Issuu on Google+

Z důvodu mého studia oboru sociální pedagogiky a poradenství jsem si zvolila téma týkající se rozpoznávání nadaných dětí.

ANOTACE Ve své práci kladu důraz na včasnou identifikaci nadaného dítěte, a to buď v domácím prostředí a nebo v mateřských školách. Dále poukazuji na obecné osobnostní charakteristiky, které můžeme u nadaných dětí pozorovat.

KLÍČOVÁ SLOVA Nadání, latence, kognitivní charakteristika, afektivní charakteristika, psychomotorika

JAK ROZPOZNAT NADANÉ DÍTĚ Nejdůležitějším a zásadním problémem nadaných dětí je jejich včasná identifikace, která by měla proběhnout již v období tzv. latence, tedy v době, kdy dítě ještě nedosahuje mimořádného výkonu v určité oblasti. Nadané dítě je možné identifikovat již v kojeneckém věku. Machů (2006) uvádí, že dříve se této identifikaci nepřikládal velký důraz a celkově byla tato problematika opomíjena a to zejména z toho důvodu, že se u takto malých dětí nesetkáváme s mimořádnými výkony ve specifické oblasti. Kojenci byli často označováni jako naprosto pasivní bytosti, což řada současných výzkumů vyvrátila. Už i u kojenců lze totiž pozorovat rozdíly v jejich aktivitě a soustředění pozornosti. (Dočkal, 2005)Nadání v takto nízkém věku nejčastěji identifikují rodiče, nebo učitelky v mateřské škole. Dětem, u kterých se projevuje nadání, nemůžeme přičíst různé konkrétní vlastnosti, uvádí se proto obecné osobnostní charakteristiky. Ty samozřejmě nemůžeme brát jako stoprocentní ukazatel nadání, každé (nadané) dítě je totiž jiné a jeho nadání se jinak projevuje. Seznamů těchto charakteristik je několik stovek, většina autorů je pro přehlednost uspořádává do těchto tří okruhů: kognitivní charakteristiky, afektivní charakteristiky a psychomotoriku (Hříbková, 2005; Laznibatová, 2001 aj. in Machů 2006). Mezi jednotlivé kategorie Machů (2006) zařadila různé projevy jejich chování. Do kognitivních charakteristik můžeme zařadit bohatou slovní zásobu, používání abstraktních pojmů a cizích výrazů, dokážou vyvozovat pravidla a spojovat zdánlivě nesouvisející věci


do celků, mají rozvinuté kritické myšlení, smysl pro humor, hluboké znalosti v oborech, které je zajímají, jejich oblíbenými hračkami jsou spíš knihy, encyklopedie a atlasy, zvládají se dlouho soustředit, mají odlišné pracovní tempo. Mezi afektivní charakteristiky nadaných dětí se řadí zejména: denní snění, kdy se dítě více ponoří do problému, převaha vnitřní motivace nad vnější, nadané děti také rády poznávají, jsou živé a aktivní, vybírají si složitější úkoly, jsou často přecitlivělé a vnímají věci, které ostatní nevidí. Co se týče psychomotoriky, nadané děti velmi dobře čtou, ale mohou mít problémy se psaním, dávají přednost intelektuálním činnostem před pohybovými aktivitami, mohou být však také hyperaktivní. Často jsou zdůrazňovány a rozebírány 2 projevy talentu dětí předškolního věku: aktivita a včasné čtení. Je velice častým jevem, že nadané dítě svojí aktivitou přivádí okolí téměř k zoufalství, je třeba však rozlišit, zda jde skutečně o projev nadání anebo syndrom ADHD a toto někdy nedokáže spolehlivě poznat ani odborník. U časných čtenářů je důležité vypátrat to, jakým způsobem se naučili číst – každé zdravé dítě je totiž schopno se naučit číst již v předškolním věku za předpokladu, že jej to někdo naučí. A to, že dítě učí rodiče číst již v raném věku, není v dnešní době nic výjimečného. Nadané děti se však naučí číst samy, pouze se ptají rodičů, jak se čtou jednotlivá písmena a slova si z nich už poskládají samy. (Dočkal, 2005) To, že děti nastupují do školy a už umí číst, je kritizováno zejména učiteli základních škol – to, co by je měli v první třídě neučit teprve oni, dítě už dávno umí a to jim přináší řadu komplikací – dítě se nudí, vyrušuje atd. Odborníci však důrazně varují před potlačováním nadání u dětí předškolního věku, pokud má dítě zájem o čtení, psaní, počítání, neměli bychom mu v tom za každou cenu bránit. (Machů, 2006) Podle Dočkala (2005) je v předškolním věku častým jevem to, že pokud je dítě šikovnější v jedné oblasti, je šikovné i v oblastech dalších. I přesto se někdy stane to, že dítě může mít v nějaké oblasti nedostatky. Nadané děti mohou mít: poruchy spánku, poruchy emocionality, problémy v sociálních vztazích, poruchy chování, nedostatečně rozvinutou grafomotoriku, poruchy výslovnosti a další problémy včetně jakéhokoli postižení. Pokud by všechny děti měly šanci na úplný rozvoj svých schopností, dokázalo by 20-25 % z nich vyniknout v některé oblasti lidské činnosti (webové stránky Mensy České republiky). Děti, u kterých bylo nadání objeveno, F. Gagné (in Machů, 2006) rozděluje do několika stupňů – a to podle výsledného inteligenčního kvocientu. Toto rozdělení se jmenuje metricky založený


systém, který má hranice podle dosaženého IQ skóre. Dělí se na: mírně nadané (IQ vyšší než 120, tvoří asi 10 % celkové populace), středně nadané (IQ nad 135, asi 1% celkové populace), vysoce nadané (IQ 145 a vyšší, 0,1 % populace), výjimečně nadané (IQ vyšší než 155, tvoří jen 0,01 % populace) a extrémně nadané s IQ nad 164, kteří tvoří asi 0,001 % celkové populace.

Zdroje: MENSA ČESKÉ REPUBLIKY. Mensa České republiky. [online]. [cit. 2012-12-23]. Dostupný z: <http://www.mensa.cz>. -

Zabývají se nadáním Jedná se o oficiální stránky Jsou pravidelně aktualizovány Přehlednost stránek Dobře strukturované stránky

MACHŮ, Eva. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy: příručka pro učitele a studenty učitelství. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 64 s. ISBN 80210-3979-5. -

Zabývá se přímo mnou zvoleným tématem Dostává se k primárním zdrojům Obsahuje odkazy na použité prameny Přehlednost Aktuálnost

DOČKAL, Vladimír. Zaměřeno na talenty aneb Nadání má každý. 1. vydání. NLN : Lidové noviny, 2005. 251 s. -

Obsahuje odkazy na použité prameny Přehlednost Aktuálnost



Zaverecny ukol - Barbora Necasova