Issuu on Google+

Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 1

FESTIVALOVÉ /1 NOVINY

54. MEZINÁRODNÍ OPERNÍ FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL 14. ČERVNA 2012

Diváky potěší šlágry klasiky Začíná 54. ročník festivalu Smetanova Litomyšl Úsměv a potěšení posluchačů. To je hlavním letošním cílem pořadatelů Smetanovy Litomyšle. Zazní šlágry klasické hudby. Jedním z hlavních motivů je barokní hudba. Podtitulem letošního ročníku je Pocta Pernštejnům.

SVÁTEK HUDBY. Letošní ročník festivalu nabídne desetiletími a staletími prověřené skladby.

Slovo prezidenta republiky Vážení příznivci festivalu Smetanova Litomyšl, letos naposledy Vás mohu pozdravit jako prezident republiky, letos naposledy mohu festivalu Smetanova Litomyšl udělit v této roli svou záštitu. A věřím, že i mí pokračovatelé budou stejnými příznivci tohoto výjimečného festivalu, jako jsem já. Chtěl bych touto cestou vyslovit své velké uznání všem podporovatelům a  organizátorům za celá ta poslední léta. Uznání za to, že se jim z festivalu Smetanova Litomyšl podařilo během let vytvořit celorepublikově respektovanou hudební událost. Jsem rád, že i přes citelný pokles podpory od ministerstva kultury účastníci letošního, již 54. ročníku festivalu, nebudou nijak ochuzeni ani po stránce programu, ani po stránce celkového zajištění a zázemí.

Zajímavý je dramaturgický záměr 54. ročníku. V předchozích letech se organizátoři vždy snažili navázat na staré tradice a připomenout kulturní a historické souvislosti. Letos se festival ponese v duchu Pernštejnského roku, tedy připomenutí rodu, který se do dějin tohoto kraje zapsal zásadním způsobem. Na koncertech letošního ročníku je opět vidět, že pořadatelům nejde jen o přehlídku různých žánrů, ale i o jasný pokus uchopit hudební materiál vždy novým způsobem, který chce demonstrovat vlastní pojetí zacházení s poklady hudebního dědictví. Smetanova Litomyšl je už dlouho pevnou součástí kalendáře špičkových kulturních událostí. Věřím, že i letošní ročník přinese mnoho dalších nových zážitků ze setkání s  hudbou i  jejích přátel navzájem.

Populární skladby, výpravné opery a hvězdy hudebního nebe. To všechno přinese letošní ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Loňská dramaturgie zacílila na náročného posluchače. Tentokrát jsou tu skladby, jejichž kvalitu prověřily staletí a desetiletí. Hrají se po celém světě a diváci je chtějí. Hned na úvod zazní slavný Koncert č. 1 b moll pro klavír a orchestr Petra Iljiče Čajkovského. Připravena je Beethovenova Osudová. Do programu se dostaly evergreeny opery jako Prodaná nevěsta nebo Carmen. Publikum se může těšit na písničkáře Jaromíra Nohavicu, houslistu a showmana Pavla Šporcla. Poprvé do České republiky přijíždí světově proslulý tenorista Marcello Giordiani, který zazpívá nejznámější árie a dueta z oper. Nezapomene ani na neapolské a sicilské písně. Kateřina Prouzová foto František Renza

Generální partner festivalu

Záštitu nad festivalem převzali Václav Klaus, prezident České republiky, Alena Hanáková, ministryně kultury České republiky Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje Spolupořadatelé festivalu Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 2

dramaturgické akcenty

Pocta Pernštejnům, barokní hudba, slavn Smetanova Litomyšl má letos za úkol náv

TURECKÁ HVĚZDA. Přední světový klavírista Fazil Say společně s Českou filharmonií zahájí 54. ročník festivalu.

Dramaturg Vojtěch Stříteský se snaží každý rok přinést návštěvníkům Smetanovy Litomyšle něco nového. A jeho vize jsou dlouhodobé. Vždyť už příští rok oslaví třicet let u festivalu. Letos si přál hlavně rozdávat radost z krásné hudby. Letošní festival má dvě dramaturgické linky. První je „Pocta Pernštejnům“. Ano, to je i podtitul celého ročníku. Žijeme v Pardubickém kraji a ten letos slaví Pern-

štejnský rok, k němuž se hlásíme. Hlavní festivalový program se přece odehrává ve skvostném renesančním zámku, který nechal vystavět Vratislav z Pernštejna. Jde nám o zajímavá spojení hudby a architektury a tak jsme se poohlédli i po dalších zajímavých místech, kde bychom mohli nechat zaznít muziku různých epoch. Vždyť hudba v každém prostoru voní jinak. Vybrali jsme rokokový zámeček v Nových Hradech, barokní kostel Sv. Václava v Lanškrouně, zdejší gotický chrám Povýšení sv. Kříže, ale

foto František Renza

Dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

také secesní Smetanův dům nebo velmi moderní centrum Fabrika ve Svitavách.

Vítejte v městě eL – lázních ducha! Do Litomyšle přijíždějí každý rok tisíce návštěvníků. Co je k nám láká? Není to jen festival Smetanova Litomyšl, cyklus výstav Smetanova výtvarná Litomyšl, řada sportovišť a nejrůznější relaxační aktivity, jedinečný zámek či bohatá historie. Vábí je sem i poklid litomyšlských ulic, kvalitní architektura a možnost tichých procházek, které nabídnou úlevu od velkoměstského shonu, možnost načerpání sil. Josef Váchal ve svém Krvavém románu popsal Litomyšl jako město lázeňské a my jsme letos s trochou recese a bez termálních pramenů zahájili první lázeňskou sezonu – v prvních lázních ducha na světě.

2

Zcela bez recese si ale přejeme, aby Vás návštěva Litomyšle nabila pozitivní energií a alespoň na chvíli přinesla zapomnění na všední starosti. Ať je Vám tu dobře! Michal Kortyš, starosta Litomyšle

Druhá dramaturgická linka se týká výběru samotné hudby. Dalším hlavním motivem je hudba barokní, která je pernštejnskému výročí relativně nejblíže. Ovšem také vedle sebe stavíme hudbu barokní a soudobou! Vznikla nejrůznější zajímavá propojení. Například na svém recitálu bude hrát turecký pianista Fazil Say mimo jiné Chaconnu Johanna Sebastiana Bacha upravenou z partity pro sólové housle Ferrucciem Busonim, což byl skladatel přelomu 19. a 20. století. A zazní v multikulturním centru Fabrika ve Svitavách. Tedy v prostředí úplně moderním. Takových kontrapunktů, vazeb i překvapení letos diváci najdou v programu hodně. Nechybí monotematické barokní večery jako je například ten v Nových Hradech, kde bude v kouzelném prostředí a v české premiéře provedena opera Henryho Purcella Královna víl. Dalšími ryze barokními projekty budou koncerty Pavla Šporcla La Folia, Gloria Simony Šaturové stejně jako provedení Čtvero ročních dob s Ivanem Ženatým a Barocco sempre giovane.


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 3

vné opery i hity klasické hudby. ávštěvníky těšit. Loňský ročník festivalu měl hodně náročnou dramaturgii. Proč jste se letos vydali poněkud odlišnou cestou? Nemyslím si, že by letošní dramaturgie nebyla umělecky ambiciózní, nicméně máte pravdu, loňský festival byl programově náročnější. Uváděli jsme hodně Mahlera, Šostakoviče, Stravinského… Ani letos nescházejí náročnější projekty, ale přeci jenom si uvědomujeme, že lidé prožívají spíše skeptické období, jsou znavení ze špatných až mizerných zpráv. Obecně prospěšná společnost Smetanova Litomyšl se tomu v poslední době snaží čelit nápaditými projekty. A takovým protikladem k neklidné a poněkud posmutnělé době je i dramaturgie letošního festivalu. Stačilo tedy vybrat ty největší šlágry klasické hudby? Ne, to ne. Nemyslíme a ani to neděláme prvoplánově. Hudba nemá jen potěšit ucho a srdce. Hudba - to je mnohem víc. Medium, něco, co je nad námi a co nás spojuje. Hodně jsem o tom přemýšlel, když jsem skládal dohromady letošní program. Ale je faktem, že během čtyřiadvaceti dní tady zazní mnoho světově proslulých evergreenů klasické hudby. Od Čajkovského klavírního koncertu přes Beethovenovu Osudovou po Kartinky Modesta Petroviče Musorgského. Ty budou dokonce provedeny v obou zněních, jak v klavírním originálu, tak i v orchestrální úpravě Maurice Ravela… Zní to jednoduše, ale práce dramaturga známého mezinárodní festivalu zřejmě úplně snadná nebude… Když se rodí program na konkrétní ročník,

Pavel Šporcl diváky v Litomyšli baví.

Vstupenky na Jaromíra Nohavicu byly hned pryč.

má několik variant. Několik desítek kompozic vám vždy spadne takříkajíc pod pult, nebo se ztratí kdesi ve virtuální rovině vašeho počítače. Každý nápad se však snažím pečlivě ukládat. Když to nevyjde jeden rok, zkusí se to další nebo přespříští. To je třeba příklad Čajkovského Slavnostní předehry 1812. Prvně se v plánech objevila v roce 1998, kdy byl jubilejní 40. ročník. A vidíte, dostala se na pořad symbolicky až v roce dvoustého výročí Napoleonova neúspěšného tažení do Ruska. Zkrátka festivalový program se nerodí ročník od ročníku. A vzhledem k tomu, že je mi dána šance jej připravovat dlouhodobě, má nějakou vývojovou linku a je pokaždé “o něčem jiném”.

cyklus Hvězdy operního nebe a já jsem nesmírně šťastný, že poprvé do České republiky přijíždí Marcello Giordani a že je to právě k nám! V cyklu takzvaných přesahových koncertů Na hranách stylů už zde hráli mj. polští SBB nebo Marián Varga – nu a letos přivítáme Jaromíra Nohavicu.

Festival kromě svých dramaturgických linek nabídne i dlouhodobé cykly. Třeba Koncert na přání zařazujeme do programu již od roku 1999. A nestává se, že by nebyl vyprodán. Letos Komorní filharmonie Pardubice zahraje nejslavnější písně i orchestrální skladby Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka. Je tu dlouhodobý

Letos také bezezbytku dostojíte přívlastku v názvu vaší přehlídky. Je vskutku operní. V novodobé historii festivalu nebyl žádný ročník, který by obsahoval takový výběr titulů, jaký nabízíme letos. Snad i na něm je patrná naše snaha přihlášení se k tradicím. Ale i snaha přinášet věci nové. Opět uvedeme Prodanou nevěstu a touto inscenací načínáme již čtvrtou desítku jejího provádění. Naopak ještě nikdy jsme neuvedli Pucciniho Bohému, zatímco k Traviatě se vracíme. Carmen se hrála pouze jednou před osmnácti lety. Dvořákův Jakobín byl na programu naposledy v roce 1988 a Purcellova Královna víl jevištně v Česku dosud provedena nebyla… Kateřina Prouzová

Máme chuť pomáhat na svět dobrým věcem v obtížnějších časech Česká spořitelna se vrací do role generálního partnera festivalu. Do Litomyšle se těší také její generální ředitel Pavel Kysilka. Festival společnost Česká spořitelna podporuje více než dvacet let. Čím si to Smetanova Litomyšl zasloužila? Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším českým a zároveň nejprestižnějším mimopražským festivalem vážné hudby. Probíhá ve městě s neuvěřitelnou kulturní tradicí. V rodišti či působišti velkých osobností. V prostředí s neopakovatelným kouzlem daným krásnou historickou architekturou skloubenou s nevídanou péčí radnice o její

citlivé skloubení s moderními architektonickými řešeními. Spojení hudebního festivalu se Smetanovou výtvarnou Litomyšlí je skvělé. A za tím vším stojí velmi profesionální a nadšený tým a vděčné publikum.

jestli dovolíte, nebudu příklady jmenovat, protože by mi bylo líto nezmínit ty ostatní. (pro)

Letos se vracíte jako generální partner. Cítíme naši odpovědnost a chuť pomáhat na svět dobrým věcem nejen v dobrých, ale zejména v obtížnějších časech. To je krédem našeho byznysu i naší filantropie. Na které pořady festivalu se těšíte? Těším se na každý koncert i výstavu, které mi můj kalendář dovolí navštívit. Dělám hodně pro to, aby jich bylo co nejvíc. Ale

3


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 4

hvězdy festivalu

Démonického Fazila Saye vyprovodily z f Bylo to před čtyřmi lety. Jeho prsty se míhaly po klaviatuře. Publikum soustředěně naslouchalo Gershwinovým skladbám. A nad Litomyšlí se začaly stahovat mračna. Vítr se zvedal. Koncert famózního pianisty Fazila Say zakončila vichřice, jaká nebyla v Litomyšli sto let. Letos se Fazil Say na festivalové jeviště vrací. Doufejme, že za méně dramatických okolností. Fazil je hvězdou první velikosti Slavnostní zahajovací koncert bude patřit České filharmonii pod taktovkou Jakuba Hrůšy a tureckému klavíristovi Fazilu Sayovi. Tradičně na úvod zazní Bedřich Smetana. Tentokrát to bude Valdštýnův tábor. Po něm jsou na programu tři symfonické skizzy Claudia Debussyho Moře a slavný Koncert č. 1 b moll Petra Iljiče Čajkovského. Dvaačtyřicetiletý Fazily Say je všestranný umělec. Je autorem desítek kompozic pro sóllový klavír, tak pro orchestry či komorní soubory. Je podepsán pod filmovou i scénickou hudbou. Nezapře v sobě showmana ani lásku k jazzu. Do Litomyšle přijíždí podruhé. Dohrál a strhla se bouře „V roce 2008 hrál Rythm a Rapsody in Blue Georga Gershwina. Vystoupení bylo úžasné. A potom přišly dva přídavky,“ vzpomíná dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský. Prvním přídavkem byl slavný Turecký pochod. Say ho pojal po svém. Dokonce se mu podařilo rozesmát hráče Filharmonie Brno. „Muzikanti z orchestru doslova leželi smíchy. Dostat profesionálního hráče do kolen, to je velký kumšt,“ říká Vojtěch Stříteský. Fazil Say poté zahrál svou vlastní zlověstnou skladbu Black Earth. Pomalu se začal

BOUŘLIVÉ VYSTOUPENÍ. Před čtyřmi lety ukončila koncert Fazila Saye silná vichřice. Hrál zrovna svou temnou sk

zvedat vítr a černé mraky zakryly oblohu. Když dozněly poslední tóny melodie, vydal se pianista za obrovských ovací do zákulisí. A v té chvíli se rozpoutalo peklo. „Když Say viděl to boží dopuštění, trval na tom, že musí okamžitě odjet. Potřeboval do Vídně na letiště. Bál se, že budou zrušené lety. Nakonec na místo dorazil včas,“ popisuje dramatické události Vojtěch Stříteský.

O přestávce se lidé krčili v arkádách. Všude tekly proudy vody. Nejhorší byl ale vítr. Nádvořím létaly střešní tašky. Okolo zámku padaly stromy na zaparkovaná auta. Vichřice zpustošila zámeckou zahradu. Větve létaly vzduchem. Místy se potrhala i visutá střecha nad II. Zámeckým nádvořím. Vypadl elektrický proud. O pokračovaní koncertu pořadatelé ani neuvažovali.

Dirigent Jakub Hrůša jde do všeho naplno Českou filharmonii bude řídit třicetiletý Jakub Hrůša. Ve své generaci patří mezi nejtalentovanější dirigenty současnosti. Jakub Hrůša si na nedostatek příležitostí stěžovat nemůže. Od roku 2008 je šéfdirigentem Pražské komorní filharmonie. Působí jako hudební ředitel britského projektu Glyndebourne on Tour, což je projekt zájezdové opery. Pravidelně létá do Japonska jako hlavní hostující dirigent Tokijského metropolitního orchestru. Jako odborník na dílo Bohuslava Martinů byl nedávno jmenován prezidentem společnosti International Martinů Circle. Vloni dokonce nastudoval a v novodobé premiéře

4

Jakub Hrůša.

foto František Renza

provedl čerstvě objevený Martinů balet Ruce. Jakub Hrůša řídí nejen domácí špičková tělesa, ale i ta zahraniční. Od příští sezony nastoupí na pozici hudebního ředitele opery Královského divadla v dánské metropoli Kodani. Byl vybrán v mezinárodním výběrovém řízení v konkurenci dalších 150 kandidátů z celého světa. Svou vlastní dirigentskou činnost zahájí nastudováním Verdiho Otella a Dvořákovy Rusalky. Kodaňská opera je jednou z nejmodernějších budov na světě. Byla otevřena před sedmi lety a stojí na břehu moře. Tématu moře se dotkne Jakub Hrůša i na Smetanově Litomyšli. Kdy bude řídit stejnojmennou skladbu Clauda Debussyho. (pro)


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 5

z festivalu nadšené ovace i silná bouře

ou skladbu Black Earth. „Černá Země” zazní i letos.

„Skutečně na hudbu už nebylo ani pomyšlení. Zachraňovali se životy a majetky lidí,“ říká dramaturg Vojtěch Stříteský. Ona osudná skladba Black Earth zazní na Smetanově Litomyšli také letos. Ovšem na sólovém recitálu ve svitavské Fabrice. Je vidět, že organizátoři, ani sám Fazil Say nejdou pověrčiví.

foto František Renza

Génius, ďábel i provokatér „Fazil Say se narodil v Ankaře v roce 1970. Na klavír začal hrát už ve čtyřech letech. Po studiích na ankarské konzervatoři se zdokonaloval v Düsseldorfu a vyučoval v Berlíně. Vítězství v soutěži Zouny Concert Artists Internacionál Auditions roku 1994 odstartovalo jeho kariéru sólisty.

Jeho nahrávky děl Bacha, Mozarta, Beethovena, Gershwina a Stravinského jsou kritikou vysoce ceněny a získaly několik cen. Jeho koncerty zasahují přímo do srdce. Když skladatel Aribert Reimann slyšel hrát sedmnáctiletého Saye, prohlásil, že ten kluk hraje jako ďábel. Mnozí ho nazývají géniem. Originální osobnost uchvacuje nejen po hudební stránce. Jeho koncerty jsou také vizuálním zážitkem. V Česku se objevuje od roku 2001. Poprvé tu vystupoval v pražském Španělském sále. Hrál nejen skladby klasiků, ale i improvizoval. Sám o sobě tvrdí, že není jazzman, ale tento styl hudby při svých vystoupeních rád využívá. Slavný hudebník není v rodném Turecku pouze obdivován. Mnohé silně provokují jeho výroky. V dubnu 2012 začal Saye vyšetřovat prokurátor kvůli jeho prohlášení na sociální síti Twitter. Say se označil za ateistu a navíc si udělal si legraci z islámské představy ráje. „Jsem ateista a jsem hrdý na to, že to mohu říct jasně a nahlas. Pokud máte za dobré skutky v nebi slíbené pití a krásné ženy, pak se představa ráje podobá spíš hospodě nebo bordelu,” uvedl bez skrupulí turecký virtuos. Krátce nato pianista oznámil, že zvažuje opustit Turecko a usadit se v Japonsku kvůli nárůstu konzervativního islámu a sílící netoleranci ve své rodné zemi. 1. června 2012 istanbulský soud Saye obvinil z trestného činu „veřejné urážky náboženských hodnot, které jsou osvojeny částí národa”, za který hrozí až osmnáct měsíců ve vězení. Začátek soudu je naplánovaný na letošního 18. října. „Pokud budu odsouzen k trestu ve vězení, moje kariéra skončí,” uvedl pianista Fazil Kateřina Prouzová Say.

Čajkovskij se za svůj koncert dočkal tvrdé kritiky. Přesto nezměnil ani notu kal koncertu plytkost, nevyváženost, tvrdil, že je nehratelný. Doporučil dílo přepracovat, nebo ještě lépe, vytvořit dílo nové. Čajkovskij si byl však vědom kvalit této skladby a na koncertu nezměnil ani notu. Změnil pouze titulní list s věnováním. Jméno Rubinsteina změnil za jméno německého klavírního virtuóza Hanze von Büllowa, kterému koncert zaslal. Ten dílo nastudoval a uvedl ho za několik týdnů na svém americkém zájezdě v Bostonu. Do Evropy přišla zpráva o triumfálním úspěchu a přijetí díla. Nikolaj Rubinstein přehodnotil svůj postoj ke skladbě, uznal svůj omyl a koncert nastudoval a provedl na světové výstavě v Paříži v roce 1878. Ve své době byl jeho nejlepším interpretem. (pro)

Nejslavnější klavírní koncert na světě uslyší diváci hned první den festivalu. Čajkovského Klavírní koncert č. 1 b moll zatím žádný skladatel nepřekonal. Proslulé dílo vzniklo na popud ruského klavíristy a ředitele konzervatoře v Moskvě Nikolaje Grigorjeviče Rubinsteina. Rozpoznal Čajkovského mimořádný talent, proto mu nabídl v roce 1866 místo profesora hudební teorie na konzervatoři. Stal se jeho přítelem a rádcem. Požádal ho o vytvoření původního ruského klavírního koncertu. Čajkovskij žádosti vyhověl a v letech 1874 - 1875 vytvořil svůj první klavírní koncert. S důvěrou předal hotovou partituru Nikolaji Rubinsteinovi. Ten však dílo nepochopil. Rubinstein vytý-

Petr Iljič Čajkovskij

5


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 6

svět opery

Prodaná nevěsta Michaela Taranta je nadupaná hereckými akcemi nou nevěstu hradeckého divadla Drak a brněnskou inscenaci kolegy Havelky.

Michael Tarant je režisér se smyslem pro dramatično. Loni se diváci festivalu seznámili s jeho činoherním pojetím Amadea Východočeského divadla Pardubice. Tentokrát uvidí hit českých operních jevišť, zvláště litomyšlského. Na festivalu se opět objeví oblíbená Prodaná nevěsta v podání Moravskoslezského divadla Olomouc.

Říká se, že udělat dobrou operu je čím dál těžší. Divákům už nestačí zpěvačka s úžasným hlasem, která na jevišti stojí a zpívá. Dnešní operní pěvci musí i dobře hrát a vypadat. Jak se díváte na tento trend? Myslím, že je zákonitý. Před časem jsem viděl inscenaci Fedory z Metropolitní opery a přes všechnu kvalitu hudebního nastudování hlavní představitelé působili naprosto nevěrohodně. Je potom lépe takové výborné hlasy slyšet už jenom z nahrávky. Před několika týdny jsem byl na premiéře Bludného Holanďana v Královské opeře v Londýně, kde všichni představitelé hlasově i vizuelně odpovídali charakterům svých rolí a šlo o opravdové hudební divadlo.

Když se řekne Michael Tarant, vybaví si diváci inscenace, které jsou dramatické, velkolepé, naléhavé. A ve kterých se dává důraz na charakter postav. Prodaná nevěsta má ale k velkým dramatům daleko. Jak se vám pracovalo s žánrem komedie? Překrásně. Prodaná nevěsta je výjimečně vyrovnané dílo. Při vší velké kontroverznosti nešťastného Karla Sabiny patří jeho libreto k nejlepším českým operním předlohám. Smetanova hudba je povyšuje. Jaká je Smetanova Prodaná nevěsta přečtená vašima očima? O lásce? O české povaze? O mezilidských vztazích? Ve vaší otázce je už také odpověď. Podobně jaké Stroupežnického Naši furianti jde o dílo výsostně české, skvěle napsané, jevištní. Prodaná nevěsta je zároveň vřelá, humorná až komediantsky bláznivá. Je to typ díla, které mě dojímá a baví zároveň. Vaše pojetí je velmi rozpohybované. Postavy si žijí svůj život i v momentě, kdy se jich děj netýká. Může ty mini příběhy divák na první zhlédnutí všechny pobrat? Je to otázka zároveň pro diváka, zčásti pro mne. Na životě mne fascinuje jeho složitost a neuchopitelnost. Když je život sám o sobě tak zajímavý, divadlo by nemělo být nudnější.

MUŽ U KORMIDLA. Režisér Michael Tarant dokázal rozkrýt další vrstvy v logice příběhu. foto archiv

Na festivalu Smetanova Litomyšl se Prodaná nevěsta objeví po pětadvacáté. Kolikrát jste vy viděl Prodanou nevěstu jako divák a které nastudování vás oslovilo? Prodanou nevěstu jsem samozřejmě viděl mnohokrát, některé byly výtečné jiné zas příšerné. Za největší zločin na národní kultuře považuji odbytá, rutinní představení. Pěvecky dodnes oceňuji výkony Gabriely Beňačkové a Petera Dvorského, které jsem měl možnost vidět osobně. K těm velmi svěžím inscenacím určitě počítám Proda-

Kdo je režisér Michael Tarant? Vystudoval Státní konzervatoř v Praze, obor herectví/režie. První angažmá získal v Krajském divadle v Kolíně. Jako umělecký šéf působil v divadlech v Pardubicích, Ostravě nebo v Hradci Králové. Od roku 2000 do konce roku 2009 byl režisérem na volné noze. Od 1. ledna 2010 působí jako umělecký šéf souboru činohry Moravského divadla Olomouc. Na svém kontě má režie více než 140 divadelních činoherních, operních i balet-

6

ních inscenací nejen v České republice, ale i v zahraničí (Německo, Švédsko, Itálie, Polsko, Litva). Vybraná ocenění: - hlavní cena na festivalu hudebního divadla Opera 2007 (za inscenaci Attila), - cena diváků na Festivalu hudebního divadla Opera 2009 (za inscenaci Simon Boccanegra).

Pracujete se zpěváky a činoherci stejným režijním způsobem? Ano i ne. Tato otázka je velmi složitá. Vydala by na samostatnou disertační práci. Velmi stručně - herec, ale zpěvák - možná ještě víc, potřebuje, aby režisér byl zároveň psycholog. Režisér by měl znát úskalí pěvecké role a vytrvale pěvce podporovat nejen během celého zkušebního procesu, protože často jde o výjimečné party, které jsou často na hranicích lidských možností a zpěvák potřebuje určitý pocit jistoty a podpory. Jaký máte vztah k festivalu Smetanova Litomyšl? Letitý a vřelý. Viděl jsem tu mnoho překrásných produkcí. Měl jsem tu čest často hostovat se svými představeními. A jistě nejen já řadím Smetanovu Litomyšl k jednomu z nejvýznamnějších festivalů u nás. Kateřina Prouzová


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 7

svět opery

„Prodanka” patří k národnímu pokladu stejně jako Karlův most

OPERA PRO KAŽDÉHO. Na Prodané nevěstě je cenné, že se líbí jak náročnému publiku, tak širokým vrstvám.

Dá se říct, že Prodaná nevěsta se na festivalu hraje takřka každý druhý rok. Je to vděčný titul, který neomrzí. Přesto je tato hymna české klasiky hudebníky obávaná. Proč? Na to už odpoví dirigent Petr Šumník, který přijel do Litomyšle s Moravskoslezským divadlem Olomouc. Jaký je váš názor na tuto Smetanovu operu? Prodaná nevěsta je jistě nejčastěji uváděným operním dílem Bedřicha Smetany. Pokud je Smetana považován za našeho národního skladatele, z jeho „Prodanky“ český národní tón přímo čiší. Mám dojem, že tahle opera patří k našemu národnímu pokladu stejně jako třeba Karlův most nebo Hradčany. Jaká jsou největší úskalí jejího nastudování? Ta vidím v tom, ať už se jedná o dirigenta nebo režiséra, že „Prodanku“ zná u nás opravdu každý, každý ji viděl v různých nastudováních, předem ví, jaká hudba bude kdy následovat a má určitě svou představu, „jak to má vypadat“. A dirigent či režisér, který se pokusí o nový pohled, se vystavuje nebezpečí drtivé kritiky. A protože partitura je stále stejná, má dirigent daleko méně prostoru k experimentům než režisér. Hity Proč bychom se netěšili, Věrné milování nebo Milostné zvířátko nemůžu hrát jinak než jak „se hrají“. Myslím, že Prodaná nevěsta není vhodným titulem pro hudební experimenty.

Můžete laikům vysvětlit, proč je předehra této opery tolik obávaná? Mezi hudebníky je známo, že Smetanovy opery obecně se nehrají příliš dobře; zvláště smyčce a dřevěné dechové nástroje mají moc práce a téměř si neodpočinou po celou operu. Prodaná nevěsta, i když hudba plyne lehce a jásavě, není v tomto směru výjimkou. A předehra patří snad mezi hudební pasti nalíčené skladatelem na hudebníky. Je technicky náročná, choulostivá na souhru a je v ní spousta míst, kde se nic neschová, sebemenší nesrovnalost je slyšet. Není divu, že předehru z „Prodanky” vyžadují u konkurzu snad do všech operních orchestrů u nás. Napadlo by vás někdy, že budete před svůj orchestr jezdit na kole? Jak jste se srovnal s nápady režiséra? S Prodanou nevěstou jsem se během své dirigentské kariéry setkal několikrát, dirigoval jsem ji v různých divadlech, ale vždy se jednalo o představení už nastudované jiným

Petr Šumník přijede před orchestr na starém kole.

foto Moravskoslezské divadlo Olomouc.

dirigentem. Když jsem byl pověřen nastudováním „Prodanky” vedením opery Moravskoslezského divadla, byl jsem moc rád, že budu moci realizovat svou představu. A v kombinaci s panem režisérem Tarantem, se kterým jsem se v minulosti několikrát setkal při společné práci na jiných operních titulech, bylo jasné, že mě čeká zajímavá a radostná práce. Když mě pan režisér informoval, že by Prodanku chtěl živou a „rozpohybovanou“ a zeptal se mě, jestli by mi nevadila nějaká ta herecká akce, byl jsem nadšen a těšil jsem se, co konkrétně pro mě vymyslí. Jsem určitě jediným dirigentem široko daleko, který přijede před orchestr na kole. Kolo je podobné jako ve filmu Postřižiny, když paní Vašáryová jede od kadeřníka, jen téměř nebrzdí a zatáčí velmi neochotně. Ještě než začne předehra, přivítám se s publikem, s orchestrem a po připraveném žebříku slezu do orchestřiště k dirigentskému pultu. Ta posledně zmíněná akce v Litomyšli bohužel nepůjde, protože festivalové orchestřiště nemá jinak obvyklou zídku mezi orchestrem a první řadou hlediště. Jak vnímáte festival Smetanova Litomyšl? Festival Smetanova Litomyšl patří k nejvýznamnějším hudebním festivalům u nás. Má vysokou uměleckou prestiž. Už léta sem jezdí významné umělecké osobnosti a orchestry, jejichž vystoupení bývají hudebním svátkem. Pro mě osobně má festival ještě jedno kouzlo. Litomyšl se nachází v kraji, kde jsem se narodil. Dirigoval jsem zde několikrát a velmi se těším i letos. Kateřina Prouzová

7


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 8

litomyšlský zámek

Změny v okolí zámku zasáhnou festival v dobrém i zlém Mezinárodní operní festival se ocitnul uprostřed staveniště. Má to své výhody. Návštěvníci uvidí archeologické nálezy.

STOPY HISTORIE. Práce na opravách zámeckého návrší pokročily. Hotovo ale zdaleka není.

Možná, že návštěvníci festivalu nebudou mít letos takový komfort jako minulé roky. Ale trocha nepohodlí se vyplatí. Proměna zámeckého návrší bude stát za to. Stavba je teprve na začátku. Příští rok bude opravená někdejší konírna, kočárovna, zámecký pivovar, ve kterém se narodil Bedřich Smetana, a Piaristický chrám. Na jaře 2014 se nového kabátu dočká také Regionální muzeum. Celá revitalizace přijde na 400 milionů korun z dotací Evropské unie. Jinak než obvykle Toalety jsou letos umístěné v provizorních buňkách. Své místo změnily i stánky s občerstvením pro návštěvníky festivalu. Už si také nikdo neprohlédne amfiteátr v zámecké zahradě. Zmizel. Na jeho místě vznikne nově pojaté prostranství, kde se

opět budou uvádět opery. Představení už nebudou vázaná pouze na jeviště. Scény se budou moci rozehrát přímo v parku. Obklopí diváka ze všech stran. Díky rozsáhlým opravám se objeví další prostor, kde budou organizátoři festivalu pořá-

dat koncerty. Jde o Piaristický chrám, který je zatím zdevastovaný. Je to ideální místo na provádění oratorií nebo mší. Je dobře, že ani rozsáhlé práce neohrozily ani neomezily 54. ročník festivalu Smetanova Litomyšl. (pro)

Prohlídka renesančního skvostu stojí za to Pocta Pernštejnům - tak zní podtitul letošního 54. ročníku festivalu. O důvod víc, proč se podívat do nádherného litomyšlského zámku. Od roku 1999 je zapsaný do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Můžete si vybrat ze dvou prohlídkových tras. První představuje reprezentativní sály

Podívejte se do zámku se slevou Máte vstupenku na festival Smetanova Litomyšl? Tak ji nezahazujte. Využijte ji jako slevu při návštěvě renesančního litomyšlského zámku. Po předložení platné vstupenky na některý z pořadů Smetanovy Litomyšle vám bude v pokladně Státního zámku Litomyšl místo obvyklých 120 korun účtováno pouze 70 Kč. Pozor - týká se pouze plného vstupného. Na už zvýhodněné vstupné nelze další slevu uplatnit. Akce platí pro obě hlavní prohlídkové trasy, a to a�� do konce 54. ročníku festivalu.

8

a unikátní barokní divadlo. Druhá provází šlechtickými pokojíky a kaplí sv. Moniky. Na trase je také výstava pojmenovaná Hračky s příběhem. V expozici hraček z přelomu 19. a 20. století jsou vzácné exponáty ze šlechtických i prostých dětských pokojů. Panenky, koníci, nádobí pro panenky nebo i deskové hry. Pokud přijedete do Litomyšle s dětmi, můžete je vzít na speciální okruh Komu straší

ve věži. Holky a kluky čekají zámecká strašidla a bílá paní, která potřebuje pomoct s hledáním ztracených třinácti klíčů. Ten, kdo hledá trochu vzrušení a dobrodružství, ocení prohlídku podzemních chodeb. Labyrint se nachází pod areálem zámku. Zasahuje až do parku. Trasa je přístupná pouze o víkendech. Kromě odborného výkladu dostanete ještě helmu a baterku na čelo. Sídlo Pernštejnů Renesanční zámek nechal postavit Vratislav z Pernštejna v letech 1568 – 1581. Na pomoc si pozval císařské stavitele Giovanniho Battistu Aostalliho a Ulrica Aostallise. Psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech a s dvěma velkými bitevními scénami na hlavním nádvoří vytvořili převážně italští mistři. Pro finanční těžkosti však Pernštejnové postoupili litomyšlské panství v roce 1649 Trauttmansdorffům, za nichž došlo v zámku k barokním úpravám. Dalšími majiteli byli Valdštejnové – Vartenberkové a Thurn-Taxisové. Chráněná památka Zámek byl v roce 1962 vyhlášen Národní kulturní památkou. V jeho pivovaře se také 2. března 1824 narodil hudební skladatel Bedřich Smetana, který dal jméno opernímu festivalu. Od roku 1999 je celý zámecký areál na Seznamu světového dědictví UNESCO. (pro)


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 9

ozvěny festivalu

Se Smetanovou Litomyšlí se potkáte v televizi i v rozhlase na jeho výrobu přispěla Evropská unie z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Česká televize i Český rozhlas zaznamenají pro své vysílání koncert Thomase Hampsona, konaný 4. července. Zachytí tak jedinečnou světovou premiéru nové skladby české autorky Sylvie Bodorové. Český rozhlas pozve posluchače stanice Vltava 8. července k poslechu přímého přenosu závěrečného koncertu festivalu nazvaného „Největší symfonické maličkosti”. O festivalovém životě každý den informuje Český rozhlas Pardubice. Pravidelné okénko z Litomyšle vysílá ze svého pardubického studia v 8.20. Reportáže, rozhovory s umělci, perličky ze zákulisí jsou na programu v Odpoledním regionu po čtvrté hodině odpolední. (pro) foto František Renza

Televizní kamery a rozhlasové mikrofony zacílily na festival. Zaznamenávají každodenní dění a některé koncerty. Nebude chybět ani přímý přenos po vlnách Českého rozhlasu 3 stanice Vltava. Ještě před zahájením festivalu připomněla Česká televize, jak probíhal minulý ročník. Divákům nabídla třicetiminutový dokument o mezinárodní operní přehlídce. A i letos připraví čtyři díly pořadu Smetanova Litomyšl den po dni, jimiž režisér Martin Kubala zdokumentuje přípravu a průběh celého ročníku. První díl se bude vysílat na ČT2 ve středu 20. června od 22.15, druhý v sobotu 23. června ve 22.30, třetí je připravován na sobotu 30. června ve 21.50 a poslední na sobotu 7. července od 21.50 hodin. Pořad se natáčí v koprodukci s pořadatelem festivalu,

Když přijde hlad a žízeň Litomyšl nabízí desítky míst, kde si můžete dát oběd, lahodnou kávu, dortík nebo sklenku vína. Stačí se jen projít centrem města. Vybrali jsme pro vás několik tipů. Restaurace Bohém (Hotel Aplaus) Po - So: 11:00 - 23:00 Ne: 11:00 - 22:00 rezervace: 461 614 901 Cafébar Muuza (Hotel Aplaus) Po - Ne: 11.00 - 23.00 Šantovo náměstí 181 Restaurace u Kolji speciality nejen ukrajinské kuchyně Po - Čt: 11:00 – 22:00 Pá, So: 11:00 – 23:00 Ne: 11:00 – 20:00 rezervace: 461 618 196 Mařákova 365 U Medvěda - staročeský restaurant Po - Čt: 11:00 – 23:00 Pá, So: 11:00 – 01:00

Ne: 11:00 - 22:00 rezervace: 461 616 726 Na Lánech 764 Pension – Restaurace Pod Klášterem rezervace: 461 615 901 Boženy Němcové 158 Restaurace Karlov rezervace: 461 613 417, 603 971 763 Komenského nám. 402 Restaurace Malý svět Po - So: 11:00 - 22:00

Mariánská 1097 rezervace: 777 293 203 Pizzeria Bella Napoli Út - Ne: 10:00 - 23:00 rezervace: 461 612 767 Smetanovo nám. 91 Restaurace Veselka Po - Čt: 15:00 – 22:00 Pá, So: 14:00 – 01:00 Ne: 14:00 - 22:00 rezervace: 775 998 869

(pro) ilustrační fotografie

9


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 10

Smetanova výtvarná Litomyšl

Smetanova výtvarná Litomyšl? V Česku nic takového nenajdete 8. ročník festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl se letos nese ve znamení 180. výročí narození litomyšlského rodáka Julia Mařáka. Vedle Mařákovy výstavy na zámku nabízí na dvě desítky dalších výstavních akcí v Litomyšli a okolí. „Festival nám roste,” říká spokojeně ředitel letošního ročníku Pavel Chalupa. V čem je podle vás Smetanova výtvarná Litomyšl výjimečná? To je jednoduché. Nikde nic podobně rozsáhlého, v jednom čase a na jednom místě, neexistuje. Myslím u nás v Česku. V zahraničí bychom jistě mohli najít několik obdob, třeba v Paříži každoročně pořádají obří fotografický festival v Latinské čtvrti: fotografie jsou nejen ve všech galeriích, ale i v kavárnách a na ulicích. Litomyšl je ale jedinečná tím, že tahle synergie nemá žádné téma, nemá žádné heslo – pravidlem je, že všichni galeristé, kurátoři a autoři, kteří se do SVL zapojují, chtějí představit to nejlepší, co mohou. Je tím zaručena nejen pestrost, ale hlavně kvalita. Nechybí tu ani zdravá, ani dravá konkurence. Zatím to bylo festivalu skoro vždy ku prospěchu. Byl to před osmi lety opravdu báječný nápad. Osm let existence této výtvarné akce se dá už určitě hodnotit. Našli si ji lidé? Vidíme rok od roku, jak nám festival roste. Na začátku SVL sdružovala pět šest výstav, loni jich bylo čtrnáct, letos jsme na čísle dvacet dva. Zvýšil se i počet výstavních partnerů. Festivalu prospělo v minulých dvou letech otevření White Gallery v Osíku, což je skutečně mezinárodně pozoruhodné místo, také Galerie Zdeněk Sklenář je rok od roku aktivnější v kvalitě a počtu svých počinů. V příštích letech počítáme s aktivním zapojením dalších partnerů s celostátním významem. Máme potvrzenu spolupráci s Arbor vitae, což je dnes naše nejprestižnější umělecké nakladatelství, ale třeba i s Museem Kampa, které má osobou svého ředitele Jiřího Lammela k Litomyšli tradičně blízko. Zájem publika tomuto kvalitativnímu růstu pochopitelně odpovídá. Z Prahy se sem nejezdí už jen na hudební svátky, ale i na hody výtvarné. Zájezd sem letos pořádá dokonce Galerie hlavního města Prahy, což pokládám za zlomový moment (směje se). S otevřením Zámeckého návrší v příštím roce má Litomyšl na to, aby se stala novým hlavním městem: hlavním městem zasvěceným umění. Jaká je letošní dramaturgie Smetanovy výtvarné Litomyšle? Co sleduje? Už jsem říkal, že největší spojovací myšlenkou SVL při jejím založení bylo, že žádnou

10

SRDCE PRO VÁCLAVA HAVLA. Autoři vyrobili srdce ze svíček, které lidi přinášeli k uctění památky Václava Havla na pietní místa po celé republice. Srdce je na nádvoří zámku.

programovou spojovací myšlenku nemá. Každý vystavil, co měl nejlepšího. Letos to je ještě tak, žádná společná dramaturgie na počátku nebyla, pouze se stalo, že se výstavy sdružily kolem jakýchsi výročních bodů: vzpomněli jsme 180. výročí narození litomyšlského rodáka Julia Mařáka (čtyřmi výstavami, z nichž dvě pořádá Městská galerie, jednu SVL a jednu Galerie Kroupa), vzpoměli jsme dále i úmrtí prvního českého prezidenta (dvěma výstavními počiny), nezapomenuto nezůstalo ani 100. výročí narození Kamila Lhotáka, ani 100. výročí

památného 10. podzimního salonu v Paříži, na kterém se světu poprvé zjevila čistá abstrakce. Co považujete za to nejlepší z letošního ročníku? V poslední větě jsem mezi řádky zmínil Františka Kupku, výstava ve White Gallery je z tohoto zřetele mimořádnou příležitostí uvědomit si, kdy a kde a kdo stál u zrodu našeho vnímání moderního umění. To, že je to sto let, za to stojí. Jsem také rád, že právě v Litomyšli vzpomeneme zásluhou Galerie


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 11

Smetanova výtvarná Litomyšl

Zdeněk Sklenář 100. výročí jiné zakladatelské osobnosti moderny, Kamila Lhotáka. Ve výběru téže galerie pak Galerie Miroslava Kubíka představuje časový protipól dávných výročí: deset nejzářivějších fenoménů české výtvarné současnosti. Pochopitelně mi ale nedá, abych nevyzdvihl výstavy Julia Mařáka. Mařákův význam pro české umění byl stejně zásadní jako Kupkův vliv na světovou abstrakci či Lhotákův na českou poválečnou figurální malbu. Bez těch tří by všechno bylo úplně jinak. Ukáže výstava Julia Mařáka tohoto autora v nějakém novém světle? Jestli teď myslíte výstavu na zámku, pak v to pevně doufám. Její kurátor Michael Zachař na ní soustředil padesát Mařákových prací, kterými demonstruje nejen vrcholy jeho romantického a postromantického ob-

Galerie Zdeněk Sklenář připomíná Kamila Lhotáka.

shovívavý. A voskové Srdce pro Václava Havla, které stojí u vchodu na fotografickou výstavu na pivovarském dvorečku snad nemohlo na své pouti po vlastech českých natrefit na lepší místo. Co byste vzkázal návštěvníkům Smetanovy výtvarné Litomyšle? Návštěvníkům přeju krásné výtvarné procházky po Litomyšli a jejím okolí. Stačí se jen dívat, podobně, jako to děláme na procházkách v přírodě. Nechme se jí okouzlit, není nutné ji ani chápat, ani vlastnit. Kateřina Prouzová Kvaše Františka Kupky najdete ve White Gallery.

dobí, ale především zřetelnou snahu odpoutat se od zažitých kánonů idealizace či nápodoby přírody – a dát umění osobní rozměr, vtělit do lůna přírody samu osobnost tvůrce, tedy člověka nekopírujícího předlohy, ale vytvářejícího nový, originální svět. Svět sám pro sebe, pro své nové obyvatele, tedy pro své diváky. Dvě výstavy jsou věnovány památce Václava Havla. Jak hodnotíte fotografie Oldřicha Škáchy? Jakého Václava Havla nám jeho snímky nabízejí? S Oldřichem Škáchou jsme během přípravy výstavy navázali velmi úzký vztah. S kurátorkou Kateřinou Sieglovou jsme prošli v jeho přítomnosti a s jeho komentářem tisíce fotografií, které pořídil během čtyřiceti let po Havlově boku. Přiznávám, že to bylo dojemné. A tak to asi bude dojemná výstava. Dojem je ostatně po půl roce od Havlovy smrti stále příliš silný. Výstava i kniha, která ji doprovází, ale vznikla z radosti. Z radosti, že můžeme pomocí Škáchových fotografií Václava Havla znovu zpřítomnit. Na většině snímků ho připomínáme usměvavého, ať už je to úsměv povzbudivý nebo

Hlavní výstavy SVL Julius Mařák (Dům U Rytířů a zámek) do 17. 6. Mařákovi žáci (Galerie Kroupa) do 15. 7. Oldřich Škácha: Havel navždy (zámecký pivovar) 15. 6. - 8. 7. Srdce pro Václava Havla Lukáš Gavlovský, Roman Švejda (zámecký pivovar) 14. 6. - 8. 7. Zářivý měsíc svěží vítr.cz (Galerie Miroslava Kubíka) 17. 6. - 29. 7. Kamil Lhoták 100 (Galerie Zdeněk Sklenář) 16. 6. - 29. 7. Federico Díaz: 18. 7. (plenér před Novým kostelem Církve bratrské) od 14. 6. František Kupka: Okolo bodu (White Gallery) 17. 6. - 10. 7. Zdeněk Fránek: Perská věž (před budovou Městské galerie Litomyšl) 14. 6.- 2. 12.

Litomyšl letos patří skvělému malíři Juliu Mařákovi Smetanova výtvarná Litomyšl letos sklání hold svému rodákovi. Jméno Julia Mařáka je ve městě skloňováno každý den. Kdo ho chce poznat zblízka, rozhodně by si měl v těchto dnech najít cestu do Litomyšle. Zámecká obrazárna ve druhém patře litomyšlského zámku patří plátnům Julia Mařáka. O jeho životě a díle se návštěvníci nejvíce dozví v Městské galerii Litomyšl v Domě U Rytířů. Další obrazy Mařáka a jeho žáků visí v Galerii Kroupa. Mistr techniky a výrazu „Mařák byl za svého života pokládán za vrcholného mistra techniky i výrazu. Byť se

mu dostávalo větší ocenění v Rakousku a ve Vídni než u nás,“ říká kurátor výstav Michael Zachař. Větší pozornosti se Juliu Mařákovi dostalo od 20. let díky prezidentu Masarykovi. Ten zakoupil jeho práce pro výzdobu Pražského hradu. A to ve velice hojné míře. „A jak různě vznikaly moderní směry a ismy, tak se čím dál víc přicházelo na to, že technika, způsoby vypracování obrazů Julia Mařáka je naprosto geniální. Aukční ceny, zájem posledních dvaceti třiceti let to dokládají,“ tvrdí Zachař. Skvělý malíř a pedagog si stál za tím, že se obraz nesmí odbýt. Tvořil stejně jako holandští krajináři. Pečlivě se připravoval. Obraz podkreslil, podmaloval. Pokračování na další straně

Julius Mařák

11


Festivalove_noviny_1a_Sestava 1 14.6.2012 9:58 Stránka 12

Smetanova výtvarná Litomyšl Pokračování ze str. 11 A po skončení práce na konkrétním díle dbal ještě na finální úpravu, jakou je lakování nebo výběr rámu. „Jsou to klenoty malířského umu, protože Mařák velmi dobře věděl, jak pracovat se světlem, výrazem, jak vést štětec, kde dát akcent, kde ubrat. Kdo maluje, třeba i prakticky, fyzicky, tak se může stále učit od těch Mařákových obrazů, jak dělat finesy určitých témat. Stromů, větví, břehů a podobně,“ říká kurátor Michael Zachař. Mařákova škola V Galerii Kroupa na Smetanově náměstí jsou vystavena také díla Mařákových žáků. Jako pedagog zavedl na Pražské výtvarné akademii nové metody. Bral studenta jako sobě rovného. Vynechal školometský dril. Na bázi osobních rozhovorů a kontaktů, určité důvěry, působil svým vlastním příkladem. DÍLA ŽÁKŮ. Mařák vychoval řadu známých jmen. Jejich díla jsou k vidění v Galerii Kroupa. foto František Renza

„Byl to novátorský přístup, který naznačil, určité pedagogické principy 20. století. Byla to zlomová chvíle, kdy akademická výuka předchozích staletí byla nahrazena novým, lidským, humánním přístupem,“ uvádí Zachař. Julius Mařák vychoval Antonína Slavíčka, Františka Kavana, Otakara Lebedu, Aloise Kalvodu nebo Jaroslava Panušku. „Mařákova škola, to bylo devadesát čtyři jmen. Ale my dneska známe kolem pětadvaceti autorů,“ říká Zachař a zve na výstavu do Galerie Kroupa. Zapůjčit originály nebylo lehké. Nakonec se ale podařilo získat klíčové obrazy a významná díla. Vesměs jsou představená ve vynikající kvalitě. Pro toho, kdo se chce dozvědět víc, je připravený katalog. Doprovází obrazy zasvěceným komentářem. Divák se snadno zorientuje v časovém i formálním kontextu.

Kurátor výstavy děl Julia Mařáka Michael Zachař.

„Byla to doba okolo roku 1900, kdy realismus střídal impresionismus, secese, symbolismus, začínal expresionismus. V tomto smyslu katalog působí edukativně,“ uzavírá téma kurátor Michael Zachař. Kateřina Prouzová

Zbývá posledních pár vstupenek. Některé pořídíte se slevou Na některé pořady Smetanovy Litomyšle zbývají poslední vstupenky. Na jiné pořadatelé nabízí slevu. Dopřejte si více hudby nejen v romantickém prostředí litomyšlského zámku. 14. 6. Slavnostní zahajovací koncert: Česká filharmonie a Fazil Say, sleva 50% 15. 6. Česká filharmonie a Fazil Say, sleva 50% 16. 6. Externí koncert ve Svitavách: recit��l Fazila Saye, posledních několik vstupenek

17. 6. Hvězdy operního nebe: sólisté Marcello Giordani, Marianna Kulikova, Steven Mercurio, sleva 50% 19. 6. Pavel Šporcl: La Folia, sleva 50% 20. 6. Pavel Šporcl: La Folia, sleva 50% 21. 6. Obrázky z výstavy: Greater Dallas Youth Orchestra, sleva 50% 25. 6. Koncert na přání: Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka, posledních několik vstupenek 26. 6. Kanagawa University Symphonic Band: mládežnický orchestr z Jokohamy, sleva 50%

27. 6. Bohemia Balet: výběr nejlepších choreografií, sleva 50% 28. 6. Hudba a slovo: Soňa Červená, Ivan Kusnejr, Pražská komorní filharmonie, sleva 50% 1. 7. Pocta Pernštejnům, Radek Baborák a vídeňští klasikové, sleva 50% 1. 7. Simona Šaturová: Gloria, sleva 50% 4. 7. Thomas Hampson, Sylvie Bodorová: Lingea angelorum, sleva 50% 4., 5., 6. a 7. 7. Barokní večer v Nových Hradech: Henry Purcell, Královna víl, posledních několik vstupenek (pro)

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2011 • V nákladu 3500 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redaktor: Kateřina Prouzová • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl


Smetanova Litomyšl 2012 - Festivalové noviny č. 1