a Košíř, http://smichov.blog.cz/ http://www.a69.cz/smichoffon Zdroje obrázků historických map: http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=MSHU-MAP-B-797 http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=AMP-OPP-1909-1914 http://towns.hiu.cas.cz/p_zoom.php?map=AMP-OPP-1938
KONZULTACE A ZDROJE
75