Page 1

příběh Kollárky

— ideová skica rozvoje Kollárovy ulice v Plzni

1


— obsah 1 ................ úvod 2 ................ příběh Kollárky 16 ................ vyhodnocení rozhovorů 18 ................ vybrané citace z rozhovorů 20 ................ shrnutí dosavadních procesů 22 ................ analytická situace 24 ................ koncept 26 ................ architektonická situace 28 ................ vize proměny veřejného prostoru 32 ................ Kollárka, jak dál: přehled navazujících kroků 34 ................ zdroje obrazového materiálu

Tato brožura je součástí projektu “Kollárka jinak“. Projekt je realizován v rámci Otevřené výzvy Pěstuj prostor pořádané spolkem Pěstuj prostor ve spolupráci s Ministerstvem kultury, Plzní 2015, a za finanční podpory statutárního města Plzně.


příběh Kollárky

— úvod Kollárova ulice v Plzni (nebo “Kollárka”, jak ji nazývá většina místních), je ulice na pomezí. Dalo by se dokonce tvrdit, že Kollárka je ulice na několika pomezích, geograficky, historicky, ekonomicky nebo sociálně. Poloha na pomezí je přesně to, co utváří její dnešní charakter. V Kollárce se mísí centrum a periferie. Na jednom konci máte pocit, že jste v centru města, Na druhé straně ulice máte pocit, jako byste došli na jeho konec. V Kollárce se mísí historie a současnost. V budově bývalého Tuzexu najdete vietnamskou večerku. Tvar a charakter ulice je do velké míry dán dnes již zaniklou plochou původních Škodových závodů. Ulici lemují nádherné historické budovy. V Kollárce se mísí bohatství a chudoba. Je zde obrovský komerční potenciál, spousta zajímavých obchodů, hospod a restaurací. Kollárka je však také místo, kde se na několika pláccích setkávají nezaměstnaní z blízkého okolí. V Kollárce se mísí legalita a ilegalita. Je zde obchod s luxusním alkoholem nebo hipsterský krámek s kávou a čajem. Za rohem, na plácku před divadelními dílnami si můžete koupit tvrdé drogy. Můžete strávit večer v kvalitním hudebním klubu, nebo prohrát výplatu v umaštěné herně.

— Jako by se Kollárka neuměla rozhodnout, kam chce patřit na periferii společnosti, nebo do jejího centra?

— 01 Charakteristický průhled Kollárkou s věží katedrály sv. Bartoloměje.

1


2

— 02 plán města 1895

— příběh Kollárky Na plánu Plzně z r. 1895 je již dobře vidět vztah Kollárovy ulice a centra města. Kompaktní zástavba kolem náměstí je od Kollárky oddělena širokou cestou (dnes Sady pětatřicátníků). Patrná je také tzv. Rohrerova zahrada uvnitř bloku na jižní straně Kollárky, dále Škodovy závody včetně strojírny, původně stojící na místě budovy divadelních skladů.

— 03

Než se závody přesunuly mimo Kollárku, obsluhovala je železniční vlečka vedoucí dnešní Poděbradovou ulicí. Na křížení ulic Palackého a Sady pětatřicátníků, kde se dnes nachází placené parkoviště, stávala až do 60. let kasárna. Kollárka byla až do začátku 80. let o jeden blok domů delší než dnes. Závěrečné bloky, viditelné na plánu z r. 1895 i na leteckém snímku z 50. let, ale musely ustoupit rozšíření Přemyslovy ulice a novému autobusovému

nádraží včetně odstavného parkoviště. Postupná asanace původní zástavby probíhala pozvolna už od 70.let. Dodnes je čitelná industriální minulost ulice, a to díky rozdrobenému bloku původních závodů s různými provozy, dostavbami a dvory. Tento „malý brownfield“ skýtá velký potenciál rozvoje. Kollárka je jednou ze spojnic autobusového nádraží s centrem města, zároveň je odtud blízko do rekreační oblasti podél řeky Mže.

— 04


příběh Kollárky

— „...na tom konci je to opuštěný, vodlehlý, jakoby to nikdy nepatřilo do tý ulice. Tady to končí, tam dál už jsou Skvrňany.“

— 05 ortfotomapa 1956

3


— 06

— 07

4

Kollárova ulice má za sebou důležitou průmyslovou minulost. Přímo v Kollárce původně sídlily rozsáhlé strojírenské Škodovy závody, a to v bloku ohraničeném Kovářskou, Karlovou a Poděbradovou (tehdy Rožmberskou) ulicí a na místě dnešních divadelních dílen. Rožmberskou ulicí do závodů vedla také železniční vlečka. Později se závody přesunuly

do rozsáhlejšího území o několik bloků dál z města přibližně do dnešní polohy. V okolí Kollárky bylo koncem 19. století k nalezení továren vícero - např. lihovar, papírny, a další. „Prázdný objekt bývalé strojírny Škodových závodů, postavený v sedmdesátých letech 19. století v roce 1910 zakoupila plzeňská obec.

Budova byla adaptována architektem Karlem Mastným na sklady kostýmů, rekvizit a divadelní dílny. V roce 1922 však divadelní skladiště zachvátil zničující požár a celý objekt do základů vyhořel. Nový objekt divadelního skladiště, který se skládá ze tří částí - skladů, dílen a obytné části - navrhl městský architekt Hanuš Zápal. Divadelní skladiště


— 09

příběh Kollárky tvoří dominantu celého bloku, do veřejného prostranství v Kovářské se otáčí nižším objektem se zkosenými nárožími a sedlovou střechou s vikýři. Ústřední část divadelního skladiště navrhl Hanuš Zápal jako třípodlažní železobetonový skelet – v přízemí vznikla truhlárna s obráběcími stroji, sušárna a průjezd. Zatímco v prvním patře byly zřízeny místnosti ke skladování drobných rekvizit a dekorací, v druhém patře

pod železobetonovou kopulí s lucernou umístil Zápal malírnu s ochozem. Jednotlivá podlaží propojoval speciální výtah. V roce 2000 byl objekt rekostruován rekonstrukcí a následně byl zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Svému účelu slouží dodones.“ (z Plzeňského architektonického manuálu - pam.plzne.cz)

— 08 — Kulturnímu vyžití a vytvoření značky ulice může pomoci také historický charakter Kollárky, ať už jde o existující budovy nebo ty zaniklé, které však významně ovlivnily její atmosféru.

5


6

— 10

Spolkový dům pro dělníky Škodových závodů zahájil provoz v roce 1910. Vznikl jako škodovácký protipól plzeňského sociálnědemokratického dělnického domu Peklo. V podstatě se jednalo o dům, jehož účelem bylo kulturně-společenské vyžití zaměstnanců závodů. V současnosti objekt funguje jako jídelna (menza) pro vysokoškolské studenty, sídlí zde Správa kolejí a menz Západočeské univerzity. V prostorách budovy

— 11

lze dnes nalézt mj. také squashcentrum. Přestože základní architektonické tvarosloví zůstalo zachováno, doznala fasáda v průběhu let výrazné změny, původní ornamentální členění již není patrné, čímž získal objekt architektonicky poněkud tupý výraz. Stejně tak byly přestavěny vnitřní prostory.

a devadesátých letech jedním z ohnisek alterntivní kultury Plzně. V roce 1986 se zde např. konalo první veřejné vystoupení punkové kapely Znouzecnost. Letos v listopadu zde skupina své třicetileté výročí oslavila koncertem pro skalní fanoušky.

V souvislosti s budovou menzy nelze nepřipomenout studentský Klub Oko, který byl zejména v osmdesátých

— 12

— 13


— 16

— 16

příběh Kollárky

7

— „Všichni měli pocit, že v Kollárce jsou lidi, co budou chodit do barů, takže automaticky zde vznikly ty bary. To začalo tím klubem tý lékařský fakulty a koncentrací mladých lidí, co byli ochotní tu být do noci.“

— 14

— 15


— 17

8

Hned vedle spolkového domu na křížení s ulicí Kovářskou stojí další architektonicky zajímavý objekt. Jsou to Nájemní domy Lidového stavebního a bytového družstva v Plzni, postavené v letech 1922-23. „Novostavba čtyřpatrového nárožního domu představuje jednu z prvních realizací družstva, které v souvislosti

se vznikem samostatného Československého státu roku 1918 v Plzni zahájilo velkolepé stavebnické aktivity. V průběhu dvacátých let minulého století se mu podařilo realizovat bezmála čtyřicet činžovních domů. Předpokládá se, že autorem stavby je plzeňský architekt Karel Bubla, se kterým Lidové družstvo dlouhodobě spolupracovalo.

— „Společný dvůr ve vnitrobloku je betonový, rádi bychom byli, aby tam byla tráva a možnost něco pěstovat.“

— 18

Ornamentální pojetí fasády prokazuje architektovu snahu vyrovnat se s odkazem předválečné epizody kubistické architektury i nastupující éry stylu art deco. Tyto tendence se projevují jednak v rytmickém uplatnění hrotitých „gotizujících“ pilastrů, které vertikálně člení průčelí, jednak v lámaném stylu písma nápisu na zkoseném nároží. Výrazným


příběh Kollárky prvkem na fasádě je masivní římsa oddělující dvě horní, méně zdobná podlaží od spodní části stavby, již oživují plošná barevná dekorativní pole, odkazující k soudobému trendu exoticismu v umění. Na sousední parcele v Kollárově ulici byl pro Lidové družstvo současně budován další nájemní dům, dokončený v roce 1922. Pojetí jeho fasády získalo takřka

— 19

totožný kubizující charakter jako nárožní dům. Domy soustředily celkem čtyřicet jedna bytů standardních dispozic pro lidovou družstevní výstavbu, tedy dvoupokojové až třípokojové byty s nezbytným hygienickým zázemím a malou spíží. Družstevní byty nebyly doplněny zázemím pro hospodyni.

— 20

9

Domům vizuálně ublížila nedávná rekonstrukce, během níž fasáda získala celoplošný růžový nátěr a původní dvoukřídlá okna se světlíky nahradila nevhodně členěná či vůbec nečleněná okna.“ (z Plzeňského architektonického manuálu - pam.plzne.cz)

— 21


— 22

10

Dominantou Kollárky je také dům na nároží Puškinovy ulice - Obchodní a činžovní dům podnikatele Antonína Kreysy z r. 1936, který si zde otevřel prodejnu s výrobnou pálenek a likérů. „Budova stojí na pozemcích bývalé Rohrerovy zahrady. Kreysova novostavba měla dle přání technické a umělecké rady města vtisknout ráz sousední nově vznikajjcí řadové zástavbě v Puškinově ulici.

Čtyřpatrové budově na půdorysu písmene V, s výrazným zkoseným nárožím ukončeným věžovitou nástavbou, proto autor projektu vetkl střízlivou modernistickou formu. Čistá, symetricky rozvržená kompozice fasády reprezentuje uměřenou polohu funkcionalismu, charakteristickou pro meziválečnou obytnou výstavbu v Plzni.

Spodní část stavby sloužila především k výrobě a distribuci alkoholických nápojů – do parteru, kde byl dříve situován i průjezd do dvora, byly umístěny prodejny, kancelář, sklady, a umývárna prázdných lahví. Nechybělo zázemí pro zaměstnance a dva nákladní výtahy. V dalších patrech obytné části domu vzniklo celkem 22 dvoupokojových či třípokojových bytů s kuchyní,

— Historická architektura je místními vnímána jako jedna z největších hodnot Kollárky. — 23

— 24


příběh Kollárky

— „Já to tak vnímám, že centrum vždycky bylo tady kolem Tuzexu. Já to vnímám furt, ale možná už to tak není…“ místností pro služebnou, předsíní, spíží a kompletním hygienickým zázemím. Záhy po dokončení stavby Antonín Kreysa rozšířil svoji nabídku o prodej stáčených vín, a tak okosené nároží rozsvítil nad druhým podlažím jednoduchý zelenomodrý neonový nápis VÍNO, provedený podle návrhu architekta Bohumila Chvojky.

— 25

— 26

Sousední pětipodlažní obchodní a činžovní dům jednoho z plzeňských židovských podnikatelů dům byl dokončen v roce 1931. Majitel velkoobchodu s papírenským zbožím svěřil návrh do rukou talentovaného architekta židovského původu Lea Meisla. Patřil k nejmladší generaci plzeňských předválečných tvůrců, kteří ve své tvorbě již plně reflektovali aktuální dění na pražské architektonické scéně.

— 27

Společně se sousedním nárožním domem A. Kreysy vnesla novostavba do Kollárky meziválečnou moderní architekturu. Parter objektu je dnes degradován necitlivou novodobou úpravou.“ (z Plzeňského architektonického manuálu - pam.plzne.cz)

V roce 1974 se do obou domů nastěhoval plzeňský Tuzex. Místo tak získalo nový, celoměstsky vnímaný rozměr.

— 28

11


12

— 29

Kollárka se v povědomí mnoha Plzeňanů zapsala jako místo nočního života, ohnisko plzeňské hudební kultury. Kromě již zmiňovaného studentského klubu Oko (viz str. 7), je fenoménem kultovní irský bar Zach‘s pub, který se nachází v průchozím vnitrobloku mezi Kollárovou a Přemyslovou ulicí. Od roku 1995 se zde na venkovní scéně i uvnitř v hostinci

odehrály stovky koncertů. Mimo jiné např. Laco Deczi, Věra Bílá a Kale, Zrní, Buty a mnoho dalších. Nabídku Zach‘s pub doplňuje Buena Vista Club. Celý dům s kavárnou a vnitřním společenským sálem je koncipován jako jeden umělecký celek, inspirovaným architekturou F. Hundertwassera.

Kulturní význam ulice představuje velký potenciál. Směr, kterým by se Kollárka mohla vyvíjet, je kultivovaná umělecká scéna reprezentovaná právě Zach’s Pub a Buena Vista klubem, doplněná příjemnými kavárnami, restauracemi a specializovanými obchody, které by mohly sloužit studentům, průchozím a dalším obyvatelům města. — 35

— „K místu mě váže hlavně Buena Vista a Zach´s Pub, kultura a hudba, koncerty a akce.”

— 32


příběh Kollárky

— 30

— 31

— „Krymská ulice v Praze je sice neopakovatelná, ale bylo by dobré, kdyby v Kollárce vzniklo něco podobného.“

— 33

— 34

13


14

— 40

— 41

— 36

— 45

— 37

— 38

— 39


příběh Kollárky

— 42

— 43

— 44

15


16

— vyhodnocení rozhovorů Celkem proběhlo 9 rozhovorů s místními obyvateli a živnostníky. Z odpovědí respondentů lze vyvodit následující: zeleň V ulici chybí zeleň. Po poslední revitalizaci, při které byly povrchy vydlážděny zámkovou dlažbou, má ulice až sterilní charakter. Zámková dlažba byla implementována údajně kvůli větší čistotě, ovšem ulice je stále vnímána jako neupravená a nečistá. Chodníky a parkovací místa jsou uspořádány nefektivně, došlo k několika dalším úpravám, fragmenty zeleně nefungují (bláto, výmoly, kaluže).

— 46 Průhled Kollárkou směrem k autobusovému nádraží. Severní chodník ulice se specializovanými provozovnami, např. autobaterie nebo hudebniny. Parkování ve stavebně vymezených zálivech.

pozice ve městě Všichni respondenti se shodují, že Kollárova ulice je někde „na hranici“ města a předměstí a definují tak i její charakter. Je vnímána jako důležitá spojnice mezi Sady Pětatřicátníků (centrum města) a autobusovým nádražím. Někteří ji vnímají jako „spíše v centru“, někteří jako „spíše na perfierii“, ovšem nikdo její pozici nevymezuje přesně. Všichni se však shodují, že ulice má potenciál stát se funkční součástí, nebo prodloužením centrálního distriktu a lá Stodolní v Ostravě či East Village v New Yorku. Jedna obyvatelka poznamenala, že by si dokázala představit, že se Kollárka stane do budoucna hipster-ulicí ve stylu Krymské v Praze. vnímání veřejného prostoru Veřejný prostor ulice se respondentům jeví jako ještě přijatelný, ovšem neutěšený. Ať už se jedná o fyzický vzhled (zmiňovaná zámková dlažba), nebo o aktivity, které se v ulici odehrávají, celkový dojem nepřispívá k pozitivnímu prožitku ulice. Ulice je po celé délce zaplněná parkujícími auty (zejména ráno a večer) a funguje spíše jako dlouhá průchozí magistrála pro chodce. Zároveň je využívána obyvateli okolních ulic (Husova, Tylova) pro aktivity, jež se úplně neslučují s přáními místních. Poflakování podivných živlů je vnímáno jako jeden z hlavních nešvarů ulice.

— Místní se shodují, že komerční nabídka je jednou z největších hodnot a zároveň i jedním z hlavních problémů lokality. komerční skladba a nabídka služeb Přitahování nežádoucích sociálních jevů podle místních (i dle pozorování) souvisí se současnou nabídkou komerční skladby služeb v jinak poměrně živém parteru. Obyvatelé okolních ubytoven se přirozeně shromažďují v Kollárce, protože jsou zde obchody, hospody, zastavárny a herny a je zde poměrně živo. Místní se shodují, že komerční nabídka je jednou z největších hodnot a zároveň i jedním z hlavních problémů lokality. V ulici je velké množství obchodů, provozů, drobných podnikatelů, což vytváří živý charakter obchodní ulice - jedná se o některé specializované obchody (káva, čaj, luxusní lihoviny) a zejména pak o klubovou scénu reprezentovanou Zach’s Pub a Buena Vista Clubem. Fungují zde však i provozy, které jsou nežádoucí, např. herny, zastavárny a některé méně kvalitní restaurace a jídelny.


příběh Kollárky existující, ovšem nevyužitý potenciál hudební scény Jako největší potenciál do budoucna a zároveň směr, kterým by se Kollárka mohla vyvíjet, je kultivovaná umělecká scéna reprezentovaná právě Zach’s Pub a Buena Vista Clubem. Většina respondentů se shoduje, že by rádi, aby ulice byla aktivnější co se týče veřejného života. Často přirovnávají potenciál Kollárky ke Stodolní v Ostravě, ovšem jedním dechem dodávají, že by preferovali kultivovanější formu zábavy, neboť už dnes ulice občas trpí rušením nočního klidu. Jako vhodné doplnění vidí denní využití komerční nabídky – kavárny, restaurace a specializované obchody, které by mohly sloužit studentům, průchozím a dalším obyvatelům města. Pokud by si ulice vytvořila svou vlastní, autentickou kulturní značku, měla by potenciál přitáhnout návštěvníky z Plzně a okolí, ale například i ze vzdálenějších částí České republiky. Jako referenci pro Kollárku místní často udávají Krymskou ulici v Praze. architektura S kulturním vyžitím a tvorbou značky ulice může pomoci historický charakter ulice, ať už jde o existující historické budovy, nebo ty zaniklé, které daly základ vnímání ulice Plzeňany (např. Škodovy závody). Historická architektura je vnímána jako jedna z největších hodnot ulice a podle respondentů by se měla do budoucna posílit. Architektura se vztahuje čistě k domům (často zaniklým) a zejména k jejich historické hodnotě. Ve veřejném prostoru se vysoká historická hodnota místní zástavby vůbec neprojevuje. Na fasádách se tu a tam objevují umělecká díla, což dnes pomáhá dotvářet kolorit ulice a je to také potenciál do budoucna. centrum Kollárky Při dotazu na centrální místo Kollárky, jich obyvatelé zmiňují několik. Někteří vnímají jako středobod Zach’s Pub, což je ovšem spíše gravitační centrum díky kulturní a společenské/komunitní nabídce. Co se týče vymezení funkční struktury, jako centrální místa se jeví okolí budovy bývalého Tuzexu (což je nedaleko od Zach’s Pub) a potom centrální „náměstíčko“ u Divadelních skladů a dílen. Dále směrem k autobusovému nádraží již centrum ulice nevnímají – tuto část považují jako průchozí a anonymí, přestože je zde určité historické dědictví a prostory, které by bylo možné do budoucna využít.

— 47 Pohled Kollárkou směrem k centru, kterému dominuje věž katedrály Sv. Bartoloměje. Při jižním chodníku je zachyceno šikmé parkování, materiálově oddělené od vozovky.

17


18

— vybrané citace z rozhovorů Obecné M2: ”Kollárka je sice blízko centra, ale pocitově je to periferie.” Čeho si na Kollárce nejvíc ceníte? Ž1: “Polohy blízko centra a relativního klidu.” M1: “Kollárka skýtá prostor pro vznik subkultur.” Ž3: “Hezky je vidět západ slunce.” “Všude kousek, do centra hlavně.” M2: “Je to praktická lokalita, zejména dostupnost centra a služeb.”

— 48 Jediná vzrostlá zeleň v Kollárce, o kterou pečuje místní obyvatelka.

Co Vám v Kollárce chybí? M1: “Například Krymská má mnohem větší význam než Kolárovka, ale je jasné, že v Praze je větší potenciál. Krymská (...) je sice neopakovatelná, ale bylo by dobré, kdyby v Kolárovce něco podobného vzniklo.” Ž3: “Hlavně zde chybí hezká kavárna.” “Chybí mi tady zeleň.” M2: “Sice by mohla vypadat líp, není vybavená mobiliářem, není zeleň, možná by kultivace pozvedla i úroveň chování.” Co vás k místu váže? “Buena Vista a Zach´s Pub, kultura a hudba, koncerty a akce.”

— „Vždy to bude centrum Plzně, vždy tady bude kousek náměstí. Je tady předpoklad toho, že se tu bude odehrávat nějaký život.“ Cítíte se ve vašem okolí bezpečně? Ž1: “Moc ne. V noci to je horší. Ale záleží jak kdy - když je U Zacha nějaká akce, tak je to trošku lepší. Spíše je člověk ve střehu a v neklidu.” Ž2: “Určitě ne, Kollárka sama o sobě není špatná, ale problémy se táhnou od ulice Husova. Dále pak zde je problém velkého množství ubytoven v okolí.” Ž2: “Když se setmí, tak se snažím nechodit vůbec ven. Kollárka a Karlovka nejsou bezpečné, ale nejhorší je Husovka. M1: “Víceméně ano. Není vhodné si nechat na chodníku kolo, v autě nechat peněženku. Nedokážu ale posoudit, jestli se tady krade více než na jiných místech v Plzni.” Ž3: “Večer se lidi bojí, ale já jsem si zvykla; lidi co to neznají se ulicí bojí chodit sami; jsou to předsudky od lidí, co tu nebydlí.” Ž4: “Chodím pozdě v noci domů, k ránu z práce, jezdím proto radši autem, zaparkuju a běžím ke dveřím. Bojím se. Ze začátku jsem se nebála, ale teď už ano. Pohybují se tady ožralové z klubů a nonstopů; např. z neoficiálního klubu VIP zastavárna. Je zde nízká prevence kriminality; policajti to moc neřeší.” Jak vidíte budoucnost Kollárky? M1: “Vždy to bude centrum Plzně, vždy tady bude kousek náměstí. Je tady předpoklad toho, že se tady bude odehrávat nějaký život. Hodně uškodily ulici ubytovny, které byly pro majitele činžovních domů finančně nejlepší a díky tomu se v okolí pohybují různé podivné osoby.”


příběh Kollárky Co byste navrhovali zlepšit? Ž2:“Oprava fasád domů, sjednocení cedulí, více zeleně, květiny u oken.” Ž2: “Karlova a Poděbradova - zasadit stromy, které by nepotřebovaly přílišnou údržbu, případně pokud by nešly zasadit do země tak do dřevěných obalů, stromy oživí místo.” M1: “Začne se platit parkovné – to se uvidí, co se stane. Bylo by dobré, kdyby místo ubytoven vznikly byty. Dále je otázkou, jestli bude mít město skutečnou vůli automaty dostat z centra pryč. Další drobnosti, jako výsadba zeleně, budou jednodušší. Když čtvrť dostane nějakou rezidenční formu, ve které se budou lidé cítit příjemně, může se změnit výrazně k lepšímu.” Byli byste ochotni přispět např. do společného fondu na vylepšení ulice, např. zeleň nebo kulturní akce? M2: “Určitě. Kdyby byla nějaká reálná vize - musí to mít smysl i pro nás, musíme to chápat, od začátku až do konce, abychom měli nějakou konkrétní představu, kam to směřuje. Pak rádi přispějeme. A nemusí to být jen finančně, i vlastním přičiněním.“

— 49 Průhled Kollárkou směrem do centra, po pravé stavbě novostavba bytového domu.

19


20

— shrnutí dosavadních procesů podzim 2015 —— jednání na Magistrátu města Plzně a Úřadu městského obvodu Plzeň 3. Tématem jednání byla možnost výsadby stromů a údržby stávající zeleně. Zjistili jsme, že výsadba stromů není kvůli inženýrským sítím možná a údržba stávající zeleně se jeví jako nereálná —— oslovili jsme spolek Pěstuj prostor, se kterým proběhlo několik jednání o možnostech změn v Kollárově ulici prosinec 2015 - leden 2016 —— dvě setkání sousedů a podnikatelů z Kollárovy ulice. Cílem bylo shromáždit co nejvíce podnětů a názorů ke změně dané lokality, získat co nejvíce kontaktů a představit možnost žádat o finance v grantové výzvě Pěstuj Prostor —— vytvořena e-mailová adresa, založena skupina na Facebooku a proběhlo dotazníkové šetření —— vznikl realizační tým ve složení Jana Eismanová, Jan Fencl a v roli konzultanta Ing. arch. Jan Růžička —— byla identifikována nová klíčová témata: Kromě rozšíření zeleně a údržby zeleně stávající také čistota (údržba uličních prostor), bezpečnost a kultura v ulici.

— 50 Jan Fencl a Jana Eismanová jako místní aktivní obyvatelé a iniciátoři celého projektu uvádějí sousedskou vernisáž výstavy „Jak se žilo a žije v Kollárce?“ na podiu v Zach‘s pub (říjen 2016)

únor 2016 —— podání žádosti o grantovou výzvu Pěstuj prostor - znění žádosti: „Fáze projektu: Proměnu ulice chápeme jako dlouhodobý projekt, který je nutné rozdělit do několika fází. Na konci roku 2015 jsme zahájili iniciační fázi proměny Kollárovy ulice. Dlouhodobým cílem projektu je psychologická a fyzická proměna lokality - zvýšení atraktivity pro rezidenty, podnikatele i zákazníky. Jak bude vypadat budoucí tvář ulice, je úkolem iniciační fáze projektu. V tuto chvíli nedokážeme tedy proměnu přesně definovat, bude výsledkem společných setkání sousedů, odborných přednášek a jiných kulturních akcí, které plánujeme pro tento rok. Z dlouhodobého hlediska chceme spolupracovat s městskou částí ÚMO 3, SVSMP, městskou policií a jinými orgány činnými na území města Plzně. Iniciační fáze projektu pro rok 2016 je rozdělena do 2 částí: - Část přípravná (ta v tuto chvíli již běží): zaměřit se maximálně na propojení občanů a podnikatelů z Kollárovy ulice, na základě osobních jednání a dotazníků zjistit potřeby jednotlivých občanů (jaké změny by v ulici uvítali, k čemu jim má ulice sloužit) formou sousedských setkání a odborné diskuze s odborníkem vedoucí k vypracování podkladů pro kvalitní studii/architektonickou soutěž vedoucí k dlouhodobé změně. - Část realizační: V projektu počítáme s kulturní akcí - nabízí se Evropský den sousedů, který by podtrhl komunitní charakter celého projektu vedoucí k psychologické i vizuální proměně Kollárovy ulice. V podzimní části uskutečnit na základě vyhodnocení potřeb několik konkrétních změn. Počítáme se zapojením dobrovolníků, kteří se během určitého časového úseku zapojí např. do výroby laviček a odpadkových košů, osazení truhlíků, instalace soch aj.. Náplň dobrovolnické „brigády“ vyplyne z výsledků dotazníkového šetření.“ duben 2016 —— komentář odborníků z Pěstuj prostor (zpětná vazba poroty a koordinátorů programu): DOPORUČENO K PODPOŘE!


příběh Kollárky „Porota oceňuje snahu místních občanů o zvelebení této ulice, oživení ve formě sousedských akcí i drobná komunitní „vylepšení“. Z důvodu nedávné rekonstrukce celé ulice nelze v nejbližších několika letech investovat prostředky města do další rekonstrukce stejného prostoru. Možné by však mohly být finančně nenáročné úpravy menšího rozsahu. Porota navrhuje do projektu zapojit co nejvíce místních občanů, živnostníků a firem a navázat i užší spolupráci s městským obvodem (poroty se jako zástupce obvodu účastnil místostarosta Mgr. Škarda) a Správou veřejného statku města Plzně (ta má ve správě např. sloupy veřejného osvětlení). Porota v iniciační fázi považuje za důležitější, než uskutečnit konkrétní fyzické proměny, soustředit se na utmelení spolupráce mezi jednotlivými subjekty a „měkkou“ formu oživení ulice. Přínosné bude i společné vytyčení směru, kterým chtějí obyvatelé a živnostníci v budoucnu jít (za pomoci odborníků – sociologa, architekta apod.). Celková rekonstrukce (v horizontu více let) by pak měla vycházet z koncepce řešení širšího území.“ léto 2016 —— za část prostředků z grantu Pěstuj Prostor přizváni ke spolupráci konzultanti z placemakers.cz - společnosti, která má s podobnými aktivitami zkušenosti. —— konzultanti přednesli svou vizi v rámci veřejné prezentace, která se konala 7. června v kavárně U Zacha —— jádrem jejich návrhu bylo věnovat více úsilí vytváření společné vize ulice, vytvoření network analýzy stakeholderů, mediální propagace projektu skrze výstavu s veřejnou vernisáží a navazující jednání se zástupci samospráv (UMO 3 a Magistrátu města Plzně) —— jádrem nového přístupu k projektu byl důraz na zajištění pozdější realizovatelnosti navrhovaných změn právě díky vytvoření nové značky ulice, změnou psychologického vnímání ulice jako ulice s potenciálem zlepšit kvalitu veřejných prostranství. Díky mediálnímu pokrytí a souběžným schůzkám se zástupci samospráv bylo plánováno dosažení podpory pokračování projektu na úrovni UMO 3 i na úrovni celoměstské s tím, že Kollárka se může v očích samosprávy a politiků stát pilotním projektem a příkladem dobré praxe, jak do budoucna přistupovat k revitalizaci podobných lokalit.

— 51 Opékání buřtů v Zach‘s pub u příležitosti zahájení výstavy „Jak se žilo a žije v Kollárce?“ (říjen 2016)

podzim 2016 —— Dotazníkové šetření —— Rozhovory s místními —— Schůzky se zástupci samospráv a organizací města Plzně 22. října - 19. listopadu 2016 —— Výstava Uspořádali jsme výstavu ve veřejném prostoru v celé délce ulice, která na historických fotografiích ukazuje neoddiskutovatelný fakt, že ulice se v průběhu času mění. Vernisáž výstavy ve dvorku Zachs Pub (22.10.) byla zároveň pojata jako veřejná diskuze s místními obyvateli a podnikateli o tom, jak by si budoucnost ulice představovali, jaké jsou jejich současné názory na fungování lokality, čeho si váží a co jim naopak vadí. Pro zatraktivnění akce pro místní jsme pozvali kapelu, uspořádali opékání špekáčků a vyrobili herní prvky pro děti. Zároveň jsme přes konzultanty z placemakers.cz cílili na co nejvyšší mediální pokrytí akce, tj. pozvali jsme několik novinářů z místních i celostátních médií.

— 52 Jeden z výstavních panelů rozmístěných přímo ve veřejném prostoru ulice.

21


Mže

22

Sportoviš

Kadeřnict Free limix ví Nehtové st

udio

Dvůr

D.S.D met al plu

s

Dvůr

garáže, pa rkovací místa, kanc eláře, sklady k pr onájmu

Ronnie fitness sh op

bl nábytek No

Profighter

Autoškola

Autobate rie Mulač

Dvůr Měřící přístroje

l Hard Meta

SKF ACR

Hold stav . firm Salon Lucy a

ds

Yogafrien ůr

hadice Průcha

T&T bar

Kizzy bar

Jazyková

Dvůr

Parčík

Dvůr U Škodových závodů

Garáže

odely

blondel

RC m

Dům Bare v

Fa.LAKI

NO

Karlo va

bar U

Stasanet.cz

Inel Sport

JM servis

škola

Reklamní agentura Asist

sběrný dv

Kotko va

K autobusovému nádraží

parkovací místa

Menza

Západoče ská univerzita v Plz

ni

Dvůr

Západoče ská univerzita v Plz

ni

Dvů

KBL Autose rvi Lignum sy stem


Mže

analytická příběh Kollárky situace ideová skica rozvoje Kollárky

23

ště historicky cenné objekty prázdné objekty potenciální zdroje sociálních problémů objekty a pozemky v majetku města Plzeň zeleň

OC Plaza

přístupné dvory živnosti a obchody kultura, vzdělávání, sport gastronomie a potraviny

řešené území vztažné území pěší vazby omezené pěší vazby přístupy do dvorů, průchody

Obytná zó na Sylván Prodej če rp

adel

Exclusive fa

Opravna od ěvů Prima gril hifi Hejhal

aF res h& Vin Bis df ot tro ék ron a tf Pe ron ns ion t Re res sta Wa tau ur llis ac rac eW V eS hr inár all an oz na is en re ma Sp Ku sta r ino No od ch ur yn ble ní p ac ěG sa rá e Ře d ore lo Šů zn nje i ub sovi ctví au yt ov fo ze ná ga tba na řst za l c ví sp ent po o tra rt rum vin y Co Du py ha & pr int sh op

ké h

o

on

dh

an

K centru města, parkoviště

era

Se c

at

os

ap

Velká synagoga

Park, dětské hřiště Puškinova

Fo rt re una ali ty

M M&

sp

or

tb

ar

y NIL

yjc

An tal ya Ke b

Rea lit

Kr

ova ški n

Aq u

Divadlo J.K.Tyla divadelní dílny

lac

nt ýn

Axes com pu

Potraviny

ters

i bar Tsunam

Klub Bráz da

ta

Dvůr

Pa

Pu

y

a ilov

Bud

ůdk

outů

u Koh

u Tuzexu

Ca

ůdka

Hosp

Vlasové st udio a (vjezd z Budlovy)

P

Pizza pas

D rima

Těžiště Kollárky

parkovací místa

ůr Lah

od

ěv ů onna

práz dn (mě ý obje k sto Plze t ň)

is, m, Kovář

a

autoopravn

U divadelních dílen

írn

ikůra Man ikůra Ped ea ble t Bub lské vate o h C řeby pot ý n r d ba áz r pr arte top p ns c no agi M

ap r Keb Döne xu ze U Tu

hot e Tren l d

st

jídelna Gepard bu rger

Či

Sázkov kanceláář Chance M&M reali ty potraviny Zapomně nka

U Zacha

Star arena

b parlamen t rock clu

rock metal clu

lání

b 666

b

Zach´s pu

F.L.Věk

Čaj - káva

VIP Zastav árna

MPSV referát od vo

Klub Nové oko squash ce ntrum

u Bubly

Banner outdoor - exclusive Herink plu s

ů ptákoviny půjčovna kostým

ŠIK butik

Buena vista

Kovářská

Zastavárna

e

ac

din or

ACW saloo n Army shop

Buena vista

Dvůr

Zach´s pu b, Zach´s café

Uloženka.cz bart´s tato o b Zu

green hom e grunt farm ářské potra viny

shion


Mže

24

K autobusovému nádraží

bezplatné (240 míst) P+R KOTKOVA

Kotko va

Sportoviš

Z1

U Škodových závodů

X0

Z5

Z2 Z3 Karlo va

Křižovatka Kotkova Kollárova

X4

Dvůr Kollárova 21

X9

Dvůr západočeské univerzity v Plzni

X10 X12


Mže

koncept ideová skica rozvoje Kollárky

25

ště ohniska rozvoje lokální intervence, opatření areály s předpokládaným rozvojem

Z5

ZÁSAH označení lokálního zásahu, který lze realizovat jednoduše bez nutnosti dalších vyvolaných opatření

X4

PODMÍNĚNÝ ZÁSAH označení výraznějšího zásahu, jehož realizace je podmíněna dalším opatřením

OC Plaza

městské pěší propojení centrum - autobusové nádraží lokální pěší propojení rozvoj zeleně, zelená infrastruktura pás zeleně v ulici Kollárova zelené propojení ulice Kollárova a rekreační oblasti v okolí Mže

Kovářská

Z7 (X7) X14 Buena vista

Předprostor Zach´s pub

u Bubly

Křižovatka Palackého Kollárova

U Zacha

X6

Těžiště Kollárky

X13 Křižovatka Kollárova Kovářská

X8

u Tuzexu

Pa

lac

ké h

o

U divadelních dílen

K centru města, parkoviště

a ilov

ški n

Bud

Divadlo J.K.Tyla divadelní dílny

Pu

Objekt Kovářská 11A

ova

Z11

Velká synagoga

Park, dětské hřiště Puškinova


Mže

26

Sportoviš

U Škodových závodů

Karlo va

K autobusovému nádraží

Kotko va

Sportoviště


Mže

architektonická situace ideová skica rozvoje Kollárky

ště navrhovaná poloha obrub navrhované stromořadí areály s předpokládaným rozvojem stavební čára navrhované zástavby OC Plaza

řešené území

Kovářská

vztažné území

Buena vista u Bubly

U Zacha

u Tuzexu

Pa

lac

ké h

o K centru města, parkoviště

ški n Pu

a ilov

Bud

ova

U divadelních dílen

Velká synagoga

Park, dětské hřiště Puškinova

27


28

— vize proměny veřejného prostoru Současný stav fyzického prostředí ulice nenaplňuje její potenciál. Smyslem všech úprav by mělo být směřování k tomu, aby se z Kollárky stala živá obchodní ulice spojující centrum s významným dopravním uzlem (P+R, BUS nádraží), příjemná pro bydlení s přidanou hodnotou v podobě kulturního života. Předpokladem jsou, kromě strategických kroků a měkkých opatření s cílem budovat značku ulice, také optimální prostorové parametry uspořádání uličního prostoru. Ulice musí být schopna vyvážit potřeby všech jejích uživatelů. Poměrně velké množství obchodů a jiných provozů vyžaduje přístup pro motorová vozidla (zásobování, volný vjezd do dvora, krátkodobé stání pro návštěvníky, dlouhodobé stání pro živnostníky). Na druhou stranu přítomnost živého parteru a fakt, že je ulice důležitým transitním koridorem pro pěší mezi centrem města a autobusovým nádražím, má za následek poměrně vysokou frekvenci chodců. Proto je potřeba zajistit odpovídající a bezpečný prostor také pro pěší. V neposlední řadě jde o ulici obytnou a z  toho důvodu je nezbytné zde zajistit odpovídající počet parkovacích stání pro rezidenty a přívětivé bezpečné a atraktivní prostředí pro pobyt. Vyvážit všechny výše zmíněné potřeby vzhledem k  šířce ulice Kollárova (cca 15 m) je téměř nemožné - ideálním stavem je proto kompromis. V  dlouhodobém horizontu je nejvhodnějším řešením zavedení jednosměrnosti v  celé délce komunikace (od ul. Kotkova po ul. Palackého). Profil komunikace by pak vypadal následovně: —— 2m široký severní chodník, —— 2m parkovací záliv pro podélná stání, —— 4 m jednosměrná vozovka, —— 2 m parkovací záliv pro podélná stání, —— 5 m široký jižní chodník s možností umístění stromořadí. Takové uspořádání oproti stávajícímu stavu sice ubere cca 15 – 20 parkovacích stání, ale získanou hodnotou je dostatečně široký a komfortní jižní chodník, ktetý by v tomto modelu mohl primárně sloužit pro pohyb z autobusového nádraží do centra a obráceně, a prostor pro stromy - nový pás stromořadí, do kterého by se měla koncentrovat veškerá nová zeleň v ulici.

— živá kulturně-obchodní ulice spojující centrum s významným dopravním uzlem, příjemná pro bydlení Kultivaci ulice a zlepšení podmínek pro chůzi a trávení volného času nahrává také fakt, že se v nejbližší době chystá změna režimu parkování a především vytvoření placeného záchytného parkoviště v ul. Kotkova, které by mohlo pokrýt část poptávky po parkování v ulici. Parkovací místa pro rezidenty i návštěvníky je vhodné hledat také mimo Kollárku a další přilehlé ulice. V platném územním plánu je zakreslena transformační lokalita západně od Kollárovy ulice, kde lze v  rámci nové zástavby požadovat vyšší počet parkovacích stání, v garážích či parkovacích domech. Také


ideová skica rozvoje Kollárky Parkoviště v severní části ulice Karlova je dle ÚP možné nahradit tradiční blokovou výstavbou ovšem např. se třemi podzemními patry garáží. Méně rezidentů parkujících přímo v  ulici pomůže rozvoji obchodního charakteru a komfortu pro pěší. Popis jednotlivých opatření a zásahů —— X0 - v rámci plánované přestavby autobusového nádraží na blokovou zástavbu je vhodné uvažovat o napojení v ose ulice Kollárova (podobně jako to bylo v  historii). Křížení ulice Kotkova a Kollárova by tak mělo všechna 4 ramena. Křižovatka bude přehlednější a jednodušší. —— Z1 - celkové zmenšení prostoru křižovatky, zvýšení vozovky do úrovně chodníků, komfortní pěší vazba přes ulici Kotkova —— Z2 - zabezpečení travních plošek, tak aby na ně nenajížděly osobní automobily (ohrádka, vysoké traviny, atp), pozn.: v této části vzhledem k šířce komunikace a průběhu podzemních sítí není možné vysadit stromořadí —— Z3 - doplnění dvou stromů do nekonfliktních míst, úprava dnes nefunkčních zelených plošek, odstranění nájezdových a výjezdových oblouků za účelem lepší funkčnosti veřejného prostranství (úbytek 1 parkovací místo) —— X4 - místo šikmých parkovacích stání před menzou západočeské univerzity umístit podélná parkovací stání a rozšířený chodník se stromy a se zelení v rabátkách (úbytek 15 parkovacích míst) —— Z5 - na severní straně nahradit malé nezpevněné vyježděné plošky a betonové květináče souvislým zpevněným povrchem —— X6 - zmenšení poloměrů křižovatky (Kovářská x Kollárova), zvýšení vozovky do úrovně chodníku, vytvoření bezbariérové, komfortní vazby pro pěší, vytvoření pobytových míst se stromy, doplnění základního mobiliáře, řešení informačního a reklamního systému (divadlo, kulturní akce) —— Z7 - ulice Kovářská je důležitou spojnicí Kollárovy ulice s  rekreačním zázemím (okolí řeky Mže) za obchodním centrem Plaza. Tato spojnice by měla být kultivována kromě pěších také pro cyklisty. Jednoduhým opatřením je doplnění vyznačeného jízdního pruhu pro cyklisty ve vozovce. —— X7 - výraznější zásah této části ulice s cílem podpoření zelené osy směrem do krajiny, tzn. rozšíření chodníku pro pěší, odstranění parkovacího pruhu atd. —— X8 - zkulturnění a zobytnění soukromého plácku u křižovatky Kovářská x Kollárova (např. venkovní restaurace - foodtruck, zahrádka, židličky a stolky) —— X9 - dvůr Kollárova 21 se skladišti, kancelářemi a parkovacími místy – vytvoření coworkingového prostoru a propagace místa jako pracoviště pro studenty, začínající podnikatele, možnost vytvoření placeného parkování pro rezidenty (cca 30-50 míst) —— X10 - dvůr a související aktivity Západočeské univerzity v Plzni – vytvoření coworkingového prostoru a propagace místa jako pracoviště pro studenty, začínající podnikatele —— Z11 - objekt Kovářská 11A je v majetku Města Plzeň, nabídnout městu nový způsob využití, možnost dočasného využití prázdného prostoru např. pro saturování deficitů vybavenosti v okolí (zeleň, dětské hřiště, sousedská zahrada apod.) —— X12 - propojení dvorů Kovářská 11A, dvoru Západočeské univerzity a dvoru Kollárova 21, zprostupnění, vytvoření jediného vjezdu do areálu (uspoření prostoru v ulicích Kollárova a Kovářská) —— X13 - zjednosměrnění Kollárovy ulice, zúžení vozovky na 4 metry, rozšíření jižního chodníku, doplnění stromořadí —— X14 - odstranění (např. i sezónní - zábor) dvou parkovacích míst před Buena Vista klubem pro možnost umístění předzahrádky, stolků, židliček atp. (stejné opatření lze i před Zach‘s pub)

29


30


ideovรก skica rozvoje Kollรกrky

31


32

— Kollárka, jak dál: přehled navazujících kroků Strategický plán Důležitým základem pro budoucí revitalizaci Kollárky bude vytvoření konkrétní vize ulice a nastavení fungujícího modelu spolupráce mezi místní komunitou a městem. Obrysy strategického plánu již naznačují výstupy, které vyplynuly z aktivit v letech 2015 a 2016 a které jsou zpracovány v tomto placebooku. Strategický plán doplní navrhované fyzické úpravy a posílí jejich význam. Zároveň je potřeba brát v potaz, že fyzická proměna ulice je časově náročná záležitost (např. stavební úpravy vyžadují získání stavebního povolení, které může trvat roky). Narozdíl od fyzických úprav se však Strategický plán může začít plnit téměř okamžitě a položit pak základ pro jejich realizaci v budoucnu. Průzkum současného stavu zároveň odhalil, že spousta problémů Kollárky je silně spojena s aktivitami, které se v ulici a jejím okolí odehrávají. Tyto aktivity souvisí s komerční nabídkou ulice a levnými ubytovacími službami v okolí. Vhodným řešením, které proto může do budoucna ovlivnit fungování ulice stejně významně, jako třeba lepší konfigurace dopravy, je skladba komerční nabídky ulice, zejména posílení jejího komerčního potenciálu. Jak říká jedna známá urbanistická poučka, kde jsou lidi, tam je bezpečno. Jinými slovy, oživení a strategická podpora ekonomiky ulice mohou mít velký efekt na uživatelský komfort ulice. Následující příklad akčního plánu zpracovaný do časové osy naznačuje, jak může být oživení Kollárky konkrétně vypadat v jednotlivých krocích. Akční plán 2017/2018 Leden - březen 2017 —— dohoda o budoucí spolupráci mezi místní komunitou a městem Plzeň Březen - duben 2017 —— projednání a schválení návrhu Strategického plánu obyvateli a provozovateli Kollárky a předložení Strategického plánu magistrátu města Plzně (MMP) a úřadu městského obvodu Plzeň 3 (ÚMO 3) Květen 2017 —— vytvoření partnerské instituce mezi majiteli a provozovateli komerčních služeb, tzv. business improvement district = partnerství podnikatelů / provozovatelů a majitelů komerčních jednotek Červen 2017 —— vytvoření partnerství mezi městem a komerčním okrskem Kollárka Jinak! podpisem Memoranda o spolupráci. Schválení Strategického plánu pro Kollárku MMP a ÚMO 3 —— vytvoření pracovní skupiny k plnění Strategického plánu. Začátek jednání o místním inovačním hubu pro mladé podnikatele (start-up hub). Pro tento účel proběhne zmapování prázdných nemovitostí v okolí pro nalezení prostor pro coworking hub (např. v prostorách Trigema projekt s.r.o. Kollárova 21) s podporou Západočeské univerzity a místních provozovatelů a podnikatelů.


ideová skica rozvoje Kollárky Léto 2017 —— série kulturních akcí pro veřejnost v ulici, místních klubech a blízkém okolí á la: Zažít město jinak, Den bez aut, Akce pro děti a mládež, Komunitní setkání, Festival místních restaurací a obchodů, Festival startupů a inovativního podnikání (organizováno městem) Podzim 2017 —— plnění návazných fází na základě schváleného Strategického plánu a dohody s MMP a ÚMO 3 Komerční strategie Jádrem Strategického plánu bude vize komerční skladby ulice, která bude popisovat, jaký komerční charakter by ulice měla mít do budoucna. Plnění komerční strategie bude vyžadovat spolupráci majitelů nebytových prostor při hledání vhodných typů nových nájemníků a provozovatelů. Místní podnikatelská komunita by mohla nové nájemníky a provozovatele pomoci vyhledávat, případně s vhodnými kandidáty uzavírat smlouvy o smlouvě budoucí (zejména při blížícím se konci jednotlivých nájemních smluv). Pro tento účel bude potřeba zpracovat časový harmonogram nájemních smluv alespoň u těch majitelů, kteří budou ochotni spolupracovat (pokud bude model spolupráce fungovat, budou se postupně přidávat další majitelé a provozovatelé). Komerční strategie bude obsahovat seznam žádaných komerčních aktivit s modelovými příklady (např. kavárna, restaurace, sportoviště, fitness, coworking space, inovační hub, apod.), jež nebudou striktně určující, nicméně budou sloužit jako inspirace při hledání nových provozovatelů. V ideálním případě by majitelé nebytových prostor měli podepsat memorandum o plnění komerční strategické vize. Do budoucna by měl proběhnout ve spolupráci s městem rozsáhlejší průzkum i v sousedních oblastech v okolí Kollárky, aby se model iniciovaný v Kollárce mohl rozšířit i na další oblasti. Zároveň by bylo vhodné iniciovat vznik inovačního hubu za spolupráce města, soukromého sektoru a Západočeské univerzity. Komunikační strategie S komerční strategií úzce souvisí i dobře naplánovaná komunikační strategie, která bude 1. vhodným způsobem komunikovat připravované a probíhající změny a 2. bude cílit na postupné vytváření nové značky ulice. Základním cílem bude změnit vnímání ulice jak u obyvatel, tak i u uživatelů, kteří v Kollárce nebydlí. Výsledným produktem komunikační strategie by v první fázi mělo být chápání Kollárky jako ulice, která se chce změnit a aktivně o tuto změnu usiluje. Tuto snahu podpoří i programová náplň v podobě série kulturních akcí plánovaných na léto 2017. V dalších fázích pak bude cílem vytvářet značku Kollárky jako kvalitní komerční ulice, kde se dobře bydlí, kde se dá kvalitně trávit volný čas, kde se návštěvník i obyvatel cítí bezpečně. Je to místo, kde se dobře nakupuje, kde si může návštěvník dát přes den dobré kafe, vyčistit oblek, koupit zajímavý dárek anebo kde si může mladý podnikatel dojít do coworkingového office centra. Večer si návštěvník či obyvatel může zajít na hudební koncert, nebo strávit večer s přáteli v zajímavé hospodě. Dlouhodobým cílem je pak vytvořit značku ulice jako centra nové, inovativní, kulturní městské čtvrti s mírně undergroundovým nádechem a silnou historickou tradicí. Od Škodových závodů, přes Tuzex až po čtvrť Plzně budoucnosti.

33


34

— zdroje obrazového materiálu — 01 foto: placemakers.cz, 2016 — 02, 07 Plán královského města Plzně z r. 1895-96 zdroj: Západočeské muzeum v Plzni — 03 křižovatka Kotkovy a Kollárovy ulice během výstavby autobusového nádraží bourání starých bloků foto: Tomáš Jochec, 1987 zdroj: Archiv města Plzně — 04 pohled z Kollárovy ulice směrem k autobusovému nádraží foto: Tomáš Jochec, 1988 zdroj: Archiv města Plzně — 05 Letecký snímek Plzně, 1956 zdroj: GEODIS Brno, spol. S.r.o. — 06 Škodovy závody, v popředí ulice Kollárova autor: neznámý zdroj: http://skoda.cz/cs/o-spolecnosti/historie/ — 08 Městské divadelní skladiště v ul. Kovářská 330/10 a Budilova 330/2 foto: Petr Jehlík, 2014 zdroj: Plzeňský architektonický manuál (PAM) — 09 Škodovy závody, křižovatka ulic Kovářská, Budilova a Kollárova foto: neznámý autor, 1901 zdroj: Archiv města Plzně — 10 - 13 vyobrazení stavby a interiéru Spolkového domu pro dělníky Škodových závodů foto: neznámý autor, po r. 1910 zdroj: Archiv města Plzně — 14 Kapela Znouzectnost 26. listopadu 1986 v plzeňském klubu Oko v Kollárově ulici. foto: Repro vydavatelství Starý most, 1986 zdroj: http://www.denik.cz/hudba/pred-triceti-lety-se-zrodila-plzenska-legenda-znouzectnost-20161123.html — 15 vstupní dveře do klubu Oko v budově Menzy foto: placemakers.cz, 2016 — 16 Dnes studentská jídelna a Správa kolejí a menz Západočeské univerzity, dříve Spolkový dům pro dělníky Škodových závodů foto: placemakers.cz, 2016 — 17 - 21 Nájemní domy Lidového stavebního a bytového družstva v Plzni foto: Petr Jehlík, 2014 zdroj: Plzeňský architektonický manuál (PAM) — 22 - 25 Obchodní a činžovní dům Antonína Kreysy foto: Petr Jehlík, 2014 zdroj: Plzeňský architektonický manuál (PAM) — 26 - 27 Obchodní a činžovní dům v Kollárově ulici foto: Petr Jehlík, 2015 zdroj: Plzeňský architektonický manuál (PAM) — 28 Fronta před bývalým Tuzexem v Kollárově ulici (dům Antonína Kreysy)


35 foto: neznámý autor, 1987 zdroj: Archiv města Plzně

— 29 Koncert Věry Bílé a Kale v Zach‘s Pub foto: autor neznámý, 1998 zdroj: publikace 10 a půl aneb TEN ZACH - dostupné z http://www.zachspub.cz/ — 30 Koncert na venkovním podiu Zach‘s Pub foto: autor neznámý, 90. léta zdroj: http://www.regionplzen.cz/firma/zachs-pub-plzen/ — 31 Karel Zach ve výčepu svého pubu foto: DENÍK/Vlastimil Leška Zdroj: http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/zach-s-hospodou-se-nenudim-zvlast-kdyz-hraje-ziva-muzika-20130702.html — 32 Nenápadný vstup do Zach‘s pub z Kollárovy ulice slouží i jako plakátovací plocha a kulturní program podniku foto: placemakers.cz, 2016 — 33 interiér Zach‘s Pub na počátku existence foto: autor neznámý, 90. léta zdroj: publikace 10 a půl aneb TEN ZACH - dostupné z http://www.zachspub.cz/ — 34 Výrazná fasáda objektu Buena Vista Club foto: placemakers.cz, 2016 — 35 Logo Zach‘s Pub zdroj: http://www.zachspub.cz/ — 36 V Kollárce napadl sníh Zdroj: fotoarchiv Marie Pechové, 1943 — 37 Západ slunce ze střechy tzv. Kreysova domu foto: Eva Dang zdroj: fotoarchiv autorky — 38 Rohrerův dům na nároží Kollárovy a Palackého ul. foto: neznámý autor, 1908 zdroj: Archiv města Plzně — 39 Kollárka - snímek z natáčení filmu Pavučina foto: Tomáš Jochec, 1987 zdroj: Archiv města Plzně — 40 - 42 Starý dům na křížení s ul. Budilovou, na jehož místě je dnes proluka s parkovištěm foto: Tomáš Jochec, 80. léta zdroj: Archiv města Plzně — 43 Dům č.p. 107 na nároží Kollárovy a Tovární ulice se sgrafity Obléhání Plzně od Mikoláše Alše foto: autor neznámý zdroj: Archiv města Plzně — 44 Chátrající prázdný dům na konci Kollárky s čitelným nápisem „kyselé zelí“ foto: placemakers.cz, 2016 — 45 Průhled Kollárkou směrem do centra foto: A. Čermák, 1983 zdroj: Archiv města Plzně — 46 - 52 foto: placemakers.cz, 2016


Placebook Kollárka - kniha o místě  

Ideová skica rozvoje Kollárovy ulice v Plzni. © Placemakers cz 2017

Placebook Kollárka - kniha o místě  

Ideová skica rozvoje Kollárovy ulice v Plzni. © Placemakers cz 2017

Advertisement