Issuu on Google+


SOUKROM¯ PRÁVNÍK pro PODNIKATELE Aktuální vzorové smlouvy s komentáfiem pro kaÏdodenní obchodní styk

ZÁKLADNÍ DÍLO KVĚTEN 2010

Kolektiv autorů: Ing. Josef Abrhám, Ph.D., Ing. Pavel Běhounek, Ing. Jan Bonaventura, JUDr. Věra Hrouzková, Doc. JUDr. Marie Karfíková, CSc., JUDr. Vladimíra Knoblochová, Ing. Hana Kovaříková, Mgr. Pavla Krejčí, Mgr. Hana Kuncová, Ing. Zdeněk Morávek, JUDr. Jan Přib, JUDr. Marie Salačová, JUDr. Pavla Schödelbauerová, JUDr. Alena Vondráková, Ing. Petr Vrána

Datum redakční uzávěrky: 16. 4. 2010

VERLAG DASHÖFER

Odborné nakladatelství manaÏerské a právnické literatury P. O. Box 756 Na Pfiíkopû 18 111 21 Praha 1 Tel.: 224 197 333 Fax: 224 197 555 e-mail: info@dashofer.cz www.dashofer.cz


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 2, díl 2, kapitola 2, str. 1 díl 2, živnostenské podnikání

2/2.2 Provozování živnosti

Provozovat živnost mohou fyzické i právnické osoby, tuzemské i zahraniční, splní-li podmínky dle živnostenského zákona. Chce-li právnická osoba provozovat činnost, kterou mohou vykonávat jen specializované (fyzické) osoby, musí se zaručit, že činnost bude prováděna právě takovými osobami.

Subjekty

Zahraniční osoby, tj. osoby se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území ČR, zde mohou podnikat za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud zákon nestanoví jinak. Dříve bylo vyžadováno i povolení k pobytu za účelem podnikání, dnes stačí vízum k pobytu na dobu delší než 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana (týká se osob, které nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale jimž hrozí závažná újma při návratu do vlasti), a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako české osoby. Původní možnost vlády vydat nařízením seznam živností, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby s bydlištěm v ČR nebo jiné zemi EU nebo jejich rodinní příslušníci, byla z živnostenského zákona vypuštěna. Tento krok nicméně zjednoduší podnikání jen formálně, protože ve skutečnosti vláda tohoto svého oprávnění nikdy nevyužila. Než se podnikatel rozhodne ohlásit živnost nebo požádat o vydání koncese, musí si být jist, že splňuje všechny zákonem stanovené podmínky a že u něj naopak není dána žádná z překážek provozování živnosti. Přece jen nic není zadarmo, a bude-li se jednat o překážku neodstranitelnou, budou vložené finanční prostředky nenávratně ztraceny.

Podmínky provozování živnosti

Pokud živnostenský zákon nestanoví jinak, musí každá fyzická osoba splňovat následující podmínky: a) věk min. 18 let; b) způsobilost k právním úkonům, tj. způsobilost brát na sebe svým jednáním práva a povinnosti – získává se v plném rozsahu zletilostí

Všeobecné podmínky provozování živnosti

červenec 2008


část 2, díl 2, kapitola 2, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 2, živnostenské podnikání

nebo sňatkem (u osob mladších 18 let), může být omezena nebo jí může být osoba zbavena jen rozhodnutím soudu. Jménem a na účet osoby, která nemá plnou způsobilost k právním úkonům (tzn., že je alespoň částečné způsobilá), může být živnost provozována se souhlasem soudu, navrhne-li to její zákonný zástupce; c) bezúhonnost – není dána, pokud byla osoba pravomocně odsouzena: a. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, přičemž délka trestu činí min. 1 rok; b. za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním, na nějž se nevztahuje písm. a.; pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena (tzn., bylo-li upuštěno od potrestání, osvědčila-li se osoba, u níž bylo podmíněně upuštěno od potrestání nebo které byl udělen podmíněný trest, nebo byl-li vykonán trest obecně prospěšných prací, zákaz činnosti, peněžitý trest udělený za nedbalostní trestný čin nebo trest vyhoštění na dobu do 10 let, též byloli odsouzení zahlazeno). Bezúhonnou naopak JE i osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, přestože jehož skutková podstata souvisí s podnikáním. Novelou tak byla odstraněna nepřiměřená tvrdost zákona, kdy v důsledku odsouzení pro takový trestný čin musel živnostenský úřad zrušit živnostenské oprávnění pro všechny živnosti podnikatele, bez ohledu na to, že předmět činnosti nijak se skutkovou podstatou trestného činu nesouvisel. Nově bude podnikateli zrušeno živnostenské oprávnění na základě rozhodnutí soudu jen pro živnost, jíž se rozhodnutí týká (viz § 8 odst. 5 živnostenského zákona). Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Tento výpis si živnostenský úřad může vždy obstarat, pokud ho zákon vyžaduje, a to v elektronické podobě. Podnikatel tedy nadále již nemusí výpis obstarávat sám, čímž ušetří čas i finanční prostředky. Nadále již NENÍ vyžadováno prokázání bezdlužnosti na území ČR v oblasti daňové, sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Tato změna je vedle primární snahy o zjednodušení vedena také úvahou, že bude-li mít podnikatel možnost i nadále podnikat, snáze tak splatí případné dluhy z dřívější ekonomické činnosti. Zvláštní podmínky

Zvláštními podmínkami jsou odborná nebo jiná způsobilost podnikatele, příp. odpovědného zástupce, pokud ji živnostenský nebo jiný zákon vyžaduje. Jde zejména o živnosti řemeslné, vázané a koncesované, u nichž se určitá odbornost musí prokazovat vždy (viz §§ 21, 22, 24 a 27 živnostenského zákona a přílohy č. 2 a 3). Tento požadavek vyplývá zcela logicky ze snahy chránit zákazníka před neodborným výkonem určitých činností. Pro všechny živnosti platí, že pokud je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, postačí, jedná-li se o výkon odborných činností náležejících do stejného nebo příbuzného oboru živnosti. Výkon přitom

červenec 2008


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 2, díl 2, vzor B, str. 1 díl 2, živnostenské podnikání

říjen 2008


část 2, díl 2, vzor B, str. 2 díl 2, živnostenské podnikání

říjen 2008

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 2, díl 2, vzor G, str. 1 díl 2, živnostenské podnikání

VZOR G Žádost o prodloužení lhůty

Žádost o prodloužení lhůty podle § 47 odst. 4, resp. § 51 odst. 1

k č.j. .......... (toto číslo bude uvedeno na výzvě živnostenského úřadu)

Dne 01. 07. 2009 mi byla doručena výzva k odstranění závad v ohlášení živnosti/žádosti o koncesi ze dne 25. 06. 2009, konkrétně se jedná o doložení výpisu z rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce, a to nejpozději do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno utrpěl vážný úraz a nyní jsem hospitalizován, nemohu v dané lhůtě požadovanou listinu doložit. Žádám proto o prodloužení lhůty pro její předložení, a to do 15. 08. 2009. Děkuji.

V Praze dne 13. 07. 2009

........................................ Jan Novák

Pozn.: – takto lze žádat o prodloužení lhůty i opakovaně – v každém případě je ale na rozhodnutí úřadu, zda lhůtu prodlouží, není to jeho povinností

srpen 2009


část 2, díl 2, vzor H, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 2, živnostenské podnikání

VZOR H Odvolání proti rozhodnutí živnostenského úřadu

Odvolání proti rozhodnutí živnostenského úřadu podle § 60d odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání č.j. ......... (bude uvedeno na rozhodnutí)

Dne 10. 07. 2009 mi bylo doručeno rozhodnutí Živnostenského úřadu Praha 1 ze dne 01. 07. 2009, č.j. .........., kterým mi byla v rámci živnostenské kontroly uložena povinnost odstranit nedostatky zjištěné při provozování živnosti, konkrétně se jedná o ....... Domnívám se, že toto rozhodnutí není správné, jelikož vytýkané nedostatky nemají žádný vliv na provozování živnosti a jejich odstranění by bylo příliš nákladné v porovnání s možnými užitky. Podávám proto proti výše uvedenému rozhodnutí toto

odvolání. V Praze dne 15.07. 2009 ........................................ Jan Novák

Pozn.: – odvolání nemá odkladný účinek, proto jeho podání nezbavuje podnikatele povinnosti nedostatky dle rozhodnutí úřadu odstranit – lhůta pro podání odvolání je 15 dní ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, končí lhůta nejbližší následující pracovní den

srpen 2009


část 3, díl 4, vzor A, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 4, kupní smlouva podle obchodního zákoníku

VZOR A Kupní smlouva o koupi zboží Kupní smlouva o koupi zboží (podle §§ 409 – 475 obchodního zákoníku) ORINOCO, s. r. o., se sídlem Praha 2, Londýnská 20, IČ: 23456789, DIČ: CZ23456789, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v odd. C, vložce č. 23444, bankovní spojení: 33336767/0300, jednající jednatelem Ing. Martinem Smejkalem na straně jedné (dále jen prodávající) a RAVEX, s. r. o., se sídlem Praha 7, Holešovická 55, IČ: 66677555, DIČ: CZ66677555, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v odd. C, vložce č. 451, bankovní spojení: 35678999/0300, jednající jednatelem Ing. Karlem Petrem na straně druhé (dále jen kupující) uzavírají níže uvedeného dne tuto smlouvu kupní č. 234/2007: čl. I Předmět plnění 1. Předmětem plnění dle této kupní smlouvy je dodávka 20 kusů pracovního stolu značky Toledo XX-55. Bližší specifikace předmětného pracovního stolu včetně jeho technických parametrů je obsažena v písemné specifikaci, která tvoří přílohu č. 1 této smlouvy a její nedílnou součást. 2. Prodávající se touto smlouvou zavazuje předmět plnění dle této kupní smlouvy kupujícímu dodat a převést na něho vlastnické právo k němu, kupující se zavazuje řádně dodaný předmět plnění dle této kupní smlouvy od prodávajícího převzít a zaplatit mu dohodnutou kupní cenu. čl. II Kupní cena 1. Kupní cenu za 1 kus pracovního stolu uvedeného v čl. I, odst. 1 této smlouvy stanoví smluvní strany částkou 20 000 Kč (slovy: dvacettisíckorunčeských), tzn., že kupní cena za předmět plnění činí celkem 400 000 Kč (slovy: čtyřistatisíckorunčeských). 2. Ke kupní ceně uvedené v odst. 1 tohoto článku bude připočtena daň z přidané hodnoty ve výši odpovídající zákonné úpravě v době uskutečnění zdanitelného plnění. 3. Součástí kupní ceny uvedené v odst. 1. je cena dopravy předmětu plnění do místa plnění.

říjen 2007


část 3, díl 4, vzor A, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 4, kupní smlouva podle obchodního zákoníku

čl. III Splatnost kupní ceny 1. Kupní cena je splatná na základě faktury vystavené prodávajícím po dodání předmětu plnění prodávajícím kupujícímu. Splatnost faktury je 30 dní ode dne odeslání faktury kupujícímu. 2. Faktura musí obsahovat náležitosti daňového dokladu, zejména přesné označení smluvních stran a jich se týkající daňové údaje, číslo faktury, datum vystavení faktury, datum uskutečnění zdanitelného plnění, datum splatnosti faktury, číslo této smlouvy kupní, číslo dodacího listu, označení předmětu plnění, datum dodání předmětu plnění, fakturovanou částku, bankovní spojení prodávajícího. 3. Nebude-li faktura obsahovat údaje uvedené v odst. 2 tohoto článku, je kupující oprávněn v době její splatnosti fakturu vrátit prodávajícímu, a to buď osobně proti písemnému potvrzení nebo doporučeným dopisem s dodejkou. Prodávající je povinen vystavit fakturu novou s novou lhůtou splatnosti 30 dní ode dne odeslání faktury kupujícímu. Do doby splatnosti nové faktury není kupující v prodlení s placením kupní ceny předmětu plnění. čl. IV Doba, místo a způsob dodání předmětu plnění 1. Prodávající je povinen dodat předmět plnění kupujícímu dne 1. 12. 2007 v době od 7.00 hod. do 15.00 hod. Před touto dobou může prodávající předmět plnění kupujícímu dodat pouze na základě předchozí písemné dohody s kupujícím. 2. Místem plnění je sídlo kupujícího. 3. Předmět plnění bude dodán prostřednictvím dopravce, přičemž prodávajícím musí být zabezpečen způsob přepravy odpovídající charakteru předmětu plnění a předmět plnění musí být pro přepravu zajištěn způsobem obvyklým pro přepravu takového předmětu plnění v obchodním styku. 4. Předmět plnění je považován za dodaný podpisem dodacího listu odpovědným pracovníkem kupujícího v místě plnění. Dodací list se vyhotovuje ve třech vyhotoveních, dvě vyhotovení dodacího listu zůstávají prodávajícímu a jedno vyhotovení dodacího listu bude vydáno odpovědnému pracovníkovi kupujícího, který dodací list podepsal. 5. Případné zjevné vady dodaného předmětu plnění je odpovědný pracovník kupujícího povinen uvést v dodacím listu. čl. V Podstatné porušení smlouvy Smluvní strany pokládají za podstatné porušení smlouvy nedodání předmětu plnění do 1 dne po uplynutí doby plnění uvedené v čl. IV, odst. 1., větě prvé této smlouvy. čl. VI Přechod vlastnictví k předmětu plnění 1. Kupující nabývá vlastnictví k předmětu plnění jeho převzetím od prodávajícího provedeným podpisem dodacího listu odpovědným pracovníkem kupujícího. 2. Přechodem vlastnictví dle odst. 1. tohoto článku přecházejí veškerá rizika škody na předmětu plnění na kupujícího.

říjen 2007


část 3, díl 4, vzor A, str. 3

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 4, kupní smlouva podle obchodního zákoníku

čl. VII Jakost předmětu plnění Prodávající je povinen dodat předmět plnění v prvotřídní jakosti. čl. VIII Záruka 1. Prodávající poskytuje záruku na kvalitu předmětu plnění a zaručuje vlastnosti předmětu plnění uvedené v záručních podmínkách tvořících přílohu č. 2 této kupní smlouvy a její nedílnou součást po dobu 24 měsíců od data převzetí předmětu plnění kupujícím. 2. Prodávající neodpovídá za vady způsobené používáním předmětu plnění způsobem neodpovídajícím podmínkám uvedeným v záručních podmínkách uvedených v odst. 1 tohoto článku a za vady, jejichž původ spočívá v okolnostech, které nebylo možno odvrátit. čl. IX Reklamace vad předmětu plnění 1. Zjevné vady, které lze zjistit již při přebírání zboží, musí kupující reklamovat v dodacím listu, a to prostřednictvím svého odpovědného pracovníka podepisujícího dodací list v místě plnění. 2. Vady, které lze zjistit až po dodání zboží kupujícímu, musí kupující reklamovat bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, nejpozději však do konce záruční lhůty uvedené v čl. VIII, odst. 1 této smlouvy kupní. Reklamaci je nutno uplatnit buď písemně nebo osobně u příslušného pracovníka prodávajícího. čl. X Nároky z vad předmětu plnění 1. Při výskytu jakostní vady má kupující podle svého výběru nárok na výměnu vadného předmětu plnění za bezvadný, na bezplatné odstranění opravitelných vad předmětu plnění nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny předmětu plnění. V případě výměny vadného zboží za bezvadné bude výměna prodávajícím provedena do 1 týdne ode dne uplatnění tohoto nároku. 2. Při výskytu množstevní vady je prodávající povinen dodat chybějící zboží do 1 týdne ode dne uplatnění tohoto nároku. 3. Ostatní nároky z vad předmětu plnění se řídí obchodním zákon��kem. čl. XI Smluvní pokuta a úrok z prodlení 1. Při prodlení prodávajícího s dodáním předmětu plnění je prodávající povinen zaplatit kupujícímu smluvní pokutu ve výši 1000 Kč za každý započatý den prodlení. 2. Při prodlení kupujícího s úhradou kupní ceny je kupující povinen zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 0,5 % z nezaplacené částky kupní ceny za každý započatý den prodlení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení tím není dotčen. 3. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody v částce převyšující zaplacenou smluvní pokutu vzniklé smluvní straně požadující zaplacení smluvní pokuty, pokud ke škodě došlo

říjen 2007


část 3, díl 4, vzor A, str. 4

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 4, kupní smlouva podle obchodního zákoníku

v příčinné souvislosti s porušením podmínek smlouvy kupní, které zakládá právo na zaplacení smluvní pokuty. čl. XII Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva byla podepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jedno vyhotovení. 2. Tato smlouva může být měněna a doplňována pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. 3. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva nebyla uzavřena v tísni ani za jinak jednostranně nevýhodných podmínek, že byla uzavřena svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Na důkaz souhlasu s jejím obsahem připojují své podpisy.

V Praze dne 30. 9. 2007

................................................

.........................................

ORINOCO, s. r. o.

RAVEX, s. r. o.,

Ing. Martin Smejkal, jednatel

Ing. Karel Petr, jednatel

říjen 2007


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 3, díl 5, str. 1 díl 5, smlouva o dílo podle obchodního zákoníku

3/5 SMLOUVA O DÍLO PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU

Smlouva o dílo je upravena v obchodním zákoníku v ustanoveních § 536 a násl. Všechna tato ustanovení jsou dispozitivní, takže smluvní strany si mohou sjednat úpravu odchylnou, než stanoví obchodní zákoník. Níže uvedené tedy bude platit pouze v případě, že si smluvní strany ve smlouvě o dílo nesjednají odchylnou úpravu. Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

Aby tedy byla smlouva o dílo uzavřena platně, musí obsahovat alespoň tzv. podstatné náležitosti. Jde o následující náležitosti: – dohoda o závazku k provedení určitého díla zhotovitelem, – dohoda o povinnosti objednatele zaplatit cenu díla (ta musí být ve smlouvě dohodnuta a nebo dohodnut alespoň způsob jejího určení, ledaže by z jednání o uzavření smlouvy vyplývala vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení).

Právní úprava

! Podstatné náležitosti smlouvy o dílo

Pokud by smlouva tyto náležitosti neobsahovala, pak není platně uzavřena, případně nepůjde o smlouvu o dílo a pokud by byly závazky stran dostatečně určeny, může jít o tzv. smlouvu nepojmenovanou. Co lze považovat za dílo, obchodní zákoník stanoví v ustanovení § 536 odst. 2. Podle tohoto ustanovení se dílem rozumí: – zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, – montáž určité věci, – úpravy určité věci, – nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti – pod tento pojem je možné podřadit např. vypracování znaleckého posudku, stanoviska či projektu. Podmínkou ale vždy bude, aby výsledkem díla byl hmotný výstup, nikoliv pouze konzultační činnost.

Dílo

Dílem se přitom rovněž vždy rozumí zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. červenec 2008


část 3, díl 5, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 5, smlouva o dílo podle obchodního zákoníku

Jak je zřejmé z výše uvedeného, jedním z kritérií, na základě kterého obchodní zákoník dílo definuje, je jeho odlišení od kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník umožňuje, aby na základě kupní smlouvy bylo dodáváno i zboží, které dosud nebylo vyrobeno, pak k rozlišení obou typů smluv (smlouvy kupní a smlouvy o dílo) slouží především hledisko, zda materiál nebo jiné věci potřebné pro výrobu zboží opatřuje prodávající nebo kupující. Pokud je to kupující (objednatel), bude se jednat o smlouvu o dílo. V opačném případě půjde o smlouvu kupní. Dalším hlediskem pro odlišení smlouvy kupní a smlouvy o dílo je i povaha plnění strany dodávající. Pokud se zavazuje především k činnosti, nejednalo by se o smlouvu kupní, ale smlouvu o dílo, neboť na rozdíl od smlouvy kupní není základním znakem smlouvy o dílo zhotovení určité věci, ale činnost, která k takovému zhotovení směřuje. Proto obchodní zákoník nehovoří pouze o zhotovení věci, ale zahrnuje pod dílo i montáž určité věci, její údržbu či úpravu. Montáží se přitom rozumí jakékoliv vynaložení práce, aniž by součástí plnění byl i materiál. Objednatel tedy zhotoviteli platí pouze za práci, nikoliv za to, že bude zhotovena určitá věc (dílo). Úpravou věci se pak rozumí, že se takovou činností mění vlastnosti určité věci a údržbou se rozumí udržování již existující věci v řádném stavu tak, aby byla schopna užívání. Cena díla

P

Jak již bylo uvedeno výše, smlouva o dílo je smlouvou úplatnou. K platnosti smlouvy o dílo se tedy vyžaduje, aby byla sjednána povinnost objednatele zaplatit za dílo jeho cenu. Cena díla musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení. V případě, že z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez určení ceny, pak takový postup obchodní zákoník připouští a umožňuje uzavření smlouvy o dílo i bez takového určení. Pokud smluvní strany využijí této možnosti a uzavřou smlouvu o dílo, aniž by si stanovily předem cenu za provedení díla, pak je (nedohodnou-li se strany jinak) objednatel povinen v souladu s ustanovením § 546 odst. 1 obchodního zákoníku zaplatit zhotoviteli za dílo cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. Smluvní strany uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem je vytvoření počítačového programu. Vzhledem k tomu, že ještě neměly představu o tom, jak přesně bude počítačový program komplikovaný a jaké bude mít funkce (to mělo být postupně v návaznosti na testování trhu doplňováno ze strany objednatele), dohodly se, že zatím ve smlouvě nesjednají výši ceny za zhotovení díla, zhotovitel si bude zapisovat počet hodin strávených zhotovováním programu a následně se po dokončení programu domluví na ceně díla. V případě, že se na ceně neshodnou, pak ji určí s přihlédnutím ke všem okolnostem nezávislá třetí osoba, na které se ve smlouvě dohodly. Je nepochybné, že tento způsob určení ceny, jak je uveden v příkladu, může v budoucnu způsobovat mezi smluvními stranami rozpory, proto lze doporučit vždy stanovit alespoň určitou minimální cenu a podmínky pro její zvýšení či jiná objektivní kritéria, jak výši ceny v budoucnu určit.

červenec 2008


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 3, díl 5, str. 3 díl 5, smlouva o dílo podle obchodního zákoníku

Obchodní zákoník umožňuje stanovení ceny díla tzv. rozpočtem. Takovéto stanovení ceny bývá v praxi využíváno zejména v případech, kdy je zhotovováno objemné či složité dílo (např. stavba), které se skládá z více částí. Cena je pak stanovena jednotlivými částkami pro jednotlivé části díla. Stanovení ceny díla rozpočtem nic nemění na povinnosti objednatele zaplatit dohodnutou cenu i v případě, že se skutečné náklady provádění díla od rozpočtu odchylují. Stanovení ceny díla rozpočtem je praktické zejména v tom, že se usnadňuje určení ceny, která má být objednatelem zaplacena v případě, že zhotoviteli vznikne nárok pouze na její část a nebo pokud má být určena výše ceny při změně rozsahu díla.

Cena díla stanovená rozpočtem

Pokud si smluvní strany dohodly cenu podle rozpočtu, pak je závazná zásadně bez ohledu na to, zda odpovídá skutečně vynaloženým nákladům. Z této zásady stanoví obchodní zákoník dvě odchylky, nicméně je třeba znovu upozornit na to, že jde pouze o dispozitivní ustanovení, která se použijí pouze v případě, že si smluvní strany nesjednají ve smlouvě o dílo úpravu odchylnou. 1. První odchylkou je případ, kdy cena díla byla určena podle rozpočtu, ohledně něhož ze smlouvy vyplývá, že se nezaručuje jeho úplnost. V takovém případě se může zhotovitel domáhat přiměřeného zvýšení ceny, pokud se objeví při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, a to za předpokladu, že tyto činnosti nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy. 2. Druhou odchylkou z výše uvedené zásady je určení ceny na základě rozpočtu, který se podle smlouvy považuje za nezávazný. V takovém případě se může zhotovitel domáhat, aby bylo určeno zvýšení ceny o částku, o níž nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Zhotovitel je v obou případech povinen oznámit nutnost překročení rozpočtované částky a výši takového zvýšení objednateli, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, že překročení ceny určené na základě rozpočtu je nevyhnutelné. Pokud tak zhotovitel neučiní, zaniká mu nárok na určení zvýšení ceny. Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly určení ceny podle rozpočtu, nicméně konstatovaly ve smlouvě, že rozpočet nemusí být úplný a že se mohou v průběhu provádění dí-

P

la vyskytnout určité činnosti, které bude muset zhotovitel provést a které v rozpočtu zahrnuty nejsou. V ostatním ohledně ceny stanovené podle rozpočtu odkázaly na zákonná ustanovení obchodního zákoníku. V průběhu provádění díla se vyskytlo několik poměrně náročných činností, které zhotovitel musel vykonat a které nebyly v rozpočtu zahrnuty. Zhotovitel ale potřebu jejich provedení, a tím i potřebu překročení rozpočtované částky objednateli neoznámil. Když po dokončení a předání díla vystavil objednateli fakturu, lišila se v důsledku vykonání v rozpočtu nezahrnutých činností výsledná částka o více než 20 %. Objednatel odmítl tento rozdíl uhradit a měl na to v daném případě právo, neboť zhotoviteli s ohledem na skutečnost, že nutnost překročení ceny objednateli vůbec neoznámil, právo na určení zvýšení ceny zaniklo.

červenec 2008


část 3, díl 5, str. 4

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 5, smlouva o dílo podle obchodního zákoníku

Pokud objednatel nesouhlasí se zvýšením ceny zhotovitelem, může se zhotovitel obrátit na soud, který její zvýšení určí. Obchodní zákoník umožňuje objednateli bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy v případě, že zhotovitel požaduje zvýšení ceny z výše uvedených důvodů a takové zvýšení přesahuje o více než 10 % cenu stanovenou na základě rozpočtu. I v tomto případě je ale objednatel povinen uhradit zhotoviteli část ceny, která odpovídá rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu. Placení ceny

Objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu díla v době, kterou si ve smlouvě sjednali. Pokud ze smlouvy nebo z obchodního zákoníku nevyplývá něco jiného, pak vzniká nárok na zaplacení ceny provedením díla.

Vliv odstoupení od smlouvy na cenu díla

V případě, že zhotovitel od smlouvy odstoupí z důvodu prodlení objednatele a objednatel za toto prodlení nese odpovědnost (tedy jeho prodlení není důsledkem okolností, které vylučují odpovědnost), je objednatel povinen zhotoviteli uhradit cenu, na kterou má zhotovitel nárok na základě uzavřené smlouvy. Od této ceny ale je třeba odečíst to, co zhotovitel ušetřil tím, že dílo neprovedl v celém rozsahu.

Vliv dohody o změně a změně rozsahu díla na cenu

Smluvní strany se mohou po uzavření smlouvy dohodnout na omezení nebo rozšíření rozsahu díla. Pokud si nesjednají důsledky takového omezení nebo rozšíření na cenu díla, pak je objednatel povinen zaplatit jen cenu přiměřeně sníženou či cenu přiměřeně zvýšenou. Pokud se smluvní strany po uzavření smlouvy dohodnou na změně díla a nesjednají si důsledky takové změny na výši ceny, pak je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech, kterou jsou spojené se změněným prováděním díla.

Forma smlouvy

červenec 2008

Obchodní zákoník nepředepisuje pro uzavření smlouvy o dílo zvláštní formu. Smlouva tedy nemusí být uzavřena písemně, a to ani v případě, že jejím předmětem je zhotovení nemovitosti. Jinak se samozřejmě ale uplatní obecná zásada stanovená v § 272 odst. 1 obchodního zákoníku, podle které, pokud alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouvy byla uzavřená v písemné formě, pak smlouva ke své platnosti písemnou formu vyžaduje.


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 4, díl 9, str. 1 díl 9, smlouva o půjčce

4/9 SMLOUVA O PŮJČCE

Právní úprava smlouvy o půjčce je obsažena pouze v občanském zákoníku, a to v ustanoveních § 657 a 658. Jde o smlouvu, na základě níž věřitel přenechává dlužníkovi věc určenou podle druhu (nejčastěji peníze) a dlužník se zavazuje vrátit věc stejného druhu. Skutečnost, že jde o věci určené podle druhu, je pro vymezení smlouvy o půjčce velmi důležitá. Dlužník se totiž okamžikem převedení věcí na sebe stává jejich vlastníkem, je oprávněn s nimi volně nakládat, může je i spotřebovat. Jeho závazek spočívá pouze v tom vrátit věci téhož množství a druhu (tedy nikoliv přesně ty samé věci).

§

V případě, že by předmětem smlouvy byla věc určená individuálně (např. auto), nepůjde o půjčku, ale buď o výpůjčku (která je pojmově bezúplatná) nebo o nájem (který je naopak pojmově úplatný). U těchto smluv zůstává vlastníkem věci vždy věřitel a dlužník je oprávněn je pouze užívat a je povinen vrátit tytéž věci, které převzal. Smlouva o půjčce může být sjednána buď jako úplatná nebo i jako bezúplatná. V případě úplatné půjčky mohou být sjednány pro peněžitou půjčku úroky, v případě nepeněžité půjčky je možné místo úroků sjednat, že dlužník vrátí věci ve větším množství nebo věci lepší jakosti (např. vrátí namísto 1 kg pšenice 1,2 kg pšenice).

Úplata za poskytnutí půjčky

Smlouva nemusí být uzavřena písemně, proto je možné ji uzavřít i ústně, případně i konkludentně. Je třeba ale zdůraznit, že smlouva o půjčce vzniká až okamžikem předání půjčované věci dlužníkovi.

Forma smlouvy

Pan Novák uzavřel s panem Novotným písemný dokument nazvaný „smlouva o půjčce“ dne 1. března 2009, ve kterém se pan Novák zavázal poskytnout panu Novotnému půjč-

P

ku ve výši 100 000 Kč a ten se zavázal ji splatit do 31. prosince 2009 a zaplatit panu Novákovi úroky ve výši 3 % p.a. Půjčka byla panu Novotnému předána až 20. dubna 2009. Až tohoto dne, tedy 20. dubna 2009, došlo k uzavření smlouvy o půjčce. Písemný dokument je možné považovat za smlouvu o smlouvě budoucí za předpokladu, že obsahuje všechny náležitosti požadované občanským či obchodním zákoníkem pro tuto smlouvu.

květen 2009


část 4, díl 9, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 9, smlouva o půjčce

Podstatné náležitosti smlouvy o půjčce

Smlouva o půjčce vždy musí obsahovat následující náležitosti: – označení smluvních stran, – určení předmětu půjčky (vždy musí jít o věci druhově určené, které jsou zastupitelné), včetně vymezení jejich množství, – závazek vrátit věci téhož druhu. Ke vzniku této povinnosti postačí označit smlouvu jako půjčku. Jak již bylo uvedeno výše, ke vzniku smlouvy nestačí se pouze dohodnout na jejím obsahu, je třeba, aby skutečně došlo k odevzdání předmětu půjčky věřitelem dlužníkovi. Smlouva o půjčce je tedy tzv. reálným kontraktem. Ve smlouvě nemusí být stanovena doba, do kdy má být věc vrácena. V případě, že se strany nedohodnou na době, do kdy má být věc vrácena, pak podle § 563 občanského zákoníku platí, že dlužník je povinen splnit dluh první den poté, kdy o to byl věřitelem požádán. Strany se mohou také ve smlouvě dohodnout, že doba vrácení věci bude ponechána na vůli dlužníka („až budeš moci, tak mi to vrátíš“, „až budeš chtít, tak mi to vrátíš“). V takovém případě může dlužník věřiteli vrátit půjčku kdykoliv a věřitel je povinen takové plnění přijmout, nicméně nemůže dlužníkovi sám určit, kdy má dlužník plnit. Případná výzva dlužníkovi, aby půjčku vrátil, nemá právní účinky. Pokud by se dlužník k plnění neměl, musel by věřitel podat u soudu návrh na určení splatnosti dluhu. Soud pak vydá rozhodnutí, ve kterém určí splatnost půjčky v závislosti na konkrétních okolnostech, za kterých strany uzavřely smlouvu, přičemž přihlédne k možnostem dlužníka, jeho platební schopnosti a naléhavosti potřeby věřitele. Na základě takovéhoto soudního rozhodnutí se ale nelze domáhat jeho výkonu (exekuce). V případě, že by dlužník nesplatil půjčku ani ve lhůtě stanovené soudem, pak by se teprve dostal do prodlení s plněním a věřitel by musel znovu podat žalobu, tentokrát již na zaplacení dlužné částky. Až na základě rozhodnutí vydaném v takovém řízení by mohl věřitel podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. Jak je patrné z výše uvedeného, takový postup je velmi zdlouhavý a složitý, proto ponechání doby vrácení půjčky na dlužníkovi nedoporučuji.

Půjčka nebo úvěr

Od smlouvy o půjčce je třeba odlišovat smlouvu o úvěru. Ta je upravena pouze v obchodním zákoníku, a to v § 497 a násl. Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že poskytne na požádání dlužníka v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky věřiteli vrátit a zaplatit mu úroky. Na rozdíl od smlouvy o půjčce je smlouva o úvěru tzv. konsensuálním kontraktem, což znamená, že smlouva vzniká již samotnou dohodou stran, aniž by muselo dojít k předání předmětu smlouvy – poskytnutí úvěru. Významným rozdílem oproti smlouvě o půjčce je mimo jiné i to, že ze smlouvy o úvěru lze plnit ve prospěch dlužníka i třetím osobám. Věřitel tak může (pokud se na tom s dlužníkem dohodne) za dlužníka např. přímo uhradit fakturu, aniž by musel peněžní prostředky poskytovat přímo dlužníkovi a ten by po jejich poskytnutí teprve zaplatil fakturu. To

květen 2009


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 4, díl 9, str. 3 díl 9, smlouva o půjčce

u půjčky nelze, předmět půjčky musí být poskytnut přímo dlužníkovi, případně jeho zástupci. Pan Novák s panem Novotným uzavřeli dne 1. března 2009 písemně smlouvu, kterou nazvali smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy se pan Novák zavázal poskytnout

P

panu Novotnému půjčku ve výši 50 000 Kč, a to na úhradu jeho dluhu u pana Rychlého. Ve smlouvě se dohodli, že peníze předá pan Novák panu Rychlému přímo a taky se tak dne 5. března 2009 stalo. Uzavřenou smlouvu bude třeba posoudit jako smlouvu o úvěru, nikoliv jako smlouvu o půjčce, přestože ji tak pan Novák s panem Novotným nazvali. Právní úkony je totiž vždy třeba posuzovat podle jejich obsahu, nikoliv podle názvu.

Ve smlouvě o úvěru musí být rovněž – na rozdíl od smlouvy o půjčce – sjednány úroky, resp. závazek zaplatit úroky z poskytnutého úvěru. Výše úroků být stanovena nemusí, neboť podle § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Pokud by takto úroky stanoveny nebyly, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Pokud by závazek platit úroky ve smlouvě obsažen nebyl, půjde o smlouvu o půjčce, resp. o smlouvu o smlouvě budoucí, neboť – jak již bylo uvedeno výše – k uzavření smlouvy o půjčce je třeba předání předmětu půjčky, tedy peněz. Pan Novák s panem Novotným uzavřeli dne 1. března 2009 písemně smlouvu, kterou nazvali smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy se pan Novák zavázal poskytnout

P

panu Novotnému úvěr do částky 300 000 Kč a pan Novotný se zavázal úvěr do 31. prosince 2009 vrátit. Pan Novák panu Novotnému na jeho žádost předal částku ve výši 300 000 dne 21. března 2009. Ve smlouvě chyběl závazek pana Novotného zaplatit z poskytnuté částky úroky. Nedošlo tedy k uzavření smlouvy o úvěru, ale dne 21. března 2009 byla uzavřena bezúročná smlouva o půjčce.

Za velmi důležité považuji v této souvislosti upozornit na zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví, kdy jsou fyzické i právnické osoby povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet banky, a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti. Zásadně platí (až na určité zákonem stanovené výjimky), že v hotovosti nelze platit nad částku 15 000 eur, přitom platby v jednom kalendářním dni se sčítají. Nelze tedy poskytnout půjčku hotovostně v jednom dni v částce, která by výše uvedený limit přesahovala. Co je třeba ale ještě v této souvislosti zmínit, je nedávný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. května 2007 (spis. zn. 32 Cdo 922/2007), ve kterém Nejvyšší soud

Omezení plateb v hotovosti

J

České republiky konstatoval: „Předmětem smlouvy o úvěru jsou peněžní prostředky, je možno je poskytnout i převodem z účtu na účet, avšak na základě smlouvy o půjčce věřitel přenechává dluž-

květen 2009


část 4, díl 9, str. 4

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 9, smlouva o půjčce

níkovi peníze jako věci určené podle druhu, a tudíž přenechává pouze bankovky a mince.“

Pokud bychom vyšli z uvedeného názoru Nejvyššího soudu ČR, pak by to v podstatě znamenalo, že půjčku nelze poskytnout bezhotovostně (a s ohledem na výše uvedený limit pro platby v hotovosti ani nad 15 000 eur). Ač s tímto názorem zásadně nesouhlasím, tak na něj musím upozornit, protože judikatura Nejvyššího soudu ČR má samozřejmě významný vliv na rozhodovací činnost soudů. V této souvislosti je tedy třeba důsledně dbát na obsah smlouvy o půjčce při jejím uzavírání. Může se stát, že místo půjčky dojde k uzavření smlouvy o úvěru. V takovém případě doporučuji neopomenout skutečnost, že smlouva o úvěru jakožto tzv. absolutní obchod se řídí obchodním zákoníkem, což má význam zejména z pohledu běhu promlčecí doby.

květen 2009


část 4, díl 9, vzor A, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 9, smlouva o půjčce

VZOR A Smlouva o půjčce

Alfa, s.r.o. IČ: 876 34 123 se sídlem: Holáskova 4, Praha 6, PSČ: 163 00 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložka č. 1234, jejímž jménem jedná: Pavel Novotný, jednatel (dále jako „věřitel“ na straně jedné) a Tomáš Novák místo podnikání: Na Výšince 2351/22, Praha 8, PSČ: 186 00 IČ: 2223332 DIČ: CZ750512/1234 (dále jako „dlužník“ na straně druhé) (věřitel a dlužník dále též společně jako „smluvní strany“ nebo každý samostatně jako „smluvní strana“) uzavírají níže uvedeného dne měsíce a roku podle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „občanský zákoník“), tuto

Smlouvu o půjčce I. Poskytnutí půjčky 1. Touto smlouvou věřitel poskytuje dlužníkovi finanční částku ve výši 100 000 Kč (dále jako „půjčka“) a dlužník se zavazuje půjčku věřiteli vrátit za podmínek sjednaných v této smlouvě. 2. Smluvní strany prohlašují a potvrzují, že věřitel poskytnul dlužníkovi půjčku v hotovosti při podpisu této smlouvy.

květen 2009


část 4, díl 9, vzor A, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 9, smlouva o půjčce

II. Splatnost půjčky, úroky 1. Dlužník se zavazuje věřiteli půjčku vrátit do 31. prosince 2009. 2. Dlužník se zavazuje zaplatit věřiteli úroky ode dne převzetí půjčky do jejího zaplacení ve výši 5 % p. a./Alt.: Smluvní strany se dohodly, že půjčka se sjednává jako bezúročná. III. Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího uzavření. 2. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky, zejména příslušnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 3. Smluvní strany si ujednávají, že veškeré doplňky, změny nebo jiná ujednání, týkající se této smlouvy, musí být učiněny písemně ve formě dodatků k této smlouvě, opatřených podpisy obou smluvních stran. 4. Tato smlouva byla sepsána a podepsána ve 2 (dvou) vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží po 1 (jednom) vyhotovení. 5. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodně projevenou vůli, prostou omylu a jako takovou tuto smlouvu nikoli v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek podepisují.

V Praze dne 3. března 2009

V Praze dne 3. března 2009

............................................................

.....................................................................

Tomáš Novák

Alfa, s.r.o. Pavel Novotný jednatel

květen 2009


část 4, díl 9, vzor B, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 9, smlouva o půjčce

VZOR B Vzor potvrzení o poskytnutí půjčky – dlužní úpis

Dlužní úpis Já, níže podepsaný Tomáš Novák místo podnikání: Na Výšince 2351/22, Praha 8, PSČ: 186 00 IČ: 2223332, DIČ: CZ750512/1234 (dále jako „dlužník“) tímto potvrzuji, že jsem si dnešního dne půjčil od společnosti Alfa, s.r.o. IČ: 876 34 123 se sídlem: Holáskova 4, Praha 6, PSČ: 163 00 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložka č. 123 jejímž jménem jedná: Pavel Novotný, jednatel (dále jako „věřitel“) částku ve výši 100 000 Kč (slovy: sto tisíc korun českých). S věřitelem jsem se dohodl, že půjčka bude úročena 5 % p.a. Zavazuji se, že půjčku včetně úroků splatím do 31. prosince 2009.

V Praze dne 1. března 2009

..................................................................... Tomáš Novák

květen 2009


část 4, díl 9, vzor C, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 9, smlouva o půjčce

VZOR C Potvrzení o splacení půjčky (podle § 569 občanského zákoníku)

Podepsaná společnost: Alfa, s.r.o. IČ: 876 34 123 se sídlem: Holáskova 4, Praha 6, PSČ: 163 00 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložka č. 123, jejímž jménem jedná: Pavel Novotný, jednatel (dále jako „věřitel“) tímto potvrzuje, že Tomáš Novák místo podnikání: Na Výšince 2351/22, Praha 8, PSČ: 186 00 IČ: 2223332, DIČ: CZ750512/1234 (dále jako „dlužník“) splatil řádně a včas půjčku ve výši 100 000 Kč, kterou věřitel dlužníkovi poskytnul dne 3. ledna 2008 z titulu smlouvy o půjčce (dále jako „smlouva o půjčce“). Dlužník rovněž věřiteli splatil řádně a včas sjednané úroky a v současné době nemá vůči věřiteli ze smlouvy o půjčce žádné závazky. V Praze dne 15. března 2009

..................................................................... Alfa, s.r.o. Pavel Novotný jednatel

květen 2009


část 5, díl 3, vzor B, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

VZOR B Smlouva o nájmu nebytových prostor

Smlouva o nájmu nebytových prostor podle zák. č.116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů uzavřená mezi název: ................................................................................................................................................ sídlo: .................................................................................................................................................. IČ: ...................................................................................................................................................... jejímž jménem jedná: ..........................................................................................................................

(právnická osoba, název a sídlo, IČO a označení pověřené osoby k právním úkonům) na straně jedné jako pronajímatel, dále jen pronajímatel a paní / pan jméno: .............................................................................................................................................. r. č.: .................................................................................................................................................... bytem: .............................................................................................................................................. na straně druhé jako nájemce, dále jen nájemce Článek I. Předmět nájmu 1.1. Pronajímatel prohlašuje, že je vlastníkem nemovitosti č. p. .., to je domu na parcele č.... v ............., zapsaného na listu vlastnictví č. .. pro k.ú. ... .... 1.2 Pronajímatel přenechává na základě této smlouvy nájemci k užívání nebytový prostor č. . o celkové podlahové ploše ... m2, sestávající z 1 místnosti o podlahové ploše ....... m2, chodby o podlahové ploše ....... m2 a WC s umývárnou o podlahové ploše ....... m2. Tento nebytový prostor je umístěný v prvním nadzemním podlaží nemovitosti uvedené v bodu 1. a je včetně přístupu přesně vyznačen na dispozičním plánku, který je přílohou č. 1 této smlouvy a její nedílnou součástí (dále jen předmět nájmu). Nájemce prohlašuje, že se seznámil se stavem předmětu nájmu a že jej shledal ke dni uzavření této smlouvy způsobilý ke smluvenému účelu nájmu dle následujícího článku 2. této smlouvy.

květen 2009


část 5, díl 3, vzor B, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

Článek II. Účel nájmu 2.1. Nájemce bude předmět nájmu užívat jako ................ pro svou podnikatelskou činnost, konkrétně bude v prostorách oprávněn k následujícím činnostem: ........................ . 2.2 Předmět podnikání nájemce je: ............................................... . Článek III. Doba nájmu a ukončení nájmu 3.1. Nájem se sjednává na dobu určitou ... let, s účinností od .... . 3.2. Nájem lze před uplynutím sjednané doby nájmu ukončit písemnou dohodou smluvních stran nebo písemnou výpovědí s dvouměsíční výpovědní lhůtou z důvodů uvedených v následujících bodech 3.3 a 3.4. 3.3. Pronajímatel může písemně vypovědět tuto smlouvu, jestli��e: – nájemce užívá předmět nájmu v rozporu s touto smlouvou; – nájemce je o více než dva měsíce v prodlení s placením nájemného za užívání předmětu nájmu anebo úhrady za služby, jejichž poskytování je spojeno s jeho užíváním; – nájemce nebo osoby, které s ním užívají předmět nájmu, přes písemné upozornění hrubě porušují klid nebo pořádek v předmětu nájmu anebo v navazujících prostorách domu; – nájemce neprovádí řádně údržbu předmětu nájmu sjednanou v této smlouvě; – nájemce přenechá bez souhlasu pronajímatele nebytový prostor nebo jeho část do podnájmu nebo umožní jeho užívání bez právního důvodu jiné osobě; – nájemce bez souhlasu pronajímatele změnil, a to i částečně, předmět podnikání uvedený v článku 2. této smlouvy; – nájemce se bude opakovaně zdržovat v prostoru předmětu nájmu v noční době mezi 22 hodinou večerní a 6 hodinou ranní; – bylo rozhodnuto o odstranění stavby anebo o změnách stavby, jež brání užívání předmětu nájmu. 3.4. Nájemce může písemně vypovědět tuto smlouvu, jestliže: – ztratí způsobilost k provozování činnosti, pro kterou si nájem předmětu nájmu smluvil; – předmět nájmu se stane bez zavinění nájemce nezpůsobilým ke smluvenému užívání; – pronajímatel hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z čl. 5. odst. 2. této smlouvy. 3.5. Výpovědní lhůta počíná běžet od prvého dne následujícího měsíce poté co se smluvní strana, které je výpověď určena měla možnost s touto výpovědí seznámit. Článek IV. Nájemné a úhrada za služby poskytované s nájmem 4.1. Nájemné za pronájem předmětu nájmu se sjednává dohodou a činí ... Kč za 1m2 podlahové plochy předmětu nájmu ročně, to je celkem .......... Kč za rok. Ke sjednanému nájemnému nebude nájemci účtována daň z přidané hodnoty. Smluvní strany se dohodly, že nájemné bude hrazeno měsíčně, vždy platbou ve výši jedné dvanáctiny ročního nájemného, to je ........... Kč. 4.2. Vedle nájemného dle bodu 4.1. tohoto článku se nájemce zavazuje hradit cenu za služby spojené s užíváním předmětného prostoru poskytované pronajímatelem, jmenovitě za ..... (dále jen služby). Smluvní strany se dohodly na úhradách za tyto služby formou paušální platby ve výši ......... Kč. Ke sjednané paušální platbě nebude nájemci účtována daň z přidané hodnoty.

květen 2009


část 5, díl 3, vzor B, str. 3

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

4.3. Nájemce se zavazuje na základě této smlouvy hradit měsíčně nájemné za pronájem předmětu nájmu a paušální platbu za služby v celkové výši ....... Kč, vždy předem, nejpozději do ........ , řádně a včas, a to formou ............ na účet pronajímatele č.ú............. u ............ 4.4. Smluvní strany se dohodly, že výše paušálních plateb za služby bude upravena dodatkem k této smlouvě v případě, že dojde ke změně stávajících nákladů pronajímatele. 4.5. Pronajímatel se s nájemcem dohodli, že sjednané nájemné dle předchozího bodu 1 může pronajímatel každoročně k 1. dubnu, nejdříve však po 12 měsících od uzavření této smlouvy, upravit mírou inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku zveřejněnou Českým statistickým úřadem. Tuto úpravu nájemného oznámí pronajímatel nájemci písemnou formou na jeho doručovací adresu. 4.6. V případě prodlení nájemce s placením sjednaných úhrad je pronajímatel oprávněn účtovat nájemci úrok z prodlení ve výši stanovené zvláštním právním předpisem Článek V. Práva a povinnosti smluvních stran 5.1. Nájemce je povinen: a) užívat předmět nájmu v souladu s ustanoveními této smlouvy a v záležitostech touto smlouvou neupravených v souladu s obecně platnými právními předpisy; b) nezdržovat se v prostoru předmětu nájmu v noční době v hodinách mezi 22 hodinou večerní a 6 hodinou ranní; c) udržovat převzatý předmět nájmu ve stavu způsobilém k užívání po celou dobu platnosti této smlouvy a provádět vlastním nákladem jeho běžnou údržbu; d) hradit náklady spojené s obvyklým udržováním (výměny žárovek, umývání oken, čištění podlahové krytiny); e) užívat předmět nájmu pouze v souladu s touto smlouvou; f) umožnit pronajímateli za přítomnosti nájemce v nezbytně nutném rozsahu vstup do prostor předmětu nájmu za účelem zjištění jeho stavu a jeho užívání v souladu s touto smlouvou; g) stavební a stavebnětechnické úpravy provádět jen po předchozím písemném souhlasu pronajímatele, h) oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu všechny závady, které podstatně brání řádnému užívání předmětu nájmu; i) umožnit užívání předmětu nájmu třetí osobě pouze na základě písemného souhlasu pronajímatele; j) v den skončení sjednaného užívání se nájemce zavazuje předat pronajímateli předmět nájmu vyklizený a v řádném stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení včetně úprav, které se souhlasem pronajímatele provedl; o stavu předání a převzetí předmětu nájmu bude smluvními stranami sepsán předávací protokol. 5.2. Pronajímatel je povinen: a) odevzdat nájemci předmět nájmu ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání, přičemž o stavu předaného a převzatého předmětu nájmu bude smluvními stranami sepsán předávací protokol; b) zdržet se všech činností, které by bránily nájemci řádně užívat předmět nájmu v souladu s touto smlouvou; c) zabezpečovat řádné plnění služeb spojených s pronájmem předmětu nájmu.

květen 2009


část 5, díl 3, vzor B, str. 4

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

Článek VI. Zvláštní ujednání 6.1. Regulace vstupu do budovy: Pronajímatel umožní klientům nájemce vstup do budovy, v níž se nachází předmět nájmu, podle požadavků nájemce souvisejících s užíváním předmětu nájmu v denní době od 7 do 20 hodin. 6.2. Požární ochrana: Pronajímatel při předání předmětu nájmu seznámí nájemce: a) se zařazením budovy z hlediska míry požárního nebezpečí (§ 4 zákona o požární ochraně), b) s požárně nebezpečnými místy, c) s umístěním a obsahem požárních poplachových směrnic, d) s umístěním ohlašovny požáru, e) s umístěním přenosných hasicích přístrojů, f) s umístěním hydrantů požárního vodovodu. 6.3. Bezpečnost technických zařízení: Pronajímatel zajišťuje pravidelné revize a ostatní úkony na technických zařízeních v budově. Tato povinnost se nevztahuje na kontroly a revize elektrického zařízení, nářadí a elektrických spotřebičů, které jsou majetkem nájemce s tím, že tuto povinnost má nájemce. 6.4. Ochrana životního prostředí: Nájemce je povinen s odpady nakládat v souladu se zákonem o odpadech v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami. 6.5. Nájemce se zavazuje v rozsahu souvisejícím s užíváním předmětu nájmu a zařízení, jež v něm umístil, plnit povinnosti na základě právních předpisů na úseku požární ochrany, hygieny, bezpečnosti práce a při provozu speciálních zařízení. Článek VII. Doručovací adresy a kontakty smluvních stran Pronajímatel: ....................................................................................................................................... Nájemce: ............................................................................................................................................. Článek VIII. Závěrečná ustanovení 8.1. Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, řídí se vztahy mezi smluvními stranami příslušnými obecně platnými právními předpisy. 8.2. Tuto smlouvu lze měnit a doplňovat pouze písemnými dodatky podepsanými oprávněnými zástupci smluvních stran. 8.3. Práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy přecházejí i na případné právní nástupce smluvních stran. 8.4. Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran. 8.5. Tato smlouva je vyhotovena v ......... stejnopisech, z nichž má každý po podpisu platnost originálu. Pronajímatel obdrží ......... stejnopisů a nájemce obdrží ......... stejnopisy. 8.6. Smluvní strany si smlouvu přečetly a s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují svými podpisy.

květen 2009


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 5, díl 3, vzor B, str. 5 díl 3, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

Příloha č. 1: Dispoziční plánek předmětu nájmu

V ............................. dne: ..............................

............................................................

.....................................................................

Pronajímatel

Nájemce

květen 2009


část 5, díl 3, vzor B, str. 6

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

Příloha ke smlouvě o nájmu nebytových prostor Práva a povinnosti správce ve vztahu k nájemci

1. Správce objektu, v němž se předmět nájmu nachází, je oprávněn k těmto jednáním jménem pronajímatelů: a) předávat a přejímat předmět nájmu; b) vystavit evidenční list a provádět jeho změny; c) stanovovat zálohy na úhradu služeb spojených se sjednaným nájmem, provádět jejich vyúčtování, vybírat a na svůj účet vymáhat příslušné částky včetně poplatků z prodlení, úroků a smluvních pokut, a to i soudně; d) vymáhat, a to i soudně, na nájemci (případně na jeho dědicích či právních nástupcích anebo třetích osobách), je-li k tomu právní důvod, odstranění škod a plnění povinností k drobným opravám a běžné údržbě předmětu nájmu, případně společných prostor k němu příslušejících, a to náhradou v penězích anebo uvedením v řádný anebo původní stav, e) jednat a vyřizovat běžné záležitosti vyplývající z nájemního vztahu s nájemcem a přejímat za pronajimatele právní písemnosti a podání nájemců ve věcech, jejichž vyřízení a rozhodnutí si vyhradil. 2. Správce není oprávněn: a) uzavírat anebo vypovídat nájemní smlouvy anebo měnit jejich obsah, b) dávat souhlas ke stavebním úpravám a podstatným změnám předmětu nájmu, c) dávat souhlas k podnájmu předmětu nájmu. Doručovací adresa správce: ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... Adresa pracoviště správce určeného pro styk s nájemcem: ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... Telefon: ............................................................................ Fax:

............................................................................

Email:

............................................................................

květen 2009


část 6, díl 2, kapitola 13, vzory A–D, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 2, zaměstnávání fyzických osob v pracovněprávních vztazích

VZOR A Dohoda o rozvázání pracovního pomûru

Alfa, s.r.o. Iâ: 876 34 123 se sídlem: Holáskova 4, Praha 6, PSâ: 163 00 zapsaná v obchodním rejstfiíku vedeném Mûstsk˘m soudem v Praze, v oddíle C, vloÏka ã. 1234 jejímÏ jménem jedná: Pavel Novotn˘, jednatel (dále jako „zamûstnavatel“ na stranû jedné) a David Novák nar. 12. kvûtna 1970 Na V˘‰ince 234, 130 00 Praha 3 (dále jako „zamûstnanec“ na stranû druhé) (zamûstnanec a zamûstnavatel dále téÏ jako „smluvní strany“ nebo kaÏd˘ samostatnû jako „smluvní strana“) níÏe uvedeného dne, mûsíce a roku v souladu s ustanovením § 49 zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jako „zákoník práce“), uzavírají tuto

Dohodu o rozvázání pracovního pomûru I. 1. Zamûstnavatel a zamûstnanec uzavfieli dne 12. dubna 2008 pracovní smlouvu, na základû které zamûstnanec pracuje u zamûstnavatele jako skladník (dále jako „pracovní smlouva“). 2. Zamûstnanec a zamûstnavatel se dohodli, Ïe pracovní pomûr vznikl˘ na základû pracovní smlouvy konãí ve smyslu ustanovení § 49 zákoníku práce dohodou, a to ke dni 31. bfieznu 2010. 3. Zamûstnanec a zamûstnavatel prohla‰ují, Ïe podpisem této dohody jsou vzájemné závazky vypl˘vající z pracovního pomûru vzniklého na základû pracovní smlouvy vypofiádány. II. 1. Tato dohoda je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, pfiiãemÏ jedno vyhotovení obdrÏí zamûstnavatel a jedno vyhotovení obdrÏí zamûstnanec. 2. Obû smluvní strany si tuto dohodu fiádnû pfieãetly, s jejím obsahem souhlasí a na dÛkaz souhlasu ji níÏe fiádnû podepsaly. V Praze dne 15. bfiezna 2010 ........................................................

........................................................

David Novák

Alfa, s.r.o. Pavel Novotn˘ jednatel

květen 2010


část 6, díl 2, kapitola 13, vzory A–D, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 2, zaměstnávání fyzických osob v pracovněprávních vztazích

VZOR B Rozvázání pracovního pomûru v˘povûdí

Pan David Novák Na V˘‰ince 234 130 00 Praha 3 V Praze dne 15. bfiezna 2010

Rozvázání pracovního pomûru v˘povûdí VáÏen˘ pane Nováku, na základû pracovní smlouvy, kterou jste uzavfiel dne 26. dubna 2008 s na‰í spoleãností jako zamûstnavatelem, pracujete u na‰í spoleãnosti jako skladník. Na‰e spoleãnost rozhodla o sníÏení stavu zamûstnancÛ za úãelem zv˘‰ení efektivity práce. Spoleãnû s tímto rozhodnutím bylo souãasnû pfiijato rozhodnutí o zru‰ení Va‰í pozice, ãímÏ jste se stal v souladu s ustanovením § 52 zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jako „zákoník práce“), nadbyteãn˘m. Z tohoto dÛvodu Vám dáváme v˘povûì z pracovního pomûru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Pracovní pomûr skonãí uplynutím sjednané dvoumûsíãní v˘povûdní doby. Odstupné, které Vám náleÏí v souladu s § 67 odst. 1 zákoníku práce, Vám bude vyplaceno po skonãení pracovního pomûru v nejbliωím v˘platním termínu pro v˘platu mzdy. ...................................................... Alfa, s.r.o. Pavel Novák jednatel

květen 2010


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 7, díl 1, str. 1 díl 1, obsah

7/1 OBSAH

7/2 7/3

7/4

7/5

7/6

7/7

7/8

Daňová problematika 7/2.1 Aktuální daňové problémy Úvod do daně z příjmů fyzických osob 7/3.1 Úvod do daně z příjmů fyzických osob 7/3.2 Daňové přiznání za zdaňovací období roku 2009 Vzor A Přiznání k dani z příjmu 7/3.3 Termín podání daňového přiznání Vzor A Žádost o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání 7/3.4 Nezdanitelné a odpočitatelné částky u fyzických osob 7/3.5 Položky odčitatelné od základu daně 7/3.6 Slevy na dani Daň z přidané hodnoty 7/4.1 Registrace plátce daně z přidané hodnoty 7/4.2 Místo plnění 7/4.3 Základ daně 7/4.4 Uskutečnění plnění a daňová povinnost 7/4.5 Daňový doklady 7/4.6 Základ daně, výpočet daně a plnění osvobozená od daně 7/4.7 Odpočet daně 7/4.8 Zdaňovací období, daňové přiznání, splatnost daně Odvolání jako řádný opravný prostředek 7/5.1 Checklist A Odvolání v daňovém řízení Vzor A Odvolání proti rozhodnutí správce daně Posečkání daně a povolení splátek Vzor A Žádost o posečkání daně Vzor B Žádost o povolení daně ve splátkách Zastoupení v daňovém řízení Vzor A Plná moc speciální Vzor B Plná moc generální Účetní evidence fyzických osob – podnikatelů 7/8.1 Evidence při uplatňování výdajů procentem příjmů

květen 2010


část 7, díl 1, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 1, obsah

7/8.2

7/9

Daňová evidence 7/8.2.1 Způsoby odpisování 7/8.2.2 Evidence majetku, pohledávek a závazkům, časového rozlišení a další 7/8.2.3 Forma vedení a uchovávání daňové evidence 7/8.3 Účetnictví 7/8.3 Checklist A Základní účtové skupiny Spolupracující osoby

květen 2010


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 7, díl 3, kapitola 2, str. 1 díl 3, úvod do daně z příjmů fyzických osob

7/3.2 Daňové přiznání za zdaňovací období roku 2009

DaÀové pfiiznání k dani z pfiíjmu fyzick˘ch osob bude za rok 2009 podáváno v souladu s § 40 odst. 2 ZSDP buì do 31. 3. 2010 nebo do 30. 6. 2010. ProdlouÏená lhÛta platí v pfiípadû, Ïe se jedná o poplatníka, kter˘ má povinnost na základû zákona o úãetnictví mít úãetní závûrku ovûfienou auditorem nebo jehoÏ pfiiznání zpracovává a pfiedkládá daÀov˘ poradce. Podmínkou ov‰em je, Ïe pfiíslu‰ná plná moc k zastupování (naleznete v kapitole 7/7) je podána správci danû pfied uplynutím neprodlouÏené lhÛty. Pro zdaÀovací období roku 2009 platí formuláfi daÀového pfiiznání 25 5405 MFin 5405 vzor ã. 16 a dále pokyny k vyplnûní daÀového pfiiznání 25 5405/1 MFin 5405/1 vzor ã. 17. Souãástí daÀového pfiiznání jsou také pfiílohy, a to • Pfiíloha ã. 1 – 25 5405/P1 MFin 5405/P1 vzor ã. 5 – v˘poãet dílãího základu danû z pfiíjmÛ z podnikání a jiné samostatné v˘dûleãné ãinnosti, • Pfiíloha ã. 2 – 25 5405/P2 MFin 5405/P2 – vzor ã. 5 – v˘poãet dílãího základu danû z pfiíjmÛ z pronájmu a z ostatních pfiíjmÛ, • Pfiíloha ã. 3 – 25 5405/P3 MFin 5405/P3 – vzor ã. 5 – v˘poãet danû z pfiíjmÛ ze zdrojÛ v zahraniãí, • Pfiíloha 25 5405/P6 Mfin 5405/P6 – vzor ã. 1 – pfiíloha pro poplatníky uplatÀující daÀovou ztrátu jako odãitatelnou poloÏku. (v‰echny tiskopisy jsou k nalezení na Zákaznickém portálu 24) V porovnání se zdaÀovacím obdobím roku 2008 tak nedo‰lo ve struktufie daÀového pfiiznání prakticky k Ïádn˘m zmûnám. Okolnosti, za kterých je nutné podat daňové přiznání, jsou vymezeny v § 38g ZDP: • roční příjmy poplatníka, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvoboze-

! únor 2010


část 7, díl 3, kapitola 2, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, úvod do daně z příjmů fyzických osob

né nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, • poplatník vykazuje daňovou ztrátu, • jedná se o poplatníka, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP pouze od jednoho nebo postupně od více plátců, a další příjmy podle § 7 až 10 ZDP přesáhnou 6000 Kč ročně. Do tohoto limitu se opět nezapočítávají příjmy osvobozené od daně a příjmy zdaněné srážkovou daní, • jedná se o poplatníka, který má současně příjmy od dvou nebo více plátců zdaněné zálohovou daní; postačuje, aby tato situace nastala i jenom v jednom měsíci za celé zdaňovací období a již vzniká povinnost podat daňové přiznání, • jedná se o poplatníka, daňového nerezidenta, který uplatňuje slevy na dani kromě základní slevy na poplatníka nebo uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě nebo uplatňuje úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru jako nezdanitelnou část základu daně (§ 15 odst. 3 a 4 ZDP), • jedná se o poplatníka, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, • jedná se o poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky podle § 6 ZDP, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí. Co se t˘ká tiskopisu daÀového pfiiznání, i v nûm do‰lo pouze k mal˘m zmûnám bez nûjakého zásadního dopadu na jeho vyplÀování. Spí‰e dochází k terminologick˘m upfiesnûním v souvislosti s legislativními úpravami (napfi. zavedení legislativní zkratky „povinné pojistné“ v § 6 odst. 13 ZDP a následné promítnutí do fiádkÛ ã. 32 a 35). V˘znamnûj‰ím zpÛsobem se mûní údaje o zástupci daÀového subjektu, kde dochází k roz‰ífiení údajÛ zejména pro pfiípady zástupcÛ – právnick˘ch osob. Tiskopis daÀového pfiiznání pfiedpokládá, Ïe zástupcem daÀového subjektu mÛÏe b˘t: – zákonn˘ zástupce, – ustanoven˘ zástupce, – spoleãn˘ zástupce, – smluvní zástupce, – obecn˘ zmocnûnec – fyzická i právnická osoba, – fyzická osoba daÀov˘ poradce nebo advokát, – právnická osoba vykonávající daÀové poradenství. Tyto zmûny si vyÏádaly i speciální samostatné doplnûní pokynÛ k vyplnûní daÀového pfiiznání, které je moÏné nalézt na stránkách ãeské daÀové správy http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-664BE130-E833429B/cds/ xsl/danove_tiskopisy_9792.html?year=0. únor 2010


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 7, díl 3, kapitola 2, str. 3 díl 3, úvod do daně z příjmů fyzických osob

Celkovû je ale skuteãnû moÏné konstatovat, Ïe zmûny v tiskopisu daÀového pfiiznání pro rok 2009 jsou v porovnání s rokem 2008 pouze formální a kosmetické. V souvislosti s legislativními úpravami, které mají dopad na vyplnûní daÀového pfiiznání, bychom rádi jenom upozornili na zmûny t˘kající se v˘‰e pau‰álních v˘dajÛ, které byly v roce 2009 nejdfiíve zv˘‰eny a následnû bylo toto zv˘‰ení zru‰eno. Platí ale, Ïe v roce 2009 je moÏné uplatnit pau‰ální v˘daje ve v˘‰i 80 % u pfiíjmÛ ze zemûdûlské v˘roby, lesního a vodního hospodáfiství a u pfiíjmÛ z fiemesln˘ch Ïivností a ve v˘‰i 60 % u v‰ech ostatních pfiíjmÛ podle § 7 ZDP. Od roku 2010 ale dochází ke sníÏení tûchto v˘dajÛ, kdy bude zachována úprava pro 80 % v˘dajÛ, 60 % zÛstane zachováno pouze pro ostatní Ïivnosti kromû fiemesln˘ch a u v‰ech ostatních pfiíjmÛ podle § 7 ZDP bude moÏné uplatnit pau‰ální v˘daje ve v˘‰i 40 %. Příklad na sestavení daňového přiznání za zdaňovací období roku 2009 Karel Novák dosáhl za rok 2009 tyto příjmy a výdaje: – příjmy z vázané živnosti ve výši 723 000 Kč, související daňové výdaje činí 500 000 Kč, – příjmy společníka s.r.o. ve formě podílu na zisku ve výši 240 000 Kč, – příjmy ve formě odměny za výkon funkce jednatele v s.r.o. ve výši 360 000 Kč, – příjmy z příležitostného pronájmu garáže ve výši 5000 Kč, související výdaje nebyly stanoveny, – úroky na běžném účtu určeném k podnikání ve výši 346 Kč, – příjmy z úroků a ze státní podpory ze stavebního spoření ve výši 3215 Kč, Všechny příjmy plynou ze zdrojů v ČR. Karel Novák vyživuje dvě děti, platí si penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 400 Kč měsíčně a dále soukromé životní pojištění ve výši 1500 Kč měsíčně.

P

Posouzení příjmů: – příjmy z vázané živnosti – jedná se o příjmy z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP, ve zdaňovacím období lze uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů, paušální výdaje tedy činí 433 000 Kč. Skutečné výdaje jsou tedy výhodnější, uplatněny tedy budou skutečné. Předpokládejme, že takto tomu bylo i ve zdaňovacím období roku 2008, – podíl na zisku s. r. o. je příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, jedná se ale o příjem, který je zdaněn zvláštní sazbou daně, tedy srážkovou daní, ve výši 15 %, jedná se o příjem již zdaněný, který se nezahrnuje do základu daně, a to v souladu s § 23 odst. 4 písm. a) ZDP; do daňového přiznání se tedy tento příjem uvádět nebude, – odměna za výkon funkce jednatele – v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) ZDP se jedná o příjem ze závislé činnosti, tyto příjmy se tedy zdaňují jako příjmy zaměstnance. Jednatel se považuje za zaměstnance i z pohledu důchodového a zdravotního pojištění, nikoliv ale nemocenského pojištění, příjem tedy bude navyšován na základ daně o 21,5 % důchodového pojištění a 9 % zdravotního pojištění, – příležitostný pronájem garáže je pronájem nemovitosti, který je vždy součástí příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP, a to i v případě, že se jedná o příležitostný pronájem (za předpokladu, že garáž není součástí obchodního majetku). Paušální výdaje činí 30 % z příjmů, skutečné výdaje nejsou vykazovány, uplatněny tedy budou výdaje ve výši 5000 x 0,3 = 1500 Kč, – úroky na běžném účtu určeném k podnikání jsou příjmem podle § 8 ZDP a budou vykázány v daňovém přiznání v rámci dílčího základu daně podle § 8. Související výdaje nemohou být uplatněny,

únor 2010


část 7, díl 3, kapitola 2, str. 4

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, úvod do daně z příjmů fyzických osob

– úroky a státní podpory ze stavebního spoření jsou příjmem osvobozeným od daně podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP a jako takové nebudou součástí základu daně a nebudou vykázány v daňovém přiznání. V případě slev na dani poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč a dále daňové zvýhodnění na dvě děti v celkové výši 21 360 Kč. Z nezdanitelných částek budou uplatňovány pouze platby na soukromé životní pojištění, celkem bylo zaplaceno 12 x 1500 Kč = 18 000 Kč, v souladu s § 15 odst. 6 ZDP je ale možné odečíst maximálně 12 000 Kč. V případě penzijního připojištění se státním příspěvkem je celkem zaplaceno 12 x 400 Kč = 4800 Kč, v souladu s § 15 odst. 5 ZDP je ale možné odečíst až částku přesahující 6000 Kč. Tuto nezdanitelnou částku tedy není možné uplatnit. Poznámky k vyplnění: Do daňového přiznání se neuvádí příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 a § 6 odst. 7 ZDP), ani příjmy, které jsou osvobozené od daně (zejména § 4, ale také § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 ZDP). Stejně tak se do základu daně neuvádějí příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP, tedy srážkovou daní, a případně další příjmy, které se nezahrnují do základu daně v souladu s § 23 odst. 4 ZDP. U příjmů jednatele nebylo podepsáno prohlášení k dani, a proto nebyly při výpočtu záloh zohledněny slevy na dani. Zálohy odpovídají skutečnosti, že měsíčně bylo dosaženo příjmu 30 000 Kč a příjem podléhá důchodovému a zdravotnímu pojištění. Tyto příjmy se uvádějí na řádcích č. 31 až 35 a sražené zálohy na daň potom na řádku č. 84. Dílčí základ daně u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti je zjišťován v příloze č. 1 daňového přiznání, výsledek je potom přenesen na řádek č. 37. Důležité je, aby poplatník zvolil, zda vede daňovou evidenci nebo vede účetnictví anebo uplatňuje výdaje paušálem. Tato skutečnost má potom vliv i na způsob vyplnění přílohy č. 1, pokud poplatník vede daňovou evidenci, je nutné, aby vyplnil podle skutečných údajů tabulku D – Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona. Naopak, příslušné údaje do oddílu B se uvádí pouze tehdy, pokud poplatník uplatňuje paušální výdaje. V případě, že vede účetnictví, bude přílohou daňového přiznání účetní závěrka. Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti se uvádějí na řádek č. 101, související daňové výdaje na řádek č. 102. Řádky č. 105 až 112 potom slouží k dalším úpravám základu daně. Příjmy z pronájmu garáže budou uvedeny v příloze č. 2 daňového přiznání. Opět je nutné, i pro správné vyplnění, uvést, zda budou uplatňovány paušální výdaje. Vzhledem k tomu, že příjmy z pronájmu dosažené ze společného jmění manželů se zdaňují pouze u jednoho z nich, je nutné označit i to, zda byly tyto příjmy takto dosaženy či nikoliv. Příjmy podle § 9 ZDP se uvádí do řádku č. 201, odpovídající daňové výdaje do řádku č. 202 a zjištěný dílčí základ daně se přenáší do řádku č. 39. Příjmy z úroků na běžném účtu určeném k podnikání, tedy příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, se uvádí do řádku č. 38. Tyto příjmy nejsou speciálně rozvedeny v žádné příloze, uplatnit nelze žádné související výdaje, proto jsou tyto příjmy uvedeny pouze v tomto jednom řádku. Konečný základ daně je pak vykázán na řádku č. 45.

únor 2010


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 7, díl 3, kapitola 2, str. 5 díl 3, úvod do daně z příjmů fyzických osob

Oddíl 3, tedy řádky č. 46 až 53, slouží k uplatnění nezdanitelných částí a odčitatelných položek od základu daně. I z kontextu daňového přiznání vyplývá, že nejdříve je uplatněna jako odčitatelná ztráta daňová ztráta, a to na řádku č. 44. Konečný základ daně po všech úpravách je vykázán na řádku č. 55, tento základ daně je potom zaokrouhlen na celá sta dolů (řádek č. 56) a následně je na řádku č. 57 vypočtena daň. V oddíle 5 jsou potom uplatněny slevy na dani a daňové zvýhodnění, tyto položky snižují daň vykázanou na řádku č. 57. V oddíle 7, který je označen jako Placení daně, je potom zjišťován přeplatek nebo nedoplatek na dani. Do řádku č. 84 se uvádějí zálohy na daň sražené u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. V případě vyplněného daňového přiznání vznikl poměrně vysoký přeplatek na dani, a to z toho důvodu, že poplatník v případě výkonu funkce jednatele nepodepsal prohlášení k dani a při výpočtu záloh proto nebyly zohledněny slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti. V případě vzniku přeplatku, jako je tomu v tomto případě, je nutné vyplnit žádost o vrácení přeplatku na dani na str. 4 tiskopisu daňového přiznání. Jedná se o žádost podanou v souladu s § 64 odst. 4 ZSDP a poplatník si může zvolit, zda bude přeplatek vrácen složenkou na adresu nebo převodem na účet. K daňovému přiznání je nutné přiložit všechny požadované přílohy, jejich přehled je uváděn do tabulky na str. 4 tiskopisu. K jednotlivým přílohám se uvádí počet listů těchto příloh. Uvedené přílohy musí odpovídat požadavkům stanoveným v § 38l ZDP. Významným způsobem se mění prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů na konci tiskopisu daňového přiznání, kde jsou rozšířeny údaje o zástupci daňového subjektu, pokud daňové přiznání předkládá a zpracovává. Rozšíření údajů souvisí zejména s možností, aby byla zástupcem daňového subjektu právnická osoba, zejména tedy právnická osoba vykonávající daňové poradenství. Pokud ale daňový subjekt podává daňové přiznání sám, údaje o zástupci se samozřejmě nevyplňují a nedochází tak prakticky k žádným změnám.

Podání daÀového pfiiznání lze uãinit buì osobnû pfiímo u správce danû nebo lze podání daÀového pfiiznání, a to vãetnû jeho pfiíloh, uãinit téÏ elektronicky, formou datové zprávy opatfiené nebo neopatfiené zaruãen˘m elektronick˘m podpisem, a to ve tvaru a struktufie a za podmínek zvefiejnûn˘ch Ministerstvem financí âR v aplikaci „Elektronické podání pro daÀovou správu“, která je k dispozici na webové adrese http://www.mfcr.cz, v nabídce Danû a cla, EPO – el. podání.

Podání daÀového pfiiznání

únor 2010


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 7, díl 6, vzor A, str. 1 díl 6, posečkání daně a povolení splátek

VZOR A Žádost o posečkání daně

Finanční úřad pro Prahu 5 Peroutkova 61 150 00 Praha 5 Josef Hrábě Veletržní 8 150 00 Praha 5 DIČ: CZ87654321 V Praze dne 30. 3. 2009

Žádost o posečkání daně (§ 60 zákona o správě daní a poplatků) Na základě podaného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 mám nejpozději k 31. 3. 2009 zaplatit daň z příjmů ve výši 58 300 Kč. Finanční prostředky jsem měl k dispozici, ovšem vlivem mimořádné události, kterou bylo vážné poškození budovy mé provozovny silným větrem, který zasáhl tuto oblast dne 12. 3. 2009, jsem byl nucen použít tyto finanční prostředky na rychlé odstranění způsobené škody. Z toho důvodu Vás žádám v souladu s § 60 odst. 1 ZSDP o povolení posečkání daně do doby, kdy mi bude tato škoda uhrazena pojišťovnou jako pojistná událost. Tím budu mít potřebné finanční prostředky opět k dispozici. Vyplacení náhrady škody z této pojistné události očekávám nejpozději do 15. 5. 2009. K žádosti přikládám záznam o pojistné události a posudek pojišťovny o výši způsobené škody. Předem děkuji za vyhovění mé žádosti. S pozdravem

Karel Novák

květen 2009


část 7, díl 6, vzor B, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 6, posečkání daně a povolení splátek

VZOR B Žádost o povolení zaplacení daně ve splátkách

Finanční úřad pro Prahu 5 Peroutkova 61 150 00 Praha 5 Josef Hrábě Veletržní 8 150 00 Praha 5 DIČ: CZ87654321 V Praze dne 20. 3. 2009

Žádost o povolení zaplacení daně ve splátkách (§ 60 zákona o správě daní a poplatků) Na základě podaného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 mám nejpozději k 31. 3. 2009 zaplatit daň z příjmů ve výši 65 800 Kč. V současné době bohužel nemám k dispozici dostatek finančních prostředků na úhradu této daně, a to z důvodu nezaplacení některých již splatných pohledávek, které mám vůči svým odběratelům, zcela určitě se jedná o jeden z dopadů současné celosvětové finanční krize. Z toho důvodu Vás žádám v souladu s § 60 odst. 1 ZSDP o povolení zaplacení daně ve splátkách, navrhuji daň zaplatit ve čtyřech stejných splátkách se splatností vždy k poslednímu dni měsíce počínaje měsícem květnem 2009. Celou záležitost jsem projednal se svými dlužníky a tyto termíny by měly korespondovat s dohodnutými termíny postupné úhrady mých pohledávek. Uvedenou daň mám rozhodně zájem uhradit, moje současná finanční situace mi toto však neumožňuje. Řešením by byl pouze rozprodej majetku, který používám pro účely podnikání, což by prakticky znamenalo likvidaci mé podnikatelské činnosti. Postupná úhrada pohledávek mi umožní také postupnou úhradu splatné daně. K doložení těchto tvrzení k žádosti také přikládám kopie dokladů potvrzující uvedené pohledávky a kopie korespondence, kterou vedu se svými dlužníky. Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti. S pozdravem Josef Hrábě Přílohy: dle textu

květen 2009


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 8, díl 1, str. 1 díl 1, obsah

8/1 OBSAH

8/2

8/3

Soudní vymáhání pohledávek 8/2.0.1 Soudní řízení 8/2.0.2 Žaloba Vzor A Vzor žaloby o zaplacení pohledávky s příslušenstvím 8/2.0.3 Řízení před soudem prvního stupně Vzor A Vzor plné moci k zastupování v soudním řízení Vzor B Vzor žaloby o zaplacení pohledávky s příslušenstvím s návrhem na vydání platebního rozkazu Vzor C Vzor odporu proti platebnímu rozkazu Vzor D Odvolání proti usnesení Vzor E Návrh na přerušení řízení Vzor F Změna žalobního návrhu – rozšíření žaloby 8/2.1 Vymáhání pohledávek soudním exekutorem 8/2.1.1 Exekutor a exekutorský úřad 8/2.1.2 Návrh na nařízení exekuce 8/2.1.3 Exekuční titul 8/2.1.4 Nařízení exekuce a pověření exekutora soudem 8/2.1.5 Exekuční příkaz 8/2.1.6 Způsoby provedení exekuce 8/2.1.7 Další činnost exekutora 8/2.1.8 Náklady exekuce a odměna exekutora Vzor A Návrh na nařízení exekuce na zaplacení peněžité částky (varianta 1) Vzor B Návrh na nařízení exekuce na zaplacení peněžité částky (varianta 2) Vzor C Žádost oprávněného o změnu exekutora Vzor D Odvolání proti usnesení soudu o nařízení exekuce Vzor E Námitka podjatosti exekutora Vzor F Návrh povinného o odklad exekuce Vzor G Návrh vyloučení movité věci z exekuce 8/2.2 Elektronický platební rozkaz Prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem 8/3.1 Příslušenství pohledávky 8/3.2 Zajištění pohledávky květen 2010


část 8, díl 1, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 1, obsah

8/3.3

8/3.4

květen 2010

8/3.2.1 Smluvní pokuta Vzor A Žaloba na úhradu jednorázové smluvní pokuty 8/3.2.2 Uznání závazku, uznání dluhu Vzor A Uznání závazku 8/3.2.3 Zástavní právo Vzor A Smlouva o zřízení zástavního práva Vzor B Návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí 8/3.2.4 Ručení Vzor A Dohoda o ručení včetně písemného prohlášení ručitele Vzor B Prohlášení ručitele podle občanského zákoníku Vzor C Prohlášení ručitele podle obchodního zákoníku Vzor D Výzva ke splnění ručitelského závazku 8/3.2.5 Směnka Vzor A Směnka vlastní s fixním datem splatnosti Vzor B Směnka vlastní s fixním datem splatnosti a avalem Vzor C Směnka cizí s fixním datem splatnosti Vzor D Směnka vlastní s fixním datem splatnosti a rektadoložkou (rektasměnka) Informace o smluvním partnerovi, právním ošetření vztahu, správa pohledávek (invoicing) Vzor A Struktura kreditní (obchodní) informace Vzor B Dokumentární akreditiv Vzor C Doložka výhrady vlastnictví v kupní smlouvě Vzor D Rozhodčí doložka v kupní smlouvě Vzor E Smlouva o rozhodci Vzor F Rozhodčí smlouva (neomezený kompromis) Řešení problematické pohledávky za dlužníkem Vzor A Upomínka platby Vzor B Druhá upomínka platby Vzor C Návrh splátkového kalendáře Vzor D Smlouva o splátkovém kalendáři Vzor E Dohoda o narovnání Vzor F Jednostranné započtení a vyrovnání pohledávek Vzor G Dohoda o vzájemném započtení a vyrovnání pohledávek Vzor H Smlouva o postoupení pohledávky


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 8, díl 3, kapitola 4, str. 1 díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

8/3.4 Řešení problematické pohledávky za dlužníkem

I přes veškerá opatření, která věřitel činí v zájmu předcházení vzniku problematické pohledávky, dochází v praxi k situacím, kdy dlužník není ochoten či není schopen svůj závazek vůči věřiteli ve lhůtě splatnosti splnit. Za takové situace je především na věřiteli, aby se vymáháním své pohledávky intenzívně zabýval, nalézal způsoby řešení a využíval zákonné prostředky tak, aby mu nevznikla újma, příp. aby vzniklá újma byla co nejmenší. Je však nutné, aby se věřitel pohledávkami neuhrazenými ve lhůtě splatnosti zabýval co nejdříve po lhůtě jejich splatnosti, např. po uplynutí cca dvou týdnů po lhůtě splatnosti, aby si dlužník byl vědom toho, že věřitel neuhrazení své pohledávky vede v patrnosti a tuto skutečnost řeší. Úspěšnost věřitele při vymáhání pohledávky však závisí obvykle nejenom na jeho aktivitě při vymáhání pohledávky, ale např. i na době uplynuvší od splatnosti pohledávky, na možnosti věřitele prokázat existenci pohledávky a její výši (např. smlouvou, dodacím listem, fakturou a dokladem prokazujícím její doručení apod.), na existenci zajištění pohledávky, na ekonomické situaci dlužníka (např. na existenci majetku dlužníka, na příp. vstupu dlužníka do likvidace, insolvenčního řízení apod.).

Aktivita věřitele při vymáhání pohledávky

a) Vymáhání pohledávky věřitelem Nesplní-li dlužník svůj závazek ve lhůtě splatnosti, bývá zpravidla věřitel tím, kdo vyvíjí iniciativu směřující k nápravě tohoto stavu. Ověří-li věřitel, že dlužník, příp. odpovídající odborný útvar dlužníka skutečně obdržel fakturu věřitele a tuto přesto ve lhůtě splatnosti nezaplatil, následuje obvykle upomínka platby, a to nejprve upomínka učiněná telefonicky, příp. elektronickou poštou. Jde o rychlé způsoby kontaktování dlužníka, přičemž upomínka učiněná elektronickou poštou má oproti telefonické upomínce tu výhodu, že její provedení je pro pří-

Upomínka platby

listopad 2009


část 8, díl 3, kapitola 4, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

padné další řízení prokazatelné. Nedosáhne-li věřitel na základě této upomínky uspokojení své pohledávky, osloví poté zpravidla dlužníka oficiální písemnou upomínkou, ve které uvede náhradní termín, který dlužníkovi poskytuje k provedení platby. Písemnou upomínku je vhodné předat dlužníkovi osobně proti podpisu nebo zaslat doporučeným dopisem, příp. dopisem s dodejkou. Pokud ani na základě písemné upomínky nedojde k provedení platby, může věřitel učinit ještě druhou písemnou upomínku, ve které by však již měl dát dlužníkovi jednoznačně najevo, že jde o jeho poslední pokus o vyřešení věci smírnou cestou. V souvislosti s upomínkou platby je vhodné dlužníkovi připomenout i nárok věřitele na účtování úroku z prodlení v zákonné, příp. smluvené výši, příp. nárok věřitele na zaplacení smluvní pokuty, a částku odpovídající úroku, příp. smluvní pokutě za dobu od počátku prodlení ke dni upomínky vyčíslit. V zájmu dosažení brzké úhrady pohledávky pak může věřitel učinit i určitý vstřícný návrh, např. uvést, že pokud dlužník do určitého věřitelem stanoveného data svůj závazek uhradí, věřitel od účtování úroku, příp. smluvní pokuty upustí. V každém případě však z upomínky platby musí být dlužníkovi zřejmé, že věřitel od vymáhání své pohledávky neustoupí. Uznání závazku, uznání dluhu

Výsledkem upomínacího procesu je v optimálním případě úhrada dlužné částky dlužníkem. Výsledkem komunikace věřitele s dlužníkem během upomínacího procesu však může být také zjištění finančních problémů dlužníka, v důsledku kterých dlužník není objektivně schopen úhradu dluhu provést. Za takové situace je vhodné přimět dlužníka alespoň k sepsání uznání závazku dle § 323 obch. zák. v obchodně právním vztahu nebo uznání dluhu dle § 558 obč. zákoníku v občanskoprávním vztahu. Tímto jednostranným úkonem dlužníka, pro který zákon předepisuje písemnou formu, si věřitel zlepšuje své postavení v případném budoucím soudním sporu, neboť mu odpadne potřeba prokazování existence nároku, a prodlužuje si promlčecí dobu, po kterou může uplatnit svůj nárok u soudu.

Notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti

Své postavení při jednání s dlužníkem o úhradě pohledávky věřitele si věřitel ještě více zlepší tehdy, získá-li od dlužníka uznání učiněné formou notářského zápisu, příp. exekutorského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti sepsaného dle § 71a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů či § 78 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato forma uznání je přímým exekučním titulem, tzn., že věřitel při vymáhání pohledávky nemusí absolvovat zdlouhavé nalézací soudní řízení a nemusí hradit náklady s tím spojené, ale může rovnou přistoupit k výkonu rozhodnutí nebo k exekuci pohledávky.

Splátkový kalendář

Výsledkem upomínacího procesu vedeného věřitelem může být rovněž sepsání splátkového kalendáře, a to buď formou jednostranného uznávacího prohlášení dlužníka s uvedením způsobu splácení dluhu nebo formou dvoustranné dohody věřitele a dlužníka o splácení dluhu.

listopad 2009


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 8, díl 3, kapitola 4, vzor C, str. 1 díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

VZOR C Návrh splátkového kalendáře

Obchodní společnost JaJ, s. r. o. , IČ: 66665555, se sídlem Praha 4, Náměstí Bratří Synků 98, tímto prohlašuje, že svůj závazek v celkové výši 250 000 Kč (slovy: dvěstěpadesáttisíckorunčeských) vůči věřiteli obchodní společnosti HaH, s. r. o. , IČ: 33338888, se sídlem Praha 4, Kloboukova 2321 vyplývající z neuhrazené faktury – daňového dokladu věřitele č. 200909 ze dne 1. 2. 2009 bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 50 000 Kč (slovy: padesáttisíckorunčeských) splatných vždy nejpozději ke každému 1. dni v měsíci, počínaje měsícem srpnem 2009 až do úplného zaplacení celé dlužné částky, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky. První splátka bude uhrazena nejpozději do 1. srpna 2009.

................................................... JaJ, s. r. o. Jaroslav Janeček, jednatel

listopad 2009


část 8, díl 3, kapitola 4, vzor D, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

VZOR D Smlouva o splátkovém kalendáři

Milan Kotalík, r.č. 780912/0981 bytem Praha 3, Lucemburská 79 jako věřitel a Jiří Bareš, r.č. 831208/1345 bytem Praha 6, Národní obrany 80 jako dlužník uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto smlouvu o splátkovém kalendáři: čl. I. Věřitel a dlužník prohlašují, že uzavřeli dne 1. 2. 2009 ústní smlouvu o půjčce, kterou věřitel půjčil dlužníkovi částku 40 000 Kč (slovy: čtyřicettisíckorunčeských). čl. II. 1) Věřitel a dlužník sjednávají touto smlouvou splátkový kalendář následujícím způsobem: dlužník je povinen svůj dluh vůči věřiteli ve výši 40 000 Kč uhradit v osmi měsíčních splátkách po 5000 Kč splatných vždy k 10. dni příslušného měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po uzavření této smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky. 2) Dlužník je povinen hradit výše uvedené splátky na účet věřitele č. 76543210/0100, přičemž za provedení úhrady je považováno připsání částky na účet věřitele. čl. III. 1) Tato smlouva může být měněna pouze dohodou smluvních stran, a to písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. 2) Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana přebírá po podpisu smlouvy jedno vyhotovení. 3) Každé řádně podepsané vyhotovení má právní sílu originálu. 4) Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla uzavřena na základě jejich pravé, svobodné a vážné vůle, nikoli v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy. V ....................dne ........................... ................................... Milan Kotalík věřitel

listopad 2009

................................... Jiří Bareš dlužník


část 8, díl 3, kapitola 4, vzor E, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

VZOR E Dohoda o narovnání

Pan Alan Nový, r.č. 450907/154, IČ 54545454, bytem a místem podnikání Praha 9, Teplická 279 a paní Jana Drábková, r.č. 566209/1122, bytem Praha 5, Nám. Kinských 70 uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto dohodu o narovnání: čl. I Na základě smlouvy o dílo ze dne 10. 3. 2009 provedl pan Alan Nový pro paní Janu Drábkovou v období od 11. 3. 2009 do 10. 6. 2009 opravu zahradního altánu na adrese jmenované, kterou vyúčtoval dne 11. 6. 2009 částkou 30 000 Kč. Paní Jana Drábková vyúčtovanou částku dosud nezaplatila a uplatnila dne 12. 6. 2009 v běžící zákonné záruční době práva z odpovědnosti za vady, které se na předmětném zahradním altánu vyskytly po jeho převzetí. Pan Alan Nový odpovědnost za vady v uplatněném rozsahu neuznává. čl. II Touto dohodou o narovnání upravují smluvní strany veškerá svá vzájemná práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo a z odpovědnosti za vady způsobem uvedeným v čl. III této dohody. čl. III Paní Jana Drábková uhradila panu Alanu Novému před podpisem této dohody na vyrovnání všech pohledávek částku 20 000 Kč. Pan Alan Nový podpisem této dohody přijetí částky 20 000 Kč potvrzuje. čl. IV Smluvní strany prohlašují, že uhrazením částky 20 000 Kč uvedené v čl. III dohody jsou v souvislosti se smlouvou o dílo uvedenou v čl. I této dohody zcela vyrovnány a nemají vůči sobě žádné další nároky. čl. V Tato dohoda se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana přebírá po jejím podpisu jedno vyhotovení. Každé řádně podepsané vyhotovení má právní sílu originálu. Smluvní strany prohlašují, že tato dohoda byla uzavřena na základě jejich pravé, svobodné a vážné vůle, nikoli v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy. V ......................dne ........................

...................................................... Alan Nový

.......................................................... Jana Drábková

listopad 2009


část 8, díl 3, kapitola 4, vzor F, str. 1

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

VZOR F Jednostranné započtení a vyrovnání pohledávek

Josef Kokoška Schulhoffova 569 Praha 4 V ............... dne ..................... Věc: Započtení pohledávek

Vážený pane, dne 6. 5. 2009 jste mi půjčil 10 litrů ředidla zn. XXX-01, které jsem Vám měl vrátit 31. 5. 2009. Dne 12. 6. 2009 jsem půjčil já Vám 10 litrů ředidla zn. XXX-01, které jste mi měl vrátit 30. 6. 2009. Vzhledem k tomu, že naše pohledávky jsou stejného druhu, vzájemně se kryjí a jsou způsobilé k započtení, započítávám tímto Vaši shora uvedenou pohledávku za mnou a moji shora uvedenou pohledávku za Vámi. V důsledku provedeného zápočtu naše vzájemné pohledávky zanikly a nadále si ničeho nedlužíme.

.................................. Miroslav Zrzavý Staropramenná 5, Praha 5

listopad 2009


SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

část 8, díl 3, kapitola 4, vzor G, str. 1 díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

VZOR G Dohoda o vzájemném započtení a vyrovnání pohledávek

Smluvní strany Kubova stavební společnost, s. r. o. , IČ: 66665555, se sídlem Praha 3, Koněvova 65, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze jako soudem rejstříkovým v odd. C, vložka 12123, jednající Ing. Janem Kubou, jednatelem na straně jedné a Novák a Nováková, s. r. o. , IČ: 88889999, se sídlem Praha 2, Koubkova 54, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze jako soudem rejstříkovým v odd. C, vložka 2321, jednající Ing. Janou Novákovou, jednatelkou na straně druhé se ve smyslu ustanovení § 364 obchodního zákoníku dohodly na vzájemném započtení pohledávek mezi nimi existujících takto: pohledávky obchodní společnosti Kubova stavební společnost, s. r. o. za obchodní společností Novák a Nováková, s. r. o. , a to: pohledávka 100 000 Kč vyplývající z faktury č. 09/101 splatné dne 1. 5. 2009 pohledávka 101 000 Kč vyplývající z faktury č. 09/201 splatné dne 1. 6. 2009 pohledávka 102 000 Kč vyplývající z faktury č. 09/304 splatné dne 1. 7. 2009, tj. pohledávky v celkové výši 303 000 Kč a pohledávky obchodní společnosti Novák a Nováková, s. r. o. za obchodní společností Kubova stavební společnost, s. r. o. , a to: pohledávka 100 000 Kč vyplývající z faktury č. 200904 splatné dne 15. 4.2009 pohledávka 100 000 Kč vyplývající z faktury č. 200909 splatné dne 15. 5.2009 pohledávka 50 000 Kč vyplývající z faktury č. 200911 splatné dne 15. 6.2009, tj. pohledávky v celkové výši 250 000 Kč se vzájemně započítávají částkou 250 000 Kč.

listopad 2009


část 8, díl 3, kapitola 4, vzor G, str. 2

SOUKROMÝ PRÁVNÍK PRO PODNIKATELE

díl 3, prevence a řešení pohledávek věřitele za dlužníkem

Rozdíl těchto pohledávek ve výši 53 000 Kč uhradí obchodní společnost Novák a Nováková, s. r. o. obchodní společnosti Kubova stavební společnost, s. r. o. do 10 dnů ode dne podpisu této dohody na účet č. 66666666/0100.

V..................................................... dne .....................................................

........................................................

........................................................

Kubova stavební společnost, s. r. o.

Novák a Nováková, s. r. o.

Ing. Jan Kuba, jednatel

Ing. Jana Nováková, jednatelka

listopad 2009


Soukromý právník pro podnikatele - ukázka