Page 1

CZ BIM Standardy pro Revit® Implementace standardů programu Autodesk Revit® pro potřeby architektonických, stavebních a profesních projektových nebo dodavatelských společností v Česku.

Verze 2.0

Leden 2014

Vydání druhé

Metodická pomůcka pro: Autodesk Revit®

Standardy označené jako „Verze 2.x“ jsou určené pro veřejnost

forum.BIM-forum.cz www.BIM-Forum.cz

1


2


Obsah 1

2

3

4

Úvod ................................................................................................................................................ 7 1.1

Z čeho vycházíme .................................................................................................................... 7

1.2

Autorský výbor ........................................................................................................................ 8

1.3

Partneři a přispěvatelé ............................................................................................................ 8

1.4

Zodpovědnost.......................................................................................................................... 9

1.5

Rozsah ..................................................................................................................................... 9

1.6

Následná aktualizace ............................................................................................................. 10

1.7

Podklady ................................................................................................................................ 10

1.8

Základní definice.................................................................................................................... 10

Základní doporučení ...................................................................................................................... 12 2.1

BIM ........................................................................................................................................ 12

2.2

Tvorba výkresové dokumentace ........................................................................................... 13

Strategie BIM projektu .................................................................................................................. 14 3.1

BIM koordinátor .................................................................................................................... 14

3.2

Dokument „Strategie projektu BIM“ ..................................................................................... 14

Sdílení BIM dat a spolupráce ......................................................................................................... 15 4.1

Společné Datové Prostředí (SDP) .......................................................................................... 15

4.2

SDP fáze 1: Rozpracovanost (WIP) ........................................................................................ 15

4.3

SDP fáze 2: Sdílení ................................................................................................................. 15

4.3.1

Mezioborový přístup k Rozpracovanosti (WIP) ............................................................. 17

4.3.2

Revit Server – sdílení dat v sítích WAN.......................................................................... 18

4.4

SDP fáze 3: Tisk (export) a předání dokumentace................................................................. 19

4.5

SDP fáze 4: Archivace ............................................................................................................ 19

4.6

Kontrola ................................................................................................................................. 19

4.6.1

5

4.7

Zabezpečení a ukládání dat ................................................................................................... 20

4.8

Systém Kontrola chyb a kolizí – záznamy a odstranění ......................................................... 20

4.9

Prohlížení BIM dat ................................................................................................................. 21

Interoperabilita.............................................................................................................................. 22 5.1

Úvod ...................................................................................................................................... 22

5.2

Správa vstupních CAD/BIM dat ............................................................................................. 22

5.3

Účelový způsob modelování.................................................................................................. 22

5.4

Výměna dat mezi různými platformami ................................................................................ 23

5.4.1 6

Prohlížení aktuálního Revit modelu .............................................................................. 20

Formát IFC ..................................................................................................................... 23

Rozdělení dat (pracovní sady a linky) ............................................................................................ 24

3


6.1

Základní principy ................................................................................................................... 24

6.2

Pracovní sady......................................................................................................................... 25

6.2.1

Dělení pracovních sad ................................................................................................... 25

6.2.2

Ukládání projektů v prostředí více uživatelů ................................................................. 25

6.2.3

Výpůjčky nebo vlastnictví sad........................................................................................ 26

6.3

7

Připojení souborů .................................................................................................................. 26

6.3.1

Jednooborové připojení souborů .................................................................................. 27

6.3.2

Připojení modelů více oborů ......................................................................................... 27

Metodologie modelování .............................................................................................................. 29 7.1

Metodologický postup práce................................................................................................. 29

7.2

Postupná tvorba komponent ................................................................................................ 29

7.2.1 7.3

8

Tvorba výkresů ...................................................................................................................... 33

7.3.1

Tvorba dokumentace v BIM .......................................................................................... 33

7.3.2

Tvorba výkresů pomocí Pohledů a následný export ..................................................... 34

7.4

Umístění projektu a koordinace ............................................................................................ 34

7.5

Jednotky a přesnost............................................................................................................... 35

Struktura adresářů a pojmenování................................................................................................ 36 8.1

Úvod ...................................................................................................................................... 36

8.2

Adresářová struktura projektu .............................................................................................. 36

8.2.1

Centrální soubor a struktura ......................................................................................... 37

8.2.2

Životnost centrálního souboru ...................................................................................... 37

8.2.3

Lokální soubor a struktura............................................................................................. 37

8.2.4

Projektová struktura...................................................................................................... 37

8.2.5

Adresáře komponentů (rodiny, materiály atd.) ............................................................ 38

8.3

Obecné zásady pojmenování................................................................................................. 38

8.4

Pojmenování modelu ............................................................................................................ 40

8.5

Pojmenování pracovních sad................................................................................................. 40

8.5.1

4

Detailování v modelu vs. samostatný detail.................................................................. 31

Entity mimo základní pracovní sady .............................................................................. 41

8.6

Pojmenování objektů v knihovně prvků ................................................................................ 41

8.7

Pojmenování parametrů ....................................................................................................... 41

8.8

Pojmenování pohledů ........................................................................................................... 41

8.8.1

Zvláštní typy................................................................................................................... 42

8.8.2

Pohledy detailu .............................................................................................................. 42

8.9

Tabulka pohledů .................................................................................................................... 42

8.10

Nastavení (PB) prohlížeče projektu ....................................................................................... 43


8.11 9

Pojmenování výkresových listů ............................................................................................. 43

Vzhled - Prezentace ....................................................................................................................... 45 9.1

Úvod ...................................................................................................................................... 45

9.2

Šablony .................................................................................................................................. 45

9.3

Poznámky .............................................................................................................................. 45

9.4

Texty ...................................................................................................................................... 46

9.5

Tloušťky čar ........................................................................................................................... 46

9.6

Vzhled čar .............................................................................................................................. 47

9.7

Styly čar ................................................................................................................................. 47

9.8

Šrafy a výplně ........................................................................................................................ 47

9.9

Šablony pohledů a filtry......................................................................................................... 47

9.10

Kótování................................................................................................................................. 47

9.10.1

Pojmenování kótovacích stylů: ...................................................................................... 48

9.11

Rozpisky výkresů.................................................................................................................... 48

9.12

Symboly ................................................................................................................................. 48

9.12.1 9.13 10

Značky detailů a řezů ..................................................................................................... 48

Copyright ............................................................................................................................... 49 Zdroje ........................................................................................................................................ 50

10.1

Úvod ...................................................................................................................................... 50

10.2

Programy / software ............................................................................................................. 50

10.3

Zdrojové knihovny BIM ......................................................................................................... 50

10.3.1

Projektová knihovna ...................................................................................................... 50

10.3.2

Centrální knihovna – doplněk projektové knihovny ..................................................... 51

10.4

Klíčové poznámky - Keynotes ................................................................................................ 51

10.5

Sdílené parametry ................................................................................................................. 51

10.6

Klávesové zkratky .................................................................................................................. 51

11

Přílohy........................................................................................................................................ 52

11.1

Kódy pro názvy modelů ......................................................................................................... 52

11.2

Tloušťky čar ........................................................................................................................... 53

11.3

Typy stylů čar ......................................................................................................................... 54

11.4

Typy vzhledů čar .................................................................................................................... 55

11.4.1

Grafické zobrazení ......................................................................................................... 55

11.4.2

Tabulkové zobrazení definice ........................................................................................ 55

11.5

Základní typy šrafů ................................................................................................................ 58

11.6

Základní symboly ................................................................................................................... 58

12

Další definice ............................................................................................................................. 59

5


12.1

Způsob pojmenování parametrů ........................................................................................... 59

12.1.1 13

6

Okno .............................................................................................................................. 59

Seznam použitých zkratek ......................................................................................................... 60


1 1.1

Úvod Z čeho vycházíme

Hlavním podkladem pro tvorbu těchto standardů pro Autodesk Revit je britská iniciativa „The AEC (UK) CAD Standards Initiative“, která byla založena v roce 2000 se snahou zlepšovat procesy sdílení, zpracování a výměny informací. Původně se zabývala hlavně návrhem a správou CAD hladin jako hlavním klíčem pro výměnu dat. Postupem času a s rozvojem technologií se zaměřuje více na správu a výměnu informací v projektové a dodavatelské oblasti.

Standardy pro Revit představují pouze část výstupů této iniciativy, které ale vychází a doplňují obecné BIM standardy.

„AEC (UK) BIM Standard“ byly vydány v roce 2009 s následnými aktualizacemi. Více na aecuk.wordpress.com/documents/

Některé z částí textu se odvolávají na UK normu BS1192:2007, která je základem pro CAD definice ve Velké Británii (byla použita např. jako základ názvosloví hladin v produktech Cadkon)

BIM-Fórum o.s. si klade za cíl napomáhat při tvorbě a implementaci takovýchto standardů v Čechách. Je nám jasné, že nemůžeme nahradit normotvůrce, ale postup BIM projektování vyžaduje zavedení určitých postupů pro tvorbu a sdílení dat.

Poznámka: Je důležité uvědomit si, že takovéto standardy mají smysl pouze tehdy, jsou-li používané v nejširší možné míře. K dosažení toho můžou být neomezeně distribuované a používané. Změny a doplnění vždy diskutujte se zpracovatelem – BIM-Fórum o.s.

7


1.2

Autorský výbor

Věříme, že se podaří nastartovat široká odborná diskuze o potřebách nasazení jak samotných BIM prostředků tak také těchto Standardů.

1.3

Partneři a přispěvatelé

Aukett s.r.o.

Hledáme sponzory z řad společností i jednotlivců, kteří by tuto práci chtěli podpořit – buď jednorázovou platbou, nebo pravidelnou částkou. Nehledáme jednoho velkého sponzora – jeho odchodem by práce na těchto standardech byla značně ohrožená. Jako vhodnější se nám jeví víc menších sponzorů. Pokud zvažujete podpořit tuto práci, kontaktujte zástupce občanského sdružení BIM-Forum (viz www.bim-forum.cz/kontakty). Děkujeme 

8


1.4

Zodpovědnost

Veškeré návrhy a doporučení zde obsažené jsou pouze informativní. Autoři i distribuující organizace nenesou žádnou odpovědnost při používání nebo úpravách zde navržených postupů. Nasazení těchto postupů musí být důkladně prověřeno v souvislostí se stávající praxí a pracovními postupy ve Vaší organizaci.

1.5

Rozsah

Tyto standardy jsou určeny pro podporu práce v aplikaci Revit (dále jen Revit) z praktického hlediska fungování projekční nebo dodavatelské organizace. Klient ovšem může požadovat jiný způsob práce a koordinace dat při zpracovávání projektové dokumentace.

Standardy pro Revit jsou vytvářené na základě širokého konsenzu zkušených uživatelů Revitu z různých částí projekčního spektra, ve spolupráci s BIM konzultanty; vycházejí rovněž z doporučení různých světových standardizačních iniciativ a norem, v této části zejména z BS1192:2007.

Tyto Standardy jsou zaměřené hlavně na adaptaci obecných BIM doporučení na potřeby praktických aplikací při práci s Revit Architecture, Revit Structure a Revit MEP (od verze 2013 Revit All-in-one).

Terminologie a funkce (názvosloví) jsou převzaty z Autodesk Revit 2012

Snahou je:

1. Maximální efektivita tvorby projektové dokumentace využitím koordinované a konzistentní práce v BIM.

2. Definování standardů, nastavení a ověřených postupů, které umožní dodání projektu s vysokou kvalitou a jednotným vzhledem v průběhu práce na projektu.

3. Zajištění digitálních dat BIM tak, aby umožňovaly efektivní sdílení dat při práci v projektovém multiprofesním týmu ať už v rámci jedné kanceláře nebo i při spolupráci s externími spolupracovníky.

Komunikace v týmu je základem úspěchu. Tyto standardy mají zajistit, aby všichni členové týmu „mluvili“ stejným jazykem.

9


1.6

Následná aktualizace

Navrhované změny a dodatky k těmto standardům můžou být podávány písemně s připojeným vysvětlujícím příkladem, s navrhovaným textem nebo jinou přílohou k rukám zpracovatelů. Zpětná vazba je pro nás důležitá, odsouhlasené návrhy budou přidány do následných verzí tohoto dokumentu. Je zřejmé, že změny těchto standardů budou probíhat stejnou rychlostí, jakou se mění i produkty a způsoby práce v nových BIM produktech.

1.7

Podklady

S ohledem na nedostatek původních českých zdrojů jsou zde uvedeny původní UK zdroje: •

BS1192:2007 (k nahlédnutí u zpracovatele)

AEC (UK) BIM Standards 2009

AEC (UK) CAD Standard 2000

1.8

Základní definice

Následující termíny definují základní termíny při použití konceptu BIM a strukturu dat použitých v těchto standardech.

Projektový BIM koordinátor

Osoba zodpovědná za nastavení a nasazení projektové BIM strategie – tato osoba je většinou nejzkušenějším uživatelem Revitu v organizaci.

BIM

Building Information Modelling (BIM):

Data za výkresem. Tvorba a používání zkoordinovaných, vnitřně konzistentních informací o projektu ve fázi návrhu i realizace.

Component/ Family - Komponenta/ Rodina Komponenta (též použitý termín „rodina“ v Revitu je samostatná entita (prvek), která může být opakovaně použita v různých situacích. Příkladem jsou např. dveře, schodiště, nábytek, sloupy, stěny apod. Komponenty jsou vkládány do projektu a dále mohou být přesouvány a natáčeny do požadovaného místa.

Assembly - Skupina Seskupení komponent a/nebo vytvořených elementů upravené tak, aby definovalo část nebo i celek modelu stavby – např. skupiny nebo části celkového modelu v Revitu. Skupina typicky obsahuje informace, které můžou být použity v projektu bez nutnosti změny.

Container - Složka / adresář Volitelné úložiště použité pro uložení dat modelů, skupin nebo rodin použitých v projektu, sloužící k různým účelům včetně exportu a expedici projektu. Kontejner může být individuální nebo společný pro více profesí, pro jeden objekt či celý projekt.

10


WIP - Rozpracovanost Rozpracovanost - Work In Progress (WIP): aktuální stav práce na projektu. V této fázi není stav projektu ještě odsouhlasen pro sdílení mezi profesemi nebo v týmu. Reference BS1192:2007.

Shared - Sdílení Sdílené informace jsou ověřené a schválené pro použití v projektovém týmu i pro možnost exportu do výměnných BIM formátů jako gbXML, CIS/2 a IFC.

Published - Výstupní dokumentace Výstupní dokumentace vychází z odsouhlasených dat v části Shared. Typicky zahrnuje např. kontraktační dokumentaci, zprávy a tabulky.

Views/ Output files - Výkresová část Vygenerovaná interpretace grafických i negrafických informací obsažených v modelu (půdorysy, řezy, pohledy nebo tabulky).

11


2

Základní doporučení

K dosažení technické kvality a úspěšného dokončení projektu je velmi důležité kvalitně naplánovat postupy práce a vydávaní dokumentace. Především pak maximální pozornost na správu, zobrazení a kvalitu zpracovávaných a přebíraných/předávaných dat. Uvádíme zde některé z doporučení přinášejících efektivní a kvalitní práci v projekčním týmu.

2.1

BIM

 BIM koordinátor by měl být určen pro každý samostatný projekt.  Strategie BIM projektu určuje klíčové projektové části, výstupy a nastavení projektu.  Kontroly BIM projektu jsou konány pravidelně s cílem zajistit integritu projektu a dodržování vnitrofiremních postupů.  Vytvoření jednoznačných směrnic pro vnitřní i externí spolupráci zaručující integritu elektronických dat.  Jednoznačná definice vlastníka modelu nebo jeho částí v průběhu celého životního cyklu projektu.  Ujasnění si a zdokumentování co bude modelováno a do jakého detailu. Zabránit zbytečným detailům.  Rozdělení modelu do částí dle profesí i uvnitř jednotlivých profesí tak, aby velikost každého souboru nepřesahovala ~100 MB. Viz rovněž část 5.  Pokud možno veškeré změny v modelu mít vytvářené jako 3D změny, nesnažit se používat 2D „záplaty,“ z důvodu zajištění integrity modelu.  Důležité chybové hlášky musí být kontrolovány pravidelně a důležité opravy provedeny. Důležitost stanoví BIM koordinátor.  Na Centrálním souboru se nepracuje, používá se pouze pro vytváření lokálních pracovních kopií.  Centrální soubor je nutno pravidelně obnovovat (Open – Save As / Otevřít – Uložit jako) kvůli eliminaci nadbytečných dat dat.

12


2.2

Tvorba výkresové dokumentace

 Výkres má obsahovat pouze ty projektové informace, které jsou potřebné pro daný způsob použití výkresu.  Zvýšení efektivity napomůže použít minimum detailů bez snížení kvality či informační hodnoty výkresu.  Celkový počet výkresů je vhodné udržovat co nejníže a strukturu uložení v logickém celku.  Zamezení duplikování pohledů je důležité z hlediska zachování integrity výkresů (projektu) v průběhu prací včetně zahrnutí změn.  Efektivní minimum detailů včetně jejich opakování je cestou ke kvalitní dokumentaci.

13


3

Strategie BIM projektu

3.1

BIM koordinátor

Úkolem projektového BIM koordinátora je zejména:     

3.2

Připravit a implementovat vytvořený dokument „Strategie projektu BIM“, který obsahuje klíčové informace o tom, jakým způsobem bude technologie BIM nasazena a použita v daném projektu. Udržovat dokument „Strategie projektu BIM“ aktuální po celou dobu životního cyklu projektu. Kontrolovat dodržování „Strategie projektu BIM“ ze strany interním i externích spolupracovníků na projektu. Usnadnit / identifikovat odpovídající úroveň vzdělání spolupracovníků nutnou k dodržení zásad podle „Strategie projektu BIM“ Převzít vedoucí úlohu při plánování, nastavení a udržování modelu

Dokument „Strategie projektu BIM“

Dokument „Strategie projektu BIM“ musí jako minimum definovat následující klíčové údaje:

Standardy: BIM standardy a normy použité v projektu a nutné odchylky od nich. Platforma software: Určuje používaný BIM software a definuje způsob spolupráce. Zúčastněné strany: Určuje vedoucího projektu a další zúčastněné a určuje jejich úlohu a odpovědnost.

Předání projektu: Definuje data pro předávání projektu a formáty pro předání a výměnu dat. Charakteristika projektu: Počet budov, velikost, umístění atd. Rozdělení práce a vykazování. Sdílené souřadnice: Definuje společný souřadnicový systém pro všechna data použitá v prostředí BIM. Určuje možné úpravy pro DWG/DGN prostředí.

Dělení dat: Určuje požadavky jako „workset“ pracovní sady nebo „links“ propojení souborů umožňující profesní spolupráci, víceuživatelský přístup a projektové fáze, navíc určuje vlastnictví projektových dat BIM modelu.

Kontrola/Odsouhlasení: Definuje proces kontroly/schválení výkresů a BIM dat. Výměna dat: Definuje komunikační protokoly pro výměnu dat včetně jejich frekvence a formy výměny.

Termíny projektových kontrol: Připraví důležité časové termíny pro kontroly modelu BIM, do kterých jsou angažovány jak interní týmy, tak i celý projektový tým včetně externích spolupracovníků.

14


4

Sdílení BIM dat a spolupráce

Základem úspěšné spolupráce je schopnost komunikovat, využívat a sdílet data beze ztrát či chybných interpretací.

4.1

Společné Datové Prostředí (SDP)

Společné datové prostředí (SDP) umožňuje sdílet informace mezi všemi členy projektového týmu.

SDP můžeme rozdělit na tyto 4 základní fáze (viz schéma):

4.2

SDP fáze 1: Rozpracovanost (WIP)

Fáze rozpracovanosti (WIP) popisuje tu část projektu, kdy údaje v projektu se vyvíjejí a nejsou prozatím zkontrolované a odsouhlasené pověřeným členem týmu. Model v rozpracovanosti je zpracováván izolovaně a obsahuje informace, za které je zodpovědný pořizovatel těchto údajů. Takovýto model je uložen a zpracováván v části WIP adresářové struktury projektu (8.2).

4.3

SDP fáze 2: Sdílení

K zajištění koordinované a efektivní práce musí každá projekční skupina umožnit přístup ke svým datům použitím správného výměnného protokolu nebo sdílením. Tyto data jsou přístupné všem v

15


rámci centrálního úložiště nebo replikované v části Sdílení v projektové struktuře každé části týmu. Před povolením sdílení dat musí být data zkontrolována, odsouhlasena a označena jako „pro koordinaci“. Pouze BIM soubory označené „pro koordinaci“ můžou být přesunuty do části „Sdílení“ systému složek. (viz bod 4.6). Sdílení modelu je uvolňováno pravidelně tak, aby byla zajištěna aktuálnost informací pro spolupracující profese /definováno v Projektové strategii). Soubory BIM modelu jsou publikovány zároveň s 2D elektronickou dokumentací pro minimalizaci chyb při komunikaci. Oblast Sdílení systému může fungovat i jako úložiště podkladů předaných externími spolupracovníky sdílenými v projekčním týmu. Změny sdílených dat musí být efektivně komunikovány týmům pomocí různých seznamů dokumentace, změnových listů nebo jiným způsobem (pomocí emailu) definovaným v Projektové strategii.

Pro zjednodušení je zde část „Sdílení“ zobrazena jako jedna plocha. Ve skutečnosti to budou většinou oddělené části se zajištěnou synchronizací údajů.

16


4.3.1

Mezioborový přístup k Rozpracovanosti (WIP)

Časový rámec projektu občas neumožní zahrnout různé časové prodlevy při kontrole a odsouhlasení modelu spolupracujících profesí nebo interního modelu. Tento pracovní postup není doporučený. Ale i v těchto situacích se musí umožnit sdílení dat mezi profesemi. K tomu slouží dvě možné metody: „Dočasné sdílení (DS)“ a „Přímý přístup (PP)“ Obě tyto metody přináší riziko z důvodu použití nezkontrolovaných (nezkoordinovaných) dat jako podkladu pro další rozhodování. BIM koordinátor ve spolupráci s celým projekčním týmem rozhodne, zda zpřístupní data metodou DS či PP.

Přístup přes “Dočasné sdílení”

Střední riziko

“Přímý přístup” přes WIP

Vysoké riziko

Data jsou předávány v definovaných časových intervalech do určeného úložiště k nalinkování pro členy týmu (týmů).

Používaná data jsou „živá“ a můžou se souvisle měnit bez upozornění.

Předpokládá značnou „neoficiální“ komunikaci ohledně změn v modelu.

Tento způsob použijte pouze v případě, kdy není dostatek času pro schvalovací či oznamovací proces.

Není vhodný pro rychle se měnící modely.

Není vhodný pro rychle se měnící modely.

Interní i externí použití.

Pouze pro interní použití v projekčních kancelářích.

17


Dočasné úložiště je v sekci WIP pod WIP_TSA umístěním (viz část 8.2). Tato metoda vyžaduje povolení přístupu k rozpracovaným souborům. Pozor! Je nutné si uvědomit, že model v rozpracovanosti obsahuje nezkontrolovaná data, která se mohou rychle měnit. Žádná z těchto metod přístupu nemůže nahradit kontrolované sdílení dat tak, jak je definováno v části 4.3.

4.3.2

Revit Server – sdílení dat v sítích WAN

Pro rozsáhlé projekty, které vyžadují spolupráci různých společností ve vzdálených lokacích, nabízí Revit aplikaci „Revit Server“. Tato aplikace umožňuje sdílení centrálního modelu v rozsáhlých sítích (WAN) v internetu. Zajišťuje aktualizaci modelu, správu centrálního modelu, správu přístupů jednotlivých projektantů a vypůjčování/blokaci aktualizovaných entit v modelu na stejném principu, který využívá sdílení pracovních sad (worksharing), popsaný v části 6.2.

Potřebné hardware a software vybavení je popsáno pro každou instalaci serveru. Pro každou verzi Revitu je nutné používat příslušnou verzi aplikace Revit Server. Nasazení Revit Serveru je nutné koordinovat s IT správcem v daných společnostech.

18


4.4

SDP fáze 3: Tisk (export) a předání dokumentace

2D DWF či PDF výkresy a tabulky jsou uloženy v části Published Area adresářové struktury. Před uložením je nutno provést kontrolu, schválení a autorizaci v souladu s nastavení procesů kontroly kvality v dané kanceláři. Kontrola a značení revizí nebo označení předávaných celků musí být v souladu s nastavenými pravidly pro projekt. Záznam o předání kterékoli části projektu má být uložen v digitální i papírové podobě, pokud to je vyžadováno. Informace uložené do BIM modelu jsou závislé na mnoha mezioborových vstupech a změna jedné části může ovlivnit mnoho jiných částí. Proto je takovýto BIM model a další přidružené dokumenty veden jako WIP nebo sdílen jako nekontrolovaný dokument až do chvíle, kdy předávaný dokument opustí BIM model v ne-editovatelném formátu. Pouze u těch výkresů, které bylo nutné změnit a znovu vydat, bude proveden záznam o předání a změnách. Poznámka: V současné době je většina podkladů předávána jako 2D výkresy. Předávaná BIM data externím organizacím budou opatřena poznámkou „PRO INFORMACI“ anebo „PRACOVNÍ KOPIE“ s tím, že z předaných dat nevyplývá žádná zodpovědnost na úplnost a na následné další zpracování.

4.5

SDP fáze 4: Archivace

Archívy všech výstupních dat z BIM modelu jsou ukládané v části Archiv projektové struktury dat, a zahrnují předané, překonané (už neaktuální) výkresy a také výkresy skutečného provedení (umístění těchto výkresů se může dle zvyklostí kanceláře lišit). Navíc jsou zde uložené kompletní verze předávaných/expedovaných celků projektů včetně všech profesí. Archivované údaje jsou uloženy v adresářích s logickým pojmenováním, např. 121131 DSP část A. Je vhodné archivovat i některé mezistupně či změny nastavení projektu (archivace před nastavením sdílených souřadnic, nastavením projekrového/skutečného serveru, vytvoření pracovních sad apod.)

4.6

Kontrola

Výkresy z BIM modelu jsou exportovány ke kontrole ve formátu DWF (preferovaný formát), PDF či v jiném ne-editovatelném formátu, ve kterém mohou být zkontrolovány, odsouhlaseny, vydány a archivovany jako klasické dokumenty.

Kontrola modelu a dat z BIM určených ke sdílení má zaručit, že: -

Všechny výkresové prostory a cizí pohledy jsou z modelu odstraněny. Soubor modelu prošel auditem, vyčištěním a kompresí (funkce Revit). Formát soubor a pojmenování odpovídá protokolu Výměna dat. Rozdělení dat do pracovních sad odpovídá schválené metodologii BIM. Soubory modelu jsou aktuální, zahrnují data všech lokálních uživatelů. Soubory modelu jsou odpojeny od centrálního souboru.

19


-

Všechny nepotřebné nalinkované reference jsou odpojeny a odstraněny, potřebné linky pro model jsou dostupné. Model prošel vizuální kontrolou.

Projekční tým je obeznámen se všemi změnami od posledního vydání a kontroly. 4.6.1

Prohlížení aktuálního Revit modelu

Revit umožňuje spuštění v tzv. demo módu, kdy je možné model prohlížet, ale nelze uložit žádnou (i nechtěnou) změnu. Toto nastavení je vhodné pro uživatele, kteří nejsou obeznámeni s prací s modelem, ale vyžadují mít možnost prohlížení.

4.7

Zabezpečení a ukládání dat

Všechna BIM data (centrální soubory) jsou uložena na síťových serverech, kde jsou pravidelně zálohovány. Uživatelský přístup k BIM projektovým souborům uložených na síťových serverech je založen na kontrolovaných přístupových právech jednotlivých uživatelů. Maximální počet záloh modelů Revitu je vhodné nastavit na 3 (toto nastavení je pouze doporučené). Lokální soubory jsou synchronizovány s centrálním 1x za hodinu. Nastavení upomínky lokálního uložení je vhodné nastavit na 30 min. Do projektu (i do šablon projektu) je vhodné zakomponovat „informační stránku“ (Drafting View), kde je např. pouze název či číslo projektu. Uživatelé při ukládání a zavírání projektu zavřou všechny ostatní pohledy a jako aktivní uloží právě tuto „informační“ stránku – urychlí se tím následné další otevření projektu. Tuto informační stránku je možno rovněž nastavit příkazem Starting View v části menu Manage / Nastavení. Toto nastavení je po synchronizaci sdíleno i v prostředí sdílení pracovních sad.

4.8

Systém Kontrola chyb a kolizí – záznamy a odstranění

Koordinace nesrovnalostí nalezených při kontrolních procesech musí být zaznamenána a zpracována. Nalezené problémy budou oznámeny dotčeným zpracovatelům ve zprávě obsahující následující údaje jako minimum: -

Přesné umístění jakékoli kolize, včetně 2D nebo 3D obrázku. ID příslušného elementu, pokud ho lze získat nebo je relevantní. Detailní popis problému. Podrobné údaje (datum/revise/původ) linku, který způsobuje kolizi. Navrhované řešení, popř. potřebné nutné úpravy, provedené kým a kdy. Autor oznámení a distribuční seznam obeznámených zpracovatelů. Potvrzení, že navrhované řešení bylo v modelu otestováno. Stav zpracování – v řešení / nestíhám / nevhodné / vyřešeno / uzavřeno.

Případy, kdy je stav vyhodnocen jako nevhodný, je vhodné zaznamenat do nového případu, aby nedocházelo k případným nesrovnalostem ohledně vyřešení problému. Poté bude původní případ navázán na číslo nového případu. Tip: Revit umožňuje export popisu prvků kolizí do textového formátu html, který je možno ke zprávě připojit pro lepší přehlednost.

Zajímavá řešení mohou být diskutována na koordinačních schůzkách. Pro kontrolu kolizí na větších projektech je doporučen program Autodesk Navisworks ve verzi Manage.

20


4.9

Prohlížení BIM dat

Osoby, které neabsolvovaly školení na téma práce v Revitu by neměli otevírat BIM model. Namísto toho můžou použít 3D DWF model vyexportovaný z prostředí Revitu a prohlížet ho pomocí Autodesk Design Review, který lze použít i pro připomínkování (popisování a poznámky (redlining)). Je možno použít i způsob popsaný v části 4.6.1.

21


5 5.1

Interoperabilita Úvod

Spolupráce mezi programovými produkty (software) je pro úspěšné zvládnutí BIM spolupráce nesmírně důležitá. Ať už je výstupem 2D CAD soubor pro následné zpracování výkresu či 3D data pro vizualizace či analýzy, příprava a metody použité pro „poskládání“ BIM modelu významně určují úspěšnost aplikace těchto programových produktů a technologií.

5.2

Správa vstupních CAD/BIM dat

Všechna příchozí CAD/BIM data musí být zaznamenána v souladu s projektovými pravidly přebírání externích dat. Kopie příchozích dat CAD/BIM musí být uložené v původním formátu ve složce k tomu určené ve struktuře projektu. BIM koordinátor projektu musí ověřit vhodnost příchozích dat před jejich poskytnutím do prostředí sdílených dat projektu. Úpravy došlých dat je dobré provádět co nejméně a je vhodné je provádět pouze tam, kde to vyžaduje nasazení do projektu (změna formátu apod.) Změny došlých dat vyžadují souhlas projektového BIM koordinátora. Došlá data je vhodné vyčistit před importem nebo nalinkováním do BIM modelu, aby z nich byly odstraněny zbytečné nebo závadné data (entity), které by mohly poškodit databázi BIM modelu. CAD entity je vhodné posunout do blízkosti počátku 0,0,0 před importem – tento posun musí být zaznamenán. V případě posunu geometrie u výkresů, jejichž geometrie je v souladu s některým ze souřadných systémů (např. S-JTSK), je vhodné vyznačit referenční body a výkres opatřit poznámkou! Všechny další změny při čištění došlých dat budou kompletně zaznamenány v Projektové strategii BIM. Vlastnictví a odpovědnost za tato vyčištěná data přecházejí z původce na zpracovatele dané části (profese) projektu. Vyčištěná data jsou uložena v části Rozpracovanosti (WIP) dané profese, pokud nejsou určeny pro sdílení v celém projektu, pak jsou uloženy v části Sdílení dat. Je nutné kontrolovat, zda vyčištěné údaje jsou uloženy v té profesní části, která provádí změny. Doporučení: Při správě a archivaci přebíraných dat při vzájemné koordinaci je doporučeno ukládat zdrojové soubory dle profese a datumu obdržení, např. Elektro_NN\2013_06_22.

5.3

Účelový způsob modelování

BIM data mají být připravena „účelně“ s ohledem na možné požadavky spolupracujících profesí a jejich programového vybavení; při výměně dat předávat funkční a vhodně konstruovaná data (např. pro analýzu či GIS podklady) Příklad: Při vytváření statických modelů je občas potřebné vytvářet nosné sloupy rozdělené na úrovni každého podlaží, i když průběh výstavby bude požadovat nepřerušené sloupy).

22


5.4

Výměna dat mezi různými platformami

Hlavní zásady pro výměnu dat mezi různými programovými balíky / platformami: -

-

Je potřebné znát hlavní požadavky a omezení spolupracujících profesí a jejich vybavení HW/SW, aby výstupná data z BIM modelu byla správně připravena pro export. 2D výstupní soubory jsou vytvářeny tak, aby byly použitelné pro cílovou skupinu, odpovídající CAD standardům a umožňují jednoduchou manipulaci s entitami uvnitř těchto souborů (např. správa hladin). Je vhodné provádět testovací zkoušky pro ověření vhodnosti výstupních dat z BIM modelu pro jednotlivé skupiny spolupracujících HW/SW systémů. Pro CAD data jsou používané odpovídající a ověřené tabulky exportu hladin. Při exportu do 2D je vhodné označit společné (referenční) body projektu, tzv. 0 pro potřebu správného umístění navazujících podlaží stavby (pro správnou orientaci musí být min dva body v souřadnicích X, Y)

Doporučení: U staveb, které mají nepravidelné, případně natočené tvary, je vhodné určit alespoň dva referenční body. Referenční bod je vhodné umisťovat na střed nosného prvku procházejího průběžně stavebním objektem (např. sloup) nebo průsečíku modulových os. 5.4.1

Formát IFC

Formát IFC je hlavním výměnným formátem dat v prostředí BIM. Jeho podrobný popis není součástí této příručky, více najdete např. na Wikipedii. Bližší popis je rovněž součástí připravované příručky obecných českých BIM standardů, které připravuje sdružení CZBIM.org (www.czbim.org).

23


6

Rozdělení dat (pracovní sady a linky)

6.1

Základní principy

Existuje více metod, které umožňují společnou práci v prostředí BIM, ať už se jedná o vhodné pracovní návyky a správu dokumentů nebo technologické postupy, které jsou zmíněny následně v tomto dokumentu. Tato část se bude zabývat základními principy dělení modelu a v něm obsažených dat pro účely: víceuživatelského přístupu, efektivní spolupráce na rozsáhlých projektech, profesní spolupráce. Terminologie zde použita se vztahuje hlavně na části Revitu „Pracovní sady a Linky“ část 6.2 a 6.3, která se používá pro dělení komplexního modelu na menší celky.

Základní postupy: Zvolená metoda (či metody) pro dělení modelu do menších celků musí být oznámena a odsouhlasena všemi spolupracujícími skupinami na projektu. V souladu s metodou modelování jak je popsána dále může být model objektu ze začátku vytvářen jako samostatný soubor, ke kterému přistupují uživatelé jednotlivě. Následné dělení na menší celky se provádí postupně s tím, jak velikost modelu roste či jak do týmu zpracovatelů přicházejí další členové. Model by měl obsahovat vždy pouze jednu budovu (jeden celek). Soubor modelu by měl obsahovat vždy pouze jednu projektovou disciplínu (až na výjimky, kdy některé modely vyžadují více profesních skupin najednou). Rozdělení modelu (geometrie) může být vyžadováno i z důvodu, aby se na stávajícím hardware dalo ještě s modelem funkčně pracovat. (Takové základní pravidlo může být – pokud velikost souboru modelu přesáhne 50MB, je vhodné začít přemýšlet o následném dělení; velikost souboru by neměla přesáhnout 100MB; při rozsáhlejších projektech pak výkon hlavně při synchronizaci s centrálním modelem dramaticky klesá).

Jestliže více samostatných modelů vytváří jeden projekt, je vhodné je mít poskládané do jednoho výsledného modelu, který pak umožňuje propojovat a kontrolovat jednotlivé disciplíny kvůli koordinaci či kontrolám kolizí. Příklady dělení dat v modelu:

24

Disciplína (Profese)

Způsob dělení

Architektonicko-stavební část

Dělení po patrech či skupinách pater

Statika

Dělení na celky (levé – pravé křídlo budovy nebo dilatační celky)

TZB

Funkční celky (topení, voda, VZT)

Elektro

VN, NN, slaboproud


6.2

Pracovní sady

Pracovní sady umožňují více uživatelům pracovat souběžně na jednom modelu díky použití Centrálního souboru a synchronizovaných Lokálních kopií. Při správném použití zvyšují pracovní sady významně efektivitu práce na velkých projektech, kde je nutné využít přístupu více uživatelů ve stejný okamžik. Vytvoření pracovních sad vyžaduje znalosti jak způsobu práce v Revitu tak i znalosti v oblasti daného typu projektu a počtu přistupujících uživatelů. Jejich rozdělení na funkční celky projektu je potřeba dobře promyslet a prodiskutovat v týmu. Pro zvýšení výkonu použitého hardware je potřeba otevírat pouze potřebné pracovní sady. Revit zajišťuje, že i elementy v zavřených pracovních sadách jsou upravovány, pokud změna v otevřené pracovní sadě má na tento element vliv. Je možné mít – před vytvořením pracovních sad – centrální model jednoznačně pojmenovaný jako CENTRAL_... . Nové verze Revitu jsou schopny zajistit, že při otevření centrálního souboru se automaticky (pokud to nezakážeme) vytváří lokální pracovní kopie, na které se pak pracuje. Místo uložení lokálního souboru určuje nastavení v Revitu, toto nastavení je závislé na způsobu práce v dané společnosti. Centrální soubor musí být umístěn ve složce, která svým názvem jednoznačně udává, že je zde uložen centrální soubor.

Upozornění: Je potřeba se vyhnout přímému otevírání centrálního souboru (pokud to není z důvodu práce nutné) a pracovat vždy na synchronizovaných Lokálních kopiích.

6.2.1

Dělení pracovních sad

Dělení modelu na pracovní sady je potřeba vytvářet v logických částech tak, aby toto dělení bylo pro každého z přistupujících členů týmu jasné a srozumitelné a nevyžadovalo komplikované představení celé metodologie dělení. Projekt má být rozdělen do dostatečného počtu pracovních sad, aby se zabránilo zbytečnému zpomalení v projekční práci. Zároveň však musí umožňovat odpovídající efektivní kontrolu nad modelem. BIM koordinátor definuje způsob, jakým bude model rozdělen do pracovních sad. Taky stanovuje a kontroluje výpůjčky a vlastnictví jednotlivých sad v průběhu práce. Pojmenování pracovních sad může být například dle příkladu v části 8.5

6.2.2

Ukládání projektů v prostředí více uživatelů

Nastavení ukládání a synchronizace do centrálního souboru „Save to Central“ je vhodné 1x za hodinu. Protože se jedná o časově většinou náročnější operaci v řádu desítek sekund, je vhodné toto provést ve chvíli pracovní pauzy. BIM koordinátor může taky stanovit časové intervaly pro jednotlivé uživatele na ukládání na centrální soubor, aby nedocházelo ke zdržování při vícenásobném přístupu k centrálnímu souboru.

25


Pro práci s pracovními sadami je velmi vhodné použít aplikaci „WorkSharing Monitor“, která koordinuje činnosti spojené s prací v prostředí pracovních sad. Ke stažení je na stránkách Autodesk. Pro každou verzi Revitu je potřeba mít aktuální verzi aplikace WorkSharing Monitor. Procesu ukládání dat na centrální soubor je potřeba věnovat pozornost a případné problémy ihned oznámit, aby nedocházelo ke zdržování dalších členů týmu. 6.2.3

Výpůjčky nebo vlastnictví sad

V Revitu při použití pracovních sad jsou dvě základní metody nastavení povolení přístupu k entitám modelu: B - „Borrowing elements“ – výpůjčka elementu nebo, O - „Owning workset“ – vlastnictví pracovní sady. Pokud nejste vlastníkem sady a pracujete na modelu, jednotlivé elementy si vypůjčujete (B). To je typická situace, která se v mnoha případech jako jednodušší používá. Volba (O) se používá, pokud je nutné neumožnit ostatním uživatelům práci s jakoukoliv entitou sady, kterou daný uživatel vlastní. Rovněž může nastat situace, kdy je potřeba pracovat na nějaké sadě mimo síť uvnitř firmy a zabezpečit tak nemožnost změny na dané pracovní sadě. Popřípadě se pracuje na projektu, který je sdílen na pomalé síti nebo s pomocí vzdáleného přístupu do sítě. Prakticky tato činnost probíhá takto: (B) Výpůjčka elementu: Uživatelům se práce jeví jako práce na modelu jen s jedním uživatelem Povolení k editaci elementu je vyžadováno (a taky je editace povolena či zamítnuta) přímým spojením na centrální soubor Všechna povolení takto získáné jsou uvolněné při použití „Save to Central“ (O) Vlastnictví pracovní sady Uživatel přebírá vlastnictví celé sady. Lokální soubor nemusí při editaci elementu patřícího do této sady vyžadovat povolení z centrálního souboru. (O) Převzetí vlastnictví pracovní sady

6.3

(B) Výpůjčka elementů ze sad podle potřeby

Uživatelé si otevřou pouze některé pracovní sady

Připojení souborů

Připojení (linky) umožňují přidávání dalších údajů (geometrické či jiné povahy) jako reference do modelu. Můžou to být části projektu, které jsou příliš velké na to, aby byly sloučené do jednoho modelu, nebo podklady od profesních specialistů či spolupracujících externích dodavatelů.

26


6.3.1

Jednooborové připojení souborů

Některé projekty vyžadují, aby modely samostatných budov v nich obsažených byly rozdělené do jednotlivých souborů a pak následně zpetně připojené dohromady – hlavně z důvodu zachování přijatelné velikosti jednotlivých souborů. V některých velkých projektech je možné, že všechny modely ani nebudou připojené (nalinkovány) do jednoho souboru a projekt bude založen na několika „kontejnerových“ souborech, které budou skládat výsledný model z různých souborů dle potřeby. Je ale nutné si dělení projektu na jednotlivé soubory modelů dobře promyslet, aby uživatelé nemuseli příliš často přepínat mezi jednotlivými modely. Toto dělení je určováno hlavním architektem (nebo HIP … hlavní inženýr projektu) ve spolupráci s BIM koordinátorem. Kdy a jak bude model rozdělen do jednotlivých souborů, je definováno v dokumentu BIM Projektové strategie. Pro rychlou koordinaci správného umístění připojených souborů do výsledného modelu je vhodné použít několik modelových čar (nebo referenčních rovin) jako orientačních bodů. Tyto pak umožňují rychlou orientaci při kontrole správného osazení modelů. Jestliže všechny dílčí modely vznikaly z téhož prvotního modelu, je vhodné při připojení použít volbu „Origin to Origin / (Počátek k počátku)“, jelikož počátek těchto modelů je v tom samém bodě.

Před dělením a připojováním modelů je potřeba v týmu zkontrolovat, zda: -

-

Je vytvořen bod (několik bodů) v reálných projektových souřadnicích a tyto souřadnice publikovány do ostatních připojovaných modelů pomocí nástroje „Shared Coordinate“ „Sdílené souřadnice“; Každý z modelů (pod-modelů) je potřeba znovu otevřít a nalinkovat z důvodu ověření stejného počátku s ostatními modely při použití počátku „By Shared Coordinates“; Vztahy mezi projektovým a skutečným severem „Project North“ a „True North“ jsou správně nastaveny; 6.3.2

Připojení modelů více oborů

Každá z projektových profesí (uvnitř společnosti nebo externista) zapojená do projektu má svůj vlastní model dat a je zodpovědná za obsah v tomto modelu. Profesní model jedné z profesí může být připojen (nalinkován) do modelu jiné profese jako reference. Definice sdílených souřadnic a projektový sever je nutno nadefinovat a zadokumentovat hned na začátku projektu jako výchozí údaj. Od těchto základních údajů nelze bez svolení BIM koordinátora provádět jakékoli změny. Detailní požadavky jednotlivých profesí plynoucí z jejich způsobu práce (např. rozdíl mezi úrovní nosné podlahy a finální úrovní podlahy) je nutno mít jasně zadokumentováno v BIM Projektové strategii. Přenos dat a objektů mezi modely jednotlivých profesí pomocí nástroje Copy and Monitor je vhodné použít pouze pro Levels a Grids (podlaží a osnovu). Není vhodné používat tento nástroj pro ostatní elementy bez toho, aby uživatel jednoznačně rozuměl omezením, které tento nástroj má (co všechno je monitorováno apod.).

27


Vlastnictví jednotlivých elementů (objektů, rodin) je nutno jasně komunikovat a sledovat v průběhu projektových prací (např. podlahy může vytvořit architekt, od kterého je pak převezme statik kvůli tvorbě nosných konstrukcí objektu). Každá z projektových profesí si musí být vědoma, že používaná data jsou vytvářena z pohledu autora dané části a nemusí být modelována dle potřeb a specifikací jiné profese, V takovém případě je potřeba diskuze nebo schůzky všech zúčastněných skupin včetně BIM Managera ke změně vlastnictví daných objektů. V této situaci je možné, aby jeden z týmů vypracoval pro partnerskou profesi „startovací“ model, kde může být např. definována spolupráce či vztahy mezi modelem statika a architekta. Partnerská profese tento model převezme vlastnictví a do tohoto „startovacího“ modelu pak následně připojí (nalinkuje) původní model spolupracující profese. Pokud bude BIM model následně použit i pro správu budovy, můžou se jednotlivé modely profesních části spojit do jednoho celku, aby správa budovy mohla sledovat propojení, které některé elementy mají do více profesí. V tomto případě je pak také možno dělit model dle různých požadavků. Je vhodné při takovýchto úpravách pozvat BIM koordinátora na konzultaci k určení výběru správné strategie.

28


7

Metodologie modelování

Tato část určuje metody práce v BIM, které přinášejí efektivní a opakované použití BIM dat.

7.1

Metodologický postup práce

Vytvoření a používaní standardizovaných modelových šablon k usnadnění tvorby modelu objektu. Postup práce, který může být využit k práci s projekty tak aby byl umožněn rychlý postup práce a umožňoval přípravu velkých projektů s relativně malými nároky na technické vybavení. V používaných šablonách je vždy pouze jeden příklad rodiny (family). Takovéto koncepční modely či elementy (viz 7.2) mohou být použity jako příprava pro zástupné symboly v modelu. Jak následně postupuje tvorba projektu a nastává nutnost použití přesnějších modelů a detailnějších materiálů, je možno tyto koncepční modely či rodiny vyměnit (buď postupně nebo najednou) za detailnější varianty (2. či 3. stupeň) objektů. Pro komponenty konstrukční analýzy jsou do šablony umístěny typové sloupy a vazníky či trámové konstrukce coby typických zástupců konstrukčních prvků. Celý nosný systém je možno vybudovat z těchto zástupných prvků. Pokud je už na začátku projektu například znám použitý průřez nosníků, je možno takovýto prvek použít z knihovny prvků Výjimka pro MEP komponenty – u těchto komponent se může při změně z jednoho stupně na druhý objevit chyba (z důvodu navázání na další instalace), takže tato metodologie může být použita pouze pro komponenty, které jsou nezávislé na použitém systému.

Model vytvořený pomocí vstupních jednoduchých konstrukcí.

7.2

Koncepční model je postupně v průběhu prací nahrazován detailními komponentami 2. a 3. stupně.

Postupná tvorba komponent

V souladu s metodologickým postupem prací (7.1), taktéž všechny vytvářené či přebírané komponenty mohou být vytvářeny postupně, pojmenovány a následně uloženy do projektové struktury nebo centrální struktury projektu. Komponenty mohou být postupně vytvářeny jako např.:

29


Stupeň 1. – Koncept – Hrubý/Coarse   

Jednoduchý zástupný symbol s minimem detailů, které by mohly určit přesnější typ židle – obecná židle. Jednoduchá rozměrová prezentace. Ve stupni konceptu by měly prvky rozměrově reprezentovat prvky na základě běžně používaných rozměrů nebo typologických doporučení.

Poznámka k závaznosti grafických symbolů dle ČSN Jako zástupný symbol a pro jednodušší identifikaci je možné použít grafickou značku podle norem platných v dané zemi. Použití značek uvedených v normě však např. pro ČR není závazné, viz poznámka v ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části: Při počítačovém zpracování výkresů lze namísto grafických značek použít značek těchto kreslících systémů (CAD) se zaoblenými nebo jinými tvarovými podrobnostmi.   

Obecné termíny výrobních a technických dat. Použitý materiál: Koncept – bílý nebo Koncept – sklo (Názvy materiálů nejsou v této příručce zatím řešeny). Prezentace vhodná pro architektonické studie, které nevyžadují detailnější zpracování.

Stupeň 2. – Projekt – Střední/Medium   

Obsahuje všechny relevantní metadata a technické informace, je dostatečně vymodelovaná pro identifikaci typu židle nebo materiálů. Typicky obsahuje potřebné 2D detaily používané pro běžná měřítka výkresů v projektech. Dostatečné pro naprostou většinu projektů na úrovni stavebního povolení.

Stupeň 3. – Vizualizace – Jemný/Fine  

30

Identický obsah jako 2. stupeň co se týče vykazování nebo popisu. Rozdíl je pouze v 3D prezentaci. Používá se pouze pro 3D pohledy a vizualizace, pokud měřítko či detail vyžaduje takto propracovanou prezentaci v pohledu kamery.


Důležité! V případě nejasností je vhodné jít cestou menšího 3D detailu než podrobnějšího, protože celková využitelnost BIM modelu je silně ovlivněna náročností jednotlivých použitých komponent. Při dodržování metodologie práce a postupné tvorby komponent se může stát, že v projektu v jeho různých stupních můžou existovat verze jednoho objektu v různých stupních detailu zpracování. To ovšem není nikterak na závadu a odpovídá to metodologii práce v BIM. Při používání BIM modelu v praxi můžou vznikat další požadavky na obsah, který je navrhován právě s ohledem na požadavky odběratele. V souvislosti s postupnou tvorbou a upřesňováním komponent jsou uplatňovány základní grafické rozdělení detailu komponent – Coarse, Medium, Fine (Hrubý, Střední, Jemný). Komponenty vznikající v průběhu práce na projektu jsou uloženy v části WIP (Rozpracovanost) adresářové struktury projektu. Je povinností BIM koordinátora zkontrolovat kvalitu a shodu s vnitrofiremními standardy, než bude takováto komponenta uložena do centrální knihovny. Před uvolněním k obecnému použití těchto komponent je potřeba je dobře zkontrolovat, například zda splňují nároky na názvosloví pro některé aplikace, které můžou mít odlišné požadavky než je v dané oblasti zvykem. Pro zachování názvu parametrů v celé oblasti tvorby komponent se doporučuje „centrální“ soubor sdílených parametrů, který zajistí konzistenci názvosloví při tvorbě (viz rovněž část10.5) Jestliže se v projektu vyskytují různé stupně komponent, které vznikly postupným modelováním, je dobré se ujistit, že využívají stejný centrální soubor sdílených parametrů, aby byla zachována integrita použitých dat. 7.2.1

Detailování v modelu vs. samostatný detail

Při rozvaze o projektu je potřeba jasně specifikovat úroveň detailů, která bude v BIM modelu zahrnuta. Příliš málo detailů nesplní požadavky na zadání a srozumitelnost, příliš hodně detailů zase může model znepřehlednit a práci s ním udělat neefektivní. BIM koordinátor jasně vyspecifikuje bod či fázi, kde už nebude mít smysl 3D modelování a použijí se 2D detaily pro tvorbu výstupní dokumentace. 2D čárovou kresbu detailů je vhodné vytvářet pro doplnění geometrické informace a zlepšení srozumitelnosti jednotlivých pohledů bez toho, aby byl silně zatěžován použitý hardware. Čárovou kresbu není nutné spojovat pouze s detaily či výrobní dokumentací. Tuto čárovou kresbu je doporučeno použít tam, kde tím dojde k redukci komplexnosti modelu bez snížení jeho integrity a informační úrovně. Detailní 3D modelování by mělo končit při zobrazování v měřítku 1:50.

31


Doporučení Jedna z doporučených rad na „detailnost modelování“ je nemodelovat nic, co jasně nerozlišíte na vzdálenost 2 m. Vždy je nutno si rozmyslet, nakolik detailně chcete jednotlivé entity mít. Vyhněte se používání 3D modelů, které obsahují ne-revit entity. Mnoho modelů nábytku a zařizovacích předmětů je tvořeno z původně DWG modelů, které sice poskytují detailní rozměry a tvary, ale pro potřeby BIM jsou nevhodné, a výrazně ovlivňují výkon a rychlost reakce modelu. Vždy volte raději menší detail a vhodnější popis v parametrech dané rodiny či elementu.

V případě nejasností je vhodné jít cestou menšího 3D detailu než podrobnějšího, protože celková využitelnost BIM modelu je silně ovlivněna náročností jednotlivých použitých komponent.

3D model objektu

Automaticky vygenerovaný řez konstrukcí

Řez doplněný o různé detailní prvky formou 2D čar a vícenásobných detailů

Následně se může použít technik detailování, detailových komponent, vícenásobných detailů, šraf a maskovacích oblastí, popisů, textů atd. pro zlepšení a zvýšení srozumitelnosti pohledu nebo obrázku.

32


7.3

Tvorba výkresů

Přípravu a tvorbu výkresové dokumentace včetně její následné publikace lze rozdělit do dvou cest: 1. Kompletní tvorba a příprava projektové dokumentace pohledů a výkresů uvnitř modelu BIM (doporučovaný způsob) 2. Export vytvořených pohledů, jejich doupravení a osazení do výkresových prostorů použitím dalších CAD nástrojů.

Exportování pohledů z důvodu dokončovacích prací v CAD značně neguje výhody BIM dat i z pohledu následné koordinace a je vhodné ho použít jen ve výjimečných případech. BIM koordinátor rozhodne, zda složení pracovního týmu či jiné faktory určují, nakolik je nutné použít NE_BIM způsobu práce při vydávání dokumentace. Bez ohledu na to, která z cest bude pro tvorbu dokumentace použita, je potřebné vypracovat 3D model do maximálního rozsahu, než začnou být používany 2D dokumentační techniky. Projekční tým se musí před vytvářením výkresové dokumentace ujistit, že při použití nalinkovaných (odkazovaných) CAD nebo BIM dat do projektu jsou tyto data poslední aktuální verze. Tyto soubory použité pro linky by měly být umístěné v části Sdílená data (4.3). 7.3.1

Tvorba dokumentace v BIM

Veškerá dokumentace v prostředí BIM je tvořená propojenými pohledy, řezy, půdorysy a dalšími daty včetně výkresových rozpisek přímo uvnitř programu Revit. Pokud jsou součástí modelu i nalinkované externí data, je nutné ověřit jejich aktuálnost a dostupnost před započetím tvorby dokumentace z prostředí BIM.

33


7.3.2

Tvorba výkresů pomocí Pohledů a následný export

Pohledy exportované z prostředí BIM do CAD pro následnou tvorbu dokumentace nebo jako podklad pro další práci v prostředí CAD musí pro další práci obsahovat tyto údaje: Údaje jsou pouze informativní Jednoznačně definovaný vkládací bod (tzv. referenční bod) … platí zejména pro půdorysy a situace Datum exportu nebo vydání Pokud jsou exportované pohledy z BIM do CAD určené pro následnou úpravy (detaily apod), tak musí tvůrce zkontrolovat před vydáním finální dokumentace, že použité podklady jsou aktuální a že zahrnují veškeré změny, které v BIM modelu mohly vzniknout v době mezi exportem do CAD a datem tvorby finální dokumentace. Z důvodů omezení Revitu je nutné, aby pohledy exportované z BIM do CAD, které jsou vytvářeny v sdílených souřadnicích značně vzdálených od bodu 0,0,0 (např. S-JTSK), byly vytvářeny z pohledů a ne z výkresů (sheets). Export výkresů (sheets) nezachovává sdílené souřadnice. Po provedeném exportu je nutné vždy takto vytvořené soubory zkontrolovat.

Upozornění: Aktuálnost obsahu výkresů musí být zkontrolována před jejich exportem z prostředí BIM z důvodu tvorby výkresové dokumentace.

7.4

Umístění projektu a koordinace

Modely a projekty v BIM mají splňovat tyto podmínky: -

Osazení do reálných souřadnic (souřadného systému) Osazení do správné výšky nad výchozí úrovní projektu

V případě použití Sdílených souřadnic v BIM projektu a do nej začleněných souborů zajistí tento systém správné osazení bez nutnosti dalších změn. Použití CAD souborů, které mají entity umístěné dále než jednu míli od počátku souřadnic, je omezeno s tím, že tyto entity je vhodné přesunout do bodu blízkého 0,0,0. Toto posunutí musí být zaznamenáno a udržováno v souboru Strategie projektu. Osvědčuje se použití minimálně dvou informačních bodů (křížky) v zaměření či jiném použitém souboru tak, aby i po přesunu bylo jednoznačně dané, jakým posunem entity v souboru prošly. Poznámka: Některé výpočtové programy (např. pro statickou analýzu) vyžadují, aby údaje byly blízko bodu 0,0. Pro export do těchto programů je vhodné nadefinovat alternativní souřadný systém v prostředí BIM.

34


7.5

Jednotky a přesnost

Modely v oblasti BIM mají používat konzistentní jednotky a způsoby měření vzdáleností. Jako výchozí jednotky v projektu jsou nastaveny milimetry s přesností dvou desetinných míst - z důvodu zobrazení přesnosti hodnot dočasných kót. Kótovací styly v předpřipravených šablonách projektu mají být nastaveny tak, aby přepisovaly výchozí nastavení projektu (např. zobrazení dočasných kót 1234,00 se v reálné kótě projektu zobrazí jako 1234). 2D soubory určené pro použití v BIM nebo z BIM exportované mají mít jednotky nastavené tak, aby vyhovovaly potřebám pro daný účel určeným, tj.: o

1 jednotka = 1 metr

Zastavovací výkresy, podklady pro zaměření, zaokrouhlovaní nastaveno na 3 desetinná místa

o

1 jednotka = 1 milimetr

Stavební výkresy apod, přesnost nastavena na 0 desetinných míst

Přepínání mezi metrickým a palcovým systémem je vhodné se vyvarovat. Před použitím CAD podkladů je potřeba si ověřit vnitřní a rozměrové jednotky těchto podkladů, popř. je upravit (buď změnou jednotek, nebo rozměrů).

35


8 8.1

Struktura adresářů a pojmenování Úvod

Tato část definuje ukládání BIM dat v rámci firemní projektové struktury při zachování způsobu pojmenování a názvosloví dle způsobu využití BIM. Jedná se o doporučení, která mohou být využita při tvorbě vnitrofiremních standardů.

8.2

Adresářová struktura projektu

Možné struktury adresářů:

Takto definované struktury adresářů umožňují do struktury zahrnout i požadavky na oddělení jednotlivých oblastí sdílení dle (4.1) jako jednotlivé samostatné adresáře včetně vnořených struktur.

36


Pokud projekt sestává z mnoha samostatných částí jako budovy, zóny nebo venkovní plochy, struktura se těmto požadavkům přizpůsobí sadou daších vnořených adresářů reprezentujících jednotlivé části. Všechna používaná data (s výjimkou lokálního souboru – kopie Centrálního souboru) jsou ukládaná na společnou serverovou strukturu ať už výše uvedených sestav nebo použitím některého ze správců dokumentů (např. Autodesk Vault). To se týká i používaných komponentů a rozpracovaných modelů. 8.2.1

Centrální soubor a struktura

Centrální soubor je vždy součástí projektu a tak musí být uložen společně s dalšími soubory v projektové struktuře. Typické šablony, rozpisky, rodiny a další (k projektu navázané) soubory jsou uloženy společně v centrální zdrojové knihovně, kam může správce systému omezit přístup.

-

<SERVER NAME>\Zdroje\Revit

+

Rozpisky

+

Standardy

+

Šablony

+

Rodiny 8.2.2

[Viz také 8.2.5] Životnost centrálního souboru

Není důvod mít zvláštní centrální soubor pro každý samostatný stupeň projektové dokumentace. Způsob práce v Revitu umožňuje odlišovat práce na stávající nebo nové konstrukci, metodologický přístup umožňuje zveřejnění stejné informace v různých detailech, varianty a pracovní sady poskytují dostatečnou variabilitu pro to, aby byl jeden model používán po celou dobu projekčních prací. Z toho důvodu je vhodné mít centrální model uložen v rámci projektu ale mimo dělení adresářové struktury na jednotlivé projektové stupně. Je nutné udržovat správnou archivaci modelu, aby byla možnost se vždy vrátit k danému důležitému úseku stavu projektu. 8.2.3

Lokální soubor a struktura

Lokální kopie centrálního souboru nevyžadují pravidelné zálohy, protože jejich obsah je synchronizován s obsahem zálohovaného centrálního souboru. Revit od verze 2013 automaticky vytváří lokální soubor ve struktuře místních adresářů do složky zadané v nastavení Revitu. Pokud to procedury firmy nevyžadují, je možno tam tyto soubory ponechat. K názvu lokálního souboru Revit automaticky připojuje název aktuálního přihlášeného uživatele, toto je možné z názvu uložením pomocí Save as… odstranit. Lokální soubor je doporučeno často obnovovat. Z tohoto důvodu je nutné vše uložit do centrálního souboru, uvolnit vypůjčené sady/entity, lokální soubor zavřít a odstranit, z centrálního souboru vytvořit nový lokální soubor. 8.2.4

Projektová struktura

Tato příručka se týká práce s BIM a není naší snahou určovat nastavení projektové adresářové struktury, která se liší v každé společnosti z mnoha důvodů. Je možné, že v průběhu používání této příručky standardů dojde k významné dohodě o projektové adresářové struktuře, pak bychom se pokusili takovouto strukturu do této příručky zahrnout.

37


8.2.5

Adresáře komponentů (rodiny, materiály atd.)

Místa uložení rodin Revitu (Families) můžou být následně děleny do těchto podadresářů:

-

Rodiny [Centrální nebo projektová knihovna]

+

2012

[Podle verze Revitu]

-

2013

[Podle verze Revitu]

-

Architektura

[část architektura]

-

Profese [část profesní knihovny]

-

Statika

[konstrukční prvky statických modelů]

-

Obecné

[Obecné modely]

-

Autodesk_Metric_Library

-

Material_Library

[Výchozí knihovna]

[Vlastní materiálová knihovna]

Každá z těchto disciplin může být následně dělena do dalších podadresářů podle toho, jaké jsou požadavky nebo možnosti použitých programů. Celá následující struktura pojmenování je zde uvedena jako příklad, podrobná česká verze bude vznikat na základě diskuze zůčastněných místních subjektů. Je nutné rozlišovat verze rodin podle verze Revitu (nemožnost zpětného použití a nepříjemné prodlevy při aktualizaci vkládání starších verzí do nového Revitu). Doporučujeme mít oddělené výchozí rodiny, které jsou součástí instalace Revitu a rodiny, které byly vytvořené v kanceláři či na objednávku, popř. stažené a upravené pro použití v kanceláři.

8.3

Obecné zásady pojmenování

Používejte pouze písmena bez háčků a čárek A-Z, dále pak podtržítko a číslice 0-9. Všechna určující pole budou rozdělena/oddělena pomocí rozdělovníku - NEpoužívejte mezery! CZ_ v názvu jakékoliv entity či parametru by mělo určovat, že se jedná o dohodnuté označení pro účely CZBRS. Pro názvy polí či parametrů používejte zápis TypParametru (CamelCase) nebo použijte podtržítko namísto mezery pro oddělení slov. Tečka se používá pouze pro oddělení názvu souboru a jeho extenze a neměla by být jinde v názvu použita. Extenze souboru nesmí být měněna či odstraněna. Lze například použít „XX_“ v názvu souboru, pokud daná část nepatří do základního dělení dle pater či zón. Rozdělení úrovní podlaží nebo zónovaní je vhodné připravit a rozdělit co nejdříve, nejlépe na jednom z úvodních setkání, společně s dalšími zainteresovanými projektanty či jinými specialisty. Toto rozdělení musí být rovněž uvedeno v dokumentu Strategie projektu.

38


Návrh možného označování 2-číslicovým kódem pro projektové části, zóny nebo patra lze nalézt v Příloze 11.1. Komponenty nebo entity, u kterých není způsob pojmenování jednoznačně určen těmito Standardy, může převzít stávající název entity s několika (napr 3) znaky před názvem jako zkratkou firmy/autora/tvůrce dané komponenty.

Příklad:

Stávající

Nové

39


8.4

Pojmenování modelu

Standardizované pojmenování modelu v českém prostředí není nijak řešeno na úrovni národních norem, proto zde navrhovaný způsob je určen jako návrh. Je věcí každého uživatele či společnosti, nakolik bude tvorba názvu souboru modelu určujícím hlediskem při tvorbě vnitrofiremních standardů. Dalším významným faktorem, který určuje název suboru modelu, je použití Správce dokumentace jako například Autodesk Vault.

1

2 • Projekt

3 • Autor

4 • Zóna

5 • Patro

6 • Typ

7 • Profese

• Popis

Pole 1:

Projekt (Délka 4 znaky) – číslo nebo zkratka názvu projektu

Pole 2:

Autor (Délka 3 znaky) – určuje autora

Pole 3 :

Zóna (Délka 2 znaky) – pouze pokud je model rozdělen na zóny či fáze, jinak „00“

Pole 4:

Patro (Délka 2 znaky) – pouze pokud je model rozdělen do souborů po patrech, jinak „00“

Pole 5:

Typ (Délka 2 znaky) – zatím nepoužito

Pole 6:

Profese (Délka 2 znaky) – označení profese, více v části 11.1

Pole 7:

Popis – možnost dalšího upřesnění. Je nutné nezduplikovat informace obsažené v předchozích polích.

Local / Central

(povinné při použití pracovních sad) – označení typu souboru – hlavně označení centrálního souboru pro jeho jednoznačnou a rychlou identifikaci

Příklady:

8.5

Pojmenování pracovních sad

Pracovní sady mají být pojmenované tak, aby jednoduše a logicky umožňovaly navigaci a orientaci v projektu. 1

2 •Zóna

40

•Obsah


8.5.1

Entity mimo základní pracovní sady

Pro některé entity Revitu není potřeba vytvářet samostatné pracovní sady, protože je Revit při povolování skupinového sdílení modelu sám vytváří či přesouvá, například: -

8.6

Osová soustava (grids) je součástí samostatné pracovní sady „Levels and Grids“ Plochy – jsou pohledově závislé a tak nevyžadují vlastní pracovní sadu Popisy (tagy) – stejné chování jako plochy Upřesnění: Popisky, kóty a další pohledově závislé entity jsou součástí pracovních sad těchto pohledů. Tyto pracovní sady nejsou ve výchozím stavu v panelu pracovních sad zobrazené.

Pojmenování objektů v knihovně prvků

Pojmenování objektů v knihovně se přenáší i do modelu, ve kterém jsou tyto objekty / rodiny použité. Proto je potřeba při jejich pojmenování mít na zřeteli srozumitelnost, názornost a jednoznačnost. Detailnější způsob pojmenování rodin ve struktuře knihovny bude součástí další diskuze nad těmito standarty.

8.7

Pojmenování parametrů

Některé základní zásady způsobu pojmenování parametrů jsou uvedené v části 8.3. Protože na parametrech a jejich vykazování je založeno publikování BIM modelů, bude tato část upřesňována v průběhu dalších vydání. Bude potřebné najít společné minimum jak s překladateli původní anglické verze, tak i se společnostmi, které připravují vlastní projektové šablony a šablony rodin.

Možnosti definice pojmenování parametrů a přiřazení ke geometrii popisované objektu viz příloha 12.1 těchto standardů

8.8

Pojmenování pohledů

Logické pojmenování srozumitelné pro všechny členy týmu i další zpracovatele modelu. Revit umožňuje mít na výkrese jiný název než je název pohledu zobrazený v prohlížeči projektu. Proto je vhodné jako název v prohlížeči volit koordinované názvy za použití jednoznačných zkratek. Názvy pohledů nemusí být značeny v alfabetickém pořadí, protože řazení pohledů v logických skupinách nebo na základě jiných podmínek může provést Prohlížeč projektu automaticky. Názvy pohledů jsou VELKÝMI písmeny. Vytváření dočasných pohledů pro práci není na závadu. Při použití filtrů v Prohlížeči projektů jsou tyto dočasné pohledy umístěné do jedné skupiny a nijak tím projekt neznepřehledňují. Viz část 8.10.

41


8.8.1

Zvláštní typy

Půdorysy jako jeden z typů pohledů v Revitu se chovají rozdílně od ostatních, protože jejich zduplikování nevyžaduje na rozdíl od řezů či pohledů i duplikaci referenční značky. Z toho taky plyne, že se v projektu objeví mnoho různých (i dočasných) půdorysů, které ani nemusí být určeny pro umístění do výkresového prostoru. Příklady výjimek proti popisu výše:

8.8.2

Pohledy detailu

Pohledy detailu (callouts) včetně pohledů sloužících jako místo pro připojení 2D detailů (DWG, DXF), budou používat stejný způsob pojmenování jako ostatní pohledy. Pouze v případě, že detaily odkazují na specifické výrobní detaily, které už mají svůj způsob pojmenování, je vhodné tento způsob (pro zpřehlednění a zjednodušení) převzít.

8.9

Tabulka pohledů

V šabloně projektu mohou být uložené některé předdefinované tabulky, mezi jinými i tabulky pohledů (View Tables) – jmenovitě „Pohledy v rozpracovanosti“ a „Pohledy pro tisk“. Parametry těchto tabulek: Tabulka pohledů pro tisk

Tabulka pohledů - TISK Název pohledu

42

Název na výkrese

Měřítko

Číslo výkresu

Název výkresu


Tabulka pohledů v rozpracovanosti

Tabulka pohledů - WIP Název pohledu

Měřítko

Úroveň detailu

Jednotlivé pohledy jsou v obou tabulkách tříděny podle typu z důvodu lepší orientace v těchto tabulkách. Doporučujeme formát těchto tabulek neměnit. Rovněž lze s výhodou využít možnosti exportu těchto tabulek mimo prostředí Revitu a jejich zpracování do jiných formátů např v prostředí Excelu.

8.10 Nastavení (PB) prohlížeče projektu Prohlížeč projektu (Project Browser) umožňuje organizaci a třídění všech použitých pohledů, rodin, tabulek či výkresů v prostředí Revitu. Způsobů třídění je mnoho a jejich vhodnost závisí na typu profese, velikosti projektu i zvyklostech uživatele. Doporučené nastavení: použití sdíleného parametru pro Pohledy a Výkresy, podle kterého můžeme jednotlivé elementy třídit dle potřeby (např skupina Pracovní, Tisk, Fitout, Detaily atd.) Nebo: v prohlížeči mezi pohledy zobrazovat pouze ty, které nejsou osazeny do výkresového prostoru (využití třídění pohledů podle Sheet Name = None). Tento způsob je pro začátečníky v Revitu matoucí, nemůžou najít v prohlížeči projektu pohledy, které jsou osazené na výkresovém prostoru. Výkresy si můžeme třídit i podle začínajícího čísla do větších skupin nebo využít jiných filtrovacích podmínek.

8.11 Pojmenování výkresových listů Názvy výkresů můžou vycházet z předem definovaného dokumentu, vytvořeného pro daný projekt. BIM koordinátor rovněž může seznam názvů výkresů, pokud je předem znám, vytvořit jako takzvaný „placeholder“ v tabulce výkresů.

Při následném vytváření nového výkresu pak má uživatel jednoduchou volbu:

43


44


9 9.1

Vzhled - Prezentace Úvod

Tato část standardů popisuje kritéria a způsoby práce, které zajišťují vzhled tiskových výstupů z prostředí Revit v té nejvyšší kvalitě. Tato kritéria tvoří součást profesně orientovaných souborových šablon projektu, které budou z části součástí těchto českých standardů. Poznámka: Není účelem těchto standardů měnit či upravovat národní normy kreslení, pouze doporučovat ty způsoby práce, které vedou ke kvalitním a konzistentním výstupům z prostředí BIM Revit.

9.2

Šablony

Tvůrci těchto standardů by rádi vytvořili i profesně specifické šablony (Arch, MEP, Structure), které budou tvořit v budoucnu součást českých standardů. Tyto standardy ovšem budou obsahovat pouze základní typy entit, od kterých se bude odvíjet další (ať už vnitrofiremní či externí) úpravy a zpřesňování. Součástí šablon budou i šablony základních typů rodin používaných v Revitu včetně jejich pojmenování a osazení parametry. Není ovšem nutností tyto šablony rodin využívat. V některých případech je nutné vytvořit i specifické šablony (závisí na typu projektu a požadavcích klienta). Tyto šablony jsou uložené ve zdrojové části adresářové struktury.

9.3

Poznámky

Použití fontu: s ohledem na zvyklosti popisování výkresů v Česku se jako nejvhodnější jeví použití fontu Arial (arial.ttf) nebo Arial Narrow (arialn.ttf) a fontu ISOCPEUR (isocpeur.ttf). Na rozdíl od prostředí AutoCADu nelze v Revitu použít písma typu *.shx. Vzhled textových položek má být konzistentní na všech výkresech. Popisy mají být čitelné, jasné a stručné. Je možné použít neprůhledné (opaque) pozadí textu pro zvýšení čitelnosti ve výkrese. Text poznámek na výkresech musí být čitelný i při tisku výkresu na 50 % původní velikosti. Pomocí při zlepšení čitelnosti textu je neosazovat texty přímo na odkazové čáry nebo jiné použité symboly. Pro odkazové čáry textových poznámek, které odkazují na vyšrafovanou oblast je vhodné jako koncový symbol použít spíše vyplněný kruh (dot) než vyplněnou šipku (arrowhead). Poznámka: Používejte parametrické poznámky (popisky, klíčové poznámky (keynotes) apod.) všude, kde je to jen trochu možné. Například využití parametrického popisu místnosti pomocí Room umožňuje přidávat další důležité údaje, které lze následně využívat i v tabulkách atd.

45


9.4

Texty

Nastavení textových stylů v prostředí Revit

Výška textu [mm]

Tloušťka při tisku

Použití

1.8

2

Základní popisy, poznámky, kóty

2.5

2

Doplňující poznámky, Popisy viewportů na výkresech

3.5

4

Názvy polí tabulek

5.0

6

Názvy tabulek, čísla výkresů

7.0

8

10.0

8 Jiné než tyto velikosti musí odsouhlasit BIM koordinátor

Způsoby použití se můžou dle vnitrofiremních zvyklostí měnit. Je důležité se uvědomit, že výkresy s mnoha texty různých velikostí ztrácejí na čitelnosti a přehlednosti. Stejně tak používání mnoha různých fontů k dobré čitelnosti výkresů nepřispěje. Upozornění: Hodnota tloušťky textu při tisku nemá vliv na tloušťku textové entity, ale čáry použité jako odkazové čáry textové entity. Tloušťka textu je řízena pouze typem řezu použitého fontu.

9.5

Tloušťky čar

Nastavení tloušťky čar má v prostředí BIM nezastupitelnou funkci hlavně s ohledem na porozumění zobrazovaným a vytištěným výkresům. Zobrazení tloušťky čar přiřazené modelovým entitám v Revitu jsou závislé na použitém měřítku pohledu (se změnou měřítka je možno ovlivnit zobrazovanou tloušťku čáry daného elementu), kdežto tloušťky čar popisových elementů (pohledově závislých) jsou na měřítku nezávislé a vždy se zobrazují a tisknou stejnou, v nastavení definovanou tloušťkou. Revit používá pro definici 16 různých typů (hodnot). Každému typu může být připojena číselná hodnota závislá na definovaných měřítcích zobrazení modelu (viz část 11.2) Zároveň Revit umožňuje pomocí přepínače Tenká/Silná čára přepnout zobrazení modelu tak, že všechny čáry modelu jsou zobrazené tence. Toto zobrazení je vhodné používat co nejméně, protože může vést ke značnému nárustu použití tenkých čar a tím i k znepřehlednění či zbytečnému (pro dané měřítko) detailování pohledu. Stejně tak je potřeba s rozvahou používat Přepis zobrazení čar, ať už na úrovni pohledu, typu či elementu. Při rozsáhlém použití těchto přepisů pak klesá možnost porozumění výkresu. Vzhled vytištěných výkresů či zobrazování jednotlivých modelových komponent má být konzistentní pro celý projekt. Použití různých tlouštěk čar pro modelové komponenty má napomáhat pochopení funkce dané komponenty a její vzhled a chování v pohledech či řezech, popřípadě také nabídnout další informace (priority vrstev apod.)

46


9.6

Vzhled čar

Šablony projektu vycházející z těchto standardů obsahují základní typy vzhledu čar, tak jak jsou v praxi používané či definované v platných ČSN. Základní typy vzhledu čar jsou definované v části 11.3. Jiné než šablonou předepsané typy vzhledu čar jsou definovány BIM koordinátorem a pojmenované v souladu s částí 8.3 těchto standardů.

9.7

Styly čar

Pro styly čar platí stejné zásady, jako jsou pro vzhled čar dle bodu 9.6 těchto standardů. Základní definice stylů čar jsou uvedené v části 11.4.

9.8

Šrafy a výplně

Základní typy šrafů a jiných výplní používaných v Revitu jsou součástí šablony a jejich vzhled je uveden v části 11.5 těchto standardů. Jsou určené pro práci jak s modelovými tak i detailovými šrafy. Jiné než v šabloně definované výplně a šrafy lze použít jen po odsouhlasení BIM koordinátorem. Protože zobrazení šrafu zároveň může v případě mnohých objektů udávat i materiálové složení objektu, je nevhodné používat šrafy s definovaným zobrazením odpovídajícím materiálu jako pouhou 2D překrývající oblast – může vzniknout nedorozumění. Je nutné při práci se šrafy kontrolovat rovněž pořadí zobrazování a popřípadě i nastavenou průhlednost, aby nedocházelo k překrytí jiných grafických informací obsažených v pohledu.

9.9

Šablony pohledů a filtry

Nastavení šablon pohledů a filtrů pohledů je silnou stránkou zobrazovacích metod v Revitu. Jejich použití závisí na zaměření projekční kanceláře, typu řešeného objektu a mnoha dalších faktorů. Jedná se spíše o vnitrofiremní standardy než potřebu definovat tato zobrazení na úrovni národních standardů. V šabloně projektu těchto standardů je proto definovaná jen základní skupina šablony pohledů a filtrů zobrazení. Změny do definovaných šablon je možno provádět jen po odsouhlasení BIM koordinátorem, protože tyto změny se mohou dotýkat velkého počtu pohledů v projektu.

9.10 Kótování Nadefinované kótovací styly obsažené v šabloně projektu je možno doplňovat nebo měnit pouze po odsouhlasení BIM koordinátorem. Pro kótování v projektech používejte nástroje k tomu určené. Hodnoty kót nemají být přepisované, ale lze k nim doplnit textový údaj (před/za) např. „cca 1200“. Z praktického hlediska je vhodné, aby se kóty ve výkrese neduplikovaly, i když v prostředí BIM Revit jsou kóty vždy aktuální a nemělo by docházet k jejich nesprávnému zobrazení. Rovnež se doporučuje vytvářet kóty tak, aby se navzájem jejich vynášecí čáry nekřížily nebo toto křížení kvůli přehlednosti omezit na minimum. Obecnou zásadou pro použití kót na výkrese je také jejich čitelnost směrem zdola a zprava. Text kóty je umístěn nad kótovací čáru a nezakrývají ho jiné texty či čáry. Jednotky definované v kótovacích stylech jsou napevno přiřazeny těmto kótovacím stylům a nemusí reflektovat nastavení jednotek celého projektu.

47


9.10.1

1

Pojmenování kótovacích stylů:

2 •Font

3 •Velikost textu

4 •Typ kóty

5 •Jednotky

•Další popis

Pole 1:

Font – Arial [Arial] nebo ISO [ISOCPEUR]

Pole 2:

Velikost textu – určuje nadefinovanou výšku textu: 1,8

Pole 3 :

Typ kóty – od základny [ZAK], řetězová [RET], staničení [STA]

Pole 4:

Jednotky – mm; m;

Pole 5:

Popis – je uveden, pokud to situace vyžaduje (otvory, přímá, úhel, poloměr,

průměr, apod.)

Oddělovníkem jednotlivých polí je pomlčka „-„. Příklad: ISO-1.8-ZAK-mm-popis

9.11 Rozpisky výkresů S ohledem na historické hledisko při vytváření a používání firemních rozpisek v českém prostředí nebudeme tuto část standardů výrazně definovat. Pouze je vhodné rozčlenit si používané rozpisky na: Firemní – uložené v centrální knihovně. Firemní upravené (na přání klienta) – uložené tamtéž. Specifické (závislé na typu projektu) – jsou součástí projektové struktury.

9.12 Symboly Výchozí standardní symboly jako například severka, značky řezů a odkazové detailové bubliny jsou vždy součástí šablony projektu a používají se ve výchozím zobrazení. V příloze v části 11.6 budou tyto základní symboly uvedeny. 9.12.1

Značky detailů a řezů

Označení řezů a detailů je součástí typových šablon projektu, uložených ve výchozím umístění v centrální knihovně BIM. Návrh: všechny řezy jsou značeny alfabeticky; všechny detaily jsou značeny numericky.

48


Pokud to lze aplikovat, řezy mají být značeny postupně zleva doprava a zhora dolů při pohledu na výkres, z kterého vycházejí. Funkcionalita Revitu umožňuje aktivní odkazy mezi půdorysy, řezy a výkresovým prostorem, kam jsou tyto pohledy osazeny; je doporučeno tyto aktivní odkazy dodržovat.

9.13 Copyright Každý výkres, náčrt či tabulka, která nese jakoukoli informaci související s copyrightem, musí mít jasný a jednoznačný text o tom, jak lze tyto informace s ohledem na vlastnická, autorská či jiná práva použít.

49


10 Zdroje 10.1 Úvod Společné zdroje informací a knihovny slouží ke zvýšení efektivnosti práce v oblasti BIM a k zajištění kvalitního výstupu z těchto modelů. V některých případech s ohledem na typ projektu je nutno uchovávat některé informace mimo společnou zdrojovou knihovnu, pak musí být tato úprava jasně definovaná v dokumentu Strategie projektu BIM.

10.2 Programy / software Sjednocená programová platforma je základem pro úspěšnou spolupráci v projektu BIM. Před každým projektem, který vyžaduje spolupráci napříč různými programy nebo programovými či systémovými platformami, je potřeba možnosti této spolupráce ověřit, důkladně otestovat a výsledky zaznamenat. Při používání programových aplikací třetích stran musí uživatelé ověřit, že tyto programy umožňují komunikaci na základě těchto standardů, pokud to vůbec možné a praktické je. Jakákoli změna nebo upgrade programového vybavení v průběhu projektu musí být podrobně projednána s BIM koordinátorem, který pak může následnou změnu nebo upgrade doporučit pro IT specialisty. Implementace upgrade programového vybavení musí být v souladu s programovou strategií společnosti.

10.3 Zdrojové knihovny BIM Knihovny objektů jsou určené pro ukládání a správu rodin a dalších elementů používaných v prostředí BIM. Je určitě vhodné vytvářet vlastní, projektově či typově zaměřený nový obsah knihoven, ale tato tvorba musí být koordinována BIM koordinátorem tak, aby bylo zajištěné jednotné prostředí a shoda s těmito standardy či jinými předpisy pro tvorbu obsahu a zároveň dodržena doporučení pro tvorbu nového obsahu. Nic z tohoto nového obsahu by nemělo být ukládáno na lokální pevný disk uživatele, ale uloženo do zdrojové projektové knihovny BIM a zpřístupněné všem členům projektového týmu. Celý obsah projektu je pravidelně kontrolován BIM koordinátorem a nový obsah je po kontrole zahrnut do Centrální zdrojové BIM knihovny, která je pro ostatní členy týmu jen pro čtení z důvodu zamezení nechtěným přepisům a změnám. Základní výchozí rodiny v Revitu jsou přístupné v Centrální zdrojové knihovně jen pro čtení. Pokud je potřeba použít a modifikovat některé tyto rodiny, musí být uloženy do Projektové zdrojové knihovny. 10.3.1

Projektová knihovna

Projektová knihovna slouží pro uložení na daném projektu závislých elementů a standardů, které jsou z důvodu požadavku projektu či klienta odlišné od výchozích. Všechny standardy, šablony, rozpisky, rodiny či jiné elementy, které vzniknou v průběhu práce na projektu jsou ukládané do Projektové zdrojové knihovny (viz část 8.2 – adresářová struktura projektu). Změny a úpravy obsahu v těchto knihovnách podléhají kontrole a schválení BIM koordinátora.

50


10.3.2

Centrální knihovna – doplněk projektové knihovny

Typické standardní šablony, rozpisky, rodiny a jiné na projektu nezávislé elementy jsou uložené v Centrální zdrojové knihovně, umístěné na sdíleném úložišti serveru (viz část 8.2.1) Změny a úpravy obsahu v těchto knihovnách podléhají kontrole a schválení BIM koordinátora. Obsah je vhodné dělit podle typu a verze používaného software. Pokud dochází ke změně (update) z důvodu nové verze programu: o o

Původní soubory jsou zachovány Soubory nové verze jsou uloženy do jednoznačně pojmenovaných složek podle této verze. To zamezí „zpětné nekompatibilitě“ při použití souborů vytvořených pro danou verzi programu.

10.4 Klíčové poznámky - Keynotes Základní soubor klíčových poznámek bude součástí těchto Standardů. Místo pro uložení v adresářové struktuře projektu je v části Centrální knihovny. Tento soubor je pro každý projekt kopírován do složky standardů projektové knihovny. Úpravy a doplnění poznámek do těchto souborů (na úrovni projektu nebo standardů) mají být prováděné BIM koordinátorem.

10.5 Sdílené parametry Soubor firemních sdílených parametrů je uložen ve složce standardů Centrální knihovny. Přidávat/měnit/odstraňovat sdílené parametry může pouze BIM koordinátor nebo k tomu vyškolený pracovník tak, aby nedošlo ke ztrátě funkčnosti rodin či aplikací, které tyto sdílené parametry využívají. Pokud jsou použité sdílené parametry na úrovni jednotlivých projektů, může být takovýto soubor parametrů vytvořen na úrovni projektové knihovny. Po odsouhlasení BIM koordinátorem pak můžou být tyto parametry zahrnuty i do centrálního souboru sdílených parametrů.

10.6 Klávesové zkratky Tyto standardy nedefinují a nepředepisují způsob použití klávesových zkratek, jejich použití a nastavení je vhodné přenechat do oblasti vnitrofiremních standardů či zvyklostem jednotlivých uživatelů.

51


11 Přílohy 11.1 Kódy pro názvy modelů Názvy stavebních částí (ENG):

52

AR

Architects

BS

Building surveyors

CI

Civil engineers

DR

Drainage, Road, Sewer

EL

Electrical engineers

CC

Cable Containment

EL

Electrical Services

FA

Fire Alarms

LP

Lightning Protection

LT

Lighting

SE

Security

SP

Small Power

FI

Fire

FM

Facilities managers

GI

GIS, land surveyors

HS

Health and safety

ID

Interior designers

TE

Telecommunications

CL

Client

LA

Landscape architects

ME

Mechanical engineers

CW

Chilled Water

HT

Heating

ME

Mechanical Services

VT

Ventilation

EN

Environmental

PH

Public health

DR

Drainage

FS

Fire Services

PH

Public Health Services

SR

Sanitation and Rainwater


WS

Water Services

QS

Quantity surveyors

RA

Rail

ST

Structural engineers

TP

Town / Transport planners

CO

Contractors

SC

Sub-contractors

SD

Specialist designers

ZZ

General (non-specific)

11.2 Tloušťky čar 1:10

1:20

1:50

1:100

1:200

1:500

Persp.

Pozn.

1

0,05

0,05

0,05

0,05

0,05

0,05

0,05

0,05

2

0,10

0,10

0,10

0,10

0,05

0,05

0,10

0,10

3

0,18

0,18

0,18

0,18

0,10

0,05

0,13

0,13

4

0,25

0,25

0,18

0,18

0,18

0,10

0,18

0,18

5

0,35

0,35

0,25

0,25

0,18

0,10

0,25

0,25

6

0,50

0,50

0,35

0,35

0,25

0,18

0,35

0,35

7

0,70

0,70

0,50

0,50

0,35

0,25

0,50

0,50

8 9 10 11 12 13 14 15 16

1,00 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00 8,00 9,00 10,00

1,0 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00 8,00 9,00 10,00

0,70 1,00 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00 8,00 10,00

0,70 1,00 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00 8,00 10,00

0,50 0,70 1,00 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00 8,00

0,40 0,50 0,70 1,00 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00

0,70 1,00 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00 8,00 10,00

0,70 1,00 1,60 2,00 3,00 4,00 6,00 8,00 10,00

CZ_

53


11.3 Typy stylů čar

54


11.4 Typy vzhledů čar 11.4.1

Grafické zobrazení

11.4.2

Tabulkové zobrazení definice

55


56


Poznámka: Proč jsou zde použity původní anglické názvy typů čar? Máme za to, že české názvy přinášejí do této oblasti přílišnou variabilitu. Proto navrhujeme použít základní názvy definic typů čar tak, jak jsou použity v anglické verzi. Toto pojmenování je v naprosté většině úprav uživateli skryté, používá definice stylů čar, které už nesou české pojmenování. V průběhu dalších diskuzí na toto téma je možné změnit tyto názvy na české jednoznačné pojmenování.

57


11.5 Základní typy šrafů

Pojmenování šrafů bude upraveno na CZ_xxx, aby odpovídalo požadavkům bodu 8.3

11.6 Základní symboly Příklady základních symbolů budou postupně doplněy, tato část se nejeví jako důležité z pohledu standardizace prostředí Revitu.

58


12 Další definice 12.1 Způsob pojmenování parametrů

12.1.1

Okno

59


13 Seznam použitých zkratek BIM. Building Information Model DS. - Dočasné Sdílení MEP. Mechanical Electrical Plumbing PP. - Přímý Přístup SDP. - Společné Datové Prostředí WIP. - Work In Progress - rozpracovanost

60

CZ BIM Standardy pro Revit 2.0  

Implementace standardů programu Autodesk Revit® pro potřeby architektonických, stavebních a profesních projektových nebo dodavatelských spol...

Advertisement